Video

Video

Senátor Chalupský: Nechci s eurem zchudnout a přenechat náš průmysl konkurenci z jiných států

Proto jsem na březnovém zasedání Senátu podal pomocnou ruku skoro 35 tisícům petentů, kteří chtějí zachování české koruny a tedy nepřijetí eura. Chtějí, abychom si o své monetární a hospodářské politice rozhodovali sami, aby nám nebyla určována centrálně z Bruselu, jak se tomu již děje například v zemědělství.

Petice byla Senátem vzata na vědomí jako důvodná. Navíc jsme k ní navrhli 2 doprovodná usnesení, která jednak vyzývají vládu ČR k vyjednání výjimky z povinného přijetí, jakmile splníme konvergenční kritéria, abychom nebyli k euru nuceni, ale mohli jsme se sami svobodně rozhodnout.

A pak také v druhém usnesení jsme vyzvali vládu, aby před takovým případným rozhodnutím brala v potaz odborný názor klíčových ekonomických subjektů tak, abychom se rozhodovali ve prospěch většiny občanů ČR a ve prospěch ČR. Aby neprosazovala vůli menšiny proti většině!

Diskuse odborníků u kulatého stolu při projednávání petice v senátním výboru byla na velmi vysoké úrovni. Faktická, datově podložená, bez emocí a progresivistických manipulací.

Pokud máte čas a chuť například při joggingu nebo v autě si pustit audiozáznam z této debaty zástupců hospodářské sféry, abyste lépe porozuměli podstatě a nástrahám, které na nás přijetím eura čekají, je vám k dispozici zde:

Stenozáznam z mé řeči k senátorům na adresu vlády je zde:

„Vážený pane předsedající, vážený zástupce petentů, vážení velvyslanci svých okrsků do horní komory parlamentu. Projednáváme dnes velmi důležité téma. Požadavek občanů na zachování české koruny jako jednoho z prvků naší suverenity, svobody rozhodování a symbolu samostatnosti. Občanů, kteří aktivně šli a podepsali petici, není málo. Magistr Libor Vondráček mluvil o konkrétních naměřených čísel. V petici jsou to desetitisíce, v průzkumech pak celkově miliony občanů, kteří chtějí, abychom je, jako senátoři, ochránili proti možnému neuváženém rozhodnutí vlády, které by šlo proti jejich aktuálnímu přesvědčení. Nechtějí vyměnit českou korunu za euro. Nejsou tomu nakloněny ani klíčové ekonomické a hospodářské subjekty. Aktuálně to za rozumné aspoň vyvozuji z diskuze, která probíhala na kulatém stole, za rozumné a výhodné nepovažuje ani Ministerstvo financí, ani Česká národní banka. Překvapivě ani zástupci odborových svazů. Nepřekvapivě zástupci makroekonomických a národohospodářských oborů Vysoké školy ekonomické v Praze. Ani analytici se zkušenostmi z nejzadluženějších i nejstabilnějších ekonomik. Tito měli možnost diskutovat argumenty pro a proti zachování české koruny u petičního kulatého stolu, za kterých bych chtěl poděkovat panu senátorovi Teclovi a jeho výboru, protože projednání proběhlo velmi profesionálně, fakticky a v podstatě bez jakýchkoliv emocí. Emoce, oproti tomu chladné racionální uvažování.

To jsou dvě roviny při rozhodování, zda se vzdát koruny a přijmout euro. Z eura se stal totiž emoční symbol. Nevím, proč euro chci, ale prostě ho chci, protože budu dobře vypadat, budu v té rádoby „lepší partě“ zemí. Euro mě ochrání proti vlivu Ruska.

To jsou některé ze spíše srdečních argumentů, které zaznívají ve veřejném prostoru. Pak je tady ještě rozum. Chladný kalkul a zvažování, co to České republice přinese, co jí to způsobí, jak tím pomůžeme nebo přitížíme celé eurozóně.

Těžko říci, zda má větší pevnost a šťastnější průběh sňatek z lásky, nebo sňatek z rozumu. Pojďme si připomenout nejdůležitější současné argumenty pro zachování české koruny.

Zaprvé, asi nejdůležitější je to, že z ČNB neuděláme jen jakýsi dozorový administrační orgán a zůstane i nadále důležitým aktivním strážcem stability cenové hladiny. Neodevzdáme tuto kompetenci Evropské centrální bance do Frankfurtu nad Mohanem.

Zadruhé znamená, že si díky koruně ponecháme významný nástroj monetární politiky a kontrolu nad množstvím peněz v oběhu, tedy kontrolu nad měnovým kurzem, potažmo inflací, mírou nezaměstnanosti, kondicí našeho hospodářství a konkurenceschopností našeho průmyslu.

Jako ekonom, podnikatel s životním mottem – vezmi osud do svých rukou, než to za tebe udělají jiní – nyní i zástupce občanů na Vysočině a v jižních Čechách nemohu prostě souhlasit s odevzdáním takového nástroje do rukou konkurence. Ano, konkurence. Jsme svazek států a společná monetární politika se bude dělat vždy ve prospěch největších celků, jako je Německo a Francie, bez většího ohledu na potřeby malých a středně velkých ekonomik, kterou ČR bezesporu je.

Mám velkou obavu, že budeme tím pomyslným ocáskem, kterým se zametá zleva doprava, když se bruselská ještěrka rozhodne někam vydat.

Nechceme přece být vlečným vagonkem. Chceme být vozem s vlastním monetárním plynem a brzdou, podle toho, jak nám bude přitékat nebo odtékat kapitál do ekonomiky. Abychom na to mohli účinně reagovat, neexplodovaly nám jiné spojité ekonomické parametry. Například s inflací jsme si vedli poměrně dobře, protože ČNB včas dupla na brzdu, jinak bychom místo 18, 19 procent inflace měli inflaci kolem 25 procent. Jsou dva zdroje peněz do ekonomiky. Dvě instituce regulující peněžní zásobu a oběživo. ČNB prostřednictvím monetárních nástrojů a ministerstvo financí, potažmo vláda, prostřednictvím fiskálních nástrojů, restrikce či expanze. Nedává smysl se jednoho nástroje zbavit a druhým se to jako bez jedné nohy snažit ustát. Pak můžeme obětovat i druhou nohu a předat EU například sestavování českého státního rozpočtu. Ostatně, po roce 2020 přijala EU přísnější rozpočtová pravidla, aby vlády tak nerozhazovaly a chovaly se s rozpočtem odpovědně.

Myslíte si, že pro nás lépe nastaví citlivé ekonomické parametry někdo na míle vzdálený naší ekonomické realitě, který navíc řeší trh 20 států platících eurem, od severu k jihu, nebo někdo místní, který má prst na tepu naší ekonomiky a má lepší reálný odhad budoucího vývoje?

Za mě, centrální plánování a centrální rozhodování nefunguje. Vyzkoušeli jsme si to před rokem 1989. Němci a Francouzi si na tu horkou plotnu chtějí bohužel sáhnout. Jižní země kvůli lákavým dotacím také. Ale my bychom měli být opatrní. Z podnikání víme, že je nejefektivnější decentralizovaný způsob řízení, založený na místní znalosti situace. My nejsme velryba, máme možnost být spíš malou štikou, naší konkurenční výhodou je mrštnost. Ekonomická rychlá přizpůsobivost a reakce na vlny právě těch velryb. Proto bych se měnového kurzu nevzdával. V otevřené ekonomice, jako jsme my, kurzový koridor brzdí a akceleruje ekonomické procesy.

Zatřetí, vše se v této diskusi točí kolem měnového kurzu. Co to je? Zkusím přiblížit i pro laickou veřejnost. Peníze jsou zvláštní komodita, která umožňuje snadnou směnu zboží a služeb mezi lidmi. V případě koruny je to převážně na území ČR. I tato komodita na trzích podléhá zákonům nabídky a poptávky a má tu zázračnou moc, že její hodnota, tedy cena české koruny, vůči ostatním měnám se může v čase různě měnit. Můžeme ji ovlivňovat fiskálně a monetárně, tudíž tím ovlivňovat množství peněz přitékajících zvenku do české ekonomiky nebo odtékajících mimo českou ekonomiku. Má funkci tlumiče nebo akcelerátoru. Můžeme lidem v určitou dobu zlevnit nákupy eur pro cestu na dovolenou, v jiný okamžik zase podpořit vývozy našich firem do zahraničí oslabením koruny, takže v přepočtu na eura bude kupované zboží pro ně levnější a více poptávané.

Tím se dostáváme k bodu 4, ke čtvrtému bodu, který neexistencí redukčního měnového kurzu závisí na stabilitě eura a přístupu k levným lákavým penězům, bez brzd můžeme přes nárůst inflace snížit naši konkurenceschopnost a tím zlikvidovat český chytřejší průmysl. Zbude nám parketa montoven, logistických center, překladišť a regionální zemědělská produkce. Poučme se například z Řecka, Itálie, Španělska či Portugalska.

Zapáté, my jako zákonodárci jsme vyslyšeli přání českých firem, které obchodují s eurovými partnery a nechtějí se zabývat měnovým kurzem a případným kurzovým rizikem. Od 1. 1. 2024 jsme těmto firmám umožnili obchodovat, vést účetnictví i třeba vyplácet mzdy v eurech. Je to na jejich uvážení. To situaci exportérů a importérů řeší. Zároveň si zachováváme českou korunu se všemi makroekonomickými výhodami pro ostatní.

Zašesté, dostáváme se k tvrzení, že nás ČNB prostřednictvím prezidenta, který vybírá a jmenuje členy Rady ČNB, může díky nějakým neumětelům či šílencům zavléct do náručí Ruska nebo Číny, což by nastalo, pokud bychom byli přivázáni, což by se nestalo, pokud bychom byli přivázáni eurem k eurozóně. I toto má poměrně jednoduché, elegantní a vyzkoušené řešení. Můžeme na obsazování Rady ČNB aplikovat model volby ústavních soudců. Nebude tedy rozhodovat jen jeden prezident ČR, ale přímo volený prezident ČR spolu s 81hlavým prezidentem v podobě českého Senátu, který je také přímým odrazem vůle občanů napříč regiony. Možná šance na větší diskusi o erudici kandidátů a tím větší jistota a důvěra v kroky centrální banky.

Zasedmé, zaklínadlem je sousloví maastrichtská kritéria nebo také konvergenční kritéria. Splníš, musíš být v eurozóně a přijmout za svou národní měnu euru. K tomu jsme byli zavázáni. Tak zní některé výklady. Dočtete se o tom i dnes na stránkách EU, kde tyto formulace stále přetrvávají. Nesplníš, nemůžeš vstoupit. My tohoto trochu švejkovsky využíváme, když se opíráme o neplnění kritérií, a tím rozptylujeme obavy většinové části veřejnosti, že euro není aktuálně na stole. Ta maastrichtská kritéria by ale neměla být strašákem. Je to také nástroj. Nástroj k dobré ekonomické kondici a ke sbližování ekonomik v několika klíčových parametrech. Nejde o to se vyšponovat, se štěstím na chvíli splnit a hurá do eura, ale stabilně splňovat a držet krok s pelotonem, aby nás zase silnější neodpárali a neplápolali jsme na chvostu se všemi nevýhodami. Jde o to umět držet krok a pak být i pro ostatní členy eurozóny hodnotným partnerem, mít možnost se svobodně a racionálně rozhodnout o vstupu do eurozóny a o případném nahrazení české koruny eurem. Budeme-li chtít. Vědomě se všemi konsekvencemi. Aby to bylo ve prospěch občanů ČR a v zájmu ČR. Ostatně, v tomto duchu jsme skládali občanům slib při vstupu do veřejné služby horní komory, snad těch moudřejších.

Takto zásadní rozhodnutí bychom měli diskutovat a opět verifikovat s občany a s klíčovými institucemi. Jednak proto, že nás zavázala úplně jiná generace před 20 lety a podmínky se mezi tím změnily, ale také proto, že máme modernější a efektivnější nástroje komunikace. Jedním enterem můžeme milionům obyvatel zprostředkovat vyvážené vysvětlení pro a proti vstupu do eurozóny, přes sociální sítě a média, jedním enterem můžeme naopak od statisíců podnikatelů získat zpětnou vazbu přes datovou schránku. Máme lepší možnost naplňovat svůj mandát opřením se o vůli lidí v regionech. Především bychom ale měli mít možnost svobodně se rozhodnout, rozhodnutí to bude na desítky let, protože z eura již není návratu. Menšina by ho neměla prosazovat proti většině.

K dnešku již zhruba 35 tisíc petentů sleduje, jak Senát dnes s peticí naloží, jakou váhu jí přisoudí, jaký bude výstup z celého tohoto snažení, zda má být vůbec smysl využívat petici jako nástroj zpětné vazby, jestli nebude lepší sáhnout k radikálnějším formám vyjádření názorů, případně nechat průchod emocím při volbách.

My máme usnesení garančního výboru. Bere na vědomí. Já bych vás chtěl požádat, vážené kolegyně a kolegové, o zvážení podpory dvou usnesení, která předkládám paralelně jako doplňková k tomuto výborovému.

Obě usnesení máte na stole, z jedné a z druhé straně. Audiozáznam z ekonomické debaty u petičního kulatého stolu jsem vám v pondělí zaslal všem do emailu.

První usnesení, pracovně nazvané Respektovat názor odborníků a vůli občanů, zní: Senát vyzývá vládu, aby po splnění maastrichtských kritérií možného vstupu ČR do eurozóny brala ohled na expertní stanovisko Ministerstva financí ČR, ČNB, většinovou vůli podnikatelských subjektů a občanů ČR tak, aby zachování české koruny, nebo přechod na euro, bylo racionálním rozhodnutím v aktuálních ekonomických podmínkách.

Druhé usnesení, pracovně nazvané Vyjednat výjimku, zní: Senát vyzývá vládu, aby aktivně vyjednávala v EU výjimku ze zavedení eura tak, aby existence možnosti platit českou korunou nebyla v ohrožení.

Děkuji vám za podporu a děkuji panu garančnímu zpravodaji za hlasování o usnesení v tomto pořadí. Ta usnesení se vzájemně nevylučují. To znamená, bere na vědomí, respektovat názory, vyjednat výjimku. Tři separátní hlasování. Děkuji.“

První výborové usnesení, že Senát bere petici na vědomí jako důvodnou hlasovalo 69 senátorů.

Druhé navržené usnesení, pro které hlasovalo 18 senátorů zde:

Senát vyzývá vládu, aby po splnění maastrichtských kritérií možného vstupu ČR do eurozóny brala ohled na expertní stanovisko Ministerstva financí ČR, ČNB, většinovou vůli podnikatelských subjektů a občanů ČR tak, aby zachování české koruny, nebo přechod na euro, bylo racionálním rozhodnutím v aktuálních ekonomických podmínkách.“

Třetí navržené usnesení, pro které hlasovalo 12 senátorů zde:

Senát vyzývá vládu, aby aktivně vyjednávala v EU výjimku ze zavedení eura tak, aby existence možnosti platit českou korunou nebyla v ohrožení.“

Zástupce petentů Mgr. Libor Vondráček spolu s ekonomickou expertkou Ing. Markétou Šichtařovou uvádějí tyto ekonomické argumenty:

VYVRÁCENÍ DŮVODŮ PRO PŘIJETÍ EURA:

  1. Eurozóna je VIP klub:
    • Země typu Slovensko po vstupu do eurozóny zaznamenávají divergenci místo konvergence
    • → neboli se průměru eurozóny (údajného VIP klubu) vzdalují
    • → neboli údajnému „VIP klubu“ jsme ekonomicky blíže bez eura
  1. Bez eura nemáme v EU dost silné slovo:
    • Měna nemá vliv na rozhodovací a hlasovací mechanismy v EU
    • Ti, kdo volají po euru, se současně chtějí vzdát práva veta → tedy nechtějí mít „silné slovo“ → tedy je to záminka
  1. Cestování s eurem je snazší:
    • V době platebních karet s sebou hotovost už prakticky nikdo nevozí
    • Eurozóna vytváří tlak proti hotovosti, tedy stejně nejspíš jinak než s kartou cestovat nepůjde
  1. Společnosti chtějí euro pro vyhnutí se kurzovému riziku:
    • Kdo chce, může v eurech účtovat a může se tak kurzovému riziku vyhnout

SHRNUTÍ: Ve všech 4 případech se jedná o snadno vyvratitelné záminky.

DŮVODY PRO NEPŘIJETÍ EURA (hierarchicky od nejpodstatnějších):

  1. Strukturální změna české ekonomiky po zavedení eura
  • Zavedení eura ruší kurzový transmisní kanál
    → rozchází se produktivita práce (roste stále stejně) a mzdový vývoj (zrychlí) = klesá konkurenceschopnost
    → Pokles konkurenceschopnosti nutí firmy konkurovat nikoliv kvalitou a vysokou přidanou hodnotou, ale nízkou cenou
    → to vede k likvidaci výrob s vysokou přidanou hodnotou a přesunu k výrobám s nízkou přidanou hodnou a vysokým podílem lidské práce (sklady, montovny)
    → přechod od ekonomiky švýcarského typu (nízká inflace, vysoká přidaná hodnota, hi-tech, kvalifikovaná práce) k ekonomice jižanského až balkánského typu (vysoká inflace, nízká přidaná hodnota, využití nekvalifikované lidské práce)
    → v horizontu 1-2 desetiletí naprostá likvidace naší tradiční průmyslové vyspělosti
  1. Riziko přechodu eura na CBDC
  • ECB připravuje CBDC = extrémně zneužitelná technologie odpovídající logice čínských sociálních kreditů
  • Neexistuje záruka, že CBDC nebude pro kreditní systém zneužito
  • Umožňuje absolutní elektronickou kontrolu nad identitou jednotlivce
  1. Riziko zrušení hotovostního eura
  • Bezhotovostní euro je předstupněm k CBDC (i kdyby CBDC nebylo zavedeno)
  • Nikoliv faktické používání, ale pouhá existence a hypotetická možnost použití hotovosti je účinnou hrází proti měnové reformě (např. likvidace inflace zrušením části přeněžní zásoby zavedením hluboce záporné úrokové sazby)
  1. Dlouhodobá inflace daná zrušením konvergenčního kanálu
  • Existují 2 hlavní konvergenční kanály: cenová hladina a kurz. Zrušením jednoho (kurz) přeneseme transmisi plně na druhý (cenová hladina) →
    → tzn. vytvoříme chronicky zvýšenou inflaci (v řádu 1-2 desetiletí) → syndrom jižanských zemí →
    → důsledkem toho je bod 1
    → dalším důsledkem je dlouhodobý pokles reálných mezd (mzdy sice zrychlí růst, ale i tak rostou pomaleji než inflace → reálné chudnutí obyvatelstva navzdory zdánlivému růstu mezd!)
  1. Principiální růst zadlužení zemí, které přijmou euro:
  • Důsledkem chronicky zvýšené inflace (viz bod 4) je potřeba vyšší úrovně úrokových sazeb než ve zbytku eurozóny
    → vyšší úrokové sazby jsou nedosažitelné, protože se s eurem vzdáme autonomní monetární politiky
    → nižší než optimální úroveň úrokových sazeb výrazně usnadňuje vládě zadlužení →
    → chronické zhoršování veřejných financí
  1. Politické rozhodnutí proti vůli lidu:
  • Cca 80 % obyvatel odmítá euro
  1. Zvýšení cen způsobené zaokrouhlováním
  • (nejméně relevantní, ale nejčastěji používaný argument)

Ekonomka Šichtařová k zachování české koruny poskytla rozhovor pro měsíčník TO:

Státní sektor „uvěznil“ české pracovníky. Nezaměstnanost dál poroste, očekává Šichtařová

Nezaměstnanost v Česku se v lednu zvýšila na čtyři procenta a její růst bude pokračovat. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to predikovala ekonomka Markéta Šichtařová. Za problém označila, že firmy opouštějí zdejší trh a míří do zahraničí. Její kolega Pavel Peterka naopak očekává pokles nezaměstnanosti na historická minima.

Šichtařová i přes lednový nárůst nezaměstnanosti zdůraznila, že její hodnota je oproti zahraničí i nadále výjimečně nízká. „Není to ale proto, že by česká ekonomika perfektně jela, ale proto, že máme jedno z nejvyšších procent státních zaměstnanců ve srovnání s Evropskou unií. Pracovní síly jsou v podstatě ‚uvězněny‘ ve státním sektoru a potom chybí v tom soukromém,“ sdělila v pořadu Co na to vaše peněženka.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ať se Fiala nechlubí zkrocením inflace, hřímá opozice. Úspěch jde i za vládou, říká ekonomka

Vyšší nezaměstnanosti je podle ní způsobená i tím, že se závěrem roku řadě pracovníků končily kontrakty. „Spousta firem už také nemá zakázky a vedle toho část průmyslových firem odchází do zahraničí. Takže míra nezaměstnanosti letos rozhodně poroste. Není to ale zásadní problém ve srovnání se zahraničím, protože máme jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v Evropské unii,“ uvedla Šichtařová.

To ekonom Pavel Peterka žádný výrazný nárůst nezaměstnanosti nečeká. „Věřím, že v průběhu dalších let opět klesne na minima. V České republice je dlouhodobě nedostatek pracovních míst, takže by musela odejít spousta zahraničních firem, aby nezaměstnanost v České republice dlouhodobě vzrostla. A je pak otázka, jestli jejich místo nevezmou třeba jiné společnosti, které rády přijdou,“ popsal Peterka ve vysílání na CNN Prima NEWS.

Zdroj: Prima CNN

Vondráček se s Peksou přeli o zachování koruny na Primě

Podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka se vyplatí zachovat si vlastní měnu. Za žábu na prameni, která brání jakémukoli pokroku, označil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Reagoval tak na jeho slova o tom, kdy by se v Česku mohlo platit eurem.

odle předsedy Svobodných Libora Vondráčka se vyplatí zachovat si vlastní měnu. „Doufám, že k přijetí eura nedojde ani v roce 2029, ani v roce 2030 a ani nikdy později. Podnikatelé dneska mají možnost účtovat v eurech a platit mzdy i daně v eurech. A jestliže tady úzká část našich podnikatelů preferuje euro, tak jim umožněme, aby ho bez problémů používali,“ uvedl Vondráček ve vysílání.

Peksa ale míní, že pro přijetí eura se nevyjadřuje jen úzká část podnikatelů, ale naprostá většina z nich. „Ten důvod je prozaický, oni sice mohou účtovat, platit poplatky nebo i vyplácet mzdy v eurech, ale dokud ekonomika kolem nich běží v korunách, tak jsou ohroženi jakýmkoli výkyvem kurzu,“ podotkl Peksa.

Stanjura v Novém dni na CNN Prima NEWS odhadl, že nejbližší možný termín zavedení eura v Česku je rok 2029 či 2030. To v pořadu 360° zkritizoval europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Pan Stanjura je žába na prameni, která brání jakémukoli pokroku v této oblasti. Pokud jsme si mysleli, že čeští občané mohou mít levnější cesty do zahraničí, levnější hypotéky a úvěry, tak s ministrem financí Stanjurou je to nedosažitelné,“ pronesl na CNN Prima NEWS. Navíc podotkl, že rok 2029 nebo 2030 není ve funkčním období této ani příští vlády. „To jenom znamená, že odsouvá jakékoliv akce do budoucna,“ podotkl Peksa.

Zdroj: Prima CNN

Vondráček: Markéta Šichtařová připravuje plán na vyléčení české ekonomiky – Aby bylo jasno

Setkal by se náš dnešní host, který je ve své straně expertem pro oblast zahraničí, s ruským ministrem Lavrovem? Jak by měla vypadat transformace ekonomiky, kterou připravuje ekonomka Šichtařová? Je limitem pro volební kampaň, když bývalý předseda Svobodných Petra Mach vede do eurovoleb konkurenční SPD? A jak by mohl vypadat divoký rozpad Evropské unie, kterému Svobodní chtějí zabránit? Do konfliktu na Ukrajině vstupujeme více, než je přiměřené, slova prezidenta Macrona o zapojení vojáků země EU jsou varující, čeští vojáci nemají bojovat tam, kde to nemá žádný význam pro naši zemi, uvedl v rozhovoru pro Aby bylo jasno předseda strany Svobodní pan Libor Vondráček. Věnoval se také eurovolbám, byl by raději, když bude v EP za SPD expředseda Petr Mach než Ivan David.

Ve své straně Vondráček působí také jako expert pro oblast zahraničí a jako takový prozradil, jak se dívá na skutečnost, že slovenský ministr zahraničí Blanár se o víkendu setkal se svým ruským protějškem Lavrovem. „Není nic proti ničemu, když se spolu scházejí zástupci různých států. A pokud se máme bavit o tom, že do budoucna by měl konflikt snad co nejdříve skončit, tak k tomu nepochybně povede diplomatická cesta,“ uvedl.

„Přesně ale nevíme, o čem Blanár s Lavrovem jednali. Proto, abych se já s někým scházel, tak bych musel ty důvody znát. V tomto smyslu nevnímám, že by bylo v pořádku, aby se jednalo o míru na Ukrajině bez Ukrajiny. Pokud máme dojít k výsledku diplomatickou cestou, je třeba, aby se těch jednání týkajících se ukončení války účastnili i zástupci Ukrajiny,“ pokračoval šéf Svobodných.

Setkal by se sám jako případný ministr zahraničí s Lavrovem? „Jak říkám, kdybych k tomu měl nějaký důvod, tak se o tom můžeme bavit. Nebráním se setkání s kýmkoliv, myslím, že to je úkol ministra zahraničí, aby se scházel s ostatními, musíme ale vědět proč,“ uvedl Vondráček.

Komentoval také úterní návštěvu francouzského prezidenta Macrona v České republice. Ten v uplynulých dnech navrhoval, aby na Ukrajinu šli bojovat vojáci zemí Evropské unie. Česká vláda se proti tomu ostře ohradila. Ani podle Vondráčka by vojáci EU neměli na Ukrajině bojovat. „Myslím, že vojáci by neměli jít bojovat na Ukrajinu, stejně jako si myslím, že naši vojáci neměli jít bojovat do Iráku a dalších zahraničních misí, kde to nedávalo žádný význam pro českou armádu, pro naši zemi,“ sdělil.

„To, o čem začal mluvit pan Macron, je velice varující,“ dodal s tím, že česká vláda se proti tomu sice ohradila, ale to se ve výsledku nezdá tak jednoznačné. „Slyšel jsem diskusi vládních a opozičních politiků, kde se zástupci vlády z Poslanecké sněmovny tvářili, že Ukrajině musíme pomáhat i vojensky a že je potřeba, abychom jakoukoli cestou zabránili tomu, aby Ukrajina prohrála. Nám se tady říká, že Ukrajina bojuje za naši svobodu, a tím se omlouvá to, že do toho konfliktu vstupujeme víc, než by bylo přiměřené vzhledem k tomu, že Ukrajina není náš alianční partner,“ zdůraznil Vondráček.

Hovořil také o transformaci české ekonomiky. Změny je podle něj potřeba dělat v době, kdy po nich lidé začnou toužit a kdy možná dopadneme ještě více na dno, než kde se dnes nacházíme. „V současnosti je Česká republika takovým nemocným mužem Evropské unie, problém má i Německo a ve chvíli, kdy bude Německo stagnovat stejně dlouho jako Česká republika, bude to mít ještě umocňující vliv na Českou republiku. Ty problémy, které jsou před námi, jsou možná dost velké,“ předpokládá Vondráček. Zmínil, že v transformaci ekonomiky, kterou připravuje ekonomka Šichtařová, se zmiňuje hlavně boj proti dotacím, boj proti SG ideologii a boj proti tomu, abychom v rámci Green Dealu dělali sociálně-inženýrské experimenty, kterými si likvidujeme vlastní průmysl.

Stranou nezůstaly ani volby do Evropského parlamentu. Co říká Vondráček na to, že zakladateli a někdejšímu předsedovi strany SvobodnýchPetru Machovi, ten letos vede do eurovoleb konkurenční SPD. „Musím říct, že jsem rád, že odchovanci strany Svobodných začínají obsazovat vysoké pozice v jiných stranách. Já budu určitě radši, když bude v europarlamentu sedět za SPDPetr Mach, než kdyby tam seděl nějaký bývalý sociální demokrat, ať už pan David nebo pan Foldyna,“ řekl, že Petr Mach si vybral cestu snáze vedoucí k tomu, aby bezpečně získal mandát.

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Zemědělce poškozoval už Babiš

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Svobodní představují hlavní hesla kampaně a pyšní se dalšími osobnostmi na kandidátce do eurovoleb

Praha, 22. února 2024Dnes na tiskové konferenci představila strana Svobodní svá klíčová témata pro nadcházející eurovolby. Hlavní heslo kampaně je jasné: “Patříme do Evropy, ne Evropě.” Kromě toho na kandidátce představili dalšího bývalého prezidentského kandidáta, Jiřího Hynka, prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Svobodní, pravicová strana nabídnout voličům v letošních volbách do Evropského parlamentu skutečnou alternativu, dnes na tiskové konferenci představili svá klíčová témata kampaně. Hlavní tři kandidáti do EP – Libor Vondráček, Matěj Gregor a Karel Diviš – představili hesla kampaně, která jsou založena na zdravém rozumu a snaze ochránit Českou republiku před nejhoršími excesy Bruselské aktivistické politiky.

Na tiskové konferenci se také představil odborný tým strany, jehož členy tvoří významné osobnosti. Mezi nimi jsou ekonomka Markéta Šichtařová, jaderný fyzik Jiří Strachota, farmář Pavel Šrámek, advokát Radek Suchý a další (seznam níže). Tito experti budou hrát klíčovou roli v kampani Svobodných a přispějí k formulaci konkrétních politických opatření.

Zvláštní pozornost byla věnována tématu svobody slova, které je v dnešní době nezbytné řešit. Natalie Vachatová, která se tímto tématem dlouhodobě zabývá, na konferenci hovořila o nutnosti ochrany svobody projevu.

Na závěr tiskové konference předseda strany Libor Vondráček prohlásil, že se Svobodnými občané mohou konečně nastartovat skutečnou změnu v české politice. Svobodní chtějí uspět v letošních eurovolbách a následně ve sněmovních volbách v roce 2025.

Více informací o straně Svobodní naleznete na svobodni.cz.

Hlavní hesla kampaně:

  • Libor Vondráček: Korunu nedáme: Obrana české koruny a hotovosti. Zachování české suverenity v měnové politice.
  • Matěj Gregor: Pevnost Evropa: Důslednější ochrana vnějších hranic před nelegální migrací.
  • Karel Diviš: Jádro a mašiny: Stop Green Dealu a podpora českého průmyslu. Odmítáme mýtus o nutné de-industrializaci Evropy.

Sbor expertů strany Svobodní

Jiří Hynek: expert na obranu (prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu)

Markéta Šichtařová: expertka na finance a sociální věci (ekonomka, autorka odborných publikací a ředitelka společnosti Next)

Radek Suchý: expert na právo (advokát)

Pavel Šrámek: expert na zemědělství ( farmář a manažer)

Jiří Strachota: expert na energetiku a Green Deal (jaderný fyzik z předvoje ČR do CERNU urychlovače částic ve Švýcarsku)

Miroslava Havrda: expert na zdravotnictví (lékař, zakladatele oboru podiatre v ČR, zakladatel Svazu soukromých lékařů a mluvčí Paralelní lékařské komory)

Jan Kadlec: expert na životní prostřední. (pedagog a právník)

Tomáš Houška: expert na školství (pedagog, spisovatel a první ředitel Mensa gymnázia)

Jiří Svoboda Randula: expert na kulturu (provozovatel vyhlášeného hudebního klubu Melodka v Brně)

Robert Vlášek: expert na vnitro (bývalý policejní vyšetřovatel a zakladatel firmy FireGold)

Jiří Podhradský: expert na oblast dopravy a místního rozvoje (projektant dopravních staveb a zpracovatel energetických výpočtů)

Natalie Vachatová: expertka na svobodu slova (členka Společnosti na ochranu svobody projevu, soudní tlumočnice a majitelka překladatelské agentury)

Bohuslav Coufal: expert na kryptoměny (podnikatel v oblasti IT)

Luboš Zálom: koordinátor expertního sboru
A tento tým samozřejmě doplňují naši přední tři kandidáti: Libor Vondráček, Matěj Gregor a Karel Diviš

Šichtařová: Zemědělci mají být opět obětováni ideologii jako v době kolektivizace

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

MS = Markéta Šichtařová, ekonomická expertka strany Svobodní

že nemáme dávat. Tak si vyberte. A ve vysílání teď vítám mé dva hosty, kterými jsou ekonomka Markéta Šichtařová. Hezký den. Dobrý den. A také ekonom zezemědělské univerzity Tomáš Majer. Dobrý den i vám. Hezký den. Paní Šichtařová. Zemědělci očekávají pokles zisku za rok 2023 37 %.Má to ale háček. Rok 2022 byl v tomto ohledu nadprůměrný. Jaká je tedy realita? Stojí zemědělci před krachem, nebo si jen zvykli na vysoké ziskya nechtějí se jich vzdát? Tak toto je tady naprosto maximální ohavnost. Zkoušet zemědělce očernit tím, že jsou ti chamtiví kapitalisté, kteřísi zvykli na nějaký zaručený zisk a teď se zlobí, že budou mít zisk menší. To je skoro stejná hodnost jako propagandistické tvrzení, že zemědělci jsounějací proruští dezinformátoři. Myslíte si, že po celé Evropě a v celé Severní Americe jsou zemědělci chamtivci, kteří si zvykli na zisk? Ani omylem.Realita totiž je taková, že zemědělcům jde v podstatě o jejich živobytí. To, co se v posledních letech děje v celé Evropě, tak to je naprosto řízenáa ideologická likvidace celého zemědělství jako sektoru. Z krize krtíl v 50. letech. Zemědělci ve jménu Ruska přišli o svoje živobytí.Potom jim sice bylo vráceno v restitucích, ale teď už jim zase znovu vlastně hrozí něco podobného, že se jim to živobytí rozpadne z ideologických důvodů pod rukama.A teď si představte jejich obrovskou frustraci, když jsou nazýváni nějakými proruskými subjekty, když právě ve jménu Ruska v 50. letech o svoje žili tipřišli. To moje tvrzení, že se jedná o pomalejší variaci na kolektivizaci zemědělství, to vůbec není přehnané, protože podívejte se například do Nizozemska,kde padla vláda jenom kvůli tomu, že chtěla vybíjet chody kvůli tomu, že krávy produkují CO2. Podívejte se do Belgie, kde visí vlajky s úroky. Podívejtese po celé Evropě, kde se demonstruje, protože lidé přicházejí kvůli tomu, že nemohou používat pesticidy a hnojiva dostatečné míře, tak přicházejí ovýnosy. Jejich půda se stává bezcenná a oni o to přicházejí. Intelektuál ve městech a úředníků a politiků úplně unikát azákladní podstata toho, co se děje. Toto je totiž obrovské země. Ti lidí, kteří jsou pomalu likvidováni. Tentokrát sice nejde o třídní nepřátelé, ale jsou likvidovánijako někdo údajně ničí klima. Jenomže něco vám řeknu, bez zemědělců není jídlo a bez jídla jehla. Takže by mě moc zajímalo, jako tom tito ideologové, kteří přišli z kyínemhonmají lidi nakrmit. Pane Majere, váš pohled na věc, jak jsou na tom teď zemědělci? Slyšeli jsme už spoustu názorů,že si v minulých letech vytvořili finanční polštář, to znamená, teď tu složitou dobu by měli přečkat. Víte, já mám tak troškuvýhodu, já jsem, řekněme, nadstranický a nestojím ani v reprezentaci nějaké, řekněme, profesní skupiny. Nejsem politik, nikam nekandiduji, jsem prostě ze zemědělskéuniverzity. Já mám trošku výhodu, že tedy můžu záležitost zhodnotit, řekněme, objektivně. Tady je potřeba rozlišit vlastně dvě roviny. Jednata rovina je taková, že zemědělcům padají zisky. Ten rok 2022 byl skutečně extrémně rekordní, zatímco řekněme běžné roky.Zemědělství je ziskové a je ziskové každý rok od vstupu do EU, tedy od roku 2004, tak ten se pohybuje v těch posledních letech někde kolem devítimiliard korun, tak v roce 2022 ten zisk byl někde kolem 22, možná 25 miliard. Takže ten nárůst byl opravdujako extrémně, extrémně vysoký. A teď pochopitelně ten trh reaguje tím způsobem, že když vylítly ceny v roce 2022, tak se začalazvyšovat produkce. A teď kam s tou produkcí, protože prostě uběhnu nějaký výrobní cyklus a ceny pochopitelně začínají padat, protože je tady všude přetlak obilí. A ještě bych možnářekl, to vůbec není záležitost nějaké Ukrajiny nebo něčeho takového. Ty ceny se tvoří prostě na komoditních burzách, zejména na chicagské burze. Takže demonstrovat za cenypřed českým ministerstvem zemědělství je naprostý nesmysl. Ale naprosto chápu zemědělce, že demonstrují proti Green Dealu.A to není jenom Green Deal, ale jsou to další různé, řekněme byrokratické překážky, které jim neskutečným způsobem vlastně komplikují život. Takže tadybych, tady bych jako zemědělce celkem, celkem chápal, že to prostě tak je. Co se týká těch cen, ono zase za dva roky bude prostě situace u těch zemědělských komodit naprostodiametrálně odlišná, takže tam prostě je to zemědělství, země, podnikání, zemědělství tak trošku jako každé jiné. Jednou ty ceny jsou prostě vysoko, jednou jsou nízko. A i protovlastně je to jeden z důvodů, proč vlastně zemědělství je poměrně dobře subvencováno právě aby zemědělci, řekněme, byli kompenzovániza tu extrémní volatilitu cen, která prostě v zemědělství je vyšší než v ostatních sektorech národního hospodářství. Paní Šichtařová, kdo máv českém zemědělství skutečně důvody ke stížnostem? Jsou to drobní, střední nebo ti největší výrobci? Nebo všichni? Samozřejmě i muslimy.Právě kolega říká, že může být objektivní, ale já s tím přesto nesouhlasím, s tím, co říká. To právě z toho důvodu, že je obrovský rozdíl mezi malými a velkými.Proto taky vidíte, že profesní svazy v zemi se neshodnou nejenom zemědělství, ale i v průmyslu, ve službách totiž platí, že byrokracii zdaněním,regulací, všemožným nákladem státu likvidovat. Hlavně ty malé, protože ti mají, nemají celý aparát na to, aby vyplývaly mraky tabulek o tom,jak zrovna teď obdělávají svoji půdu. Takže pro ty malé vlastně znamená v podstatě likvidační tlak, zatímco ti velcí na to ten aparátmají, a proto také mohou vykazovat zisky. Takže když se potom díváme na data za celý sektor, ano, ono to vypadá, že tady máme nějaký třeba na zisku, ale už se neřekne, že tímtozpůsobem se vlastně vytvoří v zemi, kam ten 2, 3 firem, nějakých obrovských koncertů, případně i mnoho. No a samozřejmě my víme, že takový monopol bohuželneumí poskytovat kvalitní a zároveň reprodukci. Panem. Ministr zemědělství Marek Výborný v debatě naší televize uvedl, že v rámci podpory zvažujeulevit zemědělcům tím, že by se nedanily dotace. Zatím platí, že jednou rukou jim stát peníze dá a druhou rukou jim z toho část sebere. Tak jakýto má smysl? Já bych ještě možná ve těžkou zareagoval na ten předchozí příspěvek na obranu, řekněme, malých zemědělců, co se týká těch protestů teďka před Ministerstvem zemědělstvía všude jinde, tak dneska ty protesty vede jeden z největších zemědělců v zemi jako velký to, opravdu obrovský, velký hráč na trhu. Zpět k té vašíotázce. Já úplně nejsem příznivce nějaké extrémní regulace, takže ono se může potom stát, když tam jsou nějaké slevyna daních nebo slevy na sociálním pojištění, proč by to měli mít jenom zemědělci? Ozvou se lékaři, ozvou se učitelé, ozve se jim armáda nebo něco takového. Je to další vlastněi potenciální komplikace daňového, případně sociálního systému, ale úplně bych to zase nevylučoval, protože třeba v Polsku něco takového zemědělci majía pochopitelně tím pádem čeští zemědělci tím, že nemají takové úlevy, tak jsou jistým způsobem znevýhodněni. Chtělo by to nějakou důkladnouanalýzu, nějaký důkladný rozbor, dopadovou studii, co by to vlastně s českým zemědělstvím, českým potravinářstvím potažmo mohla udělat, mohlo udělat a pak bychom asibyli moudřejší. Ale vůči jako jakýmkoliv zásahům já jsem velice, jako velice opatrný, které by měly být v případě podpory neboprostě případě zásahu vlastně dalšího trhu. Už takto zemědělství je extrémním způsobem přelegudou přeregulované. A to je ostatně důvod, proč ty manifestace tady dneska máme.Ekonomové Tomáš Majer a Markéta Šichtařová byli našimi hosty. Díky a přeji hezký den. Také děkuji, na shledanou. A už za chvíli, za několik

Novinky

Přes dvacet let podniká. I díky tomu, že uměl naslouchat lidem, se stal starostou městysu Zlonice. Když však sleduje kroky současné vlády Petra Fialy (ODS), jenom marně kroutí hlavou. „Já ještě žiju v přesvědčení, že ODS by měla být ‚pravicová‘ strana, tedy podporovat samostatnost a odpovědnost občanů,“ připomíná Martin Kratochvíl, který se i proto rozhodl, že letos v září bude kandidovat v dresu Svobodných do Senátu v obvodu č. 29 Litoměřice.

Pane starosto, co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat do Senátu Parlamentu ČR? Byla to nějaká konkrétní událost, nebo dlouhodobé přesvědčení?

O politiku se na komunální úrovni zajímám roky. Prvotním impulsem je nespokojenost se stavem a následné přemýšlení, co s tím. Obdobně tomu je i s kandidaturou do Senátu. Již přes 20 let podnikám a některé poslední zákony, například úprava dohod o provedení práce, mi přišla jak mimo realitu. Senát je „pojistkou demokracie“ a já bych chtěl být jedním dalším „hlasem lidu“, který se ozve, když se něco takového bude dít.

Jaké zkušenosti z pozice starosty Zlonic si přinášíte do kandidatury do Senátu? Jaké lekce jste se naučil v komunální politice, které byste chtěl uplatnit na národní úrovni?

Zkušenosti nejen z pozice starosty, ale i ze svého podnikání, jako živnostníka i jako jednatele firmy. Z těch konkrétních zkušeností bych jmenoval nacházení kompromisů, vyslechnout si jiné lidi, hledat netradiční řešení tam, kde jiní selhali, zjednodušovat procesy, svěřovat odpovědnost. Za dvacet let se zkomplikovala českou legislativou téměř veškerá činnost. Bylo jen několik zákonů či rozhodnutí, které by usnadnily nebo snížily nutnost něco státu hlásit. Takovýto pohled mýma očima nabízím a chci jej aplikovat v Senátu, pokud budu zvolen.

Jak vnímáte dopady kroků současné vlády Petra Fialy na podnikání v České republice? Která opatření považujete za nejdůležitější, a proč?

Jako střelbu do vlastních řad. Já ještě žiju v přesvědčení, že ODS by měla být pravicová strana, tedy podporovat samostatnost a odpovědnost občanů. Již zmíněné úprava legislativy kolem dohody o provedení práce likviduje „možnost brigády“ a tím možnosti firem flexibilně reagovat na příležitosti. Daně a administrativa se jen zvyšují, již dlouho jsem neslyšel, že něco jako stát nepotřebujeme, čili že pojďme zrušit nějaký takový zákon, respektive nějaké zbytečné opatření či povinnost zrušit.

Nedávno se rozvířila diskuse o minimální mzdě. Mně to přijde jako úplně zbytečná debata nic neřešící a nikomu z těch, kteří pracují za minimální mzdu, nepomůže. Ekonomicky to jen zvedne hranici, kdy se občan (zaměstnanec) může zapojit do pracovního procesu. Firmy i malí živnostníci, kteří zaměstnávají lidi, si svých zaměstnanců váží, není to pro ně odpad. A mnohem lépe než nějaký státní limit funguje přirozená konkurence. V tomto ohledu však sociální dávky dost nespravedlivě konkurují zaměstnávání.

Digitalizace je často diskutované téma. Jaké kroky by podle vás měly být podniknuty k urychlení digitalizace veřejné správy v ČR?

Vylepšit IT systémy a do digitalizace nenutit. Zní to možná zvláštně, ale každá organizace, firma či i úřad si vybírá snadné řešení. Pokud vím, že mi něco usnadní práci, zrychlí, zefektivní – přejdu na nový systém, protože to dává smysl.

Ale nyní, digitalizace veřejné správy je spíš pokus o to, jak skenovat dokumenty a posílat je prostřednictvím datové schránky. V něčem se blýská na lepší časy, poslední rok stoupá počet již přímo elektronicky podepsaných dokumentů, ale mnohdy je to tak složité, že vítězí papírová verze. Nemusí to být nutně špatně, když se někdy použije „nedigitalizované“ řešení, ale ukazuje se, že digitalizace v současné podobě nepřináší výhody nepřináší.

V červenci měl začít fungovat nový systém pro stavební úřady a urychlit stavební řízení. Obávám se, že budou stavební úřady paralyzovány na delší dobu, ten systém nefunguje. Tvůrci budou muset hodně zabrat v následujících dnech, aby i náš stavební úřad ve Zlonicích mohl začít fungovat. Kdyby byl vytvořen systém, který funguje a zjednodušuje činnost stavebního úřadu, „sám by si našel“ své zákazníky ze strany úřadů.

Korupce a transparentnost jsou stále aktuální problémy. Jaké konkrétní kroky byste navrhoval pro zvýšení transparentnosti ve veřejné správě?

Nemyslím si, že je to až tak aktuální problém. Samozřejmě jsou případy, kdy se někde něco upeče.

Proč jste se rozhodl kandidovat právě do Senátu? Co vás na této instituci nejvíce oslovilo?

Možnost vyjadřovat se k zákonům, ovlivnit jiné senátory. Senátor má mandát přímo od lidí spjatý se svým jménem, na rozdíl od poslance, který je zvolen na základě stranické příslušnosti.

Na které oblasti se plánujete v Senátu zaměřit? Máte nějaké konkrétní plány nebo návrhy, které byste chtěl prosadit?

Zjednodušování v legislativě pro živnostníky, podnikatele. Obdobně obce, zejména ty menší, mají spousty povinností, které musí plnit. Při posuzování zákonů bych právě zvažoval jejich dopad do skutečné praxe. Jednotlivec však v Senátu nic nedokáže, obdobně jako v jiné kolektivně řízené organizaci. Je potřeba přesvědčit větší polovinu rozhodovacích subjektů o tom, jakou cestou se v dané oblasti vydat.

Jak vnímáte roli Senátu v českém ústavním systému? Co považujete za jeho hlavní úkoly a jak by měl podle vás fungovat?

Jako pojistku, kterou může při troše snahy dolní parlamentní komora přehlasovat. Ale když se vám nečekaně rozjíždí vůz z kopce, každá brzda je dobrá.

Jak hodnotíte současnou vládu Petra Fialy z ODS? Které její kroky považujete za pozitivní, a které naopak za problematické?

Pozitivně vnímám, že se rozeběhla výstavba dálnic. Funkční infrastruktura je důležitá. Na tomto bude mít však velké přispění i předchozí vláda.

Co byste chtěl vzkázat voličům, kteří zvažují, zda vám dát svůj hlas? Jak byste je přesvědčil o tom, že jste tou správnou volbou?

Podívejte se na výsledky a rozvoj, který nastal ve Zlonicích během mého starostování. Podílím se osobně na výkonu veřejné správy, abych něco ve svém okolí změnil; ne abych náhle zbohatl. Mám takovou vlastní motivační větičku, která vystihuje můj přístup. Život není nádrž, ze které čerpáš, ale jáma, do které dáváš. Proto tu jsou hory.

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vladnuti-Petra-Fialy-To-je-strelba-do-vlastnich-rad-mysli-si-starosta-A-nespokojenost-ho-zene-do-voleb-758882

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31