Pokorný: Vyrovnaný rozpočet je samozřejmostí

Pokorný: Vyrovnaný rozpočet je samozřejmostí

Ze zkušenosti dobře víme, kam vede život na dluh a jak těžké je dostat se z dluhové spirály. V každé z našich domácností je vyrovnaný rozpočet samozřejmostí. Proto je zarážející, že se naši zastupitelé v parlamentu, v krajích nebo v obcích chovají často přesně obráceně.

Poslední roky se máme poměrně dobře, zažíváme období prosperity, kdy se daří ekonomice a nezaměstnanost je historicky na minimu. Kdy jindy bychom měli napravovat lehkovážné prohřešky z minulosti a začít alespoň částečně splácet naše dluhy? Úroky z nich tvoří jednu z největších výdajových položek státního rozpočtu. Kdyby v minulosti hospodařil stát rozumně, mohly by být daně a rozpočet každoročně o několik desítek miliard korun nižší. Svobodní prosazují ústavní zákon o rozpočtové kázni, který by ztěžoval vládám přijímat deficitní rozpočet. Takový ústavní zákon by vládu zavazoval předkládat státní rozpočet s vyrovnanými příjmy a výdaji a ten deficitní by bylo možné přijmout jen ústavní třípětinovou většinou.

A stejně k hospodaření přistupujeme i na komunální úrovní. Když jsme na zastupitelstvu sestavovali rozpočet na letošní rok, museli jsme vyjít ze zděděného návrhu bývalé koalice, který byl výrazně schodkový. Zadlužit Brno dalšími několika sty miliony naštěstí nepřipadalo v úvahu, a tak jsme začali škrtat.  Odbor dopravy měl požadavek na navýšení rozpočtu údržby komunikací ze současných dvou set na tři sta milionů. My jsme jim přidali „pouze“ osmnáct milionů. Na opravy lokálních komunikací jsme místo navrhovaných třiceti dvou milionů přidali milionů pět. Opravili jsme původní návrh čerpání dotací v roce 2019. Snížili jsme rozpočty na zbytečně nadhodnocené projekty a podobně. Také jsme se rozhodli využít část rezerv na financování strategických projektů a dalších investičních akcí. Ve výsledku budeme stavět poměrně hodně, rozpočet jsme navýšili kde to bylo možné, ale vše v rozumné míře, aby si město nemuselo nikde půjčovat.

Jsem rád, že jsme k plánování našich financí přistoupili zodpovědně a navrhli jsme příjmy a výdaje ve stejné výši. Jako zastupitel města Brna bych jinak nemohl, při současném hospodářském růstu, pro návrh zvednout ruku. Obce, kraje ani stát nemají žít dlouhodobě na dluh, stejně jako si to nemůžeme dovolit my u sebe doma. Při troše štěstí tento trend udržíme a příště přijdeme s rozpočtem mírně přebytkovým.

 

David Pokorný,

člen Republikového výboru Svobodných, zastupitel města Brna

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31