Video
Video
Tohle je od vlády neseriózní a nevyjde jí to!
Základním problémem podle Markéty Šichtařové je, že v rozpočtu nevycházejí základní položky, které si stát naplánoval. Uvedla částku 50 miliard, které v rozpočtu plave.
Jiný názor ovšem zastává Fialův ekonomický poradce Štěpán Křeček. Ten tvrdí, že tímto rozpočtem dochází ke konsolidaci financí, a svůj postoj také vysvětlil. „Když nastupovala současná vláda, byl schodek 5,8 procenta hrubého domácího produktu. Nyní se dostáváme pod tři procenta HDP, takže větší polovina problému se odmazala,“ sdělil Křeček v pořadu 360°.
Ekonomka Markéta Šichtařová ale označila Křečkův pohled za demagogii. Značné investice, které zazněly z jeho úst, jako stavba dálnic nebo budování jaderných bloků, se dají podle ní delegovat pod soukromý sektor, což se podle ní už částečně děje.
Musk se zasazuje se o svobodu slova, míní Zdeněk Hraba. „Je novodobým krysařem“, nesouhlasí Bartošek.
Vměšuje se Elon Musk do cizí politiky? Poslechněte si diskuzi senátora Zdeňka Hraby (ODS) a poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL)
Americký miliardář Elon Musk se v poslední době ostře vyjádřil na adresu několika evropských lídrů, vyzval také Němce k volbě strany AfD. Překračuje hranice vměšování se do cizí politiky? „Podle mě je to skutečně experiment miliardáře, který je velmi rizikový pro Evropu,“ myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Musk je v podstatě Henry Fordem 21. století,“ chválí ho v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus senátor Zdeněk Hraba (za ODS).
Pane Bartošku, vy jste označil Elona Muska, respektive jeho „miliardářské experimenty“ za obrovské riziko pro naši demokracii. Kde tedy Musk podle vás překračuje hranice standardního vyjádření názoru nebo podpory?
Jan Bartošek: Ono to celé začalo už v době, kdy Elon Musk koupil tehdy Twitter a vyházel absolutní většinu lidí, kteří se starali o bezpečnost a důvěryhodnost informací na této síti. Víceméně od té doby se ukazuje, že jediné, o co mu jde, je jeho zisk, jeho vlastní zájem, ke kterému se neštítí použít prakticky cokoliv.
Je to člověk, který vlastní sociální síť s obrovským dosahem, tudíž může manipulovat s veřejným míněním a může manipulovat s lidmi podle nastavení algoritmů, co jim nabízí. To ukázal při volbě Donalda Trumpa v prezidentské kampani, kdy nastavil algoritmy tak, že se příspěvky podporující Donalda Trumpa zvýšily o 100 až 200 procent.
To jasně ukazuje, že Musk se pohybuje mimo jakýkoliv rámec hodnot. A jediné o co mu jde, je pouze jeho vlastní prospěch.
Vy tahle rizika nevnímáte?
Zdeněk Hraba: Vůbec ne. Naopak já jsem převzetí sítě Twitter Elonem Muskem velmi uvítal, protože to byl velký vklad pro svobodu slova. Každý, kdo se na Twitteru, dnes na síti X pohybujeme, musíme snášet velmi zásadní a velmi nechutnou kritiku. Ale to je prostě svoboda slova a já to velmi vítám.
Elon Musk je podnikatel. Ale není to běžný podnikatel. On je v podstatě Henry Fordem 21. století se svými projekty. Jenom nenakupuje a neprodává, ale on vyrábí.
Svoboda slova
Čili jako svobodu slova berete i dezinformace, různé útoky a tak dále? To podle vás ke svobodě slova patří bez jakéhokoliv kontroly?
Hraba: To samozřejmě patří ke svobodě slova a je právem každého si ty informace vyhodnotit.
Když diskutuji se studenty, tak si jich ptám, kde získávají informace. Oni je nezískávají výlučně na síti X, ale informace si porovnávají. Získávají je z mnoha zdrojů a jsou velmi kritičtí.
Pokud někdo získá informace jenom z jednoho zdroje, tak je jeho velký problém, pokud těm informacím věří. A pokud se pohybuje ve vlastní bublině.
Ale opakuji, Elon Musk udělal pro svobodu slova maximum, co mohl, a já to velmi vítám a velmi kvituji.
Bartošek: Mně to připadá velmi úsměvné. My máme svobodu pohybu, ale to neznamená, že můžete přijít do jakéhokoliv bytu a říct: Já si u vás uvařím kafe. Stejně tak máte možnost spousty jiných věcí, ale nemáte právo komukoliv ublížit například na zdraví.
Všichni si pamatujeme ještě za „socíku“ na továrny a chemičky, které šířily obrovské množství polutantů a jedů do prostředí a zabíjelo to lidi. A my jsme se rozhodli, a díky bohu za to, že komíny osadíme filtry, do vod nebudeme vypouštět jedy. A tím budeme chránit životní prostředí a životy lidí.
Dneska je prokázáno, že algoritmy, tak jak jsou nastaveny, mnohdy vedou například k závislosti. Protože způsob řazení videí a podobně vyplavuje dopaminy a probouzí to zvědavost a pozornost.
A součástí sociálních sítí je také šíření různých polopravd, nepravd, lží, cílených manipulací a útoků.
Je prokázáno, že nastavení algoritmu má přímý negativní dopad na mládež a dospívající, že u nich zvyšuje míru sebepoškozování, poruch příjmu potravy a řady dalších sociálně patologických jevů. A toto není otázka svobody projevu, ale také otázka ochrany veřejného zdraví.
A to už se vůbec nebavím o tom, že Elon Musk se stává novodobým krysařem. Podle toho, jaké informace pomocí algoritmu bude lidem servírovat, s nimi může manipulovat.
Viděli jsme to na příkladu sociálních sítích, rumunských prezidentských voleb a vměšování jiných mocností.
Šíření dezinformací
Pane Hrabo, podle vás má Elon Musk právo se vyjadřovat jako soukromá osoba, jak chce. Je ale na druhou stranu fér, pokud muž, kterého nikdo nevolil, svými výroky ovlivňuje veřejné mínění ve prospěch, nebo neprospěch těch, kteří se ucházejí o volenou funkci? Je fér, pokud Elon Musk sám šíří na síti X dezinformace? Zatímco jiná media jako televize, rozhlas a podobně mají své normy, které musí dodržovat, a nemohou vysílat dezinformace? Vy jste mluvil o tom, že si každý může ty informace vybrat. Ale nejde o konkurenční nevýhodu těch, kteří musí nějaká pravidla dodržovat?
Hraba: Vy správně používáte slovo dezinformace, protože dezinformace není lež. To není lživá informace, to není nepravda. To je informace řečená v určitém kontextu, který se určité skupině lidí nelíbí. To bych podtrhl jako hlavní.
Tady se říká, že Elon Musk lže. Nelže. On si to říká ze svého pohledu. Informacemi dává do kontextu podle vlastního uvážení. To znamená, že se nejedná o žádné lži.
Nejedná se ale ani o fakt. Nejedná se o informaci, která by byla faktem, takže potom Musk manipuluje veřejným míněním.
Hraba: Takže dezinformace není fakt. Dezinformace je slovo použité v nějakém jiném kontextu? Já vám upřímně nerozumím, co je tedy dezinformace.
Bartošek: Já vás rád doplním, pana senátore.
Hraba: Musk tedy neříká fakta. On říká nějaké pocity? Nebo co říká? Pokud říká dezinformace, tak neříká fakta?
Pakliže Elon Musk ze své pozice říká, že by měl být zatčen britský premiér, že německý kancléř je hlupák, pokud on ze své pozice odvysílá hodinu a čtvrt dlouhý rozhovor se šéfkou Alternativy pro Německo, který je bez nějaké kritické oponentury, není to nemístné znevýhodnění? Vy byste třeba v boji se svým politickým oponentem toto neměl za nemístné vměšování a zvýhodnění svého konkurenta?
Hraba: Takhle já bych to určitě nepoužíval. Na druhou stranu, pokud slyšíme, co druhá strana říká veřejně o Andreji Babišovi (ANO), nebo naopak o Petru Fialovi (ODS) ve svých médiích, ve svých bublinách – to je přeci úplně stejné. Je to úplně stejný nesmysl. Ale přesto to tak je. A lidé si třeba tu informaci ověří.
Já bych tady chtěl podtrhnout, že třeba existuje ještě síť TikTok, která je podle mého názoru pro duševní zdraví dětí a dospívajících mnohem, mnohem zásadnější, než je třeba síť X.
Nepřeceňuje se vliv sociální sítě X? Měla by se Evropská unie bránit Muskově podpoře konkrétních stran nebo politiků? Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.
České zbraně pod palbou. Svobodní bijí na poplach před novým zákonem
Svobodní zbrojí proti plánovaným změnám zbraňové legislativy v Česku. Předseda strany Libor Vondráček a odborník na průmysl a obchod Ondřej Vašíček v televizní diskusi Facka zprava rozebrali návrhy ministerstva vnitra, které označují za nebezpečné a nesmyslné. Debata přinesla nejen analýzu české legislativy, ale i srovnání s odstrašujícími příklady ze zahraničí.
Navíc na toto téma navazují Svobodní i prakticky. Příští čtvrtek 23. ledna pořádají 5. díl Konference svobody, který se zaměří právě na zbraňové zákony a plánované změny. Diskutovat budou špičkoví odborníci jako Pavel Černý z Ligy LIBE nebo Jakub Engelmajer ze sdružení LEX.
Zákony pod tlakem: Co vlastně navrhuje ministerstvo vnitra?
Libor Vondráček a Ondřej Vašíček označili snahy ministra vnitra Víta Rakušana za experiment, který ohrožuje práva občanů. Vašíček, aktivní sportovní střelec a dlouholetý zastánce práv držitelů zbraní, popsal hlavní změny, které návrh přináší. Jedním z nejvážnějších návrhů je možnost domovních prohlídek bez soudního příkazu při podezření na přechovávání zbraní. Stačí, aby někdo policii nahlásil, že máte zbraň, a vy se můžete ocitnout pod drobnohledem, i když jste nic neprovedli. To je podle Svobodných zásah do základních práv občanů.
Další návrh se týká omezení tlumičů a dalšího příslušenství. Vašíček vysvětlil, že tlumiče mají praktické využití, chrání sluch střelců a zajišťují klidnější provoz střelnic, zejména v blízkosti obytných zón. Přesto ministerstvo plánuje jejich zákaz. „Tlumiče nejsou ‚zbraně z bondovek‘, jak si mnozí myslí. Jsou to běžné pomůcky, které v rukou legálních střelců pomáhají. Zákaz by poškodil jen slušné uživatele, zatímco zločincům zůstanou dostupné přes černý trh,“ upozornil Vašíček.
Plánované zpřísnění pravidel pro registraci zbraní by podle něj mohlo poškodit i prodej zbraní, které si dnes mohou zájemci koupit na občanský průkaz. Jde například o flobertky nebo plynové zbraně. Ministerstvo navrhuje, aby i tyto zbraně podléhaly registraci, což podle Vašíčka zbytečně komplikuje život slušným občanům.
Inspirace Británií? Varovný příklad zákonů, které nefungují
Vondráček se v diskusi opakovaně vracel k příkladu Velké Británie, kde dlouhodobě platí přísné zbraňové zákony. Podle něj je to typický příklad toho, kam vede odzbrojení obyvatel. „Zakázali nejen střelné zbraně, ale postupně i nože, pepřové spreje a dokonce kyseliny. Výsledek? Zločinci mají stále zbraně, ale slušní občané jsou bezbranní. Kriminalita tam prudce roste.“
Vašíček doplnil, že britské zákony jsou dnes tak absurdní, že lidé dostávají záznamy v rejstříku za to, že mají u sebe pepřový sprej nebo delší nůž. Zákony podle něj trestají slušné občany, zatímco kriminálníci se k nelegálním zbraním stále dostanou. „Tohle je přesně směr, kterým se nesmíme vydat,“ varoval.
Zbraňové zákony a politika: Jaké jsou skutečné motivy?
Podle Svobodných je za návrhy ministerstva vnitra skrytý politický kalkul. Vít Rakušan se podle Vondráčka snaží zaujmout progresivní voliče tím, že se prezentuje jako politik, který řeší bezpečnost. „Chce na sebe upozornit. Tématem zbraní přetahuje voliče Pirátům a dalším levicovým stranám. Někteří lidé slyší na jednoduchá hesla jako ‚zakážeme zbraně, snížíme kriminalitu‘, ale ve skutečnosti je to lež,“ uvedl Vondráček.
Vašíček upozornil, že takové návrhy oslabují důvěru mezi státem a občany. „Vlastnictví zbraní je symbolem důvěry státu ve své občany. Pokud začneme měnit zákony, říkáme tím lidem, že jim nevěříme. To není cesta, kterou by se měla ubírat svobodná společnost.“
Přijďte diskutovat o budoucnosti českých zákonů
Na závěr diskuse oba aktéři pozvali diváky na 5. díl Konference svobody, který se uskuteční 23. ledna na Novotného lávce v Praze. Hlavním tématem bude budoucnost české zbraňové legislativy. „Konference nabídne prostor pro odbornou debatu i otázky od veřejnosti. Přijďte si poslechnout názory nejlepších odborníků a zapojte se do diskuze,“ vyzval Vondráček.
Na akci vystoupí například Pavel Černý (Liga LIBE), Jakub Engelmajer (sdružení LEX) nebo senátor Zdeněk Hraba. Moderovat bude Libor Vondráček. Další informace NALEZNETE ZDE.
Fiala už se pojišťuje, jedná s Hřibem. Musíme tomu zabránit, velí Vondráček
Předseda Svobodných Libor Vondráček se v rozhovoru ostře opřel do premiéra Petra Fialy, kterého označil za „fantomase české politiky“, který „každou chvíli vymyslí něco jiného“ a posluhuje Bruselu. Zároveň varoval před návratem komunistů k moci. „Musíme zabránit tomu, aby současný vládní projekt pokračoval. Ale také musíme zabránit tomu, aby Andrej Babiš vládl pouze s podporou KSČM,“ uvedl. Hovořil také o spojování opozičních pravicově smýšlejících subjektů.
Při zamyšlení se nad posledními třemi lety úřadování vlády premiéra Fialy si Libor Vondráček neodpustil poznámku o jeho schizofrenní povaze. „Před nějakým časem jsem si myslel, že nám nevládne premiér Petr Fiala, že nám vládne Fantomas, který každou chvíli nasazuje jinou tvář. Chvíli bojuje proti oteplování, chviličku bojuje proti likvidaci průmyslu a pak vše z Bruselu zase schválí a v podstatě se na tom podílí. Jsem z toho velmi rozpačitý.“
O současné vládě hovoří především jako o socialistické. „Už vlastně nepřemýšlím o obsahu těch slov, která dnes říkají představitelé vlády. To nemá vůbec žádnou hodnotu. Největší tragédie na současné vládě je, že ona pořád ještě sama sebe trochu tituluje jako pravici nebo středopravicovou, dělá politiku, za kterou by se nemusela stydět Jana Maláčová. Sklízí stejné výsledky, jaké by sklidila Jana Maláčová, zároveň nám to lakuje na růžovo,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
V humorném kontextu si neopustil rýpnutí: „Nejsem si jistý, jestli nám nevládne spíše Chuck Norris, a za chvíli nebudeme mít 103 nebo 125 procent splněného programového prohlášení,“ zmínil v souvislosti s Fialou vtip o Norrisovi, který je často založen na absurdním tvrzení přehánějícím jeho schopnosti.
Následně okomentoval prezidentovo rozhodnutí o rozpočtu. Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2025 s výhradami, po delším období váhání a konzultací. Přestože měl k rozpočtu výhrady, rozhodl se jej schválit s tím, že od vlády obdržel záruky, že schodek nepřesáhne plánovaných 241 miliard korun. Podle některých pozorovatelů byla jeho váhavost interpretována jako politická hra, protože bylo pravděpodobné, že rozpočet nakonec podepíše.
„Pan prezident dobře ví, jaké záruky a jaké sliby dával pan premiér nebo ostatní představitelé vlády v různých otázkách. Jistě že mu stačí ústní záruka k tomu, aby ospravedlnil to lhaní v rozpočtu, které tam evidentně je. Když se vymýšlí takový ekonomický rozpočet, takové výnosy z některých daní, které jsou zcela nerealistické, tak jestli to prezidentovi stačí na to, aby to takto odůvodnil sám sobě, tak mě to moc mrzí,“ uvedl Vondráček a poukázal na to, že toto rozhodnutí může mít vliv na prezidentovy voliče v budoucím prezidentském klání.
„Myslím si, že jeho role není pasovat se do nějakého makroekonomického znalce a cvičit vládu v tom, jak má dávat rozpočet. Ale pokud jsou tam jednoznačně vymyšlená čísla a i ta procedura byla v tomto roce mimořádně pochybná, bezprecedentně utajena před Sněmovnou a občany, tak si myslím, že zdvižený prst by byl minimálně namístě,“ dodal předseda Svobodných, podle kterého měl prezident návrh státního rozpočtu na příští rok vetovat, i kdyby jej Sněmovna následně přehlasovala. Šlo o gesto ukázat, že to v pořádku určitě není.
V tomto roce Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Předseda Svobodných Vondráček na dotaz, zda si myslí, že by Piráti mohli být součástí příští vlády, uvedl, že je pravděpodobné, že současná koalice, pokud by znovu vládla, by Piráty opět přizvala. Vondráček se domnívá, že jde o strategii pojištění koaličních stran pro případ, že by Piráti mohli sehrát klíčovou roli při sestavování vlády. Tuto možnost podtrhují i jednání premiéra Fialy s novým předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem, který nevyloučil budoucí spolupráci v závislosti na tom, jak vláda podpoří klíčové pirátské návrhy.
Piráti opustili vládní koalici na podzim roku 2024 poté, co premiér Petr Fiala odvolal tehdejšího předsedu Pirátů Ivana Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj. Důvodem byla údajná nezvládnutá digitalizace stavebního řízení, což Piráti označili za porušení koaliční smlouvy. V hlasování na celostátním fóru podpořilo odchod z vlády více než 79 % členů strany. Od té doby se Piráti profilují jako „konstruktivní opozice“ s důrazem na prosazování svých priorit mimo vládu včetně regulace lobbingu a podpory bydlení.
Předseda Svobodných Vondráček se vyjádřil také k obavám o svobodu projevu v České republice a kritizoval současnou legislativu. Podle něj dochází k nárůstu obav svobodně se vyjadřovat, což vnímá jako problém, který by měl být řešen především odstraněním vágních formulací z trestního zákoníku. „Svobodní dlouhodobě říkají, že je třeba odstranit gumové formulace z našich trestních zákoníků. Není možné, aby obecně formulovaný verbální trestný čin bez oběti znamenal, že lidé budou předváděni před soud nebo budou právně popotahováni. Tyto části by měly z naší legislativy zmizet.“
Podle Vondráčka svoboda projevu umožňuje společnosti lépe poznat lidi, kteří mohou svými výroky poškozovat, protože otevřená diskuse je klíčová i pro identifikaci problematických jedinců. „Chci vědět, že se někdo vyjadřuje jako blbec a že je blbec, abych si na něj mohl dát pozor. Díky tomu se mu mohu vyhnout, neuzavírat s ním smlouvy, protože bych věděl, že je to blbec.“
Vondráček zmínil jako důležité, že občané by měli do budoucna mít právo rozhodnout o tom, zda chtějí, či nechtějí setrvat v EU. Požadavek na referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie, který mají Svobodní dlouhodobě zakotven ve svém programu. Je toho názoru, že od přijetí Lisabonské smlouvy převážila negativa členství, a proto je třeba otevřeně diskutovat o dalších možnostech. „Od doby Lisabonské smlouvy převažují negativa. To neznamená, že chceme stavět ostnaté dráty na hranicích nebo se přesouvat do Ruska – to jsou totální demagogické řeči. Realita je taková, že alternativy existují.“
Jako příklad alternativního přístupu zmínil státy jako Švýcarsko či Norsko, které nejsou členy EU, ale působí v rámci Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Vondráček označil EFTA za možnou cestu pro Českou republiku, pokud by se rozhodla opustit EU, a zdůraznil, že jde o možnost, jak eliminovat negativní dopady evropské legislativy bez dramatických změn pro ekonomiku či občany. „Odchod z EU je podle mě jednou z cest. Stejně jako jsme existovali před EU, můžeme existovat i po ní,“ poznamenal.
Představitelé vládní koalice opakovaně argumentují, že referendum o setrvání České republiky v Evropské unii je nebezpečné, protože by mohlo ohrozit ukotvení Česka v evropských strukturách. Poukazují na to, že o členství v EU už bylo jednou rozhodnuto a že závazky jako přijetí eura by měly být splněny bez ohledu na změny, které Evropská unie od té doby prodělala. Mnohdy také označují názory oponentů za „bezpečnostní riziko“, což podle nich ospravedlňuje, proč s těmito oponenty není třeba vést dialog.
Předseda Svobodných Vondráček tuto rétoriku kritizuje a označuje ji za nebezpečný posun politické debaty směrem k vylučování názorových odpůrců. „Je rozdíl mezi skutečnou bezpečnostní hrozbou a tím, když se někoho snažím vyřadit z diskuse. Jenže připomeňme si, kam takový postup vede. Podobná rétorika tu byla v roce 1945, kdy se některé strany zakázaly, protože se označily za bezpečnostní hrozby. Udělala se jednotná kandidátka Národní fronty, což umožnilo, aby se komunisté dostali k moci,“ pokrčoval.
„Ani já nejsem žádné bezpečnostní riziko. Jsem právník, který má evropské právo nastudované. Pokud mě někdo chce vyřadit ze hry, z diskuse, tak to víc vypovídá o něm než o mně,“ řekl Vondráček. Česká republika by se podle jeho slov mohla inspirovat neutrální politikou Rakouska.
V souvislosti s nadcházejícími volbami do Sněmovny přišly na řadu i zvažované možnosti Svobodných. Předseda Svobodných popsal čtyři varianty, jak by se jeho strana mohla zapojit do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Přestože Svobodní posilují, sami uznávají, že jejich samostatná kandidatura by mohla vést k propadnutí hlasů voličů. Vondráček zároveň uvedl, že strana zcela vylučuje spolupráci se stranami, které se podílely na zadlužování a podpoře politik, jako je Green Deal, tedy vládními stranami, ANO, ČSSD a KSČM.
Jako první zmínil variantu samostatné kandidatury: „Svobodní připouštějí, že jít do voleb samostatně by neslo velké riziko. Bez jistoty překročení pětiprocentní hranice by mohly hlasy jejich voličů propadnout, což by oslabilo pravicové hlasy ve Sněmovně,“ uvedl.
Svobodným je podle Vondráčka často připomínána jejich programová blízkost k Motoristům. Sám si ji uvědomuje a myslí si, že kdyby byla vůle zapomenout některé věci z minulosti, mohlo být klidně vše dohodnuto už dávno, ale zatím není.
Nevyloučil ani alianci s SPD. Možná spolupráce by se zaměřila na témata jako referendum o vystoupení z EU a řešení dopadů „covidové diktatury“. Vondráček zde však zdůrazňuje, že je třeba hledat průnik programových priorit.
Jako poslední možnost pak Vondráček zmínil podnikatele Tomáše Březinu a jeho projekt. Označil jej za mimořádně schopného lídra, který by mohl svou manažerskou zkušeností pomoci postavit Českou republiku na nohy. Dodal, že takového člověka česká politika potřebuje, zejména ve chvíli, kdy země čelí ekonomické devastaci.
Na závěr nastínil otázku, zda by pravicově smýšlející subjekty, které sdílejí podobné cíle, mohly vytvořit jednu velkou politickou sílu. „Sílu těch, kteří už nechtějí dál přihlížet ekonomické devastaci České republiky,“ uvedl Vondráček. Přesto vyjádřil skepsi, že k takové dohodě skutečně dojde, a potvrdil, že na stole zatím zůstávají čtyři varianty účasti Svobodných ve volbách. Rozhodnutí o strategii by mělo padnout do března 2025.
Kromě nutnosti odstranění Fialova kabinetu varoval před rizikem, že by vládu po volbách v roce 2025 mohl sestavit Andrej Babiš za podpory komunistů, případně dalších levicových subjektů. „Musíme zabránit tomu, aby současný vládní projekt pokračoval. Ale také musíme zabránit tomu, aby Andrej Babiš vládl pouze s podporou KSČM. To už jsme tu zažili. Ve chvíli, kdy ANO vládne opřené o levici, dělá levicovou politiku. Pokud by Babišovi situace umožňovala sestavit jednobarevnou vládu s tichou podporou komunistů, nebyla by to dobrá varianta.“
Upozornil tak na potřebu uvažovat v širších souvislostech a nesoustředit se pouze na kritiku současné vlády Petra Fialy. Zmínil, že i změna vedení nemusí přinést pozitivní vývoj, pokud by politická scéna zůstala závislá na levicových řešeních. „Nemůžeme jen říkat ‚Fiala fuj‘, ale musíme si uvědomit, že i bez Petra Fialy může vývoj skončit špatně,“ konstatoval Libor Vondráček.
V samém závěru nastínil, jak by podle něj měla vypadat ideální vláda, která by byla schopna Českou republiku efektivně řídit. „Vláda by měla být každopádně mnohem pravdomluvnější a měla by opravdu říkat, co plánuje dělat. Zásadní kroky, například úspory v rozpočtu na jednotlivých ministerstvech, je třeba udělat na začátku funkčního období, a ne je odkládat. Vláda měla být připravena ekonomicky stabilizovat zemi a řešit klíčové problémy včas. Není možné, aby vyhrála jenom nějaká marketingová rétorika bez připravených ‚dělníků‘, kteří nastoupí a začnou skutečně pracovat,“ sdělil předseda Svobodných, že nová vláda musí být funkční a připravená přinést reálné výsledky.
Tohle je od vlády neseriózní a nevyjde jí to!
Základním problémem podle Markéty Šichtařové je, že v rozpočtu nevycházejí základní položky, které si stát naplánoval. Uvedla částku 50 miliard, které v rozpočtu plave.
Jiný názor ovšem zastává Fialův ekonomický poradce Štěpán Křeček. Ten tvrdí, že tímto rozpočtem dochází ke konsolidaci financí, a svůj postoj také vysvětlil. „Když nastupovala současná vláda, byl schodek 5,8 procenta hrubého domácího produktu. Nyní se dostáváme pod tři procenta HDP, takže větší polovina problému se odmazala,“ sdělil Křeček v pořadu 360°.
Ekonomka Markéta Šichtařová ale označila Křečkův pohled za demagogii. Značné investice, které zazněly z jeho úst, jako stavba dálnic nebo budování jaderných bloků, se dají podle ní delegovat pod soukromý sektor, což se podle ní už částečně děje.
Tohle je od vlády neseriózní a nevyjde jí to!
Podle Petra Bartoně je sice rozpočet založený na optimismu, nevidí však důvod, proč by nemohl vyjít. S tím nesouhlasí ekonomka Markéta Šichtařová, podle níž počítá s nereálným odhadem růstu ekonomiky
Novinky
Koalice SPOLU, která v roce 2022 podporovala zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, mění názor. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) tehdy schvalované opatření označovala za úspěch české diplomacie v Bruselu. V roce 2025 však z úst koaličních politiků zaznívají zcela opačná slova – o nutnosti zákaz zrušit.
Předseda Svobodných Libor Vondráček tuto otočku okomentoval s ironií: „Mají nás všechny za blbce, nebo za sklerotiky?“ Připomíná, že Svobodní byli proti zákazu od začátku, a varuje před trendem, kdy se důležité otázky svobody a ekonomiky redukují na předvolební marketing.
Podle Vondráčka zákaz spalovacích motorů není jen technická otázka, ale symbol hlubších problémů spojených s tzv. Green Dealem, který označuje za „eko-komunistickou regulaci“. Tvrdí, že pod záminkou ochrany klimatu dochází k zásadnímu omezení ekonomické a osobní svobody. V rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že právě Green Deal podle něj „utnul polistopadovou svobodu“ a způsobil růst nákladů pro běžné občany.
Vondráček se inspiruje i v zahraničí, například u argentinského prezidenta Javiera Mileie, který na půdě OSN otevřeně kritizoval nadměrné státní zásahy. Svobodní se podle Vondráčka hlásí k podobné obraně individuální odpovědnosti a trhu bez umělých zásahů.
Změna postoje Spolu přichází v době, kdy se proti zákazu spalovacích motorů staví i některé členské státy EU. Vondráček však varuje, že jde spíše o snahu zachránit klesající volební preference než o upřímnou změnu postoje. Apeluje na voliče, aby si pamatovali, kdo jak hlasoval, a nepodléhali předvolebním obratům.
Podle Svobodných nejde jen o spalovací motory, ale o celkové směřování země. O to, zda budou v politice dominovat svoboda a rozum, nebo regulace a populismus.
Převzato z Parlamentích listů
Oblíbené štítky
Novinky
Oblíbené štítky
