Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Eurovolby 2024

Eurovolby 2024

PATŘÍME DO EVROPY,
NE VROPĚ!

Volby do Evropského parlamentu proběhnou 7. a 8. června 2024.

Svobodní se rozhodli již v předstihu poskytnout voličům dokument, který je ubezpečí, že jsou jistou volbou pro všechny, kteří odmítají další posilování EU na úkor suverenity České republiky.

Dokument dává voliči záruky, že se nemusí bát kroužkování. Každý z našich kandidátů je totiž nejen zásadový člověk, který bude schopen vykonávat svou činnost na vyšší úrovni než jakýkoliv současný europoslanec, ale také se každý kandidát zavazuje chovat se bezpodmínečně v souladu s níže vypsanými zásadami.

Pro možnost oslovovat k účasti i nezávislé kandidáty a další osobnosti, schválil Republikový výbor dne 5. března 2023 zásady, které bude muset podepsat každý účastník naší kandidátky do europarlamentu.

7 zásad k podpisu
pro všechny kandidáty

Přírodní zákony nelze změnit hlasováním, Green Deal pouze provádí EUtanázii evropských ekonomik. Zanedbání dynamiky Slunce a zemské kůry proti „lidskému“ CO2 je větší zpupnost než komunistické „poroučení větru dešti“. Dekarbonizační euronesmysly ničí svobodu přirozeného rozvoje poznání a technologie, na kterých naše civilizace vyrostla. CO2 je životodárný plyn, ne škodlivina. Naším cílem je zrušení všech dekarbonizačních zákazů a dotací Green Dealu, moratorium na emisní povolenky.

Garantem zásady je Jiří Strachota
expert strany na energetiku a Green Deal, jaderný fyzik z předvoje ČR v CERNu

Měna je nástrojem k dosažení cíle, kterým je prosperita země. Prosperita nesmí být obětována tomu, abychom získali jakoukoliv měnu. Evropa není takzvanou optimální měnovou zónou a česká ekonomika se od průměru eurozóny v tento okamžik odlišuje natolik, že přijetí eura by českou ekonomiku nevratně poškodilo. Euro musí být zbaveno mýtů a emocí; splnění Maastrichtských kritérií zdaleka nezaručuje, že euro je pro českou ekonomiku vhodné. Navíc je pro nás nepřijatelný tlak na rušení hotovosti a zavádění digitální měny, tedy technologie, která je až příliš snadno zneužitelná coby variace na čínské sociální kredity.

Garantem zásady je Markéta Šichtařová
expertka strany na finance a sociální věci, ekonomka, autorka odborných publikací a ředitelka společnosti Next Finance

Už zrušení práva veta v některých oblastech kvůli přijetí Lisabonské smlouvy bylo velkou chybou. Chceme-li zabránit divokému rozpadu EU, měli bychom obnovit platnost hesla „naše země, naše pravidla“. Tlaky na federalizaci totiž vytvořily mezi státy již dost zlé krve. Našim cílem tak musí být obnovení práva veta ve všech oblastech, aby mohly evropské země vzkvétat v přátelském prostředí a při zachování voleného obchodu i pohybu.

Garantem zásady je Libor Vondráček
expert strany na zahraničí, právník zaměřující se na ústavní a evropské právo a předseda Svobodných

Zavedení armády EU vytvořilo nutnost financovat paralelní důstojnický a jiný aparát v Bruselu, což by oslabilo již dnes příliš slabé národní armády. Právě do vlastní armády bychom nyní měli chytře a efektivně investovat, abychom byli připraveni bránit vlastní území a zajistit si na něm bezpečnost. Pro kolektivní obranu tu Existuje organizace NATO, ve které se na rozdíl od EU hlasuje jednomyslně a účast na akcích je dobrovolná. Armády států v Evropě mohou aktuálně snadno spolupracovat bez rizika, že se společná armáda použije proti vůli států samotných.



Garantem zásady je Jiří Hynek
expert strany na obranu a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

Nelegální migraci organizuje síť převaděčů a je formou organizovaného zločinu, který již v západní Evropě způsobil razantní nárůst obecné kriminality. Jde o velký byznys, který převaděčům přináší 6 000 – 10 000 eur za osobu. Řešením tohoto stavu je posílení ochrany vnější hranice schengenského prostoru, aby Frontex začal opět fungovat jako bezpečnostní složka a přestal fungovat jako neziskovka. Předpokladem multikultury je existence hranice, a ta když zmizí, z multikultury vznikne nová monokultura. Chceme-li si zachovat svoje pravidla a tvář, podporujme turistiku a individuální migraci, ale braňme se masové migraci nelegální. Vedle toho je potřeba najít zemi mimo EU, kam nelegální migranty dočasně přemístíme k absolvování azylového řízení, a výrazně zvýšit tresty pro převaděče.

Garantem zásady je Robert Vlášek
expert strany na vnitro, bývalý policejní vyšetřovatel, armádní zaměstnanec a zakladatel firmy FireGold

Ještě nedávno nám nikdo nemusel určovat, co smíme číst, na co se dívat a čemu máme věřit. Posouváme se do doby, kdy zas říkáme něco jiného doma a něco jiného na veřejnosti. Je nám podsouváno, že nejsme schopni sami nakládat s informacemi, a tak musí být pro nás selektovány. Jak řekl Ronald Reagan: „Svoboda je uvědomění si, že žádný člověk, žádná autorita nebo vláda nemá monopol na pravdu.“ Nacházejme ji tedy prostřednictvím legitimního otevřeného dialogu. Zachovejme si právo na otázky, omyly i spory. To vše musí nutně patřit do zdravé svobodné společnosti. Nenechme se o toto právo připravit.

Garantem zásady je Natalie Vachatová
expertka strany na svobodu slova, členka Společnosti na ochranu svobody projevu, soudní tlumočnice a majitelka překladatelské agentury

Evropská unie zcela netransparentně nakoupila 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Tento gigantický kontrakt byl u firmy Pfizer sjednán Evropskou komisí na jaře 2021. Ta však odmítá odhalit okolnosti sjednání i samotný text této smlouvy, kvůli níž dnes už i ČR vyhodila do koše miliony vakcín, o které není zájem. Přestože v europarlamentu sedí hned několik pirátů, žádný český europoslanec není součástí skupiny, která žádá vyšetření tohoto excesu. To chceme změnit!

Garantem zásady je Miroslav Havrda
expert strany na zdravotnictví, lékař, zakladatel podiatrie v ČR a zakladatel Svazu soukromých lékařů, mluvčí Paralelní lékařské komory a místopředseda Svobodných

NAŠI KANDIDÁTI

Členové a příznivci Svobodných jako první v České republice vybrali svého lídra pro tyto eurovolby a na konci roku 2023 vybrali další pozice, které doplnili kandidáti spolupracujících pravicových stran:

1. Libor Vondráček, 2. Matěj Gregor, 3. Karel Diviš, 4. Veronika Blažková

Dodatečné zásady

  1. Podpořím ukončení přesunu jednání mezi Bruselem a Štrasburkem.
  2. Nepodpořím vytváření nových celních a jiných obchodních překážek vůči státům mimo Evropský hospodářský prostor.
  3. Podpořím spolupráci s Velkou Británií i ostatními zeměmi British Commonwealth. Podpořím volný obchod bez uraženeckých sentimentů.
  4. Podpořím obnovu územní celistvosti Ukrajiny v plném rozsahu. Zásadová podpora obrany země čelící vojenské agresi je nezbytná pro umožnění mírového soužití suverénních států nejen na našem kontinentu.
  5. Podpořím bezpodmínečný respekt k výlučné kompetenci členských států v morálně-kulturních otázkách, zejména pak těch souvisejících s rodinou.
  6. Podpořím snížení objemu rozdělovaných peněz prostřednictvím eurodotací ve prospěch splácení státních dluhů či salda důchodového systému.
  7. Podpořím snížení objemu prostředků, které Evropská unie zasílá mimo své území, neboť jsou tyto prostředky prokazatelně a opakovaně zneužívány např. teroristickými organizacemi v Palestině.

Nejčastěji pokládané dotazy o EU

Svobodní se cítili dobře ve frakci EFDD, která už bohužel po minulých volbách nevznikla. Část našich partnerů se přidala do ECR, část do ID. V obou frakcích jsou dnes české strany, ke kterým máme velké výhrady a bylo by pro nás komfortnější nebýt ve stejné frakci ani s ODS ani s SPD. Pokud se ovšem obě strany do europarlamentu dostanou, zahájíme jednání s oběma frakcemi a s přihlédnutím na rozhodnutí spřátelené strany Konfederacja, se rozhodneme až po volbách. Z lídrů těchto frakcí je nám dnes nejvíce sympatický Marco Zanni, který je ze stejného bloku jako italská premiérka Meloni.

Členové europarlamentu nemají legislativní iniciativu a nemohou ani navrhnout cokoliv závazného k hlasování. Víme tedy, že europoslanci nemají žádnou možnost hlasovat o vystoupení své ani cizí země z Evropské unie. Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení, připadali bychom si jako podfukáři a v programu pro volby v roce 2024 tak vystoupení určitě nenajdete.
Z dlouhodobého hlediska je to ovšem něco jiného. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za to by bylo neomalené. Euroskepticismus je validní politický postoj a chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí alternativu ke členství v unii. Plánujeme brzdit všechny euronesmysly, hlasovat proti nim a plně využívat svého mandátu.
EU žádné peníze navíc sama o sobě ani nemá, tyto prostředky jdou z kapes daňových poplatníků. Našeho europoslance tak mezi lety 2014-2019 platilo těch téměř 80 tisíc voličů, kteří ho podpořili ve volbách.

Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40 miliard korun, které posílá do Bruselu jakožto členský příspěvek. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, zprostili bychom se povinnosti přispívat do unijního rozpočtu. Ve skutečnosti ušetříme mnohem víc. Nebudeme totiž muset odvádět cla a DPH ze zásilek původem ze zemí mimo EU, přestaneme platit provoz unijní administrativy a souvisejících úřadů, vyhneme se spolufinancování pochybných projektů a můžeme přestat dělat pro nás nevýhodnou činnost (např. povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a dotování solárních a větrných elektráren). Budeme moci snížit daňové zatížení, zbavíme se nadměrné byrokracie a euronesmyslů.

O dotace z fondů EU sice přijdeme, avšak ty nelze považovat za bezedný zdroj peněz: od roku 2024 má být podle plánů EU náš příjem nižší než náš roční příspěvek. Tak či tak bude muset být výstavba a údržba infrastruktury hrazena z běžných rozpočtů územních jednotek.

Peníze, které pošleme do EU, mají zkrátka větší kvalitu, než ty, které dostaneme zpět, protože ty, podobně jako třeba stravenky, můžeme použít jen na to, co nám EU dovolí, a ne na cokoliv, co bychom za ty peníze chtěli vybudovat. Řeč čísel je však vůči EU neúprosná. Přibližně bilion korun jsme sice od roku 2004 dostali navíc z eurofondů, avšak skryté náklady vyměřené britským eurokomisařem Peterem Mendelsonem na 4 % HDP pro nás znamenaly ztrátu 3,5 bilionu korun za 20 let našeho členství!

Více se dočtete v článku Libor Vondráčka: „Náklady ČR za 20 let členství v EU budou přes 3,5 bilionu Kč,“ odhadl eurokomisař v roce 2004. Realita je možná ještě horší.

Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Např. bychom rádi měli nižší základní sazbu DPH než 15 % či 0 % DPH na exekuce, ale EU nám to zakazuje. Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez bruselských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je vtělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem Evropského společenství volného obchodu (EFTA), tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, než se najde v České republice politická většina pro nezávislost.

Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100–150 milionů korun. Z EU sice přiteklo více peněz ve formě dotací, tyto prostředky však byly z velké části promrhány. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám zároveň okolo 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na členských poplatcích, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady na dodržovaní nesmyslných směrnic.

Ne. Věříme tomu, že dokážeme, podobně jako za první republiky, úspěšně fungovat jako samostatný stát. Abychom mohli prosperovat, nepotřebujeme se stát vazalem nějaké velmoci, ať už to je Evropská unie či Rusko. Po vystoupení z EU bychom rádi zůstali zapojeni do mezinárodní spolupráce – vojensky v rámci NATO, ekonomicky v rámci sdružení volného obchodu, jako je například EFTA.

Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka, Ukrajiny i kohokoliv jiného. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale funguje v EU hlasovací systém založený na velikosti populace a např. Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy. Dohodu o volném obchodu ovšem budeme mít rádi s každou zemí v Evropě.

Každý poslanec Evropského parlamentu má k dispozici měsíčně stejnou fixní částku na asistenty a provoz kanceláře. Nezáleží tak na tom, zdali jednomu asistentovi zaplatí vysoký plat, nebo deseti nízký; náklady nesmí přesáhnout určenou částku. Náš europoslanec se rozhodl, že raději využije pomoc více lidí, aby mohl lépe zastupovat své voliče.

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31