„Přemýšlejte o tom, kolik finančních prostředků bylo vyčleněno na očkování, kolik na testování, na roušky, a také se podívejte, co se dělo v nemocnicích v Motole a jinde…“ byl výrok s obavami, že „mnoho peněz ‚cinklo‘ do kapes těchto lidí“ na středeční diskusní akci „Přehlédnutí minulé pandemie covidu“ spolupsořádané Svobodnými. Během debaty, kterou monitorovalo ParlamentníListy.cz a na které se podíleli také právník Zdeněk Koudelka a imunolog Jaroslav Turánek, byl matematikem Tomášem Fürstem představen „problém“ spočívající v tom, že se po roce 2022 rodí mnohem méně dětí očkovaným matkám – a naznačil, proč se toto téma veřejně nemluví. Podle účastníků by se mělo po volbách začít s vyšetřováním. Byla zmíněna jména osob, na které by mělo být zahájeno vyšetřování. Akce vedl předseda Svobodných Libor Vondráček.
Po připomenutí pěti let od propuknutí covidové epidemie a následujících restrikcí a lockdownů, ve kterých se objevily záběry tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) vítajícího na letišti dodávky respirátorů, biolog Jaroslav Flegr a jeho varování o „mrazácích na mrtvoly v ulicích“ nebo uzavřených školách a různých omezeních, včetně zákazu zpěvu, a v neposlední řadě i naléhání na nošení růží za všech okolností.
Místopředseda Svobodných, lékař Miroslav Havrda následně konferenci zahájil svým projevem, ve kterém popsal události během covidu jako „počátek totality“. „Na tom trvám,“ hodnotil retrospektivně a vyprávěl o uspořádání protestních akcí, při kterých si vzpomněl, že se tehdy děly věci jako jejich natáčení tajnou policií.
Známá jména… známé firmy…
Četl také úryvek ze svého projevu z roku 2021, jelikož podle Havrdy jeho aktuálnost neztratila. „Mnoho z nás bylo označováno za dezinformátory, nyní se ukazuje, že dezinformátoři nebyli my, ale naši covidoví pseudoodborníci, kterým naslouchali naši demokratičtí politici a kteří byli propagováni v mainstreamových médiích. Povězme zde nahlas jejich jména: Chlíbek, Prymula, Tachecí, Vašáková, Smejkal, Hel, Hostomský, Hořejší, Kubek, Flegr, Maďar,“ zmínil Havrda. „Ti byli v médiích, že se tam střídali jako apoštolové na orloji, ale lidé jako Beran či Turánek tam nedostali žádný prostor,“ poznamenal Havrda.
Připomenul také, jaké lži byly šířeny „pseudoodborníky“ a „fanatiky očkování“ a mainstreamovými médiami. Podle Havrdy mezi těmito „dogmaty“ nelze opomenout „dvě tečky“. „Dvě tečky a dost. Jste zdravý. Konec za covidem… – Lež. Lež. Lež,“ dotknul se v té době často šířeného tvrzení, že dvě dávky vakcíny proti covidu-19 znamenají konec pandemií. A hned poté do stejné kategorie zařadil i výrok, že „kdo se naočkuje, neonemocní“. „Následně se ukázalo, že lidé, kteří byli naočkováni, přenášeli infekci stejně jako ti, kteří nebyli naočkováni. A zároveň si naočkovaní lidé mysleli, že se jim po dokončení vakcinace nemůže stát nic – a tito lidé pak šířili covid po školách a omezovali vás,“ tvrdil Havrda. S dodatkem, že míní, že kdyby se tato „falešná myšlenka“, že se lidem po vakcinaci nic nestane, nešířila, a místo toho by se soustředila pozornost na léčbu, zemřela by kvůli covidu-19 třetina skutečných obětí.
Zároveň poukázal na to, že tvrzení, že lidem po vakcinaci se nic nestane, je „falešnou myšlenkou“, což je „dnes už zřejmé i úplnému debilovi“. A zdůraznil potřebu věnovat pozornost i finančním tokům. „Podívejte se, kolik peněz se spotřebovalo na očkování, kolik peněz se spotřebovalo na testování, na roušky, a podívejte se, co se dělo v Motole a v dalších nemocnicích… Sice pro to nemám důkazy, ale obávám se, že spoustu peněz ‚cinklo‘ do kapes těchto lidí,“ znělo od místopředsedy Svobodných s dodatkem, že „nejhorší smrt je z vyděšení“. „Pokud vás budou děsit covidem, pokud vás budou děsit Putinem, tak prohrajeme,“ a vyzval, aby se lidé „přestali bát a začali používat rozum“.
Pozdji taktéž Havrda zveřejnil svůj záměr odeslat dopis účastníků akce prezidentu České lékařské komory Milanu Kubkovi, ve kterém je požádán například o to, aby se omluvil všem lidem, které „svými vyjádřeními v otázce léčby onemocnění covidu-19 vakcinací dehonestoval a strašil“.
Lékař Vladimír Čížek pak pokračoval s výčtem, co bylo během pandemie oficiálně označováno za „dezinformace“. „Každá z vakcín bude mít jinou účinnost, a proto by měl mít každý právo vybrat si, kterou vakcínou bude naočkován,“ stálo například na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, které dle Čížka „prezentovalo celou řadu dezinformací a lží“. „Každý lékař a každý medik, který absolvoval farmakologii, ví, že to tak prostě musí být, když jsou ty vakcíny odlišně vyrobené,“ komentoval, že přitom něco takového bylo zřejmé od začátku.
Připomněl také autora celé „dezinformační stránky“ – společnost Semantic Visions a Františka Vrabela. „Proslavil se zejména výrokem, že nejlepší dezinformace jsou celé pravdivé,“ připomněl Čížek a jmenoval, že již v roce 2021 o rozdílech mezi vakcínami hovořil i samotný Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Následovala citace někdyjšího výroku epidemiologa Romana Chlíbka: „Vakcína firmy Astra Zeneca má účinnost 100 % proti úmrtí a vážnému průběhu, a je bezpečná. … Každý, kdo se naočkuje, pomáhá navíc ochránit i ty, kteří tak kvůli svému zdravotnímu stavu učinit nemohou.“ „Což už tehdy byla lež jako věž. A v podstatě o pouhých 13 dnů později 17 zemí pozastavilo tuto vakcínu kvůli rizikům,“ pravil Čížek, co následovalo doopravdy.
Právě vakcina od společnosti AstraZeneca se v mnoha zemích začala omezovat podle věku kvůli krevním sraženinám a Čížek ve své prezentaci připomenul, že sám SÚKL důrazně upozornil, že osobám mladším 60 let nemají být podávány vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) a Janssen (Johnson & Johnson), protože velmi závažné riziko významně převyšuje přínosy očkování. „Na to ale nikdo nedbal,“ řekl lékař a ptal se, zda následné stažení této vakcina oficiálně kvůli nízkému zájmu o ni ve skutečnosti nebylo spíš „prevencí před ještě větším průšvihem“.
Ještě rok před stažením vakcíny AstraZeneca, už v červnu 2023, byla „tichou cestou“ stažena vakcina od společnosti Johnson & Johnson, přestože předtím byla představována jako úspěšná „jednodávková“ vakcina.
Čížek taktéž poukázal na pochybnosti ohledně Pfizeru. Zmínil například znehodnocení placebové skupiny ze studie tím, že tito lidé byli později naočkováni a nelze tak zjistit dlouhodobé účinky. Do té doby však došlo k alarmujícímu 3,7krát většímu výskytu kardiovaskulárních onemocnění u očkované skupiny.
„Děti, které nám chybí od roku 2022, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. To je stále velká datová záhada, protože – slyšíte to ticho ve veřejném prostoru, jak se o tomhle pečlivě nemluví – protože panuje obava, že by někdo, když se začne mluvit o poklesu plodnosti, řekl to slovo,“ shrnul matematik Tomáš Fürst, co považuje za stále aktuální problém, jelikož porodnost nadále klesá.
Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka během konference shrnul, že docházelo k omezování práv primárně z politických důvodů – nikoliv z odborných. „Pro cokoliv lze najít podporujícího odborníka, který navíc může mít vlastní ekonomické zájmy v dané oblasti. Politici při svém rozhodování musejí zvažovat i hodnotu svobody člověka, jako základní hodnotu s tím, že tato svoboda nemůže být omezena vágním odvoláním na předběžnou opatrnost,“ poukázal Zdeněk Koudelka.
Podle Koudelky je nutné ztížit možnost vyhlašování nouzového stavu, jelikož vláda má zpravidla v Poslanecké sněmovně většinu, a tudíž není problém jej prosadit. „V budoucnu by bylo lépe, aby se na vyhlášení nouzového stavu shodly dva subjekty – prezident a vláda. Tedy nouzový stav by měl být vyhlašován prezidentem na návrh vlády s tím, že by jej kdykoliv mohl zrušit prezident sám, vláda sama, ale i samotná Poslanecká sněmovna,“ uvedl právník.
Koudelka také prezentoval záměr pokusit se o zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která by se období covidové pandemie věnovala. „Věřím, že po volbách, které budou v tomto roce, možná nastane situace, kdy by se tomu dalo věnovat,“ řekl. Mělo by se věnovat mimo jiné analýze dopadu mimořádných opatření na ekonomiku, na rozpočet i na práva lidí, a identifikaci těch, kteří se podíleli na nezákonných opatřeních.
Lékař Jaroslav Henzl hovořil o tom, že nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora potvrdilo, že „bezprostřední odpovědnost za aplikaci vakcíny má aplikující lékař“. „Čili toto je to, co jsme od počátku tvrdili. Nechápu jednu věc, jak lékaři – kteří měli 20, 30 let praxi, během níž dodržovali určitá pravidla pro očkování, respektovali kontraindikace, respektovali individuální zdravotní stav pacienta, respektovali v konkrétním případě očkování hladinu protilátek – tak najednou, protože jim někdo řekl, že to teď neplatí a že prostě to dostanou všichni, padni komu padni – takže to aplikovali na své pacienty i v případech, kde byly naprosto jasné kontraindikace,“ řekl a poukázal například na vysoké hladiny protilátek.
Matematik Karel Janeček ve svém videovzkazu prohlásil, že „za covidové totality jsme strašlivým způsobem poškodili své děti“. „Zločin proti principům života bylo proočkovat zdravé děti proti nemoci, která je neohrožovala. Vždy bylo jasné, že experimentální vakcina má velká zdravotní rizika.“
„Dnes víme, že zdravotní důsledky covidového očkování jsou neblahé pro všechny věkové kategorie. Nemá samozřejmě smysl vinit ty rodiče, kteří podlehli manipulaci strachem a svoje děti naočkovali. Je naší společnou odpovědností, abychom se vzdělávali, abychom jako společnost nalezli sebereflexi a abychom získali odolnost proti manipulaci. Své děti již nikdy nesmíme takto nesmyslně poškodit, pokud máme evolučně uspět jako lidská civilizace!“ vyzval.
Převzato z Parlamentních listů
Prezentace Miroslava Havrdy
Prezentace Vladimíra Čížka
Prezentace Tomáš Fürsta
Podklad Jaroslava Henzla
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a varoval před nerealistickým přístupem Evropské unie, která se soustředí na ekologické cíle, ale ignoruje potřeby obranného sektoru. „Tady se popírají fyzikální zákony. Buď bude obrana, nebo bude dekarbonizace,“ uvedl Hynek s tím, že v současných podmínkách je zbrojní výroba v Evropě stále obtížnější.
Velkým problémem je i závislost na dovozu strategických surovin. Podle něj je nutné obnovit výrobní kapacity přímo v Evropě, jinak zůstane kontinent zranitelný. Hynek rovněž zdůraznil, že samotné zvyšování obranného rozpočtu nestačí. „Chceme-li opravdu udržet obranyschopnost Evropy, musíme mít tři základní pilíře: fungující armádu, dobře vybavený obranný průmysl a obyvatelstvo, které věří svým lídrům a je ochotné strádat,“ uvedl.
Kritizoval i klesající zájem o vojenskou službu a oslabení výcviku mladých lidí. „V Polsku začali děti ve školách učit střelbu, mají tam hodiny vlastenectví. Ve Finsku postavili stovky nových střelnic. A u nás? Místo toho, abychom posilovali branné sporty, děláme pravý opak,“ dodává.
Evropa o zbrojení jen plká. Je bez šance. Pokračovat v dekarbonizaci a současně zbrojit nelze, potvrzují Šichtařová a Jiří Hynek na Primě. Nakonec oběma v pořadu 360° Prima CNN přitakávala i ekonomka Jana Matesová.
Markéta Šichtařová se na Prima CNN vysmívá plánům na to, jak chce Evropa zbrojit, když současně s tím tlačí na Green Deal a dodává fakta.
Předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč jeho strana nebude v letošních volbách kandidovat samostatně, ale jako součást nového volebního bloku spolu se stranami SPD, Trikolora a PRO. Odmítnutí Green Dealu, obnova svobody slova a podnikání, odpor k migračnímu paktu a důraz na suverenitu České republiky – to jsou podle něj klíčové priority, na kterých se partneři shodli. Vondráček zároveň popisuje vnitrostranické jednání, vztah ke kritice ohledně spolupráce s SPD i dlouhodobou snahu Svobodných prosazovat principy zdravého rozumu a ekonomické odpovědnosti. „Spojili jsme síly, protože chceme, aby ani jeden hlas příznivců svobody a prosperity nepropadl,“ říká otevřeně.
Dnes jste oznámili vznik volebního bloku se stranami SPD, Trikolora a PRO. Proč se Svobodní rozhodli nejít do voleb samostatně?
Spojili jsme síly, aby ani jeden hlas voličů, kteří chtějí změnu, nepropadl. Teď je čas spustit i u nás revoluci zdravého rozumu – nižší daně, více svobody a konec zeleného šílenství.
Samostatně bychom jistě dokázali nabídnout kvalitní program i kandidáty. Ale v této situaci – v klíčových volbách, kde jde o směřování České republiky na dlouhé roky dopředu – jsme přesvědčeni, že spojenectví má větší šanci skutečně prosadit změnu. Společně s SPD, Trikolorou a hnutím PRO sdílíme zásadní hodnoty: důraz na svobodu, ekonomickou prosperitu a národní suverenitu. Dnešní doba konečně nahrává názorům, které jako Svobodní hájíme už roky. Inspirací je nám i vývoj ve světě – například vítězství zdravého rozumu v USA. Věříme, že podobnou změnu dokážeme vyvolat i u nás.
Znamená to, že Svobodní ve svém programu ustoupili, nebo se některých bodů vzdali?
Naší prioritou je prosadit maximum z programu, který jsme slíbili voličům – a to lze jen silným spojenectvím. Spolupráci jsme iniciovali už 17. listopadu loňského roku na Republikovém výboru. Od začátku bylo jasné, že cílem není jen „dostat se do Sněmovny“, ale skutečně změnit směřování země. Volby nejsou časem pro sólové akce. Pokud chceme obnovit suverénní Českou republiku, musíme jít společně a s jasným cílem.
Co podle vás budou hlavní témata letošních voleb? A jak se k nim stavíte?
Zelená drahota, migrační pakt a zadlužování. To jsou témata, která lidi pálí, a která my dlouhodobě řešíme – ne jen pár měsíců před volbami. Dnes vidíme politiky, kteří najednou začínají „bojovat“ proti Green Dealu, migraci nebo zadlužování. Jenže jsou to právě oni, kdo tuto situaci způsobili – a po volbách zase otočí. V Rakousku i Německu jsme viděli, jak rychle se po volbách zapomene na sliby voličům. To nesmíme připustit. My jsme konzistentní. Proti zelené drahotě, nelegální migraci i destruktivnímu zadlužování bojujeme už roky. A jedinou zárukou, že se politika skutečně změní, je silná podpora naší kandidátky.
Jaké konkrétní cíle si Svobodní v rámci tohoto bloku stanovili?
Naší prioritou je odmítnout Green Deal, snížit daně, obnovit svobody občanů a zajistit bezpečnost naší země. Shodujeme se na klíčových tématech: zastavit neustálé zdražování způsobené zelenou agendou, odmítnout migrační pakt, omezit vliv regulací a zákazů, které dusí podnikání a osobní svobodu. Chceme ekonomickou obnovu – méně daní, méně přerozdělování, žádné zbytečné zadlužování.
Zároveň musíme bránit svobody občanů – od svobody projevu až po právo vlastnit spalovací auto. A nesmíme zapomenout na bezpečnost a kulturní stabilitu – Evropa čelí migrační krizi, která není jen otázkou azylu, ale i hodnot.
Jak vypadal rozhodovací proces uvnitř Svobodných? Byla tato dohoda jednomyslná?
Ano, drtivá většina členské základny souhlasila s tím, že je nutné spojit síly s partnery, kteří se nebojí postavit Bruselu a destruktivní politice současné vlády. O strategii jsme debatovali na každém zasedání Republikového výboru od listopadu loňského roku. Výbor má 39 členů ze všech krajů a 9. března se proti spolupráci vyslovil jen jeden člen. Byla to široce projednaná, demokraticky přijatá a podporovaná strategie. Navíc jsme jako vedení – já jako předseda i Markéta Šichtařová jako lídryně – od členů dostali silný mandát. Otevřeně jsme říkali, jakou cestou chceme jít, a členové nám dali důvěru. To je pro mě velmi silný signál jednoty, kterou dnes potřebujeme více než kdy dřív.
Známá je vaše důslednost v obhajobě svobody jednotlivce a pravicových hodnot. Zůstanou Svobodní v rámci tohoto bloku viditelní?
Ano, jsme součástí předvolebního uskupení, ale Svobodní zůstávají silnou a nezávislou stranou, která vždy bude hájit principy osobní svobody a ekonomické prosperity. Neznamená to, že ztrácíme identitu. Naopak. Jako při mistrovství světa v hokeji, kdy hráči odloží klubové dresy a obléknou národní barvy, i my teď hrajeme za „národní tým“. Ale Svobodní dál zůstanou pevnou, zkušenou a hodnotově ukotvenou stranou. Máme za sebou 16 let práce, stovky zastupitelů, zkušené odborníky a silnou strukturu. Náš styl je férový a zásadový – a přesně to do společné kandidátky vnášíme.
Jak to bude s kandidáty Svobodných na společné kandidátce? Kolik jich bude a jak budou vybíráni?
Nasadíme ty nejlepší kandidáty, které vybíráme demokraticky v primárkách. Pořadí na společné kandidátce pak určíme tak, aby byla co nejúspěšnější. Naše kandidáty volí členové ve vnitrostranických primárkách, jak je u nás zvykem. Je to záruka kvality, transparentnosti a odbornosti. O konkrétních počtech a jménech ještě jednáme, ale už teď víme, že společná kandidátka bude velmi silná. Nabídneme voličům tým schopných a odvážných osobností, které mají šanci skutečně něco změnit.
Počítáte po volbách se společným poslaneckým klubem?
Ano, protože jedině tak budeme mít sílu prosadit program, na kterém jsme se dohodli, a nebudeme jako dnešní rozhádaná vláda. Společný klub je logický krok. Nechceme dopadnout jako současná vládní pětikoalice, která hned po volbách zapomněla na své sliby. My chceme být efektivní, jednotní a důslední. Náš vzor je Donald Trump – když něco slíbíme, splníme to. A právě společný klub nám umožní to dotáhnout.
Odpůrci vám vyčítají spolupráci se stranou SPD, která bývá označována za extremistickou. Jak na to reagujete?
Každý, kdo dnes hájí tradiční hodnoty a svobodu, je automaticky označován za extrémistu. To je taktika těch, kteří nechtějí, aby se něco změnilo. V případě SPD je tato nálepka jen zoufalý pokus oslabit sílu opozice. Kdo dnes skutečně jedná extrémně? Současná vláda, která nás extrémně zadlužila a extrémně porušuje své vlastní sliby. SPD nejsou žádní extremisté – jsou to patrioti, kteří stejně jako my chtějí svobodnou, prosperující a bezpečnou Českou republiku. Tyto nálepky slouží jen k umlčování nepohodlných hlasů. Když se někdo postaví proti Green Dealu, migraci nebo cenzuře, hned dostane nálepku. Ale pravda se umlčet nedá.
SPD se příliš neprofiluje jako pravicová strana. Jak si obhájíte tuto spolupráci jako Svobodní, kteří jsou důsledně pravicoví?
SPD hlasovala v posledních letech pravicověji než ODS – odmítla Green Deal, zvyšování daní i nadměrnou regulaci podnikání. My jako Svobodní jsme vždy stáli pevně na pravici. Pokud se ale podíváme na skutečné činy a hlasování, právě SPD byla ta, kdo stál na straně svobody a rozumu: odmítali bruselské šílenosti, bojovali proti vyšším daním, podpořili zrušení daně z nabytí nemovitosti, byli proti lockdownům a zbytečným úřadům. Oproti tomu strany, které si na „pravici“ jen hrají, zradily své voliče a vedou nás do ekonomického kolapsu.
Někteří voliči si pamatují, že jste se v minulosti distancovali od Trikolory. Proč s ní spolupracujete dnes?
Okolo SPD se utvořila parta stran, které mají společné volební priority. Tehdejší omluva reagovala na prezidentské volby, ale minulost jsme si vyříkali. V prezidentské volbě jsme jako Svobodní odmítli podporu konkrétního kandidáta, zatímco Trikolora podpořila Andreje Babiše. Tehdy jsme to považovali za chybu a našim členům jsme se za to, že nás s Trikolorou někdo spojoval, omluvili. Ale dnes řešíme jiné výzvy. Jsme dospělí lidé a víme, že bez spolupráce nic neprosadíme. Sdílíme klíčové hodnoty – suverenitu, nízké daně, odpor vůči migraci a cenzuře. A v těchto bodech jsme zajedno.
Proč jste se nedomluvili například s Motoristy? Podle některých politologů by vám byli ideově blíž než třeba SPD.
Motoristé o spolupráci nestáli. Místo toho se pokusili získat na svou kandidátku pouze mne a urazit tím všechny ostatní členy Svobodných. Jenže my jsme tým a já nejsem žádný sólista, který by se otočil zády ke stovkám našich členů a zastupitelů. Nejdůležitější volební boj je teprve před námi. Bylo by nezodpovědné nepostavit do něj to nejlepší, co máme – tedy osobnosti jako Markéta Šichtařová, Mirek Havrda, Robert Vlášek a další. A my je nenecháme sedět na lavičce, tak jak si Motoristé přáli.
Kritici mimo jiné také vás někdy označují za „proruskou sílu“. Jak na toto nálepkování reagujete?
Nejsme proruští, nejsme probruselští – jsme pročeští. Chceme silnou a suverénní Českou republiku, která se nebude řídit podle diktátu cizích mocností. Tohle označení je jen hloupá nálepka. Stejně jako Donald Trump je proamerický a Milei proargentinský, i my jsme pročeští. Jsme za svobodu a odpovědnost doma, ne za diktát odkudkoli – ať už z Bruselu nebo Moskvy. Na Ukrajině jsme pomáhali hned první týden války – upřímně a bez PR. Ale nebudeme podporovat bezbřehé posílání peněz a zvyšování daní na úkor vlastních občanů.
Svobodní dlouhodobě prosazují referendum o zásadních otázkách, včetně členství v EU. Měli bychom se opravdu ptát lidí, zda v Unii zůstat?
Občané mají právo rozhodnout o své budoucnosti. Nechceme, aby o nás rozhodovali nevolení úředníci v Bruselu nebo kdokoliv mimo naše území. Referendum švýcarského typu máme v programu už 16 let. To není populismus, to je důkaz důvěry v občany. Dnešní EU není to, co nám bylo slibováno – místo prostoru pro spolupráci je z ní byrokratický kolos, který drtí naši ekonomiku. Chceme možnost volby – třeba jít cestou EFTA jako Švýcarsko. A v NATO? Dokud nás chrání, v pořádku. Ale nesmíme se nechat zatáhnout do cizích válek. Bezpečnost našich občanů má být vždy na prvním místě.
Měli bychom odstoupit od Pařížské klimatické úmluvy nebo vystoupit z WHO?
Ano. Green Deal i WHO nejsou o klimatu nebo zdraví, ale o moci a diktátu, který zdražuje život obyčejným lidem. Jsme pro ochranu přírody i zdraví, ale ne za cenu nesmyslných zákazů, uhlíkových daní nebo omezení svobody. Green Deal je hlavně byznys a ideologie. WHO je zase nástroj, který by mohl ohrožovat naši suverenitu. Donald Trump to pochopil, my bychom měli udělat totéž.
Jak chcete zajistit volný obchod po případném odchodu z EU?
Švýcarsko není v EU a funguje perfektně. Chceme obchodovat se všemi, ale rozhodovat sami o sobě a nenechat si vnutit nesmyslné regulace. Dnes posíláme do EU 100 až 150 milionů korun denně. Něco se vrátí, ale často na zbytečné projekty. Vystoupením bychom získali svobodu, méně byrokracie a víc peněz na smysluplné investice. EFTA je funkční cesta.
Existuje na světě země, která je vám ideálem?
Neexistuje ideální model, ale inspirujeme se v nejlepších systémech – nízké daně a lidové veto jako ve Švýcarsku, zodpovědné obrana a diplomacie jako v Rakousku, podpora podnikání a odmítání nelegální migrace jako v Polsku. Z každého úspěšného příkladu si bereme to nejlepší. Nechceme kopírovat, chceme vytvořit fungující model pro Českou republiku. Takový, který bude hájit naše zájmy, svobodu a prosperitu.
Převzato z Parlamentních listů