
Konec výmluv Pánka a jiných. Sekyra na neziskovky se blíží
Halíře dělají talíře a tohle jsou talíře dohromady za miliardy. Tak zástupci nové koalice vysvětlují přísnější kurz vůči neziskovkám. Není podle nich nadále možné schovávat politické
Když jsme před 35 lety prožívali revoluci vzhlíželi jsme k Západu. Ten pro nás tehdy představoval vzor svobody a prosperity. Něco se ovšem zvrtlo.
Evropa dnes jako celek uvadá, česká ekonomika neprosperuje. Naše konkurenceschopnost prudce klesá. Veřejné finance vykazují hluboké deficity. O důchodovém systému je známo, že je ve stávající podobě dlouhodobě neudržitelný. Naše země zase nevzkvétá.
První pomoc bude dostačující jen chvíli a daleko více je opět nutná systémové léčba. Svobodní proto nabízí 14 kroků obnovy ekonomiky a společnosti.



Halíře dělají talíře a tohle jsou talíře dohromady za miliardy. Tak zástupci nové koalice vysvětlují přísnější kurz vůči neziskovkám. Není podle nich nadále možné schovávat politické

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za

Poslanecká sněmovna zahájila svou druhou schůzi s nekompletním vedením. Další pokus o zvolení zbývajících dvou místopředsedů čeká poslance v pátek, avšak úspěch obsazení pozic určených pro

V pořadu Napřímo se předseda Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček vyjádřil k několika zásadním politickým tématům, včetně aktuální kauzy Jindřicha Rajchla, programových priorit nové

Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil

Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček obhajuje volbu Tomia Okamury do čela Sněmovny, slibuje pevnou čtyřletou většinu a trvá na tom, že veřejné peníze
V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.
Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.
„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“
Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.
Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.
Zpochybnění metodiky obranných výdajů
Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“
Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.
Střet o reálnost schodku
Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“
Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.
EET a šedá ekonomika
V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.
Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.
Shrnutí
Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.
Poslanecká sněmovna zahájila svou druhou schůzi s nekompletním vedením. Další pokus o zvolení zbývajících dvou místopředsedů čeká poslance v pátek, avšak úspěch obsazení pozic určených pro opozici zůstává nejistý. Část koaličních poslanců chce odložit volbu, dokud vláda v demisi zítra nepředloží návrh státního rozpočtu. V tomto kontextu se v pořadu ČT24 objevil Libor Vondráček, lídr Strany svobodných a člen poslaneckého klubu SPD, který komentoval průběh vyjednávání.
SPD si v rozdělení výborů zajistila tři klíčové posty: hospodářský, petiční a organizační výbor. Vondráček vyjádřil spokojenost s tímto výsledkem, přičemž organizační výbor byl automaticky přidělen díky tomu, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ho vede souběžně. „To byly karty, se kterými jsme šli do vyjednávání, a podařilo se nám zajistit předsednické posty, o které jsme stáli,“ uvedl Vondráček. Přiznal, že volby v výborech ještě neproběhly definitivně, ale očekává úspěšný výsledek.
Kontroverzní je absence Pirátů ve vedení jakýchkoli výborů. Vondráček zdůraznil, že toto rozhodnutí vzešlo z jednání mezi hnutím ANO a Piráty, které probíhalo v atmosféře neobvyklých emocí. „Hnutí ANO s 80 mandáty rozdává karty a vyhodnotilo, že Piráti předsednické posty nedostanou,“ řekl. Připomněl, že Piráti mají proporční zastoupení v obsazení výborů podle volebních výsledků, ale jejich nominanti neuspěli v přesvědčení o svých kvalitách. Vondráček označil kritiku Pirátů za neupřímnou, s odkazem na minulé období, kdy SPD měla pětkrát více mandátů než Piráti, přesto Okamura nedostal předsednický post Sněmovny. „Rozdělení funkcí je politika, ne matematika. Teď je opozice pět klubů, což rozdělení komplikuje,“ dodal.
K volbě místopředsedů Sněmovny Vondráček upozornil na tajný charakter hlasování, který ztěžuje předpovědi. Vláda v demisi musí zítra předložit státní rozpočet i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, což je zákonná povinnost. Kritizoval „naschvály“ končící koalice, která podle něj bere občany jako rukojmí v politických hrách ministra financí Zbyněka Stanjury. „Je to nedůstojné vůči občanům,“ konstatoval. Pokud vláda splní povinnost, mohlo by to přinést bonusové body opozičním kandidátům, jako je například Jan Skopeček. Vondráček však upozornil, že opozice v minulém kole nehlasovala jednotně – například Jiří Barták (Motoristé) získal jen pět hlasů z opozice – a domáhání se podpory nové vlády považuje za neférové.
Nová koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje využít stávající návrh rozpočtu jako „podvozek“ pro rychlé schválení a vyhnutí se provizoriu. Vondráček odmítl obvinění z alibismu ze strany TOP 09, že koalice chce celý rok kritizovat předchozí vládu. „Chceme dodržovat zákon, pustit se do práce a nepotřebujeme se vymlouvat. Ať předloží rozpočet,“ reagoval ostře. K podmínkám exministra Stanjury, který požaduje garance dodržení deficitu a využití prostředků nad limitem na obranu a energetiku, Vondráček prohlásil, že Stanjura nemá mandát klást podmínky Sněmovně. Návrh podle Národní rozpočtové rady chybí 80 až 100 miliard, což vyžaduje škrtání, včetně oblastí, které Stanjura chrání. „Nechceme účetní triky, ale efektivní fungování, včetně obrany,“ uzavřel diskuzi o rozpočtu.
Na závěr se Vondráček vyjádřil k programovému prohlášení nové vlády, které označil za skvělou zprávu pro občany, zaměřenou na prosperitu bez zbytečných prvků. K připomínkám prezidenta Petra Pavla ohledně chybějícího zahraničněpolitického a bezpečnostního kontextu vyznal, že kapitoly zahraničí a obrany vznikly v konstruktivní diskusi s důrazem na národní zájmy. „Budeme vyvážení, méně gest, více spolupráce se Slovenskem a V4, hájení suverenity,“ popsal. Nečeká zásadní změny, ale drobné úpravy by koalice nevyjít v ústrety neplánuje nic měnit.
V pořadu Napřímo se předseda Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček vyjádřil k několika zásadním politickým tématům, včetně aktuální kauzy Jindřicha Rajchla, programových priorit nové vládní koalice a otázky budoucího referenda o přijetí eura. Rozhovor začal komentářem k údajnému intimnímu videu šéfa strany PRO, které vyvolalo veřejnou diskusi o hranicích soukromí politiků.
Podle Vondráčka je nepřijatelné, když aktivisté zasahují do osobního prostoru politiků či jejich rodin. Označil podobné akce za „za hranou“ a přivítal, že byly široce odsouzeny. Zdůraznil, že pravost videa nezkoumal a že sám odmítá moralizovat nebo případ hodnotit s ohledem na práci poslance. „Politik má strpět větší dohled, ale má to mít hranice,“ uvedl.
Koaliční spolupráce a hospodářské priority
Vondráček dále rozebral pozici Svobodných v rámci povolební aliance SPD, Trikolóry, PRO a hnutí ANO. Připustil, že taková spolupráce přináší nutnost kompromisů „Je to cena za to, že můžeme prosadit jiné zásadní body – nižší daně, odmítnutí Green Dealu a rozumné hospodaření se státními financemi,“ vysvětlil.
Zároveň uvedl, že nová vláda nebude zvyšovat daně a plánuje postupně snižovat zadlužení státu. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy za „1200 miliard korun dluhů“ a odmítl její konsolidační balíček, který podle něj ve skutečnosti znamenal daňové zvýšení. Vondráček se přihlásil k úmyslu vrátit daň z příjmů právnických osob z 21 na 19 procent, v souladu s teorií, že nižší daně mohou vést k vyššímu výběru díky snížení motivace k daňovým únikům.
Referendum o zásadních otázkách
Jedním z hlavních témat rozhovoru byl návrh na rozšíření institutu referenda. Vondráček označil za úspěch, že se do programového prohlášení podařilo prosadit návrh na obecné referendum po vzoru Švýcarska. Uznal však, že vládní partneři vyloučili možnost hlasování o vystoupení z EU a NATO.
„Chceme lidem umožnit, aby mohli zastavit zavedení eura nebo migračního paktu,“ zdůraznil. Připomněl však, že přijetí zákona o obecném referendu bude vyžadovat ústavní většinu, kterou vládní koalice sama nemá. Jako právník zároveň dodal, že vnímá absenci referenda o Lisabonské smlouvě jako dluh vůči občanům a označil současnou podobu EU za zásadně odlišnou od té, o níž se hlasovalo v roce 2003.
Ekonomika, dotace a energetika
Rozhovor se dotkl i ekonomických témat. K plánům na možné vykoupení minoritních akcionářů ČEZ Vondráček uvedl, že by stát měl mít kontrolu nad výrobou energie, pokud financuje výstavbu jaderných zdrojů z veřejných prostředků. Zdůraznil však, že případné kroky musí být v souladu se zákonem a nesmí připomínat znárodnění.
K otázce dotací pro velké podniky reagoval smířlivěji: „Říká se – hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Pokud existuje systém nárokových dotací, nelze zemědělcům bránit čerpat.“ Svobodní podle něj chtějí systém dotací racionalizovat, ne zrušit všechny podpory bez rozdílu.
Střety zájmů a nominace
Na závěr se rozhovor dotkl tématu střetu zájmů. Vondráček uvedl, že podnikatelská zkušenost poslanců je naopak přínosem pro legislativní práci. Možný střet Radima Fialy podle něj nepředstavuje problém, protože jde o poslaneckou, nikoliv exekutivní funkci.
V zastupitelstvu pro Vás pracuje nejvíce členů, nominantů a kandidátů ze sdružení Svobodných a nezávislých kandidatu v historii.
Moderní pravicová politika v Česku i Evropě chybí. Méně zákazů, nižší daně a více svobody. Jsme Svobodní Chceme žít v zemi, kterou neřídí aktivisté a ideje, ale fakta a zdravý rozum.
Zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné!