Valtr: „Dluhopis k Vánocům? Radši ne!“

Valtr: „Dluhopis k Vánocům? Radši ne!“

Z paní Schillerové mám husí kůži, napadá mě citát nositele Nobelovy ceny za ekonomii von Hayeka: „Kdyby socialisté rozuměli ekonomii, nebyli by socialisty“. A právě Schillerová se stala hlavní propagátorkou státních dluhopisů. Proto chápu, že se nad nimi hodně lidí ušklíbne už kvůli ní. Vynechme ale na chvíli paní, bohužel ministryni, Schillerovou a řekněme si nejprve fakta ohledně protiinflačního Dluhopisu republiky a pak se krátce zamysleme trochu obecněji:

– zřízení elektronického přístupu Pokud jste ještě nevlastnili žádný státní dluhopis pro občany, technicky lze provést pouze pomocí distributora (pobočky České spořitelny a ČSOB). To Vás bude stát 250 Kč, pokud rovnou dáte žádost o připsání dluhopisu. Pokud si žádost dáte později, zaplatíte za pouhé zřízení 500 Kč. Další pořizování dluhopisů je zdarma. Nic dalšího již neplatíte ani při pořizování dalších úpisů, ani provoz účtu. Případně pouze dalších 250 Kč, chcete-li mít i fyzický papír.

– garance připsání inflace + 0,5% Znamená to, že jste nejen chráněni před inflací, ale máte navíc jistotu 0,5% k tomu. V porovnání s běžným, nebo spořícím účtem se jedná o mimořádně komfortní záležitost. V porovnání s jinými typy investic se jedná o silně konzervativní nástroj. Tzn., že máte minimální výnos (0,5%, jelikož růst o inflaci není výnosem, pouze ochranou před inflací, tedy jejím dorovnáním a reálně je v tomto Vaše kupní síla na nule). Výnos je zaručený, nijak nekolísá a není na ničem závislý. Z tohoto pohledu vidím přibližně tyto dvě motivace pro pořízení:

1. Máme něco málo uspořeno a nemáme příliš vidinu dalších příjmů, ať už z důvodu malých příjmů, nebo neschopnosti ušetřit, či investovat. Může zde být např. někdo, kdo chce na pár let „odložit“ peníze pro děti, nebo má několik let do důchodu apod. Zkrátka nechceme riziko, nechceme je „projíst“, ale chceme maximální ochranu před ztrátou, či jen kolísáním.

2. Investujeme, protože máme co, a umíme to. Zde je základem diverzifikace rizika. Tedy rozprostření peněz mezi větší množství investičních nástrojů. Jedním z nich jsou pak i dluhopisy. Pro oba příklady dává, podle mě, smysl protiinflační dluhopis. Garantuje na 6 let připsání inflace + 0,5%. Navíc ho lze každý rok vypovědět, např. při výhledu na aktuálně lepší investici, nebo potřebě peněz.

– 0% daň Výnos z tohoto dluhopisu se nedaní od letošního roku. Pokud máte nějaký starší, je výnos daněn standardně 15%. Letošní poslední úpis do 22.12. Dluhopis je vydáván opakovaně přibližně každé 2 až 3 měsíce, není tedy třeba spěchat zrovna teď. Důležité je si uvědomit za jakým účelem a pro koho je vhodný tento způsob investice. Nesmysl je samozřejmě vzít veškeré peníze, co máme a koupit dětem dluhopisy k Vánocům namísto hraček. Taková představa je hodně tragikomická. Jde o peníze, které máme „navíc“, tedy uspořené peníze. Pokud chceme investovat pouze jednorázově, je zlomová částka 8 333,33 Kč. Když vložíme přesně tuto částku, vyděláme díky 0,5% výnosu za 6 let 250 Kč, což je poplatek distributorovi. 0,5% ze všeho nad tuto částku bude čistým výdělkem. V podstatě jde, když to shrnu, o konkurenci nástrojů pro ukládání peněz, takže si položme jednoduchou otázku: Umím se svými penězi něco lepšího, než zaručený výnos: inflace + 0,5%? Pokud ano pokračujte v tom. Pokud ne…

Zde je jednoduchá kalkulačka: https://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/o-dluhopisech/kalkulacka/kalkulacka-dluhopisu-republiky

Neférovost této státem organizované akce spočívá v tom, že komfort nezdaněného výdělku má pouze tato forma investice. Pokud se někdo snaží být naopak na státu nezávislý, je za to trestán nějakou daní, nebo poplatkem. V případě, že investujete do nesrovnatelně výnosnějších (i když také volitelnějších) akcií, máte hned dvojí zdanění dividend, jen se tomu tak neříká. Jednou je to korporátní daň a jednou daň z příjmu fyzických osob.

Samostatnost občana není prioritou této vlády. Kolegyně Schillerové z vlády, Jana Maláčová dokonce navrhovala zvýšení daně z dividend. Piráti spolu s ANO, ČSSD a komunisty prosadili populistické zdanění těchto příjmů nad 20 mil. i po třech letech vlastnictví. Budou-li Piráti v příští vládě, nečeká nás v tomto směru ani v budoucnosti nic pozitivního.

Svobodní chtějí z principu lidem především nepřekážet, neházet klacky pod nohy, což se děje především u těch, kteří se o sebe chtějí postarat sami, jako drobní podnikatelé, nebo investoři. Vstřícnost vůči schopným lidem vede k jejich udržení v naší zemi a jejich přílivu ze zahraničí. Opačný přístup vede k opaku. Tedy k jejich odlivu, ať už faktickému, nebo v podobě danění v tzv. daňových rájích. Svobodní odmítají daňové peklo v naší zemí plné schopných a pracovitých lidí, tedy i přívětivý přístup k investování.

V neposlední řadě jde obecně o princip, kdy si stát půjčuje peníze, a tedy zadlužuje své občany, od nichž si tyto peníze půjčuje. Stát si rozhodně půjčovat nemá vůbec a tedy ani zadlužovat své občany a především jejich děti. Zadlužování má smysl pouze v extrémních případech, jako je ohrožení země, přírodní katastrofy apod. Při dluhu ČR cca 2,16 BILIONU KORUN (!) dluží každý občan 201 700 Kč. A to včetně dětí, které ještě ani třeba nezačaly chodit. Co bude naše vláda dělat, jak bude naše země vypadat, když přijde opravdu nějaká mimořádná situace a bude nutné si sáhnout na dno? Jsme jako cyklisté s baťohem, až přijde prudké stoupání, jak asi dopadneme? Je třeba uvažovat, co sebou vláčíme, a co předáme našim dětem, i když se nám to na terénu s mírným zvlněním nezdá důležité. Naše děti nás jednou mohou proklínat.

Filip Valtr

člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31