Dokážete vyrovnat jihočeský rozpočet?

Dokážete vyrovnat jihočeský rozpočet?

Tato aplikace představuje příjmové a výdajové položky státního rozpočtu, které Svobodní považují za vhodné k úpravě. Sami si v ní můžete vyzkoušet, jak by bylo možné státní rozpočet vyrovnat. Část z těchto položek je zahrnuta i v našem volebním programu.

Uváděné částky vycházejí z přehledu státního rozpočtu na rok 2017 (a skutečného hospodaření v roce 2016), nebo z kvalifikovaných propočtů ekonomů, není-li odkázáno na jiný zdroj.


Rušení daní

Daň z nabytí nemovitých věcí-11 600 000 000 Kč
Daň silniční-5 900 000 000 Kč
Daň z plynu-1 100 000 000 Kč
Daň z elektřiny-1 200 000 000 Kč
Daň z uhlí-400 000 000 Kč
Daň z příjmu fyzických osob-120 400 000 000 Kč
Sjednocení DPH na 14 %-15 700 000 000 Kč

Nové příjmy

Zrušení přimíchávání biopaliv (dodatečný výnos na spotřební dani)7 000 000 000 Kč
Zrušení „zelené nafty“ (výběr daně z minerální olejů bez výjimek)2 000 000 000 Kč
Výnos ze zrušení 9. tříd základní školy12 000 000 000 Kč

Úspory na výdajové straně

Zrušení transferů Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance3 000 000 000 Kč
Zrušení dotací politickým stranám1 220 200 000 Kč
Zrušení dotací filmařům (Státní fond kinematografie)1 223 982 000 Kč
Úplné zrušení podpory stavebního spoření (pouze pro nově uzavřené smlouvy)5 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na penzijní připojištění8 000 000 000 Kč
Zrušení investičních pobídek8 000 000 000 Kč
Zrušení rekvalifikačních školení pro nezaměstnané9 000 000 000 Kč
Zrušení dotací Ministerstva práce a sociálních věcí soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům28 709 396 000 Kč
Zrušení dotace sportu2 613 263 000 Kč
Roční pauza ve valorizaci důchodů17 000 000 000 Kč
Částečný návrat sociálních dávek před populistické kroky v roce 2005 (snížení rodičovského příspěvku na polovinu)10 000 000 000 Kč
Zrušení příspěvku na bydlení10 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na školní mléko a ovoce1 000 000 000 Kč
Zrušení kotlíkových dotací [zdroj]3 400 000 000 Kč
Zavedení školného na vysokých školách21 408 654 000 Kč
Zrušení příspěvků vysokým školám na „výzkum, vývoj a inovace“9 229 400 000 Kč
Zefektivnění agendy Úřadů práce převedením na kontaktní místo (telefonicky a přes internet)8 000 000 000 Kč
Zrušení dotací podnikům přes Ministerstvo průmyslu a obchodu23 216 685 000 Kč
Uvolnění konkurence v MHD a zrušení dotací dopravním podnikům20 000 000 000 Kč
Zrušení dotací železničním společnostem [zdroj]4 414 000 000 Kč
Zrušení dotací obnovitelných zdrojů energie [zdroj]40 752 000 000 Kč
Zrušení výdajů na ochranu klimatu2 327 809 000 Kč
Zrušení dotací na podporu cestovního ruchu a regionálního rozvoje2 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na podporu venkova [zdroj]4 850 000 000 Kč
Zrušení dotací na podporu bydlení [zdroj]411 000 000 Kč

Úspory na úrocích

Splacení části veřejného dluhu z devizových rezerv („dluhový swap“)10 000 000 000 Kč
Splacení části veřejného dluhu z prodeje státních podniků (Eurooil, hotel Thermal, Budějovický Budvar, Jihomoravské pivovary, Vipap Videm Krško atd.)500 000 000 Kč

Další úspory rušením úřadů

Celní správa5 256 529 000 Kč
Centrum dopravního výzkumu [zdroj]129 430 000 Kč
CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání)186 965 000 Kč
CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic)240 779 000 Kč
CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)400 529 000 Kč
CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu)305 433 000 Kč
Česká obchodní inspekce230 949 000 Kč
Český statistický úřad (významná redukce)1 000 000 000 Kč
Česká exportní banka +
Exportní garanční a pojišťovací společnost [zdroj 1 a zdroj 2]
2 836 000 000 Kč
Grantová agentura České republiky3 908 241 000 Kč
Ministerstvo kultury (bez Státního fondu kinematografie)10 546 638 000 Kč
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků212 632 000 Kč
Odbor elektronické evidence tržeb (Ministerstvo financí)370 150 000 Kč
Správa státních hmotných rezerv2 189 101 000 Kč
Státní fond rozvoje bydlení856 655 000 Kč
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský622 919 000 Kč
Státní úřad inspekce práce358 970 000 Kč
Státní zemědělský intervenční fond35 604 850 000 Kč
Technologická agentura České republiky2 816 243 000 Kč
Úřad ombudsmana (Kancelář veřejného ochránce práv)109 276 000 Kč
Úřad pro hospodářskou úpravu lesů250 153 000 Kč
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže184 233 000 Kč
Úřad pro ochranu osobních údajů149 068 000 Kč
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových804 542 000 Kč
Ústav zemědělské ekonomiky a informací136 795 000 Kč
Státní zdravotní ústav + zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem352 039 000 Kč

Další úspory rušením malých úřadů

CENIA61 070 000 Kč
Česká plemenářská inspekce37 255 000 Kč
Institut umění – Divadelní ústav70 128 000 Kč
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu35 846 000 Kč
Národní ústav lidové kultury40 489 000 Kč
Národní vzdělávací fond [zdroj]12 203 000 Kč
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání47 621 000 Kč
Rada vlády pro lidská práva a menšiny [zdroj]2 408 000 Kč
Státní energetická inspekce17 842 000 Kč
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí40 000 000 Kč
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře35 000 000 Kč
Ústav pro studium totalitních režimů93 096 000 Kč
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví66 848 000 Kč
Ústav územního rozvoje20 910 000 Kč
Vinařský fond [zdroj]39 692 000 Kč
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti [zdroj]39 393 000 Kč
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [zdroj]33 366 000 Kč
Výzkumný ústav zemědělské techniky [zdroj]35 719 000 Kč
Výzkumný ústav živočišné výroby [zdroj]74 348 000 Kč

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31