Státní fond kinematografie

Státní fond kinematografie

Rozpočet (2015): 1 117 589 000 Kč
Z toho na platy: 12 202 430 Kč
Počet zaměstnanců (2015): 17

Hospodaření

Příjem fondu tvoří poplatek ve výši 1 % z každé prodané vstupenky do kina a autorské poplatky ze státních filmů vyrobených v letech 1965-90. Dále jsou příjmem 2 % ze zisku reklamy vysílanou v rozhlase nebo televizi. Fond z těchto poplatků vybral 223,78 mil. Kč a dalších 800 mil. Kč obdržel jako dotaci ze státního rozpočtu. Dále fond získal 92 mil. Kč za nedaňové příjmy. Fond utratil 215,5 mil. Kč na dotace filmařům.

Činnost

Fond rozděluje dotace filmařům. Několik milionů korun dostaly v roce 2015 filmy The Tap Tap – Postiženi muzikou, Kavky na cestě, Švejk, Děti samotářů, Pražské orgie, Rytíř pro Brno či například Prezident a já. Celkem bylo uděleno 230 dotací z celkových 401 žadatelů.

To však není všechno. Tento úřad navíc poskytuje filmové pobídky. Za rok 2015 vyplatil na pobídkách 325 401 806 Kč. No a které filmy tu pobídku dostaly? Třeba Babovřesky 3, Lída Baarová a nebo Mušketýři 2 – ti se stali rekordmany – dostali pobídku ve výši 56 milionů korun českých.

Hodnocení

Dotace vyvoleným producentům pokřivují trh, když někteří dotace dostanou a jiní ne. Místo vkusu a zájmu diváka rozhoduje náklonnost rady složené ze zástupců zájmových skupin na filmovém trhu. Plošné poplatky ze vstupenek a reklamy jsou ve skutečnosti neospravedlnitelnou spotřební daní, stejně jako poplatek za výnos z reklamy.

Natáčení filmů je podnikání jako každé jiné – pokud projekt není zamýšlen jako komerční a neočekává se u něj návratnost investovaných finančních prostředků, je nutné, by filmaři provozovali fundraising, sháněli a přesvědčovali nadšené sponzory.

Verdikt

Namísto zvyšování role státu ve výrobě filmů mají být poplatky ze vstupenek pouze dobrovolné. Je pouze na rozhodnutí provozovatele kina, v jaké míře chce podporovat český film. Zlevnění vstupenek by navíc zvýšilo návštěvnost kin.

Našim cílem je, aby se filmaři ucházeli o peníze diváků čestně, za rovných podmínek a bez zásahu státu. O nespravedlnosti a nesmyslnosti dotací pro film mluvil Petr Mach v diskuzním pořadu, kde byl jeho oponentem režisér Jan Svěrák:

Státní fond kinematografie by měl být každopádně zrušen – kvalitní filmy se natáčely před jeho vznikem a budou se natáčet i po jeho zániku.

Zdroj: výroční zpráva úřadu

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31