Vondráček na XTV: Poplatky ČT skončí, demokracie v ohrožení není, Letná nás nezmění

Vondráček na XTV: Poplatky ČT skončí, demokracie v ohrožení není, Letná nás nezmění

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec za klub SPD, byl hostem pořadu XTV moderátora Xavera. V otevřeném rozhovoru se vyjádřil k odchodu Markéty Šichtařové ze Sněmovny, demonstraci na Letné, plánovanému zrušení televizních poplatků i budoucnosti veřejnoprávních médií v digitální době.

Šichtařová: chyběla jí trpělivost

Vondráček bez vytáček přiznal, že odchod Markéty Šichtařové ze Sněmovny Svobodné mrzí – a to tím více, že mu o svém rozhodnutí předem nic neřekla. „Nečekal jsem, že takový zásadní krok udělá, aniž by mi cokoliv řekla,“ připustil. Odmítl však používat tvrdá slova o zradě. Šichtařové vytkl nedostatek trpělivosti – politika je podle něj běh na dlouhou trať, nikoli sprint, a ona od prvního dne pochybovala, zda bude mandát Svobodných dostatečně silný na skutečnou změnu.

Vondráček nicméně její skepsi částečně pochopil: „Tato vláda není čistokrevně svobodná, to je jasné.“ Přesto ji považuje za zásadně lepší alternativu k vládě Petra Fialy a věří, že rozdíl bude do roku 2029 gigantický. Uvolněné místo obsadil Josef Nerušil, zasloužilý člen SPD, který na kandidátce Svobodných získal výrazný počet preferenčních hlasů a stal se prvním náhradníkem ze zákona.

Letná: 2,5 % občanů nemůže přebít sliby dané milionům

Na otázku, zda ho demonstrace čtvrt milionu lidí na Letné znervózňuje, Vondráček odpověděl s klidem i se špetkou ironie: „Větší chvění jsem cítil ve čtvrtek, když Sparta na Letné dostala 4:0.“ Demonstranty nijak neodsuzoval – naopak ocenil, že se lidé aktivně zapojují do veřejného života. Přesto odmítl jakékoli ústupky od koaličního programu. Koalice stojí za sebou o 440 000 voličů více než předchozí vláda Petra Fialy. Klidně i všech 250 000 demonstrantů představuje pouhopouhá 2,5% populace. „Kdybychom kvůli 2,5 % lidí ignorovali sliby dané 50 % voličů, byl by to výsměch demokratickým volbám, ne milion chvilek pro demokracii,“ řekl jasně.

Demokracii jako takovou Vondráček v ohrožení nevidí. Naopak ji chce posílit zavedením referend po švýcarském vzoru. Pokud by 250 000 nespokojených občanů sesbíralo podpisy a vyvolalo referendum například o financování České televize, vláda by jeho výsledek musela respektovat. „Zatím mám pocit, že ti lidé nechtějí referendum – chtějí jen říkat nahlas, co se jim nelíbí,“ podotkl.

Televizní poplatky: zrušení je plán pro celé volební období

V oblasti veřejnoprávních médií Vondráček ujistil, že koalice od svého plánu neustupuje. Prvním krokem bude rychlá novela, která zruší poplatky pro firmy a znevýhodněné skupiny včetně seniorů. Tím se zabrání automatickému nárůstu poplatků díky inflační doložce v zákoně. Komplexní přesun financování do státního rozpočtu pak přijde nejpozději od 1. ledna 2027 nebo 2028, aby se s ním mohl naplánovat státní rozpočet. „Nikdo neřekl, že od plánu ustupujeme – jen to děláme ve dvou krocích,“ zdůraznil.

Na obavy z politického vlivu na média přes státní rozpočet odpověděl srovnáním: 17 států EU financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu a jejich demokracie nepadly. Připomněl i slova Václava Moravce z roku 2005, který tehdy sám přiznal, že politici mohou ovlivňovat ČT i změnou výše poplatku. Zároveň zpochybnil mýtus o naprosté nezávislosti veřejnoprávních médií: „Pan Moravec svérázně vykonával svoji roli – a tvrdit, že to bylo nezávislé, je těžko obhajitelné.“

Veřejnoprávní média v digitální době: čas hraje proti nim

Vondráček si dovolil i širší zamyšlení nad smyslem veřejnoprávních médií v éře internetu. Sledovanost tradičního terestriálního vysílání klesá, lidé si informace a zábavu hledají na YouTube a dalších platformách. „Je to otázka času, kdy budeme veřejnoprávní média považovat za doplněk, ne dominantní zdroj informací,“ řekl. Pořady jako StarDance nebo Peče celá zemi by podle něj bez problémů pokryla komerční televize – financovaná inzerenty, nikoli poplatníky. Přechod financování na státní rozpočet ušetří navíc přibližně 250 milionů korun ročně, které dnes ČT a ČRo vydají jen na správu výběru poplatků.

Vondráček tváří v tvář Dvořákovi a Pospíšilovi | Partie CNN Prima NEWS

Vondráček v Partii CNN Prima: Vláda plní sliby, opozice seje paniku

Libor Vondráček, poslanec a předseda strany Svobodní, vystoupil v neděli 22. března 2026 v politické diskuzi Partie na CNN Prima NEWS. Vedle europoslance ANO Jaroslava Bžocha a zástupců opozičních stran STAN a TOP 09 čelil Vondráček útokům na koaliční politiku v oblasti obrany, energetiky i zahraniční politiky. Přesvědčivě se zastal vládního kurzu a odmítl, že by koalice selhávala.

Vondráček: Voliči jsou spokojeni, my plníme program

Debata se otevřela průzkumem STEM, podle nějž ANO dosahuje 34,2 % a koalice jako celek si drží stabilní podporu. Vondráček odmítl tezi opozice, že ANO „kanibalizuje“ menší koaliční partnery. Poukázal na to, že SPD si drží ve volbách 7,1 % a klub ve sněmovně fakticky posiluje o hlasy stran Svobodných, PRO a Trikolóry. „Průzkumy je potřeba brát sice vážně, ale zase méně vážně než volební výsledky,“ zdůraznil. Zároveň připomněl, že 76 % voličů koaličního bloku je s vládou spokojeno – číslo, které sám citoval přímo z podkladů na stole.

Na demonstraci na Letné Vondráček reagoval věcně a bez nálepkování: „Lidé mají právo se sejít. Ale nemohou od nás čekat, že začneme plnit program opozice – proto jsme přece nedostali hlasy.“ Ocenil, že nynější vláda, na rozdíl od té předchozí, demonstranty nespojuje s proruským vlivem. Pro Svobodné zdůraznil klíčové body programového prohlášení – transparentnost financování neziskových organizací ze zahraničí a otázku veřejnoprávního financování České televize.

Obrana: Vondráček hájí ministra Zůnu i cestu Babiše na NATO

Jedním z nejostřejších témat byl státní rozpočet a výdaje na obranu. Opozice (STAN, TOP 09) kritizovala, že nová vláda škrtla oproti Stanjurovu návrhu 21 miliard na obranu. Vondráček tuto kritiku otočil: „Stanjura navýšil loňský rok obranu o pouhou jednu miliardu a teď se pohoršuje? My oproti roku 2025 přidáme 24 miliard.“ Zároveň vyzdvihl, že ministr Zůna je absolventem nejvyšších vojenských kurzů NATO a je to právě on, kdo nejlépe umí správně metodicky spočítat výdaje tak, aby byly NATO započitatelné.

Na otázku summitu NATO v Ankaře, kam pojede premiér Babiš s ministrem zahraničí Macinkou místo prezidenta Pavla, Vondráček zopakoval svůj dřívější postoj: vládní tandem má přímou zodpovědnost za státní rozpočet a bude obhajovat české výdaje profesionálněji než prezident, který rozpočet naopak kritizuje. „Zodpovídáme se českým voličům a jejich bezpečnost je naše priorita – nikoliv proto, aby si Spojené státy něco odškrtly,“ uzavřel.

Energie a Maďarsko: právo veta jako zásadní princip

V bloku o energetické krizi způsobené válkou na Blízkém východě a cenách ropy kolem 110 USD za barel hájil Vondráček prozatímní postup vlády jako správný. Upozornil, že díky rychlejšímu zavedení monitoringu marží jsou česká paliva stále o přibližně 8 Kč levnější než v Rakousku – v roce 2022 za předchozí vlády byl tento rozdíl jen koruna. „Pokud by se ceny přiblížily úrovni zemí zatížených zelenými daněmi, teprve tehdy bude potřeba zasáhnout – například snížením spotřební daně, aniž bychom narušili svobodu podnikání,“ vysvětlil.

Maďarsko a jeho veto půjčky Ukrajině Vondráček nezatratil. Hájil princip práva veta jako zásadní nástroj ochrany národních zájmů v EU: „Víme, co přineslo, když jsme kvůli Lisabonské smlouvě přišli o právo veta v oblasti migračních kvót.“ Dodal, že geografická poloha Maďarska a jeho závislost na ropovodu Družba jsou objektivní faktory, které nelze přehlížet, a vyjádřil přesvědčení, že jakmile bude ropovod opraven, Orbán změní tón.

Zelená energie vs. energetická bezpečnost

V živé výměně s exministrem Dvořákem (STAN) Vondráček odmítl rovnici „odpor k Green Dealu = proruský postoj“. Připomněl, že podle zprávy deníku Guardian financovalo Rusko ekologické aktivisty, kteří bojovali za přechod od uhlí k plynu – což podle něj bylo strategicky výhodné právě pro Moskvu. „Uhlí máme na svém území, a to nám nikdo nezablokuje, ať se tam válčí nebo neválčí. Vzdávat se domácích zdrojů energie je krok, který bychom měli přehodnotit,“ argumentoval Vondráček. Debata tak ukázala jeho schopnost přenést diskusi z obrany do útoku i v tématech, kde jej opozice tlačila do defenzivy.

Vondráček v ČT: Prezidentovi sekáme pravomoci! „Nejde o naschvál, jde o princip“

Ve čtvrtek 19. března se v pořadu Události komentáře na České televizi střetli dva místopředsedové sněmovního ústavněprávního výboru – Libor Vondráček za Svobodné (klub SPD) a Karel Dvořák za STAN – v debatě o pozměňovacím návrhu, který by připravil prezidenta republiky o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Návrh, jehož autorem je právě Libor Vondráček, prošel ústavněprávním výborem a má být součástí nového zákona o státních zaměstnancích. Celé vystoupení se neslo ve znamení ústavněprávní polemiky a otázky, zda jde o principiální reformu systému, nebo politický útok na prezidenta Petra Pavla.

Princip parlamentní republiky

Vondráček hned v úvodu zarámoval svůj návrh jako součást „komplexní změny úpravy výkonné moci“ a důsledně trval na systémovém rozměru celé iniciativy. Argumentoval srovnáním s okolními státy: pravomoc prezidenta kontrasignovat vysílání vedoucích stálých misí při mezinárodních organizacích podle něj není v parlamentních demokraciích obvyklá. „Jde o princip, nejde o konkrétní postavy. Kdyby v budoucnu nějaký prezident chtěl dělat ještě větší naschvály, tak v případě, kdy trváme na tom, že jsme parlamentní republika, pro mě je spíš otázka, proč dosud tuto pravomoc měl,“ řekl Vondráček.

Vysvětlil také, že celý návrh vznikl v reakci na způsob, jakým prezident Pavel vykládal své pravomoci – tedy pokusy „jít na hranu nebo možná za hranu ústavy“. Zdůraznil, že právě toto chování přimělo jeho tým celou oblast pečlivě přezkoumat a navrhnout zpřesnění tam, kde ústava sama věc výslovně neřeší. „On zvedl varovný prst tím, jakým způsobem si široce vykládal své pravomoci, a my jsme si řekli, že stojí za to zpřesnit kompetence,“ vysvětlil.

Karel Dvořák návrh označil za „naschvál vládní koalice vůči prezidentovi“ a upozornil na procesní problematičnost – přílepek neslučitelný s judikaturou Ústavního soudu. Vondráček se bránil věcným argumentem: jako precedent citoval nedávné posvěcení nového trestného činu přilepeného k Lex Ukrajina  ze strany samotného Ústavního soudu a uzavřel, že v jeho návrhu Ústavní soud nemůže spatřovat problém.

Summit NATO a zodpovědná zahraniční politika

Souběžně se v debatě řešila snaha vládní koalice zamezit prezidentovi v cestě na summit NATO. Vondráček tuto iniciativu obhájil jako zodpovědný přístup: odkázal na situaci, kdy prezident Pavel „začal řešit letadla, neměl k tomu žádný podklad a vznikla z toho mediálně zamotaná situace, kterou jsme si mohli odpustit“. Celou věc označil za „prevenci“ a zdůraznil, že nová vláda nese plnou zodpovědnost za zahraniční politiku a má právo na tom summitu reprezentovat svoji pozici. „Je to zodpovědný přístup pana premiéra a ministra zahraničí,“ řekl.

Právě tato pasáž ukázala na klíčový argument Vondráčkovy linie: v parlamentní republice je zahraniční politika věcí vlády, nikoli prezidenta, a jakékoli překročení této hranice ze strany hlavy státu je třeba systémově ošetřit – bez ohledu na to, kdo prezidentský úřad zastává.

Lex Turek a otázka super-náměstka

Třetí linií večera byl jiný pozměňovací návrh – tentokrát od Radka Vondráčka – zavádějící funkci náměstka pověřeného řízením celého ministerstva. Libor Vondráček obsah návrhu obhájil praktickým argumentem: ministři jsou stále častěji v Bruselu a potřebují někoho s formální pravomocí řídit ministerstvo za jejich nepřítomnosti. Zdůraznil, že celý zákon o státní službě míří ke zjednodušení a zlepšení fungování státní správy jako služby občanům.

Na mediální nálepku „Lex Turek“ Vondráček reagoval věcně: „Není to zákon o panu poslanci Turkovi.“ Dvořák hovořil o „bezradnosti při přípravě zákona“ a připomněl, že návrh vyžadoval přes 30 koaličních pozměňovacích návrhů. Vondráček to uvedl na pravou míru: počet pozměňovacích návrhů je výrazně nižší než u předchozího služebního zákona, který prošel desítkami změn i po nabytí účinnosti. „My jsme ten zákon velmi zjednodušili, doplňujeme ho o věci, které tam chyběly, a bereme si zpětnou vazbu,“ řekl.

Skutečnost, že Radek Vondráček svůj návrh stáhl, vysvětlil jednoduše: nebyl přítomen na jednání výboru, aby ho mohl obhájit – zcela standardní procedurální situace, nikoli důkaz o špatné přípravě samotného návrhu.

Celkový dojem z vystoupení

Libor Vondráček v pořadu Události komentáře vystupoval jako politik s jasnou ústavněprávní koncepcí a schopností věcně argumentovat i pod opakovaným tlakem moderátora a oponenta. Konsistentně hájil myšlenku, že parlamentní republika musí mít jasně vymezené prezidentské pravomoci a že jejich zpřesnění je systémovým krokem, který chrání stabilitu státu bez ohledu na to, kdo hlavy státu zastává. Zatímco Dvořák zůstával u procesní kritiky a politické interpretace, Vondráček držel věcnou linii a při každém pokusu o personalizaci debaty vracel rozhovor zpět k principu. Jeho vystoupení tak přesvědčivě ukázalo, že za návrhem stojí promyšlená ústavněprávní úvaha – nikoli politická hra.

Vondráček: Babiš s Macinkou jsou na summit NATO nejpovolanější. Pavel by to hájil obtížně

Poslanec Libor Vondráček se v úterý večer v pořadu 360° CNN Prima News vyjádřil ke třem hlavním tématům dne — zastoupení Česka na letním summitu NATO, účasti vládního zmocněnce Filipa Turka na jednání unijních ministrů životního prostředí a slovenským opatřením omezujícím prodej nafty cizincům.

Ústředním tématem debaty bylo rozhodnutí premiéra Andreje Babiše, který prohlásil, že na letní summit NATO pojede on spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, a nikoli prezident Petr Pavel. Vondráček tuto variantu otevřeně podpořil. Jako hlavní argument uvedl, že Macinka v posledních týdnech absolvoval úspěšné vystoupení na mezinárodním plénu a že právě tandem premiéra a ministra zahraničí má podle jeho slov dostatek informací k tomu, aby spojencům přesvědčivě vysvětlil, jak Česká republika hospodaří se svým rozpočtem a proč k výdajům na obranu přistupuje efektivněji, než jak naznačují pouhá čísla. „Kdyby se tam měl postavit pan prezident za tento návrh, mohl by ho hájit obtížně, a to i vzhledem k výhradám, které zazněly v posledních dnech ke státnímu rozpočtu,“ řekl Vondráček a dodal, že prezident tím podle jeho názoru ukázal, že není zcela vybaven k tomu, aby před spojenci pozici České republiky dostatečně odůvodnil.

Na otázku moderátora, zda se prezident v kauze letounů L-159, kdy Pavel veřejně hovořil o jejich možném poskytnutí Ukrajině, zachoval neprofesionálně, Vondráček odpověděl opatrněji. Nepopřel prezidentovy vojenské zkušenosti, ale trvál na tom, že se Pavel pustil na pole, které nemělo dostatečnou oporu v předchozí diskuzi s vládou. Ministr obrany potvrdil, že analýzy dokládající, že letadla lze postrádat, neexistovaly. „Bylo to komunikační faux pas. Určitě jsme si to mohli odpustit,“ konstatoval Vondráček. Zároveň odmítl nařčení z vydírání prezidenta s tím, že výdaje na Kancelář prezidenta republiky jsou i po jejich snížení stále procentuálně vyšší než za Miloše Zemana a vyšší než v době, kdy končil Andrej Babiš. Ke kritice poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové ze STAN o pokleslé politické kultuře pak Vondráček připomněl odvolání Ivana Bartoše z vlády, které podle něj bylo ze strany předchozí koalice daleko viditelnějším příkladem právě takového přístupu.

Druhou rovinou večerní debaty byl spor o to, zda byl vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek adekvátní náhradou za ministra životního prostředí Igora Červeného na úterním jednání unijních ministrů v Bruselu. Vondráček zastával stanovisko, že výsledek jednání byl z hlediska českých zájmů příznivý, protože na rozdíl od předchozí vlády, jejíž ministryně Anna Hubáčková nakonec hlasovala pro zákaz aut se spalovacím motorem, tentokrát Česká republika s jasným mandátem vlády odmítla tento zákaz jako nesmysl poškozující český autoprůmysl. „Jestli to řekl pan ministr nebo Filip Turek, to pro české občany není zas až tak důležité. Hlavní je, že to zaznělo,“ prohlásil. Zároveň se ohradil proti hodnocení Turkovy angličtiny ze strany poslankyně Vaňkové s tím, že sám angličtinu jiných politiků nehodnotí, a v tomto kontextu připomněl i jiné podobné situace u politiků z jiných stran. Na závěr tohoto tématu Vondráček zdůraznil, že Green Deal a ministerstvo životního prostředí nejsou totéž: Turek je zmocněncem pro Green Deal, který se řeší v Bruselu, zatímco ministr řeší národní parky a ochranu krajiny — jejich agendy se proto nepřekrývají natolik, aby bylo povinností ministra zúčastnit se tohoto konkrétního summitu místo zmocněnce.

Třetím tématem bylo slovenské vládní nařízení, podle nějž budou cizinci — včetně Čechů — od čtvrtka platit na slovenských čerpacích stanicích za naftu více, přičemž slovenská vláda na 30 dní omezila i vývoz paliva. Ceny ropy mezitím vzrostly ke 110 dolarům za barel v důsledku útoků na ropná zařízení na Blízkém východě. Vondráček přiznal, že slovenský postup je přísně vzato porušením principu jednotného trhu EU, zároveň ale dodal, že nelze přehlížet, v jak složité situaci se Slovensko nachází — od konce ledna nefunguje ropovod Družba, který byl dosud hlavní zásobovací tepnou. „Jejich pozice je velmi nekomfortní,“ řekl a doplnil, že k podobnému jednání přistupují i jiné státy — jako příklad uvedl Německo, které podle jeho slov bezostyšně porušuje pravidla jednotného trhu dotacemi pro velké podniky, nebo samotnou EU, která zaváděním uhlíkových cel porušuje závazky u Světové obchodní organizace. Pro Českou republiku podobné opatření Vondráček zatím nepovažuje za potřebné. Česká nafta a benzín jsou v porovnání s okolními zeměmi výrazně levnější, Němci a Rakušané jezdí tankovat k nám — a to podle Vondráčka přináší do státního rozpočtu navíc spotřební daň a DPH. „Možná hurá, ať to dělají,“ uzavřel tuto část debaty s tím, že na rozdíl od Slovenska Česká republika akutní nedostatek paliv netrestá.

Zákon FARA pro politické neziskovky: proč Vondráček hájí zákon o transparentním financování NGO

Ústřední spor v pořadu Pro a proti ukázal na jednoduchou otázku: má v Česku platit stejný standard transparentnosti pro všechny, kdo ovlivňují politiku – tedy nejen pro politické strany, ale i pro neziskové organizace se zahraničními penězi a politickou agendou, podobně jako v USA pod dohledem zákona FARA (Foreign Agents Registration Act)? Právě to obhajoval ve sněmovním studiu Českého rozhlasu Libor Vondráček, který navrhovaný registr „neziskovek“ popsal jako analogii k přísným pravidlům financování politických stran a k principu amerického FARA, zatímco Karel Dvořák ze STAN v něm viděl nástroj k umlčování občanské společnosti.

Co ve studiu zaznělo

Libor Vondráček v pořadu Pro a proti připomněl, že vláda pouze plní vlastní programové prohlášení: zavést registr subjektů financovaných ze zahraničí, které působí ve veřejném prostoru a prosazují politické zájmy. Zdůraznil, že nejde o “nálepkování zahraničního agenta”, ale o účetní a evidenční nástroj – tedy o transparentní přehled finančních toků, podobně jako u politických stran.

Jeho oponent Karel Dvořák (STAN) návrh označil za “nálepkovací” a „šikanu občanské společnosti“, s odkazem na Slovensko, Maďarsko a Rusko, kde podobné normy soudy či EU kritizovaly. Tvrdí, že dnešní povinnosti neziskových organizací – výroční zprávy, účetní závěrky, registr dotací, zákon o lobbingu – jsou dostatečné a že nový zákon má jen zastrašit aktivní veřejnost.

Argumenty pro zákon

• Vondráček připomněl inspiraci americkým zákonem FARA, který vznikl v roce 1938, aby veřejnost měla přehled, kdo prosazuje zájmy cizích mocností, tehdy zejména nacistického Německa a sovětského komunismu. Podobně má mít česká veřejnost jasno, kdo působí ve prospěch cizího státu nebo zahraničního aktéra – a kdo za to dostává zaplaceno.
• Klíčový moment: pokud je v Česku extrémně přísná regulace financování politických stran – včetně zákazu zahraničních darů, transparentních účtů, registru dárců a vysokých sankcí – je logické, aby stejnou transparentnost nesly i politicky aktivní neziskové organizace, think-tanky a kampaně, které fakticky do politiky zasahují, jen bez volební kandidátky.
• Vondráček opakovaně zdůraznil, že cílem není kriminalizace, ale zveřejnění: kdo přijímá peníze ze zahraničí, zapíše se do registru, povede transparentní účet a tuto skutečnost jasně uvede – například na webu. Sankce stojí až na konci – za porušení povinnosti, ne za samotné financování.
• Připomněl také, že předchozí vláda zavedla trestný čin jednání ve prospěch cizí moci (§ 318), který vládní většina (včetně SPD) nyní chce zrušit, právě proto, že je příliš tvrdý a vágní. V tomto kontextu je registr s administrativní povinností mnohem mírnější nástroj: místo trestní represe nabídne veřejnou kontrolu.

Odpověď na námitky opozice

Dvořák varuje před „černou listinou“ a argumentuje, že zákon stejně nedopadne na skutečné nepřátele státu, kteří si své financování maskují. Jenže většina vlivných „politických“ neziskovek funguje zcela oficiálně, čerpá granty z EU, norských fondů nebo od zahraničních nadací a vstupuje do veřejné či školní debaty – příkladem, který Vondráček jmenoval, je Člověk v tísni a jeho projekty typu festival Jeden svět.

Právě u těchto organizací je podle Vondráčka legitimní, aby měly stejný standard transparentnosti jako politické strany: pokud vstupujete do politického boje, formujete názory veřejnosti a mládeže, je fér říct, kdo vaši činnost platí – zvlášť pokud to nejsou čeští voliči, ale zahraniční zdroje.

Odmítnout zákon jen proto, že některé autoritářské režimy přijaly zdiskreditované verze podobných předpisů, není přesvědčivé. Vondráček správně říká, že je možné poučit se z chyb Maďarska či Slovenska tak, aby česká verze odpovídala evropským standardům a ústavním limitům – tedy nesmí diskriminovat, nesmí bránit existenci spolků, ale může požadovat zveřejnění financování.

Proč je zákon potřebný

Debata v pořadu nakonec ukázala zásadní spor: jde o to, zda má být za transparentní považováno pouze to, co už dnes najdeme v roztříštěných účetních závěrkách, nebo zda má vzniknout jednoduchý, veřejně srozumitelný registr, kde se na jednom místě ukáže, kdo prosazuje, jaké politické zájmy a z jakých zahraničních zdrojů.

V situaci, kdy stát velmi přísně hlídá financování politických stran a omezuje jejich příjmy, je logické, aby obdobná pravidla platila i pro neziskové organizace, které do politické soutěže vstupují kampaněmi, programovým lobbyingem nebo ovlivňováním veřejného mínění – a to obzvlášť tehdy, pokud jsou placené ze zahraničí. Není to útok na občanskou společnost, ale narovnání prostředí: kdo ovlivňuje politiku, má hrát podle stejných transparentních pravidel.

Libor Vondráček v duelu s Lucii Sedmihradskou (STAN) ČT24

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Vondráček v 360° CNN Prima NEWS: Rozpočet realita, obrana 2,1%, zdražení nafty

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Šichtařová v CNN: Kontrola marží ceny benzínu nesníží. Je třeba snížit daně

Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.​

Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“

Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“​

Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.​

Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA

Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“​

Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“

Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost

K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“

Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“

Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement

Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“

Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.

Libor Vondráček v 360° CNN: „Rakušan ode mě hlas nedostane!“

Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.​

Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“

Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“​

Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.​

Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA

Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“​

Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“

Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost

K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“

Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“

Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement

Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“

Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.

Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu

Libor Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu

Předseda Svobodných a poslanec za SPD Libor Vondráček byl 5. března hostem podcastu „Ptám se já“ (Hard Talk Seznam Zpráv) s moderátorkou Marií Bastlovou, kde komentoval nevydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Sněmovny Tomia Okamury v kauzách Čapí hnízdo a plakát. Babiš stíhání označil za politicky motivované, Sněmovna oba poslance nevydala navzdory opozičnímu odporu. Vondráček neočekává dramatické změny v koalici: „Konspirační teorie, nepropadl jsem panice ani hysterii. Změny budou malé.“ Diskuse z prostor Sněmovny se dotkla imunity, očkování, EET, inkluze, obrany a práce poslankyně Markéty Šichtařové.

Sněmovna poslance nevydala kvůli politické motivaci stíhání

Vondráček jednoznačně podpořil nevydání Okamury a označil ho za ochranu před politickým stíháním. „Imunita chrání poslance za plakát a názor – ať se mi líbí nebo ne,“ uvedl a připomněl, že takové kauzy nesmí vést k zbavení ochrany. U Babiše poukázal na anomálie v kauze Čapí hnízdo, která trvá přes deset let. „Byl třikrát vydán, vrchní soud narušil dvojinstančnost nižší instance – systém to umožňuje,“ reagoval na Bastlovu námitku protahování advokáty.

O vlivu na koalici má jasný názor. „Občané řeší své problémy, ne imunitu. Opozice nemá návrhy na reformu, jen mediální zkratky,“ kritizoval a připomněl logickou časovou posloupnost hlasování o důvěře vlády a imunita.

Voliči kritizují očkování i EET, Vondráček doufá v kompromisy

Mezi hlavní stížnosti voličů Svobodných patří národní očkovací strategie i elektronická evidence tržeb. „Strategie nevyplývá z programového prohlášení, předchozí vláda tlačila na covid očkování – propouštěli IZS proti vůli,“ vysvětlil. Varoval před mRNA vakcínami u dětí a osobně přiznal: „Hexavakcínu bych neudělal, imunita se rozvíjí do 6–8 měsíců.“

Věří v ústupky ministra Vojtěcha díky diskuzím. „Náměstek Kettner dohlíží, verze se změní zásadně,“ doufal a EET označil za zbytečnou překážku. „Svobodní by to nezaváděli, i malá bariéra podnikatelům vadí – milionový obrat je stále nástroj.“

Inkluze potřebuje zásadní revizi kvůli prospěchu dětí a učitelů

Vondráček prosazuje změny v inkluzi primárně v zájmu dětí, učitelů a rodičů. „Vedlejší efekt je úspora miliard, ale hlavní důvod je prospěch žáků,“ zdůraznil a navrhl speciální třídy v běžných školách. Ty by měly přijmout děti s poruchami chování, které ruší výuku. „Ostatní žáci nesmí trpět, zatímco rušitelé brání v učení,“ vysvětlil řešení.

Tělesně handicapovaní žáci zůstanou v běžných třídách. „Děti se potkávají na tělocviku, v jídelně i na kroužcích – žádná segregace není,“ upřesnil a připomněl kompromis s ministrem Plagem. „Původně jsme chtěli zrušení, dosáhli jsme revize v programovém prohlášení.“ Na Bastlovu zmínku o šikaně reagoval: „Rodiče a učitelé vnímají realitu jinak.“

Náčelník Řehka mluví bez analýz, armáda se zaměřuje na efektivitu

Vondráček obhajuje rozhodnutí ministra obrany Zůny o zákazu rozhovorů náčelníka Karla Řehky. „Řehka je voják, ne politik, a v Otázkách Václava Moravce jsou témata politická,“ vysvětlil primární důvod. Kritizoval jeho výroky o letounech L-159. „Nemluvil na základě analýz, domýšlel si, že je můžeme postrádat – ministr to na klubu vysvětlil.“

Předpokládá senátní ambice Řehky a upozornil na aktuální krizi. „Soustřeďte se na Írán, ne na média – všechny síly zapojit do příprav,“ dodal k prioritám. Navíc chce reformu záloh. „Bez rizika nuceného vyslání do Iráku nebo Afghánistánu – vytvořit nový institut pro dobrovolníky s benefity jako řidičák na velká vozidla či zbrojní průkaz.“

Šichtařová přispívá na klubu, její videa slouží jako osvěta

Moderátorka kritizovala absenci návrhů, projevů a členství ve výborech u Markéty Šichtařové. „Žádné veřejné výstupy, jen videa,“ namítla Bastlová. Vondráček obhajoval její přínos. „Připravuje klub studiem sněmovních tisků a diskusemi – její pohledy posilují pozici SPD.“

Preferenční hlasy Markéty Šichtařové podle Vondráčka jasně ukazují důvěru voličů v její odlišný přístup. „Pravda je, že drtivá většina poslanců v tomto volebním období nepředložila žádný sněmovní tisk – skutečná práce probíhá primárně na poslaneckém klubu, kde se po čtyřech letech projeví, který styl je efektivnější,“ zdůraznil. Zaměstnávání partnera jako asistenta za 55 tisíc Kč měsíčně označil za běžnou praxi napříč parlamentní historií. „Asistent sdílí nejdůvěrnější informace, důvěra je zde klíčová – není to ojedinělé, řada senátorů i poslanců volí rodinné nebo blízké osoby,“ objasnil. Její videa považuje za osvětu, nikoli prodej: „Natočila jedno v prostorách Sněmovny, což jsme probrali – už tam nebude natáčet, jedná se o inspirativní obsah pro veřejnost.“

Vláda funguje efektivně podle programu, kandidatura podle průzkumů

Vondráček zdůraznil pragmatický přístup koalice. „Prosadíme sliby – očkování dobrovolné, bezpečí na prvním místě, štíhlý stát jako ve Švýcarsku.“ Osobně plánuje zbrojní průkaz, ale zálohy odmítá kvůli zahraničním rizikům. „Chci být užitečný bez nucené mise.“

Na otázku samostatné kandidatury Svobodných odpověděl opatrně. „Průzkumy ukážou – nechceme propadlé hlasy voličů.“ Celý rozhovor ukázal jeho strategii: imunita chrání politiku před stíháním, vláda se soustředí na efektivitu bez mediálních hysterií.