Grantová agentura České republiky

Grantová agentura České republiky

Rozpočet (2016): 3 841 862 000 Kč
Z toho na platy: 38 300 000 Kč
Počet zaměstnanců (2016): 46 + 440 pracovníků na základě dohody o provedení práce

Hospodaření

Úřad měl pouze nahodilé příjmy. Mezi příjmy patří například 16,74 Kč jako přijatý úrok z ČSOB, 6500 Kč za smluvní pokuty za pozdní dodání dílčích a závěrečných zpráv. Největší část výdajů tvoří tzv. „dotace jiným subjektům“, které tvoří 3,8 mld. Kč.

Činnost

Jak název napovídá, Grantová agentura České republiky (GA ČR) je státní instituce vydávající granty pro výzkum, a to výhradně z veřejných prostředků. Grant je druh dotace. V tomto případě o jeho vyhlášení a udělení rozhoduje v komisích předsednictvo GA ČR, které je jmenováno vládou. Agentura sponzoruje jak zavedené vědce a týmy, tak začínající vědecké pracovníky. Financuje rovněž mezinárodní vědecké projekty. Za rok 2016 podpořila 608 projektů, z toho nejvíce jich bylo ve společenských a humanitních vědách, celých 210 projektů. Seznam aktuálně podpořených projektů se nachází přímo na webových stránkách GA ČR.

Hodnocení

Co spojuje Alexandra Bella, Henryho Forda, Stevena Jobse či Billa Gatese? Je to touha po zisku, která je motivovala k vytvoření skvělých vynálezů a jejich uvedení na trh. Je to tak správně a firmy by se neměly bát zaměstnávat výzkumníky u sebe a hradit výzkum ze svých prostředků, bez použití grantů.

Je třeba si připomenout, že grantová komise veřejné instituce nemůže být arbitrem toho, co a jak se bude ve vědě zkoumat. Ústupek může být u primárního výzkumu, kde je však potřeba reforma – vědecké instituty musí umět víc pracovat se soukromou sférou, což dělá v současné době minimum vědců a institucí. Daňoví poplatníci by tak měli pouze v omezené míře hradit výzkum pouze pro výzkum, bez možnosti jeho uplatnění v praxi.

Verdikt

Tuto organizaci je možné bez problémů rozpustit. Peníze z rozpočtu na vědu by měly jít přímo do výzkumných institucí, jako jsou vysoké školy nebo Akademie věd. Tyto instituce by na výzkum měly využívat primárně vlastní finanční zdroje. Výzkumníci se musí věnovat své práci a zbytečně neztrácet čas vyplňováním grantových přihlášek a jiným papírováním. Podporujeme spolupráci soukromých firem s veřejnými výzkumníky, náklady však musí nést firma.

Svobodní jsou rovněž pro zefektivnění systému hodnocení a financování veřejného výzkumu. Cílem změn musí být omezení uplatnění osobních vztahů, rozhodovacích pravomocí úředníků a jmenovaných komisí, a zajištění větší pružnosti v použití financí pro výzkumníky. Grantová agentura brání dosažení tohoto cíle.

Zdroj: výroční zpráva úřadu, závěrečný účet

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31