Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Eurovolby 2024

Eurovolby 2024

PATŘÍME DO EVROPY,
NE VROPĚ!

Volby do Evropského parlamentu proběhnou 7. a 8. června 2024.

NAŠI KANDIDÁTI

Členové a příznivci Svobodných jako první v České republice vybrali svého lídra pro tyto eurovolby v únoru 2023 a na konci roku 2023 vybrali další pozice, které doplnili kandidáti spolupracujících pravicových stran.

Celkem 23 mužů a 5 žen, které najdete na naší kandidátce, jsou týmem, který u nás dosud v eurovolbách neměl obdoby.

Naše kandidátka má v zádech kvalitní tým odborných mluvčích, kteří již nyní připravují program pro Sněmovní volby v roce 2025.

Všichni naši kandidáti do eurovoleb podepsali zásady, které jsou pro voliče zárukou, že Svobodní představují jistou a zásadovou volbu pro každého, kdo odmítá další posilování EU na úkor suverenity ČR.

1. Mgr. Libor Vondráček, 29 let, právník zaměřující se na ústavní a evropské právo a předseda strany Svobodní, Jindřichův Hradec

2. Matěj Gregor, 22 let, zastupitel Ostrava-Vítkovice, soukromý učitel českého jazyka, literatury a historie, expert strany v oblasti Evropské unie, Ostrava

3. PhDr. et Mgr. Karel Diviš, 48 let, bývalý prezidentský kandidát, podnikatel v IT, ekonom, matematik a expert strany pro digitalizaci, obchod a průmysl, Praha 8

4. MgA. Veronika Blažková, MBA, 43 let, podnikatelka v public relations, iniciátorka projektu Pražské pasáže a pražská předsedkyně strany Svobodní, Praha 1

5. Ing. Pavel Šrámek, 59 let, farmář, zemědělec a expert strany pro zemědělství, Plzeň, člen PRO PLZEŇ

6. Ing. Martin Sklář, 47 let, OSVČ v oblasti služeb, zastupitel Městys Doubravice nad Svitavou a předseda Moravského rybářského svazu – pobočný spolek Blansko, Doubravice nad Svitavou, člen Strany soukromníků ČR

7. Mgr. Luboš Zálom, 43 let, programátor, zastupitel města Beroun a místopředseda strany Svobodní, Beroun

8. Ing. Van Sang Tran, 39 let, ředitel integračního centra a předseda Zdraví Sport Prosperita 2012, Praha 12, člen Zdraví Sport Vzdělání 2012

9. Ivana Burešová Marková, 48 let, OSVČ v oblasti služeb, Mladá Boleslav

10. RNDr. Jiří Hynek, 63 let, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, expert strany na obranu a bezpečnostní poradce TEA PARTY CZ, Jesenice

11. doc. PaedDr. Ing. Kateřina Bočková, Ph.D., MBA, 47 let, projektová manažerka a vysokoškolská pedagožka, Uherské Hradiště, nominantka Strany soukromníků ČR

12. Bc. Robert Vlášek MBA, 54 let, expert strany na vnitro, zakladatel a spolumajitel firmy FireGold a ex-policejní vyšetřovatel, Pičín

13. Ing. Mgr. Irena Steinhauserová, 63 let, konzultantka vzdělávání se zaměřením na domácí a individuální vzdělávání a provozovatelka rekreačního ubytování, Strmilov

14. Jan Dočekal, 60 let, manager v autoprůmyslu, Praha 6

15. Michal Janda, 42 let, realitní makléř, lektor obchodních dovedností a obchodní psychologie, expert strany na vinařství a stavebnictví, Brno-Líšeň

16. Petr Lichtenberg, 65 let, místostarosta města Chrudim, Chrudim III

17. MUDr. Miroslav Havrda, 60 let, lékař, expert strany na zdravotnictví, zakladatel podiatrie v ČR a Svazu soukromých lékařů, mluvčí Paralelní lékařské komory a místopředseda strany Svobodní, Hradec Králové

18. MUDr. Hana Zelená, 55 let, mikrobioložka a viroložka, předsedkyně Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), Ostrava

19. Mgr. Jiří Strachota CSc., 77 let, expert strany na energetiku a Green Deal, jaderný fyzik z předvoje ČR v CERNu a důchodce, Praha 8

20. Ing. Radek Svoboda Ph.D., 57 let, reaktorový fyzik, České Budějovice

21. Varhan Orchestrovič Bauer, 55 let, dirigent a symfonický skladatel

22. Ondřej Urban, 24 let, OSVČ, redaktor a student, Praha

23. David Lavička, 21 let, student a sportovec, Zlín

24. Mgr. Bohuslav Coufal, 55 let, ředitel společnosti ONYX engineering a expert strany pro kryptoměny, Olomouc

25. Vladimír Urban, 37 let, starosta města Lom u Mostu, Lom

26. Jan Tóth, 51 let, učitel, živnostník – provozovatel penzionu s kavárnou, zastupitel města Nejdek, Nejdek

27. Bc. Pavel Pešan, 49 let, podnikatel, Praha-Kyje

28. Mgr. Ing. Robert Kotzian Ph.D., 49 let, právník a autor knihy o politických neziskovkách, Brno-Bohunice

7 zásad k podpisu
pro všechny kandidáty

Svobodní se rozhodli již v předstihu poskytnout voličům dokument, který je ubezpečí, že jsou jistou volbou pro všechny, kteří odmítají další posilování EU na úkor suverenity České republiky.

Dokument dává voliči záruky, že se nemusí bát kroužkování. Každý z našich kandidátů je totiž nejen zásadový člověk, který bude schopen vykonávat svou činnost na vyšší úrovni než jakýkoliv současný europoslanec, ale také se každý kandidát zavazuje chovat se bezpodmínečně v souladu s níže vypsanými zásadami.

Pro možnost oslovovat k účasti i nezávislé kandidáty a další osobnosti, schválil Republikový výbor dne 5. března 2023 zásady, které bude muset podepsat každý účastník naší kandidátky do europarlamentu.

Přírodní zákony nelze změnit hlasováním, Green Deal pouze provádí EUtanázii evropských ekonomik. Zanedbání dynamiky Slunce a zemské kůry proti „lidskému“ CO2 je větší zpupnost než komunistické „poroučení větru dešti“. Dekarbonizační euronesmysly ničí svobodu přirozeného rozvoje poznání a technologie, na kterých naše civilizace vyrostla. CO2 je životodárný plyn, ne škodlivina. Naším cílem je zrušení všech dekarbonizačních zákazů a dotací Green Dealu, moratorium na emisní povolenky.

Garantem zásady je Jiří Strachota
expert strany na energetiku a Green Deal, jaderný fyzik z předvoje ČR v CERNu

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Měna je nástrojem k dosažení cíle, kterým je prosperita země. Prosperita nesmí být obětována tomu, abychom získali jakoukoliv měnu. Evropa není takzvanou optimální měnovou zónou a česká ekonomika se od průměru eurozóny v tento okamžik odlišuje natolik, že přijetí eura by českou ekonomiku nevratně poškodilo. Euro musí být zbaveno mýtů a emocí; splnění Maastrichtských kritérií zdaleka nezaručuje, že euro je pro českou ekonomiku vhodné. Navíc je pro nás nepřijatelný tlak na rušení hotovosti a zavádění digitální měny, tedy technologie, která je až příliš snadno zneužitelná coby variace na čínské sociální kredity.

Garantem zásady je Markéta Šichtařová
expertka strany na finance a sociální věci, ekonomka, autorka odborných publikací a ředitelka společnosti Next Finance

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Už zrušení práva veta v některých oblastech kvůli přijetí Lisabonské smlouvy bylo velkou chybou. Chceme-li zabránit divokému rozpadu EU, měli bychom obnovit platnost hesla „naše země, naše pravidla“. Tlaky na federalizaci totiž vytvořily mezi státy již dost zlé krve. Našim cílem tak musí být obnovení práva veta ve všech oblastech, aby mohly evropské země vzkvétat v přátelském prostředí a při zachování voleného obchodu i pohybu.

Garantem zásady je Libor Vondráček
expert strany na zahraničí, právník zaměřující se na ústavní a evropské právo a předseda Svobodných

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Zavedení armády EU by vytvořilo nutnost financovat paralelní důstojnický a jiný aparát v Bruselu, což by oslabilo již dnes příliš slabé národní armády. Právě do vlastní armády bychom nyní měli chytře a efektivně investovat, abychom byli připraveni bránit vlastní území a zajistit si na něm bezpečnost. Pro kolektivní obranu tu existuje organizace NATO, ve které se na rozdíl od EU hlasuje jednomyslně a účast na akcích je dobrovolná. Armády států v Evropě mohou aktuálně snadno spolupracovat bez rizika, že se společná armáda použije proti vůli států samotných.

Garantem zásady je Jiří Hynek
expert strany na obranu a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Nelegální migraci organizuje síť převaděčů a je formou organizovaného zločinu, který již v západní Evropě způsobil razantní nárůst obecné kriminality. Jde o velký byznys, který převaděčům přináší 6 000 – 10 000 eur za osobu. Řešením tohoto stavu je posílení ochrany vnější hranice schengenského prostoru, aby Frontex začal opět fungovat jako bezpečnostní složka a přestal fungovat jako neziskovka. Předpokladem multikultury je existence hranice, a ta když zmizí, z multikultury vznikne nová monokultura. Chceme-li si zachovat svoje pravidla a tvář, podporujme turistiku a individuální migraci, ale braňme se masové migraci nelegální. Vedle toho je potřeba najít zemi mimo EU, kam nelegální migranty dočasně přemístíme k absolvování azylového řízení, a výrazně zvýšit tresty pro převaděče.

Garantem zásady je Robert Vlášek
expert strany na vnitro, bývalý policejní vyšetřovatel, armádní zaměstnanec a zakladatel firmy FireGold

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Ještě nedávno nám nikdo nemusel určovat, co smíme číst, na co se dívat a čemu máme věřit. Posouváme se do doby, kdy zas říkáme něco jiného doma a něco jiného na veřejnosti. Je nám podsouváno, že nejsme schopni sami nakládat s informacemi, a tak musí být pro nás selektovány. Jak řekl Ronald Reagan: „Svoboda je uvědomění si, že žádný člověk, žádná autorita nebo vláda nemá monopol na pravdu.“ Nacházejme ji tedy prostřednictvím legitimního otevřeného dialogu. Zachovejme si právo na otázky, omyly i spory. To vše musí nutně patřit do zdravé svobodné společnosti. Nenechme se o toto právo připravit.

Garantem zásady je Natalie Vachatová
expertka strany na svobodu slova, členka Společnosti na ochranu svobody projevu, soudní tlumočnice a majitelka překladatelské agentury

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Evropská unie zcela netransparentně nakoupila 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Tento gigantický kontrakt byl u firmy Pfizer sjednán Evropskou komisí na jaře 2021. Ta však odmítá odhalit okolnosti sjednání i samotný text této smlouvy, kvůli níž dnes už i ČR vyhodila do koše miliony vakcín, o které není zájem. Přestože v europarlamentu sedí hned několik pirátů, žádný český europoslanec není součástí skupiny, která žádá vyšetření tohoto excesu. To chceme změnit!

Garantem zásady je Miroslav Havrda
expert strany na zdravotnictví, lékař, zakladatel podiatrie v ČR a zakladatel Svazu soukromých lékařů, mluvčí Paralelní lékařské komory a místopředseda Svobodných

 

▶️ Svobodná hospoda na toto téma

Dodatečné zásady

  1. Podpořím ukončení přesunu jednání mezi Bruselem a Štrasburkem.
  2. Nepodpořím vytváření nových celních a jiných obchodních překážek vůči státům mimo Evropský hospodářský prostor.
  3. Podpořím spolupráci s Velkou Británií i ostatními zeměmi British Commonwealth. Podpořím volný obchod bez uraženeckých sentimentů.
  4. Podpořím bezpodmínečný respekt k výlučné kompetenci členských států v morálně-kulturních otázkách, zejména pak těch souvisejících s rodinou.
  5. Podpořím snížení objemu rozdělovaných peněz prostřednictvím eurodotací ve prospěch splácení státních dluhů či salda důchodového systému.
  6. Podpořím snížení objemu prostředků, které Evropská unie zasílá mimo své území, neboť jsou tyto prostředky prokazatelně a opakovaně zneužívány např. teroristickými organizacemi v Palestině.

akce

Po celé České republice můžete v příštích týdnech narazit na 50 našich petičních stolků.

Od 3. dubna se můžete každý všední den a občas i o víkendech potkat s našim předsedou v ulicích všech měst nad 20 000 obyvatel.

Nejčastěji pokládané otázky

Záchrana našeho průmyslu před zelenými nápady bruselských aktivistů v podobě Green Dealu, emisních povolenek apod. Zachování práva veta a hotovosti, s čímž souvisí i zachování české koruny. Zabránění přijetí povinné relokace migrantů v podobě migračních kvót, migračního paktu.

Pro všechny oblasti bychom si měli zachovat právo veta. Ideální stav EU byl před rokem 1986, tehdy měly všechny státy právo veta ve všech oblastech a Česká republika by pro sebe měla usilovat o návrat do tohoto stavu. Už zrušení práva veta v některých oblastech kvůli přijetí Lisabonské smlouvy bylo velkou chybou.

Chceme-li zabránit divokému rozpadu EU, měli bychom obnovit platnost hesla „naše země, naše pravidla“. Tlaky na federalizaci totiž vytvořily mezi státy již dost zlé krve. Našim cílem tak musí být obnovení práva veta ve všech oblastech, aby mohly evropské země vzkvétat v přátelském prostředí a při zachování voleného obchodu i pohybu. V případě, kdy chtějí většinově státy EU něco prosadit, ale jedna či více zemí tomu brání mohou místo nařízení použít institut Rozhodnutí.

Frakce jsou politické skupiny evropském parlamentu, ve kterých se sdružují politici s podobnými názory z různých zemí EU. Existuje velká šance, že po eurovolbách vzniknou nové frakce, proto je potřeba naši odpověď brát s rezervou. Za zcela nejlepší bychom považovali, kdyby po volbách vznikla jedna velká frakce, která bude společnými silami bránit Green Dealu. Svobodní se cítili dobře ve frakci EFDD, která už bohužel po minulých volbách nevznikla. Část našich partnerů se přidala do ECR, část do ID. V obou frakcích jsou dnes české strany, ke kterým máme velké výhrady a bylo by pro nás komfortnější nebýt ve stejné frakci ani s ODS ani s SPD. Jednání zahájíme s oběma frakcemi a s přihlédnutím na rozhodnutí spřátelené strany Konfederacja, se rozhodneme až po volbách. Z lídrů těchto frakcí je nám dnes nejvíce sympatický Marco Zanni, který je ze stejného bloku jako italská premiérka Meloni. ODS se ovšem chystá z ECR vystoupit, což by byl další důvod pro naše angažmá právě v ECR.

Členové europarlamentu nemají legislativní iniciativu a nemohou ani navrhnout cokoliv závazného k hlasování. Víme tedy, že europoslanci nemají žádnou možnost hlasovat o vystoupení své ani cizí země z Evropské unie. Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení, připadali bychom si jako podfukáři a v programu pro volby v roce 2024 tak vystoupení určitě nenajdete.
Z dlouhodobého hlediska je to ovšem něco jiného. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za to by bylo neomalené. Euroskepticismus je validní politický postoj a chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí alternativu ke členství v unii. Plánujeme brzdit všechny euronesmysly, hlasovat proti nim a plně využívat svého mandátu.
EU žádné peníze navíc sama o sobě ani nemá, tyto prostředky jdou z kapes daňových poplatníků. Našeho europoslance tak mezi lety 2014-2019 platilo těch téměř 80 tisíc voličů, kteří ho podpořili ve volbách.

Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40 miliard korun, které posílá do Bruselu jakožto členský příspěvek. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, zprostili bychom se povinnosti přispívat do unijního rozpočtu. Ve skutečnosti ušetříme mnohem víc. Nebudeme totiž muset odvádět cla a DPH ze zásilek původem ze zemí mimo EU, přestaneme platit provoz unijní administrativy a souvisejících úřadů, vyhneme se spolufinancování pochybných projektů a můžeme přestat dělat pro nás nevýhodnou činnost (např. povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a dotování solárních a větrných elektráren). Budeme moci snížit daňové zatížení, zbavíme se nadměrné byrokracie a euronesmyslů.

O dotace z fondů EU sice přijdeme, avšak ty nelze považovat za bezedný zdroj peněz: od roku 2024 má být podle plánů EU náš příjem nižší než náš roční příspěvek. Tak či tak bude muset být výstavba a údržba infrastruktury hrazena z běžných rozpočtů územních jednotek.

Peníze, které pošleme do EU, mají zkrátka větší kvalitu, než ty, které dostaneme zpět, protože ty, podobně jako třeba stravenky, můžeme použít jen na to, co nám EU dovolí, a ne na cokoliv, co bychom za ty peníze chtěli vybudovat. Řeč čísel je však vůči EU neúprosná. Přibližně bilion korun jsme sice od roku 2004 dostali navíc z eurofondů, avšak skryté náklady vyměřené britským eurokomisařem Peterem Mendelsonem na 4 % HDP pro nás znamenaly ztrátu 3,5 bilionu korun za 20 let našeho členství!

Více se dočtete v článku Libor Vondráčka: „Náklady ČR za 20 let členství v EU budou přes 3,5 bilionu Kč,“ odhadl eurokomisař v roce 2004. Realita je možná ještě horší.

Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Např. bychom rádi měli nižší základní sazbu DPH než 15 % či 0 % DPH na exekuce, ale EU nám to zakazuje. Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez bruselských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je vtělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem Evropského společenství volného obchodu (EFTA), tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, než se najde v České republice politická většina pro nezávislost.

Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100–150 milionů korun. Z EU sice přiteklo více peněz ve formě dotací, tyto prostředky však byly z velké části promrhány. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám zároveň okolo 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na členských poplatcích, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady na dodržovaní nesmyslných směrnic.

Ne. Věříme tomu, že dokážeme, podobně jako za první republiky, úspěšně fungovat jako samostatný stát. Abychom mohli prosperovat, nepotřebujeme se stát vazalem nějaké velmoci, ať už to je Evropská unie či Rusko. Po vystoupení z EU bychom rádi zůstali zapojeni do mezinárodní spolupráce – vojensky v rámci NATO, ekonomicky v rámci sdružení volného obchodu, jako je například EFTA.

Pro objasnění našich názorů na toto téma doporučujeme navštívit tuto adresu: https://svobodni.cz/tema/ukrajina/

Každá země, která čelí vojenské agresi si zaslouží podporu. EU ovšem nemá žádné ”svoje peníze”. Všechny peníze, kterými disponuje EU, pochází z celních poplatků nebo z kapes daňových poplatníků zemí EU, a právě tito mají rozhodovat o konkrétní podpoře. Úkoly EU jsou jiné než přerozdělovat peníze a posílat je mimo území EU.

Ohledně obchodních sankcí by se měla EU chovat v souladu se smlouvou GATT94, kterou v roce 1995 podepsala u Světové obchodní organizace. Sankce, kterou jsou s touto smlouvou v rozporu by měla z právních i ekonomických důvodů zrušit.

Diplomatické sankce vůči zemi, která se chová jako agresor, jsou na místě.

Pokud by byla EU ve stavu před rokem 1986, mohla by přijmout kohokoliv. Za současného stavu bychom přijetím každé další země jen zvýšili šanci, že bude Česká republika přehlasována v citlivých otázkách a o to bychom usilovat neměli.

Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka, Ukrajiny i kohokoliv jiného. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale funguje v EU hlasovací systém založený na velikosti populace a např. Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy. Dohodu o volném obchodu ovšem budeme mít rádi s každou zemí v Evropě.

Ano. EU by měla přistoupit k migrační politice podobně jako Austrálie, které její přístup velmi dobře zafungoval a stále funguje. Azylová řízení lidí směřujících do Austrálie probíhala průběžně v Nauru, na jiných ostrovech v Oceánii nebo na ostrově Nová Guinea.

Pokud na to samy státy na vnější hranici Schengenského prostoru nestačí, měla by jim pomoci agentura Frontex, kterou financujeme jako státy EU společně.

Ne. Zavedení armády EU by vytvořilo nutnost financovat paralelní důstojnický a jiný aparát v Bruselu, což by oslabilo již dnes příliš slabé národní armády. Právě do vlastní armády bychom nyní měli chytře a efektivně investovat, abychom byli připraveni bránit vlastní území a zajistit si na něm bezpečnost. Pro kolektivní obranu tu existuje organizace NATO, ve které se na rozdíl od EU hlasuje jednomyslně a účast na akcích je dobrovolná. Armády států v Evropě mohou aktuálně snadno spolupracovat bez rizika, že se společná armáda použije proti vůli států samotných.

Každý poslanec Evropského parlamentu má k dispozici měsíčně stejnou fixní částku na asistenty a provoz kanceláře. Nezáleží tak na tom, zdali jednomu asistentovi zaplatí vysoký plat, nebo deseti nízký; náklady nesmí přesáhnout určenou částku. Náš europoslanec se rozhodl, že raději využije pomoc více lidí, aby mohl lépe zastupovat své voliče.

Svobodní jsou stranou, která vychází z principů klasického liberalismu a volného trhu. Naše politická filosofie je založena na respektu k individuální svobodě, soukromému vlastnictví a volnému trhu. Tyto hodnoty jsou pro nás klíčové a nejsme ochotni je obětovat za účelem politického spojenectví.

Naši kandidáti jsou zásadoví lidé, kterým není blízké převlékání kabátů. Jsme pravicová strana nikoliv byznysový projekt, a to nás od všech hlavních aktérů odlišuje.

SPD Tomia Okamury a Trikolora vedená paní Majerovou mají v mnoha ohledech odlišné politické názory a přístupy, což dokazuje i to, že mají na předních pozicích často bývalé členy Sociální demokracie. Když si srovnáme první čtyři kandidáty Svobodných a první kandidáty SPD, tak naši první kandidáti byli v životě členy pouze Svobodných, zatímco první čtyři kandidáti SPD byli minimálně v devíti různých stranách.

Svobodní se v minulosti spojili s hnutím Trikolora do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Toto spojení však bylo později ukončeno, protože hnutí Trikolora se programově transformovalo natolik neslučitelně s naší stranou, že naše tehdejší spojení poškozovalo značku Svobodní. Nesouhlasíme s veřejnou podporou Andreje Babiše ze strany Trikolory, ani s mnoha jejich postoji v posledním roce, jejichž rétorika již nepředstavuje pravicovou alternativu a proto jsme v lednu 2023 také omluvili našim voličům a členům za spolupráci s Trikolorou.

Rozhodně nepodpoříme rozšíření eurozločinů o hatespeech. Za velmi varovné považujeme to, že v únoru roku 2024 toto podpořilo hned několik českých europoslanců: Charanzová a Maxová (zvolené za ANO), všichni tři Piráti a také Vrecionová (ODS), Niedermayer (TOP09) a Šojdrová (KDU-ČSL), což jsou strany, které dnes kandidují za SPOLU. V případě přijetí takového eurozločinu bychom se mohli přiblížit nově přijatému předpisu ve Skotsku (The Hate and Public Order Scotland Act) a takovéto progresivní dystopie bych se nechtěl dožít. Předem můžeme deklarovat, že nepodpoříme rozšíření eurozločinů ani o žádný jiný verbální trestný čin, trestný čin bez oběti či obecně definovaný trestný čin.

Ne, je velkou chybou, že Andrej Babiš v roce 2020 odkýval Unii možnost vytvářet si své vlastní daně. EU by žádné vlastní daně vytvářet neměla.

Ne. EU se má zaměřit výlučně na ekonomickou spolupráci a posilování volného obchodu i se státy mimo EU. Podobné věci vůbec nemá EU řešit. Efektivní je neměnit věci, které fungují.

PODPOŘILI NÁS

Jsme moc rádi, že na naši kandidátku vyslali své zástupce hned čtyři subjekty. Strana soukromníků ČR má na kandidátce 6., 11. a 27. místo, Tea Party CZ má na kandidátce pozici 10. místo, hnutí PRO PLZEŇ má na kandidátce 5. místo a Zdraví Sport Vzdělání 2012 má na kandidátce 8. místo.

Kromě toho jsme také moc rádi, že naši kandidátku a naše kandidáty podpořila řada uznávaných osobností.

DANIEL LANDA – skladatel, zpěvák, autor nejhranějších českých muzikálů

Libora Vondráčka a jeho názory znám osobně velmi dobře. Je to čistá duše, což je v politice úkaz. Takže moje volba je jasná.

VLADIMÍR FRANZ – skladatel, malíř, profesor, kandidát na prezidenta

Tato země se protla se skvělou energií, je krásná a chci v ní žít jako svobodný muž. Volím Svobodné.

 

MILOŠ KNORstand-up komik, autor hesla Patříme do Evropy, ne Evropě

Chci, aby mi politici dali pokoj. Volit tedy
budu Svobodné.

LEOŠ NOHA – herec a komik, představitel legendárního Ády Větvičky

Diviš je nej! Co se Diviš?

PAVEL JANEČEKexpert na plynárenství a energetiku

Souhlasím s názory Libora Vondráčka na ekonomiku a energetiku.

MORČATA NA ÚTĚKU – brněnská rock-metalová hudební skupina

Naše kapela fandí Svobodným!

JAN TOMÁNEKspisovatel a režisér, autor Kozího příběhu a zakladatel Zdravého fóra

Svobodní jsou pro mě jedna z mála posledních pravicových alternativ, ze kterých lze vybírat. Mnoho z nich znám osobně a pevně věřím, že jsou to lidé, kteří mě nezklamou, podaří se jim vrátit naši zem do kolejí, ve kterých se dá s rodinou normálně žít.

LIBOR MÁČA MATĚJČÍKkytarista v kapele Motorband

Úspěch národa, společnosti, začíná u toho „nejspodnějšího“ jednotlivce, rodiny, malé i velké firmy. Státní správa má jen vytvářet podmínky, aby se lidem dobře pracovalo, podnikalo, a rozvíjelo. Proto mi jsou Svobodní nejblíž.

RADOMÍR ŠVECzpěvák, herec a režisér

Libor Vondráček je můj dlouholetý kamarad. Jeho myšlení mi je blízké, ale hlavně mu věřím jako člověku. A věřím, že si své názory a čestnost udrží i navzdory tlaku systému, který na něj zcela jistě bude se stoupajícím preferencemi jeho strany vyvíjen.

RADIM FLENDERherec a zpěvák

Mám rád lidi, kteří vidí pozitiva i na oponentech. Fandím Svobodnám a období COVIDu mě v tom utvrdilo. Hleďme na věci realisticky a berme chyby jako šanci se zlepšit a vyvarovat se jich do budoucna. Naslouchelme svým oponentům, oni na věc hledí z úhlů, které my nevidíme.

MUDr. VLADIMÍR ČÍŽEK – známý cévní lékař a specialista na lékařskou etiku

PAVEL KEJMAR- motocyklový závodník, několikanásobný mistr ČR a vicemistr Evropy v kategorii SuperMoto

DANIEL BARTÁKherec, hudební skladatel, zpěvák a pianista

BLANKA ŠRŮMOVÁzpěvačka

JAN TUREK – personalista a autor portálu Jobovky.cz

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31