Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl hostem diskusního pořadu 360 Michala Půra na CNN Prima News, kde se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám související s tvorbou nové vlády. Hlavními tématy rozhovoru byla kontroverzní nominace Filipa Turka na ministerský post, parlamentní cesta na Slovensko a rozpočtová problematika.​

Kauza Filipa Turka a odpovědnost koalice

Vondráček se podrobně vyjádřil k nejdiskutovanějšímu tématu – nominaci Filipa Turka na ministra životního prostředí. Zdůraznil, že podle koaliční smlouvy jednotlivé strany navrhují své nominanty a premiér nese zodpovědnost za složení vlády podle ústavy. Vondráček připustil, že věta v koaliční smlouvě o respektování práva premiéra vybrat si ministry je obvyklá v takových dokumentech.​​

V diskusi o prezidentových výhradách vůči Turkovi Vondráček naznačil možný scénář, kdy by prezident Pavel mohl podmínit jmenování Andreje Babiše premiérem tím, že nebude navržen Filip Turek. Označil takový postup za další změnu podmínek ze strany prezidenta, který už několikrát změnil své stanovisko od 5. října.​

Ústavní rámec jmenování ministrů

Předseda Svobodných vysvětlil rozdíl mezi dvěma fázemi jmenování vlády. Zdůraznil, že dokud není Andrej Babiš jmenován premiérem, má prezident větší prostor pro stanovení podmínek. Po jmenování premiéra by však podle Vondráčka případné odmítnutí nominanta mohlo vést ke kompetenční žalobě, kterou by prezident pravděpodobně prohrál.​

Vondráček však vyjádřil pochopení pro to, že nikdo nechce do kompetenční žaloby jít, protože to zdržuje od práce a místo řešení věcí pro občany by se museli soudit s nejvyšším ústavním činitelem.​

Parlamentní cesta na Slovensko

K výjezdu předsedy sněmovny Tomia Okamury na Slovensko se Vondráček vyjádřil v kontextu obnovování narušených vztahů. Poznamenal, že místopředseda Jan Skopeček nebyl v době plánování cesty ještě ve funkci, což byla jedna z příčin jeho neúčasti. Vondráček zdůraznil symboliku cesty jako snahy obnovit vztahy, které podle něj předchozí vláda ukončila zrušením mezivládních konzultací.​

Předseda Svobodných připomněl, že v minulém období za předsedkyně Markéty Pekarové Adamové účast na zahraničních cestách dominovala právě zástupcům tehdejší vládní koalice, zatímco lidé z SPD téměř nejezdili. Uvedl, že ostatní zahraniční cesty již probíhají paritně – například na jednání parlamentů v Kodani je za ANO a za ODS, případně cesta do Ameriky ohledně NATO bude mít zástupce za koalici i opozici.​

Rozpočtová problematika a kritika vlády

V závěrečné části debaty Vondráček ostře kritizoval vládu v demisi za odmítání práce na státním rozpočtu. Poukázal na to, že ministři za 240 000 Kč měsíčně v demisi odmítají zabývat se státním rozpočtem, přičemž ministr financí Zbyněk Stanjura by podle něj měl mít čas se tím zabývat.​

Vondráček zmínil problematický příklad ministra Ivana Bartoše s vlajkou antify jako ukázku špatného příkladu z minulosti. Kritizoval také retroaktivní snižování valorizací důchodů, které označil za nefér přístup předchozí vlády. Zdůraznil, že nová koalice se bude chovat slušně ke všem občanům – důchodcům, podnikatelům i ostatním.​

Předseda Svobodných v průběhu celého rozhovoru prokázal detailní znalost ústavněprávního rámce i politických zvyklostí. Jeho vystoupení bylo věcné a zaměřené na vysvětlení postojů vznikající koalice k nejdiskutovanějším otázkám současné politické situace.

Elektrárny Chvaletice a Počerady společně s teplárnou Kladno plánuje skupina Seven miliardáře Pavla Tykače odstavit nejpozději do března 2027, což představuje závažný milník v české energetice. Jako důvod uvedla společnost špatné ekonomické vyhlídky spojené s propadem tržních cen elektřiny a rostoucími cenami emisních povolenek, které podle mluvčí Evy Maříkové indikují jasný propad ekonomiky a hrozbu trvalých ztrát. Společnost ČEPS nyní obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby a má 60 dnů na vyhodnocení dopadů této zásadní změny v českém energetickém mixu. O této kontroverzní otázce se v pořadu Události, komentáře České televize střetli dva hosté s diametrálně odlišnými názory – Gabriela Svárovská ze Zelených a Libor Vondráček ze Svobodných.​

Libor Vondráček ve svém vystoupení zastával jasný postoj proti urychlovanému uzavírání uhelných zdrojů. Argumentoval, že uhelné elektrárny tvoří 25% české energetické výroby a jsou nezbytné pro stabilitu přenosové sítě a prevenci blackoutů. Přestože se hlásí k principu malého státu, v případě strategických oblastí, jako je energetika, připouští státní zásahy a dokonce i finanční podporu. Vondráček zdůraznil, že emisní povolenky a regulace z Evropské unie uměle zdražují provoz těchto elektráren, a proto by stát měl kompenzovat ekonomické ztráty způsobené těmito politickými rozhodnutími. Varoval také před nedostatkem náhradních zdrojů – paroplynové elektrárny nelze rychle postavit kvůli omezeným kapacitám výrobců turbín jako Siemens a General Motors, a dostavba jaderných bloků v Dukovanech je v nedohlednu. Podle Vondráčka by bylo nezodpovědné nechat uhelné elektrárny vypínat v době, kdy nemáme reálnou náhradu jejich výrobní kapacity.

Svárovská: Podpora uhlí je uhelný socialismus

Zelená poslankyně Gabriela Svárovská zaujala zcela opačné stanovisko a označila plánovanou podporu uhelných elektráren ze strany nastupující vlády Andreje Babiše za „uhelný socialismus“ – socializaci ztrát nerentabilních zdrojů. Poukázala na to, že většina elektřiny z těchto elektráren směřuje na vývoz, přičemž zisky plynuly společnosti Seven, zatímco emise a náklady v podobě zničeného životního prostředí zůstávají v České republice. Svárovská zdůraznila, že sám Pavel Tykač přiznal ekonomickou nerentabilitu výroby elektřiny z uhlí, přičemž jeho elektrárny patří k nejméně účinným a spalují uhlí s nižší účinností. Další problém podle ní představuje převážení uhlí od dolu k elektrárnám, což celou operaci dále prodražuje.

Poslankyně citovala expertní analýzy z roku 2023 i novější, které podle ní potvrzují, že tyto konkrétní elektrárny nejsou pro českou energetickou soustavu zapotřebí. Zejména když ČEZ provozuje další uhelné zdroje s plánovaným koncem provozu kolem roku 2030-2031, což poskytuje dostatečný předstih před stanoveným termínem ukončení spalování uhlí v roce 2033. Svárovská upozornila, že pokud se vláda pokusí zavést podpůrné mechanismy pro uhelné kapacity, nebude to jednoduché, protože Evropská komise se na takové podpory dívá velmi přísně a Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu. Místo podpory nerentabilních zdrojů by podle ní měly směřovat prostředky k zaměstnancům elektráren a do regionů postižených těžbou uhlí, kde je třeba zajistit spravedlivou transformaci.

Ekonomická logika versus energetická bezpečnost

V debatě zazněly protichůdné argumenty ohledně konkurenceschopnosti České republiky a celé Evropské unie. Vondráček poukazoval na pokles ekonomické výkonnosti EU vůči USA a Číně od zavedení systému emisních povolenek v roce 2008. Připomněl, že v té době měla EU vyšší HDP než Spojené státy, dnes nás však předběhla Čína a USA nám zásadním způsobem utekly. Vysoké ceny energií podle něj zatěžují české výrobce a snižují konkurenceschopnost domácích podnikatelů. Proto Svobodní prosazují kromě kompenzací pro uhelné elektrárny i zrušení poplatků za obnovitelné zdroje energie, které podle Vondráčka vznikly kvůli dotacím pro solární barony.

Svárovská naopak argumentovala, že právě setrvání na uhlí a dlouhodobé lobbování uhlobaronů a oligarchů brzdí konkurenceschopnost České republiky, protože podle ní zpomaluje nástup výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ty mají podle ní nulové palivové náklady a soustavně klesající investiční náklady, což představuje neúprosnou ekonomickou logiku. Má zato, že emisní povolenky fungují jako mechanismus negativní pobídky, která má ekonomický smysl a dlouhodobě prospěje české konkurenceschopnosti. Obnovitelné zdroje jsou podle Svárovské nejen ekonomičtější, ale také bezpečnější z hlediska energetické bezpečnosti, protože jsou dostupnější a nezávislé na dodávkách paliv.

Jako příklad uvedla Čínu, kde v červnu tohoto roku poprvé výroba z obnovitelných zdrojů překročila výrobu ze všech fosilních a jaderných zdrojů dohromady.  I když Čína v jednom roce otevře více uhelných elektráren, než kolik tvoří polovinu uhelných elektráren v EU, jak namítl Vondráček, Svárovská zdůraznila, že čínská strategie jasně směřuje k zelenému přechodu. Vondráček na to reagoval poznámkou, že Čína bude vypínat své uhelné zdroje až teprve, když bude mít dostatek energie z obnovitelných zdrojů, zatímco Evropa si to podle něj dovoluje předčasně.

Větrné parky versus krajina

Diskuse se dotkla i konkrétních náhradních zdrojů energie. Vondráček varoval před masivní výstavbou větrných parků, která by byla nutná k nahrazení uhelných elektráren. Jako příklad uvedl plánovaný větrný park nedaleko Strmilova na Vysočině, kde místní občané hlasovali proti jeho výstavbě. Podle Vondráčka bychom museli po celé České republice vysázet stovky, možná tisíce větrných elektráren, aby kompenzovaIy výpadek produkce z uhelných zdrojů. Přestože větrné elektrárny bezprostředně neprodukují CO2, zatěžují podle něj krajinu, přírodu a také lidský organismus úplně jiným způsobem. Kritizoval také ideologii, která tyto negativní aspekty ignoruje a na světlo předkládá pouze ty expertní posudky, které tvrdí, že vypnutí uhelných elektráren bude bez problémů.

Svárovská na tento argument přímo nereagovala, ale ve svých dalších vyjádřeních zdůrazňovala, že řešení spočívá v diverzifikaci obnovitelných zdrojů, nikoli pouze ve větrných parcích. Moderátor Martin Řezníček uzavřel debatu s poznámkou, že firmy podílející se na výrobě elektřiny z uhlí v Česku zároveň investují obrovské peníze do jiných zdrojů energie, což naznačuje přirozenou transformaci energetického sektoru. Slíbil, že pořad se k tématu vrátí s dalšími experty z energetického průmyslu, protože otázka budoucnosti české energetiky je klíčová pro příští léta a vyžaduje hlubší analýzu všech aspektů této komplexní problematiky.

Ekonomka a poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných ve svém ostře sledovaném vystoupení v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS důrazně kritizovala návrh státního rozpočtu na rok 2026. Podle Šichtařové není hlavním problémem navyšování schodku, ale jeho správné pojmenování. „Ono když si uzákoníte, že 1+1 rovná se tři, tak to sice uzákonit můžete, ale stejně to nebude platit,“ uvedla ekonomka s tím, že rozpočet s plánovaným schodkem 280 miliard korun je „fikce a lež“.​

Šichtařová vysvětlila, že skutečný schodek státního rozpočtu bude pravděpodobně mezi 344 a 381 miliardami korun, což odpovídá i odhadům Národní rozpočtové rady. „My potřebujeme správně pojmenovat skutečný stav. Nemůžeme mluvit o tom, že budeme navyšovat schodek, protože on už tam je,“ zdůraznila poslankyně. Varovala přitom, že pokud bude rozpočet schválen v současné podobě, stát narazí v průběhu roku 2026 na nedostatek příjmů a bude nucen razantně navýšit emisi vládních dluhopisů, což povede k dalšímu růstu veřejného dluhu a jeho obsluhy.​

V debatě s poslancem Tomem Philippem z KDU-ČSL se Šichtařová věnovala také otázce rozpočtového provizoria, které dříve označovala za velmi špatnou variantu. Nyní však změnila názor: „Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že ten státní rozpočet je zřejmě v ještě horším stavu, tak rozpočtové provizorium je špatná možnost, ale pravděpodobně je to pořád méně špatná možnost,“ vysvětlila. Podle ekonomky by provizorium alespoň zakonzervovalo příjmy a výdaje na loňské úrovni, což umožní základní fungování státu včetně výplaty důchodů a sociálních dávek.​

Šichtařová odmítla výtku, že budoucí koalice strašení občany nedostatkem peněz na důchody, přičemž připustila, že na tyto mandatorní výdaje by peníze byly, ale za cenu dramatického navýšení veřejného dluhu. „Samozřejmě že na důchody bude, pokud naprosto zásadně nezvýšíme veřejný dluh, a to zvýšení toho veřejného dluhu s sebou nese naprosto zásadní zvýšení obsluhy veřejného dluhu,“ upřesnila s tím, že obsluha státního dluhu se v lepším případě v příštím roce dostane již na 116 miliard korun ročně.​

Ekonomka také vysvětlila, proč budoucí koalice nemůže připravit rozpočet kompletně sama. „K tomu nemá podklady, protože ten návrh rozpočtu se zpracovává přibližně jeden rok. Na rozpočtu pro rok 2026 se pracovalo už od jara 2025,“ uvedla Šichtařová s tím, že noví lidé na ministerstvech technicky nemohou během několika dnů vytvořit to, na čem pracoval stávající aparát po celý rok. Jako optimální řešení navrhla škrtat především v provozních výdajích státu, dotacích a položkách, které jsou formálně vedeny jako výdaje na obranu, ale ve skutečnosti směřují do dopravních staveb.​

Poslanecký klub SPD svolal dnes dopoledne tiskovou konferenci, na které představil své priority před jednáním Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu. Hlavními tématy byla kritika návrhu rozpočtu na rok 2026, zmrazení platů politiků a obavy z výstavby větrných elektráren. Mezi klíčovými řečníky vystoupili ekonomové Markéta Šichtařová a Miroslav Ševčík, poslanec Libor Vondráček a předseda hnutí Tomio

Šichtařová: Rozpočet je podvod a nelze ho schválit

Ekonomka Markéta Šichtařová přednesla ostrou kritiku návrhu státního rozpočtu a označila ho za „podvod“. Podle jejích slov je zákon o rozpočtové odpovědnosti již nyní porušen, protože čísla uvedená v rozpočtu jsou nepravdivá a na konci roku nutně bude schodek vyšší než deklarovaných 280 miliard korun. „Schodek vysoce přesahuje 300 miliard a cílem našeho snažení je demaskovat tento fakt,“ zdůraznila Šichtařová. Pokud nebude rozpočet vrácen k přepracování, bude podle ní rozpočtové provizorium trvat delší dobu, než je nutné.

Šichtařová vysvětlila, že cílem SPD není navýšení schodku, jak se objevilo v médiích, ale odhalení skutečné výše deficitu, který je již nyní zakomponován do návrhu. „Pokud nedemaskujeme tento fakt a neřekneme, jak skutečně ten schodek velký je, tak nebude možno ho během roku dál snižovat,“ varovala ekonomka. Vrácení rozpočtu k přepracování označila za klíčové pro zkrácení rozpočtového provizoria, protože normální rozpočtový proces trvá tři čtvrtě roku a nyní to musí být provedeno ve zkráceném řízení.

Ševčík: Rozpočet porušuje všechny zásady

Ekonom Miroslav Ševčík doplnil kritiku státního rozpočtu detailním výčtem chybějících finančních prostředků v jednotlivých kapitolách. Podle něj rozpočet porušuje zásady pravdivosti, úplnosti, reálnosti a transparentnosti. „Ten zákon, jak byl předložen, tak je lživý, neúplný a nereálný,“ prohlásil Ševčík. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury chybí podle něj 37,5 miliardy korun, na ministerstvu zemědělství sedm miliard na kofinancování projektů Evropské unie a na ministerstvu práce a sociálních věcí může chybět až 32 miliard korun.

Ševčík upozornil, že za poslední rok se nezaměstnanost zvýšila o 50 000 lidí a je nejvyšší od roku 2016. „Je to jasně lživý zákon, který předložili a je nereálný. O to víc mě mrzí, že ta nenasytnost těchto rádoby politiků jde tak daleko, že si nechtějí sáhnout na své platy,“ dodal ekonom. Zdůraznil, že ministři se dostávají do situace, kdy by předložením pravdivého rozpočtu porušili zákon o rozpočtové odpovědnosti, a proto předkládají nepravdivá čísla.

Vondráček varuje před větrníky za humny

Poslanec Libor Vondráček se na tiskové konferenci věnoval obavám občanů z plánované výstavby větrných elektráren v blízkosti obytných domů. Podle něj se na SPD obrací občané z desítek obcí napříč celou republikou, kteří se děsí, že jim „za humny pár metrů za jejich barákem“ postaví stovky metrů vysoké větrníky. Vondráček kritizoval zákon předložený končící Fialovou vládou, který umožňuje stavbu těchto objektů prostřednictvím akceleračních zón vyhlášených na úrovni krajských zásad územního rozvoje.

„Ministerstvo životního prostředí naprosto zlehčovalo dopady na život lidí, dopady na zvěř, dopady na přírodu,“ prohlásil Vondráček. Podle něj je nepřijatelné, že občané, kteří vyvolali referenda proti stavbám větrníků, mohou být přehlasováni vyhlášením akceleračních zón. „SPD i ostatní strany fandí přímé demokracii a považujeme to za naprostý výsměch, když občané odvedou obrovský kus práce, aby to referendum vypsali, že pak někde nějaký ministr toto referendum zruší,“ zdůraznil poslanec. SPD byla podle něj jediným klubem v minulém volebním období, který hlasoval proti tomuto zákonu a všiml si rizik.

Reportáž z vystoupení Libora Vondráčka v pořadu K věci na CNN Prima News

Poslanec a předseda strany Svobodní Libor Vondráček byl hostem politického diskusního pořadu K věci na stanici CNN Prima News dne 26. listopadu 2025. V rozhovoru se věnoval aktuálním otázkám sestavování nové vlády, ministerským nominacím, problematice větrných elektráren a státního rozpočtu. Vystoupení proběhlo v den, kdy měl Andrej Babiš předat prezidentu Petru Pavlovi seznam nominantů na ministerské posty.​

Nominace ministrů a kontroverzní jména

Vondráček potvrdil, že koaliční smlouva přiznává SPD a přidruženým stranám tři ministerstva – dopravy, obrany a zemědělství. Přestože moderátorka trvala na konkrétních jménech, poslanec odmítl nominanty předčasně zveřejnit. Zdůraznil však, že všichni kandidáti sdílejí základní programová stanoviska SPD a Svobodných, i když nepocházejí přímo z řad poslaneckého klubu.​

K diskutované nominaci Filipa Turka na post ministra zahraničí uvedl, že pokud si motoristé vyberou tuto osobu, SPD nebude nominaci blokovat. Ohledně kontroverzních výroků Turka poslanec poznamenal, že chápe emocionální reakce v napjaté atmosféře na Národní třídě a kritizoval předchozí vládu za vyvolávání nenávisti prostřednictvím nálepkování politických oponentů jako „ruských kolaborantů“.

Střet zájmů a role prezidenta

Významnou část rozhovoru zabrala otázka střetu zájmů budoucího premiéra Andreje Babiše. Vondráček vysvětlil, že podle ústavy musí být nejprve jmenován předseda vlády, teprve poté mu začíná běžet třicetidenní lhůta na vyřešení zákonného střetu zájmů. Zdůraznil, že prezident byl již v říjnu informován o možných řešeních a sám uvedl, že jsou v souladu se zákonem.

Poslanec kritizoval prezidenta Petra Pavla za postupné kladení nových podmínek, přestože 21. srpna prohlásil, že si žádné podmínky klást nebude. Připomněl, že Česká republika je parlamentní republika a Poslanecká sněmovna jako suverén má rozhodující slovo. V případě neodůvodněného zdržování jmenování vlády naznačil možnost seškrtání rozpočtu Kanceláře prezidenta jako legitimní páku.

Větrné elektrárny a ochrana referend

Klíčovým tématem byla kritika postupu odcházející vlády v oblasti větrných elektráren. Vondráček upozornil, že se na něj obrací občané z desítek obcí, kteří se obávají stavby větrníků 500 metrů od jejich domovů. Kritizoval rozhodnutí vlády z 19. listopadu, kdy nebyla stanovena ochrana pro oblasti, kde občané v referendech odmítli výstavbu větrných elektráren.​

Poslanec varoval, že současná legislativa umožňuje prostřednictvím akceleračních zón obejít výsledky místních referend. Zdůraznil, že rychlá výměna vlády je nezbytná právě kvůli takovým klíčovým rozhodnutím, která sněmovna nemůže řešit dostatečně rychle.​

Státní rozpočet

V závěru Vondráček potvrdil, že nová vláda bude pravděpodobně muset rozpočet na rok 2026 připravit sama. Předložený rozpočet označil za „lživý“ a zdůraznil, že horší než krátké rozpočtové provizorium by bylo schválení takového návrhu. Slíbil, že nová koalice pohlídá dodržení programového prohlášení.

Poslanecký klub SPD svolal dnes dopoledne tiskovou konferenci, na které představil své priority před jednáním Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu. Hlavními tématy byla kritika návrhu rozpočtu na rok 2026, zmrazení platů politiků a obavy z výstavby větrných elektráren. Mezi klíčovými řečníky vystoupili ekonomové Markéta Šichtařová a Miroslav Ševčík, poslanec Libor Vondráček a předseda hnutí Tomio

Šichtařová: Rozpočet je podvod a nelze ho schválit

Ekonomka Markéta Šichtařová přednesla ostrou kritiku návrhu státního rozpočtu a označila ho za „podvod“. Podle jejích slov je zákon o rozpočtové odpovědnosti již nyní porušen, protože čísla uvedená v rozpočtu jsou nepravdivá a na konci roku nutně bude schodek vyšší než deklarovaných 280 miliard korun. „Schodek vysoce přesahuje 300 miliard a cílem našeho snažení je demaskovat tento fakt,“ zdůraznila Šichtařová. Pokud nebude rozpočet vrácen k přepracování, bude podle ní rozpočtové provizorium trvat delší dobu, než je nutné.

Šichtařová vysvětlila, že cílem SPD není navýšení schodku, jak se objevilo v médiích, ale odhalení skutečné výše deficitu, který je již nyní zakomponován do návrhu. „Pokud nedemaskujeme tento fakt a neřekneme, jak skutečně ten schodek velký je, tak nebude možno ho během roku dál snižovat,“ varovala ekonomka. Vrácení rozpočtu k přepracování označila za klíčové pro zkrácení rozpočtového provizoria, protože normální rozpočtový proces trvá tři čtvrtě roku a nyní to musí být provedeno ve zkráceném řízení.

Ševčík: Rozpočet porušuje všechny zásady

Ekonom Miroslav Ševčík doplnil kritiku státního rozpočtu detailním výčtem chybějících finančních prostředků v jednotlivých kapitolách. Podle něj rozpočet porušuje zásady pravdivosti, úplnosti, reálnosti a transparentnosti. „Ten zákon, jak byl předložen, tak je lživý, neúplný a nereálný,“ prohlásil Ševčík. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury chybí podle něj 37,5 miliardy korun, na ministerstvu zemědělství sedm miliard na kofinancování projektů Evropské unie a na ministerstvu práce a sociálních věcí může chybět až 32 miliard korun.

Ševčík upozornil, že za poslední rok se nezaměstnanost zvýšila o 50 000 lidí a je nejvyšší od roku 2016. „Je to jasně lživý zákon, který předložili a je nereálný. O to víc mě mrzí, že ta nenasytnost těchto rádoby politiků jde tak daleko, že si nechtějí sáhnout na své platy,“ dodal ekonom. Zdůraznil, že ministři se dostávají do situace, kdy by předložením pravdivého rozpočtu porušili zákon o rozpočtové odpovědnosti, a proto předkládají nepravdivá čísla.

Vondráček varuje před větrníky za humny

Poslanec Libor Vondráček se na tiskové konferenci věnoval obavám občanů z plánované výstavby větrných elektráren v blízkosti obytných domů. Podle něj se na SPD obrací občané z desítek obcí napříč celou republikou, kteří se děsí, že jim „za humny pár metrů za jejich barákem“ postaví stovky metrů vysoké větrníky. Vondráček kritizoval zákon předložený končící Fialovou vládou, který umožňuje stavbu těchto objektů prostřednictvím akceleračních zón vyhlášených na úrovni krajských zásad územního rozvoje.

„Ministerstvo životního prostředí naprosto zlehčovalo dopady na život lidí, dopady na zvěř, dopady na přírodu,“ prohlásil Vondráček. Podle něj je nepřijatelné, že občané, kteří vyvolali referenda proti stavbám větrníků, mohou být přehlasováni vyhlášením akceleračních zón. „SPD i ostatní strany fandí přímé demokracii a považujeme to za naprostý výsměch, když občané odvedou obrovský kus práce, aby to referendum vypsali, že pak někde nějaký ministr toto referendum zruší,“ zdůraznil poslanec. SPD byla podle něj jediným klubem v minulém volebním období, který hlasoval proti tomuto zákonu a všiml si rizik.

Okamura: Fialova koalice blokuje zmrazení platů

Předseda SPD Tomio Okamura informoval, že koalice ANO, SPD a motoristů podala návrh zákona na zmrazení platů politiků na pět let, ale strany dosluhující Fialovy koalice ho blokují využitím jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Ani Senát, kde má Fialova koalice většinu, neposkytl kladnou odpověď na požadavek urychleného projednání. „Kvůli Fialově vládě a stranám dosluhující koalice se nám zřejmě nepodaří zamrazit ty platy politiků od 1. 1., přestože to máme podáno,“ sdělil Okamura.

Okamura zdůraznil, že v době rekordního zadlužení a rostoucích životních nákladů není důvod, aby si politici zvyšovali platy. SPD trvá na tom, že politici mají začít šetřit u sebe a být solidární s občany, kteří se vinou vlády Petra Fialy dostávají do finančních potíží. Ohledně zveřejnění kandidátů na ministry uvedl, že koaliční rada včera rozhodla o zveřejnění jmen co nejdříve, čekají ale na souhlas prezidenta Petra Pavla po dnešním jednání s Andrejem Babišem.

1. https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=699&dx=20251126