CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)

CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)

Rozpočet (2015): 547 187 000 Kč
Z toho na platy: 36 779 989 Kč
Počet zaměstnanců (2015): 64

Hospodaření

CzechTourism je příspěvková organizace spadající pod ministerstvo místního rozvoje. Většina příjmů je z transferů ze státního rozpočtu a z dotací, ostatní výnosy tvoří 8 480 171 Kč.

Činnost

CzechTourism má podporovat cestovní ruch v České republice. Propaguje zejména lázeňství, golfové resorty, ale i další oblasti, které by propagaci ze státních peněz mít neměly. Po ČR pořádá výlety (exkurze) jak pro cestovní kanceláře, tak i pro novináře, prezentuje Českou republiku v jiných zemích, pořádá semináře. Tato vládní agentura se tedy pokouší zvýšit počet turistů, a potažmo i zvýšit příjmy z cestovního ruchu.

Navíc provozuje také turistická centra. Kromě České republiky má 20 zahraničních zastoupení. V roce 2015 kupříkladu inzerovala přímou linku mezi Čínou a Českou republikou, v rámci které uspořádala sérii exkurzí pro čínské novináře a touroperátory, kteří navštívili plzeňský zámek Zbiroh a Karlovy Vary. Také uspořádala B2B workshopy v Latinské Americe či představila v Ázerbájdžánu a Kazachstánu české lázně a lázeňské pobyty.

Hodnocení

Česká republika by měla turisty i bez této agentury. Pokud chtějí mít obchodníci či cestovní kanceláře vyšší tržby z cestovního ruchu, mají si propagaci hradit sami, ne k tomu využívat státní rozpočet.

Kromě toho zaměstnanci CzechTourismu prokazatelně porušili povinnosti při správě cizího majetku. V této souvislosti byli vyšetřováni Nejvyšším kontrolním úřadem, protože v letech 2012 až 2014 neúčelně utratili více než 20 milionů korun. Úředníci si z nich pořídili například dárkové poukazy na wellness pobyty za téměř 600 tisíc korun a uspořádali rozlučku zaměstnanců a dodavatelů s generálním ředitelem za 300 tisíc korun. Porušili též pravidla u veřejných zakázek na pořádání Světového dne ledového vína či při nákupu letenek, výstavních a reklamních předmětů.

Verdikt

Agenturu zrušit okamžitě. Nevyvíjí činnost, kterou by nemohl pokrývat soukromý sektor. Českou republiku ve světě dostatečně reprezentuje ministerstvo zahraničí a jeho pobočky.

Zdroj: výroční zpráva úřadu

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31