INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Premiér, jehož oblíbenost je na historickém minimu a je jedna z nejnižších na světě, jednal nikoliv o naší zemi, ale o cizí zemi Ukrajině, a to s americkým prezidentem, který již brzy bude končit, a u něhož je ve hvězdách, zda věděl, s kým a o čem mluví. „Hájení zájmů České republiky bych si představovala dost jinak. Třeba tak, že odmítneme migrační pakt,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Přitom informace o paktu jsou jeden velký chaos. Tohle je pravý opak transparentnosti, kterou je legitimní v politice požadovat.
Hodinu a půl trvající schůzka premiéra Petra Fialy a amerického prezidenta Joea Bidena vyvolala nadšení u příznivců koalice, ale třeba expert na mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Petr Drulák upozornil, že nevidí žádný přínos pro českou zahraniční politiku nebo moment, o kterém by se dalo něco napsat. Prý to bylo něco, čemu se říká non-event, absence jakékoli události. Dal by se přesto z této návštěvy vyčíst či vypozorovat nějaký profit pro Českou republiku?
Nevím, k čemu by nám to mohlo být dobré. Premiér, jehož oblíbenost je na historickém minimu a je jedna z nejnižších na světě, jednal nikoliv o naší zemi, ale o cizí zemi Ukrajině, a to s americkým prezidentem, který již brzy bude končit, a u něhož je ve hvězdách, zda věděl, s kým a o čem mluví. Hájení zájmů České republiky bych si představovala dost jinak. Třeba tak, že odmítneme migrační pakt.
Právě téma migračního paktu hýbalo v tomto týdnu Českem mnohem více než audience v Bílém domě. Ministr vnitra Vít Rakušan se snaží veřejnost přesvědčit, že dokument neobsahuje přerozdělovací kvóty, a i kdyby, tak že Česko bude mít výjimku z povinnosti migranty buď přijmout, nebo za každého odmítnutého zaplatit v přepočtu půl milionu korun. Je vůbec možné pro voliče, který se i kvůli postoji stran k migračnímu paktu může chtít rozhodovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu, se v té záplavě protichůdných informací orientovat?
Je to velmi obtížné, zorientovat se ve všech důsledcích, i pro mě, musela jsem si stav ověřovat z různých zdrojů a s právníkem, abych v tom měla jasno, a to samozřejmě veřejné dění velmi intenzívně sleduji. Myslím, že pro drtivou většinu lidí to musí být jeden velký chaos. Tohle je pravý opak transparentnosti, kterou je legitimní v politice požadovat.
Exministr financí Miroslav Kalousek uvedl na sociální síti X, že si migrační pakt nastudoval a že žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není. Nemůže se prý smířit s tím, že premiér Fiala i ministr Rakušan občanům lhali. „Upřesňující stanovisko autority v EK: Žádnou výjimku ČR nemá. Leč předpokládá se, že pokud o ní požádá, může jí být vyhověno. Tvrzení, že ČR má výjimku, je tedy jen nepřesná a zjednodušená interpretace, nikoliv lež. Za tento termín se omlouvám, byla to zjednodušená a nepřesná interpretace,“ napsal ovšem o den později. Provládní média to interpretovala jako jeho omluvu zmíněným pánům. Není ve skutečnosti tahle slovní ekvilibristika spíše výsměchem politikům, kteří lež označují za zjednodušenou a nepřesnou interpretaci?
Miroslav Kalousek srozumitelně a pravdivě řekl: „Vláda tvrdila, že máme výjimku. Výjimku nemáme.“ Takže vše, co dodal dál, byl kousavý sarkasmus a výsměch. Jestli to provládní média interpretovala jako omluvu, tak buď byla naprosto natvrdlá, anebo manipulativní. Ale skoro bych se klonila k té natvrdlosti.
Piráti ve středu představili plán Republika v pohybu, tedy ekonomickou mapu, jak rozhýbat české hospodářství a prosperitu, aby se Česko dostalo na cestu do první ligy mezi vyspělé země. Ivan Bartoš uvedl, že cílem je dostat mzdu běžného zaměstnance (medián) na 50 tisíc korun měsíčně, zajistit 100 tisíc nových míst v předškolní péči či spustit vratné státem garantované granty pro mladé nadané lidi, aby se mohli věnovat studiu. Ekonom a člen NERV Libor Dušek vysvětlil, že tento plán vznikl posouzením 37 prorůstových návrhů NERVu, které dále dopracovává či inovativně upravuje. Lze si právě od Pirátů slibovat, že vědí, jak na to, zatímco jejich koaliční partneři s návrhy poradního orgánu vlády pracovat neumějí?
To je naprostá šílenost. Víte, co se stane, když všem plošně zvýšíme mzdy tak, aby medián vzrostl na 50 tisíc? Přeci nastane inflace! A v ten okamžik si nepolepší vůbec nikdo. Piráti ještě pořád nepochopili, že se nebohatne tím, že se rozdá víc peněz, ale tím, že se vyrobí víc hodnot. Anebo pokud to pochopili, ale tváří se, že to nevědí, je to ještě horší, protože zlý úmysl poškodit zemi by byl ještě horší než diletantství.
A o jakých garantovaných grantech pro mladé nadané lidi tu mluvíme? Nikdy nebyla společnost bohatší, a přesto úroveň její vzdělanosti klesá! Lidé nejsou vzdělaní ne kvůli tomu, že by „nemohli“ studovat z nějakých ekonomických důvodů, ale proto, že základní školství se inkluzí rozpadlo, střední školství snížilo laťku a na vysokých školách se učí stále míň technických oborů a stále víc ideologie. Takže VŠ chrlí „odborníky“ na gender, ale kdo bude stavět mosty? Nepotřebujeme žádné granty, potřebujeme se vrátit k rozumu.
Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi dostal od Evropské komise za úkol, aby se svým týmem do konce června vypracoval zprávu, jak zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, zejména ve vztahu k USA a k Číně. Jaká doporučení by měla obsahovat?
No to je přeci jednoduché! Zrušit Green Deal, zakázat woke politiku firem, dát mimo zákon tak jako v některých státech USA diskriminaci klientů na základě ESG, zrušit dotace, vyrovnat veřejné finance, vyházet byrokratické úředníky, zrušit regulace… Mám pokračovat? Už teď je vám asi zřejmé, že nic z toho Mario Draghi neudělá. Nikdo z Evropské komise to neudělá. Protože to je jako chtít po Leninovi, aby zahájil privatizaci a oslavoval neviditelnou ruku trhu.
Učebnicovým příkladem odtrženosti politiků od reality je ministr školství Mikuláš Bek, který považuje za normální, že mu stát platí měsíčně náhrady za byt v Praze ve výši 57.105 korun. Zítra čerstvě 60letý politik zdůvodňuje potřebu tak velkého a drahého podnájmu v Praze tím, že není rozumné, aby s malým dítětem a s podstatně mladší manželkou žil pouze o víkendech. V diskusích zaznívaly názory, že by měl dostat náhrady, jako by bydlel sám, a když chce bydlet s rodinou, rozdíl zaplatit ze svého. Jiní si z něj utahovali, že je škoda, že si do Prahy nevzali babičku s dědou, že by jim za ještě větší byt stát zaplatil ještě víc. Je 684 tisíc korun vydaných státem ročně na rodinnou pohodu Mikuláše Beka přiměřeným výdajem, který není třeba zpochybňovat odkazem na rozpor s vládními úsporami?
Jsem toho názoru, že se nemůžeme zlobit na to, že někdo využívá systém, když systém je špatně nastaven. Ministr musí být dobře zaplacen, jinak by to nedělal a šel by raději dělat lépe placenou a méně náročnou práci; jenomže má být zaplacen transparentně. To znamená formou platu, ale bez jakýchkoliv dalších výhod, které jsou nepřehledné. Ale když už to systém umožňuje, není to pak primárně chyba toho, kdo využívá zákonných možností, nýbrž toho, že systém odměňování je chaotický a neprůhledný. Kdyby ministr dostal paušální plat (a třeba i vyšší než nyní) a z něj by si musel byt pořídit sám, však on by si to rozmyslel, jaký podnájem si bude platit.
Převzato z Parlamentních listů
