Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Video

Video

„Odpojování webů bylo v plánu dlouho,“ řekl Libor Vondráček v XTV

Co si Libor Vondráček myslí o odpojování webů? To zjistíte v rozhovoru na XTV.


—-


Jak pohlíží předseda Svobodných a právník Libor Vondráček na ukrajinskou krizi? Na jaké straně stojí? Má coby právník nějaké zdůvodnění či vysvětlení pro to, co Putin provedl? Proč Rusko, potažmo ruský prezident, bombarduje civilní obyvatelstvo? O co Putinovi jde?


„Rozhodně jsem vždy na straně toho, kdo je napadený, a v tuhletu chvíli Rusko vpadlo na území Ukrajiny, takže nemohu být na jiné straně nežli na straně Ukrajiny,“ odpovídá na úvodní otázku Libor Vondráček.
Jak si jako právník vysvětuje, že Rusko vpadlo na Ukrajinu? „Když se člověk podívá na to, co aktuálně komunikují ruští politici ve své televizi, tak se snaží argumentovat precedentem, kdy právně – minimálně v počátku – odkazovali ke Kosovu. Když jsme toto probírali poměrně hodně i v rámci studia (práv, pozn. red.), tak jsme vnímali, že je to vybočení z toho, co bylo tradicí.“


„Rusko toho právě využívá. Snaží se říct, že když to prošlo v Kosovu, mělo by to projít i v Doněcku a Luhansku. Kdybychom se dívali jenom na tyto dva případy, tak jsou si hodně podobné,“ konstatuje Libor Vondráček. „Ale to, co se dělo v minulosti špatně, neznamená, že budeme zavírat oči, když se to děje nyní.“

Celý rozhovor zde: https://youtu.be/esPl-CDeGOw?t=134

Svobodní uctili památku 99. výročí úmrtí Aloise Rašína

Dne 18. 2. 2022 v 16:30 v Žitné ulici 10, jsme si před domem, kde žil a pracoval faktický zakladatel našeho novodobého státu Alois Rašín, autor deklarace nezávislosti, připomenuli jeho politickou odvahu a také vraždu spáchanou z ideologických důvodů.

Upozorňujeme na skutečnost, že podle zákona č. 35/1933 Sb., již 89 let trvá povinnost vlády zřídit Rašínovi v Praze pomník. Vlády doposud svou zákonem stanovenou povinnost nesplnily a prozatím ani stávající vláda nemá v úmyslu platný zákon dodržovat.

Pietního aktu se mimo jiné účastnili předseda Libor Vondráček, Jiří Payne, Tomáš Štampach a mnoho dalších, nejenom členů Svobodných.

Video z akce si je možné přehrát kliknutím na níže uvedený obrázek, případně na tomto odkaze.

Parlamentní listy: Jako každý rok, tak i letos si Libor Vondráček společně se svými kolegy ze Svobodných připomněli letos již 99. výroční od tragického úmrtí Aloise Rašína, prvního československého ministra financí, který si získal pověst budovatele státu a stabilizátora rozvrácených poválečných státních financí.

„Osoba Aloise Rašína je pro nás mimořádnou inspirací. Obzvláště, když si uvědomíme, jaké procesy u nás dnes probíhají, jakým způsobem je sestaven náš státní rozpočet, ale také to, jak drakonicky se stát chová ke svým občanům, když po nich chce, aby se orientovali v legislativní džungli, která by se určitě dr. Rašínovi jako právníkovi nelíbila,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných, který u příležitosti Rašínova výročí upozornil také na to, že sám stát nedodržuje své vlastní zákony. Narážel tím na zákon z roku 1933, podle kterého měl být nejen Rastislavu Štefánikovi, ale také právě Aloisi Rašínovi vybudován památník. Doposud se tak nestalo. 

„Vlády doposud svou zákonem stanovenou povinnost nesplnily, a prozatím ani stávající vláda nemá v úmyslu platný zákon dodržovat. Pokud dnes stát mnohdy tvrdě vynucuje dodržování zákonů, ale i opakovaně rušených opatření, měl by jít příkladem nebo by měl zákon zrušit! Rušení legislativní džungle by jistě Alois Rašín, doktor práv a první ministr financí, fandil,“ domnívá se Vondráček.    Vondráček již v minulosti uvedl, že Alois Rašín by měl být inspirací i pro dnešní představitele státu. Nejen kvůli tomu, že byl zakladatelem tehdy československé koruny, ale že tvrdě prosazoval politiky rozpočtové zodpovědnosti a především vyrovnaného státního rozpočtu. „Stejnou politiku bychom měli prosazovat i dnes. Chránit naši korunu a nezadlužovat stát,“ dodal Vondráček.   

5. ledna 1923 ráno byl Alois Rašín u svého bydliště v Žitné ulici střelen do zad. Pachatelem atentátu byl devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal, který si za tento čin odpykal 18 let vězení.

Snižme zdanění energií a pohonných hmot, vše bude levnější

Současná vláda se snaží reagovat na zvyšování cen energií větším rozdáváním sociálních dávek. To je levicové řešení, které na ministerstvu sociálních věcí zbylo možná ještě po Janě Maláčové. Jde tedy docela opačnou cestou než třeba vláda polská.

My navrhujeme jinou cestu! I proto se nám líbí tento článek Markéty Šichtařové!

Pokud snížíme zdanění energií a pohonných hmot, promítne se to následně do cen zboží i služeb.

Tato cesta je daleko funkčnější, systémová a dlouhodobě udržitelná.

Pomáhá férově všem, tedy i těm, kteří ostatní zaměstnávají, takže pomáhá udržet českým podnikatelům pracovní místa.

A pomáhá i těm, kteří zrovna v tuto chvíli mají vyšší příjmy, což se však může kdykoliv změnit!

Přináší navíc možnost zeštíhlit státní aparát a ušetřit lidem čas, který musí strávit vyběháváním sociálních dávek na úřadech.

Některé pozitivni kroky:

  • plošné snížení DPH z ceny elektřiny a PHM,
  • zrušení podpory biopaliv 1,8 Kč za litr benzinu,
  • snížení spotřební daně z pohonných hmot,
  • vystoupení ze systému emisních povolenek,
  • odstoupení od Green Dealu.

Cena benzínu stále dosahuje astronomických hodnot. Jestliže v pololetí roku 2020 motoristé tankovali litr benzínu asi za 26,70 korun, na konci letošního ledna byla jeho cena asi o deset korun na litr vyšší. A tím trpí nejen domácnosti, ale také živnostníci a podnikatelé. Předseda Svobodných však přišel s konkrétním plánem, jak nechat lidem víc peněz v peněženkách. Na rozdíl od vlády Petra Fialy, která podle svého programového prohlášení chce jít cestou dotací a příspěvků, Vondráček představil konkrétní kroky, jak by mohl stát snížit cenu benzínu a přitom neriskovat dramatický výpadek příjmů státního rozpočtu.

Vondráček: Ať se Válek věnuje raději kartám. Rakušanovi se hodí odvedení pozornosti

Iniciativa Chcípl PES zveřejnila adresy poslanců, kteří podporují pandemický zákon, což rozlítilo nejen ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), ale kritika se ozvala ze všech koutů Poslanecké sněmovny. Podle Libora Vondráčka, předsedy Svobodných, to byla ze strany Chcípl PES chyba. Nyní totiž nenastoupí nic jiného než o odvádění pozornosti od skutečného problému, a tím je nebezpečnost pandemického zákona pro ochranu základních práv a svobod občanů naší země.

„Zveřejňování adres poslanců považuji za chybu, protože to odvádí pozornost od pandemického zákona a dává to pětikoalici možnost, aby místo o důvodech, proč tak násilně protlačuje tento zákon, mluvila o ‚nesmyslech‘,“ řekl Libor Vondráček. „Daleko víc za hranou než zveřejnění adres poslenců je protlačování pandemického zákona obcházením jednacího řádu Poslanecké sněmovny navzdory vůli senátorů, kteří pandemický zákon zamítli a dali vládě jasně najevo, že něco takového, nota bene v legislativní nouzi, o které nemůže být ani řeč, rozhodně přijímat nechtějí,“ dodal Vondráček.

„Myslím si, že to, že se dnes vede diskuse o zveřejnění adres poslanců, je pouze vysvobozením pro vládu, která místo toho, aby obhajovala, proč v této době naprosto nesmyslně navrhuje zmocňovací novelu pandemického zákona, přestože sama tvrdí, že chce rozvolňovat, odvádí pozornost tu k adresám poslanců, tu k šibenicím. Podstata věci, to znamená vlastní pandemický zákon, pak bude ve stínu této diskuse unikat médiím,“ varuje Vondráček, který je přesvědčený o tom, že Ústavní soud pandemický zákon zruší, pokud by byl i přijat, a to právě proto, že nebyly naplněny podmínky legislativní nouze, a proto že byl porušen jednací řád Poslanecké sněmovny.

„Zaznamenal jsem, že ministr Válek mluvil o tom, že covid pasy jsou standardem na západ od nás a že my bychom se o takových opatřeních nemuseli vůbec bavit a mohli bychom se chovat zcela standardně, jako se chovají západní státy. Já říkám rozhodně ne! Nechci, aby bylo u nás standardem, že stát přikazuje podnikatelům, aby diskriminovali své zákazníky,“ odmítl vládní vidění světa Libor Vondráček a rovnou připojil jednu aktualitu z tolik vychvalovaného západního světa.

„V Itálii mají neočkovaní lidé starší padesáti let zakázáno docházet do práce. Je to naprosto šokující věc, kterou umožňují právě zákony, jako je např. pandemický zákon. Něco takového musíme rezolutně odmítnout, stejně jako opětovné zavádění kontroly covid pasů,“ je přesvědčený Vondráček, který má pro ministra zdravotnictví Vlastimila Válka jeden vzkaz.

„Ať se ministr Válek raději věnuje mariáši, než aby protlačoval pandemický zákon, který má vést k tomu, aby mohla vláda snadněji vstupovat do práv a svobod občanů. Pokud máte nějaký karetní balíček navíc, můžete jej panu ministru nebo jeho náměstkovi poslat na adresu Ministerstva zdravotnictví, ať raději už nevymýšlí nesmysly, ať už nechají lidi na pokoji a raději se věnují karbanu,“ dodal Libor Vondráček.

Souhlasime s Pro Libertate – Institutem práva a občanských svobod, ministr Válek by se radši měl věnovat karbanu.

Jako politik nedrží své slovo a teď navíc zcela nepochopitelně, i přes nesouhlas Senátu, stále obhajuje svoji zmocňovací novelu Pandemického zákona: “Vyzvali jsme předsedy stran vládní koalice k odvolání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Výzvu najdete ZDE. Jeho setrvání ve funkci, v niž se zaštiťuje názory soukromoprávních skupin, je neobhajitelné.”

Reportáž CNN: O víkendu probíhaly demonstrace proti povinnému očkování – zastavme třídění občanů!

Libor Vondráček • Svobodní: “Mám radost, že na akce proti třídění občanů do více kategorií, chodí stále více mladých lidí. Toto je jen pár z nich, kteří dorazili na akci v Českých Budějovicích. ✌️🇨🇿

Myslím, že dnešní pochod v Praze si také zaslouží vaši pozornost! 14:00 Václavské náměstí https://fb.me/e/1vER2rJ2n PS: Osobně tam být nemohu, ale nebude chybět třeba MUDr. Miroslav Havrda nebo další skvělí řečníci.”

Zpráva CNN Prima News je k dispozici kliknutím na níže uvedený obrázek.

To při demonstraci v Českých Budějovicích v projevech plných emocí volali lidé po generální stávce. „Chceme dodat odvahu celé vládě, aby skončilo třídění občanů do kategorií a všichni měli stejná práva,“ řekl předseda strany Svobodní Libor Vondráček.

„Nesouhlasíme s očkováním, nesouhlasíme s diskriminací,“ řekl jeden z dotazovaných demonstrantů v anketě CNN Prima NEWS. „Myslím si, že je to lehce nespravedlivé vůči všem, kteří jsou zdraví,“ dodal další.

Novinky

ÚHEL POHLEDU: Počet lidí bez práce v Německu se v únoru zvýšil o 8000 na 2,8 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti zůstala další měsíc na 6,1 procenta. Meziročně je počet nezaměstnaných v Německu vyšší o 194 000 lidí. Míra nezaměstnanosti tedy v Evropě pozvolna narůstá. V České republice máme proti Německu údaje z trhu práce zpožděné, ale i tak můžeme říci, že trendy v obou zemích v zásadě odpovídají – i v Česku míra nezaměstnanosti roste. Během prosince míra nezaměstnanosti narostla k úrovni 3,7 %. Přitom během října a listopadu zůstávala na hladině 3,5 %.

V Česku je sice míra nezaměstnanosti dlouhodobě velmi nízká v porovnání s průměrem EU, ale i tak je vidět, že narůstá v důsledku některých nových trendů: část výrobních firem redukuje počet zaměstnanců kvůli slabým objednávkám, část rovnou odchází do zahraničí, protože si stěžují na drahé energie, příliš vysokou regulaci a byrokracii v Evropě. Fakt, že míra nezaměstnanosti je nízká, tedy vysílá do značné míry falešné signály: nejde o zrcadlo toho, že by česká ekonomika byla tak výborně rozjetá, ale spíš o zrcadlo toho, že větší díl pracovních sil, než by odpovídalo průměru EU, je „vězněn“ ve státním sektoru formou státních zaměstnanců, a tak soukromý sektor již nemá zaměstnance kde brát.

V této souvislosti se v poslední době mluví o novém termínu, který by brzy mohl prorůst do českého právního řádu. Národní ekonomická rada vlády totiž navrhuje zavedení systému flexikurity – a vláda na to reaguje pozitivně (ministr práce Marian Jurečka v aktuálním rozhovoru pro deník Echo24 změny ve výpovědích odmítl). Dost možná se tedy budeme muset na nový sytém připravit. O co ale jde? Pojem vznikl spojením anglických slov flexibility & security. Měl by kombinovat flexibilitu a současně jistotu na trhu práce. Zní to dobře, ale je to oxymóron. Flexibilita trhu práce je v přímém rozporu s pocitem „jistoty“ na straně zaměstnance.

Systém velmi prosazuje Evropská komise, která jej popisuje slovy jako spolehlivé smlouvy, dostupnost celoživotního vzdělání či moderní systémy sociálního zabezpečení. Silně se obávám, že se jedná pro ekonoma o prázdné výrazy. Například když uzavřete smlouvu, očekáváte od ní, že bude nespolehlivá? Ministerstvo práce a sociálních věcí by rádo v polovině tohoto roku flexikuritu zavedlo formou novely zákoníku práce. Přesná podoba ještě není jasná. Pojem flexikurita totiž není matematicky exaktně definovaný, je to jen vágní pojem. Bohužel musím konstatovat, že nejpružnější trh práce je tam, kde zákoník práce neexistuje. To znamená tam, kde je nulová ochrana zaměstnanců. Současně s tím sice zaměstnanci mohou rychle přijít o práci, ale také ji mohou stejně rychle zase najít, protože pro zaměstnavatele není drahé nového zaměstnance přijmout a nevystavuje se riziku, že se ho nebude moci zbavit.

Tak, jak je flexikurita Evropou pojímána, se však jedná nikoliv o zvětšení pružnosti (ta zůstává jen na papíře) jako spíš o vyšší ochranu zaměstnance a vyšší tlak na zaměstnavatele. Důkazem budiž to, že „snadné propouštění“ je v některých zemích doprovázeno také vyšším odstupným. Samozřejmě není nic snadnějšího na propuštění zaměstnance, když mu zaměstnavatel musí zaplatit několik mezd za to, že už nebude pracovat. Takže v reálu jde spíš o vyšší ochranu pro zaměstnance, zabalenou do líbivých slov, zatímco pro zaměstnavatele vzniká vyšší motivace nikoho nezaměstnat. Analogicky třeba v Dánsku sice není vyšší odstupné, ale zase tam je systém pojištění v nezaměstnanosti, do něhož platí zaměstnanci s vyššími mzdami, což vyjde podobně.

Zaměstnanec nabízí svou pracovní sílu a já jako zaměstnavatel si ji buď kupuju, nebo nekupuju. Když chodím k pekaři pro rohlíky a pekař se mi znelíbí, chci mít možnost rozhodnout se a ve vteřině jít k jinému pekaři. Na trhu práce to neplatí, protože stát došel k názoru, že ví lépe, jak se mají dva obchodníci obchodující s pracovní silou mezi sebou dohodnout. Dokud tedy bude existovat v jakékoliv podobě zákoník práce, systém propouštění bude vždy nedostatečný, protože bude trh deformovat: Straně nabídky pracovní síly bude dávat asymetricky výhody proti poptávce po pracovní síle.

Důkaz? Snadné: V USA během covidu prudce vyletěla míra nezaměstnanosti a po covidu stejně prudce spadla. V Evropě se na počátku skoro nehnula, později začala velmi mírně narůstat a ještě dlouho po covidu rostla. Celý rozdíl byl dán jen evropským ochranářstvím trhu práce.

Nakonec i v zemích, o nichž se tvrdí, že v nich byl systém „úspěšně“ implementován, typicky v Dánsku, se v realitě regulace obchází, a to typicky českým švarcsystémem. A čím vlastně takovou úspěšnost měřit? Napadá mě jediný objektivní faktor: zrychlení růstu HDP. (Skrze míru nezaměstnanosti úspěšnost měřit nelze, protože například ČR je rekordmanem v nízké nezaměstnanosti, přesto jsme se jako jediná země EU ještě nedostali s HDP ani na předcovidovou úroveň, nízká nezaměstnanost je dána přezaměstnaností ve státním sektoru.)

Tedy otázka zní: Vedla flexikurita v Dánsku ke statisticky měřitelnému zrychlení HDP, které by prokazatelně bylo korelováno s flexikuritou, tedy by mezi oběma jevy existovala prokazatelná příčinná souvislost? Odpověď zní, že ne.

Převzata z Echo24.cz

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31