Dokážete vyrovnat jihočeský rozpočet?

Dokážete vyrovnat jihočeský rozpočet?

Tato aplikace představuje příjmové a výdajové položky státního rozpočtu, které Svobodní považují za vhodné k úpravě. Sami si v ní můžete vyzkoušet, jak by bylo možné státní rozpočet vyrovnat. Část z těchto položek je zahrnuta i v našem volebním programu.

Uváděné částky vycházejí z přehledu státního rozpočtu na rok 2017 (a skutečného hospodaření v roce 2016), nebo z kvalifikovaných propočtů ekonomů, není-li odkázáno na jiný zdroj.


Rušení daní

Daň z nabytí nemovitých věcí-11 600 000 000 Kč
Daň silniční-5 900 000 000 Kč
Daň z plynu-1 100 000 000 Kč
Daň z elektřiny-1 200 000 000 Kč
Daň z uhlí-400 000 000 Kč
Daň z příjmu fyzických osob-120 400 000 000 Kč
Sjednocení DPH na 14 %-15 700 000 000 Kč

Nové příjmy

Zrušení přimíchávání biopaliv (dodatečný výnos na spotřební dani)7 000 000 000 Kč
Zrušení „zelené nafty“ (výběr daně z minerální olejů bez výjimek)2 000 000 000 Kč
Výnos ze zrušení 9. tříd základní školy12 000 000 000 Kč

Úspory na výdajové straně

Zrušení transferů Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance3 000 000 000 Kč
Zrušení dotací politickým stranám1 220 200 000 Kč
Zrušení dotací filmařům (Státní fond kinematografie)1 223 982 000 Kč
Úplné zrušení podpory stavebního spoření (pouze pro nově uzavřené smlouvy)5 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na penzijní připojištění8 000 000 000 Kč
Zrušení investičních pobídek8 000 000 000 Kč
Zrušení rekvalifikačních školení pro nezaměstnané9 000 000 000 Kč
Zrušení dotací Ministerstva práce a sociálních věcí soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům28 709 396 000 Kč
Zrušení dotace sportu2 613 263 000 Kč
Roční pauza ve valorizaci důchodů17 000 000 000 Kč
Částečný návrat sociálních dávek před populistické kroky v roce 2005 (snížení rodičovského příspěvku na polovinu)10 000 000 000 Kč
Zrušení příspěvku na bydlení10 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na školní mléko a ovoce1 000 000 000 Kč
Zrušení kotlíkových dotací [zdroj]3 400 000 000 Kč
Zavedení školného na vysokých školách21 408 654 000 Kč
Zrušení příspěvků vysokým školám na „výzkum, vývoj a inovace“9 229 400 000 Kč
Zefektivnění agendy Úřadů práce převedením na kontaktní místo (telefonicky a přes internet)8 000 000 000 Kč
Zrušení dotací podnikům přes Ministerstvo průmyslu a obchodu23 216 685 000 Kč
Uvolnění konkurence v MHD a zrušení dotací dopravním podnikům20 000 000 000 Kč
Zrušení dotací železničním společnostem [zdroj]4 414 000 000 Kč
Zrušení dotací obnovitelných zdrojů energie [zdroj]40 752 000 000 Kč
Zrušení výdajů na ochranu klimatu2 327 809 000 Kč
Zrušení dotací na podporu cestovního ruchu a regionálního rozvoje2 000 000 000 Kč
Zrušení dotací na podporu venkova [zdroj]4 850 000 000 Kč
Zrušení dotací na podporu bydlení [zdroj]411 000 000 Kč

Úspory na úrocích

Splacení části veřejného dluhu z devizových rezerv („dluhový swap“)10 000 000 000 Kč
Splacení části veřejného dluhu z prodeje státních podniků (Eurooil, hotel Thermal, Budějovický Budvar, Jihomoravské pivovary, Vipap Videm Krško atd.)500 000 000 Kč

Další úspory rušením úřadů

Celní správa5 256 529 000 Kč
Centrum dopravního výzkumu [zdroj]129 430 000 Kč
CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání)186 965 000 Kč
CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic)240 779 000 Kč
CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)400 529 000 Kč
CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu)305 433 000 Kč
Česká obchodní inspekce230 949 000 Kč
Český statistický úřad (významná redukce)1 000 000 000 Kč
Česká exportní banka +
Exportní garanční a pojišťovací společnost [zdroj 1 a zdroj 2]
2 836 000 000 Kč
Grantová agentura České republiky3 908 241 000 Kč
Ministerstvo kultury (bez Státního fondu kinematografie)10 546 638 000 Kč
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků212 632 000 Kč
Odbor elektronické evidence tržeb (Ministerstvo financí)370 150 000 Kč
Správa státních hmotných rezerv2 189 101 000 Kč
Státní fond rozvoje bydlení856 655 000 Kč
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský622 919 000 Kč
Státní úřad inspekce práce358 970 000 Kč
Státní zemědělský intervenční fond35 604 850 000 Kč
Technologická agentura České republiky2 816 243 000 Kč
Úřad ombudsmana (Kancelář veřejného ochránce práv)109 276 000 Kč
Úřad pro hospodářskou úpravu lesů250 153 000 Kč
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže184 233 000 Kč
Úřad pro ochranu osobních údajů149 068 000 Kč
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových804 542 000 Kč
Ústav zemědělské ekonomiky a informací136 795 000 Kč
Státní zdravotní ústav + zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem352 039 000 Kč

Další úspory rušením malých úřadů

CENIA61 070 000 Kč
Česká plemenářská inspekce37 255 000 Kč
Institut umění – Divadelní ústav70 128 000 Kč
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu35 846 000 Kč
Národní ústav lidové kultury40 489 000 Kč
Národní vzdělávací fond [zdroj]12 203 000 Kč
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání47 621 000 Kč
Rada vlády pro lidská práva a menšiny [zdroj]2 408 000 Kč
Státní energetická inspekce17 842 000 Kč
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí40 000 000 Kč
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře35 000 000 Kč
Ústav pro studium totalitních režimů93 096 000 Kč
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví66 848 000 Kč
Ústav územního rozvoje20 910 000 Kč
Vinařský fond [zdroj]39 692 000 Kč
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti [zdroj]39 393 000 Kč
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [zdroj]33 366 000 Kč
Výzkumný ústav zemědělské techniky [zdroj]35 719 000 Kč
Výzkumný ústav živočišné výroby [zdroj]74 348 000 Kč

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31