Česká republika stojí na prahu období, kdy je nutné obnovit důvěru občanů ve stát, jeho instituce i schopnost zajistit spravedlivé, bezpečné a prosperující prostředí pro všechny.
Vláda České republiky přebírá odpovědnost s vědomím, že mnozí lidé čelí nejistotě, rostoucím životním nákladům, obavám o dostupnost bydlení, zdravotní péče a veřejných služeb. Úkolem vlády je vrátit občanům jistotu, že stát pracuje v jejich prospěch a že hospodaří s prostředky odpovědně, transparentně a spravedlivě.
Vláda chce, aby Česká republika byla zemí, kde se vyplatí poctivě pracovat, kde mladí lidé mohou plánovat budoucnost, zakládat rodiny a mít dostupné bydlení, kde senioři žijí důstojně a kde každý občan má přístup ke kvalitním veřejným službám.
Nasazení vojáků proti pokojným občanům naší republiky je něco naprosto nepřijatelného. Musíme jej chápat jako otevřenou výhrůžku hrubým násilím. Došlo k dalšímu podupání svobody občanů
Libor Vondráček poskytl rozhovor na téma změny volebního zákona s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu a říká: „pan prezident byl tím, kdo v době opoziční
3. července se náš předseda Libor Vondráček objevil v pořadu Intibovo okineko na Slovobné vysielači.Řeč byla o koranaviru, zadlužování, Andreji Babišovi, dotacích, o dopravě, o
Na začátku roku poskytl náš předseda rozhovor pro server parlamentnilisty.cz. Ty ho uvedly takto: „Většina těch, kteří mají v okolí budov EU sochy, jsou zemřelí
My Svobodní máme velké pochopení pro vzedmutí odporu vůči osobě Andreje Babiše, které vrcholí právě v těchto dnech chystanou demonstrací na Letné. Je tu však
„Nestojím o to, aby za sebe Babiš dosadil do křesla premiéra sympatického herce, nastrčenou loutku, která bude plnit jeho pokyny a socialismu jen zvedne preference.“
4.6.2019 se opět v Praze na Václaváku sešlo tisíce lidí, aby protestovali proti osobě premiéra Babiše. Očekává se, že to byl nejsilnější občanský protest od
Ve čtvrtek 21. března proběhne zasedání Evropské rady, na kterém se bude hlasovat o odkladu brexitu, který je naplánovaný na 29. března. Svobodní vyzývají premiéra České republiky Andreje Babiše, aby využil svého práva dle čl. 50(3) Smlouvy o Evropské unii a hlasoval proti odkladu. „Je evidentní, že britský parlament neodsouhlasí dohodu o vystoupení v současném znění ani dnes ani za měsíc. Zároveň se nezdá, že by vláda premiérky Mayové měla jasný plán, co v rámci prodloužené lhůty dělat jinak. Odklad brexitu by uvrhl celou Evropskou unii do procesního kómatu,“ shrnul předseda Svobodných Tomáš Pajonk.
Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.
Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“
Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.
Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá
Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.
Sporná otázka veřejného financování
Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.
Název a identita organizace jako klíčový argument
Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.
Silná slova a jejich meze
Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.
Kontext celého sporu
Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.
