Video

Video

České zbraně pod palbou. Svobodní bijí na poplach před novým zákonem

Svobodní zbrojí proti plánovaným změnám zbraňové legislativy v Česku. Předseda strany Libor Vondráček a odborník na průmysl a obchod Ondřej Vašíček v televizní diskusi Facka zprava rozebrali návrhy ministerstva vnitra, které označují za nebezpečné a nesmyslné. Debata přinesla nejen analýzu české legislativy, ale i srovnání s odstrašujícími příklady ze zahraničí.

Navíc na toto téma navazují Svobodní i prakticky. Příští čtvrtek 23. ledna pořádají 5. díl Konference svobody, který se zaměří právě na zbraňové zákony a plánované změny. Diskutovat budou špičkoví odborníci jako Pavel Černý z Ligy LIBE nebo Jakub Engelmajer ze sdružení LEX.

Zákony pod tlakem: Co vlastně navrhuje ministerstvo vnitra?

Libor Vondráček a Ondřej Vašíček označili snahy ministra vnitra Víta Rakušana za experiment, který ohrožuje práva občanů. Vašíček, aktivní sportovní střelec a dlouholetý zastánce práv držitelů zbraní, popsal hlavní změny, které návrh přináší. Jedním z nejvážnějších návrhů je možnost domovních prohlídek bez soudního příkazu při podezření na přechovávání zbraní. Stačí, aby někdo policii nahlásil, že máte zbraň, a vy se můžete ocitnout pod drobnohledem, i když jste nic neprovedli. To je podle Svobodných zásah do základních práv občanů.

Další návrh se týká omezení tlumičů a dalšího příslušenství. Vašíček vysvětlil, že tlumiče mají praktické využití, chrání sluch střelců a zajišťují klidnější provoz střelnic, zejména v blízkosti obytných zón. Přesto ministerstvo plánuje jejich zákaz. „Tlumiče nejsou ‚zbraně z bondovek‘, jak si mnozí myslí. Jsou to běžné pomůcky, které v rukou legálních střelců pomáhají. Zákaz by poškodil jen slušné uživatele, zatímco zločincům zůstanou dostupné přes černý trh,“ upozornil Vašíček.

Plánované zpřísnění pravidel pro registraci zbraní by podle něj mohlo poškodit i prodej zbraní, které si dnes mohou zájemci koupit na občanský průkaz. Jde například o flobertky nebo plynové zbraně. Ministerstvo navrhuje, aby i tyto zbraně podléhaly registraci, což podle Vašíčka zbytečně komplikuje život slušným občanům.

Inspirace Británií? Varovný příklad zákonů, které nefungují

Vondráček se v diskusi opakovaně vracel k příkladu Velké Británie, kde dlouhodobě platí přísné zbraňové zákony. Podle něj je to typický příklad toho, kam vede odzbrojení obyvatel. „Zakázali nejen střelné zbraně, ale postupně i nože, pepřové spreje a dokonce kyseliny. Výsledek? Zločinci mají stále zbraně, ale slušní občané jsou bezbranní. Kriminalita tam prudce roste.“

Vašíček doplnil, že britské zákony jsou dnes tak absurdní, že lidé dostávají záznamy v rejstříku za to, že mají u sebe pepřový sprej nebo delší nůž. Zákony podle něj trestají slušné občany, zatímco kriminálníci se k nelegálním zbraním stále dostanou. „Tohle je přesně směr, kterým se nesmíme vydat,“ varoval.

Zbraňové zákony a politika: Jaké jsou skutečné motivy?

Podle Svobodných je za návrhy ministerstva vnitra skrytý politický kalkul. Vít Rakušan se podle Vondráčka snaží zaujmout progresivní voliče tím, že se prezentuje jako politik, který řeší bezpečnost. „Chce na sebe upozornit. Tématem zbraní přetahuje voliče Pirátům a dalším levicovým stranám. Někteří lidé slyší na jednoduchá hesla jako ‚zakážeme zbraně, snížíme kriminalitu‘, ale ve skutečnosti je to lež,“ uvedl Vondráček.

Vašíček upozornil, že takové návrhy oslabují důvěru mezi státem a občany. „Vlastnictví zbraní je symbolem důvěry státu ve své občany. Pokud začneme měnit zákony, říkáme tím lidem, že jim nevěříme. To není cesta, kterou by se měla ubírat svobodná společnost.“

Přijďte diskutovat o budoucnosti českých zákonů

Na závěr diskuse oba aktéři pozvali diváky na 5. díl Konference svobody, který se uskuteční 23. ledna na Novotného lávce v Praze. Hlavním tématem bude budoucnost české zbraňové legislativy. „Konference nabídne prostor pro odbornou debatu i otázky od veřejnosti. Přijďte si poslechnout názory nejlepších odborníků a zapojte se do diskuze,“ vyzval Vondráček.

Na akci vystoupí například Pavel Černý (Liga LIBE), Jakub Engelmajer (sdružení LEX) nebo senátor Zdeněk Hraba. Moderovat bude Libor Vondráček. Další informace NALEZNETE ZDE.

Fiala už se pojišťuje, jedná s Hřibem. Musíme tomu zabránit, velí Vondráček

Předseda Svobodných Libor Vondráček se v rozhovoru ostře opřel do premiéra Petra Fialy, kterého označil za „fantomase české politiky“, který „každou chvíli vymyslí něco jiného“ a posluhuje Bruselu. Zároveň varoval před návratem komunistů k moci. „Musíme zabránit tomu, aby současný vládní projekt pokračoval. Ale také musíme zabránit tomu, aby Andrej Babiš vládl pouze s podporou KSČM,“ uvedl. Hovořil také o spojování opozičních pravicově smýšlejících subjektů.

Při zamyšlení se nad posledními třemi lety úřadování vlády premiéra Fialy si Libor Vondráček neodpustil poznámku o jeho schizofrenní povaze. „Před nějakým časem jsem si myslel, že nám nevládne premiér Petr Fiala, že nám vládne Fantomas, který každou chvíli nasazuje jinou tvář. Chvíli bojuje proti oteplování, chviličku bojuje proti likvidaci průmyslu a pak vše z Bruselu zase schválí a v podstatě se na tom podílí. Jsem z toho velmi rozpačitý.“

O současné vládě hovoří především jako o socialistické. „Už vlastně nepřemýšlím o obsahu těch slov, která dnes říkají představitelé vlády. To nemá vůbec žádnou hodnotu. Největší tragédie na současné vládě je, že ona pořád ještě sama sebe trochu tituluje jako pravici nebo středopravicovou, dělá politiku, za kterou by se nemusela stydět Jana Maláčová. Sklízí stejné výsledky, jaké by sklidila Jana Maláčová, zároveň nám to lakuje na růžovo,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

V humorném kontextu si neopustil rýpnutí: „Nejsem si jistý, jestli nám nevládne spíše Chuck Norris, a za chvíli nebudeme mít 103 nebo 125 procent splněného programového prohlášení,“ zmínil v souvislosti s Fialou vtip o Norrisovi, který je často založen na absurdním tvrzení přehánějícím jeho schopnosti.

Následně okomentoval prezidentovo rozhodnutí o rozpočtu. Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2025 s výhradami, po delším období váhání a konzultací. Přestože měl k rozpočtu výhrady, rozhodl se jej schválit s tím, že od vlády obdržel záruky, že schodek nepřesáhne plánovaných 241 miliard korun. Podle některých pozorovatelů byla jeho váhavost interpretována jako politická hra, protože bylo pravděpodobné, že rozpočet nakonec podepíše.

„Pan prezident dobře ví, jaké záruky a jaké sliby dával pan premiér nebo ostatní představitelé vlády v různých otázkách. Jistě že mu stačí ústní záruka k tomu, aby ospravedlnil to lhaní v rozpočtu, které tam evidentně je. Když se vymýšlí takový ekonomický rozpočet, takové výnosy z některých daní, které jsou zcela nerealistické, tak jestli to prezidentovi stačí na to, aby to takto odůvodnil sám sobě, tak mě to moc mrzí,“ uvedl Vondráček a poukázal na to, že toto rozhodnutí může mít vliv na prezidentovy voliče v budoucím prezidentském klání.  

„Myslím si, že jeho role není pasovat se do nějakého makroekonomického znalce a cvičit vládu v tom, jak má dávat rozpočet. Ale pokud jsou tam jednoznačně vymyšlená čísla a i ta procedura byla v tomto roce mimořádně pochybná, bezprecedentně utajena před Sněmovnou a občany, tak si myslím, že zdvižený prst by byl minimálně namístě,“ dodal předseda Svobodných, podle kterého měl prezident návrh státního rozpočtu na příští rok vetovat, i kdyby jej Sněmovna následně přehlasovala. Šlo o gesto ukázat, že to v pořádku určitě není.

V tomto roce Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Předseda Svobodných Vondráček na dotaz, zda si myslí, že by Piráti mohli být součástí příští vlády, uvedl, že je pravděpodobné, že současná koalice, pokud by znovu vládla, by Piráty opět přizvala. Vondráček se domnívá, že jde o strategii pojištění koaličních stran pro případ, že by Piráti mohli sehrát klíčovou roli při sestavování vlády. Tuto možnost podtrhují i jednání premiéra Fialy s novým předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem, který nevyloučil budoucí spolupráci v závislosti na tom, jak vláda podpoří klíčové pirátské návrhy.

Piráti opustili vládní koalici na podzim roku 2024 poté, co premiér Petr Fiala odvolal tehdejšího předsedu Pirátů Ivana Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj. Důvodem byla údajná nezvládnutá digitalizace stavebního řízení, což Piráti označili za porušení koaliční smlouvy. V hlasování na celostátním fóru podpořilo odchod z vlády více než 79 % členů strany. Od té doby se Piráti profilují jako „konstruktivní opozice“ s důrazem na prosazování svých priorit mimo vládu včetně regulace lobbingu a podpory bydlení.

Předseda Svobodných Vondráček se vyjádřil také k obavám o svobodu projevu v České republice a kritizoval současnou legislativu. Podle něj dochází k nárůstu obav svobodně se vyjadřovat, což vnímá jako problém, který by měl být řešen především odstraněním vágních formulací z trestního zákoníku. „Svobodní dlouhodobě říkají, že je třeba odstranit gumové formulace z našich trestních zákoníků. Není možné, aby obecně formulovaný verbální trestný čin bez oběti znamenal, že lidé budou předváděni před soud nebo budou právně popotahováni. Tyto části by měly z naší legislativy zmizet.“

Podle Vondráčka svoboda projevu umožňuje společnosti lépe poznat lidi, kteří mohou svými výroky poškozovat, protože otevřená diskuse je klíčová i pro identifikaci problematických jedinců. „Chci vědět, že se někdo vyjadřuje jako blbec a že je blbec, abych si na něj mohl dát pozor. Díky tomu se mu mohu vyhnout, neuzavírat s ním smlouvy, protože bych věděl, že je to blbec.“

Vondráček zmínil jako důležité, že občané by měli do budoucna mít právo rozhodnout o tom, zda chtějí, či nechtějí setrvat v EU. Požadavek na referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie, který mají Svobodní dlouhodobě zakotven ve svém programu. Je toho názoru, že od přijetí Lisabonské smlouvy převážila negativa členství, a proto je třeba otevřeně diskutovat o dalších možnostech. „Od doby Lisabonské smlouvy převažují negativa. To neznamená, že chceme stavět ostnaté dráty na hranicích nebo se přesouvat do Ruska – to jsou totální demagogické řeči. Realita je taková, že alternativy existují.“

Jako příklad alternativního přístupu zmínil státy jako Švýcarsko či Norsko, které nejsou členy EU, ale působí v rámci Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Vondráček označil EFTA za možnou cestu pro Českou republiku, pokud by se rozhodla opustit EU, a zdůraznil, že jde o možnost, jak eliminovat negativní dopady evropské legislativy bez dramatických změn pro ekonomiku či občany. „Odchod z EU je podle mě jednou z cest. Stejně jako jsme existovali před EU, můžeme existovat i po ní,“ poznamenal.

Představitelé vládní koalice opakovaně argumentují, že referendum o setrvání České republiky v Evropské unii je nebezpečné, protože by mohlo ohrozit ukotvení Česka v evropských strukturách. Poukazují na to, že o členství v EU už bylo jednou rozhodnuto a že závazky jako přijetí eura by měly být splněny bez ohledu na změny, které Evropská unie od té doby prodělala. Mnohdy také označují názory oponentů za „bezpečnostní riziko“, což podle nich ospravedlňuje, proč s těmito oponenty není třeba vést dialog.

Předseda Svobodných Vondráček tuto rétoriku kritizuje a označuje ji za nebezpečný posun politické debaty směrem k vylučování názorových odpůrců. „Je rozdíl mezi skutečnou bezpečnostní hrozbou a tím, když se někoho snažím vyřadit z diskuse. Jenže připomeňme si, kam takový postup vede. Podobná rétorika tu byla v roce 1945, kdy se některé strany zakázaly, protože se označily za bezpečnostní hrozby. Udělala se jednotná kandidátka Národní fronty, což umožnilo, aby se komunisté dostali k moci,“ pokrčoval.

„Ani já nejsem žádné bezpečnostní riziko. Jsem právník, který má evropské právo nastudované. Pokud mě někdo chce vyřadit ze hry, z diskuse, tak to víc vypovídá o něm než o mně,“ řekl Vondráček. Česká republika by se podle jeho slov mohla inspirovat neutrální politikou Rakouska.

V souvislosti s nadcházejícími volbami do Sněmovny přišly na řadu i zvažované možnosti Svobodných. Předseda Svobodných popsal čtyři varianty, jak by se jeho strana mohla zapojit do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Přestože Svobodní posilují, sami uznávají, že jejich samostatná kandidatura by mohla vést k propadnutí hlasů voličů. Vondráček zároveň uvedl, že strana zcela vylučuje spolupráci se stranami, které se podílely na zadlužování a podpoře politik, jako je Green Deal, tedy vládními stranami, ANO, ČSSD a KSČM.

Jako první zmínil variantu samostatné kandidatury: „Svobodní připouštějí, že jít do voleb samostatně by neslo velké riziko. Bez jistoty překročení pětiprocentní hranice by mohly hlasy jejich voličů propadnout, což by oslabilo pravicové hlasy ve Sněmovně,“ uvedl.

Svobodným je podle Vondráčka často připomínána jejich programová blízkost k Motoristům. Sám si ji uvědomuje a myslí si, že kdyby byla vůle zapomenout některé věci z minulosti, mohlo být klidně vše dohodnuto už dávno, ale zatím není.

Nevyloučil ani alianci s SPD. Možná spolupráce by se zaměřila na témata jako referendum o vystoupení z EU a řešení dopadů „covidové diktatury“. Vondráček zde však zdůrazňuje, že je třeba hledat průnik programových priorit.

Jako poslední možnost pak Vondráček zmínil podnikatele Tomáše Březinu a jeho projekt. Označil jej za mimořádně schopného lídra, který by mohl svou manažerskou zkušeností pomoci postavit Českou republiku na nohy. Dodal, že takového člověka česká politika potřebuje, zejména ve chvíli, kdy země čelí ekonomické devastaci.

Na závěr nastínil otázku, zda by pravicově smýšlející subjekty, které sdílejí podobné cíle, mohly vytvořit jednu velkou politickou sílu. „Sílu těch, kteří už nechtějí dál přihlížet ekonomické devastaci České republiky,“ uvedl Vondráček. Přesto vyjádřil skepsi, že k takové dohodě skutečně dojde, a potvrdil, že na stole zatím zůstávají čtyři varianty účasti Svobodných ve volbách. Rozhodnutí o strategii by mělo padnout do března 2025. 

Kromě nutnosti odstranění Fialova kabinetu varoval před rizikem, že by vládu po volbách v roce 2025 mohl sestavit Andrej Babiš za podpory komunistů, případně dalších levicových subjektů. „Musíme zabránit tomu, aby současný vládní projekt pokračoval. Ale také musíme zabránit tomu, aby Andrej Babiš vládl pouze s podporou KSČM. To už jsme tu zažili. Ve chvíli, kdy ANO vládne opřené o levici, dělá levicovou politiku. Pokud by Babišovi situace umožňovala sestavit jednobarevnou vládu s tichou podporou komunistů, nebyla by to dobrá varianta.“

Upozornil tak na potřebu uvažovat v širších souvislostech a nesoustředit se pouze na kritiku současné vlády Petra Fialy. Zmínil, že i změna vedení nemusí přinést pozitivní vývoj, pokud by politická scéna zůstala závislá na levicových řešeních. „Nemůžeme jen říkat ‚Fiala fuj‘, ale musíme si uvědomit, že i bez Petra Fialy může vývoj skončit špatně,“ konstatoval Libor Vondráček.

V samém závěru nastínil, jak by podle něj měla vypadat ideální vláda, která by byla schopna Českou republiku efektivně řídit. „Vláda by měla být každopádně mnohem pravdomluvnější a měla by opravdu říkat, co plánuje dělat. Zásadní kroky, například úspory v rozpočtu na jednotlivých ministerstvech, je třeba udělat na začátku funkčního období, a ne je odkládat. Vláda měla být připravena ekonomicky stabilizovat zemi a řešit klíčové problémy včas. Není možné, aby vyhrála jenom nějaká marketingová rétorika bez připravených ‚dělníků‘, kteří nastoupí a začnou skutečně pracovat,“ sdělil předseda Svobodných, že nová vláda musí být funkční a připravená přinést reálné výsledky.

Převzato z Echo24.cz

Tohle je od vlády neseriózní a nevyjde jí to!

Základním problémem podle Markéty Šichtařové je, že v rozpočtu nevycházejí základní položky, které si stát naplánoval. Uvedla částku 50 miliard, které v rozpočtu plave.

Jiný názor ovšem zastává Fialův ekonomický poradce Štěpán Křeček. Ten tvrdí, že tímto rozpočtem dochází ke konsolidaci financí, a svůj postoj také vysvětlil. „Když nastupovala současná vláda, byl schodek 5,8 procenta hrubého domácího produktu. Nyní se dostáváme pod tři procenta HDP, takže větší polovina problému se odmazala,“ sdělil Křeček v pořadu 360°.

Ekonomka Markéta Šichtařová ale označila Křečkův pohled za demagogii. Značné investice, které zazněly z jeho úst, jako stavba dálnic nebo budování jaderných bloků, se dají podle ní delegovat pod soukromý sektor, což se podle ní už částečně děje.

Konference svobody: Potřebujeme ve 21. století platit ČT a Rozhlas?

Praha se ve čtvrtek stala centrem diskuse o koncesionářských poplatcích, když Konference svobody přivítala odborníky, politiky i širokou veřejnost.

O nutnosti povinného financování státem zřízených médií ve 21. století diskutují Jan Gregor (za stoppoplatkum.cz), Ladislav Jakl (první vedoucí úřadu RRTV), Jiří Svoboda Randula (za stopCT.cz), Daniel Sterzik „Vidlák“ (za nekrmhydru.cz) a jeden zástupce provozovatelů soukromého vysílání.

Tohle je od vlády neseriózní a nevyjde jí to!

Podle Petra Bartoně je sice rozpočet založený na optimismu, nevidí však důvod, proč by nemohl vyjít. S tím nesouhlasí ekonomka Markéta Šichtařová, podle níž počítá s nereálným odhadem růstu ekonomiky

Novinky

Docent Miroslav Ševčík, jedna z neviditelnějších postav současné české ekonomiky a vysokého školství, už kvůli svým politickým názorům a postojům není děkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, ovšem momentálně míří jinam. Coby zástupce Trikolory je lídrem společné kandidátky SPD pro sněmovní volby v Jihomoravském kraji. Do nich jde jako hlasitý kritik vlády Petra Fialy (ODS). Premiér se podle něj jen vymlouvá a dělá z občanů »bezmozky a polomozky«. Ještě horší je to dle Ševčíka se svobodou slova v Česku. »Lidé se bojí, že budou za svůj názor šikanováni, popotahováni či dokonce že ztratí zaměstnání,« uvedl 67letý docent ekonomie pro iportaL24.cz.

Kandidujete jako lídr SPD s podporou tří stran – Trikolory, PRO a Svobodných – do sněmovních voleb v Jihomoravském kraji. Je toto spojení dobrý nápad, nebo má i svá úskalí?

Vzhledem k tomu, že sleduji politickou scénu od svého mládí, tak si troufnu říct, že v současné době jsou to jediné konzervativní subjekty, které jsou ochotny se bavit i o klasických – zdůrazňuji slovo »klasických« – liberálních postupech v oblasti hospodářské politiky. Neplést si to tedy s liberalismem, který sem byl importován ze Spojených států a kterého se drží velmi silně současné vládní politické strany.

Takže je velmi pozitivní, že se tyto politické síly spojily, protože jsou tam lidé, kteří si uvědomují, že roztříštění, které tady bylo i před minulými volbami, by nepřineslo úspěch nikomu. To znamená, že tři politické subjekty by se samostatně nedostaly do Poslanecké sněmovny a SPD by nemělo tak silné postavení, jak naznačují poslední průzkumy. Ukazuje se, že zatím nezapůsobil přímo aritmetický efekt, kdy by se sečetla procenta, která vykazovaly jednotlivé politické strany samostatně. Multiplikační efekt však může nakonec překonat prostý aritmetický efekt, jestliže se proberou i voliči ostatních uskupení, která jsou na hranici volby. Mezi nimi mohou být stovky i tisíce potenciálních hlasů tak, aby SPD posílila a ukázala Babišovi, že to je jediný subjekt, s nímž může sestavit normální vládu, která by se mohla pokusit o návrat k normální politice a k tomu, aby Česká republika nebyla na chvostu – v mnoha ukazatelích – mezi těmi, skoro by se chtělo říct rádoby vyspělými zeměmi, ale mezi těmi, které by mohly aspoň ten středoevropský prostor táhnout.

Dotkl jste se průzkumů, a tak se nemohu nezeptat. Jakou jim jako vysokoškolský pedagog přikládáte váhu? Protože v modelu agentury STEM jste měli naposledy 13,1 % a agentura NMS Market Research vám přisoudila dokonce 16,7 %. To je docela velký rozdíl… A ještě něco: podle zmiňovaného STEMu před týdnem stoupla podpora koalice SPOLU i po bitcoinové kauze, a to o 0,5 procentního bodu. Jak to číst? A jsou vůbec průzkumy důležité?

Průzkumy jsou důležité, ale jsou jenom orientační, protože i agentury – tak jako je to v celé společnosti – jsou úplatné a nedělám si žádné iluze, že by bylo všechno děláno úplně čistě. Přesto to určitou vypovídací schopnost má.

Nicméně pochybuji, že by se bitcoinová aféra už mohla v průzkumech projevit, protože základ sdělení se realizoval pro veřejnost až v týdnu od 2. června a průzkum byl udělán k určitému datu a zveřejněn 8. června. Každopádně velmi pochybuji o tom, že voliči SPOLU nebo potenciální voliči SPOLU by zvýšili své úsilí právě po té trapné bitcoinové aféře.

Mimochodem jsem přesvědčen o tom, že to je aféra, kterou vyvolali jejich konkurenti z voličského elektorátu, a to jsou STÁNkaři, jak jim říkám. Jejich zájem je v tom, aby SPOLU oslabilo!

Je to podle vás na pád vlády jako celku, nebo postačí, když přijal politickou odpovědnost ministr spravedlnosti Pavel Blažek? Například váš volební spojenec strana PRO podala trestní oznámení na premiéra Fialu a ministra financí Stanjuru, kteří o celé věci věděli…

Předně jsem bytostně přesvědčen, že to věděla BISka. Jestli není Koudelka jenom nastrčená figurka, tak o tom vědět museli. A je trapné, že by vládu neinformovali. Vždyť se tam hraje o obrovské peníze. To není jedna miliarda korun, to je dvanáct a někdo dokonce říká, že to může být multiplikováno ještě přes další tržiště až na desítky miliard korun, které se dají proprat v takzvaném mixéru, takže to už jim potom stálo za to.

A protože v politické kariéře pana Fialy je neskutečně moc lží – a je jich tolik, že by na to číslo nedosáhl ani součet všech lží předchozích premiérů dohromady – tak mu v této záležitosti nevěřím vůbec nic. Že to odnesl jenom jeden z nejchytřejších lidí v ODS, je smutné, ale kdoví, jestli to nebylo připravené a jestli mu nenamastili koberec další podvodníci z ODS. A Decroix, která se stala ministryní? Kéž by se konečně našel nějaký novinář, aby zjistil, jak je to s tím jejím vzděláním. Ona absolvovala něco, jako je u nás vyšší odborná škola, a Karlová univerzita ji nostrifikovala diplom na magistra, načež ji advokátní komora přijala do stavu právníků. Když si přečtete i její popis o vzdělání, který vyšel v tisku, pak ten, kdo rozumí nostrifikacím, se chytá za hlavu. Takže je to bohužel všechno spojené s lidmi, kteří lžou a kteří se nechovají férově k občanům této republiky.

Co jako ekonom říkáte na předvolební sliby SPOLU, jak sníží rozpočtové schodky a jak nebudou zvyšovat daně? Premiér Petr Fiala odůvodňuje jejich nesplnění válkou na Ukrajině…

To je hloupá výmluva, která z nás občanů chce ústy premiéra Fialy zase dělat polomozky a bezmozky. A ti, co přemýšlejí, tak vědí, že tomu tak ve skutečnosti není. Jeho dobrovolné rozhodnutí bylo, že se maximálně dávala podpora asi největšímu počtu utečenců z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele. To jsou desítky miliard korun, které proudily na tu pomoc, a taková ta chimérická čísla, že má rozpočet z toho větší příjmy než výdaje, to je naprostá blamáž. Protože část výdajů, které jdou přes ministerstvo obrany, a část, která byla na Ukrajině zpronevěřena a prověřovala se, není ani započítána, protože se nezveřejňuje.

Jinak samozřejmě v oblasti daňové nedošlo ke splnění slibů nikde. Koneckonců, občané České republiky to pociťují na svých peněženkách, na svých účtech, na své životní úrovni.

Nutno podotknout, že se za žádné vlády nestalo, aby devět čtvrtletí po sobě klesala reálná mzda, to znamená mzda očištěná o inflaci. O tom hovoří zpráva Českého statistického úřadu, ale i OECD vydalo svou zprávu, která porovnává vývoj reálných mest v letech 2021 až 2024. A ze všech zemí OECD jsme zaznamenali v tomto období největší pokles – o 11 procent. Druhé nejhorší bylo Švédsko s osmi procenty a na druhé straně je třeba Maďarsko, u kterého za toto období vzrostly reálné mzdy o 11 %.

Takže je velmi smutné, že Česká republika je na tom nejhůře. A premiér Fiala vydal tabulku, plnou vytržených čísel z kontextu, která absolutně nejsou srovnatelná. Porovnává tam sebe a Babiše a je smutné, jak zase lže, například když tvrdí, že máme nulovou závislost na ruském plynu a ruské ropě. To je totální nesmysl, akorát že se to přeprodává a že se ten plyn zkapalňuje a nakupuje přes Německo. Ještě letos v lednu majitel Unipetrolu přiznával, že velkou část ropy zpracovávají právě z Ruska. Není divu, že velká část obyvatelstva říká, že Fiala není český premiér, ale ukrajinský. To je zkrátka jeho osobní vizitka, co pro národ udělal a jak to na veřejnost působí.

Jinak z těch slibů se bohužel nesplnilo nic. Za Fialovy vlády došlo k znehodnocení úspor o více než 30 procent. A jestliže se holedbal tím, že má nižší inflaci, tak mimochodem ta, díky níž se chválil, byla 1,8 % v dubnu a dneska už je zase 2,4 %. To znamená, že vzrostla skoro o polovinu. Je to věc, která naše občany nemůže potěšit, a to od nejhorší vlády, co tady vůbec kdy od osmdesátých let byla. A někteří říkají, že i v těch osmdesátých letech už představitelé vlády měli přece jenom víc rozumu než ten současný kabinet. A že jim záleželo víc na českých obyvatelích, českých občanech a českých firmách, než tomu je v současnosti.

Vy byste tedy nebyl pro další podporu Ukrajině?

Já jsem pro okamžité skončení tohoto válečného konfliktu. Ale okamžité! Já jsem pacifista. Zdůrazňuji, že nepodporuji Putina. Byl jsem jeden z mála, kdo tady v osmdesátých letech protestoval, když se říkalo, že nám přišla na pomoc vojska Varšavské smlouvy v roce 1968. Nazval jsem to už tenkrát okupací a je ostuda, když o mně někdo říká, že jsem proruský nebo proputinovský. A stejná ostuda je, když o SPD někdo říká, že je prokremelská. Je to totální nesmysl!

Kdo tomu trochu rozumí a ví, proč konflikt vznikl, musí dát za pravdu americkým politikům, jako je třeba Jeffrey Sachs, dlouhodobý poradce šéfa OSN, který už v květnu 2022 prohlásil pro italský tisk, že to je zástupná válka mezi Spojenými státy a Ruskem prostřednictvím Ukrajiny do posledního Ukrajince.

To je jeho citace, prosím. To jsem neříkal já! A podobně se vyjadřoval Henry Kissinger, ještě než zemřel, a stejně už hovoří i většina sdělovacích prostředků ve Spojených státech. Víme, že válka být nemusela a že byly připraveny Minské dohody. Dokonce to v průběhu vyjednávání garantovali francouzský prezident Francois Hollande i německá kancléřka Angela Merkelová – a najednou se v Istanbulu objevil pomatený britský premiér Johnson a udělal to, co udělal.

Máme tu nejhorší válečný konflikt od druhé světové války a o to více mě to štve, protože se mezi sebou vraždí Slované. A je to naprosto zbytečné. Jsou to možná už miliony mrtvých a já se stýkám s mnoha Ukrajinci, dokonce i s těmi, co podporovali Zelenského. A ti ho teď nenávidí!

To, co provádí Fialová vláda, je de facto pokračováním v tak vysokých deficitech, které byly spojené s covidovým obdobím. Od roku 2015 do roku 2019 byl průměrný roční deficit – poslouchejte dobře – 6,56 miliardy korun, protože tam byly přebytkové roky a byly deficitní. To znamená, že za celé toto období se vytvořil deficit 32,8 miliard Kč. Fatálním omylem bylo naskočit na pandemii strachu covidismu. Dneska už víme, že to byl historicky největší podvod za poslední století. Za ty dva roky se vytvořilo zhruba 787,1 miliard Kč dluhu a z toho přes 545,8 miliard Kč bylo spojeno právě s tzv. proticovidovými opatřeními, s nimiž se svezly další výdaje. Původně se na roky 2020-2021 v rozpočtovém výhledu počítalo řádově s 30 až 40 miliardami Kč deficitu ročně, a ten dokonce nemusel ani být tak vysoký. Covidismus měl ekonomické dopady, byly narušené i globální dodavatelsko-odběratelské vztahy a dostávali jsme se kolikrát znovu do nedostatkové ekonomiky.

A když k nim budu ještě velmi slušný, tak oni vytvořili za tři roky 2022, 2033 a 2024, plus do května 2025, dluh bilion sto miliard korun. Dluh – rozumíte!? To nelze spojovat s tím, že by hospodařili zodpovědně. Je to nezodpovědná vláda plná diletantů a troufnu si říct, že náprava bude trvat nejméně dva politické cykly – tak, aby se finance dostaly zpátky do normálu.

Totálně nesmyslné je navýšení od roku 2021 do roku 2025 o více než 100 procent výdajů státního rozpočtu na obranu. Víme, že ty peníze nemůžeme ani utratit. Je nesmysl obírat důchodce a předplatit si stíhačky F-35, které možná nebudeme ani potřebovat, protože bude jiná technika a hlavně drony. K tomu jsou další vynucené investice – a my platíme někomu deset let dopředu za F-35 a v loňském roce jsme poslali ještě asi o 11 miliard více, než jsme museli zaplatit, protože to neměla ta »bláznivá ministryně« za co utratit.

Tohle je prostě problém a my máme připravený určitý koncept, kterým by se daly schodky snižovat radikálně. Kdyby tahle vláda padla, tak je tam výhoda v tom, že by už nepřipravovala rozpočet pro příští parlament a že by se to dalo už říznout od samého začátku.

Určitý recept nám vychází z toho, co se povedlo Rodgeru Douglasovi v osmdesátých letech na Novém Zélandu, kdy z předlužené upadající ekonomiky byl během pár let tygr. Byly tam postaveny základy, takže dodneška Nový Zéland funguje jako jedna z nejvýkonnějších ekonomik. Lépe řečeno – až do doby covidu, kdy se i tam projevila nesmyslná opatření.

Mohl byste být ohledně těch kroků, co máte v hlavě, konkrétnější?

Mám rozdělené kapitoly rozpočtu tak, že každá z kapitol by musela spořit 10 % oproti stávajícím výdajům, a když to ministr nebo šéf té kapitoly, protože těch je přes čtyřicet, nesplní, tak »soráč, jdeš pryč«. A to byste viděl, jak by to plnili!

To se podařilo na zmíněném Novém Zélandu, notabene když byste jim ještě řekli, že za to dostanou nějakou odměnu, tak by se sakramentsky snažili. Nedělaly by se pitomosti s různými neziskovkami, neplatily by se blbosti v různých projektech pro Evropskou unii. Já vidím, jak to chodí ve školství – vynucené a úplně zbytečné programy! – jenom kvůli tomu, že je tady Green Deal Okamžitě bych se snažil vymanit z područí EU a z područí Green Dealu. Ten se stejně musí zrušit, protože jinak půjde Evropa kompletně ekonomicky i společensky do háje.

Jednalo by se o jednorázové snížení deficitu a mohlo by se ušetřit 80 až 100 miliard Kč, proto říkám, že by to šlo postupně. Nebylo by to každý rok a navyšování výdajů by potom bylo pouze o růst inflace.

A samozřejmě lze ušetřit na různých nových technologických postupech. Mám na mysli ty trapárny, co tady předvedli Piráti s digitalizací, kdy se pasovali na odborníky a pak se ukázalo, že jsou to obyčejní diletanti.

Obraťme list. Zeptám se vás jako znalce sportovního prostředí, bývalého špičkového atleta. Jak se vám zamlouvá práce Národní sportovní agentury a je to vůbec nutný nástroj, když jen přerozděluje finance a nevytváří žádnou metodiku sportu?

Působil jsem ve vrcholovém sportu a pořádám již 32 let Memoriál Josefa Odložila, což je dlouhodobě druhý nejvýznamnější atletický mítink v České republice. Trochu vím, kde se dělají chyby. Nebyl jsem nadšený z toho, že se vyčlenila sportovní část ministerstva školství, protože v té době to tam docela uměli. Ano, v jistý moment to sice bylo propojeno částečně klientelisticky, ale na druhou stranu – měli tam mít lepší kontrolní mechanizmy. Naopak teď je to vedeno trochu podivně, ačkoli jsou tam i mnozí odborníci, jichž si vážím, přesto jsem toho názoru, že by stálo za to právě tuto kapitolu rozpočtu zrušit úplně a začlenit ji zpátky na ministerstvo školství. Je to jeden z dalších zbytečných úřadů a daly by se sloučit i další instituce.

Velmi silné pochybnosti o činnosti a o klientelismu mám i v souvislosti s financováním vědy. Málokdo ví, že se tady honorují, zvláště ve společenských vědách, pseudočlánky a počítají se jakési kvartily a decily. Přitom ty články čte jen velmi málo lidí. Některé skoro nikdo nečte. Hlavně se tam dostat, a ještě za publikování zaplatit. Pozor – ne že by vám dali autorský honorář, ale vy platíte za to, že vám to někdo recenzuje a že vám to vydá. A jsou takové absurdní případy, že recenzent po autorovi článku požaduje, aby ho v textu citoval, i když to v podstatě není ani daná tematika.

A víte, kdo vlastní Web of Science? Číňané. Takže my vlastně financujeme čínskou firmu, protože peníze na vědu, co dostane daná škola, se vyplácejí za tyto obskurní články, jejichž čtenost je u některých nějakých 150-800 lidí za rok, zvláště ve společenských vědách, protože toho vychází strašně moc. A nesmyslná jsou hodnocení ze strany Akreditačního úřadu, což je další úřad, který je na zrušení, protože tam existuje klientelismus.

Na ministerstvu školství ho zavedl Robert Plaga, a pokud se v příští vládě do čela resortu vrátí, bude to zase tragédie. Protože víme, Že pod jeho vedením tady byl během COVIDISMU nejdelší lockdown ve školní výchově.

Následující dotaz pokládám poměrně často. Vychází z výroků amerického viceprezidenta J. D. Vance, který kritizoval Evropu za to, že je zde ohrožena svoboda slova. K vám, který byl za své názory suspendován, se však tato otázka hodí dvojnásob. Takže – jak moc nadsazený je výrok o ohrožení svobody slova v EU, potažmo v Česku?

Ne, vůbec to není nadsazené. Já si troufnu říct, že to je jedna z nejvážnějších záležitostí. Vyplývá z toho, jak fungují média. Fatální selhání je především u veřejnoprávních médií, která by se vůbec neměla nazývat veřejnoprávní, protože je dávno ovládly určité zájmové skupiny, zvláště Českou televizi. A ty bláboly, až na výjimky, co člověk poslouchá od redaktorů na Českém rozhlase, tomu se ani nechce věřit. Bohužel veřejnost je tím dost ovlivňována.

Je potřeba se podívat na konečné vlastníky těch médií, kteří se shodují s těmi, kdo vlastní prostřednictvím finančních skupin Vanguard, BlackRock nebo State Street významná aktiva ve světě a ovládají je prostřednictvím akcionářských struktur. Obdobné vlastnické vztahy jsou i v základních mainstreamových médiích a tito lidé tady vytvářejí dojem, že ti, kteří říkají pravdu, jsou proruští a že jsou to dezinformátoři. Ve skutečnosti jsou největší dezinformátoři oni sami! Navíc k tomu tady vznikl cenzurní úřad přímo ve vládě a člověk, který ho vede, je vůbec ten největší dezinformátor.

Role jsou tady úplně obrácené a pandemie strachu pokračuje dál i na akademické půdě. Mně chodí na škole desítky lidí vyjadřovat podporu, ale bojí se to říct nahlas. U nás na VŠE je takové vedení, které zneužívá své postavení a to, že člověk říká pravdu, v podstatě zneužívají v určitých procesech. To by vám koneckonců mohla řada lidí dosvědčit, protože pracují v orgánech školy.

Svoboda slova je nadevše. Libertas ultra omnia! A měla by platit především na akademické půdě a pochopitelně také v politice.

A dneska vidíme, že jsou tady složky zaměřené na to, aby likvidovaly politiky, jednotlivce, akademiky, učitele. Někteří říkají, že místo toho, aby bránily svobodu slova, jsme na cestě zpátky k totalitním praktikám až 50. let. A já, protože už jsem dost starý, to můžu srovnat, protože v 80. letech byla kolikrát větší možnost říct svůj názor než teď, kdy se lidi bojí, aby je náhodou někdo za jejich názor nešikanoval, nepopotahoval, nebo dokonce aby neztratili zaměstnání a možnost obživy vůbec. Takže ano, je to obrovské nebezpečí a je třeba si dávat pozor na všechny, co mluví o dezinformacích. To oni říkají ty lži, oni manipulují s veřejností.

Ať už je to, jak jsem řekl, Česká televize a Český rozhlas, ale také Forum 24, Seznam.cz, Novinky.cz, Euro, Deník N a další. Mohl bych vám vyjmenovat desítku novinářů, kteří jsou úplatní, kteří píšou na objednávku a se snahou diskreditovat občany. A jsou mezi nimi i feťáci. Říkám, že používají bolševické praktiky! A platí pro ně marxisticko-bolševické heslo: »Prolhaní a úplatní novináři všech pseudomédií k dehonestaci nepohodlných osob, spojte se.«

Převzato z iportál24.cz

Redakční poznámka: článek vyjadřuje názory Miroslava Ševčíka. Nemusí odpovídat stanoviskům a programu Svobodných.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31