
Svoboda nemá jednoho majitele. Vondráček o 17. listopadu, Letné a stejném metru
Svoboda nemá jednoho majitele Výročí 17. listopadu má podle Libora Vondráčka spojovat i v tom, v čem se lišíme. V Událostech, komentářích odmítl, že by svátek
Když jsme před 35 lety prožívali revoluci vzhlíželi jsme k Západu. Ten pro nás tehdy představoval vzor svobody a prosperity. Něco se ovšem zvrtlo.
Evropa dnes jako celek uvadá, česká ekonomika neprosperuje. Naše konkurenceschopnost prudce klesá. Veřejné finance vykazují hluboké deficity. O důchodovém systému je známo, že je ve stávající podobě dlouhodobě neudržitelný. Naše země zase nevzkvétá.
První pomoc bude dostačující jen chvíli a daleko více je opět nutná systémové léčba. Svobodní proto nabízí 14 kroků obnovy ekonomiky a společnosti.



Svoboda nemá jednoho majitele Výročí 17. listopadu má podle Libora Vondráčka spojovat i v tom, v čem se lišíme. V Událostech, komentářích odmítl, že by svátek

Mezi prvními politiky dorazil v úterý ráno na pražskou Národní třídu předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček. Při připomínce 17. listopadu varoval před politickým násilím a

Na základě reportáže odvysílané na SeznamZprávách 18. 11. 2026 byl zaslán vedením strany návrh na vyloučení člena Davida Štafla. Ještě téhož dne došlo ze strany Rozhodčí

Konference Svobodných: Migrace, nebo remigrace? | Svobodní Konference · Praha Migrace, nebo remigrace? Debatu o budoucnosti Evropy se pokusili umlčet blokádou 13. listopadu 2026 · Hotel

Celorepublikový volební sněm Svobodných se 14. listopadu 2026 nesl v duchu spojování sil a rázného apelu na celou politickou scénu k odsouzení násilí a agrese vůči

Referendum je vrchol občanské společnosti, řekl Vondráček v debatě s Haasem | Svobodní Ústava s celostátním referendem počítá už přes třicet let, žádná vláda ho ale
Výročí 17. listopadu má podle Libora Vondráčka spojovat i v tom, v čem se lišíme. V Událostech, komentářích odmítl, že by svátek patřil jednomu názorovému proudu. Na demonstraci na Letné odpověděl nabídkou celostátního referenda a opozici vzkázal, ať hodnotí noční hlasování stejným metrem jako za minulé vlády.
Sváteční vydání pořadu České televize spojilo dvě generace politiků. Za starší usedli bývalí předsedové Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a Radek Vondráček (ANO), za mladší předsedkyně Mladých starostů Zdena Kašparová (STAN) a předseda Svobodných Libor Vondráček, poslanec z klubu SPD. Debata začala smířlivě, skončila ale spory o Letnou a o to, zda koalice v parlamentu provedla „puč“.
Na úvodní otázku, zda 17. listopad spojuje, nebo rozděluje, odpověděl Vondráček, že spojovat má, a to i v rozdílnosti. „Svoboda znamená, že každý může mít jiné názory, a k tomu patří tolerance,“ řekl. Odklon od vlády jedné strany považuje za správnou cestu, kterou může oslavit každý.
Vondráček připomněl, že většina účastníků debaty by bez pádu režimu ve studiu veřejnoprávní televize neseděla a nemohla by se ve volbách ucházet o mandát. To podle něj politiky spojuje bez ohledu na stranu. Na Národní třídě, kam došel večer po osmé hodině, ho ale letos i v minulých letech mrzely výkřiky, že „tento typ člověka tu nemá co dělat“.
„Nikdo přece nemůže chtít monopolizovat si ten svátek pro svůj názorový proud.“Libor Vondráček
Dotkl se tak i debaty o premiérovi, který byl v den výročí na cestě v Izraeli. Politici, kteří na Národní třídě zaslechli, že tam nepatří, jsou podle Vondráčka pak v médiích kritizováni i za to, že nepřišli. „Svoboda je i to, že tam člověk třeba nejde. Není tam povinnost jít. Ale já jsem tam šel a budu tam chodit dál.“
Moderátor připomněl průzkum agentury STEM, podle něhož část lidí je zklamaná z porevolučního vývoje, zejména v oblasti sociálních jistot, nerovností, kriminality a korupce. Zatímco Miroslava Němcová hodnotila uplynulá léta jednoznačně pozitivně, Vondráček se zaměřil na příčinu zklamání. Lidem, kteří si nemohou dovolit rozhazovat, podle něj život zdražují opatření, která politici berou jako nezpochybnitelná.
Především Green Deal. „Tak jako jsme tehdy odmítli jednu ideologii, jedno směřování, je potřeba odmítnout Green Deal, který se bere jako mantra, že prostě tady je a bude,“ řekl. Místo vysvětlování, že lidé jen idealizují minulost, se podle něj politici mají ptát, co jim konkrétně zdražuje život.
Nejostřejší část debaty se točila kolem demonstrace na Letné, kde se podle organizátorů sešlo asi 400 tisíc lidí. Prezident Petr Pavel ten den prohlásil, že vláda nemůže čtyři roky prosazovat svůj program beze změny a bez ohledu na ty, kdo ji nevolili. Vondráček připomněl, že za minulé vlády zaznívalo, že s demonstranty nemá smysl komunikovat a se svolavateli nebude slitování. „Jsem rád, že toto od nás nezaznívá,“ řekl. S lidmi různých názorů prý mluvil i na Národní třídě.
Žádná komunikace ale podle něj nemůže popřít, že vládní strany dostaly téměř 2,8 milionu hlasů. Demonstrace, i kdyby na ní bylo 400 tisíc lidí, je podstatně menší. Kdo chce v průběhu volebního období korekci, má podle Vondráčka jedno řešení: „Pojďme si schválit celostátní referendum.“ Občanská společnost by pak mohla do politiky mluvit způsobem, který lze měřit, jako ve Švýcarsku. Jinak hrozí, že 2,8 milionu voličů nabude dojmu, že jejich hlas má menší váhu než hlas demonstrantů. Jeho voliči mu podle něj naopak vzkazují, ať je neopouští a nenadbíhá těm, kdo koalici hlas nedali.
Němcová vytýkala vládě, že zákony schvaluje ve čtyři hodiny třicet šest minut ráno. Vondráček odpověděl časy: 3.24, 3.59, 4.18. Tak pozdě se podle něj hlasovalo o důležitých zákonech i za minulých vlád. Jako příklad uvedl pandemický zákon, který zásadně zasahoval do svobod lidí a který Senát vrátil Sněmovně. Schvaloval se ve 3.24 ráno.
Připomněl také, že opozice mluvila o poplatcích za veřejnoprávní média už 13,5 hodiny, ještě než byl bod vůbec otevřen.
„Buďme, prosím, na všechny stejným metrem.“Libor Vondráček
Němcová trvala na tom, že šlo o „parlamentní puč“ připravený tajně v zákulisí. Vondráček namítl, že vláda má důvěru Sněmovny. Radek Vondráček pak připomněl, že sama Němcová kdysi řídila hlasování o církevních restitucích.
Debatu o svátku svobody tak Libor Vondráček použil k jednoduchému požadavku: svoboda má platit pro všechny stejně. Na Národní třídě, v médiích i při hodnocení nočních hlasování.
Mezi prvními politiky dorazil v úterý ráno na pražskou Národní třídu předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček. Při připomínce 17. listopadu varoval před politickým násilím a jako příklad uvedl páteční blokádu konference, kterou jeho strana pořádala. Mluvil také o nedělní demonstraci na Letné a o studentské stávkové pohotovosti.
Podle Vondráčka spočívá odkaz sametové revoluce hlavně v pluralitě názorů a v konci vlády jedné strany. „Můžeme v demokratických volbách každý nabízet něco jiného a nakonec se tady setkat všichni a brát to tak, že ten svátek je vlastně nás všech,“ řekl. Demokracie je podle něj právě o tom, že lidé mají různé názory.
Výhrady ke společenské atmosféře spojil Vondráček se zkušenostmi Svobodných z posledních dnů a týdnů. Připomněl blokádu pátečního jednání strany, při které se podle něj do jednacího sálu nedostal ani europoslanec, který přijel ze zahraničí. Strana podle Vondráčka zaznamenávala už během komunální kampaně poměrně intenzivní ničení svých propagačních materiálů.
„Myslím si, že je potřeba tomu politickému násilí říct jasně ne už předtím, než se to zvrhne i do nějakých fyzických ataků politiků,“ uvedl. Vyzval proto ostatní demokratické strany, aby se proti takovému jednání vymezily. Jako příklad uvedl loňské zničení kanceláře poslance Bartoše, od kterého se podle něj tehdy distancovali všichni. Podobný postoj by čekal i nyní.
Varoval, že když část společnosti bere takové útoky jako něco, co si strany zaslouží, násilí dál roste. „To určitě není ta demokratická výměna názoru, jak bychom si to představovali,“ dodal.
Za část napětí podle Vondráčka může i to, jak se o některých stranách mluví. Kritizoval, že média v průzkumech přiřazují hnutí SPD hnědou barvu, přestože ji podle něj strana v logu nikdy neměla. Podle Vondráčka to vyvolává dojem, že je legitimní proti ní vystupovat i násilně. „Zamyslet se musí každý z nás, nejenom politici, ale nakonec i média,“ řekl.
Na otázku, zda k napětí nepřispívá i zhrubnutí politické kultury a ostrý slovník politiků, odpověděl, že výrazný rozdíl oproti minulým sněmovnám nevidí. Sám se podle svých slov snaží mluvit věcně a neútočit osobně. Takové předsevzetí by si podle něj mohli po letošním svátku dát všichni.
Vondráček se vyjádřil i k nedělní protivládní demonstraci na Letné, kterou podle organizátorů navštívily stovky tisíc lidí. Takový protest podle něj nelze přehlížet. Připomněl, že sám v době covidových omezení demonstrace pořádal a ví, jak těžké je přivést lidi na náměstí v zimě.
Vláda by ale podle něj měla hlavně plnit to, co slíbila svým voličům. „My sice můžeme naslouchat, můžeme se bavit, ale v zastupitelské demokracii, dokud tady není nástroj celostátního referenda, tak prostě poslanci zastupují hlavně svoje voliče,“ řekl. Koalice se 108 mandáty má podle něj povinnost vůči více než dvěma milionům lidí, kteří ji zvolili. Připomněl, že současnou vládu volilo o 425 tisíc lidí více než vládu Petra Fialy.
Pokud lidé na Letnou přišli kvůli plánovanému zrušení koncesionářských poplatků, je podle Vondráčka zklamat budou muset. Vláda to podle něj slibovala předem a změnu má i v programovém prohlášení.
Ke stávkové pohotovosti studentů se Vondráček vyjádřil zdrženlivě. Zeptal se, kolik studentů koncesionářské poplatky vůbec platí. Připomněl ale, že 17. listopad je hlavně studentským svátkem a že si ho studenti logicky připomínají. Z Národní třídy se pak přesouval k uctění památky Jana Opletala a událostí roku 1939.
„Je to dobře, že se i v tom roce 1989 na základě událostí v roce 1939 setkali a že nakonec opravdu tady máme možnost si vybírat z více než z jedné strany,“ uzavřel.
Celorepublikový volební sněm Svobodných se 14. listopadu 2026 nesl v duchu spojování sil a rázného apelu na celou politickou scénu k odsouzení násilí a agrese vůči odlišným názorovým platformám.
Jako hosté vystoupily přední osobnosti české politiky. Jako první promluvil předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura, který poděkoval Svobodným za skvělou práci a vyzdvihl zejména aktivitu předsedy Libora Vondráčka v rámci poslaneckého klubu SPD.
Ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka definoval ideální výsledek dosavadní spolupráce jako „svobodného motoristu“. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.
Senátorka Daniela Kovářová pojala svobodu jako právo žít po svém a rozhodovat o vlastním životě ve vlastní zemi a vyjádřila ostrý nesouhlas s regulacemi Evropské unie. Poslanec a předseda PRO Jindřich Rajchl přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že prosté vyjadřování pravdy je dnes částí společnosti vnímáno jako útok.
Tradiční host sněmu Michal Simkanič pobavil přítomné krátkou alegorickou povídkou o aktuálních společenských a politických trendech. Neočekávaně vystoupil také jeden ze zakladatelů Svobodných Ladislav Jakl. Připomněl svůj dřívější text o symbolickém spojení Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi. Současně však poukázal na to, že při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy. Pokud podle něj Evropská unie odebírá českým politickým stranám pravomoci rozhodovat doma v Praze, měly by všechny strany, kterým to vadí, spojit síly.
Téma spojování, nutnosti držet při sobě, omezování vlivu státu a odchodu z EU rezonovalo celým sněmem.
V závěrečné části se představili kandidáti na předsedu, místopředsedy a členy Republikového výboru. Libor Vondráček letos poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že po skončení elektronického hlasování 21. listopadu obhájí po sedmi letech post předsedy strany.
V následné politické diskusi se řešila také páteční konference „Co bude po EU?“. Účastníci kritizovali postup policie, která podle nich poskytla neúměrný prostor protestujícím na úkor řádných účastníků akce. V reakci na to sněm přijal ostré usnesení odsuzující omezování svobody slova a vstupů na akce jako nástroj politického boje. Závěr sněmu patřil praktickým podnětům a návrhům na úpravu stanov, které mají umožnit hlubší integraci politických subjektů v rámci Svobodných.
Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používaného jako nástroj politiky.
Alarmujícím příkladem je pro nás páteční útok (13. 11. 2026) levicových a progresivistických aktivistů, kteří násilím bránili hostům a účastníkům ve vstupu do sálu na konferenci „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“.
Nebudou-li tyto projevy jasně odsouzeny – a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, jež se hlásí k demokracii –, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné a je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?
Vyzýváme proto strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se společně projevům násilí v politice, rázně je odsuďme a vyšleme jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze bez obav projevit politický názor.
Tisková mluvčí




































































































































V zastupitelstvu pro Vás pracuje nejvíce členů, nominantů a kandidátů ze sdružení Svobodných a nezávislých kandidatu v historii.
Moderní pravicová politika v Česku i Evropě chybí. Méně zákazů, nižší daně a více svobody. Jsme Svobodní Chceme žít v zemi, kterou neřídí aktivisté a ideje, ale fakta a zdravý rozum.
Zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné!