TZ: Rozpočet lze podpořit jen při snížení výdajů. Víme o 140 miliardách úspor pro příští rok a o 180 pro roky další.
Svobodní nedávno podpořili snížení daní prostřednictvím svého senátora Jaroslava Chalupského. Aktuálně nabízí souhrn škrtů ve státním rozpočtu ve výši 140 miliard pro příští rok a 180 miliard pro rok další. Kromě toho otevírají také debatu o rušení a redukci úřadů, zároveň tvrdí, že by bylo vhodné zahájit odluku některých státních podniků a neziskových organizací od státu.
„Pokud nebude snížení výdajů aspoň z poloviny úspěšné jako snížení daní, považujeme krátké rozpočtové provizorium za lepší řešení. Proto nabízíme ostatním parlamentním stranám návrhy na úsporu 140 miliard pro příští rok a 180 miliard pro rozpočty příští. Šlo by o přesun položek do položky „obsluha státního dluhu“. Nechceme ale zůstat jen u toho. Máme také ambiciózní plán na rušení a redukci 35 úřadů a odstátnění některých podniků i neziskových organizací, který jsme schopni provést v dalších třech letech,“ říká Libor Vondráček.
K plánu Svobodných jejich předseda dodává: „Výdaje na státní zaměstnance vzrostly za posledních 8 let o 75 %. To není pouze kvůli snaze vlády zalíbit se svým zaměstnancům, je to dlouhodobý trend, který souvisí se stále složitější legislativou a zavaděním stále více povinností pro státní úřady i soukromníky, které musí o to více státních zaměstnanců „hlídat“. Svobodní chtějí jít přesně opačnou cestou. Prosekání legislativní džungle a snížení daní se navíc historicky osvědčilo jako nejúčinnější nástroj pro vytvoření tlaku na snížení mandatorních výdajů státu.“
Svobodní nabízí pro rok 2021 souhrn konkrétních škrtů v celkové výši přesahující 139 miliard. Libor Vondráček ale přiznává, že nejde o originální dílo jeho strany: „Nestačí hledat řešení v jednom hlasování o státním rozpočtu, ale současná situace vytváří akutní potřebu najít už v něm dostatečný prostor k úsporám. Nůžky mezi těmi, kteří státní rozpočet živí a kteří jsou z něj živeni, se totiž v letošním roce nebývale rozevřely. Citelné omezení ekonomiky kvůli COVIDu nás tedy přimělo hledat inspiraci u ostatních parlamentních stran. Není možné začít škrtat až po volbách. Už včera bylo pozdě začít odtučňovat státní aparát. Proto jsme bezostyšně dali na jednu hromadu naše dlouhodobé plány i navrhované škrty poslanců Trikolory a ODS, se kterou v rámci senátorského klubu debatoval o nutnosti hledat úspory i náš senátor Jaroslav Chalupský.“
Právě Jaroslav Chalupský vystoupil minulý týden v Senátu k plánovanému daňovému balíčku a v patnáctiminutovém projevu přirovnal peněženku k reálnému nástroji výkonu „demokracie a svobody“.
„Vláda nám nachystala míč na penaltu a byla by škoda tu penaltu nekopnout,“ uvedl v závěru projevu, ve kterém se snažil vysvětlit, proč se připojí k podpoře snížení daní, které nakonec Senátem prošlo.
Tomu předcházelo zmínění několika položek z konkrétního seznamu Svobodných, kterými by se dalo ušetřit: „Jsou to ty různé inkluze, dotace, podpory na něco, slevy na jízdné, atd. Třeba ti studenti. V podstatě studenti žili na kolejích, nějak to fungovalo nebo si pronajímali priváty apod. Ve chvíli, kdy dostali tuhle pobídku, oni odhlásili priváty, začali doopravdy žít na těch kolejích, ale na těch skutečných kolejích, po kterých jezdí vlak, protože jim se vyplatilo jezdit Pendolinem tam a zpátky. Naplnili vlak a lidé, kteří jezdili do práce Pendolinem, zase začali jezdit autem prostě ve čtyřech, pěti lidech, protože už se do vlaku nevešli. Takže to jsou zrovna takové věci, které potom měly tyto konsekvence. Různé cukrování voličů, boj s klimatem, stavební spoření, neinvestiční transfery podnikatelům, atd. To jsou všechno věci, které by neměly být. Obecně ty dotace, to je taková rakovina toho tržního prostředí.“
Podrobné výpočty naleznete v příloze.
PhDr. Marek Hejduk, LL. M. MBA tiskový mluvčí Svobodných
Navrhované změny k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 (ST 1067)
-139 030 430 535
kapitola
ukazatel
rozdíl
po změně
Pozn.
306 Ministerstvo zahraničních věcí v ukazateli
Ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí
-1 000 000 000
5 026 792 514
Snížit rozpočet MZV. Příspěvky mezinárodním organizacím jsou kritizované i ve zprávě NKÚ, kde se zmiňuje jejich neefektivita a nejasný přínos pro ČR.
306 Ministerstvo zahraničních věcí v ukazateli
Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím
-500 000 000
1 260 174 042
Snížit rozpočet MZV. Příspěvky mezinárodním organizacím jsou kritizované i ve zprávě NKÚ, kde se zmiňuje jejich neefektivita a nejasný přínos pro ČR.
312 Ministerstvo financí
Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy
-150 000 000
6 016 875 629
312 Ministerstvo financí
Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy
-1 000 000 000
11 961 669 154
Je třeba snížit výdaje na finanční zprávu. V současné době je pozastavená účinnost EET a Účtenkovky, na kterou se dříve nabírali nový zaměstnanci. Klesá ekonomická aktivita firem a živnostníků. Finanční správa je známa svými excesy a nadužíváním zajišťovacích příkazů nad rámec svých povinností.
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
Aktivní politika zaměstnanosti
-2 103 595 900
0
Aktivní politika zaměstnanosti se skládá jak z dobrých politik (veřejně prospěšné práce), tak z investičních pobídek na tvorbu pracovních míst, dotací na dojíždění a dalších, které jsou zbytné či přímo škodlivé.
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
Dávky nemocenského pojištění
-3 000 000 000
40 100 000 000
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ostatní výdaje organizačních složek státu
-1 800 000 000
15 633 809 462
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
Neinvestiční nedávkové transfery
-10 000 000 000
16 169 551 769
Upravit rozpočet MPSV. Položka neinvestiční nedávkové transfery ještě v roce 2016 tvořila cca 11 miliard, nyní je navrhováno 26. Proto je výrazná korekce ve výši 10 miliard opodstatněná, jedná se jen o návrat o 5 let zpět.
314 Ministerstvo vnitra
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu
-2 000 000 000
12 415 336 387
315 Ministerstvo životního prostředí
Ostatní činnosti v životním prostředí
-400 000 000
3 762 819 535
315 Ministerstvo životního prostředí v ukazateli
Ochrana klimatu a ovzduší
-800 000 000
3 000 000 000
315 Ministerstvo životního prostředí v ukazateli
Ostatní činnosti v životním prostředí
-1 000 000 000
3 162 819 535
317 Ministerstvo pro místní rozvoj
Ostatní činnosti resortu
-80 000 000
738 458 887
317 Ministerstvo pro místní rozvoj
Ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch
-7 000 000 000
20 888 625 927
Kritika míří jak na evropské dotace, tak na MMR. Dotace vedou k neefektivní alokaci zdrojů a zvýhodňování příjemců proti konkurenci.
321 Grantová agentura České republiky
Dotace jiným subjektům
-2 000 000 000
2 260 763 000
Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků určených pro vybrané, často spřátelené, firmy. Primární výzkum může být i nadále financován z veřejných prostředků, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd.
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Podpora podnikání
-3 000 000 000
23 500 000 000
Dotace pokřivují trh a pro příjemce zařizují neférovou konkurenční výhodu. V této situaci podnikatelům nejvíce pomůže zrušení superhrubé mzdy, které bude kompenzováno mj. snížením dotací a zlepšením konkurenčního prostředí.
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Další činnost resortu
-250 000 000
2 239 881 659
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Dotace na strategické investiční akce
-150 000 000
0
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Výdaje příspěvkových organizací (PO) řízených ministerstvem
-150 000 000
425 000 000
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Dotace na obnovitelné zdroje energie
-11 500 000 000
21 500 000 000
Snížení dotací pro OZE. Výše tohoto ukazatele je v současné situaci nemorální, přínos dotací do OZE pro zlepšení životního prostředí neexistuje. Jedná se o plýtvání veřejnými prostředky.
327 Ministerstvo dopravy
Kompenzace slev jízdného
-6 000 000 000
0
327 Ministerstvo dopravy
Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu
-1 600 000 000
8 793 507 806
329 Ministerstvo zemědělství
Podpora agropotravinářského komplexu
-4 000 000 000
36 412 016 621
329 Ministerstvo zemědělství
Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost
-900 000 000
8 036 382 374
333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací
-7 000 000 000
172 325 281 556
Zdroje lze ušetřit zrušením plošné inkluze.
333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Vysoké školy
-2 800 000 000
22 811 676 980
Počet soukromých i veřejných vysokých škol je v České republice značně naddimenzovaný a z peněz daňových poplatníků jsou udržovány neperspektivní a někdy značně obskurní obory bez reálného uplatnění.
333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Výzkum, experimentální vývoj a inovace
-2 000 000 000
18 604 634 851
Počet soukromých i veřejných vysokých škol je v České republice značně naddimenzovaný a z peněz daňových poplatníků jsou udržovány neperspektivní a někdy značně obskurní obory bez reálného uplatnění
361 Akademie věd
Výdaje celkem
-1 000 000 000
5 769 651 580
Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků určených pro vybrané, často spřátelené, firmy. Primární výzkum může být i nadále financován z veřejných prostředků, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd.
362 Národní sportovní agentura
Dotace do oblasti sportu
-1 000 000 000
5 798 243 296
Zrušení dotací profesionálnímu sportu.
377 Technologická agentura ČR
Dotace jiným subjektům
-2 000 000 000
2 693 863 600
Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků určených pro vybrané, často spřátelené, firmy. Primární výzkum může být i nadále financován z veřejných prostředků, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd.
398 Všeobecná pokladní správa
Vládní rozpočtová rezerva
-1 000 000 000
5 525 058 449
398 Všeobecná pokladní správa
Ostatní výdaje
-1 500 000 000
6 528 874 218
398 Všeobecná pokladní správa
Stavební spoření
-4 200 000 000
0
Zrušení státní podpory u stavebního spoření u nově uzavřených smluv, kapitálový trh nabízí lepší možnosti.
Změna všech kapitol
Snížení prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v OSS a PO
-16 799 791 103
223 197 224 660
Změna všech kapitol
Výdajová položka 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje
-22 566 501 879
100 426 372 528
Vyhlásit stop stav na přijímání nových státních zaměstnanců. Stát přitom plánuje najmout dalších 7 tisíc zaměstnanců. Efektivata úředníků je nízká.
Výdajová položka 522 Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
-1 669 641 664
15 026 774 979
345 Český statistický úřad
345 Český statistický úřad
-1 000 000 000
929 632 196
Snížení výdajů.
Zrušení dotací politickým stranám
-1 220 200 000
0
Dodatečný výnos na spotřební dani (v případě zrušení povinnosti přimíchávání biopaliv)
-2 000 000 000
0
Příloha 2:
Další možné úspory
-41 052 045 044
kapitola
ukazatel
rozdíl
po změně
Pozn.
349 Energetický regulační úřad
-318 848 000
0
333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Zrušení 9. třídy
-20 000 000 000
0
Mnoho lidí vychodilo 8 tříd a nejsou ani chudší ani méněcennější.
334 Ministerstvo kultury
bez státního fondu kinematografie
-4 011 040 475
11 007 870 855
334 Ministerstvo kultury
Státního fond kinematografie
-1 007 870 855
0
398 Všeobecná pokladní správa
Odvody do rozpočtu Evropské unie
-15 714 285 714
39 285 714 286
2/7 výdajů do eurofondů a 2 roky krize by měli vést ke snížení rozpočtu EU o 2/7, včetně platů
Příloha 3:
Přes 70 miliard korun ročně ušetříme díky zrušení a reorganizaci dalších 35 zbytečných úřadů. Následkem toho bude uvolněno přes 7000 pracovníků z těchto úřadů, kteří si v době nízké nezaměstnanosti jednoduše naleznou uplatnění v soukromém sektoru.
Součástí úsporného plánu uskutečnitelného v horizontu tří let může být ideálně také odlukou neziskových organizací a státních podniků od státu.
Úspory přes 70 miliard dosažitelné do tří let – rušení dalších 35 úřadů nad rámec již zmíněných, jejich reorganizací a odlukou neziskových organizací a státních podniků od státu.
Organizace
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Centrum dopravního výzkumu
Odbor ministerstva: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám
P r o h l á š e n í C h a r t y 24
Dne 01. 05. 2004 vstoupila Česká republika společně s dalšími devíti zeměmi do Evropské unie. Evropská unie vznikla na ideálech mezinárodní spolupráce a volného pohybu osob, pracovních sil, kapitálu, zboží i služeb. Smyslem jejího zrodu bylo přinášet všem občanům vyšší míru prosperity a osobní i politické svobody.
I kdybychom k ní cítili nevoli, je dnes pro Českou republiku závazná Listina základních práv Evropské unie. Naši občané mají právo a náš stát povinnost se jimi řídit.
Svobody a práva, na jejichž ideálech Evropské unie vznikla, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí. Vstup České republiky do Evropské unie měl tyto civilizační hodnoty stvrdit.
Dvacetileté výročí vstupu naší země do EU nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi už opět – bohužel – jen na papíře.
Zcela iluzorní je např. právo na svobodu projevu a informací, zaručované článkem 11 hlavy II.
Desítkám tisíc našich občanů je znemožňováno získávat objektivní, nezkreslené a úplné informace, stejně tak jako vyjadřovat se veřejně na sociálních sítích či v médiích jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objekty nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoli možnosti bránit se.
Statisícům dalších občanů hrozí, že projeví-li své názory na aktuální společenskovědní témata, ztratí pracovní a jiné možnosti, a to nejen ve veřejném sektoru, ale i u soukromých korporací.
Článku 16 hlavy II., zaručujícímu právo na svobodu podnikání, odporuje chování bank i pojišťoven, které pod taktovkou Evropské centrální banky a ideologie ESG odmítají poskytovat finanční služby společnostem angažujícím se v obranném či těžebním průmyslu, nebo firmám, které jsou v danou chvíli z nejrůznějších důvodů ocejchovány jako nežádoucí. Kritéria této ESG selekce jsou stanovována netransparentně s absencí demokraticky získaného mandátu.
V rozporu s článkem 21 hlavy III., zakazujícím jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, politických nebo jakýchkoli jiných názorech nebo příslušnosti k národnostní menšině, je obsazování pracovních míst na základě kvót odvolávajících se na příslušnost k daným skupinám.
V rozporu s článkem 8 hlavy II. zaručujícím právo na ochranu osobních údajů, dále s článkem 16 hlavy II. zajišťujícím občanům Unie právo na svobodné podnikání a také v rozporu s článkem 45 hlavy V. zajišťujícím všem občanům Evropské unie právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, bylo jednání většiny členských států během období pandemie. Jednání naší vlády minulé i současné během pandemie bylo nejen v rozporu s původními hodnotami EU, ale i v rozporu s naší vlastní Ústavou. Nepojmenovat zločin znamená legalizovat jeho opakování!
Svoboda pohybu kapitálu, zboží i služeb je jen zdánlivá, jak ukazuje například nedostatek léků v Evropské unii.
Uplatnění práva vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem (článek 11 hlavy II.) je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou údajného šíření dezinformací.
Svoboda veřejného projevu je potlačena centrálním řízením veřejnoprávních sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický, filozofický i vědecký názor nebo umělecký projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn ve veřejnoprávních médiích či na sociálních sítích; je znemožněna veřejná kritika krizových společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy (zákonná ochrana lidské důstojnosti, jednoznačně zaručována článkem 1 hlavy I., v praxi neexistuje – viz např. označování lidí vyjadřujících nedůvěřivost vůči deklarovaným účinkům vakcín za dezinformátory, nebo označování lidí odmítajících tvrzení o původu energetické krize ve válce na Ukrajině za putinovce a dezoláty); lživá obvinění nelze vyvrátit. V předních společenských tématech často spojených s enormními veřejnými výdaji ze státních rozpočtů členských zemí EU je vyloučena otevřená diskuse.
Mnoho vědeckých a akademických pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen proto, že legálně zveřejňují či otevřeně vyslovují názory, které současná politická moc odsuzuje.
Svobodné hlasování, základní princip demokracie, je systematicky omezováno mocenskou svévolí; oklešťování hlasovacích práv jednotlivých zemí v rámci Unie je praktikováno odpíráním příjmů ze strukturálních fondů Unie. Nad zeměmi s odlišným politickým nebo společenskovědním postojem trvale visí hrozba odepření nebo ztráty hlasovacích práv.
Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám Evropské unie. Nové zákony a ideologie jsou často prosazovány politicky aktivními a nikým nevolenými neziskovými organizacemi financovanými z veřejných peněz, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice, zájmových i všech ostatních společenských organizací, politických stran, podniků, ústavů, úřadů, škol a dalších zařízení.
Další občanská práva, včetně práva na nezasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence (článek 7 hlavy II.), jsou povážlivě narušována také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například budováním sítě informátorů z řad obyvatelstva (získávaných výzvami k „whistleblowingu“ neboli udavačství). Dochází ke kontrole soukromé pošty na sociálních sítích. Média jsou motivována ke spolupráci se státem. Tato činnost není regulována zákony, občan se proti ní nemůže nijak bránit.
Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí získávají status uprchlíka jen na základě deklarace, že jsou v mateřské zemi údajně pronásledováni.
Kromě nedodržování předpisů vůči vlastním občanům nerespektuje Evropská unie ani své závazky vůči jiným zemím. Ve článku 216 Smlouvy o fungování Evropské unie se EU hlásí k tomu, že jsou dohody uzavřené Unií (jako například smlouva o volném obchodu GATT94 podepsaná u Světové obchodní organizace) závazné pro orgány Unie i pro členské státy. Při rozchodu s Velkou Británií ovšem EU tento svůj závazek porušila, protože trvala na vytvoření nových obchodních překážek tam, kde dříve nebyly.
Evropská unie, ve které dnes žijeme, již není stejnou Evropskou unií, pro kterou se občané České republiky vyslovili ve všelidovém referendu. Ideály, na nichž Evropská unie vznikla, měly za cíl posílit svobodu a prosperitu a odstranit byrokratické bariery pro mezinárodní spolupráci; dnešní směřování Evropské unie však vede k oklešťování občanských svobod, cílenému ničení prosperity a zavádění stále nových byrokratických překážek vůči svobodnému podnikání.
Dobré vztahy se mohou tvořit pouze na dobrovolné bázi, tedy bez nátlaku, kde základní motivací k uzavření dohody je oboustranná spokojenost. Souhlas s přijetím jakýchkoli závazků musí být informovaný. Neměla by mu tedy předcházet jednostranná kampaň, ale vyvážená diskuse.
Posledním pokusem o vytěsnění odborné diskuse nad závažným tématem je snaha vládnoucích elit protlačit navzdory převládající vůli lidu a závěrům ekonomických analýz přijetí společné evropské měny euro. Jako sebevědomý národ a sebevědomí občané deklarujeme, že naše měna musí být nástrojem dosažení prosperity. Prosperita nesmí být obětována za účelem získání jakékoliv nové měny.
Lze ovšem identifikovat i další závažné snahy o vyhýbání se seriózní veřejné diskusi nad dokumenty, jejichž podstata – drastické oslabením naší suverenity – je překryta falešnou rouškou veřejného blaha.
Někteří občané na soustavné porušování demokratických principů upozorňují a dožadují se nápravy; jejich hlasy jsou však upozaďovány, cenzurovány, anebo se stávají předmětem nejrůznějšího očerňování.
Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou a státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vlády, ale i všechny občany.
Pocit této spoluodpovědnosti nás přivedl k myšlence vytvořit CHARTU 24, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme.
CHARTA 24 je volné, neformální a otevřené provolání lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování přirozených lidských práv v naší zemi i ve světě.
CHARTA 24 vyrůstá ze zázemí lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojili a spojují svůj život a práci.
CHARTA 24 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, šíří její text a podporuje ji.
CHARTA 24 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k prosperitě, hrdosti a sebevědomí našeho národa. Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 24, že vychází z textu CHARTY 77, který pozměňuje pouze mírně a pouze natolik, aby správně pojmenovával instituce a problémy existující 47 let po vzniku CHARTY 77; hlavní myšlenky textu CHARTY 77 - dodržování uzákoněných svobod – však zůstávají nedotčeny.
Signatáři a mluvčí CHARTY 24
Ing. Markéta Šichtařová
Ing. Tomáš Zítko
Mgr. Libor Vondráček
Podepsat Chartu 24:
Již podepsali:
Markéta Šichtařová, Praha, 3. květen
Tomáš Zítko, Praha, 3. květen
Libor Vondráček, Jindřichův Hradec, 3. květen
Adam Ludwig Weber, Sluštice, Manažer, 3. květen
Lucie Maňáková, Praha 6, finanční kontrolor, 3. květen
Tomáš Rout, Praha 9, OSVČ, 3. květen
Jan Moník, Lhota pod Libčany, programátor, 3. květen
Michal Geberle, Praha 11, Jednatel společnosti, 3. květen
Karolína Konopásková, Praha 22 – Nové Pitkovice, manažer pohledávek, 3. květen
Jan Čihák, Psáry, Dolní Jirčany, OSVČ, 3. květen
David Lavička, Zlín, Student, 3. květen
Jan Konopásek, Ing., Praha 22 Pitkovice, IT specialista, 3. květen
Neveřejný
Jan Máša, Praha 9 Prosek, emeritní CEO , současně důchodce, 3. květen
Jiří Jaroš, Kopřivnice, Kontrolor, 3. květen
Tomáš Nielsen, Praha 1, právník, 3. květen
Marcel Langr, Městec Králové, IT developer, 3. květen
Stanislav Drunecký, Vlastiboř, Osvč, 3. květen
Pavel Pešan, Praha, Podnikatel, 3. květen
Kateřina Lhotská, Praha 9, analytik, 3. květen
Vlastimil Helebrant, Okounov, OSVČ, 3. květen
Jiří Helis, Chrastava, projektový manažer, 3. květen
Marta Kleinová, Nový Malín, podnikatelka, 3. květen
Marek Hovorka, Dříteň, OSVČ, 3. květen
Daniel Bořil, Stachy, Kuchař, 3. květen
Iveta Staňo Gebauer, Ostrava, Manažer, 3. květen
Ilona Kalousková, Chrudim, OSVČ, 3. květen
Pavel Škvor, Praha, Podnikatel, 3. květen
Markéta Ellens, Pšovlky, pedagog, 3. květen
Marian Polok, Karviná, Prodejce, 3. květen
Roman Jaroš, Zlín, úředník, 3. květen
Pavel Plicka, Znojmo 5, CEO, 3. květen
Vladimír Stránský, Šumperk, invalidní elektrikář, 3. květen
Pavel Novák, Most, OSVČ, 3. květen
Jakub Kucza, Praha 6, Pracovník v dopravě, 3. květen