
Svobodné povede znovu Libor Vondráček, získal jasnou většinu hlasů
27. 10. 2024 / Svobodní jsou další parlamentní stranou, která v posledních týdnech volila post předsedy. Díky hlasům jasné většiny členů obhájil nejvyšší post kandidát

27. 10. 2024 / Svobodní jsou další parlamentní stranou, která v posledních týdnech volila post předsedy. Díky hlasům jasné většiny členů obhájil nejvyšší post kandidát

19. 10. 2024 / Svobodní jsou jednou z parlamentních stran, které si v závěru letošního roku volí své vedení. Na volebním sněmu v Praze úvodem

Svobodní oznámili, že získali další podporu stran do eurovoleb 2024. Na pondělní konferenci vystoupili Libor Vondráček, předseda Svobodných, Petr Bajer, předseda Strany soukromníků České republiky,

Na Svatého Martina pořádala strana Svobodní celorepublikový sněm, na kterém oznámily vstup do strany dvě známé osobnosti. Pravicové straně přislíbilo podporu i několik uskupení a veřejně známých

12.11.223 / Diviš se rozhodl pro vstup do strany po sobotním sněmu, kde se taképředstavila nová členka Svobodných, ekonomka Markéta Šichtařová. Oba noví členovézdůraznili, že

Strana Svobodných jednala o sestavení kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Lídrem bude předseda strany Libor Vondráček a o druhé místo usiluje bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš. Prvních deset míst na kandidátce by mělo být jasno do konce roku.

Přímo za svěrací kazajku pro podnikání označuje senátor za Svobodné Jaroslav Chalupský nový zákoník práce, který doputoval v rámci legislativního procesu do Senátu. Vadí mu

Nejen objasnění veškerých trestně-právních souvislostí, ale také rovnou co nejrychlejší zrušení celé instituce – to je podle předsedkyně pražských Svobodných Veroniky Blažkové jediným adekvátním řešením

Nejen mobilních telefonů, ale vlastně všech obvyklých přístrojů se týká další z nápadů Evropské unie, která hodlá silou administrativních příkazů prosadit „snadnou výměnu baterie“. Nápad

Jasné odmítnutí „ideologických peněz“ v rámci plánované půjčky z Evropské unie požadují Svobodní pro premiéru Petru Fialovi a jeho kabinetu. Půjčka ve výši 137 miliard
Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.
Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.
Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.
V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.
Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.
K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.