Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných

Politická filosofie Svobodných je základem existence naší politické strany. Je určující pro všechny členy, protože je nedílnou součástí Stanov

Poslání a základní programové cíle

Svobodní vycházejí z iniciativy občanů České republiky, kteří si přejí žít ve svobodné a suverénní zemi, spravované státem, který chová úctu ke svým občanům, k jejich životu, majetku, svobodě a osobní odpovědnosti. Své cíle strana prosazuje férovým způsobem na základě svobodné diskuse demokratickými metodami při respektování platných právních předpisů.

1) Svoboda a odpovědnost

a) Za nejcennější hodnoty, které chce podporovat a rozvíjet, považuje svobodu jednotlivce, svobodnou vůli člověka, jeho schopnost odpovědně se rozhodovat a volit lepší variantu z více možných, lidskou kreativitu a iniciativu. Respekt ke svobodě pro Svobodné znamená respekt k tradičním hodnotám, toleranci etnickou i náboženskou.

b) Od respektu ke svobodě se odvíjí politické rozhodování Svobodných a mírou svobody se poměřují dosažené výsledky. Za neodmyslitelnou součást ochrany svobody považují Svobodní ochranu vlastnictví.

c) Základem politického systému je pro Svobodné spravedlivá a svobodná soutěž osobností, myšlenek, iniciativ a projektů při respektování morálních a etických zásad. Cenzura a zprostředkovaná cenzura jsou nepřípustné. Politický nátlak na vytváření atmosféry vedoucí k autocenzuře je neospravedlnitelný.

d) Nadřazenost principu osobní svobody a odpovědnosti nad jinými cíli vede Svobodné k zásadnímu odmítání myšlenkových směrů a hnutí, které ohrožují práva a svobody druhých.

e) Součástí svobody je odpovědnost.

f) Svobodou rozumí Svobodní možnost jednotlivce dělat si za své prostředky a na svém majetku cokoliv, co (nad míru přiměřenou okolnostem), nezasahuje do analogického výkonu svobody jiného. Svoboda velmi úzce souvisí s vlastnickým právem jako možností držet, užívat, požívat plody a nakládat s vlastněnou věcí

2) Tradice

Svobodní se hlásí k duchovnímu, kulturnímu a politickému dědictví západní civilizace. Není však úkolem státu tyto hodnoty prosazovat.

3) Pravidla, principy, právo

a) Svoboda může být zachována jedině sledováním principů, je ničena sledováním prospěchářství.

b) Ke ctnostem politické a zákonodárné činnosti patří střídmost při vydávání regulací.

c) Právo nemá a nemůže nahradit morální hodnotový systém.

d) Svobodní usilují o návrat k předsocialistickým právním tradicím a o reformu právní filosofie.

4) Stát

a) Státní moc má sklon rozhodovat za občany a tím ohrožuje jejich svobodu, proto musí být omezena a kontrolována.

b) Ve snaze pro každého vymezit a zabezpečit svobodný prostor chráněný proti zásahům veřejné moci, považujeme za nepřijatelné úsilí prosadit neomezenou vládu většiny v evropském prostoru. Svobodní usilují o Evropu rovnoprávných a suverénních demokratických států bez ohledu na jejich velikost.

c) Dlouhodobé tolerování institucí poznamenaných demokratickým deficitem zákonitě vede k omezování práv a svobod jednotlivců a k nespravedlnostem, jež nelze vyvážit žádným jiným přínosem.

d) Suverenita České republiky je základní podmínkou zachování skutečné demokracie, ve které hlas voliče má ve volbách smysl.

e) Uniformita není politickým cílem.

f) Úctu ke svobodnému rozhodování státu považují Svobodní za analogii úcty ke svobodě člověka.

5) Volný trh

a) Svoboda ekonomické iniciativy a spravedlivá soutěž volného trhu umožňuje nejlépe každému jednotlivci dosahovat svých osobních cílů. Blahobyt není ani politickým cílem, ani politickou filosofií. Pokud se stane míra blahobytu jediným kriteriem politického rozhodování, je politický systém vystaven enormním rizikům a nestabilitě, protože ne vždy je možné blahobyt zaručit a protože existují hodnoty, kterým je třeba dát přednost před blahobytem. To platí jak pro českou domácí politiku, tak pro současnou evropskou integraci. Hospodářská spolupráce států nevyžaduje politickou integraci. Největší překážkou hospodářské spolupráce je politické zasahování do svobodného rozhodování podnikatelských subjektů.

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31