Libor Vondráček v XTV: Green Deal je EUtanazie naší ekonomiky

Svobodní aktuálně vypisují petice, čeho se týká poslední a kolik má již podpisů? Je podle právníka a předsedy strany Libora Vondráčka zákaz aut se spalovacími motory vůlí našich politiků, anebo celé semknuté evropské party? Elektroauta nejsou budoucnost? Co když se objeví lepší technologie? S jakými tématy půjdou Svobodní do eurovoleb a proč tolik brojí proti migračnímu paktu?

Podepíše Xaver petici Svobodných? A co vy? Připojíte se?

X Talk (XTV, 08. 07. 2023)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI: LXV = Luboš Xaver Veselý; LV = Libor Vondráček, Svobodní

LXV: Libor Vondráček je naším hostem, dobrý den.

LV: Dobrý den, děkuju za pozvání.

LXV: Pan Libor Vondráček je předsedou Svobodných, aby bylo jasno. A řekněte, pane Vondráčku, já teď pozoruji, například na sociálních sítích, že Svobodní, v uvozovkách, běhají s jakousi peticí. Čemu se smějete?

LV: No já jsem si jednu takovou petici vzal i s sebou…

LXV: No, tak šup, petici.

LV: …A tak se mně to hodí. Dokonce nám ji podepsal i bývalý pan prezident, tak jsme za to moc rádi. No a jedná se o petici, která bojuje proti tomu, aby se tu zakazovala auta.

LXV: Znám dva bývalé prezidenty, mimochodem, ale…

LV: Tak ten prezident, který se tady objevuje občas u vás ve vysílání.

LXV: Jo pan prezident Klaus, ano, tak.

LV: Takže za to jsme moc rádi, ale kromě jeho podpisu těch podpisů teď už máme hodně a je to docela příjemné, protože počasí na to setkávání s lidmi je pěkné a lidé, byť teda jsou naštvaní na ten zákaz, tak jinak obecně chodí s dobrou náladou.

LXV: Nechme počasí, ale řekněte, o čem je ta petice?

LV: Ta petice je proti tomu, aby se tady zakazovala technologie, která nás přivedla k ekonomickému rozvoji, v jakém dneska jsme, to znamená auta na benzín a naftu. To je to, co s velkou měrou nám tady zlepšilo naši životní úroveň, co spoustě lidem dává práci a co je schopno i nás v rámci možností stále ještě dělat konkurenceschopnou ekonomikou. Protože pokud my přijdeme o místa, která souvisí s výrobou aut, tak už se propadneme nejenom ve srovnání s Evropskou unií, ale zejména s tím zbytkem světa se propadneme, takže už prostě nebudeme konkurenceschopná ekonomika a bude nám absolutně ujíždět vlak. Takže toto je střílení se do vlastní nohy a já vůbec nechápu, jak jsme mohli, jako Česká republika, na tento zákaz přistoupit, a to zvlášť teda ve chvíli, kdy současný pan premiér stejně jako ministr dopravy nám slibovali, že zákaz aut se spalovacími motory je nepřípustný, že to zkrátka není možné. No a během toho předsednictví i během posledních měsíců vidíme, jak snadno se s tím smířili a jak snadno zapomněli na tyhle a samozřejmě i na jiné předvolební sliby.

LXV: Jste přesvědčený, pane předsedo, že to je vůle našich mocipánů? Nebo je to vůle celé naší velké semknuté evropské party?

LV: Asi je to vůle velké semknuté party, myslím si, že naše parta, ta, která vládne, se do té party ráda přidružila. Nicméně třeba premiér polský aktuálně dal žalobu na Evropskou unii právě proti tomuto zákazu, protože ten zákaz je absolutní nesmysl. Je to zbytečné. Nemuseli jsme si zakazovat pevné linky, aby se tady prosadily mobily, a stejně tak si nemusíme zakazovat auta, aby je třeba vyměnily elektromobily. Ta klasická auta, pokud jsou elektromobily tak skvělé, tak se určitě prosadí, bude to nějakou dobu trvat, ale ten zákaz je skutečně velmi, velmi škodlivý a já opravdu nerozumím tomu, proč naše vláda se není schopná ani proti tomu ozvat. Na Slovensku, podobně jako u nás, je velké množství lidí zaměstnaných v této oblasti, tito lidé mají v ohrožení svá pracovní místa a může to být pro nás zásadní problém. A my prostě děláme, jako že to vůbec není důležité téma.

LXV: Jste přesvědčený o tom, že ta elektrická auta, že to skutečně není budoucnost? Co když se objeví ještě teď během toho vývoje nějaká technologie, která nám řekne: toto je ta cesta?

LV: Když se objeví, tak ať se prosadí. Můj taťka je hasič a myslím si, že co se týče elektromobilů, má hodně vrásek na čele, protože zrovna při hašení elektromobilů to není žádná velká legrace. A já si netroufám říkat, co je ta správná technologie, co je špatná, ono taky pro každého je asi něco jiného dobré. Když máte garáž, fotovoltaiku na střeše a můžete si nabíjet auto, je to něco jiného, než když bydlíte na sídlišti a měli byste si táhnout třistametrový prodlužovák, abyste si mohli nabít auto někde daleko na parkovišti od vašeho bytu. To znamená, určitě, ať jsou tady různé technologie, ať spolu soupeří, ať si každý vybere, co mu vyhovuje. A důležité je, že v roce 2026 se ještě jednou bude o tomhle hlasovat, my už snad bude mít docela jinou vládu, než máme dneska. A ta petice, kterou sbíráme, aktuálně máme 11 000 podpisů fyzicky, potom téměř 4 000 podpisů elektronicky, a budeme sbírat dál, tak ta petice by měla sloužit k tomu, aby až se o tom příště bude hlasovat, tak aby už naše vláda a naši ministři neselhali tak jako minule.

LXV: Vy, jako přísně pravicový politik, (lze to tak říct?), určitě máte ale také na mysli, pane předsedo, dobro a záchranu této planety a jak jinak to zachraňuje matičku zemi, než abychom každý z něčeho slevili, tedy například abychom investovali do auta elektrického?

LV: Tam je velká otázka, jestli elektrické auto je vůbec pro přírodu lepší než to běžné auto, protože na to, abyste vyrobil elektrobaterii, musíte samozřejmě spotřebovat nějakou energii, na to, abyste tu elektrobaterii pravidelně dobíjel, tak taky musíte vyrobit tu elektrickou energii, tzn. to už by byla asi diskuze, do které bych se nechtěl pouštět, protože každý může čerpat z trochu jiných čísel. Já řeknu jenom jedno důležité číslo, kdyby zítra nevyjelo na území Evropské unie ani jedno auto, osobní automobil se spalovacím motorem, tak množství CO2 v atmosféře se sníží o 0,16 %. Takhle maloučko by se snížilo množství CO2 v atmosféře. Ale pokud by žádný automobil nevyjel, tak myslím, že bysme to pocítili zásadně na vlastní kůži, každý z nás. Určitě by se všechno zdražilo, určitě by byl problém i mnoho míst zásobovat potravinami, kdyby najednou nevyjelo žádné auto na benzín a naftu. To znamená, to, co nám to přinese, ta negativa, jsou tak nesrovnatelně velká jako slibovaná pozitiva, která jsou minimálně pochybná.

LXV: Proč vy, pane Vondráčku, a vaši kolegové ze Svobodných nekřičíte i směrem k těm velkým znečišťovatelům? Mám teď na mysli letadla, mám teď na mysli ty obrovské lodě, které k nám dovážejí ten plyn přes moře, abychom měli ten ideově čistý plyn. Proč vy nejdete i touto cestou? Nebo je o tom ta petice?

LV: Tak já myslím, že ta petice se týká aut a určitě se netýká toho, že by někdo měl nebo neměl křičet. Každopádně já myslím, že tohle křičení dobře obstarávají kamarádi Grety Thunbergové, Greta Thunbergová jako taková. Tito lidé křičí celkem pravidelně, každý pátek po škole nebo v rámci školy, ale já si myslím, že je potřeba se chovat rozumně, je potřeba se dívat na to, co nám ty věci přinesou. A ekonomie a ekologie nikdy nesmí být v rozporu. Ta slova mají stejný slovní základ v řeckém slově oikos. A ve chvíli, kdy ekologie a ekonomie se staví proti sobě, tak je to špatně. Protože jedině země, které ekonomicky prosperují, mají dostatek času a možností přemýšlet nad tím, jestli se chovají ekologicky. Zatímco země typu Malajsie, Thajsko a další, tak produkují takové obrovské množství plastového odpadu, a i jiného odpadu, protože tam ti lidé prostě řeší, aby měli jídlo, aby se dokázali uživit, a nemají čas řešit nějakou přírodu. Takže my, pokud se začneme ekonomicky likvidovat, tak se logicky začneme chovat daleko méně ekologicky, než se chováme dneska. To je výdobytek, který jsme získali právě díky těm autům, díky tomu ekonomickému rozvoji jsme dospěli do fáze, kdy si naše společnost vůbec klade nějakou otázku, jestli tady ubližujeme přírodě a jestli bysme se každý mohli chovat o něco lépe. A já mám svědomí čisté, já třídím odpad od malého dětství, já se snažím pořádat každoroční úklid v našem parku a myslím si, že neplýtvám jídlem ani něčím jiným, takže to jsou ty malé drobné krůčky, který když udělá milion lidí, tak to budeme všichni cítit celkem výrazně.

LXV: No, dobře. Ale víte, zase si říkám, jestli se něco už v té věci nemění, jestli už nejste třeba s křížkem po funuse, protože jsem včera nebo předevčírem četl na nějakém serveru, že šéf automobilky Audi, (znáte Audi, ne?), tak byl odvolán z toho důvodu, že vsadil na špatnou cestu neboli na elektroauta. Slyšel jste tuto zprávu? Takový sympatický pán?

LV: Slyšel jsem tuto zprávu. Nicméně žádný nápad není dostatečně šílený pro naši věrchušku v Evropské unii, aby ho věrchuška neprosazovala i dál. To znamená, já si myslím, že to, že se něco dělo v nějaké soukromé firmě, je jistě dobrý signál, slovy našeho pana premiéra, ale…

LXV: No, jedna z největších firem, jo, to není jako…

LV: Určitě je to dobrý signál, nicméně je potřeba vědět, že ti bruselští byrokraté, odstřižení od reality, prostě dneska tlačí toto, neplánují to nijak rušit. Jediné, co tady máme striktně dáno, je, že v roce 2026 se ještě jednou o tom bude hlasovat, a já si myslím, že si nesmíme dovolit to podcenit a že v tom roce 2026 ten tlak proti tomu zákazu a tak, aby se to zrušilo, tak musí být velký, aby nebylo pochyb, že to dopadne tak, jak má, a že vlastně Audi udělala ten první krok po té cestě, která dojde až do toho správného cíle.

LXV: No, krok udělal celý ten koncern, jestli tomu dobře rozumím. A ten šéf Audi, to jeho vyhození právě kvůli tomuto důvodu, je to první naklovnutá skořápka?

LV: Určitě těch skořápek dlouhodobě bylo i více, objevovaly se různé studie a vím, že i ČVUT právě sdílela nějakou studii, kde se psalo, že provoz běžného současného auta se spalovacím motorem má takovou produkci nebo je tak energeticky náročný za 15 let jako výroba elektromobilu. To znamená, elektromobil by musel fungovat 15 let, aby energeticky byl méně náročný než provoz takového běžného auta. To znamená, to jsou všechno věci, které to samozřejmě nahlodávají a upozorňují na to, jaký je to nesmysl, hrát si na to, že elektromobily jsou nějak zásadně čistější auta.

LXV: Teď se nám blíží ty evropské volby, už za necelý rok vlastně, co, za necelý rok, za 11 měsíců, za 10. A předpokládám, že vy, Svobodní, půjdete do eurovoleb. V okamžiku, kdy se chystáte, kdo za vás bude kandidovat, jak to všechno bude? Jsou toto hlavní body programu?

LV: Určitě, určitě záchrana našeho průmyslu je důležitá, protože ten Green Deal je v podstatě EUtanazie naší ekonomiky, to je prostě střílení se do vlastní nohy a je to absolutní nesmysl, musíme to odmítnout. Ale vedle toho současně důležitá témata, ať už je to migrační krize nebo třeba svoboda slova.

LXV: K tomu se dostaneme. Bude za vás kandidovat někdo, nevím, jestli jsem to řekl dobře, tu otázku, který je přesvědčený, stejně jako vy, o tom, že, vy jste řekl, bruselští byrokrati, takhle jste to řekl, mají být odříznutí od toho a má se rozhodovat jinak? Kdo to bude, ten hlavní Svobodný? Budete to vy?

LV: My jsme si zvolili už lídra, strana zvolila mě v únoru během volby předsedy. Chtěli jsme mít vyřešenou tuhle otázku, abychom se mohli pustit do příprav. To znamená, díky tomu, že už dlouho známe pozici lídra, tak máme i schválené základní zásady, to znamená sedm našich zásad pro kandidáty, kteří se účastní té kandidátky. A to znamená, že každý, kdo se bude chtít té kandidátky účastnit, ať už to bude straník nebo nestraník, musí tyto zásady podepsat, aby potom voliči věděli, že tyto body každý splní bez ohledu na to, jestli je teda členem nebo není. A konkrétně teďka asi narážíte i na to, že nedávno oznámil Karel Diviš, že se bude účastnit naší kandidátky do europarlamentu, to znamená, to je jedna z…

LXV: Bude dvojka.

LV: My máme systém primárních voleb, to znamená, o tom, kdo bude dvojka, trojka atd. nakonec rozhodnou členové a taky příznivci, ale myslím si, že on je velký kandidát na to, aby byl dvojkou.

LXV: No, vám Svobodným už se jednou nevyplatilo, když předseda Svobodných, (tuším, že se jmenoval Mach, ten pán, že?), se dostal do Evropského parlamentu, protože to vaši svobodnou loď teda velmi rozkývalo. Neobáváte se? Proč to takhle děláte?

LV: Já myslím, že ne, já myslím, že to nebyla ta příčina.

LXV: Já myslím, že jo, pane Vondráčku.

LV: Já myslím, že tou příčinou bylo to, že uvnitř strany byly určité spory, které tam dlouhodobě kvasily. A potom došlo k tomu, že se tam oddělovala různá křídla a bylo tam hodně personálních změn, takže tohle byla ta pravá příčina. Já už jsem to pozoroval tehdy, v té straně jsem byl, takže viděl jsem to na vlastní oči a zvenku se to takhle může zdát. Nicméně třeba Richard Sulík, předseda slovenské strany SaS, tak ten, když se dostal do europarlamentu, tak následně jeho strana posílila i v tom parlamentu Slovenském. To znamená, ona je to spíš otázka pojetí toho mandátu, otázka toho, jak si s tím ten člověk poradí, a nelze takhle zjednodušit, že automaticky když se tam dostane předseda, tak to pro tu stranu znamená ztrátu.

LXV: Jinými slovy, vy jste přesvědčen, že řídit stranu a předsedat jí je možné i v okamžiku, kdy vás pohltí ten byrokratický aparát v tom Bruselu.

LV: Já se byrokratickým aparátem v Bruselu určitě pohltit nenechám. Nicméně my právě proto budeme mít i sedm zásad, které budou jasně těm voličům říkat, že si můžou vybrat kohokoliv z té kandidátky, klidně ho vykroužkovat, aby tam seděl někdo jiný. Znamená to, že kdyby třeba někdo přeskočil mě, protože spoustu voličů by mělo právě strach z toho, co vy zmiňujete, tak tam prostě bude sedět někdo jiný a každý z těch lidí, kteří budou na naší kandidátce, tak to bude dělat určitě daleko lépe než kdokoliv z těch jednadvaceti, kteří tam za Českou republiku sedí dneska. Takže naším úkolem je, aby tam sedělo daleko více lidí, kteří budou bojovat proti těm unijním nesmyslům a daleko méně Gregorových, Peksů a dalších, kteří tam budou kývat a pomáhat jim.

LXV: Migrační pakt, pane Vondráčku, migrační pakt Evropské unie zásadně odmítáme a vyzýváme premiéra, aby ho odmítnul i on. Vaše slova prosím. Svobodní od začátku tvrdí, že jakékoliv kvóty jsou nevymahatelný nesmysl, zajímavý. Poláci a Maďaři bojují proti převlečeným migračním kvótám. To vás muselo strašně rozčílit.

LV: No, rozčílilo nás to hodně, protože ve chvíli, kdy tady všechny vlády a všechny strany, včetně dokonce i Pirátů, před volbami slibovaly, že nechtějí migrační kvóty, že teda je potřeba k tomu přistupovat s rezervou, najednou přišel pan ministr Rakušan a sdělil nám, že teda jsou to migrační kvóty, které nemusíme plnit, když zaplatíme nějakou částku. 21 000 EUR? Myslím, že to je tahle částka, 500 000 Kč přibližně.

LXV: Zhruba to vychází na půl milionu.

LV: Takže nám sdělil, že vlastně ty migrační kvóty platí stejně jako dřív, anebo můžeme dobrovolně platit, což se vlastně mělo stát, protože my jsme ty migrační kvóty odmítli a už jsme byli ve fázi, kdy nám téměř Evropská komise začala vypisovat pokutu za to, že jsme je nepřijali. Takže my, místo toho, abysme si nechali tu pokutu vyměřit od Evropské komise, tak my jsme se k ní dobrovolně přihlásili a podepsali jsme, že si ji vyměřujeme sami. A já bych skoro řekl, že v takovém případě je lepší ty migranty přijmout a oni sednou na první vlak a pojedou do Německa, protože je to právě nevymahatelné. Když sem přivezete člověka z Nigérie, postavíte ho před hlavní nádraží v Praze, tak on se prostě sebere a pojede do Německa. A my nebudeme muset platit žádné peníze. Ale to říkám jenom tak trochu s nadsázkou, samozřejmě ta masová migrace není vůbec legrační téma, vidíme, co se děje ve Francii, vidíme, co se děje v jiných zemích. A já si myslím, že skutečně je potřeba, aby agentura Frontex dělala svoji práci, nebo ať se zruší, ale je potřeba chránit vnější hranice Schengenského prostoru a ty lidi sem nepouštět a nepřistupovat na tyhle nezodpovědnosti.

LXV: Vy to teď pojímáte z toho politického hlediska. Mě by zajímalo, jak se na to díváte lidsky, na ten příběh. Protože představa, že někdo nabízí nebo musí zaplatit peníze za to, že mě někam nepozvou na návštěvu, nebo abych odjel, bůh ví, jak to je, tak mně to přijde hrozná potupa vůči těm lidem. A byť jsou to lidé, kteří ne vždycky utíkají před nějakou hrozbou, jsou to často lidé, kteří jdou takzvaně za lepším a některým je potřeba poskytnout pomoc, jiným nikoli, tak pořád jsou to lidé jako třeba vy nebo já, (že, to jsme), a poroučet nějakou částku vysokou za to, že je nepřijmeme, je hlavně potupa pro ně. Kdo myslíte, že toto vymyslel? A není to trestné? Ptám se vás, protože vy jste právník vystudovaný.

LV: No tak ono už nedůstojné a potupné je to, že někoho podle kvót pošlete do Litvy, někoho do Lotyšska a vůbec se s tím člověkem nebavíte, jestli chce být v Litvě, v Německu, v Lotyšsku, tohle je něco, co je zásadně v rozporu se základními lidskými právy, že někoho někam odvezete, umístíte ho tam a tváříte se, jako kdyby to byl nějaký skot, a ten jsme si podle kvót měli rozdělovat. To znamená, už to, co se přijalo v roce 2015, bylo prostě špatně a my jsme na to vždycky upozorňovali. A je zásadní chyba, že jsme přijali Lisabonskou smlouvu, proto taky vznikla Strana svobodných občanů v roce 2009, protože jsme ztratili právo veta v oblasti migrační a azylové politiky. A přestože nás tady různí politici přesvědčovali, že se nemusíme bát toho, že nám sem budou najednou posílat migranty z afrických zemí, tak dneska opět, stejně jako v tom roce 2015, vidíme, že realita je přesně v rozporu s tím, a já prostě nechci fungovat v Evropské unii, kde nemáme právo veta, a my hlavně musíme bránit tomu, abychom ztráceli právo veta i v dalších otázkách.

LXV: Vy říkáte, je to v rozporu s lidskými právy? A ptám se znovu vás, juristy, řekněte, je v rozporu důsledná ostraha vlastních hranic?

LV: To určitě v rozporu není. Státy vznikly proto, aby chránily svoje území, a jestli něco státy mají dělat, tak je to právě toto. Dnešní státy dotují různé barmské neziskovky a jiné věci, věnují se určitým podružným věcem, ale ty zásadní otázky, jako je ochrana vnějších hranic a vymahatelnost práva, což bylo na začátku existence státu, tyhle dva úkoly, tak ty si současné státy neplní, a to musíme zásadně změnit.

LXV: Postupuje se podle vás nějak v tom boji za svobodu slova směrem ke kýženému cíli? Je to lepší? Nebo je to horší? Já slyším, že jsou v Poslanecké sněmovně různé semináře, vy se k tomu také často vyjadřujete. Tak jak je ten boj daleko?

LV: Tak záleží, čí cíl si vezmeme na stůl. Cíl paní Jourové je asi, aby tady úplně svoboda slova nebyla, cíl nás Svobodných a spousty dalších lidí je, aby tady svoboda slova byla, aby byla na internetu, aby byla všude. A díky tomu, že vedle Twitteru třeba vznikla konkurenční, ale možná ne úplně konkurenční, prostě další sociální síť, která by mohla takovou svobodu slova zajišťovat, Truth Social, tak my víme, že ten soukromý sektor vždycky zaplní tu mezeru. To znamená, když tu budou nějaké nesvobodné sítě, tak vzniknou jiné, svobodné sítě, ale ve chvíli, kdy přijde politik nebo unijní úředník, jako paní Jourová, která, dvakrát nominovaná za ANO, sedí za Českou republiku v Evropské komisi, a bude se snažit těmto firmám diktovat pravidla tak, aby musely cenzurovat, aby musely omezovat některé projevy, no tak je to něco, co je zásadně špatně. A v tomto směru se mi zdá, že nejdeme správnou cestou, protože pokud vím, tak paní Jourová nedávno vyhrožovala Twitteru, že bude vypnut, když nepřistoupí na ty dobrovolné podmínky. Tak zase, je to výsměch a stejně jako v případě migrace se zaštiťujeme solidaritou, nedobrovolnou, tak tady Twitter, který nechce přistoupit na dobrovolné podmínky, že bude teda cenzurovat podle přání paní Jourové, tak je za to taky popotahován.

LXV: Viděl jsem, vy jste mluvil o té nové síti, to je síť Donalda Trumpa, což tedy aspoň v této chvíli můžeme chápat tak, že jakási svoboda slova osobností Donalda Trumpa víceméně je garantovaná. A viděl jsem tam, že vy už tam máte profil jako Svobodní, což chválím a divákům to doporučujeme.

LV: Děkuju za to a vy tam taky máte profil, takže určitě diváci už…

LXV: Já jo, já jsem byl první, víte? Takhle… A kdo vám mimochodem napsal, že si tam máte udělat profil?

LV: No nějaký pan Xaver mi napsal, je to pravda, já jsem to ale sledoval dlouho, sledoval jsem to dlouho a viděl jsem, že telefonní číslo ze Spojených států jsem musel mít, to jsem teda neměl, tak mi nešla založit ta síť, teď už to jde a může si to založit každý v České republice.

LXV: Každý občan svobodný. A teď mi ukažte tu petici, na závěr.

LV: Koukněte, já to asi nebudu ukazovat úplně na kameru, protože tam mám osobní údaje, mám tam ty adresy.

LXV: Já jsem vám ji chtěl podepsat.

LV: Ale mám tady pro vás připravený jeden řádek.

LXV: No tak šup! Můj občanský postoj je takový, že já jsem… Záleží ještě vedle koho, no dobře, no (pozn. podepisuje petici)

LV: Tak jsme rádi a samozřejmě každý občan, kdo se dívá na naši petici, tak může přijít, budeme mít zveřejněná petiční místa, kde to může podepsat fyzicky, anebo to může podepsat alespoň elektronicky a až nás někdy potká v ulicích po celé České republice, tak nám dá ten fyzický podpis.

LXV: No, vyprávějte, já píšu pomalu.

LV: Takže já se těším teď v pátek do Karlových Varů, kde určitě spousta lidí bude i v rámci třeba nějakého výletu.

LXV: Vy jedete na festival, jo?

LV: …za lázeňskými oplatky, my už jsme tam byli, já jsem tam byl včera, nasbírali jsme za jeden den 550 podpisů, což je docela pěkné číslo takhle.

LXV: Držím vám palce a těším se na příště. Na shledanou.

LV: Děkuju, taky se těším, moc děkuju za pozvání, na shledanou.

LXV: Naším hostem byl Libor Vondráček.