Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Libor Vondráček, poslanec za Svobodné hodnotí první půlrok od říjnových voleb 2025. Bilance je jasná: základ byl položen dobře, klíčové body programu se plní a rozjednané projekty dávají reálnou naději na skutečné změny.

Co se povedlo: Programové základy na místě

Ihned po volbách, v průběhu jediného měsíce, vzniklo programové prohlášení vlády – a od svého zveřejnění 31. října 2025 se prakticky nezměnilo. To samo o sobě svědčí o pevném základu, na němž koalice stojí. Vondráček při hlasování o důvěře vládě v lednu 2026 zveřejnil 33 konkrétních důvodů, proč vládě důvěru uděluje – od daňové politiky přes ochranu svobody slova až po bezpečnost a infrastrukturu.

Hned v prvních měsících se podařilo snížit některé povinné odvody: zrušil se poplatek za obnovitelné zdroje a snížily se minimální odvody pro OSVČ. Programové prohlášení navíc obsahuje závazek vrátit sazbu daně z příjmů právnických osob z 21 % zpět na 19 %. Oproti předchozí vládě, jejíž představitelé otevřeně mluvili o zvyšování daní, jde o výrazný obrat.

Svoboda slova a ochrana občanů

Programové prohlášení vlády výslovně zavazuje vládu k hájení svobody slova, zrušení paragrafu 318a (napomáhání cizí moci) a revizi dalších paragrafů, které svobodu projevu omezují. Vondráček zároveň prosazuje odmítnutí zelených povinností z Bruselu – zákaz tradičních kotlů, povinné energetické štítky (EPBD 4) nebo povinné zateplování nemovitostí před jejich prodejem – které by zásadně zdražily bydlení českým občanům.

Euroskepticismus v praxi: Žluté karty z Bruselu

Vondráček zastává post místopředsedy Výboru pro evropské záležitosti – a tuto pozici využívá naplno. Podařilo se mu dvakrát úspěšně uplatnit žlutou kartu vůči legislativním návrhům Evropské komise: poprvé při omezování trhů s kryptoměnami, podruhé při plánu, který měl 25 % výnosů z uhlíkových cel (CBAM) přesunout do bruselského fondu místo českého státního rozpočtu. V obou případech přesvědčil kolegy z ANO i Motoristů, aby hlasovali společně.

Osobní zkušenost z Poslanecké sněmovny Vondráčka v euroskepticismu ještě posílila: „80–90 % diskuzí se točí kolem toho, co po nás chce Evropská unie, co musíme splnit, jestli nám dá pokutu,“ říká. Jeho cílem je přestoupit do organizace EFTA, a tím osvobodit Českou republiku od bruselského diktátu.

Co je rozjednáno: Klíčové projekty na cestě

Hned několik zásadních témat je v pohybu, ale potřebuje čas nebo politickou většinu:

• Česká koruna a hotovost v ústavě – Vondráček prosazuje jejich ústavní ochranu; říjnové senátní volby 2026 přinášejí šanci na potřebnou většinu.
• Jedno inkasní místo pro daně, sociální a zdravotní odvody – zjednodušení byrokracie pro živnostníky a firmy je v programovém prohlášení vlády.
• Zákon o transparentnosti neziskovek (obdoba amerického FARA) – premiér Babiš potvrdil, že zákon vznikne; koalice jej podporuje.
• Referendum a přímá demokracie – zavedení švýcarského modelu lidového veta, na jehož prosazení má vláda čtyři roky.
• Reforma justice – vzdělávání soudců, vyšší předvídatelnost rozhodování, zodpovědnost za průtahy řízení.

Co je třeba ještě dotáhnout

Vondráček nezastírá, že ne vše šlo podle plánu. Volební výsledek byl skromnější, než se čekalo – poslanecký klub je menší, než by Svobodní potřebovali k větší legislativní váze. A 3 500 nezodpovězených e-mailů v schránce svědčí o tom, že s rostoucím vlivem roste i objem agendy, kterou je nutné lépe organizovat – proto Vondráček spouští nový pravidelný komunikační formát: čtvrteční živá vysílání „Ptejte se poslance Libora“.

Výhled: Práce teprve začíná

Půl roku je krátká doba na zásadní změny, ale dost dlouhá na to, aby bylo vidět, zda jde vláda správným směrem. Vondráčkova bilance je pozitivní: daně se nezdvihly, klíčové svobody se hájí aktivněji než dříve a koalice drží kurz, který si vytyčila. Největší výzvy – od referenda a ochrany koruny až po vystoupení z EU – teprve přijdou. Na podzim 2026 se v Praze koná mezinárodní konference „Co nastane po konci EU?“; Svobodní jasně ukazují, že nemíní čekat – a jednají.

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček přijal pozvání DVTV a v rozhovoru s moderátorkou Danielou Drtinovou prokázal schopnost věcně obhajovat i kontroverzní témata pod silným tlakem. Ať už šlo o zákon o zahraničních agentech, dopis německému parlamentu nebo reformu prezidentských pravomocí, Vondráček konzistentně stavěl na jednom principu: transparentnost a jasná pravidla jsou základem fungující demokracie.

Pardubický útok: Vondráček žádá transparentnost zahraničního financování

Rozhovor otevřela otázka, zda se vládní koalice nezabývá v době geopolitické nestability margináliemi. Vondráček přesvědčivě ukázal, že tomu tak není – a jako konkrétní příklad uvedl teroristický útok v Pardubicích a jeho vazbu na spolek Druhá směna, který podle vlastního webu čerpal peníze z německé nadace Rosy Luxemburgové. Tato nadace je politickou nadací navázanou na krajně levicovou stranu Die Linke a drtivou většinu svého rozpočtu čerpá z německého státního rozpočtu – tedy z peněz německých daňových poplatníků.

Vondráček na základě tohoto zjištění napsal dopis předsedkyni německého Spolkového sněmu Julii Klöckner a vyzval ji k interpelaci vlády ohledně toho, kam tyto peníze v Česku putují. Přestože byl moderátorkou opakovaně tlačen k tomu, aby svá slova zmírnil, zůstal ve své pozici přesný a konzistentní: „Nikoho neobviňuji – ptám se, jestli je to v pořádku. A myslím si, že to je legitimní otázka každého, kdo má zájem o bezpečnost České republiky.“ Výsledek dopis přinesl – podle Vondráčka se věcí chystají zabývat poslanci Bundestagu, kteří chtějí finanční toky interpelovat přímo v německém parlamentu. Cíl byl splněn.

Nadace Rosy Luxemburgové mu pohrozila žalobou za pomluvu. Vondráček na to zareagoval věcně a bez emocí: „Nejlepší odpovědí by bylo, kdyby ztransparentnila svoje působení v České republice a řekla nám, do jakých projektů peníze posílá. To by byl konec diskuze.“

Zákon o zahraničních agentech: průkopník, ne kopírka

Jádrem rozhovoru byl zákon o registraci subjektů se zahraničními finančními vazbami. Vondráček se k jeho přípravě přihlásil otevřeně a bez omluv – spolu s poslancem Rajchlem připravil pracovní verzi, jejímž cílem bylo dát občanům přehled o tom, kdo a odkud financuje politické neziskovky v Česku. Přiznal, že legislativní řemeslo má svá pravidla a pracovní verze nebyla dokonalá – to však nevyvrací myšlenku samotnou.

Na opakované srovnání s ruským zákonem Vondráček reagoval s klidem a logickou přesností: on sám ruský zákon neznal a nemohl se jím inspirovat. Vycházel z americké FARA, jejíž základní myšlenku – stát má právo vědět, odkud plynou peníze na politické aktivity na jeho území – považuje za univerzálně platnou. „Pokud k podobnému závěru dospěli v Rusku nebo Izraeli nezávisle na sobě, neznamená to, že je myšlenka špatná.“

Podstatu zákona pak Vondráček vysvětlil srozumitelně: „Nikomu nezakazujeme dostávat peníze ze zahraničí. Pouze žádáme, aby to bylo vidět – v registru a na webu organizace. Jestliže tohle je šikana, tak absolutně znevažujeme to slovo.“ Přitom se neváhal přihlásit i k rovnému hřišti: zákon se bude vztahovat na všechny subjekty bez výjimky – včetně neziskovky spjaté s SPD, za niž byl sám zvolen.

Prezidentské pravomoci: principiální, ne mstivý

Souběžně s debatou o zákoně FARA prosazuje Vondráček novelu zákona o zahraniční službě, která by omezila prezidentovy pravomoci při obsazování stálých diplomatických misí. Moderátorka to interpretovala jako mstu za případ Turka. Vondráček tuto interpretaci odmítl a nabídl hlubší, systémový pohled: prezident Pavel svým chováním poukázal na mezery v ústavním textu, které mohou být v budoucnu zneužity – zejména v druhém mandátu, kdy prezident není vázán nutností znovu kandidovat.

„Miloše Zemana jsme viděli, jak v druhém mandátu zacházel dál než v prvním. Já se toho bojím a myslím si, že je správné, abychom to vyřešili teď, dokud na to máme čas,“ řekl Vondráček. Přitom formuloval jasný ústavní princip: „Při jmenování členů vlády by prezident měl být v zásadě automatem na podpisy. Jsme parlamentní republika – vládní odpovědnost náleží vládě, ne prezidentovi.“

Na osobní poznámku o neúspěchu u rigorózní zkoušky z ústavního práva reagoval bez zaváhání: „Rigorózní zkoušku jsem udělal jednou a neuspěl – zkusím to znovu. Ale titul není podmínkou pro navrhování zákonů. Změny ústav navrhují po celém světě i neprávníci a ve Švýcarsku si ústavu schvalují přímo občané.“

Šichtařová a 100 dní vlády: kompromisy se nevyhýbají

V závěru rozhovoru se Vondráček věnoval odchodu Markéty Šichtařové z poslaneckého mandátu. Postavil se za ni jednoznačně: „Kdyby jí šlo o peníze, neodhlásila by se do výborů, nechodila by tam. Ona pracovala – četla zákony, věděla, o co se jedná, uměla věcně oponovat. Vykonávala mandát jinak než ostatní. Chyběla jí trpělivost – a to chápu, ale nesouhlasím s odchodem.“

Na kritiku, že vláda za prvních 100 dní neprovádí reformy dostatečně rychle, odpověděl s realistickou rozvahou: „Máme 15 poslanců ze 108 vládních. Bylo by iluzorní čekat, že prosadíme vše najednou.“ Za konkrétní úspěchy označil zastavení plánovaného nárůstu odvodů pro OSVČ a zrušení poplatku POZE, který zbytečně zdražoval elektřinu domácnostem i podnikatelům a přispíval k inflaci. A uzavřel s přesvědčením, které prostupovalo celým rozhovorem: „Politická mapa se přesunula blíže k našim názorům. Možná za to sklízí body někdo jiný. Podstatné je, že se realizují správné věci a přinášejí pozitivní efekt pro občany.“

Celý přepis:

Daniela Drtinová, moderátorka Vláda Andreje Babiše už má za sebou více než 100 dní vládnutí. Vyrazila do boje s neziskovkami, veřejnoprávními médii, stihla se rozkmotřit s prezidentem. Milion chvilek prodemokracii kvůli tomu s protestujícími zaplnil pražskou Letnou. Kam Česká republika s touto vládou a jejími poslancisměřuje? A proč v době rostoucí světové nestability řeší neziskový sektor a koncesionářské poplatky? Pozvání DVTV přijal předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD Libor Vondráček. Dobrý den. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Dobrý den, děkuju za pozvání. DanielaDrtinová, moderátorka Zabývá se vláda a vládní poslanci v tuto chvíli nepodstatnými margináliemi? LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Určitě ne. Daniela Drtinová, moderátorka Tak jak by prospělo České republice, pokud by měla přehled o zahraničních penězích neziskovek nebo pokud by zrušila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ Tak konkrétně, pokud se bavíme o tom prvním, teď v nedávné době proběhl teroristický útok v Pardubicích, kterého se podle toho, jak jsou zadrženy čtyři osoby, dost možná rozhodne o tom soud a musíme ctít presumpci neviny, ale účastnili lidé aktivní ve spolku Druhá směna. A ten inkasoval v posledních letech poměrně významné množství peněz z německé nadace. Já si myslím, že tohle to je věc, která by měla být známá, pokud ze zahraničí plynou nějaké zásadní toky do českých neziskovek, které ovlivňují veřejné prostředí, protože každá koruna, kterou dostaneme my na transparentní účet, musí být vidět, politické strany jsou transparentní a Svobodní byli transparentní daleko dřív, než jim to ukládal zákon, takže my jsme to považovali za správné. No, ale politickými aktéry nejsou jenom strany, jsou to i neziskovky a může to dopadat tak, že přece jenom některá politická aktivita dokáže zfanatizovat třeba lidi až možná k tomuto. Ale o tom rozhodne soud. Daniela Drtinová, moderátorka Vy jste kvůli tomu dokonce napsal dopis předsedkyni německého Spolkového sněmu Julii Klöckner, kde tedy žádáte o prověření přímo konkrétní politické nadace Rosy Luxemburgové. Podle vás existuje důvodné podezření, že osoby obviněné tedy z teroristického útoku v Pardubicích jsou napojeny na subjekty, které jsou financované z německého státního rozpočtu. To už je poměrně vážné obvinění. Jaké konkrétní důkazy pro to máte? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, tak konkrétně to uvádí Druhá směna na svém vlastním webu. Daniela Drtinová, moderátorka Co uvádí? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Že dostávala, že dostávala peníze, a i na tom vlastním webu je napsáno, že tyto projekty od roku 2022… Daniela Drtinová, moderátorka A to vypovídá o čem? Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ To vypovídá o tom, že oni sami přiznávají, že podporoval stiftung paní RosyLuxemburgové. A tato neziskovka prezentuje na svých sítích činnost například toho pana nebo paní Jusuf, teďka nechci se nějak dotknout, ale je to zřejmé z jejich sociálních sítí, že tyto osoby jsou s nimi ve spojení, že akcentují stejná témata, vzájemně se podporují v tom, aby byly viditelné ty názory, které hlásá jak ten spolek, tak tady ta osoba. Takže já myslím, že to spojení je zřejmé. Já bych si samozřejmě přál, aby k žádným útokům nedocházelo, a proto jsem se obrátil na německý parlament, jako poslanec jsem se obrátil na adekvátního partnera, nemůžu se obracet na vládu, to přísluší vládě, ale obrátil jsem se na parlament, který nakonec schvaluje rozpočet i v Německu, aby interpeloval vládu, aby se zabýval tím, kam z německého státního rozpočtu putují peníze. A myslím si, že pokud nadace paní Luxemburgové se cítí dotčena, tak nejlepší odpovědí by bylo, kdyby ztransparentnila svoje působení v České republice a kdyby nám teda řekla, do jakých projektů a proč posílá peníze do České republiky. Daniela Drtinová, moderátorka Jasně, ale vy tedy v tom dopise píšete, že tedy obvinění z teroristického útoku v Pardubicích mají být napojeni na německý státní rozpočet. Což je přinejmenším zkratka, proto jsem se ptala na ty konkrétní důkazy. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Já se ptám v tom dopise. Daniela Drtinová, moderátorka Ano. V dopise popisujete linku, tedy nadace RosyLuxemburgové, která před třemi lety podporovala server Druhá směna. Jak to ale konkrétně souvisí s útokem v Pardubicích? Kromě toho, že do Druhé směny tedy jeden z obviněných napsal článek. Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ Já jsem se zeptal, jestli je to v pořádku, jestli tohle to je možné a uvidíme, jak to souvisí nebo nesouvisí. Já jsem nikoho z ničeho neobvinil a myslím si, že ty linky jsou zřejmé, že ty tři věci spolu jsou spojené, státní rozpočet, stiftung, Druhá směna a ten Jusuf, to je prostě jasná linka. A já se pouze ptám, jestli je všechno v pořádku a žádám, aby se více zabývali poslanci německého parlamentu, kam německé peníze teoreticky mohou doputovat. A budu velice rád, když budu upokojen a když dostanu odpověď, že tady tohle to není možné a že určitě je to pohlídáno, že to nemohlo doputovat do nějakých nesprávných rukou. Ale jako český politik se musím ptát ohledně české bezpečnosti, jestli můžeme třeba i tím, že pošleme dopis, předcházet tomu, aby se věci opakovaly. Daniela Drtinová, moderátorka Vy říkáte, že nikoho neobviňujete, ale v dopise přímo tedy píšete, že peníze německých daňovýchpoplatníků přispívaly k fanatizaci mladých lidí v České republice. Tak to je přece dost vážné obvinění německého Spolkovéhosněmu. Tak proto se ptám, jestli byste neměl mít tvrdší data nebo respektive přísnější indicie nebo pádnější důkazy k tomu, že to tak je, protože zkrátka použít tu zkratku, jak jste ji použil vy, pak nemusí být vnímáno úplně dobře. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Rozumím tomu. V momentě, kdy mluvím o fanatismu, tak je to věc, která nemá úplně právní definici, abychom se mohli opírat o nějaký konkrétní trestný čin, ale je prostě zřejmé, že levicově extremistická hnutí typu Druhá směna, která tady akcentují protisionistické, propalestinské a další věci, které nakonec se ukázaly, že byly motivem toho, proč byl spáchán teroristický útok. Takže tyto peníze inkasují. Daniela Drtinová, moderátorka Jasně, ale ty obvinění do té Druhé směny napsali článek, tak ta zkratka směrem k tomu, když vy z toho uděláte, že tedy obvinění z teroristického útoku v Pardubicích byli napojeni na německý státní rozpočet. Tam prostě mi chybí nějaký pádnější důkaz. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Já jsem ale neobvinil, že byli napojeni na státní rozpočet. Já se ptám, jestli byli ti obvinění napojeni na státní rozpočet. A varuju před tím, aby fungovalo to, co si myslím, že je tedy zřejmé, že neziskovka, a to nebylo jenom o článku, tam byla videa s tím Jusufem, dělala ta neziskovka videa, prezentovala ho na sítích, to nebylo o jednom článku, to byla dlouhodobá spolupráce. Takže já bych byl moc rád, kdyby se to u nás neopakovalo a myslím si, že to je také legitimní důvod, proč bychom tady měli mít například zákon FARA, abychom věděli nebo obdobu toho amerického zákona FARA, abychom věděli, pokud sem tečou nějaké peníze ze zahraničí, tak kam. My neříkáme, že je to nelegální posílat peníze Druhé směně. Jenom nám to přijde teda z našeho pohledu, a to všechno budou v tuto chvíli ještě řešit… Daniela Drtinová, moderátorka Ale to víme už teď, že tam ty peníze šly. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, to víme už teď a v tuto chvíli jsou tam čtyři obvinění, uvidíme, kam dojde policie a orgány činné v trestním řízení a dost možná budou rozplétat tyto věci. Já se tomu snažím předejít co nejdříve je to možné, takže jsem poslal dopis a zatím jsem nedostal v podstatě uspokojivou odpověď. Daniela Drtinová, moderátorka No, každopádně jste dostal reakci od nadace RosyLuxemburgové, která vás už obviňuje z pomluvy a hrozí vám soudy. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ A já myslím, že lepší, než mě obviňovat z pomluv, protože já se pouze ptám, jak je možné a kudy tedy skutečně tečou ty toky. Tak já si myslím, že daleko lepší odpovědí by bylo, kdyby nám teda poslala seznam těch politických aktivit, které podporovala na území České republiky a v tomto smyslu očistila svoje tedy jméno a veškerá podezření, která by někoho mohla napadat. Já neříkám, že se něco děje, já mám podezření a ta linka je zřejmá. Ty toky peněz jsou zřejmé, já mám podezření. Daniela Drtinová, moderátorka Ano, ty toky peněz jsou zřejmé, takže co očekáváte, že vlastně třeba v té odpovědi dostanete od předsedkyně německého Spolkového sněmu Julii Klöckner, protože ty toky jsou zřejmé. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak i od paní Julie Klöckner bych očekával možná věcnou nějakou odpověď. Ona jediné, co řekla, že v podstatě není příslušná k tomu, aby mi nějak odpovídala, že jsem se obrátil na špatný orgán, ale vzhledem k tomu, že už se toho v Německu ujali a že už tady tento dopis se řeší a mám zprávy, že poslanci Bundestagu se chtějí na toto dotazovat, tak to splnilo ten účel, že se dost pravděpodobně budou řešit ty toky a daleko pečlivěji se budou zabývat tím, jestli náhodou peníze německých daňových poplatníků nemohou doputovat až na nějaké místo, které potom znamená ohrožení bezpečnosti České republiky. Daniela Drtinová, moderátorka Ale neočekáváte, že vám Julia Klöckner tedy odpoví v tom smyslu, ano, z německého státního rozpočtu plynou peníze nadacím a ty podporují terorismus. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/Nevím, jestli mi odpoví sama Julia Klöckner, ale myslím si, že nějaké odpovědi, minimálně v rámci těch interpelací, které padnou v Bundestagu, tak nějaké odpovědi se dočkám. Daniela Drtinová, moderátorkaJaká odpověď by vás uspokojila? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Uspokojila by mě odpověď, kdyby bylo řečeno, že tady tyto věci určitě nejsou v pořádku, že německávláda nemá zájem na tom, aby peníze německých daňových poplatníků podporovaly nějaké protiliberálně demokratické protisystémové síly na území České republiky. A jaký bude výsledek potom, uvidíme v těch budoucích státních rozpočtech Německa, jestli nadále třeba budou ty peníze téct až sem do České republiky. DanielaDrtinová, moderátorka Neobáváte se, že tímto dopisem vyvoláte diplomatickou roztržku a narušíte českoněmecké vztahy? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Nemyslím si to. DanielaDrtinová, moderátorka Konzultoval jste to s českým ministrem zahraničí? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Nekonzultoval jsem to s českým ministremzahraničí, a proto jsem se právě neobracel na vládu, ale obracel jsem se na někoho, kdo je pro mě z pozice člena parlamentu partnerem, a to je právě Bundestag. Daniela Drtinová, moderátorka Nebylo by příhodnější reakcí české vlády nesnižovat navrhované peníze v rozpočtu pro BIS o čtvrt miliardy korun. Pokud to s vnitřní bezpečností myslíte tak vážně, jak to vypadá? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ My to určitě s vnitřní bezpečností myslíme vážně. A ten rozpočet roste oproti roku 2025, ovšem neroste tak rychle, jak by si představoval pan Stanjura nebo tak, jak to nakreslil v tom svém nerealistickém plánu, který prostě… Ten rozpočet, já myslím, že nemá smysl se o rozpočtu Zbyňka Stanjury bavit ani vteřinu. A vy, když říkáte, že nedáme nebo dáme méně peněz BIS, tak to srovnáváte s tím rozpočtem, který navrhl Zbyněk Stanjura, nikoliv s těmi předchozími lety. Daniela Drtinová, moderátorka Pane poslanče, Fialova vláda navrhovala na rok 2026 – 2,84 miliardy pro BIS a Babišova vládanavrhovaný rozpočet pro BIS snížila o 250 milionů. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Ano, to je navrhovaný rozpočet. Ovšem ten rozpočet byl nerealistický. Pokud to myslela předchozí vláda s bezpečnostní České republiky tak vážně, jak tvrdila, tak mohla tyto peníze dávat BIS už v tom uplynulém roce, v roce 2025. Ale to, že nám dala takovýto dáreček v podobě Stanjurova vylhaného rozpočtu, tak to pro mě prostě není příliš věc k diskuzi. Daniela Drtinová, moderátorka Nevím. Píšete dopisy sousednímu Německu, že tedy přispívá k radikalizaci konkrétních osob v České republice namísto toho, abyste podpořili BIS, která má prevenci podobných útoků na starosti. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ My BIS podporujeme a dáme ji víc peněz, než měla v roce 2025, takto je schválený státní rozpočet pro rok 2026. Daniela Drtinová, moderátorka To znamená, že se ta čísla ještě budou nebo mohou měnit? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/Ale vždyť je to víc než v roce 2025 ta položka pro BIS. Daniela Drtinová, moderátorka No dobře, to nějakým způsobem to takto může vypadat, ale já jsem vám citovala to, jakým způsobem tedy Fialova vládanavrhovala rozpočet BIS. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Návrhy Fialovy vládypro rok 2026 jsou irelevantní, protože oni za to nenesli žádnou zodpovědnost, oni si vycucávali čísla z prstu. A stejně tak navrhovali, že se přidá celé obraně, celým výdajům na obranu 45 miliard korun, a my jsme v uvozovkách přidali pouze 24, ale to je přece o 24 miliard korun víc než v roce 2025. To není málo peněz. Daniela Drtinová, moderátorka V čem pomůže to, že jste škrtli těch 250 milionů? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Pomůže to, že jsme našli peníze například na dopravní stavby, že se tady nezastavují dopravní stavby tak, jak právě to, že se nepředložil rozpočet SFDI současně se státním rozpočtem, tak to způsobilo, že vysoutěžené stavby, které už byly připravené k realizaci, tak se nemohly stavět, nemohla se zahájit ta zakázka, protože tady bylo provizorium. To znamená, my jsme museli najít peníze pro to, aby již vysoutěžené věci měly krytí ve státním rozpočtu a neodsouvali jsme realizaci těch staveb, na které roky čekáme. Je to ostuda, že například Poláci nebo Rakušáci čekají na dostavení našich dálnic a ty jejich dálnice končí někde na hranicích s Českou republikou. Daniela Drtinová, moderátorka Na úkor bezpečnosti? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Není to na úkor bezpečnosti. Je to při současném zvyšování výdajů na bezpečnost v nominální i procentuální hodnotě vůči HDP, nikoliv však podle toho rozpočtu, který prostě byl absolutně nerealistický. Daniela Drtinová, moderátorka A proč Česká republika potřebuje zákon o registraci neziskových organizací? Vždyť i na Slovenskupodobný zákon před pár měsíci zamítl Ústavnísoud. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak možná ho na Slovensku napsali špatně a my se určitě chceme od Slováků poučit. Myslím si, že pro nás je to relativně komfortní pozice, že ta zkušenost jak Slovenska, tak Maďarska tady je, ale ten zákon ozahraničníchagentech nebo o nějakém vlivu neziskovek ze zahraničí, to není jenom americká záležitost, to je izraelská záležitost, to je ruská záležitost a vždycky, když mi někdo chce vyčíst ten zákon, tak si může vybrat jakýkoliv příklad, ale myslím si, že je to legitimní zájem státu, aby věděl, pokud tady tečou nějaké peníze a teď se můžeme bavit neziskovky nebo třeba nějaká média. Já jsem teď byl konfrontovaný s tím, že jsem dělal rozhovor pro nějaký ne ČT24 nebo co, že by to mělo být financováno snad z Ruska. No, tak kdyby tady byl… Daniela Drtinová, moderátorka Ano, BIS vyhodnocuje jako rizikový. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Kdyby tady byl takovýto zákon, no tak se to tam dá prověřit, jestli skutečně tam jsou nějaké finanční toky, které míří tímto způsobem. Já určitě nechci dělat rozhovory pro někoho, kdo je financovaný ze zahraničí. Daniela Drtinová, moderátorka Jasně, ale to si můžete ověřit, dneska ty zdroje můžete vysledovat. A zrovna tohle to médium, které vy jste jmenoval, tak je jeho předchůdce Sputnik. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, to nevím, jestli je to úplně jeho předchůdce, určitě to nemá uvedené takto na webu a já bych třeba zrovna pro ten Sputnik rozhovor dělat nechtěl, protože tam se vyloženě hlásili k tomu, že to má ruský původ, tady se k tomu rozhodně nehlásí. Pokud je to nějak částečně skryté, pomohl by tento zákon to poodhalit. Daniela Drtinová, moderátorka Jste právník, samozřejmě, že ty informace jste schopen si velmi kvalifikovaně získat, pokud chcete. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Výroční zpráva BIS není úplně něco, co můžeme vždycky doslova brát jako směrodatnou věc, proto my chceme, a protože nám nestačí zákon o lobbingu a nestačí nám nějaké výroční zprávy, tak chceme mít prostě reálný zákon, který bude transparentně tyto věci odhalovat a odpůrcitoho zákona řeknou, kdo chce dostávat peníze ze zahraničí, ten to bude dělat skrytě tak, aby se to nikdo nedozvěděl. No, kdo chce krást, taky bude krást skrytě, tak, aby se to nikdo o něm nedozvěděl, ale to neznamená, že škrtneme trestný čin krádeže z našeho trestního zákoníku. Takže já jsem toho názoru, že tento zákon má smysl a že bychom se třeba mohli i vyhnout těm dlouhým diskuzím, kdo je a kdo není nějaký ruský agent, protože moji kolegové jsou osočováni, různí oponenti bývalé vlády byli neustále osočováni z toho, že jsou nějak proruští a takovýto zákon by nám tedy skutečně ukázal, kdo je proruský prokazatelně a o těch ostatních by to bylo trošku plané nálepkování. Daniela Drtinová, moderátorka Vy jste říkal, že na Slovensku ten zákon možná nebyl dobře napsán, proto ho Ústavní soud zamítl. V Česku už víme, kdo ten zákon chystá a jestli vůbec. Nejprve jste měl být jedním z autorů vy a další poslanci, pak ho měl připravovat ministr Tejc, který to ale popřel, následně premiér Babiš a řekl, že zákon bude a na začátku už vlastně se zjistilo, že tedy ten zákon nebo ten návrh zákona vzniká kdesi v kanceláři jeho poradkyně pro svobodu slova Vachatové. V tomhle už máte jasno? Pokud tedy víte, že ten zákon bude dobře napsán. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ My jsme vnímali, že tahle ta věc je dokonce na dvou místech v programovém prohlášení vlády, ať už je to v kapitole ministerstva vnitra, taky dokonce v kapitole ministerstvafinancí. Takže ono to částečně souvisí i s nějakými účetními zákony, účetními předpisy, takže do nějaké míry je to agenda ministerstva financí, do nějaké míry je to, řekněme, vnitro bezpečnostní záležitost. Takže teď ten zákon připravuje v tomto smyslu. My jsme si řekli, že zkusíme udělat takový výkop. S kolegy jsme se podívali, jak je ta věc upravená třeba právě v tom zákoně FARA a dali jsme něco na stůl. Nebylo to zřejmě legislativně úplně správně, jak já, tak pan poslanec Rajchl, jsme ve sněmovně krátkou dobu. To znamená, to, že se nám něco legislativně ne úplně podaří vytvořit, tak to je věc, která, myslím, se dá odpustit. A tam ty myšlenky prostě nějaké jsou. To řemeslo legislativce není úplně jednoduchá věc, takže myšlenka je jasně ztělesněná v programovém prohlášení vlády. Pan premiér řekl, že ten zákon půjde a vzhledem k tomu, že rejstříky, třeba spolky se zapisují u krajských soudů, tak se dá říct, že by to náleželo do agendy ministerstvaspravedlnosti. A vzhledem k tomu, že ministr spravedlnosti má mnoho úkolů, tak my jsme si zkrátka řekli, zkusíme udělat část těch úkolů předtím, pak to dáme k dispozici, nějak se to dopracuje, předělá, možná z toho nezbyde nic. Daniela Drtinová, moderátorka A v jakém stadiu tedy teď příprava toho zákona je a kde se nachází a kdy půjde případně do sněmovny? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/Teď je to tak, že to, co my jsme navrhli, tak se nestane navrženým tiskem. My nemáme v plánu to, co se objevilo v médiích, tak přímo dávat jako tisk, nahrávat to někam mezi sněmovní tisky, ale je to prostě podklad, který je k dispozici. Daniela Drtinová, moderátorka A kdo se ho ujme? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Myslím si, že to je věc, která náleží ať už ministerstvu vnitra nebo ministerstvu spravedlnostia určitě se vláda dohodne, kdo konkrétně za to ponese zodpovědnost. DanielaDrtinová, moderátorka Ale zatím se ho nikdo neujal z těch ministerstev. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Nemyslím si, že by se toho někdo vyloženě ujal ve fázi, že by to sepisoval v paragrafovém znění, ale určitě se o tom ty diskuze vedou, protože tím, že se to objevilo v médiích a byla to skutečně pracovní verze pracovní verze, kterou dostala i ke konzultaci Natálie Vachatová, ona nebyla tou autorkou, ona dostala toto… Daniela Drtinová, moderátorka Nebyla autorkou, ale Seznam Zprávy zjistily, že ta digitální stopa toho připravovaného zákona k ní vedla a na to jsem se chtěla zeptat. Proč návrh vznikal na počítači, to je prokazatelné, poradkyně na úřadu vlády Natálie Vachatové, která byla, doplním, v roce 2014, tedy po anexi Krymu, aktivní členkoufacebookové skupiny Přátelé Ruska v Českérepublice a která na Facebook před lety napsala například toto. „Je škoda, že Putin na podzim podcenil Majdan, zřejmě kvůli pořádání olympiády. Možná by k tomu nedošlo, kdyby ruské tajné složky včas odhalily blížící se hrozbu.“ Proč tedy ten návrh vznikal na jejím počítači? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/Do metadat se dají napsat různé věci. Já nejsem úplně velký ajťák a myslím si, že bych dokázal do metadat vtělit jména různých lidí. Daniela Drtinová, moderátorka Dobře, ale kdo by z toho co měl? LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, já nevím, ale fakt je ten, že určitě se to v jejím počítači objevilo, když to s námi konzultovala. To, že se kopíruje text nějakého jednoho či druhého dokumentu, následně se někdo objeví v metadatech, to je věc prostě, která každý ajťák ví, že to neznamená to, že ten člověk je autorem toho dokumentu. Daniela Drtinová, moderátorka Takže ona ten zákon nebo ten návrh zákona nepřipravovala, nepíšou tedy ten zákon přáteléRuska, kteří by se inspirovali v Rusku, když to i já vezmu trošku za roh. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Ty snad v metadatech ani nejsou Přátelé Ruska. Ale já myslím, že je prostě jasné a takhle to je, já to vím, jak to vznikalo, tak byl jsem osloven panem kolegou Rajchlem a začali jsme to řešit společně. MarkétaŠichtařovábyla svého času autorkou té myšlenky, která kromě toho, že má ztělesnění v té kapitole vnitro, tak byla také v té kapitole finance. To znamená, ona je s tím, s tou myšlenkou nějak spojena, i ona byla oslovena, aby se účastnila přípravy tohoto návrhu a potom v nějaké fázi se to konzultovalo právě s paní Vachatovou. DanielaDrtinová, moderátorka Takže její role paní Vachatové byla pouze konzultační. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ V zásadě ano. Daniela Drtinová, moderátorka Jak ona vám mohla konzultací přispět? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak ona měla výhrady, protože poměrně, myslím, dobře zná i ty věci, které se děly právě na Slovensku, tam byla, myslím, vytýkána tomu zákonu jakási diskriminace. To znamená, ona znala tuto praxi a říkala nám. Heleďte se, některé věci by mohly narazit, protože prostě toto třeba v tom Slovenskunebylo úplně v pořádku. Daniela Drtinová, moderátorka Ten text toho návrhu zákona, jak byl zveřejněn Seznamem Zprávy s tím tedy, za tím si stojíte? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ V zásadě si za tím stojím, ale zároveň vím, že to je pracovní verze. Takže určitě to není vyladěné a může být, že mně teď přečtete nějaký jeden konkrétní paragraf, který řeknu, ten se nepovedl. Daniela Drtinová, moderátorka To neudělám. Zeptám se vás na to, jestli to je, ten zákon jestli má být bičem na neziskovky nebo proč stát potřebuje vědět, kde berou peníze? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Myslím si, že má být nástrojem pro občany, aby transparentně viděli, jestli nějaké politické neziskovky, aktivní političtí hráči mají peníze ze zahraničí. A jediné, co ukládá těm neziskovkám, tak je, aby uvedli do registru, že dostávají peníze ze zahraničí a tu stejnou informaci, pokud mají webové stránky, uváděli na webu. Nám je říkáno, že to je šikana. No, tak jestli toto je šikana, tak potom chudáci děti ve škole, protože absolutně znevažujeme slovo šikana. Reálná šikana, to, co zažívají mnohé děti, tak je přece něco úplně jiného. Takže já si myslím, že když mi třeba bylo vytknuto, že spolek architektů, který opravil nějakou budovu a dostal peníze z Norských fondů, by tímto teda byl zasažen. Ano, byl by zasažen. Tak ten spolek těch architektů by uvedl na svém webu, že dostal peníze od Norských fondů a zpravidla to ty Norské fondy i chtějí, aby bylo uvedeno, že jsou na to hrdí, něco platí, tak chtějí, aby to bylo vidět. To znamená, já si myslím, že tomu spolku architektů by to nepřidělalo ale vůbec žádnou práci. Daniela Drtinová, moderátorka Tak váš návrh by nutil do registrace nejen neziskovky, ale taky třeba univerzity, Českou obec sokolskou i fyzické osoby, pokud by měly nějakou zahraniční finanční vazbu, registrovat by se musely na ministerstvu vnitra, nesplněním povinnosti by riskovaly 15milionovou pokutu, anebo zrušení organizace. No, a přesně takový zákon má Rusko, v ruském registru zahraničníchagentů jsou taky vědci, novináři, ekologové. Chcete mi opravdu tvrdit, že jste se u toho ruského zákonavůbec neinspirovali? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ U ruského zákona jsme se určitě neinspirovali. Já nevím, co je v ruském zákoně napsáno. Takže jsem se ani inspirovat nemohl v ruskémzákoně. Každopádně ano, ten článek byl napsán, ten který, nebo ten paragraf, který zahrnoval ty subjekty, kterých se týká tento zákon, byl napsán v první řadě širším způsobem tak, aby právě, dejme tomu, zmínili jsme tady ten server ne ČT24, tak ten mám pocit, že to není spolek, neziskovka, že to má jinou právní formu a v momentě, kdyby se tomu někdo chtěl vyhnout čistě změnou právní formy, tak asi by to nesplnilo svůj účel ten zákon. To znamená, je to otázka k diskuzi a povede se o tom diskuze v těch nejvyšších patrech. Koaliční rada to bude projednávat a v momentě, kdy ten zákon bude navržený, tak to bude promyšlené tak, aby to splnilo ten efekt a zároveň, aby to skutečně nebyl nástroj proti neziskovkám, ale pro občany, pro transparentnost fungování neziskovek. Daniela Drtinová, moderátorka Říkáte, že ruský zákon neznáte. Tvrdíte naopak, zaznělo to už i tady, že jste se inspirovali tím americkým zákonem FARA. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Ten znám dlouhou dobu… Daniela Drtinová, moderátorka Tohle není úplně absurdní? Není to absurdní to říkat, že jste se inspirovali tímto zákonem? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Já myslím, že to absurdní není, protože já vím o zákoně FARA a vím o něm, dejme tomu, pět let s tím, že o tom, že existuje ještě další obdobné úpravy někde v zahraničí, Izrael a Rusko, s tím jsem byl konfrontován až při diskusích v posledních dnech, týdnech, kdy se to stalo diskutovaným tématem, já jsem to do té doby nevěděl. Takže já za sebe mám čisté svědomí, že jsem se skutečně nemohl inspirovat nikde jinde než v té Americe. Daniela Drtinová, moderátorka Mluvčíneziskovky Člověk v tísni Tomáš Urban řekl v DVTV, že americkou FARA jste se rozhodně neinspirovali. Tomáš Urban, mluvčí, Člověk v tísni Nevládní organizace, vzdělávací organizace, náboženské organizace explicitně vyjma tam nejsou organizace jako Greenpeace, Amnesty International, humanitární organizace jako Lékaři bez hranic nebo jako my Člověk v tísni, ale je tam Deutsche Telekomnebo České centrum v NewYorku, protože je ovládá český stát, a to odvolání se k americkému zákonu je prostě lež. Oni si ho nepřečetli. Papouškujou ruskou propagandu. Daniela Drtinová, moderátorka Takže lžete nebo papouškujete ruskou propagandu? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Určitě nepapouškuju ruskou propagandu, já ruskou propagandu nějak moc nesleduji. Myslím si, že často ji sledují daleko víc ti, kteří nás osočují z nějaké ruské propagandy, než my, kteří jsme jimi osočováni. Tak já můžu sám za sebe říct, že ruské televizní kanály nebo nějaké jiné propagandistické kanály nesleduji a určitě je to tak, že já, když jsme o tom mluvili, tak jsem vycházel z mých vlastních názorů, anebo z toho, že jsem věděl o existenci zákona FARA, který to upravuje, který fungoval a byl zaveden v roce, mám pocit, 1938 v čase, kdy tekly peníze, ať už z ruského režimu, které podporovaly komunistické proudy na území Spojených států, nebo z německého režimu, které podporovaly nacistické proudy. Daniela Drtinová, moderátorka Univerzity ani architekti tam nespadali, pane poslanče. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ To je možné. To, jak jsme si vymezovali ten náš zákon, tak to vycházelo z nějaké naší diskuze, která vyplynula z toho, kdy jsme se zamýšleli nad tím, jestli by nebylo poměrně jednoduché se třeba tomu vyhnout. To znamená, mělo to nějakou genezi. Jedna věc je přeložit si ten zákon ve Spojenýchstátech a druhá věc je otázka potom, když vidíte ten přepsaný zákon a zamýšlíte se, aha, tak když tohle to, no jo, tak to se z toho dá poměrně dobře vyvlíknout. A přece jenom v tom našem programovém prohlášení se hovoří o neziskových organizacích, že to nikoho nemůže překvapovat, že my připravujeme zákon, který se týká neziskových organizací, byť ty zahraniční agenti ve Spojenýchstátech často nejsou ty /nesrozumitelné/. Daniela Drtinová, moderátorkaDobře. Když znáte tedy ten zákon FARA, tak jak oni vymezují pojem zahraničního agenta? LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Ten, který má nějaké vlivy nebo který inkasuje peníze nebo inkasuje nějakou podporu ze zahraničí. Daniela Drtinová, moderátorka Tam o peníze vůbec nejde. Vy říkáte, že ten zákon jste četl. O peníze právě, že o finance tam vůbec nejde. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak pod slovem vliv si můžeme představit mnohé. Daniela Drtinová, moderátorka Spíš než vliv jde o zadání. Zkrátka ten americký zákon označuje jako zahraničního agenta, nikoliv ve smyslu špiona. To je potřeba také jakoby říci. Organizace, které jednají ve prospěch či pod zadáním, pod kontrolou zahraničních zadavatelů. Na rozdíl od toho amerického ten ruský zákonoznačuje všechny organizace, které čerpají jakoukoliv finanční podporu tedy ze zahraničí, a to je právě ten rozdíl mezi americkým a ruskýmzákonem, což vy říkáte, že jste ten americký četl, tak byste měl vědět, protože se zdá, že právě v té české předloze jde přesně o to, abyste viděli ty finanční toky. To je ten záměr. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak za mě finanční toky jsou daleko snáze prokazatelné, pokud někomu něco zadávali a platí mu za to. Daniela Drtinová, moderátorka Ale pak jste se neinspirovali americkou FARA. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, tak v momentě, kdy se bavíme o zadávání a zjišťujeme, jak by asi takové zadávání se mohlo prokázat, no, tak je to skrze finanční toky. Za mě je to logická úvaha. Daniela Drtinová, moderátorka A finanční toky jsou v ruském zákonu. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Ke které možná k této úvaze dospěli i v Rusku, ale absolutně nezávazně na tom, že… Daniela Drtinová, moderátorka Oni to opsali od vás naopak? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, já nevím. Často, když člověkse zabývá nějakou problematikou, tak prostě může dospět k nějakým názorům. Možná, že si v Rusku řekli, a přece jenom tam je ten zákon, mám pocit z roku 2012, tak možná, že si řekli, no, tak jak asi zjistíme to, že někdo někomu dává zadání? Možná někde budou prokazatelné toky peněz, které podporují to zadání. Takže já nevím, jak přesně se to reálně v praxi zjišťuje ve Spojených státech, že někdo obdrží to zadání, ale za mě finanční toky jsou prokazatelným důvodem, proč si člověk myslí, že asi někdo někomu platí za něco, za to, aby něco dělal. Daniela Drtinová, moderátorka V čem jste se tedy inspirovali tím americkým zákonem FARA, když jsme řekli, univerzity tam nejsou, architekti tam nejsou a další subjekty a navíc tedy, když americký zákon, tomu nejde o finanční toky, ale jde mu o zadání, o to zahraniční, od toho zahraničního zadavatele. V čem jste se inspirovali tím americkým zákonem? Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ My jsme se inspirovali v té základní myšlence, která nás vůbec vedla k tomu, že jsme o tom začali diskutovat, že se to promítlo do programového prohlášení a pak jsme si pokládali otázku, jak v českém prostředí může plnit zákon tak, aby podle dostupných nástrojů jsme dokázali například nějaké zadání, nějaký vliv prokázat. Daniela Drtinová, moderátorka A ruskou stopu v tom rozhodně hledat nemáme? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Hledat může každý, co chce. Ale já sám vím, že jsem ruský zákon nečetl. Daniela Drtinová, moderátorka Člověk v tísni je podle vás politická neziskovka, kterou je potřeba kontrolovat? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/Určitě. Člověk v tísni v části svých aktivit je politická neziskovka. Daniela Drtinová, moderátorka A výroční zprávy vám k té kontrole nestačí? Nemyslím vám osobně, ale státu? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Myslím si, že ty výroční zprávy přece jenom ukazují dodatečně nějaké toky, že jo, jsou tam nějaké výsledovky, je tam hospodaření toho, kdo hospodaří s nějakými penězi. Ale v tomto smyslu politická neziskovka, která inkasuje peníze, ať už od státu, tak je z pohledu našeho programového prohlášení žádoucí, aby existoval ten registr peněz od státu, a pokud inkasuje peníze ze zahraničí, tak je žádoucí, aby měla na svém webu a bylo uvedeno v registru, že ty peníze ze zahraničí dostává. Tohle to si myslím, že je cenná informace. Daniela Drtinová, moderátorka To je všechno v té výroční zprávě. LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, tak my chceme, aby to všechno bylo na jednom místě, aby člověk nemusel český občan proklikávat výroční zprávy jednotlivých politických neziskovek a pídit se po tom, protože nevím úplně jistě, jak snadno umí český občan najít výroční zprávu Člověka v tísni nebo jakékoliv jiné politické organizace. V momentě, kdyby věděl, že se stačí podívat do nějakého jednoho rejstříku či registru, tak by tam zjistil. Daniela Drtinová, moderátorka Je to na klik na Googlu, možná i na pár kliků. Ono i k registru se musíte proklikat ke všemu… Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ Ale máte to na jednom místě a můžete se tam podívat během několika minut na různé neziskové organizace na jednom místě. To, že potom jsou zveřejněné věci někde v justici, já vím, že skrz justici, skrz web justice je často problematické se proklikat k tomu, co člověk hledá. Daniela Drtinová, moderátorka Jak byste definoval politickou neziskovku? Protože ten váš původní záměr cílil opravdu na úplně všechny, včetně fyzických osob, spadaly tam i ty univerzity, zkrátka všechny subjekty se zahraničními finančními vazbami. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak za mě politická neziskovka je taková nezisková organizace, která má zájem ovlivňovat politické prostředí v zemi nebo na světě. Takže má politickou agendu, baví se o politických tématech. Daniela Drtinová, moderátorka Takže politickou neziskovou organizací je samozřejmě i Institut svobody a přímé demokracie, SPD, strany, za kterou jste tedy byl zvolen do sněmovny. Organizace ale nezveřejňuje výroční zprávy a peníze z transparentního účtu převádí na neveřejný účet, takže není jasné, za co přesně je utrácí. Tak neměla by si tedy SPD nejdříve zamést před prahem vlastní politické neziskovky, než si bude došlapávat na ty ostatní? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak já myslím, že až bude ten zákon, tak bude dělat ta nezisková organizace úplně to stejné, co budou muset dělat všechny ostatní neziskové organizace. Daniela Drtinová, moderátorka By mít měla. Proč nejde příkladem všem? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Určitě. Já jsem se nepídil po výročních zprávách SPD, takže nemůžu teď mluvit za Institut svobody a přímé demokracie. Myslím si, že to by byla teda v tu chvíli otázka na někoho jiného. Ale já si myslím, že pokud teda oni převádí z transparentního účtu peníze na netransparentní, tak v momentě, kdyby ten zákon existoval, tak by toto nebylo možné. Svobodní mají transparentní i provozní účet, který ze zákona být nemusí transparentní. Takže my jako strana v tomto smyslu jdeme příkladem a je to, je to podle nás správně. Když chceme od někoho dostávat peníze na náš chod, tak by ten někdo měl vidět, jak s jeho prostředky třeba nakládáme. Daniela Drtinová, moderátorka No, a vy jako autor tedy předlohy toho zákona, tak poradíte SPD, straně, za kterou jste byl zvolen, aby šla příkladem a doporučila své neziskovce, aby pro začátek aspoň zveřejňovala výroční zprávy. Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ Já jim asi úplně radit nebudu, ale myslím si, že je to určitě podnětná věc. Myslím, že je potřeba, aby tady bylo rovné hřiště a pokud všichni budou mít nějaké podmínky, musí je plnit každý, včetně… Daniela Drtinová, moderátorka Já myslím, že by stačilo zveřejňovat ty výroční zprávy. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak ty výroční zprávy určitě jsou zveřejňovány. A když náhodou se na to zapomene, je na to třeba upozorněno, tak se zveřejní dodatečně. Daniela Drtinová, moderátorkaNení tam ani jedna, pane poslanče. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Aliance pro rodinu zveřejňovala s velkým odstupem zprávu někdy z roku 2013 a 2016, protože na to byl upozorněn. Tak dost možná poté, co se tady o těch věcech bavíme, tak soud upozorní Institut svobody a přímé demokracie a napraví se to. Daniela Drtinová, moderátorka Není tam ani jedna. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak se to napraví, až soud na to upozorní. Daniela Drtinová, moderátorkaJste jako vláda ve válce s prezidentem? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Nevím, no. Pan prezident se dost nehezky choval k vládě jako celku, protože ji nechtěl jako celek jmenovat, ale neoznačoval bych to asi, že pan prezident zahájil válku s naší vládou. Daniela Drtinová, moderátorka Spíš vy, jestli jste zahájili válku s panem prezidentem? Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ My jsme určitě nezahájili válku. Daniela Drtinová, moderátorka A jak jinak tedy chápat váš návrh novely zákona o zahraniční službě, který by mohl připravit prezidentao pravomoc pověřovat, odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Toto není msta za nejmenování Filipa Turkaministrem? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ To je úvaha, že bychom mohli změnit věc, která lze měnit prostou většinou, nikoliv ostatní většinou, co se týče kompetencí a pravomocí prezidentarepubliky. A reaguje to, to se přiznávám, reaguje to na to, jakým způsobem si pan prezidentextenzivně vykládá svoje pravomoci dané ústavou, kdy já upřímně mám obavu, pokud pan prezident by čistě náhodou vyhrál znovu, měl druhý mandát, tak nebude mít žádné zábrany si posilovat své pravomoci ve všech směrech, ve kterých ho to napadne, protože v zásadě nad sebou nebude mít alespoň ten bič těch demokratických voleb, které nastanou v roce 2028. Poté, co se změnila forma volby prezidenta, se také změnila možnost, jak může prezident třeba pro hrubé porušení ústavy nebo pro dokonce velezradu, může stanout před Ústavním soudem. Václav Klaus byl vlastně jediný prezident, který tomuto čelil a bylo to v čase, kdy postačovala prostá většina v Senátu. Po změně přímé volby se to změnilo a musí být ústavní většina v Senátu a současně ústavní většina ve sněmovně. A to znamená, že ten prezident v zásadě má téměř jistotu, že se před ten Ústavní soud nedostane. A já mám strach z toho, už když jsme viděli MilošeZemana v prvním a v druhém volebním období, tak se mi zdálo, že v tom druhém volebním období přece jenom zacházel dál než v tom prvním a jestliže pan prezident dneska zašel už tak daleko, že se rozhodl nejmenování Filipa Turkaopřít o jakousi pověst nebo nějaké úplně pofiderní a vágní argumenty, tak mám strach z toho, čeho bychom se mohli dočkat v tom dalším volebním období. A proto jsem navrhl tento zákon v čase, kdy upravujeme fungování veřejné moci teda, která dává sílu prezidentovi, vládě a úředníkům. Tak si myslím, že je dobré se zabývat i tím, jestli náhodou věci, které v okolních státech nemusí spolu podepisovat, kontrasignovat prezident by měl i český prezident v naší parlamentní demokracii… Daniela Drtinová, moderátorka Když říkáte, že tak reagujete na kroky pana prezidenta, tak to je eufemismus tedy pro tu mstu za to, že nejmenoval Filipa Turka. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Pan prezident nám ukázal, že možná některé věci v našich zákonech a v naší ústavě nejsou napsané dostatečně přesně a je to prostě zvednutý varovný prst. Takže já tady nebudu zastírat, že mě by to nenapadlo ještě před půlrokem neřešit, ale neberu to tak, že to je věc, která se týká pouze Petra Pavla, protože se týká jakéhokoliv prezidenta. Daniela Drtinová, moderátorka V budoucnu vy taky prosazujete tedy změnu ústavy, která by přinutila prezidenta jmenovat ministry. Do kompetenčního sporu se vám nechtělo, ale přepisovat ústavu to chcete. Do toho se vám chce? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Minulé úterý proběhla odborná diskuze v Senátu v rámci stálé komise pro ústavu, byla tam řada ústavních právníků a oni se víceméně ne úplně přimlouvali ke změně čl. 68. Mně to připadalo, že by to bylo nejsnazší řešení. A zároveň tam také zaznívaly názory, že kompetenční žaloba v této věci by nebyla možná, že Ústavní soudnení příslušný k tomu, aby řešil tento typ sporu, že by měl řešit v kompetenčních žalobách spory, kdy se dva orgány chtějí ujmout nějaké věci nebo kdy ani jeden z těch orgánů se nechce něčeho ujmout. Takže třeba pan prof. Gerloch řekl, že si myslí, že by o tom ani Ústavní soud nerozhodoval. Za mě, za LiboraVondráčka, říkal jsem to tak vždycky, bylo na místě, je na místě a v budoucnu by bylo na místě v podobných situacích tu kompetenční žalobu podat už jen proto, abychom zjistili, jestli třeba opravdu Ústavní soud řekne, mně to nepřísluší, já to řešit nemám. A pak bude zjevné, že to je čistě politická otázka a je to otázka úpravy v ústavě. A ty cesty, jak dosáhnout toho kýženého cíle, jsou různé. Například, a to je, myslím, docela dobrá myšlenka, v čl. 70 naší ústavy se píše, kdo je legitimován stát se členem vlády. A pokud by to bylo ve smyslu toho, jak to bylo psáno v ústavě první republiky, kde byly daleko více vymezené ty konkrétní podmínky, tak pokud by prezident měl tady jasně dané podmínky toho, kdo se smí stát členem vlády a on by si začal vymýšlet nějaké podmínky nad rámec čl. 70, tak by to ještě více zdůrazňovalo, že na to nemá právo si vymýšlet nové podmínky. Ale dneska je ta formulace v čl. 70 vágní, a proto si to pan prezidentvykládá tak, jak si to vykládá. Já si myslím, že by si to takto vykládat neměl, protože premiér nese zodpovědnost za složení své vlády. Daniela Drtinová, moderátorka Novinkám.cz jste řekl. „Připadá v úvahu hned několik návrhů. Může to být spojení, musí jmenovat, že prezident něco musí, ale zní v případě ústavy trošku nepatřičně. Lépe to asi lze vyjádřit, že je prezident povinen jmenovat.“ Tak měl by být prezident, ať už teď nebo do budoucna pouhým strojem na podpisy? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Určitě by neměl být strojem na podpisy. Prezidentmá v našem ústavním systému poměrně zásadní pravomoci, ať už je to jmenování Rady Českénárodní banky, guvernéra, k tomu nepotřebuje ani spolu souhlas jiného orgánu. V momentě, kdy je to jediný, kdo může navrhovat osoby ústavních soudců, je to také silná pravomoc. A o těchto pravomocích my se nebavíme. Pokud jde ale o personální složení vlády, tak tam já klidně řeknu, že prezident má být v zásadě automatem na podpisy při jmenování členů vlády, protože jsme parlamentní republika a o tom, jak je složená vláda, by měla rozhodovat, měly by o tom rozhodovat volby, v demokratických volbách by lidé měli říct, jakou si přejí vládu a následně za to nese zodpovědnost premiér, který je pověřen zpravidla prezidentem a tím, koho pověří, by měla ta role prezidenta končit. DanielaDrtinová, moderátorka Vy jste podle zjištění Seznamu Zpráv neuspěl u rigorózní zkoušky z Ústavního práva. Je tedy na místě, abyste navrhoval teď už změny ústavy a stál v čele nebo jako ve vedení, jste místopředsedouÚstavněprávního výboru v Poslanecké sněmovně. Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ Tak předsedou ústavněprávního výboru například v Senátu je neprávník pan Golaň a místopředsedůústavněprávního výboru současně je šest, je nás šest a nikdo z nás nemá titul JUDr. Není nikdo z nás doktorem. Takže si myslím, že právníci, vy to také víte, ví, že ten titul je samozřejmě hezky znějící, já jsem chtěl… Daniela Drtinová, moderátorka Je to stavovský titul. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Já jsem chtěl získat tento titul, abych měl stejný titul jako třeba Dr. Alois Rašína další silné postavy, Rieger byl také JUDr. Anebo třeba můj vlastní dědeček byl JUDr. Takže jsem si to takto předsevzal, že se chci JUDrem stát, mám to tak dané. Budu o to usilovat i v budoucnu, ale určitě to není diskvalifikace z výkonu pozice, ať už v ústavněprávním výboru, anebo třeba z výkonu nějakých právnických povolání. Tohle to zrovna na soudech si myslím, že je snad více magistrů než JUDrů. Daniela Drtinová, moderátorka To je pravda, ale vy navrhujete změny ústavy a opravdu už dvakrát jste neuspěl s obhajobou rigorózní práce právě v ústavní oblasti. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Jednou jsem neuspěl. Daniela Drtinová, moderátorka A u té obhajoby? Jako u rigorózní zkoušky a pak jste dvakrát nebo jednou obhajoval…? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Jednou jsem skládal rigorózní zkoušku, jednou jsem ji neudělal. A ústavní právo zkoušku jsem udělal napoprvé. Stejně tak i státnice jsem udělal napoprvé. A řidičák jsem dělal napodruhé. Daniela Drtinová, moderátorka Skvěle. Tak to vám gratuluji. A právě tedy u těch změn ústavy zkrátka, když jsem nad ním tak přemýšlela, tak říkala jsem si, když opravdu se přímo tedy zabýváte navrhováním ústavních změn, tak jestli by nestálo za to, nebo jestli byste neměl ještě chvíli více studovat to ústavní právo, aby návrhy změny ústavy vámi byly opravdu kvalifikované. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Plánuju studovat ústavu a ústavní právo celý život i poté, co složím zkoušku. Takže pro mě tohle to je hozená rukavice, abych příště byl úspěšný. Ale nemyslím si, že je tohle to věc, která opravdu je tím, co by člověk měl absolvovat předtím, než navrhuje změnu ústavy. Změny ústav navrhují kde jací poslanci, opět i neprávníci. A za sebe, mně se líbí Švýcarsko, mně se líbí, že ve Švýcarsku si schválili ústavu dokonce sami občané. Takže určitě tomu museli porozumět i neprávníci, a tak by podle mě ústava jako základní zákon měla být psána tak, aby to nebyla úplně nějaká vědecká disputace, ale aby to byl zřejmý právní text a ideálně schválený těmi, kteří mají moc na území toho daného státu, což my také máme jako občané podle čl. 2 naše ústavy. Daniela Drtinová, moderátorka Jak se teď cítíte v klubu SPD, když jste v něm ze dvou poslanců Svobodných zůstal už jako jediný? Protože Markéta Šichtařová se vzdala mandátu a namísto ní tedy přišel nominant SPD? LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak kdyby mě tu otázku položil někdo před rokem, řekl bych, že se budu cítit nekomfortně, protože tam budu sám a nikoho nebudu znát, ale poté, co proběhla volební kampaň a s kolegy, kteří dneska jsou poslanci a jsou z různých stran, možná i nestraníci, pan doc. Ševčík je nestraník, tak jsme se sblížili, známe se, myslím si, že už tolik nerozlišujeme, kdo je z jaké strany. Takže pro mě tohle to není nijak nekomfortní pozice. Ale nebudu zazlívat nebo nebudu zastírat spíš, že to, že MarkétaŠichtařová odešla z Poslanecké sněmovny, mě rozhodně nepotěšilo. Daniela Drtinová, moderátorka No, a není to i vaše selhání jako předsedySvobodných, že jste na kandidátku vybral právě Markétu Šichtařovou, která pak ve sněmovněnatáčela videa, ve kterých nabízela své poradenské služby jako asistenta, najala svého partnera a nakonec nepracovala ani v jednom z výborů? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Tak to, že měla asistenta svého partnera, to je věc, která je v médiích hodně propíraná, ale vím, že je to věc, která není ojedinělá. Daniela Drtinová, moderátorka Není, ale to neznamená, že je etická. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, tak to bych také netvrdil. Myslím si, že asistentje člověk, ke kterému musíte mít absolutní důvěru. Daniela Drtinová, moderátorka Zaměstnávat své partnery a rodinné příslušníky, když berete tedy peníze z veřejných zdrojů. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No tak záleží, jestli máte ve svém okolí jinou osobu, které dokážete dostatečně důvěřovat, abyste s ní sdílel svoje jaksi nejdiskrétnější plány na změny, například zákonu… Daniela Drtinová, moderátorka Není to nepotismus? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Nemyslím si. Nemyslím si a říkám, je to praxe relativně běžná. Já tu teď nechci vytahovat a ukazovat prstem na nikoho dalšího, ale jak ve sněmovně, tak v Senátu tyto případy v minulosti byly. A tohle to je věc, kterou já bych určitě MarkétěŠichtařové nezazlíval. Daniela Drtinová, moderátorka A to, že nepracovala nakonec v žádném z výboru? Libor Vondráček, poslanec, předsedastrany/Svobodní/ No, kdyby jí šlo o peníze, tak by se třeba přihlásila do těch výborů, nechodila by tam, asi by nerezignovala, nevzdala by se toho platu. To znamená… Daniela Drtinová, moderátorka Peníze možná vydělala v těch, na základě tedy těch videí, které ve sněmovně natáčela, kde nabízela poradenské služby. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ To je taky dobře… To je taky dobře, že mi to připomínáte. Já mám pocit, že ona natočila dvě, pak jsme si spolu zatelefonovali, řekli jsme si, že chirurgnepřestává být chirurgem, když je zvolen poslancem, ale neoperuje ve sněmovně. A stejně tak by asi bylo lepší, kdyby videa nenatáčela přímo ve sněmovně, přestože nikdo netvrdí, že má přestat být ekonomkou a přestat provozovat činnost, kterou provozovala předtím. Takže tohle to se po tom telefonátu změnilo. Myslím si, že to je asi věc, která byla také hodně propíraná. Nicméně pokud ji někdo ještě v čase, kdy nerezignovala, osočoval z toho, že jde o byznys, jde o peníze, zaměstnává tady svého dneska už manžela jako asistenta, tak já si myslím, že ona těm lidem odpověděla po svém, ona je prostě specifická osoba, lidé ji volili, protože je specifická osoba a vykonávala ten mandát jinak, než vykonávali ostatní. Daniela Drtinová, moderátorka To rozhodně. V těch výborech nakonec nepracovala. Víte, kdyby se takto, kdyby takto vykonával poslanecký mandát někdo z poslanců, kdo vám není blízký nebo někdo z opozice, někdo, koho byste chtěli a mohli kritizovat, tak líbilo by se vám to, kdyby takto někdo vykonával poslanecký mandát, jako to v té krátké časové ose tady předvedla Markéta Šichtařová? Pokud byste měl být upřímný. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Ona byla užitečná při projednávání programového prohlášení vlády. Daniela Drtinová, moderátorka Taky byla užitečná pro to, abyste se dostali do Poslanecké sněmovny. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Určitě získala velký počet hlasů. Voliči rozhodli o tom, že je poslankyní. Ona se musí zodpovídat v první řadě těm voličům, které určitě mám tu zpětnou vazbu, mnohé toto zklamalo. Daniela Drtinová, moderátorka Ale vy jste předsedou Svobodných. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Já od toho nemůžu dávat ruce pryč, samozřejmě bych byl raději, kdyby naše členka nerezignovala na ten mandát, ale lidsky se jí musím v tomto smyslu zastat, protože tvrdím, pokud by skutečně šlo o nějaké své vlastní byznysové zájmy, zůstala by ve sněmovně, nemusela by pracovat, ona pracovala a já to vím, protože ona četla všechny zákony a když jsme projednávali na klubu jednotlivé tisky, tak ona vždycky věděla, o co se jedná, taky dokázala těm, kteří třeba byli zpravodajové toho tisku pro náš klub oponovat, jestli je to dobrý nebo špatný návrh zákona. Takže ona určitě pracovala, pracovala jinak než ostatní a v tomhle tom smyslu myslím, že prostě nikdo ji nevolil proto, aby ji předělal, ale určitě ji mnozí volili proto, aby bojovala trochu déle. Prostě ji chyběla trpělivost. A to mě trápí, to mě mrzí. Daniela Drtinová, moderátorka Markéta Šichtařová je stále na stránkách Svobodných vedená jako ekonomická expertka. Takže budete spolupracovat i nadále? LiborVondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Markéta zůstala naší členkou. My jsme si spolu telefonovali poté, co rezignovala, ale říkala, že v zásadě už neplánuje nějaké politické aktivity. Takže jí členství zřejmě vyprší ke konci letošního roku. Na letošní rok ho má ještě zaplacený. Pokud by si to rozmyslela, pokud by chtěla se zapojovat, tak asi nikdo jí v tom nebude bránit. Nicméně ta její odpověď, že už nechce se nějak angažovat v politice, myslím, že byla dostatečně rázná. Takže na webu se to zatím nezměnilo, ale z toho bych nevyvozoval, že by do budoucna měla být nějakou naší odbornou mluvčí pro tuto oblast. Daniela Drtinová, moderátorka Takto o vás teď Markéta Šichtařová mluví. moderátorka Je něco, za co vy byste tuhle vládu i přes tu svoji kritiku pochválila? Markéta Šichtařová, ekonomka Není vůbec nic. Vláda je prostě zbabělá a je zbabělá před Evropskou unií. Ve skutečnosti se škrtat v rozpočtu dá, dají se všechny ty předvolební sliby splnit, to je technicky možné, ale vláda se úplně jednoduše bojí Evropské unie, bojí se sankcí a bojí se toho, že na ni budou v Bruselu zlí, a tak nekoná. Daniela Drtinová, moderátorkaTakže jste zbabělí. Vláda a vládní poslanci? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Já bych to takhle neřekl. Vím, že Markéta Šichtařováje někdo, kdo stejně jako já vzhlíží k Javieru Mileiovi a někdo, kdo by si přál, aby se tady reformy JavieraMileie děly. Vzhledem k tomu, že se nedějou tak rychle, jak ona si představovala, ztratila trpělivost tím je prosazovat třeba do budoucna, tak teď zaujala pozici toho, že je všechno špatně. Já si rozhodně nemyslím, že je všechno špatně. Myslím si, že kdyby byl člověk v opozici, může tady šířit myšlenky Javiera Mileie, ale nijak neovlivní směřování České republiky tímto směrem. V čase, kdy jsme ve vládě, znamená to, že to pro nás přináší kompromisy, tak to prostě je. Máme 15 poslancůjako náš klub ze 108 vládních poslanců, takže by bylo iluzorní nalhávat si, že prosadíme hnedka všechno. Ale podle mě je správně, že po té cestě jdeme a může být, že po příštích volbách dostaneme silnější mandát, a to půjde třeba o něco rychleji, tak rychle, jak by si představovala MarkétaŠichtařová. Ale jít teď nemůžeme, na to jsme nedostali takovou podporu ve volbách. Daniela Drtinová, moderátorka Je otázka, jakou dostanete příště. Daří se vám podle vás prosazovat něco z vašeho programu? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Určitě. Daniela Drtinová, moderátorka Co třeba se vám povedlo? Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ No, tak typicky jedna z prvních věcí, která se povedla. Zastavily se nárůsty, povinné odvody OSVČ. My jsme strana orientovaná na střední třídu. Vždycky jsme podporovali ten podnikatelský živel. Takže tohle to byl jeden z prvních zákonů, který prošel. Pokud se bavíme třeba o věcech, pro které ani nebyla potřeba změna legislativy, tak je to zrušení toho poplatku POZE na složenkách, protože to je zelená přirážka, která handicapovala naše podnikatele. A jestli má český podnikatelkonkurovat podnikateli o několik kilometrů dál za hranicemi, který není zatížen zelenou přirážkou v podobě POZE, tak to pro něj není férový závod. Prostě pokud naložíte do nějakého auta balvany a chcete, aby jelo stejně rychle jako auto bez balvanů, no tak je to iluze. A tohle to udělali čeští politici, vymysleli si solární barony a platili za to čeští podnikatelé. My jsme to zrušili samozřejmě. Musí se najít peníze ve státním rozpočtu, protože jsou tady nějaké závazky a bez arbitráží bychom asi nedokázali obstát s tím, že bychom zcela zrušili tuto podporu těch solárních často baronů, ale myslím si, že to je správná cesta a data o inflaci z uplynulého měsíce nám to potvrzují, protože inflace byla 1,6 % a i nezávislí ekonomové říkají, že jedna z těch příčin je, že klesla cena energií, a to díky tomu, že se zrušilo POZE. Daniela Drtinová, moderátorka A spojí si to někdo se Svobodnými. Jde o to, jestli vám se daří prosazovat program a jestli voliči si to spojí s tím, co se podařilo vám. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ To se uvidí, to se uvidí v těch dalších volbách. Ale je pravda, že politická mapa se přesunula aktuálně blíže k našim názorům. My to říkáme dlouhodobě a můžeme se tady teďka prát, kdo to říkal. První podstatné je, že se to realizuje. Možná za to sklízí politické body třeba někdo jiný. To je k tomu, abychom se zamýšleli nad tím, co můžeme dělat pro to, aby si to lidé s námi spojili, ale podstatné je, že se to plní a že to přináší pozitivní efekt pro naše občany. Daniela Drtinová, moderátorka Já vám děkuji za rozhovor, na shledanou. Libor Vondráček, poslanec, předseda strany/Svobodní/ Děkuju za pozvání, na shledanou.

Pořad Pro a Proti na Českém rozhlase Plus přinesl 1. dubna ostrý střet dvou místopředsedů ústavně-právního výboru. Předseda Svobodných Libor Vondráček obhajoval svůj návrh na omezení prezidentských pravomocí v oblasti pověřování vedoucích stálých misí u mezinárodních organizací, zatímco místopředseda ODS Karel Haas ho kritizoval jako malichernou pomstu za případ Turka. Vondráček přesvědčivě ukázal, že za jeho návrhem stojí hlubší principiální argument: v parlamentní republice musí být jasně vymezeno, kde končí pravomoci prezidenta a kde začíná odpovědnost vlády.

Princip parlamentní republiky v ohrožení

Vondráček hned v úvodu pojmenoval jádro věci: česká ústava po zavedení přímé volby prezidenta obsahuje slabé místo. Získat ústavní většinu nutnou k odvolání prezidenta v obou komorách parlamentu současně je v praxi téměř nedosažitelné, a prezident si toho může být vědom. „Tendence vykládat si kompetence extenzivně je v druhém mandátu větší – viděli jsme to u Miloše Zemana,“ řekl Vondráček a připomněl, že jde o systémové riziko, nikoliv útok na konkrétní osobu. Prezident Pavel sice podle Haase testuje hranice ústavy nejméně ze všech čtyř dosavadních prezidentů, Vondráček ale reagoval věcně: „To, že někdo jiný testoval hranice ještě více, není argument pro to, abychom problém přehlédli.“

Klíčem k Vondráčkově argumentaci je přitom jasné vymezení odpovědnosti: za zahraniční politiku nese odpovědnost vláda, nikoliv prezident. Pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací proto logicky náleží do kompetence vlády, a je-li možné to napravit změnou zákona bez nutnosti ústavní většiny, je podle Vondráčka povinností zákonodárců tuto cestu využít. „Není to obvyklé ani v okolních zemích, aby prezident kontrasignoval tyto typy jmenování,“ doplnil s odkazem na srovnávací ústavní praxi.

Přílepek, nebo legitimní pozměňovací návrh?

Haas označil Vondráčkův návrh za formální přílepek k zákonu o státní službě. Vondráček tuto kritiku věcně odmítl a poukázal na logiku vnitřní dělby výkonné moci: zákon o státní službě upravuje výkon výkonné moci, jejíž součástí je i prezident. Svůj argument pak podpořil odkazem na nejnovější rozhodovací praxi Ústavního soudu, který nevyhodnotil jako přílepek ani zavedení nového trestného činu připojeného k Lex Ukrajina. „Pokud Ústavní soud takto přísný nebyl v daleko závažnějším případě, netroufám si tvrdit, že by v tomto zasáhl,“ uvedl Vondráček. Přiznal přitom poctivě, že jisté testování ústavních mantinelů se děje i na straně zákonodárců, ale zdůraznil zásadní rozdíl: zákonodárci vymezují pravidla hry, prezident je má dodržovat.

Haas nakonec sám potvrdil, že ODS neplánuje návrh napadat u Ústavního soudu. Ocenil tak paradoxně Vondráčkovu právní analýzu: i kritik uznal, že věc nestojí za eskalaci cestou ústavní stížnosti.

Automat na podpisy, nebo funkční parlamentní republika?

Nejostřejší moment debaty přišel ke konci. Haas použil provokativní formulaci „automat na podpisy“ pro prezidenta omezeného při jmenování členů vlády. Vondráček ji přijal klidně a beze strachu z politické nálepky: „Pokud jde o jmenování členů vlády, pak ano – v tomto bych si přál, aby prezident byl víceméně automat. Za složení kabinetu nese odpovědnost premiér, nikoliv prezident. Jsme parlamentní republika.“

Zároveň jasně ohraničil, čeho se jeho návrh netýká: jmenování guvernéra České národní banky, členů bankovní rady či kandidátů na ústavní soudce zůstávají výsostnou prezidentskou kompetencí, o které se nikdo nebaví. Vondráček tak rozptýlil obavy, že by šlo o plošný útok na postavení hlavy státu, a ukázal, že jeho návrh je cíleným a proporcionálním opatřením v konkrétní oblasti.

Kam dál: změna ústavy na obzoru

V závěru rozhovoru Vondráček nastínil, že debata o prezidentských pravomocích nemusí skončit u zákona o zahraničních misích. Na odborném senátním semináři, jehož se zúčastnil, zazněla shoda na dvou dalších tématech: zpřesnění definice kvalifikace člena vlády v čl. 70 ústavy a zavedení časové lhůty, v níž je prezident povinen konat. Obě změny by výrazně ztížily situaci, kdy prezident odůvodňuje nejmenování ministra abstraktními úvahami o hodnotách kandidáta. „Pokud by ústava přesněji definovala, kdo může být ministrem, pak by prezident neměl váhat, pokud tato kritéria někdo splní,“ vysvětlil Vondráček.

K realizaci ústavních změn je však potřeba kvalifikovaná většina v obou komorách, tedy i hlasy ODS. Haas signalizoval, že jeho strana je k zásahům do čl. 68 zásadně skeptická a preferuje stávající ústavní text doplněný restriktivním doktrinálním výkladem. Vondráček tuto pozici respektoval, ale nenechal bez povšimnutí: restriktivní doktrína funguje jen tehdy, pokud ji prezident sám dodržuje. A to není věc, na kterou by se parlamentní republika měla spoléhat bez pojistky v zákoně.