Předseda Svobodných Libor Vondráček se v rozhovoru ostře opřel do premiéra Petra Fialy, kterého označil za „fantomase české politiky“, který „každou chvíli vymyslí něco jiného“ a posluhuje Bruselu. Zároveň varoval před návratem komunistů k moci. „Musíme zabránit tomu, aby současný vládní projekt pokračoval. Ale také musíme zabránit tomu, aby Andrej Babiš vládl pouze s podporou KSČM,“ uvedl. Hovořil také o spojování opozičních pravicově smýšlejících subjektů.

Při zamyšlení se nad posledními třemi lety úřadování vlády premiéra Fialy si Libor Vondráček neodpustil poznámku o jeho schizofrenní povaze. „Před nějakým časem jsem si myslel, že nám nevládne premiér Petr Fiala, že nám vládne Fantomas, který každou chvíli nasazuje jinou tvář. Chvíli bojuje proti oteplování, chviličku bojuje proti likvidaci průmyslu a pak vše z Bruselu zase schválí a v podstatě se na tom podílí. Jsem z toho velmi rozpačitý.“

O současné vládě hovoří především jako o socialistické. „Už vlastně nepřemýšlím o obsahu těch slov, která dnes říkají představitelé vlády. To nemá vůbec žádnou hodnotu. Největší tragédie na současné vládě je, že ona pořád ještě sama sebe trochu tituluje jako pravici nebo středopravicovou, dělá politiku, za kterou by se nemusela stydět Jana Maláčová. Sklízí stejné výsledky, jaké by sklidila Jana Maláčová, zároveň nám to lakuje na růžovo,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

V humorném kontextu si neopustil rýpnutí: „Nejsem si jistý, jestli nám nevládne spíše Chuck Norris, a za chvíli nebudeme mít 103 nebo 125 procent splněného programového prohlášení,“ zmínil v souvislosti s Fialou vtip o Norrisovi, který je často založen na absurdním tvrzení přehánějícím jeho schopnosti.

Následně okomentoval prezidentovo rozhodnutí o rozpočtu. Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2025 s výhradami, po delším období váhání a konzultací. Přestože měl k rozpočtu výhrady, rozhodl se jej schválit s tím, že od vlády obdržel záruky, že schodek nepřesáhne plánovaných 241 miliard korun. Podle některých pozorovatelů byla jeho váhavost interpretována jako politická hra, protože bylo pravděpodobné, že rozpočet nakonec podepíše.

„Pan prezident dobře ví, jaké záruky a jaké sliby dával pan premiér nebo ostatní představitelé vlády v různých otázkách. Jistě že mu stačí ústní záruka k tomu, aby ospravedlnil to lhaní v rozpočtu, které tam evidentně je. Když se vymýšlí takový ekonomický rozpočet, takové výnosy z některých daní, které jsou zcela nerealistické, tak jestli to prezidentovi stačí na to, aby to takto odůvodnil sám sobě, tak mě to moc mrzí,“ uvedl Vondráček a poukázal na to, že toto rozhodnutí může mít vliv na prezidentovy voliče v budoucím prezidentském klání.  

„Myslím si, že jeho role není pasovat se do nějakého makroekonomického znalce a cvičit vládu v tom, jak má dávat rozpočet. Ale pokud jsou tam jednoznačně vymyšlená čísla a i ta procedura byla v tomto roce mimořádně pochybná, bezprecedentně utajena před Sněmovnou a občany, tak si myslím, že zdvižený prst by byl minimálně namístě,“ dodal předseda Svobodných, podle kterého měl prezident návrh státního rozpočtu na příští rok vetovat, i kdyby jej Sněmovna následně přehlasovala. Šlo o gesto ukázat, že to v pořádku určitě není.

V tomto roce Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Předseda Svobodných Vondráček na dotaz, zda si myslí, že by Piráti mohli být součástí příští vlády, uvedl, že je pravděpodobné, že současná koalice, pokud by znovu vládla, by Piráty opět přizvala. Vondráček se domnívá, že jde o strategii pojištění koaličních stran pro případ, že by Piráti mohli sehrát klíčovou roli při sestavování vlády. Tuto možnost podtrhují i jednání premiéra Fialy s novým předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem, který nevyloučil budoucí spolupráci v závislosti na tom, jak vláda podpoří klíčové pirátské návrhy.

Piráti opustili vládní koalici na podzim roku 2024 poté, co premiér Petr Fiala odvolal tehdejšího předsedu Pirátů Ivana Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj. Důvodem byla údajná nezvládnutá digitalizace stavebního řízení, což Piráti označili za porušení koaliční smlouvy. V hlasování na celostátním fóru podpořilo odchod z vlády více než 79 % členů strany. Od té doby se Piráti profilují jako „konstruktivní opozice“ s důrazem na prosazování svých priorit mimo vládu včetně regulace lobbingu a podpory bydlení.

Předseda Svobodných Vondráček se vyjádřil také k obavám o svobodu projevu v České republice a kritizoval současnou legislativu. Podle něj dochází k nárůstu obav svobodně se vyjadřovat, což vnímá jako problém, který by měl být řešen především odstraněním vágních formulací z trestního zákoníku. „Svobodní dlouhodobě říkají, že je třeba odstranit gumové formulace z našich trestních zákoníků. Není možné, aby obecně formulovaný verbální trestný čin bez oběti znamenal, že lidé budou předváděni před soud nebo budou právně popotahováni. Tyto části by měly z naší legislativy zmizet.“

Podle Vondráčka svoboda projevu umožňuje společnosti lépe poznat lidi, kteří mohou svými výroky poškozovat, protože otevřená diskuse je klíčová i pro identifikaci problematických jedinců. „Chci vědět, že se někdo vyjadřuje jako blbec a že je blbec, abych si na něj mohl dát pozor. Díky tomu se mu mohu vyhnout, neuzavírat s ním smlouvy, protože bych věděl, že je to blbec.“

Vondráček zmínil jako důležité, že občané by měli do budoucna mít právo rozhodnout o tom, zda chtějí, či nechtějí setrvat v EU. Požadavek na referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie, který mají Svobodní dlouhodobě zakotven ve svém programu. Je toho názoru, že od přijetí Lisabonské smlouvy převážila negativa členství, a proto je třeba otevřeně diskutovat o dalších možnostech. „Od doby Lisabonské smlouvy převažují negativa. To neznamená, že chceme stavět ostnaté dráty na hranicích nebo se přesouvat do Ruska – to jsou totální demagogické řeči. Realita je taková, že alternativy existují.“

Jako příklad alternativního přístupu zmínil státy jako Švýcarsko či Norsko, které nejsou členy EU, ale působí v rámci Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Vondráček označil EFTA za možnou cestu pro Českou republiku, pokud by se rozhodla opustit EU, a zdůraznil, že jde o možnost, jak eliminovat negativní dopady evropské legislativy bez dramatických změn pro ekonomiku či občany. „Odchod z EU je podle mě jednou z cest. Stejně jako jsme existovali před EU, můžeme existovat i po ní,“ poznamenal.

Představitelé vládní koalice opakovaně argumentují, že referendum o setrvání České republiky v Evropské unii je nebezpečné, protože by mohlo ohrozit ukotvení Česka v evropských strukturách. Poukazují na to, že o členství v EU už bylo jednou rozhodnuto a že závazky jako přijetí eura by měly být splněny bez ohledu na změny, které Evropská unie od té doby prodělala. Mnohdy také označují názory oponentů za „bezpečnostní riziko“, což podle nich ospravedlňuje, proč s těmito oponenty není třeba vést dialog.

Předseda Svobodných Vondráček tuto rétoriku kritizuje a označuje ji za nebezpečný posun politické debaty směrem k vylučování názorových odpůrců. „Je rozdíl mezi skutečnou bezpečnostní hrozbou a tím, když se někoho snažím vyřadit z diskuse. Jenže připomeňme si, kam takový postup vede. Podobná rétorika tu byla v roce 1945, kdy se některé strany zakázaly, protože se označily za bezpečnostní hrozby. Udělala se jednotná kandidátka Národní fronty, což umožnilo, aby se komunisté dostali k moci,“ pokrčoval.

„Ani já nejsem žádné bezpečnostní riziko. Jsem právník, který má evropské právo nastudované. Pokud mě někdo chce vyřadit ze hry, z diskuse, tak to víc vypovídá o něm než o mně,“ řekl Vondráček. Česká republika by se podle jeho slov mohla inspirovat neutrální politikou Rakouska.

V souvislosti s nadcházejícími volbami do Sněmovny přišly na řadu i zvažované možnosti Svobodných. Předseda Svobodných popsal čtyři varianty, jak by se jeho strana mohla zapojit do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Přestože Svobodní posilují, sami uznávají, že jejich samostatná kandidatura by mohla vést k propadnutí hlasů voličů. Vondráček zároveň uvedl, že strana zcela vylučuje spolupráci se stranami, které se podílely na zadlužování a podpoře politik, jako je Green Deal, tedy vládními stranami, ANO, ČSSD a KSČM.

Jako první zmínil variantu samostatné kandidatury: „Svobodní připouštějí, že jít do voleb samostatně by neslo velké riziko. Bez jistoty překročení pětiprocentní hranice by mohly hlasy jejich voličů propadnout, což by oslabilo pravicové hlasy ve Sněmovně,“ uvedl.

Svobodným je podle Vondráčka často připomínána jejich programová blízkost k Motoristům. Sám si ji uvědomuje a myslí si, že kdyby byla vůle zapomenout některé věci z minulosti, mohlo být klidně vše dohodnuto už dávno, ale zatím není.

Nevyloučil ani alianci s SPD. Možná spolupráce by se zaměřila na témata jako referendum o vystoupení z EU a řešení dopadů „covidové diktatury“. Vondráček zde však zdůrazňuje, že je třeba hledat průnik programových priorit.

Jako poslední možnost pak Vondráček zmínil podnikatele Tomáše Březinu a jeho projekt. Označil jej za mimořádně schopného lídra, který by mohl svou manažerskou zkušeností pomoci postavit Českou republiku na nohy. Dodal, že takového člověka česká politika potřebuje, zejména ve chvíli, kdy země čelí ekonomické devastaci.

Na závěr nastínil otázku, zda by pravicově smýšlející subjekty, které sdílejí podobné cíle, mohly vytvořit jednu velkou politickou sílu. „Sílu těch, kteří už nechtějí dál přihlížet ekonomické devastaci České republiky,“ uvedl Vondráček. Přesto vyjádřil skepsi, že k takové dohodě skutečně dojde, a potvrdil, že na stole zatím zůstávají čtyři varianty účasti Svobodných ve volbách. Rozhodnutí o strategii by mělo padnout do března 2025. 

Kromě nutnosti odstranění Fialova kabinetu varoval před rizikem, že by vládu po volbách v roce 2025 mohl sestavit Andrej Babiš za podpory komunistů, případně dalších levicových subjektů. „Musíme zabránit tomu, aby současný vládní projekt pokračoval. Ale také musíme zabránit tomu, aby Andrej Babiš vládl pouze s podporou KSČM. To už jsme tu zažili. Ve chvíli, kdy ANO vládne opřené o levici, dělá levicovou politiku. Pokud by Babišovi situace umožňovala sestavit jednobarevnou vládu s tichou podporou komunistů, nebyla by to dobrá varianta.“

Upozornil tak na potřebu uvažovat v širších souvislostech a nesoustředit se pouze na kritiku současné vlády Petra Fialy. Zmínil, že i změna vedení nemusí přinést pozitivní vývoj, pokud by politická scéna zůstala závislá na levicových řešeních. „Nemůžeme jen říkat ‚Fiala fuj‘, ale musíme si uvědomit, že i bez Petra Fialy může vývoj skončit špatně,“ konstatoval Libor Vondráček.

V samém závěru nastínil, jak by podle něj měla vypadat ideální vláda, která by byla schopna Českou republiku efektivně řídit. „Vláda by měla být každopádně mnohem pravdomluvnější a měla by opravdu říkat, co plánuje dělat. Zásadní kroky, například úspory v rozpočtu na jednotlivých ministerstvech, je třeba udělat na začátku funkčního období, a ne je odkládat. Vláda měla být připravena ekonomicky stabilizovat zemi a řešit klíčové problémy včas. Není možné, aby vyhrála jenom nějaká marketingová rétorika bez připravených ‚dělníků‘, kteří nastoupí a začnou skutečně pracovat,“ sdělil předseda Svobodných, že nová vláda musí být funkční a připravená přinést reálné výsledky.

Převzato z Echo24.cz