Co na to vaše peněženka 22.9.2023 – CO NA TO VAŠE PENĚŽENKA? – CNN Prima NEWSá
Prima CNN: ZPRÁVY PLUS 4.9.2023 10:30 – Milan Bednář, Markéta Šichtařová
Je v zájmu naší země, aby na poradě českých diplomatů hovořil ukrajinský ministr zahraničí? V čem Svobodní jsou pro mladé sympatičtější stranou než hnutí ANO nebo Trikolora? Může demonstrace 16. září skutečně vést k pádu vlády? A spojí se konzervativci proti progresivistickým liberálům?
Dnes je se mnou ve studiu, zastupitel městského obvodu Ostrava Vítkovice, krajský předseda strany Svobodných v Moravskoslezském kraji a předseda spolku Odchod.EU, pan Matěj Gregor.
Dochází k nespravedlnostem. Důchodcům se od státu částka zvedne třikrát za rok, u rodičů to neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo. V pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS to uvedl předseda strany Svobodní Libor Vondráček, a to v reakci na projednávání rodičovského příspěvku ve Sněmovně. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) vedle toho přiblížila, jaké další návrhy a projekty – kromě navýšení „rodičáku“ – jsou určeny na pomoc rodinám s dětmi.
„Je velice nešťastné, když dochází k nespravedlnostem. To znamená, že se třeba osobám, které jsou v důchodu, zvedá částka od státu třikrát ročně a u rodičů to takhle neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo a důchodců je daleko víc než narozených dětí. Tohle je určitě potřeba řešit – aby v rámci generací nepanovala nevraživost,“ uvedl Vondráček.
Jen loni se důchody zvedly třikrát, u rodičovského příspěvku však takto systém nefunguje. Podle Pivoňky Vaňkové se však na rodiče s dětmi nezapomíná. „Prorodinnou politiku chápe vláda – stejně jako naše hnutí – za velmi důležitou, jednu z nejdůležitějších. Rodičům se pak pomáhá nejen tím, že se bude navyšovat rodičovský příspěvek,“ konstatovala a uvedla několik příkladů.
„Došlo ke zvýhodnění flexibilních úvazků, k navyšování minimální mzdy, kdy se dostalo daleko víc rodin k přídavkům na děti. Nyní se na resortu životního prostředí připravuje dotační program na opravu nemovitostí tak, aby byly energeticky úsporné. Věcí je celá řada,“ uvedla.
Jak politici hodnotí, že by kojenecké vody měly spadnout do 21procentní daňové sazby? A co u rodičovského příspěvku mimo jeho nynější jednorázové navýšení navrhují? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu.
I 50 000 korun, o tolik chce vláda zvýšit rodičovský příspěvek. Týkat by se to ale mělo jen dětí narozených po začátku příštího roku. Razantnější růst by si představovaly některé opoziční strany, které poukazují především na dopady inflace na mladé rodiny. Detaily změn rodičovského příspěvku má připravené kolega Ondřej Svoboda. A pojďme se nejdřív podívat na to, jak nebo kolik stojí vychovat dítě od porodu až po dospělost. Není to totiž úplně levná záležitost. Podle odhadů námi oslovených ekonomů se to pohybuje mezi dvěma až třemi miliony korun. Záleží hlavně ale na stylu výchovy a na zázemí. Třeba soukromé vzdělávání to prodraží, naopak jídlo ze školních jídelen může výchovu zase zlevnit. Důležité je pak také to, jestli počítáme náklady na první dítě nebo jestli už dědí něco po starších sourozencích. Vláda chce podle svého návrhu, jak už zaznělo, rodičovský příspěvek od 1. ledna zvednout o 50 tisíc korun. Koaliční strany ale nejsou jediné, kdo by rodičům malých dětí přidával. Třeba hnutí ANO by raději vidělo : dokonce dvojnásobný přídavek, a to 100 tisíc korun. Hnutí SPD potom původně mluvilo o 60 tisících. I v rámci samotné vládní koalice se přitom objevovaly různé : dílčí návrhy. Třeba Piráti navrhovali pravidelnou valorizaci namísto jednorázového příspěvku. Bylo by to tak podobně, jako je tomu u důchodů. Rodičovský příspěvek : by se tedy měl zvednout o 50 tisíc korun. Nově by rodiče mohli získat od státu 350 tisíc. Příspěvek se navyšuje o polovinu inflace. A pokud by se rodičům narodila : dvojčata nebo vícerčata, příspěvek už by byl 525 tisíc. Návrh ale obsahuje i jedno omezení. Nově by se totiž příspěvek dal rozložit už jenom do tří let : namísto současných čtyř. A jak dlouho je zvykem pobírat rodičovský příspěvek u našich sousedů? To shrnul reportér zahraniční redakce Jakub kůš. : My Češi máme rodičovskou dovolenou v rámci EU nejdelší. Jak už bylo zmíněno, tak rodičovský příspěvek u nás v ČR můžeme pobírat až po dobu čtyř let. A pro porovnání se podíváme k našim sousedům. Shodou okolností tři roky mají Němci a Slováci. Tedy délka toho, jak to navrhuje nyní naše vláda. O polovinu méně, tedy dva roky, pak mají naši sousedé v Rakousku a zdaleka nejméně rodičovský příspěvek pak pobírají a pro plnost našich sousedů a v Polsku, zde je to v uvozovkách pouhých osm měsíců. Ono ta délka není bezpochyby zdaleka ten jediný údaj, který můžeme poměřovat. Zajímavé je také si zohlednit, kolik v tom daném státě rodiče pobírají. Je důležité zmínit, že v tomto patříme na vrchol v rámci údajů OECD jsme v rámci rozvinutého světa mezi prvními příčkami států, kde rodiče dostávají souhrnně v rámci i mateřské a rodičovských příspěvků zdaleka nejvíce. A já už vítám ve vysílání i naše dva hosty. Jsou jimi poslankyně za hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková a předseda svobodných Libor Vondráček. Vítám vás ve vysílání. Dobré dopoledne. Dobrý den. Dobrý den. V porodnicích bude zřejmě na Silvestra panovat značné napětí. Vyšší rodičovský příspěvek se totiž má týkat jen těch, kterým se děti narodí až v příštím roce. Chápu, že někde se ten začátek nastavit musí, ale přijde vám to spravedlivé, aby rodiče dětí narozených minutu od sebe dostali rozdílný příspěvek, paní poslankyně? Ano, já chápu tyto argumenty, ale je to součást nějakého koaličního kompromisu. My za Starosty a nezávislí jsme navrhovali retrospektivu půl roku zpátky, abychom navyšovali těm opravdu nejmenší muž narozeným dětem, kdy primárně jeden rodič většinou nepracuje a bohužel. V koalici je nás pět stran 01| a tento, tento začátek vlastně doby čerpání byl kompromisní. Pane Vondráčku, jak vy se díváte na ten kompromis? Tak mně to přijde zvláštní, když ta dávka se platí vlastně buď tři, čtyři nebo dva roky, tak aby nebylo možné ji zčásti dát v nějakém roce a zčásti dát v tom roce dalším. To znamená, stejně ty maminky dostávají tu částku průběžně a ve chvíli, kdy prostě nějaká část je placena za současného stavu, tak ta další část pro všechny bez ohledu na to, kdy se dítě narodilo. Podle té částky, která bude v příštím roce, tak by měla být v té výši placena všem stejně. Je to, je to skutečně nesmysl. Myslím si, že by stačilo, aby si zákonodárce dal trochu víc práce a že by se to určitě dalo udělat spravedlivě. I paní poslankyně. Ještě mě zajímá a rozumím tomu, že tedy z vaší strany to byl kompromis, jak zaznělo, ale jak to tedy chcete před lidmi obhájit? Obstojíte? A já pevně věřím tomu, že ta pozitivní zpráva, že se bude rodičovský příspěvek navyšovat, tak bude opravdu veřejností vnímána co nejlépe. Jde o to, že se nacházíme v čase úspor, kdy hledáme opravdu úspory na straně státního rozpočtu a musíme se chovat jako řádní hospodáři. A jsem proto ráda, že k tomu navýšení dochází, protože spousta stran to chápe jako navyšování výdajů na straně státu. My ale za Starosty to vnímáme jako opatření, které bude dlouhodobě prorůstové, takže já jsem ráda za navýšení a znovu opakuji, že to, že se nepodařilo vyjednat retrospektivu, je kompromis 01| pěti politických stran. A to, že se vám tu retrospektivu nepodařilo vyjednat, vnímáte? To jako nějakou svoji prohru? Tak určitě ne. My máme svoje programy, svoje politiky, s kterými přicházíme na to vyjednávání a musíme se jako koalice domluvit. Takže je to opravdu jako otázka několika hodinových jednání. A vůbec to, že ten rodičovský příspěvek se prosadil, prosadil navýšit, je věc, která je velmi dlouhodobá a já jako místopředsedkyně sociálního výboru už do médií mluvím o podpoře navýšení rodičovského příspěvku minimálně rok a půl. Když odhlédneme tedy od toho mezníku, kdy by měl ten vyšší příspěvek začít platit, měl by se navýšit jen o polovinu inflace. Pane Vondráčku, je to podle vás dost? Připomeňme, že ani po zvýšení o těch 50 tisíc nedosáhne reálná hodnota rodičovského příspěvku úrovně z roku 2020. Tak rodičům lze pomoci určitě i jiným způsobem než jenom skrze rodičovský příspěvek. A tady právě musím narazit na tu kojeneckou vodu a na další základní potraviny, které třeba u sousedů v Polsku, kde pobírají ten příspěvek pouze osm měsíců, tak dneska mají nulovou DPH. To znamená, tady v tomto bodě si myslím, že není úplně tak důležité, jak je vysoký rodičovský příspěvek, ale spíš jak jsou drahé třeba i další věci. Ale co se týče toho rodičovského příspěvku, tak já bych se rozhodně přimlouval za to, co v zásadě navrhují Piráti, a to je nějaký automat, protože každé politické rozhodnutí, které se dělá, tak je vždycky nějak nespravedlivé. Vždycky se můžeme dohadovat o tom, jestli ta částka je dostatečně navýšená, málo navýšen a samozřejmě dneska sekáme obrovské, gigantické, rekordní dluhy, takže těžko můžeme obhajovat nějaké velké rozdávání ze státního rozpočtu. Ale ve chvíli, kdybychom tam měli nějaký automat a my se dlouhodobě za tyto automaty přimlouváme, tak by se toto nedělo. A ten automat určitě nemůže být navázaný pouze na inflaci. Je potřeba, aby se v tom zahrnul i výše mezd, protože z toho nakonec se to všechno platí. Výše inflace není určující pro to, jestli máme nebo nemáme z čeho a. Paní poslankyně, návrh automatu, jak se na to díváte? Ano. My tuto variantu také podporujeme. V rámci PirStanu jsme to měli i v programovém prohlášení do voleb, takže nám to dává smysl. Ten valorizační mechanismus, který bude ale nastaven tak, aby nebyl jenom závislý 01| na inflaci, ale třeba na růstu průměrných mezd, pokládáme za dobrý. Pokud ta data, paní poslankyně, máte, jaká by byla podpora politiků pro průběžnou valorizaci? O rodičku podle inflace. A zatím se o tom nejednalo. Nemůžu říct, jaká by byla podpora z koaličních stran. Nebylo to ještě na pořadu jednání. A vlastně na rodiny s malými dětmi dopadá růst cen energií, spotřebního zboží, úrokových sazeb, hypoték, úvěrů vlastně vůbec snad nejvíce ze všech obyvatel. Možná tedy s výjimkou důchodců. Jenže důchody se jen loni zvedly třikrát. Jednoduchá otázka, proč toto nefunguje i u rodičovského příspěvku? Jsou rodiče malých dětí kategorií, na kterou se možná trochu zapomíná. Paní poslankyně, jestli je to otázka ano mě, tak já odpovím. Ne, myslím si, že se na ni zapomíná, protože pro rodinnou politiku chápe vláda stejně jako naše hnutí za velmi důležitou a jednu z nejdůležitějších. Těm rodičům se pomáhá nejen právě tím, že se bude navyšovat rodičovský příspěvek, ale jak říkal můj předřečník, v rámci naší politiky, kterou jsme prosazovali v uplynulých měsících, tak došlo ke zvýhodnění třeba flexibilních úvazků, k navyšování minimální mzdy, kdy se dostalo daleko víc rodin k přídavkům na děti. Jsou tady věci, které připravujeme, jako je novela zákona o dětských skupinách, kdy umožníme rychlejší vstup na trh práce zejména u rodičů, které se starají o velmi malé děti. Rozšiřujeme kapacity mateřských škol a předškolního vzdělávání. Nyní se na resortu životního prostředí připravuje dotační program na opravu nemovitostí tak, aby byly energeticky úsporné. Takže těch věcí je celá řada. Pane předsedo, jak vnímáte situaci rodičů, především tedy matek malých dětí, kteří se třeba chtějí vrátit zpět na pracovní trh? Já jenom trošku musím reagovat na to, co zaznělo předtím. Samozřejmě je to velice nešťastné, když dochází k těmto nespravedlnostem, to znamená, že se třeba těm osobám, které jsou v důchodu, zvedá částka od státu třikrát ročně a u rodičů to takto neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo a těch důchodců je daleko víc než narozených dětí. Ale za mě je toto určitě potřeba řešit, aby v rámci těch generací nepanovala nějaká nevraživost. Automaty a podobné věci by rozhodně zažehnali, protože člověk by tam cítil daleko větší spravedlnost a ten automat by nakonec mohl právě i vyřešit to, že nějaké dítě se narodí vteřinu před rokem 2024 a vteřinu. Poté. Ano, nicméně, co se týče, ale pojďme, prosím, změnit téma, jak jsem navrhla já, co se týče, co se týče návratu na pracovní trh, tak. Dnes ta nezaměstnanost je obecně mimořádně nízká, takže já ze svého okolí mám spoustu známých, mladých maminek a vím, že ta práce se dneska shání celkem dobře. Nicméně ekonomika není v růstu a my musíme dělat všechno pro to, aby co se týče té nabídky práce, to takto zůstalo. Takže je potřeba zejména řešit ty problémy, které tady způsobují zdražování a to, že třeba některé firmy zavírají a že třeba těch pracovních míst může být daleko méně. A to by nakonec vyřešilo i problémy rodičů s tím, že musí platit něco, co se stále zdražuje. Takže řešme tu příčinu, proč se zdražuje a nesnažme se na to nějak opožděně reagovat zvyšováním sociálních dávek. Paní poslankyně. Já bych se opravdu teď chtěla chvíli bavit o tom návratu matek do pracovního procesu a o tom, jak moc jsou v tom podporovány. Kde vidíte v tomto ohledu největší mezery? Tak už jsme přistoupili teda k zvýhodnění flexibilních úvazků. To si myslím, že jedna cesta. Další návrh, který už nám poputuje do PS v nejbližších týdnech, je právě novela zákona o dětských skupinách, která nejenže umožní snadnější zakládání dětských skupin a zjednodušení například jejich administrativy, ale přináší úplně nový model, který je inspirován v Rakousku a v Německu. Jmenuje se to tak s m a je to vlastně sousedská dětská skupina, která umožní pro ty nejmenší děti, děti do tří let hlídání v domácím prostředí v kolektivu maximálně čtyř dětí, což si myslím, že bude velká úleva pro maminky, které budou chtít jít právě na částečný úvazek nebo jenom několik dní v týdnu do práce a neztratit ten kontakt s tím pracovním prostředím a s tou svojí profesí. Myslím si, že to je pro ně daleko důležitější než třeba to, kolik budou ten rodičovský příspěvek pobírat anebo kolik za to budou pobírat mzdu. Můžu to uvést na svým vlastním příkladu. Mám tři děti a byla jsem velmi ráda, že si můžu v rámci rodičovské dovolené přivydělat a neztratit kontakt se svým povoláním. Pojďme se teď, prosím, posunout ještě k dalším věcem, které ale zajímají především rodiče malých dětí. Vláda Petra Fialy se nedohodla na přeřazení kojenecké vody a dětských plen do snížené dvanáctiprocentní sazby DPH. Místo toho zůstanou obě položky v základní 21 % sazbě. Nulová sazba DPH přitom bude platit na tiché víno. Podle místopředsedy PS Jana Skopečka z ODS zvítězily zájmové skupiny nad politiky. Nepovažuji to za tu nejlepší součást toho konsolidačního balíčku, za kterou bych se, za kterou bych se stavěl. Vím, že existuje i snaha ministra zemědělství vytvořit nějakou pracovní skupinu a potom schválení konsolidačního balíčku se bavit o tom, jakým způsobem například tuto oblast nastavit. Ale je to jeden z těch příkladů, o kterém jsme se bavili, že prostě někdy ty zájmové skupiny nad těmi politiky zvítězí. A zpátky k našim hostům. Pane předsedo, vy jste to už načal. Zatímco tiché víno je v nulové sazbě, kojenecká voda se nedostala ani do té snížené. Jaký signál tím vláda vysílá směrem k veřejnosti? Ano, přesně takový, o kterém mluvil pan Skopeček. To znamená, že zvítězily zájmové skupiny a určitě to nedává žádnou velkou logiku. My obecně jsme zastánci co nejméně těch pásem DPH tak, aby se právě dlouze nediskutovalo o tom, která věc je v které sazbě. Nicméně ty základní potraviny a základní věci dneska skutečně třeba právě v Polsku mají nulovou DPH a bude se asi dít to, co říkal pan Křeček, to znamená, že lidé budou jezdit nakupovat do Polska, odvedou se třeba i potom tam daně z nějakých jiných potravin nebo z nějakých jiných produktů. A myslím si, že toto určitě není ideální, když naše vláda de facto posílá lidi nakupovat do Polska, nedává to smysl. A musím teda říct ještě jednu věc. Je to pár let, co jsme se dohadovali s EU, jestli smí být plenky v té snížené sazbě DPH. A toto je další komplikace. Obecně to vnímám jako velký problém, když nám třeba EU nedovolí některé věci dát do nulové sazby DPH a my kvůli tomu potom pro naše občany zbytečně zdražujeme některé základní věci. Tak to, že lidé jezdí do Polska, to se už děje. Já ještě přidám příspěvek ze sítě x Miroslava Kalouska. Budu citovat. Před 11 lety jsem se snažil odstranit z legislativy daňovou výjimku na zaměstnanecké benefity a výjimku ze spotřební daně na tiché víno. Prohrál jsem. Zbyněk Stanjura teď bohužel dopadl stejně. Nejde o život, pro rozpočet to nejsou fatální objemy, ale vždy je potřeba mít na paměti, že výjimka pro jednoho znamená diskriminaci pro všechny ostatní. Tak snad se to někomu podaří někdy příště. Konec citace. Paní poslankyně, jak je možné, že za takovou dobu stále, když se tedy opřu o slova pana Skopečka, vítězí zájmové skupiny nad politiky? Nemůžu říct, já jsem nebyla členkou vyjednávacího týmu. Tam z každé koaliční strany byli dva vyjednavači, kteří se snažili vyjednat ten konsolidační balíček jako celek. Musím souhlasit s panem kolegou Skopečkem, že opravdu v tomto případě zvítězila zájmová skupina. Já osobně z toho nemám radost, ale je to zase o nějakých kompromisních řešeních. Jsem ráda, že ta situace není ukončen a že opravdu vznikne na ministerstvu zemědělství pracovní skupina, která se tím bude dál zabývat a doufejme, že přinese to jednání výsledky. Tak kdo z toho určitě nemá radost, jsou třeba kojící matky, které si tiché víno neužijí, ale kojenecké vody potřebují. Pane předsedo, vy k tomu něco říct můžete. Já bych určitě jenom obecně podpořil to, že je potřeba ty věci pojmenovávat pravými jmény a je evidentní, že toto si vyhovovala KDU-ČSL. Je taky asi evidentní, že jim to úplně nepomáhá v preferencích, tak bych možná ještě zvážil, jestli se to nedá změnit, protože to opravdu vysílá špatný signál a pak se člověk nemůže divit, že jsou občané naštvaní, když vidí tady tuto zjevnou nespravedlnost a v podstatě vláda káže vodu a potom ty je levné víno. A paní poslankyně, budete se ještě pokoušet s tím něco udělat? Vidíte tam prostor pro nějaký kompromis? Tak aktuálně je už to vyjednávání uzavřeno, ale jak říkám, vznikne pracovní skupina na ministerstvu zemědělství a já věřím tomu, že přinese výsledky ve směru, který asi bychom si vím a KDU přáli. Pane Vondráčku, věříte v to také? Já myslím, že už ne. Ještě. U těch změn bylo hodně a byli jsme mnohokrát ujišťováni, že se nic měnit nebude. A tak předpokládám, že zrovna v této, v této části KDU-ČSL 2 neustoupí. Mými hosty byli poslankyně za hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková a také předseda svobodných Libor Vondráček. Díky za zajímavou diskusi, mějte se hezky. 2 Děkuji, na shledanou. Hezký den.
Zdroj: Prima CNN
Libor Vondráček a Karel Polanecký jako zástupce hnutí Duha spolu diskutovali o konci uhlí. Řeč byla také o energetickém mixu a emisních povolenkách. To vše v poradu Co na to vaše peněženka na Prima CNN.
Sociální smír mezi chudými a bohatými Čechy není možný, když se mezi nimi rozevírají nůžky, řekla ekonomka Markéta Šichtařová v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ke slovům ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Podle něj je v tuto chvíli důležitější udržení smíru než významné snižování dluhu.
„Je mi to moc líto, ale bohužel musím konstatovat, že pan Rakušan asi nerozumí ekonomice, když dokáže něco takového říct,“ uvedla Šichtařová ke slovům ministra vnitra o sociálním smíru. Dodala, že ten je možný pouze tehdy, pokud máme nízkou inflaci a pokud se nůžky mezi chudými a bohatými nerozšiřují.
„Právě to ale vládní balíček způsobuje,“ upozornila ekonomka. „Pokud inflace náhodou bude klesat, nebude to zásluhou balíčku, ale spíše jemu navzdory.“
„Opatření totiž cílí na špatnou stranu rozpočtu – odčerpávají se peníze ze soukromého sektoru a snaží se víc a víc přerozdělovat, což není zrovna efekt vedoucí k dlouhodobému poklesu míry inflace, ale spíše naopak zatíží soukromý sektor,“ vysvětlila ekonomka.
Ubývání peněz na účtech se tak podle Šichtářové nějakou dobu nevyhneme: „Vzhledem k tomu, že česká ekonomika se hned tak nenastartuje, tak lidé budou mít pocit, že mají hluboko do kapsy. To se projeví v maloobchodních tržbách, což pocítí zas třeba podnikatelé, živnostníci i firmy,“ zakončila Šichtářová.
Nedělní vysílání s hostem, těším se na vás! Libor Vondráček je politik a právník, od října 2019 předseda Svobodných, předtím od roku 2017 člen republikového výboru strany.
Na PrimaNEWS dnes podrobnější debata o novém Zákoníku práce. Ale také úvahy, zda se lze nařízením EU vyhnout a jak na to.
Útěk z EU, nebo na druhou stranu bolestivé přejímání všech nevyhovujících nařízení, jsou dva hraniční extrémy.
My bychom měli jít cestou sebevědomé argumentace a vysvětlování, že z EU budeme přejímat jen ty věci, které jsou aplikovatelné a funkční v našich podmínkách tak, abychom zůstali konkurenceschopnými a platnými členy v rámci komparativních výhod.
Jako nemůžeme všichni nařízením pěstovat a vyvážet pomeranče, stejně tak nemůžeme mít všichni stejný pracovní trh. Každá země má své srovnatelné výhody a těmi by měla pomáhat do celku a vzájemné spolupráce.
Centrální rozhodování o lokálních věcech nefunguje.
Bude nový Zákoník práce brát brigádníkům / dohodářům práci a přidělávat ji zaměstnavatelům? Tato novela totiž doznala pod tlakem EU, ale i našich papežštějších horlivců, takových změn, že lidem opět zbytečně komplikujeme život a nutíme je vymýšlet kličky, aby k sobě zaměstnanec a zaměstnavatel našli schůdnou cestu.
Brigádníci se se všemi nařízenými výhodami stanou pro zaměstnavatele luxusem, který si bude těžké dovolit, nebo rizikem, které nebudou chtít podstoupit. Na obranu podnikatelů, menších firem, zaměstnavatelů a brigádníků jsem v Senátu vystoupil a spolu s kolegy navrhnul ZAMÍTNUTÍ tohoto zákona jako zpětnou vazbu pro Evropskou Komisi, že nám všem komplikuje život.
„Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři … Dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona!
Tento návrh zákona je totiž další svěrací kazajkou, další byrokracií, dalším umělým zvyšováním nákladů a taháním peněz z kapes daňových poplatníků. Snižuje naší konkurenceschopnost. Zhoršujeme podnikatelům prostředí, vytváříme další riziko nesmyslných pokut, soudních pří, zaséváme další semínko nevraživosti a pnutí ve společnosti, tentokrát mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Ničíme stávající jakž takž fungující princip práce na dohodu. Sypeme další písek do podnikatelského motoru, kterému rapidně klesají obrátky. Minimálně v menších firmách a v regionu.
Házíme klacky pod nohy i samotným brigádníkům. Díky další agendě, papírování a umělým nárokům je děláme méně zaměstnatelnými. Přitom bychom měli být rádi, že ještě existují mladí lidé, kteří si chtějí ve svém volnu vydělat peníze prací.
Uměle prodražujeme zaměstnavatelům sezonní pracovní sílu a činíme jí toxickou, protože jí dáváme na úkor zaměstnavatele neadekvátní práva bez povinností. Nemluvím jen o ad hoc výpomoci typu vypomáhání v restauraci, točení zmrzliny, pomoc při sklizni, rozdávání letáků na ulici, provázení na zámku, skartovávání GDPR dokladů, vypomáhání v kabinetu, doučování jazyků, generální úklid v provozovně, v hotelu, odhrnování sněhu …
Ale mluvím i o zdravotních sestřičkách, které vypomáhají u soukromých lékařů při čerpání dovolené, o výpomoci sestřiček v paliativní péči, když dojde k nárůstu nevyléčitelně nemocných atd. I tito lidé mě kontaktovali.
Relativně dobře fungující dobrovolný vztah dohodářů (tedy brigádníků) zdeformujeme, vženeme je touto novelou do šedé zóny nebo do náručí agentur, které si na tom rozšíří byznys a budou studentskou pracovní sílu fakturovat zaměstnavatelům. A to už se nebavíme o té přátelské podnikatelské rodině, kde se jeden zajímá o druhého. Tohle chceme?
Já, jako podnikatel, určitě ne! Chci rozvíjet dobré vztahy, chci budovat dobrou značku, ne si kupovat studenty přes agentury. Na malém městě jsou to navíc děti přátel a známých. S brigádníky podnikatel nemůže trávit tolik času papírováním. Nevyplatí se mu sedět a vše písemně zdůvodňovat, nechat se šikanovat tím, na co všechno má brigádník právo, ještě ani nezačal pracovat, platit mu dovolenou, složitě se vyviňovat. Brigádníci a dohodáři jsou o práci, o tom vydělat si peníze za omezený počet odpracovaných hodin, ne o benefitech. Je to přivýdělek. Je to šance nezávazně poznat možná budoucího zaměstnavatele na plný úvazek, když se osvědčí a vzájemně to zafunguje.
Některé požadavky zákona jsou v praxi nerealizovatelné a podnikatelé budou nuceni vymýšlet kličky, jak si s tím poradit. Respektive to oddřou účetní a daňové firmy. Podnikatel za to bude muset více zaplatit a promítnout to do svých cen. Neefektivně vynakládat peníze na činnosti, které zákazníkovi nic lepšího do života nepřináší.
Tímto zákonem děláme z brigádníka přítěž, ne přínos! Přitom to má být nejflexibilnější a nejjednodušší pracovní vztah. Stačí, že už nyní se zaměstnavatel musí pružně vypořádávat s tím, že brigádník prostě nepřijde, něco zničí či poškodí – vše na vrub zaměstnavatele. Ale s tímto rizikem už umíme nějak žít.
Jako podnikatel chci dělat správné věci, zabývat se smysluplnými činnostmi, budovat přátelské vztahy.
Jako senátor chci spoluvytvářet dobré zákony. Ne přejímat výmysly, které lze jen těžko aplikovat na naše podmínky a hledat způsoby, jak krkolomně ze zla udělat menší zlo.
Jsem si vědom, co prakticky znamená zamítnutí zákona v Senátu.
Ale není čas, abychom alespoň jako Horní komora Parlamentu jednoho členského státu vyslali signál?
V Bruselu nejsou hloupí lidé a určitě nechtějí zvyšovat pnutí mezi partnery. Ale potřebují k tomu konstruktivní zpětnou vazbu. Nikomu nepomůže, když budeme mlčet nebo si lhát do kapsy, jak je všechno fajn, nebo že to nějak zvládneme.
Ano, zvládneme, o tom jsem přesvědčen, ale s další zbytečnou EU pachutí v ústech. Přitom díky vládou dobře zvládnutému předsednictví Evropské unie a dobře zvládané ukrajinské krizi si vláda získala pozornost a věřím, že i patřičný respekt. Není správný čas tedy zvednout hlavu a říct:
„Podívejte se, udělali jsme pro transpozici maximum, ale Horní komora s tím má zásadní problém, protože to v našich podmínkách věci jen zhoršuje a nebudete to fungovat. Proto si to potřebujeme udělat po svém. To, čeho se chce dosáhnout touto transpozicí, stejně v reálu přirozeně funguje, protože se dobrý zaměstnavatel s dobrým zaměstnancem vždy rád na čemkoli svobodně domluví. Není třeba jim do toho uměle strkat zákony.“
Takový je můj pohled. A proto tedy návrh na zamítnutí a výzva pro Vás, abyste se přidali a zkusili jsme vyslat tuto zpětnou vazbu. Pokud nás nebude dost, podpořím krkolomnější varianty menšího zla. Byl jsem delší, šlo to určitě říct jednou větou, proto děkuji za pozornost.“
Děkuji senátorům Ladislav Faktor, Rostislav Koštial, Hynek Hanza, Martin Červíček, Zdeněk Hraba, Lumír Aschenbrenner, Tomáš Jirsa, Petr Štěpánek, Michael Canov, Miroslav Adámek, Ladislav Václavec, Ondřej Feber, Petr Vícha a senátorkám Jitka Chalánková, Věra Procházková, Daniela Kovářová za podporu, byť 17 hlasů nestačilo na zamítnutí.
Vrátili jsme zákon do Sněmovny s pozměňovacími návrhy k vylepšení. Přál bych si ale, aby vláda skutečně tlumočila náš názor jako zpětnou vazbu do Bruselu a ta s ní začala při návrzích pracovat! Je třeba si říct, že jsme rovnocenným partnerem, ne poslušným implementátorem všeho. A podle toho se chovat.
zdroj: Parlamentní listy
Nedělní vysílání s hostem, těším se na vás! Matěj Gregor je ostravský rodák a patriot. Milovník sportu a literatury. V současné době studuje na literaturu, český jazyk a historii na Ostravské univerzitě. Je taktéž předsedou a mluvčím spolku Odchod.
