Šichtařová o mladých atentátnících. Progresivní levičáci nebudou číst rádi

Šichtařová o mladých atentátnících. Progresivní levičáci nebudou číst rádi

Násilí proti politikům narůstá a kandidátka do Senátu za Prahu 4 Markéta Šichtařová se zaměřila na skutečnost, že atentáty páchají mladí dvacetiletí lidé. Jde podle jejích slov o děti frustrované svým životem, které jsou obětí dnešního levicového progresivistického nárokářství, trpící klimatickým žalem a vidinou, že ani do třiceti let nenašetří na vlastní byt. „Tak si svou slávu vezme jinak – vystřílením školy či atentátem,“ uvádí ekonomka Šichtařová.

Ze soboty na neděli našeho času byl ve Spojených státech v Pensylvánii spáchán pokus o atentát na republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa. Útočníkem byl volič republikánů, dvacetiletý student Thomas Matthew Crooks, který byl fanouškem zbraní. Policie jej hned po atentátu zastřelila.

Ekonomka Šichtařová ve svém facebookovém komentáři naráží i na nízký věk střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jímž byl čtyřiadvacetiletý student David Kozák, který loni v prosinci zabil čtrnáct lidí a 25 vážně zranil, sám poté spáchal sebevraždu.

„Dříve častěji bývali atentátníci muži, kteří zabíjeli pro politický názor. Dnes jsou vrazi stále častěji sotva odrostlé děti, které zabíjejí pro svou osobní frustraci ze svého života. Tahle poloviční děcka zabíjejí, protože stále častěji mají mentalitu oběti a považují se za oběť lidské společnosti,“ rozebírá psychiku a motivy mladých atentátníků Markéta Šichtařová, která má jako matka sedmi dětí o mentalitě dnešní mladé generace dobré povědomí.

„Společnost je pak nejlepší rovnou anihilovat, a pokud si tím vydobudou ještě trochu posmrtné slávy, tím líp, protože za svého života nedokázali nic, na co by uměli být hrdí,“ nabízí vhled do myšlení mladých vrahů.

Tahle generace má být podle ekonomky Šichtařové v jistém smyslu skutečně „obětí“ dnešního levicového progresivistického nárokářství, vykořenění z tradičních struktur a hodnot, indoktrinace ve školách.

„Ztratili pevný bod a ideu, ve kterou věřit a za kterou se bít. Na co může být hrdý třeba nějaký dvacetiletý kluk, prošlý inkluzivním školstvím, nejistý si svou identitou, trpící klimatickým žalem, s vědomím, že si dalších třicet let nenašetří ani na byt? Tak si svou slávu vezme jinak – vystřílením školy či atentátem,“ zakončuje Markéta Šichtařová.

Ekonomka Markéta Šichtařová se pro neutěšenou ekonomickou situaci v naší zemi rozhodla, že by chtěla promlouvat do politiky, kandiduje proto do Senátu za Prahu 4, v souboji o tento post se střetne s dosavadním senátorem Jiřím Drahošem, kterého vyzývá k duelu. „V září se utkáme v Praze 4 v senátních volbách. A tak Vás vyzývám: Pojďme se nyní utkat v souboji argumentů, ať mají voliči z čeho vybírat. Nic se nebojte a pojďte do duelu! Kupříkladu XTV ráda duel uspořádá. Pojďte si to se mnou rozdat v klíčových tématech: máme pokračovat v inkluzi ve školství? Máme zakázat spalováky? Máme rozšířit emisní povolenky i na bydlení a dopravu? Máme přijmout euro? Máme se vzepřít migračnímu paktu? A co jste udělal pro Prahu 4? Tak co, pane Drahoši, utkáme se? Vaše Markéta Šichtařová, která vrací pravici obsah. Kde se ODS dávno zpronevěřila svým základům, tam přicházím já,“ uvádí Šichtařová.

Převzato z Parlamentních listů


Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31