Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných je základem existence naší politické strany. Je určující pro všechny členy, protože je nedílnou součástí Stanov

Poslání a základní programové cíle

Svobodní vycházejí z iniciativy občanů České republiky, kteří si přejí žít ve svobodné a suverénní zemi, spravované státem, který chová úctu ke svým občanům, k jejich životu, majetku, svobodě a osobní odpovědnosti. Své cíle strana prosazuje férovým způsobem na základě svobodné diskuse demokratickými metodami při respektování platných právních předpisů.

1) Svoboda a odpovědnost

a) Za nejcennější hodnoty, které chce podporovat a rozvíjet, považuje svobodu jednotlivce, svobodnou vůli člověka, jeho schopnost odpovědně se rozhodovat a volit lepší variantu z více možných, lidskou kreativitu a iniciativu. Respekt ke svobodě pro Svobodné znamená respekt k tradičním hodnotám, toleranci etnickou i náboženskou.

b) Od respektu ke svobodě se odvíjí politické rozhodování Svobodných a mírou svobody se poměřují dosažené výsledky. Za neodmyslitelnou součást ochrany svobody považují Svobodní ochranu vlastnictví.

c) Základem politického systému je pro Svobodné spravedlivá a svobodná soutěž osobností, myšlenek, iniciativ a projektů při respektování morálních a etických zásad. Cenzura a zprostředkovaná cenzura jsou nepřípustné. Politický nátlak na vytváření atmosféry vedoucí k autocenzuře je neospravedlnitelný.

d) Nadřazenost principu osobní svobody a odpovědnosti nad jinými cíli vede Svobodné k zásadnímu odmítání myšlenkových směrů a hnutí, které ohrožují práva a svobody druhých.

e) Součástí svobody je odpovědnost.

f) Svobodou rozumí Svobodní možnost jednotlivce dělat si za své prostředky a na svém majetku cokoliv, co (nad míru přiměřenou okolnostem), nezasahuje do analogického výkonu svobody jiného. Svoboda velmi úzce souvisí s vlastnickým právem jako možností držet, užívat, požívat plody a nakládat s vlastněnou věcí

2) Tradice

Svobodní se hlásí k duchovnímu, kulturnímu a politickému dědictví západní civilizace. Není však úkolem státu tyto hodnoty prosazovat.

3) Pravidla, principy, právo

a) Svoboda může být zachována jedině sledováním principů, je ničena sledováním prospěchářství.

b) Ke ctnostem politické a zákonodárné činnosti patří střídmost při vydávání regulací.

c) Právo nemá a nemůže nahradit morální hodnotový systém.

d) Svobodní usilují o návrat k předsocialistickým právním tradicím a o reformu právní filosofie.

4) Stát

a) Státní moc má sklon rozhodovat za občany a tím ohrožuje jejich svobodu, proto musí být omezena a kontrolována.

b) Ve snaze pro každého vymezit a zabezpečit svobodný prostor chráněný proti zásahům veřejné moci, považujeme za nepřijatelné úsilí prosadit neomezenou vládu většiny v evropském prostoru. Svobodní usilují o Evropu rovnoprávných a suverénních demokratických států bez ohledu na jejich velikost.

c) Dlouhodobé tolerování institucí poznamenaných demokratickým deficitem zákonitě vede k omezování práv a svobod jednotlivců a k nespravedlnostem, jež nelze vyvážit žádným jiným přínosem.

d) Suverenita České republiky je základní podmínkou zachování skutečné demokracie, ve které hlas voliče má ve volbách smysl.

e) Uniformita není politickým cílem.

f) Úctu ke svobodnému rozhodování státu považují Svobodní za analogii úcty ke svobodě člověka.

5) Volný trh

a) Svoboda ekonomické iniciativy a spravedlivá soutěž volného trhu umožňuje nejlépe každému jednotlivci dosahovat svých osobních cílů. Blahobyt není ani politickým cílem, ani politickou filosofií. Pokud se stane míra blahobytu jediným kriteriem politického rozhodování, je politický systém vystaven enormním rizikům a nestabilitě, protože ne vždy je možné blahobyt zaručit a protože existují hodnoty, kterým je třeba dát přednost před blahobytem. To platí jak pro českou domácí politiku, tak pro současnou evropskou integraci. Hospodářská spolupráce států nevyžaduje politickou integraci. Největší překážkou hospodářské spolupráce je politické zasahování do svobodného rozhodování podnikatelských subjektů.

Novinky

Nejnovější video

V pondělí 19. ledna 2025 se v diskusním pořadu Události komentáře na ČT24 představil Libor Vondráček, předseda Svobodných, který společně s Patrikem Nacherem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti) a Pavlem Žáčkem (ODS) diskutoval dvě klíčová témata – prodej bitevních letounů L-159 Ukrajině a zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.

Odmítnutí prodeje letadel

Hlavním tématem večera bylo rozhodnutí vlády neprodat čtyři bitevní letouny L-159 Ukrajině, což prezident Petr Pavel kritizoval jako projev sobectví. Vondráček však zaujal pragmatický postoj: „Já pojem solidarita hlavně vnímám v souvislosti s tím, když někdo rozdává ze svého. A přece jenom všechno, co patří státu, ať už je to majetek nebo jsou to peníze, tak je nás všech a z toho by se nemělo tak jednoduše rozdávat.“

Předseda Svobodných zdůraznil, že vláda plní předvolební sliby. „My jsme slíbili našim voličům, občanům České republiky, a chceme ctít nějaké předvolební sliby, že ani peníze, ani zbraně nebudou z českého státního rozpočtu, z české armády posílány směrem na Ukrajinu,“ prohlásil Vondráček. Na dotaz moderátora, zda platí i zákaz prodeje, odpověděl: „Ani prodávány. Nebo to jsme výslovně neřekli, ale v tuto chvíli vláda se takto na koaličním jednání usnesla.“

Vondráček navrhl alternativní řešení: firma Aero Vodochody by si mohla letouny odkoupit zpět a případně s nimi nakládat sama, pokud by armáda letadla nepotřebovala. Tento kompromis by podle něj podpořil český průmysl i zachoval reference pro výrobce.

Ostré výměny s Bartošem o roli prezidenta

Mezi Vondráčkem a Ivanem Bartošem došlo k výrazné konfrontaci ohledně slovních útoků mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Bartoš kritizoval ministra zahraničí Petra Macinku za neadekvátní reakci vůči prezidentovi: „Mně přijde, já nezpochybňuji, že pan Macinka určitě jako na něco expertem je a dokáže jako hodnotit, ale já bych byl velmi opatrný, aby ministr zahraničí zrovna v tomhle mistroval prezidenta České republiky s jeho historií, která prakticky celý jeho dospělý život je služba armádě a služba ve strukturách NATO.

Vondráček však uvedl situaci do kontextu a obvinil opozici z dvojího metru: „Když se tady bavíme o tom, že ty výměny názorů mezi panem prezidentem a ministrem zahraničí, respektive členy vlády dneska jsou v nějakém duchu. Tak já myslím, že v čase, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nastupovala vláda Petra Fialy, tak tam ty střety byly daleko tvrdší.“ Dodal, že současná rétorika je „daleko, daleko předtím“ ve srovnání s minulými konflikty.

Když se Bartoš pokusil Vondráčka usvědčit z nepřesnosti ohledně výroku Filipa Turka o expanzi NATO, Vondráček rychle oponoval: „Takhle to neřekl. Je to trošku jinak.“ V klíčovém momentu pak Vondráček zdůraznil konstituční rámec: „Můj šálek kávy je dodržování ústavy, striktní dodržování ústavy,“ a dodal, že prezident „nemůže slibovat, že dá něco, o čem nerozhoduje.“

Souboj se Žáčkem o veřejnoprávní média

Druhá polovina debaty se zaměřila na plánované zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas od ledna 2027. Vondráček zde zaujal opatrnější pozici a bránil postupné zveřejňování informací: „Pro mě je to trošku komfortní, že teď mluvím po Patriku Nacherovi, protože aspoň mohu říci, že jsem rád, že nezacházel do těch detailů, že se mu totiž nestane to, co se stalo panu Baxovi, který v srpnu, v červenci 2022 řekl, poplatky se zvyšovat nebudou. A pak za chviličku začal tlačit něco zcela jiného.“

Pavel Žáček (ODS) ostře kritizoval plánovanou reformu jako možné zestátnění médií, čímž vyprovokoval Vondráčkovu odpověď. „Já v tuto chvíli naprosto žasnu, když tady slyším argumenty, že to je zpochybňování demokracie a svobody, protože skutečně ODS v roce 2009 toto navrhovala,“ řekl Vondráček. Připomněl, že mezi tehdejšími členy ODS byl i Martin Kupka, jehož současná vyjádření připomínají rétoriku ČSSD.

V nejkontroverznějším momentu večera Vondráček přiznal své osobní preference: „Kdyby to bylo na mě, já jsem fanoušek Javiera Mileie, za mě by se to klidně mohlo zrušit, ale my jsme ve vládě, respektujeme programové prohlášení a je to tak, že se bude postupovat podle programového prohlášení. Doufám, že mě zase pozvete, když jsem Javiera Mileie fanoušek.“

Koaliční disciplína nad osobními názory

Vondráčkovo vystoupení ukázalo politika, který balancuje mezi osobními přesvědčeními a koaliční disciplínou. Opakovaně zdůrazňoval, že vláda postupuje podle programového prohlášení a dodržuje předvolební sliby. V závěru debaty potvrdil: „Vládní programové prohlášení je něco, na čem se shodly tři strany a nemyslím si, že pan Klempíř by změnil názor, ale skutečně on je součástí toho celého týmu a my musíme fungovat jako tým po celé čtyři roky, aby čeští občané viděli dobré výsledky.“

Debata ukázala fundamentální rozpory mezi koalicí a opozicí v otázkách zahraniční i mediální politiky, přičemž Vondráček se etabloval jako obránce pragmatického přístupu vlády proti obviněním z ideologie či mocenských zájmů.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31