Vládnutí Petra Fialy? To je střelba do vlastních řad, myslí si starosta. A nespokojenost ho žene do voleb

Vládnutí Petra Fialy? To je střelba do vlastních řad, myslí si starosta. A nespokojenost ho žene do voleb

Přes dvacet let podniká. I díky tomu, že uměl naslouchat lidem, se stal starostou městysu Zlonice. Když však sleduje kroky současné vlády Petra Fialy (ODS), jenom marně kroutí hlavou. „Já ještě žiju v přesvědčení, že ODS by měla být ‚pravicová‘ strana, tedy podporovat samostatnost a odpovědnost občanů,“ připomíná Martin Kratochvíl, který se i proto rozhodl, že letos v září bude kandidovat v dresu Svobodných do Senátu v obvodu č. 29 Litoměřice.

Pane starosto, co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat do Senátu Parlamentu ČR? Byla to nějaká konkrétní událost, nebo dlouhodobé přesvědčení?

O politiku se na komunální úrovni zajímám roky. Prvotním impulsem je nespokojenost se stavem a následné přemýšlení, co s tím. Obdobně tomu je i s kandidaturou do Senátu. Již přes 20 let podnikám a některé poslední zákony, například úprava dohod o provedení práce, mi přišla jak mimo realitu. Senát je „pojistkou demokracie“ a já bych chtěl být jedním dalším „hlasem lidu“, který se ozve, když se něco takového bude dít.

Jaké zkušenosti z pozice starosty Zlonic si přinášíte do kandidatury do Senátu? Jaké lekce jste se naučil v komunální politice, které byste chtěl uplatnit na národní úrovni?

Zkušenosti nejen z pozice starosty, ale i ze svého podnikání, jako živnostníka i jako jednatele firmy. Z těch konkrétních zkušeností bych jmenoval nacházení kompromisů, vyslechnout si jiné lidi, hledat netradiční řešení tam, kde jiní selhali, zjednodušovat procesy, svěřovat odpovědnost. Za dvacet let se zkomplikovala českou legislativou téměř veškerá činnost. Bylo jen několik zákonů či rozhodnutí, které by usnadnily nebo snížily nutnost něco státu hlásit. Takovýto pohled mýma očima nabízím a chci jej aplikovat v Senátu, pokud budu zvolen.

Jak vnímáte dopady kroků současné vlády Petra Fialy na podnikání v České republice? Která opatření považujete za nejdůležitější, a proč?

Jako střelbu do vlastních řad. Já ještě žiju v přesvědčení, že ODS by měla být pravicová strana, tedy podporovat samostatnost a odpovědnost občanů. Již zmíněné úprava legislativy kolem dohody o provedení práce likviduje „možnost brigády“ a tím možnosti firem flexibilně reagovat na příležitosti. Daně a administrativa se jen zvyšují, již dlouho jsem neslyšel, že něco jako stát nepotřebujeme, čili že pojďme zrušit nějaký takový zákon, respektive nějaké zbytečné opatření či povinnost zrušit.

Nedávno se rozvířila diskuse o minimální mzdě. Mně to přijde jako úplně zbytečná debata nic neřešící a nikomu z těch, kteří pracují za minimální mzdu, nepomůže. Ekonomicky to jen zvedne hranici, kdy se občan (zaměstnanec) může zapojit do pracovního procesu. Firmy i malí živnostníci, kteří zaměstnávají lidi, si svých zaměstnanců váží, není to pro ně odpad. A mnohem lépe než nějaký státní limit funguje přirozená konkurence. V tomto ohledu však sociální dávky dost nespravedlivě konkurují zaměstnávání.

Digitalizace je často diskutované téma. Jaké kroky by podle vás měly být podniknuty k urychlení digitalizace veřejné správy v ČR?

Vylepšit IT systémy a do digitalizace nenutit. Zní to možná zvláštně, ale každá organizace, firma či i úřad si vybírá snadné řešení. Pokud vím, že mi něco usnadní práci, zrychlí, zefektivní – přejdu na nový systém, protože to dává smysl.

Ale nyní, digitalizace veřejné správy je spíš pokus o to, jak skenovat dokumenty a posílat je prostřednictvím datové schránky. V něčem se blýská na lepší časy, poslední rok stoupá počet již přímo elektronicky podepsaných dokumentů, ale mnohdy je to tak složité, že vítězí papírová verze. Nemusí to být nutně špatně, když se někdy použije „nedigitalizované“ řešení, ale ukazuje se, že digitalizace v současné podobě nepřináší výhody nepřináší.

V červenci měl začít fungovat nový systém pro stavební úřady a urychlit stavební řízení. Obávám se, že budou stavební úřady paralyzovány na delší dobu, ten systém nefunguje. Tvůrci budou muset hodně zabrat v následujících dnech, aby i náš stavební úřad ve Zlonicích mohl začít fungovat. Kdyby byl vytvořen systém, který funguje a zjednodušuje činnost stavebního úřadu, „sám by si našel“ své zákazníky ze strany úřadů.

Korupce a transparentnost jsou stále aktuální problémy. Jaké konkrétní kroky byste navrhoval pro zvýšení transparentnosti ve veřejné správě?

Nemyslím si, že je to až tak aktuální problém. Samozřejmě jsou případy, kdy se někde něco upeče.

Proč jste se rozhodl kandidovat právě do Senátu? Co vás na této instituci nejvíce oslovilo?

Možnost vyjadřovat se k zákonům, ovlivnit jiné senátory. Senátor má mandát přímo od lidí spjatý se svým jménem, na rozdíl od poslance, který je zvolen na základě stranické příslušnosti.

Na které oblasti se plánujete v Senátu zaměřit? Máte nějaké konkrétní plány nebo návrhy, které byste chtěl prosadit?

Zjednodušování v legislativě pro živnostníky, podnikatele. Obdobně obce, zejména ty menší, mají spousty povinností, které musí plnit. Při posuzování zákonů bych právě zvažoval jejich dopad do skutečné praxe. Jednotlivec však v Senátu nic nedokáže, obdobně jako v jiné kolektivně řízené organizaci. Je potřeba přesvědčit větší polovinu rozhodovacích subjektů o tom, jakou cestou se v dané oblasti vydat.

Jak vnímáte roli Senátu v českém ústavním systému? Co považujete za jeho hlavní úkoly a jak by měl podle vás fungovat?

Jako pojistku, kterou může při troše snahy dolní parlamentní komora přehlasovat. Ale když se vám nečekaně rozjíždí vůz z kopce, každá brzda je dobrá.

Jak hodnotíte současnou vládu Petra Fialy z ODS? Které její kroky považujete za pozitivní, a které naopak za problematické?

Pozitivně vnímám, že se rozeběhla výstavba dálnic. Funkční infrastruktura je důležitá. Na tomto bude mít však velké přispění i předchozí vláda.

Co byste chtěl vzkázat voličům, kteří zvažují, zda vám dát svůj hlas? Jak byste je přesvědčil o tom, že jste tou správnou volbou?

Podívejte se na výsledky a rozvoj, který nastal ve Zlonicích během mého starostování. Podílím se osobně na výkonu veřejné správy, abych něco ve svém okolí změnil; ne abych náhle zbohatl. Mám takovou vlastní motivační větičku, která vystihuje můj přístup. Život není nádrž, ze které čerpáš, ale jáma, do které dáváš. Proto tu jsou hory.

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vladnuti-Petra-Fialy-To-je-strelba-do-vlastnich-rad-mysli-si-starosta-A-nespokojenost-ho-zene-do-voleb-758882

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Bc. Martin Kratochvíl

Bc. Martin Kratochvíl

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Bc. Martin Kratochvíl

Bc. Martin Kratochvíl

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31