Volby do Evropského parlamentu proběhnou v 8. a 9. června 2024.

• Členové a příznivci Svobodných jako první v České republice vybrali svého lídra pro tyto volby. Je jím předseda Libor Vondráček, právník zaměřující se na ústavní a unijní právo. Vedle toho se Svobodní rozhodli již v předstihu poskytnout voličům dokument, který je ubezpečí, že jsou jistou volbou pro všechny, kteří odmítají další posilování EU na úkor suverenity České republiky.
• Dokument dává voliči záruky, že se nemusí bát kroužkování. Každý z našich kandidátů je totiž nejen zásadový člověk, který bude schopen vykonávat svou činnost na vyšší úrovni než jakýchkoliv současný europoslanec, ale také se každý kandidát zavazuje chovat se bezpodmínečně v souladu s níže vypsanými zásadami.
  
• Pro možnost oslovovat k účasti i nezávislé kandidáty a další osobnosti, schválil Republikový výbor dne 5. března 2023 zásady, které bude muset podepsat každý účastník naší kandidátky do europarlamentu.

7 zásad k podpisu pro všechny kandidáty  

1. Podpořím zrušení zákazu aut se spalovacím motorem v roce 2026. Podpořím zmírnění i systému emisních povolenek či jiných regulací, které dělají z bydlení, podnikání, topení, energií či aut luxus.
2. Nepodpořím nahrazení eura digitálním eurem. Budu pro zachování české koruny a hotovosti.
3. Podpořím zachování práva veta pro Českou republiku v oblastech, kde jí ještě právo veta zbylo.
4. Nepodpořím zřízení armády Evropské unie.
5. Podpořím důslednější ochranu vnějších hranic před nelegální migrací.
6. Nepodpořím žádné omezování svobody slova a křivení mediálního trhu. Nepodpořím další působení Věry Jourové v Evropské komisi.
7. Rozšířím skupinu europoslanců čítajících 36 členů, která již dnes požaduje odtajnění smluv a komunikace ohledně zakázky na vakcíny, které stály daňové poplatníky miliardy eur.

Dodatečné body

1. Podpořím ukončení přesunu jednání mezi Bruselem a Štrasburkem.
2. Podpořím spolupráci s Velkou Británií i ostatními zeměmi British Commonwealth. Podpořím volný obchod bez uraženeckých sentimentů.
3. Podpořím snížení objemu rozdělovaných peněz prostřednictvím eurodotací ve prospěch splácení státních dluhů či salda důchodového systému.

Nejčastěji pokládané dotazy o EU

Kritizujete Evropskou unii. Proč vám nevadí kandidovat v eurovolbách a usilovat o peníze pro europoslance?

Členové europarlamentu nemají legislativní iniciativu a nemohou ani navrhnout, cokoliv závazného k hlasování. Víme tedy, že europoslanci nemají žádnou možnost hlasovat o vystoupení své ani cizí země z Evropské unie. Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení, připadali bychom si jako podfukáři a v programu pro volby v roce 2024 tak vystoupení určitě nenajdete.

Z dlouhodobého hlediska je to ovšem něco jiného. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za to by bylo neomalené. Euroskepticismus je validní politický postoj a chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí alternativu ke členství v unii. Plánujeme brzdit všechny euronesmysly, hlasovat proti nim a plně využívat svého mandátu.

EU žádné peníze navíc sama o sobě ani nemá, tyto prostředky jdou z kapes daňových poplatníků. Našeho europoslance tak mezi lety 2014-2019 platilo těch téměř 80 tisíc voličů, kteří ho podpořili ve volbách.

Proč Europoslanec Svobodných zaměstnával spoustu asistentů?

Každý poslanec Evropského parlamentu má k dispozici měsíčně stejnou fixní částku na asistenty a provoz kanceláře. Nezáleží tak na tom, zdali jednomu asistentovi zaplatí vysoký plat, nebo deseti nízký; náklady nesmí přesáhnout určenou částku. Náš europoslanec se rozhodl, že raději využije pomoc více lidí, aby mohl lépe zastupovat své voliče.

Proč lžete, že vystoupením z EU ušetříme? Nejsme snad čistými příjemci z Evropských fondů?

Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40 miliard korun, které posílá do Bruselu jakožto členský příspěvek. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, zprostili bychom se povinnosti přispívat do unijního rozpočtu. Ve skutečnosti ušetříme mnohem víc. Nebudeme totiž muset odvádět cla a DPH ze zásilek původem ze zemí mimo EU, přestaneme platit provoz unijní administrativy a souvisejících úřadů, vyhneme se spolufinancování pochybných projektů a můžeme přestat dělat pro nás nevýhodnou činnost (např. povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a dotování solárních a větrných elektráren). Budeme moci snížit daňové zatížení, zbavit se nadměrné byrokracie a euronesmyslů.

O dotace z fondů EU sice přijdeme, avšak ty nelze považovat za bezedný zdroj peněz: od roku 2024 má být podle plánů EU náš příjem nižší než náš roční příspěvek. Tak či tak bude muset být výstavba a údržba infrastruktury hrazena z běžných rozpočtů územních jednotek.

Peníze, které pošleme do EU mají zkrátka větší kvalitu, než ty, které dostaneme zpět, protože ty podobně jako třeba stravenky můžeme použít jen na to, co nám EU dovolí a ne na cokoliv, co bychom za ty peníze chtěli vybudovat. Řeč čísel je však vůči EU neúprosná. Přibližně bilion korun jsme sice od roku 2004 dostali navíc z eurofondů, avšak skryté náklady vyměřené britským eurokomisařem Peterem Mendelsonem na 4 % HDP pro nás znamenali ztrátu 3,5 bilionu korun za 20 let našeho členství!

Více se dočtete v článku Libor Vondráčka: „Náklady ČR za 20 let členství v EU budou přes 3,5 bilionu Kč,“ odhadl eurokomisař v roce 2004. Realita je možná ještě horší.

V dlouhodobém programu mluvíte o vystoupení České republiky z Evropské unie?

Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Např. bychom rádi měli nižší základní sazbu DPH než 15 % či 0 % DPH na exekuce, ale EU nám to zakazuje. Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez bruselských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je vtělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem Evropského společenství volného obchodu (EFTA), tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, než se najde v České republice politická většina pro nezávislost.

Proč i po 14 letech máte vystoupení z EU stále v programu? Jak chcete zajistit volný pohyb zboží a osob a jak se chcete obejít bez miliard z Bruselu?

Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100–150 milionů korun. Z EU sice přiteklo více peněz ve formě dotací, tyto prostředky však byly z velké části promrhány. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám zároveň okolo 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na členských poplatcích, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady dodržovaní nesmyslných směrnic.

Jste pro vstup Turecka či Ukrajiny do EU?

Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka, Ukrajiny i kohokoliv jiného. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale funguje v EU hlasovací systém založený na velikosti populace a např. Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy. Dohodu o volném obchodu ovšem budeme mít rádi s každou zemí v Evropě.

Jste ochotni připustit vystoupení z EU, takže jste zastánci Ruska a Putina?!

Ne. Věříme tomu, že dokážeme, podobně jako za první republiky, úspěšně fungovat jako samostatný stát. Abychom mohli prosperovat, nepotřebujeme se stát vazalem nějaké velmoci, ať už to je Evropská unie či Rusko. Po vystoupení z EU bychom rádi zůstali zapojeni do mezinárodní spolupráce – vojensky v rámci NATO, ekonomicky v rámci sdružení volného obchodu, jako je například EFTA.