Libor Vondráček v pořadu Máte slovo – boj o daně a odvody živnostníků

Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček se v diskusním pořadu České televize Máte slovo střetl s ekonomickými experty a zástupci předchozí vlády v ostré debatě o plánech nastupující vládní koalice. Jednatřicetiletý právník specializující se na ústavní a unijní právo obhajoval kontroverzní kroky budoucí vlády – od zrušení plánovaného zvýšení odvodů OSVČ až po zavedení elektronické evidence tržeb.​​

Hlavní témata debaty

Zrušení zvýšení odvodů živnostníků

Vondráček ostře kritizoval plánované zvýšení minimálních odvodů OSVČ z 35 na 40 procent, které mělo platit od roku 2026. Argumentoval, že živnostníci nečerpají benefity srovnatelné se zaměstnanci – nemají placenou dovolenou, nemocenskou ani jistotu zaměstnání, a proto nemohou mít stejné odvody. „V momentě, kdy podstupují podnikatelské riziko, zkrátka není možné, aby měli zcela srovnatelné odvody,“ vysvětloval Vondráček.​

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že zvýšení odvodů bylo kompromisem v konsolidačním balíčku, který měl snížit deficit veřejných financí z 5 na 2 procenta. Upozornil však, že změna měla i sociální rozměr – živnostníci platící minimální odvody často končili s minimálními důchody a následně žádali o další sociální dávky.​

Ekonom Kovanda o Lafferově křivce

Do debaty výrazně zasáhl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který Vondráčka podpořil ekonomickou teorií. „Mám známou kadeřnici a ta teďka, když jí tady zvyšují ty odvody, tak říká, já už to prostě zabalím, nebudu oficiálně danit a přejdu kompletně do šedé zóny,“ ilustroval Kovanda praktické důsledky zvyšování odvodů. Odkazoval na Lafferovu křivku – ekonomickou teorii, podle které příliš vysoké daně paradoxně snižují daňové výnosy, protože podnikatelé přecházejí do šedé ekonomiky.​​

Vondráček navázal slibem, že snížení daňové zátěže povede k nastartování ekonomiky a nakonec přinese vyšší příjmy do státního rozpočtu. Konkrétně slíbil zrušit povinnost platit poplatky za OZE (obnovitelné zdroje energie), zastavit ETS 2 (evropský systém obchodování s emisemi pro budovy a dopravu) a snížit daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent.​

Otázka financování – kde vzít peníze?

Právě financování slibů se stalo neuralgickým bodem debaty. Moderátorka Michaela Jílková i ekonom Jakub Kuneš z Liberálního institutu opakovaně kladli otázku, kde nová vláda vezme stovky miliard korun na své sliby. Vondráček odpovídal odkazem na úspory v obraně, ukončení podpory Ukrajiny a právě na vyšší daňové výnosy díky nižším sazbám.​

„Tahle vláda udělala 1200 miliard sekeru,“ kontroval Vondráček kritice zadlužení. Slíbil, že nová vláda dodá chybějících 37 miliard korun na infrastrukturu – silnice a mosty – právě z těchto úspor.​

Jan Skopeček varoval, že kombinace snižování daní a zvyšování výdajů povede k prohloubení deficitu a roztočení inflace, která je „skrytou daní“. Kovanda však oponoval, že právě zastavení růstu odvodů je protiinflační krok, protože daně inflaci naopak roztáčejí.​

Kontroverzní téma podpory Ukrajiny

Vondráček vzbudil napětí zmínkou o 252 miliardách korun na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Kritizoval případy zneužívání sociálních dávek a citoval polici, která odhalila odvoz 80 milionů korun na Ukrajinu. Skopeček však Ukrajince bránil: „Oni tady také ti Ukrajinci ve velké míře pracují, vydělávají a platí daně a často pracují v pozicích, ve kterých už Češi pracovat nechtějí“.​

Vondráček trval na tom, že podpora by měla skončit: „My říkáme, že do budoucna už by to mělo skončit, že ty tři roky válečného konfliktu bylo poměrně dost“.​

Závěr

Libor Vondráček v debatě předvedl směs libertariánské ekonomické filozofie a pragmatického koaličního vyjednávání. S podporou ekonoma Kovandy hájil vizi nižších daní vedoucích k vyšším výnosům, zatímco čelil oprávněným dotazům na konkrétní financování slibů. Jeho výkon ukázal, jak obtížné bude pro malou stranu v koalici prosazovat své ideály a zároveň obhajovat kompromisy. Diváci mohli sledovat mladého politika, který se teprve učí vládní odpovědnosti – za čtyři roky ukáže čas, zda jeho ekonomické vize obstojí ve skutečnosti.

„Vznikající vláda nás nezatáhne do Ruska,“ Libor Vondráček v Divoké kartě s Františkem Talířem

V televizním pořadu Divoká Karta na CNN Prima News se Libor Vondráček, předseda strany Svobodní, a František Talíř, poslanec za Lidovce, vyjádřili k jednáním o budoucí vládě. Mluvili o programovém prohlášení, kompromisech v otázkách referenda a eura, emisních povolenkách, revizi pobytu Ukrajinců, nominacích na ministry, podpoře Tomia Okamury na předsedu sněmovny a kauzách u motoristů. Zdůraznil potřebu rychlého startu vlády a respekt k voličům.

Programové prohlášení budoucí vlády

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní, v Divoké Kartě ocenil rychlost jednání o programu nové vlády. Podle něj je shoda na 95 % a více, což považuje za úspěch méně než tři týdny po volbách. „Já věřím, že bude vypadat tak, jak si přejí občané ČR,“ řekl přímo na otázku k vzhledu programu. Konstatoval, že jednání skončila dříve, než bylo plánováno, což svědčí o základní shodě na klíčových tématech, přestože názory nejsou na všechno stejné.

Vondráček přiznal, že v této vládě nemají dost sil na umožnění referenda o členství v EU, ale vidí úspěch v plánu na zákon o obecném referendu, včetně možnosti hlasovat o přijetí eura. Nepřímo zdůraznil, že každá strana musela ustoupit: Každý musel dělat ústupek a nikdo z těch stran nemá 101 mandátů, aby mohl vládnout sám.

V Divoké Kartě právník Vondráček uvedl, že ČR má dluh vůči občanům kvůli absenci zákona o obecném referendu, který má 25 z 27 států EU. „Už to, že máme v plánu navrhnout zákon o obecném referendu a bavit se třeba o tom, že by se v referendu mohlo odmítnout zavedení eura, že by třeba i otázka referenda mohla být na dalších klíčových záležitostech. Tak tohle to je podle mě výhra,“ prohlásil přímo.

Postoj k EU a přijetí eura

Kriticky se Vondráček vyjádřil k EU, kterou označil za dluhovou unii. Navrhuje referendum o euru, protože eurozóna se změnila a přijetím eura by Česko přijalo dluhy jiných států. „Jsme neměli možnost se vyjádřit, jestli chceme být v Evropské unii, včetně závazku přijetí eura,“ řekl a připomněl, že od vstupu uplynulo 21 let.

Dále uvedl, že v příštích čtyřech letech referendum o vystoupení z EU nebude, ale zůstane v programu SPD. Nepřímo navrhl alternativu jako Evropské sdružení volného obchodu: toto by třeba mohla být alternativa, ale jak říká, v následujících čtyřech letech, takové referendum nebude na stole.

Emisní povolenky ETS 2

Vondráček odmítl zavedení emisních povolenek pro domácnosti a firmy, přestože EU schválila zastropování na 45 eurech. Vidí v tom krátkodobé nebo zcela nefunkční řešení. „My jsme v rámci už těch diskuzí se všichni ihned shodli na tom, že systém emisních povolenek pro domácnosti, firmy střední i malé prostě nechceme zavést, nezavedeme,“ prohlásil a pokračoval s tím, že raději přijmou pokuty než zavedou systém, podobně jako u migračních kvót: Nezavedeme to stejně jako jsme nepřijali migranty podle kvót, které se schválily v roce 2015. „I kdybychom náhodou měli dostat pokutu, my to prostě nepřijmeme, protože víme, že ta pokuta nemůže být ani zdaleka tak zdrcující jako právě zavedení systému ETS 2,“ dodal přímo.

Revize inkluze a pobytu Ukrajinců

K inkluzi Vondráček řekl, že místo zrušení bude revize, ale detaily neprozradil kvůli probíhajícím jednáním. Nepřímo naznačil, že diskuze budou pokračovat v odborných skupinách: slovo revize se v různých pasážích toho programového prohlášení určitě bude objevovat.

Potvrdil, že revize pobytu Ukrajinců znamená kontrolu zneužívání dávek, ne vyhoštění všech pracovníků: “Revize pobytu Ukrajinců rozhodně nikdy neznamenala, že by naše stavebnictví přišlo o pracovníky. Nám se pouze nelíbí, když se objevují novinové titulky třeba na novinky.cz, že sem jezdí lidé zneužívat sociální dávky,“ řekl přímo.

Nominace na ministry a kumulace funkcí

Vondráček neprozradil jména nominovaných na ministry SPD. Nepřímo vysvětlil, proč nominanti nebudou současně poslanci: my teď vlastně jenom plníme to, co jsme řekli dopředu voličům, že nechceme kumulovat funkce.

Libor Vondráček upozornil, že po chaosu po předchozí vládě je potřeba soustředění: „Po této vládě je tak obrovský chaos na těch všech úřadech, že je zkrátka potřeba se soustředit na své úkoly.“

Okamura jako předseda sněmovny a ministři za Motoristy

Vondráček podpořil nominaci Tomia Okamury na předsedu sněmovny a odmítl kritiku za vulgaritu. „Rozhodně Tomio Okamura nebude mít takové výroky, jako měla třeba paní Markéta Pekarová Adamová v čase, kdy byla teda předsedkyní Poslanecké sněmovny a řekla směrem k opozici, že by měla sedět někde v koutě a šoupat nohama,“ řekl přímo.

Dále uvedl, že Okamura je zkušený a bude respektovat demokracii: Věřím tomu, že až občané uvidí, jakým způsobem, demokratickým způsobem, s respektem k tomu, že je tady nějaká vláda a nějaká opozice bude, pokud bude zvolený Tomio Okamura vést Poslaneckou sněmovnu.

K MŽP l Vondráček na závěr uvedl: „Můžu všechny občany ubezpečit, že se naopak na ministerstvo životního prostředí s naší vládou vrátí zdravý rozum a že budeme řešit reálné problémy, které jsme schopni ovlivnit.“

Povolenky jsou škodlivý nástroj. Pokud ETS 2 odmítneme, Unie bude postupovat jako u migračních kvót, říká Libor Vondráček

„Kdybych to měl obrazně vysvětlit, vláda schválila, že občané dostanou osmkrát pěstí mezi oči, a teď vyjednala v Bruselu, že dostanou jenom čtyřikrát,“ komentuje návrh na změnu systému ETS 2 předseda Svobodných a poslanec zvolený na kandidátce hnutí SPD Libor Vondráček. Jak hodnotí jednání o podobě budoucí vlády? A nakolik jednotně vystupuje poslanecký klub SPD složený ze členů čtyř různých stran? Poslechněte si rozhovor.

Třetinu poslaneckého klubu hnutí SPD tvoří politici z jiných stran, než je SPD, tedy PRO, Trikolory a Svobodných. Konzultujete vyjednávání v rámci těchto stran? Řešíte s kolegy a kolegyněmi ve vedení Svobodných, co v programovém prohlášení má být?

Měli jsme už dva poslanecké kluby od ustavení sněmovny. Zároveň v neděli jsme měli i velké jednání republikového výboru jako Svobodní, takže jsme pochopitelně řešili tyto otázky ještě předtím, než jsme se vydali na jednání v rámci tohoto týdne, kde se těch 15 resortů diskutuje více dopodrobna.

Takže bavíme se o tom, řešíme to, co jsou nejdůležitější věci, které třeba vyplynuly i z předvolební atmosféry. Je prostě pochopitelné, že drahota je to, co lidi nejvíc trápí, a to, kde očekávají jasné a brzké výsledky. Aby došlo k nějakým úlevám, aby to pocítili na vlastní kůži, aby to nebylo jenom teoretizování a byly to opravdu akční kroky.

Vzájemná diskuse probíhá podobně, jako probíhala, když jsme se scházeli v předvolební kampani, kdy se ať Trikolora, nebo PRO také podílely na diskusích. Díky tomu, že tam máme dva poslance jako Svobodní, že jsme proměnili 100 procent, dva ze dvou kandidátů, tak si myslím, že nám to dává mandát a sílu ty věci předávat do společného klubu. A schází se to zatím s vyslyšením.

Ukazuje se, že to rozhodnutí spojit síly dává smysl, protože v těch prioritních otázkách táhneme za úplně stejný provaz. Každý jsme trochu z jiného prostředí, takže názory na nějaké detaily se pochopitelně liší, a to i uvnitř jednotlivých stran.

Znovuzavedení EET

EET je věc, proti které se SPD i Svobodní dlouhodobě vymezovali. Když jste o prázdninách oznamoval a vysvětloval na síti X společnou kandidaturu s SPD, tak jako první bod, co chcete zajistit, jste psal, „abyste nebyli obtěžováni státem jako velkým bratrem“. Není přesně toto EET? Pokud EET bude, není to porušení toho prvního, co jste sliboval?

Když jsem to psal, tak jsem tím pochopitelně myslel Chat Control a další věci, které se v tu chvíli řešily.

Takže EET jste tím nemyslel?

EET určitě nevnímám, že by byl velký bratr.

Když musí podnikatel veškeré transakce hlásit státu, to není situace, kdy stát je velký bratr? 

Je to tak, že podnikatelé musí hlásit spoustu věcí. Určitě chceme snížit nároky v rámci podnikatelského prostředí tak, aby se našim podnikatelům dobře dýchalo. Tak jak bylo zavedeno EET před iks lety, dneska zase šly technologie dál. Myslím, že i kolegové z ANO už komentovali variantu EET, kterou by si představovali. A to pro mě určitě není něco, co by se skrývalo pod definicí stát jako velký bratr. Toto spatřuji spíš někde jinde.

To spatřuji v aktivitách ministerstva vnitra, v boji KRITu proti dezinformacím. Je třeba si připomenout, že Vít Rakušan (STAN) vyhlásil boj a válku dezinformátorům ještě předtím, než začala válka na Ukrajině. Bylo to v souvislosti ať už s kritikou migrační politiky EU, nebo v souvislosti s očkováním a tak dále. To všechno byly věci, kvůli kterým v lednu 2022 oznámil, že bude zřízen KRIT a že bude bojovat proti dezinformacím. Takže toto jsem tím určitě myslel, tuto oblast. 

Škodlivý nástroj

Mluvil jste o tom, že už minulý týden jste se dohodli v nově vznikající koalici na pěti prioritách. Jednou z nich je odmítnutí systému emisních povolenek ETS 2, které se mají vztahovat na dopravu a vytápění domů a bytů. Včera Evropská komise oznámila mechanismus, kterým chce zajistit, aby cena povolenek nepřesáhla strop 45 eur. Mění to nějak vaši dohodu z minulého týdne? 

Nemá to na ni žádný vliv, protože ten nástroj považujeme za škodlivý. Vezměte si, že vláda tady schválila v rámci balíčku Fit for 55 v původním znění emisní povolenky ETS 2 pro domácnosti, ale taky pro malé a střední firmy. Čímž v podstatě, kdybych to měl obrazně vysvětlit, schválila, že občané dostanou osmkrát pěstí mezi oči, a teď vyjednala v Bruselu, že dostanou jenom čtyřikrát. My nechceme, aby naši občané dostávali pěstí ani jednou.

A jestli budou platit 50 tisíc korun za emisní povolenky, anebo kdyby náhodou fungoval ten strop na 45 eurech, budou platit jenom 25 tisíc navíc… Pořád je to podle nás zbytečných 25 tisíc korun, které si prostě řada domácností v České republice nemůže dovolit. A je třeba si říct, že ten strop přece není žádný strop…

Jsou to mechanismy, které by k tomu měly vést, ale samozřejmě to strop není, protože to není daň, ale povolenky.

Je otázka, jestli k tomu vůbec povedou.

Jste právník, na webu Svobodných se označujete za specialistu na ústavní a unijní právo. Opravdu vidíte v tuto chvíli nějakou právní možnost, jak by Česko mohlo v rámci Unie schválené zavedení povolenek ETS 2 ignorovat, aniž by se vystavovalo postihu?

Podobně jsme nepřijali jednoho jediného migranta podle kvót schválených v roce 2015 a nedostali jsme od Evropské unie pokutu, přestože v roce 2017 iniciovala jednání před Soudním dvorem Evropské unie, kde nás nařkla z porušení povinností.

V rámci té procedury na porušení povinnosti Soudní dvůr Evropské unie vydal v dubnu 2020 rozhodnutí, že jsme skutečně porušili povinnost, a Evropská unie měla možnost toto rozhodnutí, které bylo deklaratorní, přeměnit v to, že začne aplikovat sankce, že začne vypisovat pokuty. Neudělala to. 

A na základě čeho očekáváte, že by teď Evropská unie postupovala stejně?

Očekávám, že bude postupovat stejně z toho důvodu, že se to opět nebude týkat pouze České republiky, že se to bude týkat podobně jako v případě migračních kvót třeba také Polska, myslím, že také Maďarska, možná některých dalších zemí. A pokud by toto udělala, možná spustí proces definitivního rozvratu soudržnosti Evropské unie, protože pak by ty státy možná začaly zvažovat podobně jako Velká Británie, že už se jim spíš nevyplatí členství, než vyplatí.

Zvlášť když tady existuje alternativa v podobě EFTA, Evropského sdružení volného obchodu, které funguje na trochu jiných principech než Evropská unie, ale je součástí Evropského hospodářského prostoru. Takže podnikatelé, kteří dodávají zboží z Norska k nám do České republiky, nemusí platit clo a tak dále. Je to alternativa, kam by to úplně definitivně mohlo vést.

Převzato z Českého rohlasu Plus

Ostrý spor ve studiu. Zastupujete rasisty, řekl Bartošek Vondráčkovi, on mu připomenul cenzuru vlády

V pondělní večerní debatě pořadu 360 na CNN Prima, moderované Michalem Půrem, se Libor Vondráček, poslanec ze Svobodné. V diskusi o budoucí vládě a kontroverzních tématech. Debata se zaměřila na potenciální ministry jako Filip Turek nebo Petr Macinka a na ETS 2, kde Vondráček defenzivně obhajoval suverenitu Česka proti evropským regulacím a odmítl předčasné soudy nad nominacemi. Jeho postoje podtrhly euroskeptický profil Svobodných a vyvolaly ostré reakce od opozice.​

Debata o Filipu Turkovi

Diskuse začala otázkou, za jakých okolností by se Filip Turek mohl stát ministrem zahraničí, kde Vondráček zdůraznil, že nominace jsou zatím hypotetické a rozhodnutí o pravdivosti obvinění ze sociálních sítí patří soudu. Argumentoval, že dokud k oficiálnímu návrhu od premiéra nedojde, jde o vnitřní záležitost Motoristů, a odmítl spekulace o „hajlování“ jako o jedné fotografii, srovnávaje to s podobnými incidenty u jiných politiků. Vondráček varoval před dvojí metrikou opozice v etických otázkách a označil aktuální debatu za předčasnou, kde nejsou známy finální personální rozhodnutí.​

Vondráček podpořil svobodu projevu a argumentoval, že kriminalizace názorů vede k politickým procesům místo argumentům, což rezonovalo v kontextu Turkových minulých příspěvků. Kritizoval opozici za relativizaci vlastních kauz a zdůraznil, že SPD nebude blokovat vládu, pokud dojde k nominaci, ale nese odpovědnost nominující strana. Tento postoj vyvolal reakce, kde opozice viděla v obhajobě Turka porušení standardů demokratické společnosti.​

Nominace Petra Macinky

Při diskusi o Petrovi Macinkovi jako možném ministru životního prostředí Vondráček viděl v jeho kritice „ekoterorismu“ potvrzení vhodnosti pro post, kde by hájil české zájmy proti eurofederalistickým opatřením. Označil Macinkovy postoje k omezování práva veta nebo ETS 2 za obranu suverenity a národního průmyslu před nadměrnými regulacemi, přestože opozice ho přirovnávala k antivaxerům kvůli vulgaritám vůči poslankyni Majerové. Vondráček argumentoval, že personální rozhodnutí nese odpovědnost nominující strana, ne celá koalice, a odmítl moralizující kritiku jako nástroj na oslabení koalice.​

Oproti opozici, která Macinku kritizovala za vulgární výroky a popírání klimatických změn, Vondráček zdůraznil, že Macinkova kritika aktivistů jako Friday for Future nebo blokád silnic ukazuje na obranu praktických zájmů občanů. Podpořil názor, že nominace by měla být hodnocena podle programu, ne minulých incidentů, a označil vulgarity za omluvené, což podtrhlo jeho defenzivní linii vůči etickým útokům.​

Tomio Okamura jako předseda sněmovny

Nejžhavější část se týkala Tomia Okamury jako potenciálního předsedy Poslanecké sněmovny, kde Vondráček ironicky komentoval stanovisko Jana Kysely, poradce prezidenta Pavla, který Okamuru odmítl kvůli malému zastoupení SPD. Připomněl, že podobně malá TOP 09 dříve předsedkyni zastávala bez kritiky, a zdůraznil, že rozhodne tajné hlasování sněmovny, ne externí tlaky. Argumentoval proti kriminalizaci názorů jako propagace fašismu, navrhuje porážku extrémismu argumenty místo soudů, což vyvolalo obvinění z relativizace nenávistných projevů.​

Vondráček obhajoval svobodu projevu a označil stíhání Okamury za plakat za politický proces, srovnávaje to s minulými pokusy o omezování dezinformací. Opozice ho označila za zastánce fašismu, ale Vondráček trval na tom, že zákony proti extrémismu by měly být přehodnoceny, aby nezasahovaly do názorů, a kritizoval dvojí metriku u jiných stran.​

ETS 2 a ekonomické dopady

Vondráček věnoval velkou část odmítání ETS 2, které označil za zbytečné zdražování života bez reálného přínosu pro životní prostředí. Varoval, že by to znamenalo navýšení nákladů na topení a elektřinu o desítky tisíc korun ročně na domácnost, což je nesmyslné, protože emise CO2 nejsou srovnatelné s jinými znečištěními. Kritizoval Evropskou komisi za hypotetické pokuty, které se nevypíšou, pokud se Česko, Polsko a Maďarsko postaví společně, a odmítl 200miliardovou půjčka jako dluh vracený z daní občanů.​

Argumentoval, že ETS 2 oslabuje konkurenceschopnost Evropy oproti USA a Číně, kde emise rostou, a navrhl, že jde o přerozdělování peněz z chudších států do bohatších. Opozice bránila princip „platič znečištění“ a sociální kompenzace, ale Vondráček to viděl jako zbytečné zatížení firem a občanů, srovnávaje to s minulými úspěšnými opatřeními jako katalyzátory, které měly jasný efekt.​

Závěr debaty

Vondráčkovo vystoupení působilo defenzivně s důrazem na ochranu svobody a ekonomické soběstačnosti proti „bruselským elitám“, což rezonovalo s agendou Svobodných. Jeho obhajoba personálií a odmítnutí regulací podtrhly ideologické rozdíly s opozicí, kde etika a bezpečnost byly klíčové body sporu. Debata předznamenala tvrdé vyjednávání o vládě, kde programové priority jako ETS 2 budou rozhodující.

Libor Vondráček v Partii s Ivanem Bartošem, Jiřím Pospíšilem a Taťánou Malou.

V druhé hodině Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se setkali Ivan Bartoš (Piráti), Taťána Malá (ANO), Libor Vondráček (Svobodní) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Přeli se o podobu budoucí Poslanecké sněmovny. Malá uhodila vůči pirátským politikům. Bartoš vysvětloval, proč Piráty nemá nikdo rád. Ve Sněmovně. Na přetřes přišla i jména Filip Turek a Tomio Okamura. Ve studiu chvílemi houstla atmosféra.

Terezie Tománková otevřela debatu poukazem na složení Sněmovny. A Malá se hned ozvala.

„Piráti tvrdili a tvrdí, že jim nejde o trafiky, že jim nejde o funkce. A teď budou mít tu možnost pracovat. A pojďme si říct, že Olga Richterová seděla na tom teplém místě ve vedení Sněmovny a z tohoto místa neodešla, když Piráti přešli do opozice,“ upozornila Malá, že Piráti nepřišli s žádnou konkrétní představou, co by chtěli prosazovat, jaký výbor by chtěli řídit.

Bartoš potvrdil, že pirátským politikům nejde o pašaliky, ale trval na tom, že Piráti by měli „dostat místopředsedy“ v některém z výborů, protože i v momentálně končící Sněmovně to bylo tak, že kontrolní výbor vedl doposud opoziční politik z řad SPD. Sami Piráti by si podle Bartoše dokázali představit, že se dál budou věnovat veřejné správě.

„Ale my nebulíme, nás je osmnáct a my budeme dělat opoziční práci,“ prohlásil Bartoš. A že celé jednání s Piráty prý probíhalo tak, že vlastně vůbec žádné nebylo. Piráti prý přišli a od ustavující se koalice slyšeli, že s nimi se ve vedení výborů nepočítá.

„Já jsem nebyl u těch jednání, nevím, co se tam dělo, a nechci být ďáblův advokát. Ale otevřeně říkám, sorry, že je to tak, jak si to ta konkrétní strana vyjedná s tou momentální většinou,“ řekl Pospíšil. A že je to taky o mezilidských vztazích a o tom, jak si kdo „lidsky sedl, či nesedl“.

Libor Vondráček připomněl, že v končící Sněmovně nikdo z SPD neseděl ve vedení Sněmovny. Svobodní kandidovali do Sněmovny na kandidátní listině SPD. „Lidé teď možná očekávají více pokory od Pirátů, protože viděli těch šest let Hřiba v pozici primátora a ve vedení Prahy, lidé viděli, jak nefungovaly e-doklady. Tak možná očekávají, že si to teď Piráti odpracují jinde,“ doporučoval Vondráček.

Taťána Malá se přidala. „Když cesta přes Prahu trvá 2,5 hodiny, což je stejně jako z Prahy do Brna, tak se Piráti tváří, že se jich to netýká. Když v městských firmách řízených Piráty dochází k bossingu žen, tak se to Pirátů netýká. Ale když jde o jejich představu křesel ve funkcích, tak Piráti křičí,“ ozvala se Malá.

Bartoš se okamžitě ohradil a vysvětloval, proč Piráti nemají dobré vztahy s ostatními sněmovními stranami. Protože ve spojitosti se STAN a s TOP 09 upozorňovali na kauzu Dozimetr. V kauze bitcoin zase kritizovali Pavla Blažka, v té době ministra spravedlnosti za ODS, a že pokud tady Piráti kritizují střet zájmů Andreje Babiše, tak je jasné, že asi Piráti nebudou mít s těmito stranami dobré vztahy.

„Mít jako držhubný nějaký křesla, že když my jako dáme Pirátům tohle a oni nás pak nebudou kritizovat, tak takhle Piráti nefungují!“ volal Bartoš.  

Malá doporučila Pospíšilovi, aby raději mlčel, protože se může v dohledné době stát, že v kauze Dozimetr vyvstanou dvě právnické osoby, a to konkrétně STAN a TOP 09.

Libor Vondráček hájil předsedu SPD Tomia Okamuru jako nejlepšího možného kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Odmítl nálepkování SPD a jejích partnerů jako extremistů.

Tady Pospíšil uznal, že bude záležet na tom, kdo má ve Sněmovně většinu a pokud se budoucí vládní většina shodne na tom, kdo má být předsedou Poslanecké sněmovny. Šéf jedné z vládních stran, tak to tak bude, pokud si to vládní většina prosadí.

„Tomio Okamura si příliš netyká s názory plnými tolerance. Ten symbol je daleko horší než to, že by Tomio Okamura formálně řídil Poslaneckou sněmovnu,“ poznamenal Bartoš.

Libor Vondráček okamžitě kontroval, že by se nerad dožil dob, kdy jsou lidé posíláni za vyjádření názorů do vězení, což se podle Vondráčka děje ve Velké Británii, kde jeden z občanů dostal trest dvacet měsíců vězení. Prý za to, že si na sociálních sítích dovolil napsat, že se migrantům nechce pracovat. Vondráček zdůraznil, že něco takového by v Česku nerad zažil.

Pospíšil řekl pár slov i na konto Turka. „Vše je třeba vyšetřit, ale jiná věc je, že politická škoda celé České republice vznikla ve chvíli, kdy se Filip Turek přihlásil o post ministra zahraničí a provalily se na něj některé výroky,“ řekl Pospíšil.

„Doufám, že si Motoristé uvědomují tu vážnost pozice šéfa diplomacie,“ podotkla Malá.

Převzato z Parlamentních listů

Neomalenost. Bartošová sjela Vondráčka za přirovnání poslankyň k vězenkyním

Na otázky moderátora Martina Čermáka odpovídali v pořadu Za pět minut dvanáct poslankyně ODS Lucie Bartošová a předseda Svobodných Libor Vondráček. V rozhovoru se dotkli i tématu počtu žen v Poslanecké sněmovně a zavádění kvót pro obsazování vedoucích pozic ve velkých firmách, na kterých by měla od poloviny příštího roku pracovat alespoň třetina žen. Vondráček s kvótami nesouhlasí.

V Poslanecké sněmovně zasedne po podzimních volbách rekordní počet žen. „Bude to zhruba jedna třetina. Mám z toho radost, protože z logiky věci tam ženy budou přinášet ženská témata, která mužští poslanci neřeší. Hlavně z oblasti rodinné politiky,“ míní Bartošová.

Vondráček naopak potřebu zabývat se zastoupením pohlaví v Poslanecké sněmovně nemá. „Nemyslím si, že je to nějaká zásadní věc, kterou bychom měli řešit. Svobodní byli vždycky proti všem kvótám, které třeba i odcházející vláda schválila pro vedení velkých firem a kecá tak soukromým podnikatelům do toho, jestli v nich budou mít dostatečný počet žen,“ nechápe předseda strany.

​„Žen, které máme v našich řadách, se něco takového dotýká a uráží je to. Protože nechtějí být privilegované za to, jak se narodily,“ vysvětluje Vondráček.

„A stejně jako nesledujeme množství žen ve věznicích, kterých je tam méně než mužů, není z mého pohledu třeba dělat ani nějaké závěry z toho, kolik je žen a mužů v Poslanecké sněmovně. I když uznávám, že je na ně rozhodně hezčí pohled než na muže,“ míní Vondráček.

Bartošová se proti tomuto srovnání ostře vymezila. „To bylo trošku neomalené, nemyslíte? Přirovnávat počty poslankyň ve Sněmovně k počtu žen ve věznicích. Něco takového nebylo absolutně na místě,“ zkritizovala Vondráčka.

Převztao z tn.nova.cz

Libor Vondráček v debatě s zástupcem STAN, Lidovců