Když jsme před 35 lety prožívali revoluci vzhlíželi jsme k Západu. Ten pro nás tehdy představoval vzor svobody a prosperity. Něco se ovšem zvrtlo.
Evropa dnes jako celek uvadá, česká ekonomika neprosperuje. Naše konkurenceschopnost prudce klesá. Veřejné finance vykazují hluboké deficity. O důchodovém systému je známo, že je ve stávající podobě dlouhodobě neudržitelný. Naše země zase nevzkvétá.
První pomoc bude dostačující jen chvíli a daleko více je opět nutná systémové léčba. Svobodní proto nabízí 14 kroků obnovy ekonomiky a společnosti.
Pondělní Události, komentáře na ČT24 (9. prosince 2025) přinesly více než hodinovou ostrou debatu o sestavování nové vlády ANO, SPD a Motoristů. Mezi účastníky byli místopředseda
Znechucen politickou situací, a hlavně náladou a chováním lidí v Praze jsem doslova uprchl na netradiční cestu k Jaderskému moři. Nikdy jsem nebyl typ na klasické
Výběr delegace na Slovensko Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na
Jak ukazují výsledky aktuálně probíhající ankety na serveru novinky.cz, jen necelých 10 % lidí je s fungováním EU spokojeno, naopak více než polovina z aktuálních 40 000+ respondentů je
Na Ukrajině bude brzy chybět celá generace mužů a nejvíce je mi líto těch, kteří byli odvlečeni na frontu proti své vůli. Pak tu jsou tací,
Ekonomka a poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných ve svém ostře sledovaném vystoupení v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS důrazně kritizovala návrh
Pondělní Události, komentáře na ČT24 (9. prosince 2025) přinesly více než hodinovou ostrou debatu o sestavování nové vlády ANO, SPD a Motoristů. Mezi účastníky byli místopředseda ANO Radek Vondráček, předseda strany Svobodní a poslanec za klub SPD Libor Vondráček, Ivan Bartoš za Piráty, Michaela Šebelová ze STAN, Boris Šťastný z Motoristů a Tom Philipp z KDU-ČSL.
Střet s Bartošem o ústavní pořádek a Lipavského
Libor Vondráček se v pořadu jasně vymezil vůči připomínkám Ivana Bartoše ohledně kandidáta Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Zatímco Bartoš zpochybňoval Turkovu vhodnost s odkazem na minulá veřejná vystoupení a majetkové přiznání, Vondráček zdůraznil ústavní princip parlamentní demokracie: „Musíme trvat na tom, že tady je parlamentní demokracie, nikoliv prezidentská. A přestože pan prezident získal mnoho hlasů ve volbách a přestože nemá být fíkovým listem a automatem na podpisy, tak zkrátka jeho ústavní role je návrh přijmout“.
Když Bartoš připomněl historické postoje SPD k ministru zahraničí Janu Lipavskému, kterého prezident Miloš Zeman nechtěl jmenovat kvůli nedostatečnému vzdělání, Vondráček kontrovoval: „Vy jste měl nekoalici se Zelenými a nějak moc na to neupozorňujete. Ale je to tak, že toto se zkrátka používá. Musím říct, že my jsme kandidovali pod společným volebním programem, nikoliv s tím, že každé slovo, kdo kdy řekl před čtyřmi lety podepisujeme, já bych to určitě nepodepsal“. Tímto dal najevo, že Svobodní si v koalici se SPD zachovávají vlastní identitu a nenesou odpovědnost za veškeré historické výroky partnerské strany.
Spor se Šebelovou o rozpočet a sliby
Nejvypjatější okamžiky však přišly v části věnované státnímu rozpočtu na rok 2026. Michaela Šebelová ostře napadla budoucí vládní koalici za nepřijatelný postup: „Za nás bylo vhodné, aby opravdu vláda vznikla co nejdříve, protože je potřeba, aby převzali zodpovědnost třeba za rozpočet, který by si měli připravit svůj vlastní“. Následně obvinila novou koalici, že vrací rozpočet odcházející vládě v demisi pouze proto, že nemají dostatečné finanční krytí svých volebních slibů: „My jsme spočítali, naše experti ve Starostech spočítali, že 110 miliard slibů každý rok máte nepokryté. Za nás celá ta šaráda, co vy předvádíte, má prostě skrýt to, že nemáte na vaše sliby. Naslibovali jste nesplnitelné“.
Libor Vondráček na tyto výtky reagoval důrazně a vysvětloval, proč koalice nemohla začít pracovat na rozpočtu dříve: „V momentě, kdy nesedíte v těch budovách a kdy se s vámi třeba někteří úředníci prostě nebaví, protože v podstatě to mají zakázáno a nebylo jim ani umožněno, aby tito úředníci přišli třeba na ten rozpočtový výbor“. Zároveň kritizoval ministra financí Zbyňka Stanjuru: „Pan Stanjura není ani poslanec a bere 240 000 Kč měsíčně za to, že je ministr a nedělá svoji práci, nedělá vůbec nic, co by dělat měl“.
Šebelová požadovala jasné odpovědi: „Já té vaší šarádě s tím rozpočtem nerozumím. Prostě, pokud si chcete udělat vlastní, tak si jej vlastní udělejte nebo jej přepracujte ve sněmovně. Ale vracet vládě, která končí, to nemůžete myslet vážně“. Vondráček však trval na tom, že bez přístupu k ministerstvům a úředníkům nelze sestavit kvalitní rozpočet: „V momentě, kdy nesedíte v těch budovách a kdy se s vámi třeba někteří úředníci prostě nebaví, protože v podstatě to mají zakázáno“. Zdůraznil také, že ministerstvo spravedlnosti má podle zákona o střetu zájmů příslušnou kontrolní pravomoc ohledně Andreje Babiše: „Ministerstvo spravedlnosti to má podle zákona zkontrolovat. A k tomu má všechny nástroje ministerstvo spravedlnosti, tak to jistě zkontroluje“.
Výběr delegace na Slovensko
Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.
Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.
Strategický význam vztahů se Slovenskem
Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.
Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.
Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“
Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.
Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.
„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.
Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny
V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.
Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.
Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.
Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem
Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.
„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.
Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.
Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády
Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.
Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.
Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.
Debata o polské cestě a zadlužení
V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.
„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.
Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.
Ekonomka a poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných ve svém ostře sledovaném vystoupení v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS důrazně kritizovala návrh státního rozpočtu na rok 2026. Podle Šichtařové není hlavním problémem navyšování schodku, ale jeho správné pojmenování. „Ono když si uzákoníte, že 1+1 rovná se tři, tak to sice uzákonit můžete, ale stejně to nebude platit,“ uvedla ekonomka s tím, že rozpočet s plánovaným schodkem 280 miliard korun je „fikce a lež“.
Šichtařová vysvětlila, že skutečný schodek státního rozpočtu bude pravděpodobně mezi 344 a 381 miliardami korun, což odpovídá i odhadům Národní rozpočtové rady. „My potřebujeme správně pojmenovat skutečný stav. Nemůžeme mluvit o tom, že budeme navyšovat schodek, protože on už tam je,“ zdůraznila poslankyně. Varovala přitom, že pokud bude rozpočet schválen v současné podobě, stát narazí v průběhu roku 2026 na nedostatek příjmů a bude nucen razantně navýšit emisi vládních dluhopisů, což povede k dalšímu růstu veřejného dluhu a jeho obsluhy.
V debatě s poslancem Tomem Philippem z KDU-ČSL se Šichtařová věnovala také otázce rozpočtového provizoria, které dříve označovala za velmi špatnou variantu. Nyní však změnila názor: „Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že ten státní rozpočet je zřejmě v ještě horším stavu, tak rozpočtové provizorium je špatná možnost, ale pravděpodobně je to pořád méně špatná možnost,“ vysvětlila. Podle ekonomky by provizorium alespoň zakonzervovalo příjmy a výdaje na loňské úrovni, což umožní základní fungování státu včetně výplaty důchodů a sociálních dávek.
Šichtařová odmítla výtku, že budoucí koalice strašení občany nedostatkem peněz na důchody, přičemž připustila, že na tyto mandatorní výdaje by peníze byly, ale za cenu dramatického navýšení veřejného dluhu. „Samozřejmě že na důchody bude, pokud naprosto zásadně nezvýšíme veřejný dluh, a to zvýšení toho veřejného dluhu s sebou nese naprosto zásadní zvýšení obsluhy veřejného dluhu,“ upřesnila s tím, že obsluha státního dluhu se v lepším případě v příštím roce dostane již na 116 miliard korun ročně.
Ekonomka také vysvětlila, proč budoucí koalice nemůže připravit rozpočet kompletně sama. „K tomu nemá podklady, protože ten návrh rozpočtu se zpracovává přibližně jeden rok. Na rozpočtu pro rok 2026 se pracovalo už od jara 2025,“ uvedla Šichtařová s tím, že noví lidé na ministerstvech technicky nemohou během několika dnů vytvořit to, na čem pracoval stávající aparát po celý rok. Jako optimální řešení navrhla škrtat především v provozních výdajích státu, dotacích a položkách, které jsou formálně vedeny jako výdaje na obranu, ale ve skutečnosti směřují do dopravních staveb.
Moderní pravicová politika v Česku i Evropě chybí. Méně zákazů, nižší daně a více svobody. Jsme Svobodní Chceme žít v zemi, kterou neřídí aktivisté a ideje, ale fakta a zdravý rozum.
Zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné!
