Když jsme před 35 lety prožívali revoluci vzhlíželi jsme k Západu. Ten pro nás tehdy představoval vzor svobody a prosperity. Něco se ovšem zvrtlo.
Evropa dnes jako celek uvadá, česká ekonomika neprosperuje. Naše konkurenceschopnost prudce klesá. Veřejné finance vykazují hluboké deficity. O důchodovém systému je známo, že je ve stávající podobě dlouhodobě neudržitelný. Naše země zase nevzkvétá.
První pomoc bude dostačující jen chvíli a daleko více je opět nutná systémové léčba. Svobodní proto nabízí 14 kroků obnovy ekonomiky a společnosti.
Výběr delegace na Slovensko Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na
Předseda Svobodných Libor Vondráček byl hostem diskusního pořadu 360 Michala Půra na CNN Prima News, kde se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám související s tvorbou nové
Svobodní si v listopadu elektronickým hlasováním, jak je u strany standardem, zvolila nového místopředsedu. Stal se jím pan ing. Ondřej Vašíček, který doplní vedení strany po
Elektrárny Chvaletice a Počerady společně s teplárnou Kladno plánuje skupina Seven miliardáře Pavla Tykače odstavit nejpozději do března 2027, což představuje závažný milník v české energetice.
Zásadně nesouhlasím s tím, aby EU nutila členské státy uznávat stejnopohlavní manželství, pokud to jejich vlastní zákony neumožňují. Rodinné právo je věcí národních států.Manželství je tradiční
Ekonomka a poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných ve svém ostře sledovaném vystoupení v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS důrazně kritizovala návrh
Výběr delegace na Slovensko
Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.
Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.
Strategický význam vztahů se Slovenskem
Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.
Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.
Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“
Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.
Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.
„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.
Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny
V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.
Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.
Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.
Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem
Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.
„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.
Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.
Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády
Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.
Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.
Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.
Debata o polské cestě a zadlužení
V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.
„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.
Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.
Předseda Svobodných Libor Vondráček byl hostem diskusního pořadu 360 Michala Půra na CNN Prima News, kde se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám související s tvorbou nové vlády. Hlavními tématy rozhovoru byla kontroverzní nominace Filipa Turka na ministerský post, parlamentní cesta na Slovensko a rozpočtová problematika.
Kauza Filipa Turka a odpovědnost koalice
Vondráček se podrobně vyjádřil k nejdiskutovanějšímu tématu – nominaci Filipa Turka na ministra životního prostředí. Zdůraznil, že podle koaliční smlouvy jednotlivé strany navrhují své nominanty a premiér nese zodpovědnost za složení vlády podle ústavy. Vondráček připustil, že věta v koaliční smlouvě o respektování práva premiéra vybrat si ministry je obvyklá v takových dokumentech.
V diskusi o prezidentových výhradách vůči Turkovi Vondráček naznačil možný scénář, kdy by prezident Pavel mohl podmínit jmenování Andreje Babiše premiérem tím, že nebude navržen Filip Turek. Označil takový postup za další změnu podmínek ze strany prezidenta, který už několikrát změnil své stanovisko od 5. října.
Ústavní rámec jmenování ministrů
Předseda Svobodných vysvětlil rozdíl mezi dvěma fázemi jmenování vlády. Zdůraznil, že dokud není Andrej Babiš jmenován premiérem, má prezident větší prostor pro stanovení podmínek. Po jmenování premiéra by však podle Vondráčka případné odmítnutí nominanta mohlo vést ke kompetenční žalobě, kterou by prezident pravděpodobně prohrál.
Vondráček však vyjádřil pochopení pro to, že nikdo nechce do kompetenční žaloby jít, protože to zdržuje od práce a místo řešení věcí pro občany by se museli soudit s nejvyšším ústavním činitelem.
Parlamentní cesta na Slovensko
K výjezdu předsedy sněmovny Tomia Okamury na Slovensko se Vondráček vyjádřil v kontextu obnovování narušených vztahů. Poznamenal, že místopředseda Jan Skopeček nebyl v době plánování cesty ještě ve funkci, což byla jedna z příčin jeho neúčasti. Vondráček zdůraznil symboliku cesty jako snahy obnovit vztahy, které podle něj předchozí vláda ukončila zrušením mezivládních konzultací.
Předseda Svobodných připomněl, že v minulém období za předsedkyně Markéty Pekarové Adamové účast na zahraničních cestách dominovala právě zástupcům tehdejší vládní koalice, zatímco lidé z SPD téměř nejezdili. Uvedl, že ostatní zahraniční cesty již probíhají paritně – například na jednání parlamentů v Kodani je za ANO a za ODS, případně cesta do Ameriky ohledně NATO bude mít zástupce za koalici i opozici.
Rozpočtová problematika a kritika vlády
V závěrečné části debaty Vondráček ostře kritizoval vládu v demisi za odmítání práce na státním rozpočtu. Poukázal na to, že ministři za 240 000 Kč měsíčně v demisi odmítají zabývat se státním rozpočtem, přičemž ministr financí Zbyněk Stanjura by podle něj měl mít čas se tím zabývat.
Vondráček zmínil problematický příklad ministra Ivana Bartoše s vlajkou antify jako ukázku špatného příkladu z minulosti. Kritizoval také retroaktivní snižování valorizací důchodů, které označil za nefér přístup předchozí vlády. Zdůraznil, že nová koalice se bude chovat slušně ke všem občanům – důchodcům, podnikatelům i ostatním.
Předseda Svobodných v průběhu celého rozhovoru prokázal detailní znalost ústavněprávního rámce i politických zvyklostí. Jeho vystoupení bylo věcné a zaměřené na vysvětlení postojů vznikající koalice k nejdiskutovanějším otázkám současné politické situace.
Elektrárny Chvaletice a Počerady společně s teplárnou Kladno plánuje skupina Seven miliardáře Pavla Tykače odstavit nejpozději do března 2027, což představuje závažný milník v české energetice. Jako důvod uvedla společnost špatné ekonomické vyhlídky spojené s propadem tržních cen elektřiny a rostoucími cenami emisních povolenek, které podle mluvčí Evy Maříkové indikují jasný propad ekonomiky a hrozbu trvalých ztrát. Společnost ČEPS nyní obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby a má 60 dnů na vyhodnocení dopadů této zásadní změny v českém energetickém mixu. O této kontroverzní otázce se v pořadu Události, komentáře České televize střetli dva hosté s diametrálně odlišnými názory – Gabriela Svárovská ze Zelených a Libor Vondráček ze Svobodných.
Libor Vondráček ve svém vystoupení zastával jasný postoj proti urychlovanému uzavírání uhelných zdrojů. Argumentoval, že uhelné elektrárny tvoří 25% české energetické výroby a jsou nezbytné pro stabilitu přenosové sítě a prevenci blackoutů. Přestože se hlásí k principu malého státu, v případě strategických oblastí, jako je energetika, připouští státní zásahy a dokonce i finanční podporu. Vondráček zdůraznil, že emisní povolenky a regulace z Evropské unie uměle zdražují provoz těchto elektráren, a proto by stát měl kompenzovat ekonomické ztráty způsobené těmito politickými rozhodnutími. Varoval také před nedostatkem náhradních zdrojů – paroplynové elektrárny nelze rychle postavit kvůli omezeným kapacitám výrobců turbín jako Siemens a General Motors, a dostavba jaderných bloků v Dukovanech je v nedohlednu. Podle Vondráčka by bylo nezodpovědné nechat uhelné elektrárny vypínat v době, kdy nemáme reálnou náhradu jejich výrobní kapacity.
Svárovská: Podpora uhlí je uhelný socialismus
Zelená poslankyně Gabriela Svárovská zaujala zcela opačné stanovisko a označila plánovanou podporu uhelných elektráren ze strany nastupující vlády Andreje Babiše za „uhelný socialismus“ – socializaci ztrát nerentabilních zdrojů. Poukázala na to, že většina elektřiny z těchto elektráren směřuje na vývoz, přičemž zisky plynuly společnosti Seven, zatímco emise a náklady v podobě zničeného životního prostředí zůstávají v České republice. Svárovská zdůraznila, že sám Pavel Tykač přiznal ekonomickou nerentabilitu výroby elektřiny z uhlí, přičemž jeho elektrárny patří k nejméně účinným a spalují uhlí s nižší účinností. Další problém podle ní představuje převážení uhlí od dolu k elektrárnám, což celou operaci dále prodražuje.
Poslankyně citovala expertní analýzy z roku 2023 i novější, které podle ní potvrzují, že tyto konkrétní elektrárny nejsou pro českou energetickou soustavu zapotřebí. Zejména když ČEZ provozuje další uhelné zdroje s plánovaným koncem provozu kolem roku 2030-2031, což poskytuje dostatečný předstih před stanoveným termínem ukončení spalování uhlí v roce 2033. Svárovská upozornila, že pokud se vláda pokusí zavést podpůrné mechanismy pro uhelné kapacity, nebude to jednoduché, protože Evropská komise se na takové podpory dívá velmi přísně a Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu. Místo podpory nerentabilních zdrojů by podle ní měly směřovat prostředky k zaměstnancům elektráren a do regionů postižených těžbou uhlí, kde je třeba zajistit spravedlivou transformaci.
Ekonomická logika versus energetická bezpečnost
V debatě zazněly protichůdné argumenty ohledně konkurenceschopnosti České republiky a celé Evropské unie. Vondráček poukazoval na pokles ekonomické výkonnosti EU vůči USA a Číně od zavedení systému emisních povolenek v roce 2008. Připomněl, že v té době měla EU vyšší HDP než Spojené státy, dnes nás však předběhla Čína a USA nám zásadním způsobem utekly. Vysoké ceny energií podle něj zatěžují české výrobce a snižují konkurenceschopnost domácích podnikatelů. Proto Svobodní prosazují kromě kompenzací pro uhelné elektrárny i zrušení poplatků za obnovitelné zdroje energie, které podle Vondráčka vznikly kvůli dotacím pro solární barony.
Svárovská naopak argumentovala, že právě setrvání na uhlí a dlouhodobé lobbování uhlobaronů a oligarchů brzdí konkurenceschopnost České republiky, protože podle ní zpomaluje nástup výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ty mají podle ní nulové palivové náklady a soustavně klesající investiční náklady, což představuje neúprosnou ekonomickou logiku. Má zato, že emisní povolenky fungují jako mechanismus negativní pobídky, která má ekonomický smysl a dlouhodobě prospěje české konkurenceschopnosti. Obnovitelné zdroje jsou podle Svárovské nejen ekonomičtější, ale také bezpečnější z hlediska energetické bezpečnosti, protože jsou dostupnější a nezávislé na dodávkách paliv.
Jako příklad uvedla Čínu, kde v červnu tohoto roku poprvé výroba z obnovitelných zdrojů překročila výrobu ze všech fosilních a jaderných zdrojů dohromady. I když Čína v jednom roce otevře více uhelných elektráren, než kolik tvoří polovinu uhelných elektráren v EU, jak namítl Vondráček, Svárovská zdůraznila, že čínská strategie jasně směřuje k zelenému přechodu. Vondráček na to reagoval poznámkou, že Čína bude vypínat své uhelné zdroje až teprve, když bude mít dostatek energie z obnovitelných zdrojů, zatímco Evropa si to podle něj dovoluje předčasně.
Větrné parky versus krajina
Diskuse se dotkla i konkrétních náhradních zdrojů energie. Vondráček varoval před masivní výstavbou větrných parků, která by byla nutná k nahrazení uhelných elektráren. Jako příklad uvedl plánovaný větrný park nedaleko Strmilova na Vysočině, kde místní občané hlasovali proti jeho výstavbě. Podle Vondráčka bychom museli po celé České republice vysázet stovky, možná tisíce větrných elektráren, aby kompenzovaIy výpadek produkce z uhelných zdrojů. Přestože větrné elektrárny bezprostředně neprodukují CO2, zatěžují podle něj krajinu, přírodu a také lidský organismus úplně jiným způsobem. Kritizoval také ideologii, která tyto negativní aspekty ignoruje a na světlo předkládá pouze ty expertní posudky, které tvrdí, že vypnutí uhelných elektráren bude bez problémů.
Svárovská na tento argument přímo nereagovala, ale ve svých dalších vyjádřeních zdůrazňovala, že řešení spočívá v diverzifikaci obnovitelných zdrojů, nikoli pouze ve větrných parcích. Moderátor Martin Řezníček uzavřel debatu s poznámkou, že firmy podílející se na výrobě elektřiny z uhlí v Česku zároveň investují obrovské peníze do jiných zdrojů energie, což naznačuje přirozenou transformaci energetického sektoru. Slíbil, že pořad se k tématu vrátí s dalšími experty z energetického průmyslu, protože otázka budoucnosti české energetiky je klíčová pro příští léta a vyžaduje hlubší analýzu všech aspektů této komplexní problematiky.
Moderní pravicová politika v Česku i Evropě chybí. Méně zákazů, nižší daně a více svobody. Jsme Svobodní Chceme žít v zemi, kterou neřídí aktivisté a ideje, ale fakta a zdravý rozum.
Zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné!
