Ing. Markéta Šichtařová

Volební lídr strany Svobodní pro rok 2025.

Lídr kandidátky SPD v Praze.

Jsem Markéta Šichtařová (1976), česká ekonomka, která se celoživotně věnuje monetární ekonomii, hospodářské politice a finančním trhům. Ekonomicky se hlásím k rakouské škole a teorii veřejné volby. Ovlivnili mě ekonomové jako Milton Friedman, Friedrich August von Hayek nebo Murray Rothbard.

Ing. Markéta Šichtařová

Volební lídr strany Svobodní pro rok 2025.

Lídr kandidátky SPD v Praze.

Jsem Markéta Šichtařová (1976), česká ekonomka, která se celoživotně věnuje monetární ekonomii, hospodářské politice a finančním trhům. Ekonomicky se hlásím k rakouské škole a teorii veřejné volby. Ovlivnili mě ekonomové jako Milton Friedman, Friedrich August von Hayek nebo Murray Rothbard.

Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.​

Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“

Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“​

Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.​

Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA

Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“​

Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“

Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost

K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“

Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“

Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement

Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“

Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Ekonomka a poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných ve svém ostře sledovaném vystoupení v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS důrazně kritizovala návrh státního rozpočtu na rok 2026. Podle Šichtařové není hlavním problémem navyšování schodku, ale jeho správné pojmenování. „Ono když si uzákoníte, že 1+1 rovná se tři, tak to sice uzákonit můžete, ale stejně to nebude platit,“ uvedla ekonomka s tím, že rozpočet s plánovaným schodkem 280 miliard korun je „fikce a lež“.​

Šichtařová vysvětlila, že skutečný schodek státního rozpočtu bude pravděpodobně mezi 344 a 381 miliardami korun, což odpovídá i odhadům Národní rozpočtové rady. „My potřebujeme správně pojmenovat skutečný stav. Nemůžeme mluvit o tom, že budeme navyšovat schodek, protože on už tam je,“ zdůraznila poslankyně. Varovala přitom, že pokud bude rozpočet schválen v současné podobě, stát narazí v průběhu roku 2026 na nedostatek příjmů a bude nucen razantně navýšit emisi vládních dluhopisů, což povede k dalšímu růstu veřejného dluhu a jeho obsluhy.​

V debatě s poslancem Tomem Philippem z KDU-ČSL se Šichtařová věnovala také otázce rozpočtového provizoria, které dříve označovala za velmi špatnou variantu. Nyní však změnila názor: „Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že ten státní rozpočet je zřejmě v ještě horším stavu, tak rozpočtové provizorium je špatná možnost, ale pravděpodobně je to pořád méně špatná možnost,“ vysvětlila. Podle ekonomky by provizorium alespoň zakonzervovalo příjmy a výdaje na loňské úrovni, což umožní základní fungování státu včetně výplaty důchodů a sociálních dávek.​

Šichtařová odmítla výtku, že budoucí koalice strašení občany nedostatkem peněz na důchody, přičemž připustila, že na tyto mandatorní výdaje by peníze byly, ale za cenu dramatického navýšení veřejného dluhu. „Samozřejmě že na důchody bude, pokud naprosto zásadně nezvýšíme veřejný dluh, a to zvýšení toho veřejného dluhu s sebou nese naprosto zásadní zvýšení obsluhy veřejného dluhu,“ upřesnila s tím, že obsluha státního dluhu se v lepším případě v příštím roce dostane již na 116 miliard korun ročně.​

Ekonomka také vysvětlila, proč budoucí koalice nemůže připravit rozpočet kompletně sama. „K tomu nemá podklady, protože ten návrh rozpočtu se zpracovává přibližně jeden rok. Na rozpočtu pro rok 2026 se pracovalo už od jara 2025,“ uvedla Šichtařová s tím, že noví lidé na ministerstvech technicky nemohou během několika dnů vytvořit to, na čem pracoval stávající aparát po celý rok. Jako optimální řešení navrhla škrtat především v provozních výdajích státu, dotacích a položkách, které jsou formálně vedeny jako výdaje na obranu, ale ve skutečnosti směřují do dopravních staveb.​

DALŠÍ NÁZORY

Hájení zájmů České republiky

Markéta Šichařová k půjčce EU pro Ukrajinu

Poslankyně Markéta Šichtařová ve svém komentáři na veřejném profilu upozornila, že plánovaná půjčka Evropské unie pro Ukrajinu není projevem solidarity ani ekonomické pomoci, ale spíše chybně

Politicky jsem libertariánka. Odkazuji se například na reformy Javiera Milei, Tamara Kovziridge nebo Li Kuang-jao. Profesně působím jako ředitelka finanční a konzultační společnosti Next Finance. Varuji, že současný peněžní systém v USA i v eurozóně je Ponziho schématem a zdůrazňuji roli zlata pro zabezpečení jednotlivce před zvůlí státu.

Jako autorka řady knih popularizujících svět peněz a ekonomie jsem byla ovlivněna například Ayn Randovou či Georgem Orwellem. Po revoluci v roce 1989 jsme se chtěli stát součástí Západu – ne geograficky, ale prosperitou. Jenže dnešní Západ už není tím Západem, po kterém jsme toužili. Dnes je třeba postavit se zlu, které k nám přináší nová kolektivistická a progresivistická ideologie nazývaná ESG a reprezentovaná např. Green Dealem, který nemá nic společného s ekologií (která je důležitá), ale jehož jediným cílem je destrukce průmyslu a prosperity z ideologických důvodů.

Nechci už dále přihlížet tomu, jak se dystopické romány G. Orwella varující před totalitou plíživě stávají skutečností. Mlčet znamená zlo schvalovat. Tyto důvody mě přivedly k zásadnímu rozhodnutí: Kandiduji do Parlamentu.

Genderové kvůty

EVROPA POTŘEBUJE SVOBODNÉ!​

Moderní pravicová politika v Česku i Evropě chybí. Méně zákazů, nižší daně a více svobody. Jsme Svobodní Chceme Evropu, kterou neřídí aktivisté a ideje, ale fakta a zdravý rozum.

NÍZKÉ
DANĚ

Aby se práce a podnikání vyplatilo. Nyní máme jedny z nejvyšších daní.

ÚSPORNÝ
STÁT

Méně úředníků a byrokracie. Efektivní a malý stát, kde se nekrade.

SVOBODNÁ
ZEMĚ

Co nejmenší zásahy státu do našich životů a svobod. A plná svoboda slova.
WhatsApp Image 2023-05-06 at 01.09.33