Před rokem a půl v Brně vyvrcholil spor mezi klasickými taxikáři a společností Uber. Krajský soud v Brně tehdy totiž odsouhlasil předběžné opatření zakazující fungovaní společnosti ve městě. Žalobce (tedy Lidotaxi a potažmo i město Brno) tvrdil, že Uber vykazuje všechny znaky platné pro taxislužby, a tudíž by se mu mělo měřit stejným metrem. Společnost údajně ignorovala všechny podmínky nutné při provozování klasické taxislužby – neměla taxametr a vůz nebyl viditelně a čitelně označen žlutou svítilnou a nápisem TAXI. Podle rozhodnutí krajského soudu se v případě Uberu o alternativní taxislužbu nejednalo a většina jeho principů tudíž byla v rozporu se zákonem.
Pravděpodobně každý se setkal se situací, kdy obecní policie měřila rychlost na rovném bezpečném úseku. Pokud budeme předpokládat, že účel pokuty má být hlavně preventivní
Ze zkušenosti dobře víme, kam vede život na dluh a jak těžké je dostat se z dluhové spirály. V každé z našich domácností je vyrovnaný rozpočet samozřejmostí.
Krajské předsednictvo Svobodných v Jihomoravském kraji doplnilo prostřednictvím vnitřních voleb uvolněné funkce místopředsedů. Volby vyhrál podnikatel Oldřich Peprla, který již v minulosti funkci místopředsedy zastával
Tak konečně. Vypadá, že se blýská na lepší časy a dojde k důležité novelizaci Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ve druhém čtení se jí i tento týden zabývá Poslanecká sněmovna.
Hysterické útoky, zahrnující srovnávání s nacisty, kterými Václav Klaus ml. častuje soukromou společnost, jejíž sociální sítě se stal dobrovolným uživatelem, souhlasícím s podmínkami užívání, kvůli tomu, že mu v souladu s těmito podmínkami mažou příspěvky a blokují účet, jen poukazují na to, že ačkoliv se Václav Klaus neustále zaklíná pravičáctvím, jeho myšlení je v tomto případě značně kolektivistické.
Přinášíme vám sérii rozhovorů se zastupiteli za Svobodné. Každý dostal 10 otázek, které se pokoušejí zjistit, co práce zastupitele obnáší a jaká překvapení nováčkům v zastupitelstvech mohou přinést. Dnes odpovídá zastupitel Mutěnic Josef Vagunda-Drgáč.
Pes je chtě nechtě i přes uznání statusu živé bytosti také něčím majetkem. Proto se v případě poplatků za chov psa jedná o daň z majetku, tak jako platíme státu za vlastnictví domu či bytu. Zároveň se jedná o opatření, která se řadí mezi tzv. regulační a někteří politici mají pocit, že bez tohoto poplatku by každý chovatel psa měl hned deset psů místo jednoho
Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.
Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.
Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.
Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.
Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.
Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.