Dokážete vyrovnat státní rozpočet?

Dokážete vyrovnat státní rozpočet?

Tato aplikace představuje příjmové a výdajové položky státního rozpočtu, které Svobodní považují za vhodné k úpravě. Sami si v ní můžete vyzkoušet, jak by bylo možné státní rozpočet vyrovnat. Část z těchto položek je zahrnuta i v našem volebním programu.

Uváděné částky vycházejí z přehledu státního rozpočtu na rok 2017 (a skutečného hospodaření v roce 2016), nebo z kvalifikovaných propočtů ekonomů, není-li odkázáno na jiný zdroj.


Příjmy:
Výdaje:
Úroky:
Bilance:

  Sdílet na Facebooku
  Sdílet na Twitteru

Rušení daní

Daň z plynu-1 100 000 000 Kč
Daň z elektřiny-1 200 000 000 Kč
Daň z uhlí-400 000 000 Kč
Daň z příjmu fyzických osob-120 400 000 000 Kč
Sjednocení DPH na 14 %-15 700 000 000 Kč

Nové příjmy

Zrušení přimíchávání biopaliv (dodatečný výnos na spotřební dani)7 000 000 000 Kč
Zrušení „zelené nafty“ (výběr daně z minerální olejů bez výjimek)2 000 000 000 Kč
Výnos ze zrušení 9. tříd základní školy12 000 000 000 Kč

Úspory na výdajové straně

Zrušení transferů Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance3 000 000 000 Kč
Zrušení dotací politickým stranám1 220 200 000 Kč
Zrušení dotací filmařům (Státní fond kinematografie)1 223 982 000 Kč
Úplné zrušení podpory stavebního spoření (pouze pro nově uzavřené smlouvy)5 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na penzijní připojištění8 000 000 000 Kč
Zrušení investičních pobídek8 000 000 000 Kč
Zrušení rekvalifikačních školení pro nezaměstnané9 000 000 000 Kč
Zrušení dotací Ministerstva práce a sociálních věcí soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům28 709 396 000 Kč
Zrušení dotace sportu2 613 263 000 Kč
Roční pauza ve valorizaci důchodů17 000 000 000 Kč
Částečný návrat sociálních dávek před populistické kroky v roce 2005 (snížení rodičovského příspěvku na polovinu)10 000 000 000 Kč
Zrušení příspěvku na bydlení10 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na školní mléko a ovoce1 000 000 000 Kč
Zrušení kotlíkových dotací [zdroj]3 400 000 000 Kč
Zavedení školného na vysokých školách21 408 654 000 Kč
Zrušení příspěvků vysokým školám na „výzkum, vývoj a inovace“9 229 400 000 Kč
Zefektivnění agendy Úřadů práce převedením na kontaktní místo (telefonicky a přes internet)8 000 000 000 Kč
Zrušení dotací podnikům přes Ministerstvo průmyslu a obchodu23 216 685 000 Kč
Uvolnění konkurence v MHD a zrušení dotací dopravním podnikům20 000 000 000 Kč
Zrušení dotací železničním společnostem [zdroj]4 414 000 000 Kč
Zrušení dotací obnovitelných zdrojů energie [zdroj]40 752 000 000 Kč
Zrušení výdajů na ochranu klimatu2 327 809 000 Kč
Zrušení dotací na podporu cestovního ruchu a regionálního rozvoje2 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na podporu venkova [zdroj]4 850 000 000 Kč
Zrušení dotací na podporu bydlení [zdroj]411 000 000 Kč

Úspory na úrocích

Splacení části veřejného dluhu z devizových rezerv („dluhový swap“)10 000 000 000 Kč
Splacení části veřejného dluhu z prodeje státních podniků (Eurooil, hotel Thermal, Budějovický Budvar, Jihomoravské pivovary, Vipap Videm Krško atd.)500 000 000 Kč

Další úspory rušením úřadů

Celní správa5 256 529 000 Kč
Centrum dopravního výzkumu [zdroj]129 430 000 Kč
CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání)186 965 000 Kč
CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic)240 779 000 Kč
CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)400 529 000 Kč
CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu)305 433 000 Kč
Česká obchodní inspekce230 949 000 Kč
Český statistický úřad (významná redukce)1 000 000 000 Kč
Česká exportní banka +
Exportní garanční a pojišťovací společnost [zdroj 1 a zdroj 2]
2 836 000 000 Kč
Grantová agentura České republiky3 908 241 000 Kč
Ministerstvo kultury (bez Státního fondu kinematografie)10 546 638 000 Kč
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků212 632 000 Kč
Odbor elektronické evidence tržeb (Ministerstvo financí)370 150 000 Kč
Správa státních hmotných rezerv2 189 101 000 Kč
Státní fond rozvoje bydlení856 655 000 Kč
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský622 919 000 Kč
Státní úřad inspekce práce358 970 000 Kč
Státní zemědělský intervenční fond35 604 850 000 Kč
Technologická agentura České republiky2 816 243 000 Kč
Úřad ombudsmana (Kancelář veřejného ochránce práv)109 276 000 Kč
Úřad pro hospodářskou úpravu lesů250 153 000 Kč
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže184 233 000 Kč
Úřad pro ochranu osobních údajů149 068 000 Kč
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových804 542 000 Kč
Ústav zemědělské ekonomiky a informací136 795 000 Kč
Státní zdravotní ústav + zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem352 039 000 Kč

Další úspory rušením malých úřadů

CENIA61 070 000 Kč
Česká plemenářská inspekce37 255 000 Kč
Institut umění – Divadelní ústav70 128 000 Kč
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu35 846 000 Kč
Národní ústav lidové kultury40 489 000 Kč
Národní vzdělávací fond [zdroj]12 203 000 Kč
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání47 621 000 Kč
Rada vlády pro lidská práva a menšiny [zdroj]2 408 000 Kč
Státní energetická inspekce17 842 000 Kč
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí40 000 000 Kč
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře35 000 000 Kč
Ústav pro studium totalitních režimů93 096 000 Kč
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví66 848 000 Kč
Ústav územního rozvoje20 910 000 Kč
Vinařský fond [zdroj]39 692 000 Kč
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti [zdroj]39 393 000 Kč
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [zdroj]33 366 000 Kč
Výzkumný ústav zemědělské techniky [zdroj]35 719 000 Kč
Výzkumný ústav živočišné výroby [zdroj]74 348 000 Kč

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31