Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Nezávislý kandidát ve 2. kole, kterého nominujeme:

Ing. Jaroslav Chalupský
Ing. Jaroslav Chalupský
manažer kvality, radní města, ekonom a podnikatel
obvod 15 – Pelhřimov

Kandidáti, které podporujeme od 1. kola do Senátu:

Lumír Aschenbrenner
Ing. Lumír Aschenbrenner
úřadující senátor, zastupitel města Plzeň, starosta městského obvodu Plzeň
9 – Plzeň-město
Roman Kraus
MUDr. Roman Kraus, MBA
bývalý ředitel Fakultní nemocnice Brno a FNUSA v Brně, anesteziolog
60 – Brno město
Luboš Zálom
PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA
24 – Praha 9
vojenský historik, ředitel Památníku Lidice
Jiří Matoušek
Mgr. MPA Jiří Matoušek
politolog, podnikatel v autodopravě
48 – Rychnov nad Kněžnou
 
Tomáš Třetina
Mgr.Tomáš Třetina
starosta města M. Krumlov, učitel a bývalý ředitel ZŠ
54 – Znojmo
Mansoor Maitah
prof. Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. et Ph.D.
profesor ekonomie na ČZU a VŠE
21 – Praha 5
 Marek Anděl
Marek Anděl
ředitel muzea Elektrárny královského města Písku, zastupitel Písku
12 – Strakonice
Petr Brábník
Petr Brábník
OSVČ v oblasti pojišťovnictví na pozici vedoucí obchodní skupiny
45 – Hradec Králové

Kandidáti, které podporujeme do 2. kola do Senátu:

Ondřej Šimetka
doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA
lékař
72 – Ostrava-město
Ivo Valenta
Ivo Valenta
senátor, podnikatel
81 – Uherské Hradiště
 

Svobodné senátorské desatero:

1. nízké daně – snižování daňového zatížení fyzických i právnických osob
2. odstraňování regulací – těch, které potlačují podnikání a volný trh
3. hájení osobních svobod – ochrana práv jednotlivce před zvůlí kohokoliv (zejména státní moci)
4. zachování principů právního státu – trvání na striktním oddělení a jasném omezení zákonodárné, výkonné a soudní moci
5. férová soutěž – zákony mají platit pro všechny stejně, nemají nikomu dávat výhodu před někým jiným
6. posílení přívětivosti státu – omezení papírování, zjednodušení komunikace státu s občany
7. debyrokratizace – rušení nepotřebných úřadů (včetně jejich agend), snižování počtu úředníků
8. modernizace státní správy – elektronizace úřadů a zvyšování jejich efektivity
9. transparentnost – stát nesmí tajit informace o vynaložených prostředcích
10. decentralizace – přenášení kompetencí na samosprávy na úkor oslabování role státu, podpora konkurence mezi samosprávami

 

Lídři samostatných kandidátek do krajských voleb:

Mgr. Libor Vondráček
Mgr. Libor Vondráček
Jihočeský kraj
Luboš Zálom
Mgr. Luboš Zálom
Středočeský kraj
Pavel Dittrich
Pavel Dittrich
Ústecký kraj

Nezávislí, které nominujeme do Senátu:

Ing. Jaroslav Chalupský
Ing. Jaroslav Chalupský
obvod 15 – Pelhřimov
David Bohbot
David Bohbot
obvod 30 – Kladno

Lídři Svobodných na koaličních kandidátkách do krajských voleb:

Luboš Zálom
David Forbelský st.
Liberecký kraj
2. místo – Soukromníci a Svobodní
Ing. Roman Pátek
Ing. Roman Pátek
Královéhradecký kraj
4. místo – Trikolóra s podporou Soukromníků a Svobodných
Bc. Marek Šoška
Bc. Marek Šoška
Jihomoravský kraj
16. místo – ODS s podporou Svobodných a hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu
Mgr. Jiří Strachota, CSc.
Mgr. Jiří Strachota, CSc.
Kraj Vysočina
43. místo – ODS a Starostové pro občany
Bc. Vítězslav Stanovský
Bc. Vítězslav Stanovský
Moravskoslezský kraj
ODS s podporou TOP09 (+ podporují Svobodní)

Přidejte se k nám a zahajme léčbu ČR!

Videa

Je vládní konsolidační balíček účinnou pomocí národní ekonomice, nebo opět řešíme marginální problémy, které jen zakrývají opravdový stav věcí?

Je vládní konsolidační balíček účinnou pomocí národní ekonomice, nebo opět řešíme marginální problémy, které jen zakrývají opravdový stav věcí? Bavit se o plánovaném pozitivním dopadu na saldo státního rozpočtu ve výši 94 miliard v roce 2024 a cca 54 miliard v roce 2025 a současně i přes tato „konsolidační vylepšení“ navyšovat v dalších letech státní dluh každý rok o cca 200 miliard je marginální diskuse. Z jevů, jakými jsou ztráta domácích finalistů, tedy českých firem, které produkují naše finální výrobky a služby doma i ve světě, a posilují tak náš hrubý národní produkt (HNP), nebo kontinuální daňové prázdniny a stálé spolufinancování zahraničních investic z domácích příjmů, je zřejmé, kde se stala chyba.

REZIGNACE NA POKROK

Dnes už každý vidí, že i v době z dnešního pohledu téměř „vyrovnaných“ rozpočtů jsme v posledních 30 letech vědomě žili na dluh, neboť jsme část státních výdajů vždy uhradili z privatizačních příjmů. To nemá nic společného s covidem ani s válkou na Ukrajině. Je to však jistá cesty do chudoby, závislosti a nesvobody.
Vláda hraje udržovací taktiku, která k uspokojivým výsledkům nevede. Nikdo z nás nechce slyšet, že je tu opět utahování opasků. Nevíme-li z krátkodobého pohledu, kde brát na výdaje, musí přijít striktní plošné škrty, klidně ve výši 10 až 15 procent. Nicméně vláda nic takového nenavrhla ani nic takového nechystá. Když jsem si asi týden po tiskovce o balíčku přečetl dopis od ministra průmyslu a obchodu adresovaný konsorciu českých IT firem, že se ČR v rozporu s vládním prohlášením rozhodla odstoupit od tzv. IPCEI-CIS, nejsem si jistý už téměř ničím. IPCEI-CIS projekty patří mezi nejinovativnější projekty v oboru IT cloudových služeb v rámci EU a české firmy chtěly zjednodušeně řečeno vytvořit celoevropský kvantově šifrovaný cloud řízený umělou inteligencí z přebytečných kapacit všech datových center rozmístěných v EU. Snad je z toho příkladu dostatečně patrné, že bychom v tomto případě byli dostatečným finalistou a inovátorem.

CHYTRÁ DEMOKRACIE

Jaké by mohly být konkrétní pozitivní recepty pro ambiciózní, odvážnou a dlouhodobě volitelnou, tj. oblíbenou vládu? Myslím si, že bychom se od současné demokracie, plné nekonečného žvanění, mohli přeorientovat na „chytrou demokracii“.Nebál bych se ani pojmu „chytrý kapitalismus“. Občané dlouhodobě nestojí o neprůhledný systém sociálních podpor a dávek či jiných dotací, ale hlavně o německé platy a odstranění byrokracie. Čeští výrobci produktů a služeb musí vytvořit takový HNP, abychom nemuseli důchodovou reformu vůbec řešit. České firmy by mohly konečně dostavět smysluplné a rychlé železniční koridory, a to nejen pro osobní, nýbrž i nákladní dopravu. České školství by mělo vrátit do hry potlačené kvalitní odborné středoškolské a učňovské vzdělávání. Bezodkladně by se mělo začít s dostavbou Dukovan a Temelína, abychom do budoucna udrželi energetickou nezávislost alespoň ve výrobě elektřiny a nadále byli čistým vývozcem. Mohli bychom podporovat své zemědělce v pěstování zeleniny a ovoce a bojovat proti potravinářským dotacím. Rovněž by dávalo smysl udržet ještě pár let v provozu gripeny a ušetřené peníze použít v armádě na výzkum a inovace. A pomohlo by i zrušení jednoho stupně soudního systému nebo aspoň zrušení vracení případů do nižších instancí. Jako věčný optimista přeji všem hodně štěstí v jakýchkoli příštích volbách.

zdroj: Táborský Deník

Karel Diviš: Diagnóza české ekonomiky
20.09. 2023 | Délka 38:25

Už nikdo nemůže váhat a pochybovat, že světová ekonomika prudce zpomaluje. Poslední čísla to ukázala bez jakýchkoliv pochyb.

Tak například podnikatelská aktivita v eurozóně se snižuje rychleji, než se zdálo. Ukázala to zpřesněná data za srpen. Aktivita se utlumuje jak v průmyslu, tak také v sektoru služeb. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který právě měří tuto podnikatelskou aktivitu a zahrnuje v sobě údaje za průmysl i za služby a je považován za barometr celkového zdraví ekonomiky, je nejníže od listopadu 2020.
Jakmile tato čísla vyšla najevo, ihned se objevily komentáře, že to znamená, že eurozóna by se mohla ocitnout v hospodářské recesi. A z kontextu těchto komentářů bylo zjevné, že komentátoři neskrývají jisté zděšení. Ale popravdě řečeno, pokud bych měla já komentovat poslední informace z mého pohledu, nejsou ani překvapivé, ani není nijak „děsivé“, že předznamenávají recesi – jediné, co za pozornost stojí a je překvapivé, je právě ono zděšení a překvapení komentátorů, kteří se tváří tak trochu jako zaskočení jelimánci.
Jenomže zaskočení čím?! Tím, že ekonomika ochlazuje, když se ji centrální banka snaží ochladit? Vždyť to přeci byl úmysl, ne? Tiskli jsme v Evropě peníze, což způsobuje inflaci, a tak došlo k inflaci. Proč tolik udivení z inflace? A tak jsme tedy měli vysokou inflaci, stále ještě ji máme dosti vysokou, a centrální banka se rozhodla ekonomiku zchladit, aby inflace poklesla. Přesně to se stalo, ekonomika se ochladila, inflace zpomaluje. A nyní se Evropa diví, že ekonomika ochládá a inflace zpomaluje? Proč to divení?
Možná se vám zdá, že z toho zbytečně dělám estrádu. Ale tohle je vážně důležité. Povšimněte si: toto jsou naprosto základní ekonomické zákonitosti. Sice je pro názornost prezentuji záměrně zjednodušeně, ale pointa zůstává: ekonomika reaguje přesně tak, jak ekonomická teorie předpovídá. A přesto jsou úřady stále jaksi překvapené, protože bůhvíproč očekávají, že ekonomika bude reagovat jinak, než jak ekonomická teorie ví, že reagovat bude. A to má velmi zásadní konsekvence.
Znamená to totiž, že úřady chybně odhadují budoucnost a přehrávají. I kdyby nyní již nedělaly vůbec nic, v tuto chvíli již je ekonomika celé Evropy, severní Ameriky i Číny ve značném útlumu. Bude se to projevovat v inflaci i v hospodářské aktivitě. Bude docházet k likvidaci investic, které se nyní s vyšším úrokovými sazbami, než jaké byly v době založení těchto investic, už nejeví jako perspektivní. Zdůrazňuji: I kdyby úřady nedělaly nic.
Jenomže úřady stále přitápí pod kotlem. U nás zvyšují zdanění (viz konsolidační balíček), v eurozóně i v USA utahují měnovou politiku (viz pokračující zvyšování úrokových sazeb) a do toho nepřestávají blouznit o dekarbonizaci.
A v tuto chvíli se ozval guru německé ekonomické školy, emeritní prezident německého Ifo institutu Hans-Werner Sinn, jeden z duchovních otců eura. Jenomže podle pojetí Sinna euro mělo vypadat docela jinak, než jak vypadá dnes; výsledek je paskvilem proti prvotní myšlence. A Hans-Werner Sinn velmi případně prohlásil, že Německo je znovu „nemocným mužem Evropy“.
„Má to co do činění s automobilovým průmyslem, který je srdcem německého průmyslu, a od toho se odvíjí mnoho věcí,“ prohlásil v této souvislosti. A má naprostou pravdu. Podle Sinna spoléhání na obnovitelné zdroje energie způsobí „problém“. Jenomže to už máme druhou nohu problémů. Pokud přehánění v nesmyslně silně reagující hospodářské politice je jednou nohou problémů, zelená politika je nohou druhou.
No to je mi ale „překvapení“, že energetická transformace a zelená politika ničí ekonomiku! (Značka: Sarkasmus.) Jasně, že zelená ideologie jde proto zájmům průmyslu, celé ekonomiky, a tedy i voličů. A čím si to vysvětlit? To je přeci snadné. Ideologii můžeme chápat jako způsob, jak ospravedlnit nějaký politický řád, státní násilí. Takže znáte snad jakoukoliv ideologii, která by byla v zájmu celé společnosti? Byl snad fašismus v zájmu společnosti, která vynesla Hitlera k moci? Nebyl. A dokonce (v rozporu s mylným rozšířením přesvědčením!) byl naprosto v rozporu se zájmy německého průmyslu 30. let. A přesto se přihodil. Byl snad marxismus leninismus v zájmu dělníků, natož celé společnosti? Nebyl. A přesto se přihodil. Je zelená ideologie v zájmu průmyslu či celé společnosti? Není. Ale děje se.
Závěr je tak jednoznačný. Další recese je na cestě, sotva co jsme se z předešlé vyhrabali, a nebuďme překvapeni. Ačkoliv státní politiky od konsolidačního balíčku, přes nastavení úrokových sazeb, až po honbu za dekarbonizací se ohánějí tím, že to vše se dělá „pro lidi“, v realitě se jedná o samé sebedestriktivní kroky. Pokus o dekarbonizaci je ekonomickou sebevraždou.

zdroj: blog Markéty Šichtařové

Šichtařová: Dekarbonizace je ekonomickou sebevraždou
16.09. 2023 | Délka 38:25

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v úterý avizoval zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Přitom ještě před rokem řekl, že tyto poplatky vláda zvyšovat nechce.
„Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí v současné době to takto otevřeně říci,“ sdělil 3. července 2022 v pořadu Otázky Václava Moravce ministr kultury Martin Baxa.
V rámci včerejší tiskové konference však k chystané novele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo) a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích sdělil, že počínaje rokem 2025 počítá návrh se zvýšením o 25 Kč za televizi a 10 Kč za rozhlas. Celkově by se tak platilo 160 Kč za ČT a 55 Kč za ČRo.
Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury v této souvislosti sdělila pro Epoch Times: „Uvedený ‚rozpor‘ zmínil pan ministr včera na TK k tzv. Velké mediální novele v PS, kdy uvedl, že ve svých loňských vyjádřeních se ke zvýšení koncesionářských poplatků stavěl rezervovaně. Tehdy však byla debata na toto téma na svém počátku. Pan ministr věří, že se mu na tiskové konferenci podařilo vysvětlit, proč nyní k jejich úpravě dochází. Svobodná a otevřená společnost potřebuje silná a nezávislá veřejnoprávní média.“
Dojít má také ke změně definice zařízení, na jehož základě se poplatky musí hradit. Současný koncept se dle tiskové zprávy ministerstva kultury rozšíří o „jakékoli zařízení, které může přijímat a reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například chytrý telefon či počítač“. Vyjmuty z povinnosti budou malé firmy a OSVČ.
Internetové zpravodajství ČRo ve své zprávě s odvoláním se na vládní plány udává, že počet poplatníků se má po tomto zásahu zvýšit o 230 000. V současnosti je dle ministerstva kultury 3,3 milionu koncesionářů pro ČT a tři miliony pro ČRo.
„Poplatky se u České televize nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu dokonce 18 let, současná hodnota poplatku je tak zhruba poloviční,“ komentoval inflační vliv na tiskové konferenci jako jeden z důvodů ministr Baxa.
Pohled občanů se na koncesionářské poplatky různí. Zaznívají argumenty typu „na ČT se vůbec nedívám, ČRo vůbec neposlouchám“, „na co platit, když mají reklamy“. Jiní zase argumentují tím, že v rámci zachování nezávislosti média je poplatek nezbytný. Nezávislost ČT však někteří také zpochybňují.
V již zmiňovaném pořadu Václava Moravce představil ředitel ČT Petr Dvořák statistiky, které dle všeho vypracovala agentura Kantar. Dle nich si 73 % dotázaných myslí, že existence veřejnoprávní TV (nezávislé na financování z privátních zdrojů) je důležitá (42 % určitě ano + 31 % spíše ano).
Pokud jde o financování, průzkum prezentovaný Dvořákem ukazuje, že 33 % dotázaných si umí představit určité navýšení reklam, 37 % respondentů je připraveno na navýšení 15 Kč měsíčně a 28 % občanů s navýšením nesouhlasí (byť za situace omezení služeb).
Koncem roku 2021 spustilo několik členů strany Svobodní online „petici za zrušení povinných televizních a rozhlasových poplatků“ a od včerejška na ní přibývají nové podpisy. Celkem je jich pod peticí 9 000.
„Domníváme se, že základem kvalitních služeb je možnost svobodné volby a s tím související zdravé konkurenční prostředí, ze kterého by Český rozhlas a Česká televize neměly být vyjmuty,” argumentují iniciátoři petice.
V komentářích u petice si signatáři stěžují především na ztrátu objektivity a nezávislosti ČT a ČRo.
Jednou z výtek je pokrývání „covidu“. V této souvislosti zaslala organizace Zdravé Fórum stížnost Radě ČT v prosinci 2021 za to, že řada odborníků z této organizace byla v pořadu ČT Newsroom označena za příklad „antivaxerských skupin“ a „šiřitelů nesmyslů a dezinformací“.
„Českou televizi i Rozhlas rozdělit na akcie a rozdat koncesionářům poměrným dílem podle plateb za posledních 10 let,“ navrhla své řešení na „X“ Tea Party, frakce ODS.

zdroj: epochtimes.cz

Před rokem ministr Baxa řekl, že koalice nechce zvyšovat koncesionářské poplatky. V úterý oznámil navyšování a rozšíření povinnosti
16.09. 2023 | Délka 38:25

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ

Lidé mají pocit, že už se dost obětují pro blaho státu skrze konsolidační balíček. „A představte si to znechucení, až zjistí, že za rok jim zase ekonomové budou říkat, že je potřeba další konsolidace,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová s tím, že lidé nebudou chápat, že ta první konsolidace byla o ničem, takže nebudou samozřejmě ochotní nic dalšího podstupovat. K ohlášenému zvýšení poplatků pro Českou televizi dodává, že už bylo načase všechna veřejnoprávní média úplně zrušit a ponechat jen ta soukromá, která se sama uživí. Vždyť přece chceme konsolidovat veřejné finance.
Pětikoaliční vláda se snaží; po třech dnech jednání se jí podařilo protlačit konsolidační balíček druhým čtením ve Sněmovně. Národní rozpočtová rada ji však zpražila, když ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku oznámila, že bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok 252 miliard korun a výhled pro rok 2025 s deficitem 235 a o rok později 220 miliard korun konzervují deficit na úrovni dvou procent HDP, což je střednědobě neudržitelné. Tohle postupné snižování schodku tedy není nic platné?
Ale vždyť o tom se přeci bavíme od samého začátku, že konsolidační balíček ekonomiku nijak nezachrání. A samozřejmě Národní rozpočtová rada má naprostou pravdu v tom, že bez zásadních škrtů na výdajové straně je to o ničem. Konsolidační balíček řeší primárně příjmovou stranu rozpočtu, to znamená, především zvyšuje příjmy rozpočtu, tedy víc zdaňuje lidi a firmy. Prostě vláda se nám pár let rozšoupávala a pak řekla: „Vy, lidi, mi ten mejdan zaplatíte.“ Ale problém vůbec není na straně příjmů rozpočtu, respektive problémem je právě to, že příjmy rozpočtu jsou příliš vysoké, což je špatně. Jak příjmy, tak výdaje musí být menší. A výdaje musí být menší výrazně.
Jenomže už nyní se silně plýtvá politický kapitál. Lidi mají pocit, že už se dost obětují pro blaho státu skrze konsolidační balíček. A představte si to znechucení, až zjistí, že za rok jim zase ekonomové budou říkat, že je potřeba další konsolidace. Nebudou chápat, že ta první konsolidace byla o ničem. A nebudou samozřejmě ochotní nic dalšího podstupovat. A to je přesně ten mechanismus, proč celá ta snaha o konsolidaci veřejných financí půjde do ztracena. Prostě se to musí udělat pořádně napoprvé, protože druhý pokus už vláda mít nemusí.
Jen co začala v úterý Sněmovna konsolidační balíček projednávat, dal exministr financí Miroslav Kalousek najevo, že považuje boj o desítky opatření za zbytečný. Na sociálních sítích uvedl, že kdyby mohl, prosazoval by jen dvě: Poměr příjmů a výdajů vrátit zpět před covid do roku 2019 a zdvořile říct lidem i firmám, ať přestanou natahovat ruku k eráru a ať se živí prací. To se snadno napíše, vypadá to hezky, ale copak je to tak lehce proveditelné?
Je. Co by nebylo? Stačí ústavní zákon, že se vracíme s poměrem rozpočtových kapitol před covid. A příští rozpočet sestavit už podle těchto pravidel. A hotovo. Když máte rozpočtové provizorium, také jedete podle předchozího rozpočtu. Tak teď by se jelo ne podle loňského rozpočtu, ale podle rozpočtu starého třeba 4 roky. Prosté, funkční.
A jen tak mimochodem, kdyby se postupovalo tímto způsobem, tak by postižena byla právě ta strana výdajů. O které jsem před chvílí mluvila.
V souvislosti s odkladem prezidentova podpisu pod novelou o valorizaci důchodů se hovoří o první roztržce mezi vládou a Hradem. Petr Pavel tím, že ji místo 31. srpna podepsal o den později, posunul její účinnost o měsíc, tedy na 1. října. Podle ministra práce Mariana Jurečky by kvůli tomuto odkladu zákona o měsíc mohlo jít do předčasného důchodu až 10 tisíc lidí, což by příští rok mohlo stát až 4 miliardy korun. Prý se ale šéf lidovců na prezidenta nezlobí. To je divné. Jsou ty 4 miliardy jen drobné, které nikde nebudou chybět, nebo to od ministra Jurečky byly jen plané řeči?
Spíš si ministr nechtěl prezidenta naštvat. To já si ho naštvu klidně. Myslím, že prezident nemá názor, snaží se hlavně si nenaštvat veřejné mínění, rozhoduje se tak, aby mu to moc nesebralo body veřejné obliby, a v této problematice důchodů jednoduše plave, proto kolem ní tak dlouho lavíroval.
Průměrná hrubá měsíční mzda v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3100 korun na 43.193 Kč a nominálně se zvýšila o 7,7 %, ale při zohlednění vysoké inflace reálně její hodnota o 3,1 % klesla. Jde už o sedmý pokles v řadě – k tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii České republiky ještě nedošlo. Už několik měsíců navíc držíme v Evropě velmi nepříjemný rekord. Jsme zemí s největším pádem životní úrovně. Kdo nebo co může tento trend, který asi ještě není u konce, změnit?
Ten trend změnit nelze. Smiřme se s tím. Některé věci zvrátit nejdou. Smrt taky nezměníte. On se ten trend změní sám – a změní se už brzy. Ale rozhodně nelze změnit tak, že někdo nějak rozhodne, přijme nějaký zákon, nějakou regulaci. Všechno souvisí se vším.
Dosud jsme mluvili o špatném vývoji veřejných financí. Ty veřejné finance, respektive vysoké výdaje státu, jsou jedním z důvodů, proč je inflace u nás vyšší než v jiných zemích. A protože vláda stále generuje tak vysoké schodky rozpočtu, tak také stále působí proinflačně. A protože působí proinflačně, také způsobuje to, že dochází k propadu reálných mezd. Jsou to všechno propojené nádoby. Prostě na počátku je tisk špatných peněz, je jedno, jestli ty peníze tečou do oběhu skrze centrální banku, nebo skrze vládu.
Kdybychom stále měli zlatý standard, toto by se nedělo. Ale zlatý standard je už dávno pryč, a tak je pro stát náramně jednoduché hrnout do oběhu nekvalitní peníze, tím způsobovat inflaci, zadlužení – a také propad reálných mezd.
Od ministra kultury Martina Baxy, který ještě před rokem tvrdil, že se koncesionářské poplatky za této vlády zvyšovat nebudou , jsme se dozvěděli, že se zvýší. Za Českou televizi už budeme platit 160 a za Český rozhlas 55 korun. Nově budou platit i lidé, co sice nemají televizi, ale vlastní zařízení, která může přijímat televizní signál, třeba mobilní telefon, který to umožňuje. Bylo už načase oběma médiím po dlouhých letech přilepšit, aby mohla naplňovat své veřejnoprávní poslání v požadované kvalitě?
Myslím, že bylo načase všechna veřejnoprávní média úplně zrušit a ponechat jen ta soukromá, která se sama uživí. Koneckonců chceme konsolidovat veřejné finance, ne?
Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že díky novele bodového systému bude od příštího roku možné zahájit kurz autoškoly k řízení osobního automobilu v 15 letech a šesti měsících. Od 17 let pak budou moct lidé řídit rok auto s dozorem mentora. Co se dá od tohoto rozhodnutí očekávat?
Nemyslím, že by to přineslo něco velkého. Celkem s tím nemám problém. Děti mohou na silnici nadělat slušnou paseku třeba i na kole, tak proč zbytečně tabuizovat auta. A jezdit pod dozorem mentora není špatný nápad.

zdroj: Parlamentní listy

A za rok lidem řeknou, že je třeba další konsolidace… Šichtařová ví, co přijde hned poté
16.09. 2023 | Délka 38:25

Samotná výše zadlužení státu není nebezpečná. České republice hrozí spíše pokračování současného trendu ve vývoji státního deficitu, upozornili ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS ekonomové Milan Bednář a Markéta Šichtařová. Pokud by nastala další dramatická situace, podobná například covidovým lockdownům, problém kvůli zadlužování by mohl přijít jako lusknutím prstu, varovala odbornice. Vládní konsolidační balíček navíc podle ní snahou o navyšování příjmů do státní kasy míří na špatnou stranu rozpočtu, což učiní veřejné finance křehčími.

Výše zadlužení státu je vysoká, není však neúnosná, shodli se ekonomové. „Nebezpečí představuje ten trend. Už teď vidíme, jak je vláda poměrně zoufalá, když má zastavit rychlost zadlužování. S tím, jak obtížné bylo prosadit konsolidační balíček, to vypadá, že zastavit zadlužování nebude snadné,“ zhodnotila Šichtářová. Navíc prý stále ještě není jasné, zda soubor opatření přinese slibovaný efekt, který je podle ekonomky tak jako tak malý.

Obdobného názoru je i ekonom Bednář. „Trend je velmi nebezpečný. Proto se tu déle než rok řeší problematika státního rozpočtu. Alfou a omegou je právě budoucí vývoj, který nevěstí nic dobrého. Je potřeba s tím něco dělat. Pokud by prošel návrh rozpočtu na příští rok ve stávajícím znění se schodkem ve výši 252 miliard, je tempo zadlužování astronomické,“ varoval.

Samotný „ozdravný“ balíček, který vláda představila, podle odborníků problémy nevyřeší. „Tempo trochu zbrzdí. Bohužel ale míří na špatnou stranu rozpočtu. Snaží se totiž zvýšit příjmy veřejných financí a to není zrovna styl, který by ekonomiku ozdravoval a činil ji silnější. Když budeme do rozpočtu dávat hodně peněz a hodně jich vydávat, stát bude mnohem křehčí, než kdyby příjmy i výdaje rozpočtu byly nižší. Balíček by se měl mnohem víc soustředit na seškrtání výdajů,“ zhodnotila Šichtářová.

Logický postup, vysvětluje vláda

Vláda rozhodnutí vysvětluje s tím, že konsolidační balíček se zaobírá převážně příjmy a škrty ve výdajích se projevují v návrhu rozpočtu. „Je logické, že co je předloženo ve Sněmovně, se týká primárně daní. O úsporných opatřeních rozhoduje vláda sama, případně budou součástí státního rozpočtu. Na prvním místě chceme šetřit na provozu a na personálních nákladech,“ uvedl dříve v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

V návrhu rozpočtu by měly výdaje klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Pokles výdajů se týká většiny rozpočtových kapitol. Nejvíc se škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje ministerstvo zdravotnictví s 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem o 26,2 procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u kapitoly ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta.

Bednář: Problém jsou překotné a vysoké výdaje

Efekt konsolidačního balíčku může být podle Šichtářové slabší, než se očekává. „Fakt, že budeme v rámci balíčku zvyšovat příjmy do rozpočtu, povede k tomu, že se bude dál utlumovat ekonomická aktivita. To povede k menším daňovým příjmům státu,“ uvedla.

Její myšlenku podpořil i Bednář. „Problém je na straně výdajů. Podívejme se na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která poukazuje na to, že největším problémem jsou právě překotné a velmi vysoké výdaje rozpočtu. Balíček samotný je bohužel spíše kosmetický. Je to nakročení správným směrem, ale bohužel nedostatečné,“ zhodnotil.

zdroj: CNN Prima News

CNN Prima: Nebezpečí pro Česko? Vše se může změnit lusknutím prstu, varují experti před zadlužováním
16.09. 2023 | Délka 38:25

Problémem české ekonomiky i nadále zůstávají drahé energie. Už ale není možné se vymlouvat na Rusko. Dalšímu poklesu cen elektřiny totiž brání zelené tažení. Vysoké ceny emisních povolenek činí některé dříve naprosto tradiční způsoby výroby elektřiny nerentabilními.

Do toho Německo letos vypnulo poslední jaderné elektrárny. Šance na další výrazné zlevnění energií a pokles nákladů německých firem je proto nízká. A tak se nedivme, že manažeři německých firem mají „špatnou náladu“. Jenže to může zároveň znamenat, že se budou odkládat velké investice.
A to je brzdou budoucího růstu. Výroba se pak může snadno přesouvat na jiné kontinenty, kde na energetickém trhu nečíhají tak velká rizika. Zatímco evropští politici se bojí hrozby klimatických změn, já mám obavy spíš z ekonomického úpadku starého kontinentu. Je nepřehlédnutelné, že se německý průmyslový motor Evropy zadrhává na pozadí toho, že dluhy většiny zemí eurozóny dlouhodobě rostou.
Ochabování průmyslu, a to dlouhodobé, ukazují i další čísla. Pokud se podíváme na českou ekonomiku optikou přidané hodnoty, tak v mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v EU, když Česku patří 24. příčka z 27 států. Pokud se nám nepodaří přejít na úroveň výroby s vyšší přidanou hodnotou, těžko budeme moci dobíhat vyspělejší země eurozóny.
Nezapomínejme, že zahraniční investory nemůžeme lákat tím, čím jsme je lákali po roce 2000. Česká pracovní síla už není tak levná. Navíc je jí nedostatek. Důkazem toho je, že máme dlouhodobě víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Západní firmy už tady nebudou tolik stavět montovny, což by nás stejně dlouhodobě nespasilo.
Hospodářská komora na fenomén nízké přidané hodnoty přednedávnem upozornila a od té doby se mě na její zprávu ptá mnoho lidí. Všichni mají tak trochu „oči navrch hlavy“ a náramně se diví a komentují, jak prý to je depresivní popis. Nejsem udivená z toho, co hospodářská komora píše, ale z toho, jak na to lidé reagují. Říkám si: Cožpak si to museli přečíst až v dopisu hospodářské komory, aby to viděli?! Vždyť o tom mluvím už roky, že ČR neroste, navíc má tak zoufalou státní hospodářskou politiku, že růst ani nemůže a že jsme ztratili konkurenceschopnost!
Takže vězte, že zpráva hospodářské komory není žádná poplašná zpráva, ale celkem trefný popis. V čem se ale s hospodářskou komorou neztotožňuji, a to ani trochu, je způsob řešení. Komora kupříkladu navrhuje, aby stát víc podporoval inovace. Státní podpora inovací je ovšem protimluv. Víme, statisticky to můžeme na příkladu řady zemí dokázat, že inovace jsou nepřímo korelované s velikostí státu: Čím menší stát, tím více inovací – vyšší efektivita – větší konkurenceschopnost – vyšší růst.
Neboli pokud by stát začal sypat víc peněz do výzkumu, bude to naprosto kontraproduktivní. Ale pokud by se stát dramaticky zmenšil, znovu by se růst hospodářský i růst prosperity a životní úrovně nastartoval. A vůbec nepochybuji, že máme i na to být evropské jedničky.
Pokud by se stát dramaticky zmenšil, znovu by se růst hospodářský i růst prosperity a životní úrovně nastartoval.

zdroj: Květy

Šichtařová: Přidaná hodnota je v Česku jedna z nejnižších
16.09. 2023 | Délka 38:25