Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných je základem existence naší politické strany. Je určující pro všechny členy, protože je nedílnou součástí Stanov

Poslání a základní programové cíle

Svobodní vycházejí z iniciativy občanů České republiky, kteří si přejí žít ve svobodné a suverénní zemi, spravované státem, který chová úctu ke svým občanům, k jejich životu, majetku, svobodě a osobní odpovědnosti. Své cíle strana prosazuje férovým způsobem na základě svobodné diskuse demokratickými metodami při respektování platných právních předpisů.

1) Svoboda a odpovědnost

a) Za nejcennější hodnoty, které chce podporovat a rozvíjet, považuje svobodu jednotlivce, svobodnou vůli člověka, jeho schopnost odpovědně se rozhodovat a volit lepší variantu z více možných, lidskou kreativitu a iniciativu. Respekt ke svobodě pro Svobodné znamená respekt k tradičním hodnotám, toleranci etnickou i náboženskou.

b) Od respektu ke svobodě se odvíjí politické rozhodování Svobodných a mírou svobody se poměřují dosažené výsledky. Za neodmyslitelnou součást ochrany svobody považují Svobodní ochranu vlastnictví.

c) Základem politického systému je pro Svobodné spravedlivá a svobodná soutěž osobností, myšlenek, iniciativ a projektů při respektování morálních a etických zásad. Cenzura a zprostředkovaná cenzura jsou nepřípustné. Politický nátlak na vytváření atmosféry vedoucí k autocenzuře je neospravedlnitelný.

d) Nadřazenost principu osobní svobody a odpovědnosti nad jinými cíli vede Svobodné k zásadnímu odmítání myšlenkových směrů a hnutí, které ohrožují práva a svobody druhých.

e) Součástí svobody je odpovědnost.

f) Svobodou rozumí Svobodní možnost jednotlivce dělat si za své prostředky a na svém majetku cokoliv, co (nad míru přiměřenou okolnostem), nezasahuje do analogického výkonu svobody jiného. Svoboda velmi úzce souvisí s vlastnickým právem jako možností držet, užívat, požívat plody a nakládat s vlastněnou věcí

2) Tradice

Svobodní se hlásí k duchovnímu, kulturnímu a politickému dědictví západní civilizace. Není však úkolem státu tyto hodnoty prosazovat.

3) Pravidla, principy, právo

a) Svoboda může být zachována jedině sledováním principů, je ničena sledováním prospěchářství.

b) Ke ctnostem politické a zákonodárné činnosti patří střídmost při vydávání regulací.

c) Právo nemá a nemůže nahradit morální hodnotový systém.

d) Svobodní usilují o návrat k předsocialistickým právním tradicím a o reformu právní filosofie.

4) Stát

a) Státní moc má sklon rozhodovat za občany a tím ohrožuje jejich svobodu, proto musí být omezena a kontrolována.

b) Ve snaze pro každého vymezit a zabezpečit svobodný prostor chráněný proti zásahům veřejné moci, považujeme za nepřijatelné úsilí prosadit neomezenou vládu většiny v evropském prostoru. Svobodní usilují o Evropu rovnoprávných a suverénních demokratických států bez ohledu na jejich velikost.

c) Dlouhodobé tolerování institucí poznamenaných demokratickým deficitem zákonitě vede k omezování práv a svobod jednotlivců a k nespravedlnostem, jež nelze vyvážit žádným jiným přínosem.

d) Suverenita České republiky je základní podmínkou zachování skutečné demokracie, ve které hlas voliče má ve volbách smysl.

e) Uniformita není politickým cílem.

f) Úctu ke svobodnému rozhodování státu považují Svobodní za analogii úcty ke svobodě člověka.

5) Volný trh

a) Svoboda ekonomické iniciativy a spravedlivá soutěž volného trhu umožňuje nejlépe každému jednotlivci dosahovat svých osobních cílů. Blahobyt není ani politickým cílem, ani politickou filosofií. Pokud se stane míra blahobytu jediným kriteriem politického rozhodování, je politický systém vystaven enormním rizikům a nestabilitě, protože ne vždy je možné blahobyt zaručit a protože existují hodnoty, kterým je třeba dát přednost před blahobytem. To platí jak pro českou domácí politiku, tak pro současnou evropskou integraci. Hospodářská spolupráce států nevyžaduje politickou integraci. Největší překážkou hospodářské spolupráce je politické zasahování do svobodného rozhodování podnikatelských subjektů.

Novinky

Nejnovější video

Praha chystá rekonstrukci severojižní magistrály, která má vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a autobusy, aniž by narušila plynulost automobilové dopravy. Tato plánovaná změna vyvolala diskusi o tom, kdo je na českých silnicích znevýhodněn. V Událostech, komentářích o tématu diskutovali předseda strany Svobodní Libor Vondráček a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.

V silniční dopravě jsou podle Bilera znevýhodněni zejména cyklisté a pěší, protože v českých městech je podporována zejména automobilová doprava a myslí se na pohodlí řidičů. „Při rekonstrukcích a zklidňování dopravy se vůbec neklade důraz na to, aby se ti nejzranitelnější účastníci provozu, což jsou cyklisté a pěší, cítili bezpečně,“ míní.

Naopak Vondráček tvrdí, že znevýhodněni jsou řidiči „klasických aut“ na úkor řidičů elektromobilů, kteří mohou například jezdit po českých dálnicích či parkovat ve větších městech zdarma.

Podle Vondráčka je logické, že se při řešení provozu na silnicích myslí zejména na auta, a že „sociální inženýři“ by podle něj neměli lidem říkat, jak se mají dopravovat. Biler s tím souhlasí, zároveň však upozornil, že česká města dle něj tuto svobodnou volbu neumožňují.

Praha v současnosti připravuje rekonstrukci severojižní magistrály v ulicích Legerova a Sokolská. V rámci ní by měly přibýt přechody pro chodce, stromy a oddělené pruhy pro cyklisty a autobusy. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že rekonstrukce by měla vést ke zklidnění dopravy, přičemž by neměla mít dopad na plynulost silničního provozu, například díky koordinaci semaforů.

Jedním ze sporných bodů jsou například autobusové pruhy. Vondráček tvrdí, že by silnice měly být maximálně využívány, a nerozumí tomu, proč mají být některé části vyhrazeny jen pro hromadnou dopravu. Tato diskuse by podle něj nemusela probíhat, kdyby se „dostavěl dlouho slibovaný okruh“ kolem metropole.

Podle Bilera základním problémem dopravy ve městech není vytěsňování aut, ale jejich celkový počet. Praha a Brno jsou totiž historická města, která „nikdy nebyla navržena tak, aby jimi projížděly desetitisíce aut denně,“ upozornil. Klíčem je motivovat lidi k používání alternativní dopravy, aby zůstalo více prostoru pro ty, kteří auto skutečně potřebují, což jsou dle něj například zdravotně indisponovaní občané. Dodal, že „řidiči jsou sami sobě překážkou“.
Kde hledat inspiraci

Sociolog upozornil, že v žebříčku nejlepších měst k životu se každoročně umísťují dvě evropská města, která mají dvakrát až třikrát více cyklostezek než Praha. Biler tak upozornil na korelaci mezi počtem aut a tím, jak se lidé ve městech cítí a jak se jim tam žije.

Vondráček oponoval tím, že Kodaň je mnohem více nížinaté město než Praha, kde navíc mohou lidé jezdit na kole i v zimních měsících. Jako možnou inspiraci v zahraničí zmínil předseda Svobodných Austrálii, kde „se okruh kolem celé Austrálie postavil dříve než okruh kolem Prahy“.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31