Před rokem a půl v Brně vyvrcholil spor mezi klasickými taxikáři a společností Uber. Krajský soud v Brně tehdy totiž odsouhlasil předběžné opatření zakazující fungovaní společnosti ve městě. Žalobce (tedy Lidotaxi a potažmo i město Brno) tvrdil, že Uber vykazuje všechny znaky platné pro taxislužby, a tudíž by se mu mělo měřit stejným metrem. Společnost údajně ignorovala všechny podmínky nutné při provozování klasické taxislužby – neměla taxametr a vůz nebyl viditelně a čitelně označen žlutou svítilnou a nápisem TAXI. Podle rozhodnutí krajského soudu se v případě Uberu o alternativní taxislužbu nejednalo a většina jeho principů tudíž byla v rozporu se zákonem.
Pravděpodobně každý se setkal se situací, kdy obecní policie měřila rychlost na rovném bezpečném úseku. Pokud budeme předpokládat, že účel pokuty má být hlavně preventivní
Ze zkušenosti dobře víme, kam vede život na dluh a jak těžké je dostat se z dluhové spirály. V každé z našich domácností je vyrovnaný rozpočet samozřejmostí.
Krajské předsednictvo Svobodných v Jihomoravském kraji doplnilo prostřednictvím vnitřních voleb uvolněné funkce místopředsedů. Volby vyhrál podnikatel Oldřich Peprla, který již v minulosti funkci místopředsedy zastával
Tak konečně. Vypadá, že se blýská na lepší časy a dojde k důležité novelizaci Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ve druhém čtení se jí i tento týden zabývá Poslanecká sněmovna.
Hysterické útoky, zahrnující srovnávání s nacisty, kterými Václav Klaus ml. častuje soukromou společnost, jejíž sociální sítě se stal dobrovolným uživatelem, souhlasícím s podmínkami užívání, kvůli tomu, že mu v souladu s těmito podmínkami mažou příspěvky a blokují účet, jen poukazují na to, že ačkoliv se Václav Klaus neustále zaklíná pravičáctvím, jeho myšlení je v tomto případě značně kolektivistické.
Přinášíme vám sérii rozhovorů se zastupiteli za Svobodné. Každý dostal 10 otázek, které se pokoušejí zjistit, co práce zastupitele obnáší a jaká překvapení nováčkům v zastupitelstvech mohou přinést. Dnes odpovídá zastupitel Mutěnic Josef Vagunda-Drgáč.
Pes je chtě nechtě i přes uznání statusu živé bytosti také něčím majetkem. Proto se v případě poplatků za chov psa jedná o daň z majetku, tak jako platíme státu za vlastnictví domu či bytu. Zároveň se jedná o opatření, která se řadí mezi tzv. regulační a někteří politici mají pocit, že bez tohoto poplatku by každý chovatel psa měl hned deset psů místo jednoho
Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.
Svoboda projevu a kritika na Národní třídě
Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.
Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury
Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.
Osobní zkušenost z Národní třídy
Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.
Kritika pokrytectví kolem svátku
Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.
Střet zájmů Andreje Babiše
V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.
Ústavní otázky
Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.
Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání
Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.
Závěr
Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.
