Sečkár: Prezidentské volby – povolební kocovina

Sečkár: Prezidentské volby – povolební kocovina

Nejsem očividně dobrý prognostik. Nečekal jsem tak špatný výsledek Mirka Topolánka. Věřil jsem mu na 10-15 % a tajně doufal, že to bude stačit na druhé kolo, protože pak bych si v něm mohl vybrat mnohem snáz. Obecně je hlasů pro kandidáty, kteří se alespoň verbálně hlásili k pravici, velmi málo, dílčí úspěchy sklízí nijak nevyhraněný „nepolitický“ střed. Podle očekávání s převahou vede Miloš Zeman, je však otázkou, o kolik víc hlasů může v druhém kole posbírat.

Já jsem už před prvním kolem avizoval, že ho nepodpořím v žádném případě. Vyvěsil vlajku EU na Hradě, chtěl být v jádru evropské integrace, ještě loni hájil euro a chce Evropskou federaci, není to autentický euroskeptik. Není to ani pravicově smýšlející člověk, naopak je etalonem české levice.

Je ve zjevně špatném fyzickém stavu, a ačkoliv za to nemůže a nechci se mu kvůli tomu zle vysmívat jako jiní, nemyslím, že by měl dalších pět let vykonávat náročný úřad, který jeho zdraví podlomí ještě víc. Přitom neustále úmyslně a opakovaně provokuje vulgárními výrazy. To mi vadí, z politiky se obecně vytratila slušnost a prezident tomu v posledních letech velmi přispěl (vzpomeňte na Klause, který se vždycky chovat uměl, i když je osobně také celkem arogantní a ješitný).

Opakovaně si „extenzivně vykládal“ Ústavu jen proto, aby dokázal, že může. Obklopil se týmem lidí pochybných morálních kvalit, kteří na něj dost možná mají dnes větší vliv než si on sám a jeho voliči připouštějí. A k dovršení všeho jde na ruku Babišovi, kterého vnímám jako největší ohrožení demokracie v ČR, větší než celý Brusel. Možná jen potřeboval hlasy jeho voličů a po svém znovuzvolení může vazby zase s gustem zpřetrhat, toto zjevně účelové chování však zavdává otázku, s kým a na čem se dohodne příště?

Z Jiřího Drahoše nemám velkou radost, na můj vkus je dost eurofilní, nevnímám ho však jako čistokrevného eurohujera jakým byl král pravdoláskařů Karel Schwarzenberg. Mnohé odrazuje tím, že nemá na nic názor. Od lidí, co ho měli možnost poznat, jsem ale opakovaně slyšel, že „želé“ není jeho pravé já, ale pouze marketingový produkt prodávaný tak, aby co nejméně odrazoval vyhraněnými názory, což je teoretický předpoklad úspěchu ve většinové volbě.

Staví se negativně k referendu o členství v EU, uvedl však, že v případě jeho přijetí parlamentem by ho neblokoval. To je podle mě férový postoj. Férovější než při vlastním nesouhlasu ohýbat ducha zákonů, byť třeba nejsou dokonale naformulované.

Nechci zůstávat stranou jako mnozí jiní, jakkoliv jejich (ne)volbě rozumím. Budu proto v druhém kole volit Jiřího Drahoše.Tak jako u Topolánka v kole prvním, i u něj existují jistě mnohé dobré důvody, proč mu hlas nedat. Věřím, že nás může příjemně překvapit, zatímco současný prezident mě po celou dobu výkonu svého mandátu překvapoval zásadně nepříjemně.

Na druhou stranu, dopadne-li to naopak, nedá se zkrátka nic dělat. Je chybou nás všech, když se za pět let nenašel vhodnější protikandidát. Nebudu se účastnit žádných vulgárních výpadů vůči Zemanovi, ani před druhým kolem, natož po něm. Jestli chybí slušnost jemu (domnívám se, že ano, a že je to špatně), neměla by chybět jeho oponentům. Často na to zapomínají a škodí pak sami sobě. Vyzývám všechny jeho nevoliče, aby si dali závazek, že to dělat nebudou, a zvýšili tak šanci, že bude poražen argumenty ve férovém politickém souboji.

Alois Sečkár,
místopředseda Svobodných

Vyšlo i na autorově osobním blogu.

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31