Pokud bychom měli z tohoto desetiletí vybrat data, která se zapíší do učebnic historie, jedním z nich by nepochybně byl 8. listopad 2016. Ten den byl celý svět v šoku z výsledků prezidentských voleb v USA, ve kterých, oproti očekávání většiny lidí, zvítězil Donald Trump.
Uskutečnily se prezidentské volby a ať už chceme nebo nechceme, musíme se s tím smířit. Nicméně proč taková nenávist? Proč se navzájem hanit a urážet? Kam odešla česká hrdost a slušnost?
Během prvního funkčního období současného prezidenta eskalovala mezi populací touha jej v prezidentském úřadě nahradit. Z tohoto pohledu je za námi promarněných pět let.
Svobodní blahopřejí Miloši Zemanovi ke znovuzvolení do funkce prezidenta České republiky a přejí mu mnoho sil. Doufáme, že bude vládnout v duchu ústavy a s
S blížícím se druhým kolem prezidentských voleb provedlo Republikové předsednictvo Svobodných jakousi inventuru postojů a chování současného prezidenta Miloše Zemana.
Česko žije volbou prezidenta. Na první pohled máme dva protichůdné tábory hádající se o to, který z kandidátů je lepší a nejlepší. Existuje však třetí tábor – lidé, kteří nesdílejí názory ani jednoho z kandidátů. Tato skupina, k níž se řadím i já, zvažuje, zda vůbec k volbám jít.
Pročítám si facebookové stránky jednotlivých bafuňářů různých politických stran. Tu jeden podporuje Zemana, druhý Drahoše. Už mě ani nezaráží, že v rámci jedné strany jsou různé názory, nejhorší jsou pro mě ale ty komentáře diskutujících pod příspěvky a nemohu se nad nimi nezamýšlet.
Včerejší Zemanova one man show v hlavním vysílacím čase na nejsledovanější televizi u nás symbolizovala mnohé o schopnostech pretendentů prezidentského postu. Na jedné straně sebejistý a vtipem/bonmoty hýřící současný prezident a proti němu… NIKDO.
Rád bych se také vyjádřil k prezidentské volbě. Nemyslím si, že je to zásadní otázka pro tuto zemi a je to navíc volba každého z nás. Pro mnohé z nás je to volba mezi dvěma zly. Volba mezi jedním poznaným a druhým pravděpodobným.
Libor Vondráček v pořadu Napřímo na TN Live poskytl věcný rozhovor o klíčových tématech aktuální politiky: kompetenčním sporu mezi Hradem a vládou, výdajích na obranu, ETS 2 a možném odchodu z EU. Jako odborník na ústavní a unijní právo argumentoval jasně a pragmaticky, s důrazem na Ústavu a ekonomické dopady pro občany.
Kompetenční spor a NATO
Vondráček se vyjádřil k možné kompetenční žalobě prezidenta Pavla proti vládě ohledně summitu NATO. Podle něj Ústava v článku 63 jasně stanovuje, že prezident reprezentuje republiku spolu souhlasem premiéra, takže premiérova role je nezbytná.
Zdůraznil, že Ústavní soud by měl spor vyjasnit, pokud k němu dojde, protože je od toho, aby chránil Ústavu. Připomněl předchozí případy, kdy prezident Zeman na summitu nejel kvůli zdraví, a NATO to nečekalo. Vondráček tak působil jako zastánce institucionálního řádu bez dramatizace.
Obrana a rozpočet
K výdajům na obranu Vondráček varoval před honbou za procenty za každou cenu. Podle něj je důležitější efektivní utratit peníze za připravené zakázky než narychlo předplácet, jak to podle něj dělala předchozí vláda.
Navrhl pokritizovat dopravní infrastrukturu a efektivitu, protože koncepce minulé vlády nebyla plně dodržena. Jeho postoj byl pragmatický: bezpečnost ano, ale bez zbytečného zadlužování a bez neefektivních výdajů.
ETS 2 a EU
Nejvýrazněji se Vondráček vymezil proti ETS 2, které označil za škodlivé centrální plánování. Tvrdil, že systém vyhání průmysl z EU, snižuje konkurenceschopnost a poškozuje domácnosti litr benzínu by podle něj zdražil o 3 Kč.
Podpořil premiérovu žádost o odklad, ale trval na tom, že ČR ETS 2 nezavede, stejně jako kvóty. Jako alternativu vidí EFTA s volným trhem bez dotací a s menší regulací (jen 18,5 % EU předpisů).
EET a vládní kompromisy
K EET Vondráček vysvětlil, že Svobodní jsou v menšině koalice a ANO na tom trvá. Raději prosadili neslýchána daní a další priority, než by se vymkli z vlády.
Jeho argument byl realistický: bez účasti ve vládě by prosadili méně. Zůstal věrný libertariánské linii, ale ukázal ochotu ke koaličním kompromisům.
Vondráček v pořadu působil jako člověk, který umí vysvětlovat složité ústavní a ekonomické otázky jednoduše a s daty. Jeho vystoupení zdůraznilo Svobodné jako stranu pragmatismu, suverenity a ochrany občanů před nadměrnou regulací.