Video

Video

Vondráček: Vláda lže, protože nad ní lidé nemají kontrolu. To chci změnit. SPD není levice, ale střed, zato Fialova vláda je plná neomarxistů

Frajeřinky samostatné kandidátky nepřipadají v úvahu, pokud to někdo myslí s ČR vážně, říká v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Svobodných Libor Vondráček. Svobodní letos spolu se zástupci PRO a Trikolory usilují o vstup do Sněmovny na kandidátkách hnutí SPD. O tom ještě před dvěma lety Vondráček řekl, že se často projevuje jako levicově-populistické hnutí. Co ho přesvědčilo, že SPD levicové není, a které daně by chtěli po volbách zrušit?

Pro podzimní volby spolupracují Svobodní, Trikolora a PRO s SPD. Argumentovali jste především tím, že nechcete, aby propadly nějaké hlasy. Nicméně je toto spojení i pragmatický krok, jak dostat Svobodné do parlamentu?
Je to reakce na to, že ve volbách se bude rozhodovat o budoucnosti ČR. Frajeřinky samostatné kandidátky nepřipadají příliš v úvahu, pokud to někdo myslí s ČR vážně. My jsme se 16 let snažili různými způsoby. Rok před volbami jsme si zkrátka řekli, že síla samostatné kandidatury nám neumožní pomoci tomu, aby se ČR vyvíjela jiným směrem. Takže jsme si řekli, že musíme hledat partnery, kteří budou sdílet naše priority, variant bylo víc. Ve finále celkem dominantně převládla varianta spolupráce s SPD, protože ze 39členného republikového výboru byl jen jeden proti.

O tom, že následující volby rozhodují o budoucnosti ČR, už slýchávám několik posledních voleb. Minimálně to tak bylo v roce 2021 i 2017. Proč by tyto volby opravdu měly být tak zásadní, jak říkáte?
Vidíme, jak špatně se ekonomicky vyvíjí nejenom naše země, ale celá EU. My do velké míry kopírujeme bezmyšlenkovitě politiku EU, ať už v otázkách Green Dealu, ale i v dalších. ČR na to mimořádně doplácí. Za posledních osm let vzrostl náš dluh o dva biliony korun, což je na poměry ČR obrovská částka. A pokud to bude tímto tempem pokračovat, tak opravdu překreslujeme realitu, která doposud v ČR platila. Dluh bude pravděpodobně něco, na co si máme zvykat, a my si na to zvykat nechceme. Vidíme, jak razantním způsobem se změnilo světové dění i díky zvolení Donalda Trumpa. Rádi bychom využili tu příležitost, kterou právě přináší otočení kormidlem v USA.

Chápu, že ekonomická témata pro vás vždycky byla prioritní. Ale chybí mi bezpečnost ve výčtu toho, jak jsou volby zásadní. Je pro vás vůbec důležité, co nás čeká z hlediska bezpečnosti v budoucích letech?
Pro nás to rozhodně důležité je. Proto státy vznikly, aby zajistily bezpečnost z vnějšího i vnitřního hlediska. To znamená i vymahatelnost práva vůči migrantům, kteří způsobují obrovskou kriminalitu v západní Evropě.

Dva krajští lídři za Svobodné Vondráček a Šichtařová

Kolik Svobodných se objeví na kandidátkách SPD, řekněme, v té první osmičce míst?
To teď nedokážu říct. My jsme to tak nevypočítávali. Bavíme se o tom, že spolupráce by měla vygenerovat co nejkvalitnější kandidátky v celé republice. A tomu se bude přizpůsobovat finální sestavování. Před týdnem jsme oznámili pozice číslo jedna ve všech krajích. Teď se ladí další pozice, které jsou také důležité, ale rozhodně nejsou tak důležité jako pozice lídrů. Ti musí zvládnout zodpovědnost v televizních debatách a musí být důvěryhodní pro voliče.

Mě to trošku překvapuje, že jste se nedohodli na počtech Svobodných, lidí z PRO a Trikolory.  Čili hypoteticky se může stát, že na volitelných místech budete třeba jenom vy a paní Šichtařová?
Dá se říct, že volitelná místa bývají ty jedničky, pak to ale bývají i další pozice. Svobodní 16 let chyběli ve Sněmovně, nikoliv v Senátu, tam zástupce máme. Tak i kdyby to bylo takto, byla by to pořád veliká výhra. Ale karty rozdávají voliči. My můžeme ve finále dostat třeba vyšší počet hlasů a pak budou ty volitelné pozice i na hlubších příčkách kandidátky, takže uvidíme.

Co by na to řekla členská základna, kdybyste nakonec měli jenom dva poslance?
Členská základna vnímala, že by hlasy pro naše priority mohly propadnout ve prospěch stran, které mají opačné priority. Typicky třeba STAN, což je dneska strana, která zavádí Green Deal, napomáhá vytváření dluhů, zvyšování daní a další věci, které nám hodně vadí. I kdyby to mělo přinést třeba jenom dva poslance, podstatné je, aby se nerozdaly hlasy třeba tří procent našich voličů lidem, kteří šlapou po svobodě českých občanů a po nezávislosti ČR.

Lidové veto jako ve Švýcarsku

Co z vašeho autentického programu Svobodných se propíše do společného programu SPD a tří stran?
Určitě jsou to ty záležitosti, které se týkají ekonomiky. Markéta Šichtařová dodává k tomu, co SPD už odpracovala, ten rozměr ekonomické erudice. Jsme schopni posílit tu ekonomickou a podnikatelskou stránku. Další věc je to třeba rozpracování přímé demokracie. Já jako právník mám blízko ke švýcarské demokracii. My máme 16 let v programu mnoho prvků švýcarské demokracie a bavíme se o tom otevřeně, že je to jedna z mála věcí, která by mohla vrátit lidem důvěru v politiku.

Je pro vás přijatelné i to, co SPD dlouhodobě prosazuje, a sice obecné referendum pro mezinárodní otázky?
My to v zásadě v programu máme. Považujeme za rozumné, aby stejně jako ve Švýcarsku lidé mohli i o těchto otázkách rozhodovat. A koneckonců nástroj lidového veta je velice konstruktivní nástroj a znamená, že lidé mohou zrušit dosavadní rozhodnutí politiků, které se jim nelíbí. Lidé by měli mít šanci ve formě lidového veta špatné rozhodnutí politiků opravit. Chceme jim dát možnost, aby kontrolovali nejenom dosavadní vlády, ale třeba i nás, pokud budeme ve vládě budoucí. A lidé by měli mít šanci nás kontrolovat nejen v kosmetických, ale i v zásadních otázkách.

Kontrola jednou za čtyři roky ve volbách nestačí?
To mně přijde velice nedostatečné. Vidíme, že si vláda v podstatě dělá, co chce oproti tomu, co slibovala. Nemá žádnou zábranu v tom neustále víc a víc popírat svoje sliby.

Zástupce vlády tady není, takže dodávám, že premiér často říká, že vláda měnila svoje priority podle toho, jak se vyvíjela situace. Že nemohla předpokládat energetickou krizi a válku na Ukrajině. Vrátím se ale k obecnému referendu i pro mezinárodní otázky, protože kromě SPD a Stačilo! ho v programu nikdo nemá. Byli byste vůbec schopní prosadit něco takového v parlamentu?
Uvidíme, jak voliči rozdají karty, jak silný bude náš mandát. Fakt je ten, že když jsem nedávno seděl ve studiu s Radkem Vondráčkem (stínovým ministrem pro spravedlnost za ANO – pzn. red.), hovořil o tom, že si uvědomují, že dluh směrem k našim občanům a směrem k naší ústavě je ten, že ústava už přes 30 let očekává, že tady bude zákon o obecném referendu. Jaké budou jeho parametry, jaké budou vymezené otázky, kterým se může to referendum věnovat, je věc diskuse, ale on sám třeba mluvil o referendu o euru nebo jiných důležitých otázkách.

Chceme přestoupit do organizace EFTA

Jak byste doporučil svým voličům v potenciálním referendu o účasti v EU hlasovat?
Myslím si, že členství v EU je velmi palčivá otázka a hodně lidí by rádo vypsalo toto referendum. Od doby Lisabonské smlouvy je pro nás výhodnější nebýt v EU a přestoupit do organizace EFTA a zachovat volný obchod s Německem a dalšími státy.

Výhodnější, v jakém smyslu? Z třeba z hlediska příjmů z EU a toho, co ČR odvádí do EU, jsme čistý příjemce.
Je pravda, že když se podíváme čistě matematicky na součty z eurofondů, tak jsme asi jeden bilion a 71 miliard korun v plusu. Nicméně sčítáme jablka a hrušky, protože zpět z EU dostáváme stravenky a můžeme si za ně koupit jenom to, co nám EU dovolí. My raději chceme mít peníze se stoprocentní kvalitou a pořizovat za ně to, co lidé chtějí a potřebují konkrétně u nás.

Nízké daně jsou vaše velké téma. Budete ve volebním programu mít něco ve smyslu, že tuto daň zrušíte, tuto daň snížíte?
Budeme mít určitě ve volebním programu to, že nebudeme zvyšovat daně a že budeme snižovat schodek rozpočtu. Na zrušení je například windfall tax, kterou vláda zavedla. Nic nepřinesla, pouze vyhnala některé podnikatele za hranice. Dále chce zrušit internetovou daň převlečenou za koncesionářské poplatky ČT a ČRo či emisní povolenky, které jsou skrytou uhlíkovou daní.

Řekněme, že SPD ve spolupráci s třemi stranami uspěje a získá těch 10 až 12 procent, jak dnes říkají předvolební průzkumy. Jaká je vaše povolební strategie? Chcete do vlády? Chcete do opozice?
SPD už ve Sněmovně nějakou dobu je a dokázala prosadit část svého programu, třeba zrušení daně z nabytí nemovitosti. Ale je si vědoma, že mimo vládu se prosazuje program hůře. Pokud chceme prosadit náš program, a Svobodní se kvůli tomu s ostatními spojili, naším cílem by mělo být dostat se do vlády, která bude respektovat naše priority.

Takže SPD není chronicky opoziční strana?
Myslím si, že ne. Rozhodně ten dojem nemám z toho, jak probíhají dosavadní jednání.

Je SPD levice, nebo pravice?

V rozhovoru pro web CNN Prima NEWS z 21. května 2023 jste SPD označil za levicově-populistické hnutí, respektive jste řekl, že se tak často projevuje. Mě by zajímalo, jak tento dva roky starý názor jde dohromady s nynější předvolební spoluprací.
Když se podíváme na dění v posledních letech, vidíme, že současná vláda, která sama sebe označuje za pravicovou, šla od středu výrazným způsobem doleva. A mám pocit, že ten rozhovor je z doby, kdy se teprve oznamoval daňový balíček vlády. Takže v kontextu tehdejšího vyjádření musím říct, že současná vláda je nalevo od SPD.

Promiňte, ale bavíme se o SPD. Myslíte si to stále?
Nemyslím si to. Doba ukazuje, že to, co třeba před lety mohlo působit jako levicové, tak dnes je ve finále střed, protože ostatní aktéři politického dění jsou ještě více nalevo.

Co vás přesvědčilo, že SPD nakonec není tak levicové, jak se vám zdálo?
Jejich hlasování, chování a kroky v uplynulých letech. Trochu lépe jsem prozkoumal jejich konkrétní činy. Jsou podepsaní pod zrušením daně z nemovitosti a zrušením superhrubé mzdy. Nikdy nepodpořili covidová opatření, která tady likvidovala podnikání, a stejně tak nikdy nepodpořili nic, co se týkalo Green Dealu.

Jak jde dohromady vaše představa malého státu, která se dlouhodobě se Svobodnými vine, s představou státu, jako ho vidí SPD? Protože SPD prosazuje vyšší důchod, odchod do důchodu nejpozději v 65 letech, zároveň prosazuje různé speciální dávky rodinám s malými dětmi nebo samoživitelkám, prostě prosazuje v podstatě opatrovnický přístup k některým skupinám obyvatel. Čili jak se shodnete na otázkách sociální politiky s SPD?
Pokud se podíváme čistě na tu otázku důchodů, já považuji za pravicový princip to, že dodržujeme smlouvy. Lidé měli nějakou nepsanou smlouvu se státem. Když budou odvádět do systému sociálního pojištění nějaké množství peněz, tak až se dostanou do věku, kdy si nebudou moci vydělávat vlastní prací, tak jim to stát bude do nějaké míry vracet. Žádná politická strana v ČR nezpochybňuje, že v reakci na inflaci mají důchody růst. Otázka je tempo růstu.

SPD se chce podílet na vládě

Je tu i možnost být tichým partnerem, jak jsme to viděli v předminulém období, v němž vládu tolerovala další parlamentní strana?
Myslím si, že to by nevedlo k prosazení našeho programu. Naším jednoznačným cílem musí být to, že se budeme přímo podílet na vládnutí a dohlédneme na to, že splníme to, co lidem slibujeme.

Má SPD podle vás koaliční potenciál i pro možného vítěze voleb, kterým je hnutí ANO? Já jenom připomenu, že v kuloárech se mluví o špatných vztazích mezi Andrejem Babišem a Tomio Okamurou už od doby, kdy Okamura Babiše nepodpořil v prezidentské volbě. Čili jak reálná je skutečná spolupráce těchto dvou stran po volbách?
Já minimálně ze strany pana Okamury nevnímám, že by tam byly nějaké osobní averze nebo důvod, proč nesestavovat vládu. Připadalo by mi to hodně dětinské a velmi neuctivé k voličům, protože pokud Andrej Babiš do velké míry v tuto chvíli kopíruje rétoriku Donalda Trumpa, přibližuje se k rétorice naší, kterou máme dlouhodobě podobnou s SPD. Tak se nabízí, aby společně dosahovali volebních slibů.

Co by muselo být v koaliční dohodě, abyste se účastnili vlády?
Zastavení Green Dealu a zastavení zadlužování v takovém tempu, jaké nabralo za současné, ale i předchozí vlády. Je třeba si přiznat, že 800 miliard dluhů vytvořil Andrej Babiš a 1200 miliard vytvořil Petr Fiala, a tato éra zadlužování budoucích generací musí skončit. To mě trápí i proto, že se k mladé generaci stále řadím.

Bavíme se o teoretické vládě ANO s SPD plus dalšími třemi stranami. Když víme, jak v minulosti ANO vysálo své bývalé koaliční partnery, mám na mysli SOCDEM a KSČM, nemáte strach, že i vás by teoreticky mohlo vládnutí s ANO stát podporu voličů?
Nemyslím, že se to stane. SOCDEM v čase, kdy se spojovala s Andrejem Babišem, byla vyčpělá strana, která byla spojená s mnoha kauzami. SPD i Svobodní jsou tu přes deset let. Nemáme v zásadě žádné korupční kauzy, přestože máme v tuto chvíli jako Svobodní přes 120 zastupitelů, čtyři starosty a SPD má taky velké množství zastupitelů. Nikdo z nich není spojen s nějakými takovými kauzami, kvůli kterým bychom měli ztrácet u občanů věrohodnost, což se právě sociální demokracii stalo.

Může to být tak, že korupční kauzy obvykle mají spíš ty strany, které byly reálně u moci.
Určitě to tak může být. Zároveň je to ale o politické kultuře. Je to o tom, že když někdo nechce být kontrolován, nechce lidem dopřát lidové veto, pravděpodobně dělá něco, kvůli čemu nechce být kontrolován. My to lidem chceme dopřát a určitě se může stát, že bude nějaký exces jednotlivce, tak se s tím vypořádáme a dáme lidem možnost takového člověka potrestat.

Převzato z Prima CNN

Platíme si vlastní likvidaci. EU je zlatá klec a ČT chobotnice, kterou živíme. Vondráček si nebral servítky

Předseda Svobodných Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu Horká linka na XaverLive pustil do otevřeného rozboru palčivých témat, která hýbou českou společností. Hned na začátku zdůraznil, že ČT vybírá „skrytou internetovou daň“, zatímco slouží jen některým.

„To není poplatek, to je symbol státního nátlaku. Českou televize si zprivatizovali její zaměstnanci, přestože ji zaplatili všichni občané. A pokud nejste dostatečně progresivní, musíte skončit. Platíme si nástroj, který je proti nám. Platíme za to, aby nás někdo označoval za dezinformátory,“ prohlásil ostře.

Podle něj „státní televize nepatří zaměstnancům, ale těm, kteří ji platí“. Připomněl, že diváci XaverLive a dalších kanálů dnes sledují více než zpravodajství ČT. „Lidé už prokoukli, že to, co vidí na Kavčích horách, není objektivní a není to ve službě veřejnosti,“ dodal.

Vondráček pak přešel k tématu Evropské unie. Tvrdě zkritizoval Lisabonskou smlouvu a její dopady: „Po Lisabonské smlouvě jsme přišli o právo veta. Velké státy jako Německo a Francie si diktují, co máme dělat. To není spolupráce – to je diktát. Pokud nejsme schopni v Bruselu zastavit migrační kvóty nebo Green Deal, musíme se ptát, jestli tam chceme zůstat.“

Dotace z Bruselu přirovnal ke „stravenkám“, kterými si EU kupuje poslušnost: „Oni vám dají peníze, ale jen na to, co oni dovolí. Jsme v plusu jen tehdy, když se díváme na eurofondy – ale zapomínáme na byrokratické náklady a ztrátu suverenity. Čtyři procenta HDP jdou na byrokracii a kontrolu dotací – to jsou skryté náklady, které si málokdo uvědomuje.“

Dotace obecně označil za „past a nástroj korupce“, který poctivé firmy ničí. „Dotace jsou jako transfúze krve z pravé ruky do levé – jenomže při tom se spousta krve vycintá na zem. To jsou naše peníze, které platíme za systém úředníků a kontrol. Firma, která nedostane dotaci, nakonec končí, i když pracuje poctivě. Znám konkrétní případ tiskárny, která o dotace nežádala a musela zavřít, protože její konkurence dotace dostala. A to je nespravedlivé,“ řekl.

Převzato z Parlamentních listů

Markéta Šichařová: V Británii je svobody méně než před brexitem. O ministerské křeslo nestojím. 

Ekonomka Markéta Šichtařová (Svobodní) vede kandidátku SPD v Praze. Jak zatím jejich spojení s Tomiem Okamurou funguje? Přijdou k volbám voliči, kteří dříve Svobodným nedali hlas, protože se obávali, že by propadl? Co strany tvořící jejich koalici, tedy SPD, Svobodní, Trikolora a PRO, rozděluje a co je naopak spojuje? Jaké je jejich hlavní téma, budou mít společný poslanecký klub a chce Markéta Šichtařová být ministryní?

„Nemáme nic jistého (volební úspěch, pozn. red.), nikdo nemá. Ale je pravda, že naše spojenectví (Svobodní, Trikolora a PRO se SPD, pozn. red.) se zdá voličům vyhovovat a zjevně jim svědčí.“ – říká Markéta Šichtařová.

„Ještě předtím, než naše aliance vznikla, jsme slýchali: ‚Spojte se, spojte se. Všechny protinárodní, konzervativní, vlastenecké, antiprogresivistické síly.‘ Všechno to mělo jedno společné: vy, všechny strany, které jste v opozici proti progresivismu, vytvořte jednotnou alianci.“ – dodává Markéta Šichtařová.

„Nakonec se to ustálilo na čtyřech stranách, které vytvořily jedno uskupení, a opravdu je vidět, že sice část voličů odpadla, ačkoli je otázkou, zda šlo o skutečné bývalé voliče, ale naopak spousta lidí přibyla. To jsou ti, kteří sympatizovali se Svobodnými, ale báli se jim dát hlas, protože měli pocit, že by tím jejich hlas propadl.“ – pokračuje Markéta Šichtařová.

Převzato z xtv.cz

Šichtařová se hádala s ministrem Výborným v Otázkách Václava Moravce o tom co může za drahé potraviny

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Novinky

Docent Miroslav Ševčík, jedna z neviditelnějších postav současné české ekonomiky a vysokého školství, už kvůli svým politickým názorům a postojům není děkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, ovšem momentálně míří jinam. Coby zástupce Trikolory je lídrem společné kandidátky SPD pro sněmovní volby v Jihomoravském kraji. Do nich jde jako hlasitý kritik vlády Petra Fialy (ODS). Premiér se podle něj jen vymlouvá a dělá z občanů »bezmozky a polomozky«. Ještě horší je to dle Ševčíka se svobodou slova v Česku. »Lidé se bojí, že budou za svůj názor šikanováni, popotahováni či dokonce že ztratí zaměstnání,« uvedl 67letý docent ekonomie pro iportaL24.cz.

Kandidujete jako lídr SPD s podporou tří stran – Trikolory, PRO a Svobodných – do sněmovních voleb v Jihomoravském kraji. Je toto spojení dobrý nápad, nebo má i svá úskalí?

Vzhledem k tomu, že sleduji politickou scénu od svého mládí, tak si troufnu říct, že v současné době jsou to jediné konzervativní subjekty, které jsou ochotny se bavit i o klasických – zdůrazňuji slovo »klasických« – liberálních postupech v oblasti hospodářské politiky. Neplést si to tedy s liberalismem, který sem byl importován ze Spojených států a kterého se drží velmi silně současné vládní politické strany.

Takže je velmi pozitivní, že se tyto politické síly spojily, protože jsou tam lidé, kteří si uvědomují, že roztříštění, které tady bylo i před minulými volbami, by nepřineslo úspěch nikomu. To znamená, že tři politické subjekty by se samostatně nedostaly do Poslanecké sněmovny a SPD by nemělo tak silné postavení, jak naznačují poslední průzkumy. Ukazuje se, že zatím nezapůsobil přímo aritmetický efekt, kdy by se sečetla procenta, která vykazovaly jednotlivé politické strany samostatně. Multiplikační efekt však může nakonec překonat prostý aritmetický efekt, jestliže se proberou i voliči ostatních uskupení, která jsou na hranici volby. Mezi nimi mohou být stovky i tisíce potenciálních hlasů tak, aby SPD posílila a ukázala Babišovi, že to je jediný subjekt, s nímž může sestavit normální vládu, která by se mohla pokusit o návrat k normální politice a k tomu, aby Česká republika nebyla na chvostu – v mnoha ukazatelích – mezi těmi, skoro by se chtělo říct rádoby vyspělými zeměmi, ale mezi těmi, které by mohly aspoň ten středoevropský prostor táhnout.

Dotkl jste se průzkumů, a tak se nemohu nezeptat. Jakou jim jako vysokoškolský pedagog přikládáte váhu? Protože v modelu agentury STEM jste měli naposledy 13,1 % a agentura NMS Market Research vám přisoudila dokonce 16,7 %. To je docela velký rozdíl… A ještě něco: podle zmiňovaného STEMu před týdnem stoupla podpora koalice SPOLU i po bitcoinové kauze, a to o 0,5 procentního bodu. Jak to číst? A jsou vůbec průzkumy důležité?

Průzkumy jsou důležité, ale jsou jenom orientační, protože i agentury – tak jako je to v celé společnosti – jsou úplatné a nedělám si žádné iluze, že by bylo všechno děláno úplně čistě. Přesto to určitou vypovídací schopnost má.

Nicméně pochybuji, že by se bitcoinová aféra už mohla v průzkumech projevit, protože základ sdělení se realizoval pro veřejnost až v týdnu od 2. června a průzkum byl udělán k určitému datu a zveřejněn 8. června. Každopádně velmi pochybuji o tom, že voliči SPOLU nebo potenciální voliči SPOLU by zvýšili své úsilí právě po té trapné bitcoinové aféře.

Mimochodem jsem přesvědčen o tom, že to je aféra, kterou vyvolali jejich konkurenti z voličského elektorátu, a to jsou STÁNkaři, jak jim říkám. Jejich zájem je v tom, aby SPOLU oslabilo!

Je to podle vás na pád vlády jako celku, nebo postačí, když přijal politickou odpovědnost ministr spravedlnosti Pavel Blažek? Například váš volební spojenec strana PRO podala trestní oznámení na premiéra Fialu a ministra financí Stanjuru, kteří o celé věci věděli…

Předně jsem bytostně přesvědčen, že to věděla BISka. Jestli není Koudelka jenom nastrčená figurka, tak o tom vědět museli. A je trapné, že by vládu neinformovali. Vždyť se tam hraje o obrovské peníze. To není jedna miliarda korun, to je dvanáct a někdo dokonce říká, že to může být multiplikováno ještě přes další tržiště až na desítky miliard korun, které se dají proprat v takzvaném mixéru, takže to už jim potom stálo za to.

A protože v politické kariéře pana Fialy je neskutečně moc lží – a je jich tolik, že by na to číslo nedosáhl ani součet všech lží předchozích premiérů dohromady – tak mu v této záležitosti nevěřím vůbec nic. Že to odnesl jenom jeden z nejchytřejších lidí v ODS, je smutné, ale kdoví, jestli to nebylo připravené a jestli mu nenamastili koberec další podvodníci z ODS. A Decroix, která se stala ministryní? Kéž by se konečně našel nějaký novinář, aby zjistil, jak je to s tím jejím vzděláním. Ona absolvovala něco, jako je u nás vyšší odborná škola, a Karlová univerzita ji nostrifikovala diplom na magistra, načež ji advokátní komora přijala do stavu právníků. Když si přečtete i její popis o vzdělání, který vyšel v tisku, pak ten, kdo rozumí nostrifikacím, se chytá za hlavu. Takže je to bohužel všechno spojené s lidmi, kteří lžou a kteří se nechovají férově k občanům této republiky.

Co jako ekonom říkáte na předvolební sliby SPOLU, jak sníží rozpočtové schodky a jak nebudou zvyšovat daně? Premiér Petr Fiala odůvodňuje jejich nesplnění válkou na Ukrajině…

To je hloupá výmluva, která z nás občanů chce ústy premiéra Fialy zase dělat polomozky a bezmozky. A ti, co přemýšlejí, tak vědí, že tomu tak ve skutečnosti není. Jeho dobrovolné rozhodnutí bylo, že se maximálně dávala podpora asi největšímu počtu utečenců z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele. To jsou desítky miliard korun, které proudily na tu pomoc, a taková ta chimérická čísla, že má rozpočet z toho větší příjmy než výdaje, to je naprostá blamáž. Protože část výdajů, které jdou přes ministerstvo obrany, a část, která byla na Ukrajině zpronevěřena a prověřovala se, není ani započítána, protože se nezveřejňuje.

Jinak samozřejmě v oblasti daňové nedošlo ke splnění slibů nikde. Koneckonců, občané České republiky to pociťují na svých peněženkách, na svých účtech, na své životní úrovni.

Nutno podotknout, že se za žádné vlády nestalo, aby devět čtvrtletí po sobě klesala reálná mzda, to znamená mzda očištěná o inflaci. O tom hovoří zpráva Českého statistického úřadu, ale i OECD vydalo svou zprávu, která porovnává vývoj reálných mest v letech 2021 až 2024. A ze všech zemí OECD jsme zaznamenali v tomto období největší pokles – o 11 procent. Druhé nejhorší bylo Švédsko s osmi procenty a na druhé straně je třeba Maďarsko, u kterého za toto období vzrostly reálné mzdy o 11 %.

Takže je velmi smutné, že Česká republika je na tom nejhůře. A premiér Fiala vydal tabulku, plnou vytržených čísel z kontextu, která absolutně nejsou srovnatelná. Porovnává tam sebe a Babiše a je smutné, jak zase lže, například když tvrdí, že máme nulovou závislost na ruském plynu a ruské ropě. To je totální nesmysl, akorát že se to přeprodává a že se ten plyn zkapalňuje a nakupuje přes Německo. Ještě letos v lednu majitel Unipetrolu přiznával, že velkou část ropy zpracovávají právě z Ruska. Není divu, že velká část obyvatelstva říká, že Fiala není český premiér, ale ukrajinský. To je zkrátka jeho osobní vizitka, co pro národ udělal a jak to na veřejnost působí.

Jinak z těch slibů se bohužel nesplnilo nic. Za Fialovy vlády došlo k znehodnocení úspor o více než 30 procent. A jestliže se holedbal tím, že má nižší inflaci, tak mimochodem ta, díky níž se chválil, byla 1,8 % v dubnu a dneska už je zase 2,4 %. To znamená, že vzrostla skoro o polovinu. Je to věc, která naše občany nemůže potěšit, a to od nejhorší vlády, co tady vůbec kdy od osmdesátých let byla. A někteří říkají, že i v těch osmdesátých letech už představitelé vlády měli přece jenom víc rozumu než ten současný kabinet. A že jim záleželo víc na českých obyvatelích, českých občanech a českých firmách, než tomu je v současnosti.

Vy byste tedy nebyl pro další podporu Ukrajině?

Já jsem pro okamžité skončení tohoto válečného konfliktu. Ale okamžité! Já jsem pacifista. Zdůrazňuji, že nepodporuji Putina. Byl jsem jeden z mála, kdo tady v osmdesátých letech protestoval, když se říkalo, že nám přišla na pomoc vojska Varšavské smlouvy v roce 1968. Nazval jsem to už tenkrát okupací a je ostuda, když o mně někdo říká, že jsem proruský nebo proputinovský. A stejná ostuda je, když o SPD někdo říká, že je prokremelská. Je to totální nesmysl!

Kdo tomu trochu rozumí a ví, proč konflikt vznikl, musí dát za pravdu americkým politikům, jako je třeba Jeffrey Sachs, dlouhodobý poradce šéfa OSN, který už v květnu 2022 prohlásil pro italský tisk, že to je zástupná válka mezi Spojenými státy a Ruskem prostřednictvím Ukrajiny do posledního Ukrajince.

To je jeho citace, prosím. To jsem neříkal já! A podobně se vyjadřoval Henry Kissinger, ještě než zemřel, a stejně už hovoří i většina sdělovacích prostředků ve Spojených státech. Víme, že válka být nemusela a že byly připraveny Minské dohody. Dokonce to v průběhu vyjednávání garantovali francouzský prezident Francois Hollande i německá kancléřka Angela Merkelová – a najednou se v Istanbulu objevil pomatený britský premiér Johnson a udělal to, co udělal.

Máme tu nejhorší válečný konflikt od druhé světové války a o to více mě to štve, protože se mezi sebou vraždí Slované. A je to naprosto zbytečné. Jsou to možná už miliony mrtvých a já se stýkám s mnoha Ukrajinci, dokonce i s těmi, co podporovali Zelenského. A ti ho teď nenávidí!

To, co provádí Fialová vláda, je de facto pokračováním v tak vysokých deficitech, které byly spojené s covidovým obdobím. Od roku 2015 do roku 2019 byl průměrný roční deficit – poslouchejte dobře – 6,56 miliardy korun, protože tam byly přebytkové roky a byly deficitní. To znamená, že za celé toto období se vytvořil deficit 32,8 miliard Kč. Fatálním omylem bylo naskočit na pandemii strachu covidismu. Dneska už víme, že to byl historicky největší podvod za poslední století. Za ty dva roky se vytvořilo zhruba 787,1 miliard Kč dluhu a z toho přes 545,8 miliard Kč bylo spojeno právě s tzv. proticovidovými opatřeními, s nimiž se svezly další výdaje. Původně se na roky 2020-2021 v rozpočtovém výhledu počítalo řádově s 30 až 40 miliardami Kč deficitu ročně, a ten dokonce nemusel ani být tak vysoký. Covidismus měl ekonomické dopady, byly narušené i globální dodavatelsko-odběratelské vztahy a dostávali jsme se kolikrát znovu do nedostatkové ekonomiky.

A když k nim budu ještě velmi slušný, tak oni vytvořili za tři roky 2022, 2033 a 2024, plus do května 2025, dluh bilion sto miliard korun. Dluh – rozumíte!? To nelze spojovat s tím, že by hospodařili zodpovědně. Je to nezodpovědná vláda plná diletantů a troufnu si říct, že náprava bude trvat nejméně dva politické cykly – tak, aby se finance dostaly zpátky do normálu.

Totálně nesmyslné je navýšení od roku 2021 do roku 2025 o více než 100 procent výdajů státního rozpočtu na obranu. Víme, že ty peníze nemůžeme ani utratit. Je nesmysl obírat důchodce a předplatit si stíhačky F-35, které možná nebudeme ani potřebovat, protože bude jiná technika a hlavně drony. K tomu jsou další vynucené investice – a my platíme někomu deset let dopředu za F-35 a v loňském roce jsme poslali ještě asi o 11 miliard více, než jsme museli zaplatit, protože to neměla ta »bláznivá ministryně« za co utratit.

Tohle je prostě problém a my máme připravený určitý koncept, kterým by se daly schodky snižovat radikálně. Kdyby tahle vláda padla, tak je tam výhoda v tom, že by už nepřipravovala rozpočet pro příští parlament a že by se to dalo už říznout od samého začátku.

Určitý recept nám vychází z toho, co se povedlo Rodgeru Douglasovi v osmdesátých letech na Novém Zélandu, kdy z předlužené upadající ekonomiky byl během pár let tygr. Byly tam postaveny základy, takže dodneška Nový Zéland funguje jako jedna z nejvýkonnějších ekonomik. Lépe řečeno – až do doby covidu, kdy se i tam projevila nesmyslná opatření.

Mohl byste být ohledně těch kroků, co máte v hlavě, konkrétnější?

Mám rozdělené kapitoly rozpočtu tak, že každá z kapitol by musela spořit 10 % oproti stávajícím výdajům, a když to ministr nebo šéf té kapitoly, protože těch je přes čtyřicet, nesplní, tak »soráč, jdeš pryč«. A to byste viděl, jak by to plnili!

To se podařilo na zmíněném Novém Zélandu, notabene když byste jim ještě řekli, že za to dostanou nějakou odměnu, tak by se sakramentsky snažili. Nedělaly by se pitomosti s různými neziskovkami, neplatily by se blbosti v různých projektech pro Evropskou unii. Já vidím, jak to chodí ve školství – vynucené a úplně zbytečné programy! – jenom kvůli tomu, že je tady Green Deal Okamžitě bych se snažil vymanit z područí EU a z područí Green Dealu. Ten se stejně musí zrušit, protože jinak půjde Evropa kompletně ekonomicky i společensky do háje.

Jednalo by se o jednorázové snížení deficitu a mohlo by se ušetřit 80 až 100 miliard Kč, proto říkám, že by to šlo postupně. Nebylo by to každý rok a navyšování výdajů by potom bylo pouze o růst inflace.

A samozřejmě lze ušetřit na různých nových technologických postupech. Mám na mysli ty trapárny, co tady předvedli Piráti s digitalizací, kdy se pasovali na odborníky a pak se ukázalo, že jsou to obyčejní diletanti.

Obraťme list. Zeptám se vás jako znalce sportovního prostředí, bývalého špičkového atleta. Jak se vám zamlouvá práce Národní sportovní agentury a je to vůbec nutný nástroj, když jen přerozděluje finance a nevytváří žádnou metodiku sportu?

Působil jsem ve vrcholovém sportu a pořádám již 32 let Memoriál Josefa Odložila, což je dlouhodobě druhý nejvýznamnější atletický mítink v České republice. Trochu vím, kde se dělají chyby. Nebyl jsem nadšený z toho, že se vyčlenila sportovní část ministerstva školství, protože v té době to tam docela uměli. Ano, v jistý moment to sice bylo propojeno částečně klientelisticky, ale na druhou stranu – měli tam mít lepší kontrolní mechanizmy. Naopak teď je to vedeno trochu podivně, ačkoli jsou tam i mnozí odborníci, jichž si vážím, přesto jsem toho názoru, že by stálo za to právě tuto kapitolu rozpočtu zrušit úplně a začlenit ji zpátky na ministerstvo školství. Je to jeden z dalších zbytečných úřadů a daly by se sloučit i další instituce.

Velmi silné pochybnosti o činnosti a o klientelismu mám i v souvislosti s financováním vědy. Málokdo ví, že se tady honorují, zvláště ve společenských vědách, pseudočlánky a počítají se jakési kvartily a decily. Přitom ty články čte jen velmi málo lidí. Některé skoro nikdo nečte. Hlavně se tam dostat, a ještě za publikování zaplatit. Pozor – ne že by vám dali autorský honorář, ale vy platíte za to, že vám to někdo recenzuje a že vám to vydá. A jsou takové absurdní případy, že recenzent po autorovi článku požaduje, aby ho v textu citoval, i když to v podstatě není ani daná tematika.

A víte, kdo vlastní Web of Science? Číňané. Takže my vlastně financujeme čínskou firmu, protože peníze na vědu, co dostane daná škola, se vyplácejí za tyto obskurní články, jejichž čtenost je u některých nějakých 150-800 lidí za rok, zvláště ve společenských vědách, protože toho vychází strašně moc. A nesmyslná jsou hodnocení ze strany Akreditačního úřadu, což je další úřad, který je na zrušení, protože tam existuje klientelismus.

Na ministerstvu školství ho zavedl Robert Plaga, a pokud se v příští vládě do čela resortu vrátí, bude to zase tragédie. Protože víme, Že pod jeho vedením tady byl během COVIDISMU nejdelší lockdown ve školní výchově.

Následující dotaz pokládám poměrně často. Vychází z výroků amerického viceprezidenta J. D. Vance, který kritizoval Evropu za to, že je zde ohrožena svoboda slova. K vám, který byl za své názory suspendován, se však tato otázka hodí dvojnásob. Takže – jak moc nadsazený je výrok o ohrožení svobody slova v EU, potažmo v Česku?

Ne, vůbec to není nadsazené. Já si troufnu říct, že to je jedna z nejvážnějších záležitostí. Vyplývá z toho, jak fungují média. Fatální selhání je především u veřejnoprávních médií, která by se vůbec neměla nazývat veřejnoprávní, protože je dávno ovládly určité zájmové skupiny, zvláště Českou televizi. A ty bláboly, až na výjimky, co člověk poslouchá od redaktorů na Českém rozhlase, tomu se ani nechce věřit. Bohužel veřejnost je tím dost ovlivňována.

Je potřeba se podívat na konečné vlastníky těch médií, kteří se shodují s těmi, kdo vlastní prostřednictvím finančních skupin Vanguard, BlackRock nebo State Street významná aktiva ve světě a ovládají je prostřednictvím akcionářských struktur. Obdobné vlastnické vztahy jsou i v základních mainstreamových médiích a tito lidé tady vytvářejí dojem, že ti, kteří říkají pravdu, jsou proruští a že jsou to dezinformátoři. Ve skutečnosti jsou největší dezinformátoři oni sami! Navíc k tomu tady vznikl cenzurní úřad přímo ve vládě a člověk, který ho vede, je vůbec ten největší dezinformátor.

Role jsou tady úplně obrácené a pandemie strachu pokračuje dál i na akademické půdě. Mně chodí na škole desítky lidí vyjadřovat podporu, ale bojí se to říct nahlas. U nás na VŠE je takové vedení, které zneužívá své postavení a to, že člověk říká pravdu, v podstatě zneužívají v určitých procesech. To by vám koneckonců mohla řada lidí dosvědčit, protože pracují v orgánech školy.

Svoboda slova je nadevše. Libertas ultra omnia! A měla by platit především na akademické půdě a pochopitelně také v politice.

A dneska vidíme, že jsou tady složky zaměřené na to, aby likvidovaly politiky, jednotlivce, akademiky, učitele. Někteří říkají, že místo toho, aby bránily svobodu slova, jsme na cestě zpátky k totalitním praktikám až 50. let. A já, protože už jsem dost starý, to můžu srovnat, protože v 80. letech byla kolikrát větší možnost říct svůj názor než teď, kdy se lidi bojí, aby je náhodou někdo za jejich názor nešikanoval, nepopotahoval, nebo dokonce aby neztratili zaměstnání a možnost obživy vůbec. Takže ano, je to obrovské nebezpečí a je třeba si dávat pozor na všechny, co mluví o dezinformacích. To oni říkají ty lži, oni manipulují s veřejností.

Ať už je to, jak jsem řekl, Česká televize a Český rozhlas, ale také Forum 24, Seznam.cz, Novinky.cz, Euro, Deník N a další. Mohl bych vám vyjmenovat desítku novinářů, kteří jsou úplatní, kteří píšou na objednávku a se snahou diskreditovat občany. A jsou mezi nimi i feťáci. Říkám, že používají bolševické praktiky! A platí pro ně marxisticko-bolševické heslo: »Prolhaní a úplatní novináři všech pseudomédií k dehonestaci nepohodlných osob, spojte se.«

Převzato z iportál24.cz

Redakční poznámka: článek vyjadřuje názory Miroslava Ševčíka. Nemusí odpovídat stanoviskům a programu Svobodných.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31