kraj | město | jméno | mandáty | zisk % pro kandidátku |
Praha | Laube Bedřich Bc. | 1 | 6,66% | |
Jihomoravský | Beranová Bohumila | 2 | 5,58% | |
Jihomoravský | Padalík Jiří Mgr. | 2 | 5,58% | |
Jihočeský | Anděl Marek | 4 | 13,28% | |
Jihočeský | Černý Jiří Bc. | 4 | 13,28% | |
Jihočeský | Krejča Miroslav Ing. Bc. CSc. | 4 | 13,28% | |
Jihočeský | Nebes Lukáš | 4 | 13,28% | |
Praha | Martin Halama | 1 | 16,63% | |
Zlínský | Náplava Mojmír Mgr. | 1 | 17,70% | |
Moravskoslezský | Farda Pavel | 1 | 5,32% | |
Pardubický | Haase Jan MUDr. | 3 | 8,74% | |
Pardubický | Lichtenberg Petr | 3 | 8,74% | |
Pardubický | Slavíková Iva MUDr. | 3 | 8,74% | |
Jihočeský | Chalupský Jaroslav Ing. | 4 | 11,39% | |
Jihočeský | Petrů Milada | 4 | 11,39% | |
Jihočeský | Pokorný Jan doc. RNDr. CSc. | 4 | 11,39% | |
Jihočeský | Votava Libor Ing. Ph.D. | 4 | 11,39% | |
Středočeský | Geřábek Petr MUDr. | 1 | 5,71% | |
Středočeský | Zálom Luboš Mgr. | 1 | 7,08% | |
Středočeský | Ptáčník Václav MUDr. | 1 | 5,94% | |
Ústecký | Duchan Pavel Ing. | 6 | 20,02% | |
Ústecký | Koprušťák Josef Ing. | 6 | 20,02% | |
Ústecký | Lisý Antonín Mgr. | 6 | 20,02% | |
Ústecký | Müller Radek IEn. | 6 | 20,02% | |
Ústecký | Šebek Josef | 6 | 20,02% | |
Ústecký | Šustr Jan Bc. | 6 | 20,02% | |
Ústecký | Dvořák Josef Mgr. Ing. Ph.D. | 1 | 5,46% | |
Středočeský | Hůla Jiří | 1 | 5,97% | |
Středočeský | Holas Miroslav Ing. | 2 | 10,39% | |
Středočeský | Mikolanda Miloš RNDr. | 2 | 10,39% | |
Praha | Konopásek Jan Ing. | 5 | 17,13% | |
Praha | Rothová Jitka Mgr. | 5 | 17,13% | |
Praha | Turnovský Martin Ing. | 5 | 17,13% | |
Praha | Vagenknechtová Hana Bc. | 5 | 17,13% | |
Praha | Vodičková Ivana Mgr. | 5 | 17,13% | |
Jihočeský | Němec Vojtěch DrPH, MBA, BBA | 1 | 5,87% | |
Středočeský | Kužel Jaroslav | 1 | 7,74% | |
Moravskoslezský | Gregor Matěj | 4 | 22,57% | |
Moravskoslezský | Spusta Radim Bc. | 4 | 22,57% | |
Moravskoslezský | Staňová Alena | 4 | 22,57% | |
Moravskoslezský | Šťastný Drobňák Filip | 4 | 22,57% | |
Kraj Vysočina | Stejskal Petr Mgr. | 1 | 7,90% | |
Královéhradecký | Špinar Jiří | 1 | 4,01% | |
Královéhradecký | Cimprich Michal | 3 | 15,12% | |
Královéhradecký | Malý David Bc.c | 3 | 15,12% | |
Královéhradecký | Prokeš Richard | 3 | 15,12% | |
Jihomoravský | Kocáb Vojtěch Ing. | 3 | 12,60% | |
Jihomoravský | Machotka Pavel Ing. | 3 | 12,60% | |
Jihomoravský | Procházka Martin Ing. | 3 | 12,60% | |
Karlovarský | Bačina Petr | 3 | 17,19% | |
Karlovarský | Leisner Jan Ing. | 3 | 17,19% | |
Karlovarský | Tršo Petr | 3 | 17,19% | |
Jihočeský | Horňák Ivan | 1 | 11,34% | |
Ústecký | Francová Olga Bc. | 1 | 9,95% | |
Pardubický | Krabec Dušan Mgr. | 2 | 12,79% | |
Pardubický | Šebek René Ing. | 2 | 12,79% | |
Jihočeský | Petr Jan | 1 | 6,92% | |
Jihomoravský | Brožovič Jaroslav | 2 | 12,00% | |
Jihomoravský | Ševčíková Jana | 2 | 12,00% | |
Ústecký | Zavázalová Jitka | 6 | 25,17% | |
Ústecký | Hába Zdeněk | 6 | 25,17% | |
Ústecký | Listopad Karel | 6 | 25,17% | |
Ústecký | Maříková Eva Ing. | 6 | 25,17% | |
Ústecký | Škarka Přemysl | 6 | 25,17% | |
Ústecký | Urban Vladimír | 6 | 25,17% | |
Zlínský | Bedřichová Jaroslava Ing. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Doruška Jan Ing. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Jahodíková Monika Bc. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Jurásek Marek | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Klabačková Lucie Mgr. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Lažek Jaromír Ing. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Peprníček Jaroslav | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Pjajčík Vít Mgr. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Tischer Martin Ing. | 10 | 51,98% | |
Zlínský | Zalubilová Jitka | 10 | 51,98% | |
Olomoucký | Kalbáč Martin Ing. | 1 | 7,22% | |
Středočeský | Mádr Pavel MVDr. CSc., MBA | 1 | 11,30% | |
Kraj Vysočina | Houfek Pavel | 3 | 17,53% | |
Kraj Vysočina | Korecký Zdeněk | 3 | 17,53% | |
Kraj Vysočina | Strachota Jiří Mgr. CSc. | 3 | 17,53% | |
Středočeský | Štětka Michal Bc. | 1 | 8,26% | |
Středočeský | Černý Alexandr | 4 | 29,31% | |
Středočeský | Kratochvíl Martin Bc. | 4 | 29,31% | |
Středočeský | Šafner Ladislav | 4 | 29,31% | |
Středočeský | Tomsová Kateřina Ing. | 4 | 29,31% | |
Královéhradecký | Baláková Zdeňka Ing. | 2 | 27,43% | |
Královéhradecký | Ježek Petr | 2 | 27,43% | |
Středočeský | Fuhrman Robert Mgr. | 3 | 36,80% | |
Středočeský | Mašín Jaroslav | 3 | 36,80% | |
Středočeský | Petránková Andrea Ing. | 3 | 36,80% | |
Středočeský | Ing. Jiří Vodička | 1 | 44,10% | |
Královéhradecký | Čechovičová Štěpánka | 5 | 41,45% | |
Královéhradecký | Chalupník Jaroslav | 5 | 41,45% | |
Královéhradecký | Jirásek Petr | 5 | 41,45% | |
Královéhradecký | Petr Lukáš RNDr. Mgr. Ing. | 5 | 41,45% | |
Královéhradecký | Rouhová Irena DiS. | 5 | 41,45% | |
Kraj Vysočina | Petr Veliký Ing. | 1 | 10,55% | |
Jihomoravský | Gebová Eva | 1 | 13,53% | |
Středočeský | Pospíšil Pavel | 1 | 100,00% | |
Středočeský | Procházková Zuzana DiS. | 2 | 17,99% | |
Středočeský | Sýkora Václav | 2 | 17,99% | |
Středočeský | Janoušková Šárka Mgr. | 7 | 100,00% | |
Středočeský | Králíček Tomáš | 7 | 100,00% | |
Středočeský | Loula Libor | 7 | 100,00% | |
Středočeský | Šona Marek | 7 | 100,00% | |
Středočeský | Urban Václav | 7 | 100,00% | |
Středočeský | Zetek Ivan | 7 | 100,00% | |
Středočeský | Zetková Mariana Ing. | 7 | 100,00% | |
Moravskoslezský | Liszka Jindřich Ing. | 3 | 32,62% | |
Moravskoslezský | Šotkovský Petr Ing. | 3 | 32,62% | |
Moravskoslezský | Wlosok Jan Mgr. | 3 | 32,62% | |
Olomoucký | Pacek Miloš Mgr. | 2 | 29,31% | |
Olomoucký | Pitner Jakub Ing. | 2 | 29,31% | |
Jihočeský | Klor Ondřej | 1 | 100,00% | |
Kraj Vysočina | Hlouch Jaromír | 2 | 24,70% | |
Kraj Vysočina | Jakub Jiří Ing. | 2 | 24,70% | |
Plzeňský | Dušek Václav | 1 | 100,00% | |
Jihočeský | Dvořák Pavel Ing. | 2 | 25,51% | |
Jihočeský | Tollinger Milan | 2 | 25,51% | |
Karlovarský | Cetkovský Jan | 1 | 16,69% | |
Jihočeský | Jan Kadlec | 1 | 54,76% |
Jihočeský: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Čestice, Doudleby, Jindřichův Hradec, Písek, Přeštěnice, Radimovice u Tábora, Týn nad Vltavou, Velešín
Jihomoravský: Brno, Brno-Královo Pole, Brno-Židenice, Dyjákovice, Havraníky, Ivančice, Moravský Krumlov, Mutěnice, Znojmo
Karlovarský: Horní Slavkov, Odrava, Sokolov
Královéhradecký : Hradec Králové, Mostek, Nový Bydžov, Trutnov, Třebechovice pod Orebem, Vítězná
Liberecký: Česká Lípa
Moravskoslezský: Krnov, Nový Jičín, Ostrava, Ostrava-Vítkovice, Řeka
Olomoucký: Dolní Studénky, Olomouc, Přerov, Rapotín, Říkovice
Pardubický: Chrudim, Králíky, Němčice
Plzeňský: Plzeň, Plzeň 1, Plzeň 2, Plzeň 3, Plzeň 4, Svéradice
Praha: Praha, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 11, Praha 13, Praha 18, Praha 22
Středočeský: Beroun, Kutná Hora, Libiš, Líteň, Mělník, Milovice, Mukařov, Poděbrady, Radim, Řevnice, Říčany, Slaný, Svárov, Vraný, Záboří nad Labem, Zlonice
Ústecký: Bílina, Děčín, Chlumec, Jirkov, Lom, Meziboří, Ústí nad Labem
Vysočina: Čížov, Golčův Jeníkov, Jihlava, Moravské Budějovice, Pelhřimov, Radkovice u Hrotovic, Stonařov, Žďár nad Sázavou
Zlínský: Ostrožská Nová Ves, Staré Město, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí
Jak se daří prezidentovi Argentiny? Je Javier Milei výjimečný v rámci Latinské Ameriky? Obstojí míra svobody v České republice při srovnání s jihoamerickými státy? Na tyto otázky i vaše dotazy odpoví v úterý 29. října Kamil Gregůrek, který v Jižní Americe strávil velkou část svého života, v živém vysílání Libora Vondráčka.
Přepis:
Zdravíme vás opět po čase v pořadu facka zprava tentokrát budeme zprava fackovat s Kamilem gregem který je odborníkem na dění v Latinské Americe věnuje se poradenství a zaměřuje se právě na španělsky mluvící země přímo i na Jižní a Střední Ameriku eh výjma teda Brazílie to jsme se spolu bavili to je to je specifický svět Takže na Brazílii se dneska neptejte ale cokoliv co vás zajímá a Týká se to Jižní Ameriky Tak na to se určitě ptejte Vítám vás v našem studiu No a děkuju Kamilovi že za náma přijel z velké dálky Děkuju za pozvání Přijel jsem z Brna tak on to na sebe prozradil Já jsem doufal že to bude ještě takový neprozrazovat do Prahy ale i z Brna se dá cestovat A Kamil si na nás dneska udělal čas s tím že počase opět e začínáme vysílat facku zprava těšte se i na další díly ale to si řeknem možná eh něco víc na závěr na co se můžete těšit Teď a tady máme specialistu na Jižní Ameriku a mě určitě zajímá e Myslím si že naši posluch či diváci že sledují počínání Chavier mje tak mě určitě zajímá jak to ten Chavier udělal Jak je to možný že se mu to povedlo za chvilku už to bude rok od vyhraných prezidentských voleb kde dostal 55% hlasů No samozřejmě měl nad poloviční většinu ne teda až o nějakých 10% fakt to bylo jako jednotky procent No a jak jak se mohlo stát že Argentina má libertariánského prezidenta to je to na to se ptají všichni zpětně se to analyzuje a on i v průběhu těch voleb i před volbami neměl až tak velké šance takže tam opravdu se jedná o souhru nálady ve ve společnosti vážnost situace a samozřejmě Excelentní kandidát jo Chavier milej Kdo jste o něm něco trošku Zjišťovali tak on byl fotbalový brankář on sám říkal že jako jako brankář ta jeho role je trošku jiná než u normálního hráče protože brankář má větší zodpovědnost dle jeho slov a spousta věcí je jenom na něm Jo takže ta ta role v rámci toho týmu je trochu trochu jiná v porovnání s ostatními hráči Eh tak je to rocker on měl svoji skupinu Určitě jste ho slyšeli zpívat Pokud ne doporučuji si poslechnout on vždycky má na těch volebních mítincích nebo míval A teďka to používá jenom když ho někde pozvou jako úvodní znělku eh jednu takovou specifickou písničku e která je o člověku který sám sebe prezentuje jako lva a on právě říká že v lidech toho lva probouzí A má i lva v tom logu nebo Měl ho v tom logu v té kampani A Eh dlouho si nestříhal vlasy takže má hřívu takž má hřívu jako lev Takže hodně hodně s tou symbolikou pracoval A to samozřejmě eh k tomu taky přidává tohleto jo že tam to bylo podpořeno podpořeno z mnoha stran no A kromě toho Eh co teda jako dělal předtím tak tak je to vystudovaný ekonom on teda nikde nemluví anglicky Nenašel jsem video kde by mluvil anglicky ale zjevně anglicky minimálně rozumí a zná všechny všechny ekonomii ekonomickou teorií a tak dál jako opravdu se baví velice velice odborně a fundovaně a jedna z takových věcí která mu pomohla v té Argentině vyhrát volby že on dokázal ta ekonomická témata prezentovat jak pro vzdělané a velmi vzdělané tak pro obyčejného Frantu Pepu z hospody jo proč je kapitalismus dobrý Proč socialismus má nevýhody jo V jedné V jedné takové situaci se ho ptali bylo to řekněme diskuse nebo debata s publikem a byl tam takový pán řekněme a spíš spíš jednod duší a ptal se ho proč by on jako nějaký obyčejný člověk měl mít raději kapitalismus kapitalismus než socialismus a Chavier milej mu na to řekl kapitalismus vymyslel Bikini to socialismus nevymyslel takže kapitalismus je lepší no tak je pravda že na podobné slovní obraty U nás máme experta Luboše bočka který taky říká že pravičák je člověk protože chce mít krásnou ženu a krásné auto a ne protože chce mít pravdu a e Myslím si že tohleto k tomu Určitě patří a nějaké nějaká show něco co ty lidi zaujme ale teď už je teda prezidentem teď už to není jenom Showman který běhá po náměstí s motorovou pilou ale je potřeba aby prokázal i tu schopnost to co to co se snažil nabízet taky prosadit a ty to určitě sleduješ e pomáháš fir mám e které se snaží expandovat na tyto trhy tak pomáháš jim aby se zorientovali v tom prostředí a Takže ty znáš prostředí nejenom Argentiny dalších zemí Tak co konkrétně byly ty jeho první kroky které dokázal opravdu zrealizovat Ok no Chavier MJ po tom co byl zvolen Tak první krok co udělal je že poslal do parlamentu balík nějakých 400 500 zákonů jo Pro pro představu v České republice to vydá na celé volební období Jo on okamžitě po zvolení tam poslal Tenhle tenhle balík Samozřejmě se to dlouho řešilo neprošlo všechno protože to byla koaliční vláda ale už to že byl nachystaný tak masivní balík opatření která měla stabilizovat rozpočet snížit inflaci a řešit Prostě regulatorní témata protože Argentina byla hrozně přereg aná e Tak už už vůbec to že se tohleto tohleto podařilo je celkem celkem zázrak ono Samozřejmě potom v těch parlamentních debatách a projednávání a tak dál mu to značně osekali on část těch lidí kteří mu bojkotovali ta eh úsporná opatření nazval rozpočtovými debili to je citace takže eh on on samozřejmě jako prezident má vždycky nástroj nějakého veta a taky má nástroj prezidentského dekretu Takže kromě toho že zákony se schvalují standardní cestou v parlamentu tak do nějaké míry e on má velké pravomoce jako prezident takže tam kdyby třeba značná část toho co chtěl dělat neprošla tak samozřejmě se to dá prosadit i jinak ale takže Argentina je takový prezidentský systém kde ta jeho pozice je podobná třeba jako v Americe určitě ano většina latinskoamerických zemí je snad bez výjimky prezidentské systémy mají určitě ten prezident má velmi silnou roli v podstatě Kdybych to měl přirovná v České republice Ice by to bylo sloučení role prezidenta a premiéra do jedné role Mhm jo takže a ještě k tomu ta dekreta ještě k tomu může vydávat dekrety Většinou jo v různých zemích je to upraveno různě někdy je to vyhrazeno pro stavy nouze a podobně takže to byla To byla první věc asi největší problém který Argentina měla když on nastupoval byla obrovská inflace Oni byli v podstatě na začátku inflační spirály Mhm ta inflace byla prostě v nízkých desítkách procent jo okolo 20 % a byla to eh meziměsíční inflace jo nikoli meziroční jo e ta ta roční inflace tam už to tam už to bylo prostě Ve stovkách procent nízkých takže tam opravdu e bylo třeba radikálně zasáhnout Jo a jemu se podařilo opravdu během e prvních čtyřech pět měsíců vlády to srazit na jednociferná čísla inflace meziměsíční se bavíme jo takže e klesali postupně na 12 13 8 5 teďka mají meziměsíční inflací nějaká 3 % jedno z těch opatření bylo třeba uvolnění kurzu argentinského pesa to dřív bylo navázáno 1:1 na americký dolar z dob kdy Argentina v podstatě používala paritu s dolarem dneska 1 dolar stojí okolo 1000 pesos ono se to hodně pohybuje takže Neberte mě prosím prosím za slovo Jo tohle je zrovna věc která která dost lítá No a Argentina je známá tím že jak měla tu měnu hodně manipulované několik směnných kurzů pro různé operace jo existoval kurz pro zahraniční obchod proto když si člověk potřeboval udělat osobní směnu a jeden z kurzů který paradoxně uznává i vláda je kurz na černém trhu jo který pro pro tu vládu byl směrodatný protože to byl v podstatě jediný jediný kurz který nebyl nikterak ovlivňován státem regulacemi jo Bavíme se o Chavier movi je to pro nás úkaz jeho řečnické kousky které předvádí na různých setkáních ať už v OSN nebo v davosu tak zaujala hodně lidí a aktuálně dokonce eh vyšla nějaká společná práce xaviera mje Jordana petersona a Václava Klause takže je vidět že i i tyto osobnosti Chavier MJ zaujal víš k tomu něco víc jak se tito pánové dali dohromady No k této konkrétní spolupráci nemám víc informací Nicméně jsou to všechno pravicoví státníci a politici v případě Jordana petersona Já bych ho možná nazval filozofem i když on je povolání psycholog ale velice se angažuje v té filozofické části takže eh prostě na tom na tom světě je vidět že lidé podobně smýšlející si k sobě najdou cestu a opravdu E jako na světě se ta pravicová část Spektra začíná nějakým způsobem i mezinárodně sjednocovat jo což jako dřív nebylo Většinou si posílali lidé zdravici jo nebo o sobě věděli málokdy se navštěvovali dneska vlastně ta ta spolupráce na tom pravicovém spektur je nevídaná Jo Chavier mile je hodně aktivní v tom mezinárodním prostředí protože on sám sebe bere jako posla liberalismu a libertarianismu a je to trochu jiný liberalismus než jaký si představujem před třeba Liberál ve Velké Británii nebo před těma kteří v České republice o sobě říkají že jsou liberálové a jsou třeba z pirátské strany já bych já bych řekl že je to blízko anarch kapital jo ten Chavier milej s těmito myšlenkami koketuje ke konkrétním se hlásí v podstatě daně považuje otevřeně za krádež a říká že přichází zničit stát jo takže není to jako že já bych ho nazýval anarcho kapitalistů ale opravdu ty jeho výroky nebo to co se snaží udělat do velké míry implementuje prvky anarcho kapitalismu takže i i toto je prostě světové světové unikum Ještě že do toho ještě skočím to znamená on on je v tom V tomto smyslu radikální On on prostě se nebojí ty věci říkat otevřeně e Tak jak považuje za správné nelic situ je že by že by si říkal Tak tohle si nemůžu dovolit říct tím bych někoho naštval ale prostě to říká tak nějak jak to cítí a to co dělá přináší konkrétní výsledky To znamená za rok nevymlouvá ní se na své předchůdce ale za rok snahy prosazení Maxima z těch 400 až 500 zákonů dosáhnout na ty úctyhodné ekonomické výsledky takže i dokazuje že teda e to co sliboval funguje A že opravdu ty osvědčené e ekonomi ekonomické teorie které všude možně po světě zafungovaly fungují i v Argentině stejně jako fungují ty zákony eh všude jinde aktuálně určitě proti němu řada lidí protestuje tak to bývá u těchto u těchto lidí kteří jsou tvrdě přesvědčeni zatím že to co slibovali mají i prosadit ale jak je tam ta situace postavená protože spoustu lidí mu věštilo že do dvou měsíců ho vykopou protože budou proti němu příliš velké protesty Tak jak on si tady s tímhletím je schopen poradit Tohle je velice pěkná otázka protože on před svým zvolením se se sešel s různými stavy společnosti sešel se s kapitány průmyslu sešel se obyčejnými podnikateli sešel se se soudci sešel se s odbory a všem řekl Tohle je to co udělám na vás je aby tady nebyla revoluce a aby byl klid a domluvil se i s policii se vší všem oznámil dopředu co bude dělat a Řekl jim co od nich Potřebuje asi největší zodpovědnost padla paradoxně možná na podnikatele Kdy on na ně přenesl tu zodpovědnost za to že prostě budou znehodnocený mzdy Ještě víc dočasně ale ještě víc než tomu bylo takže ti podnikatelé z toho byli Samozřejmě velice překvapeni ale té role se ujali A nějakým způsobem eh se jim podařilo společně s těmi kapitány průmyslu a představili představiteli třeba energetiky tak se jim podařilo tu situaci nějak ukočírovat On tohle měl před domluvené s různými stavy společnosti Nebylo to tak že on by přišel a začal všecko sekat hlava nehlava Jo tohle byla opravdu plánovaná věc a oznámená dopředu jo ve špan nečně úsloví gerra Visa nom henty válka která je ohlášená nezabíjí lidi takže on se Držel Držel tohoto přísloví a opravdu to pomohlo k tomu že ty protesty byly výrazně výrazně menší než než mohly být samozřejmě nějaké byly to co se objevilo jako excesy tak tam nekompromisně vůči tomu postupovali jo objevily se i pokusy o stávky e ta ten kabinet chavira m k tomu má takový přístup že kdo nepracuje Eh tak prostě nemá za to mít peníze nad rámec toho co umožňuje zákon teď ty ST už už to bylo asi i v Bibli že kdo nepracuje ať nejí a vyplácí se to teda i v Argentině v roce 224 a Argentin je opravdu něco co vidíme Chavier milej je velmi extravagantní politik ale mám takový pocit že spoustu lidí kteří mají dojem že v České republice Přestává být prostor pro podnikání třeba i z důvodu evropských regulací tak se poohlíží obecně po střední a a jižní Americe po té Latinské Americe a nezmiňují jenom argentinu jako teoretickou lokaci svého přesunu ale baví se i o dalších stosta Rik beliz Salvador tak jak to je je tam nějaká společná linie v čem by se dalo říct že se obecně Latinská amerika liší tím prostředím zákony způsobem Jak snadno si člověk může založit podnikání je tam něco co by se takto dalo zobecnit protože určitě i v rámci Evropské unie najdem velké rozdíly mezi třeba irskem a mezi Francií Českou republikou velmi přereg vané země Tak co co by ji v tuhle chvíli ty řekl jako Základní rozdíl mezi latinskou Amerikou e Evropskou unii Určitě je to přístup populace k podnikání jo já uvedu Pár kulturních rozdílu mezi tou naší Českou nebo obecně středoevropskou kulturou a tou hispánskou kulturou protože tam do toho patří i Španělsko do nějaké míry u nás třeba je důraz kladen na bydlení jo my to my češi to máme v podstatě jako Národní fetiš nebývá to úplně běžné ve světě třeba v té latinské americe tak tam hlavní prioritu má zdraví nebo vzdělání nebo vzhled Jo tohle jsou Tohle jsou věci které jsou pro lidi extrémně důležité Není to to bydlení jo ta často ty domy ani to bydlení uvnitř nebývá v nějakém dobrém stavu nebo to co bychom jí označili za vůbec přijatelné pro ten náš standard jo třeba kuchyně nebo nebo obývací pokoj pro nebývá to nebývá to na takové úrovni jako u nás ti lidi prostě dávají prioritu jiným věcem A co se týká podnikání To je zajímavá věc Jak se tohle projevuje tam v podstatě eh podnikání se bere jako úplně přirozená součást života není to něco zvláštního E co čím by se člověk jako z té společnosti vyčleňovat obecně ta společnost je velice meritokracie jí úspěch těm druhým Já uvedu třeba příklad v peru a a jako Říká se že peru je poměrně rasistická společnost kde ta hierarchie taková že nejvýš jsou bílí potom jsou míšenci s bílými potom jsou Indiáni černoši a úplně někde dole Číňani a Japonci peru má velice početnou japonskou i čínskou komunitu myslím že Japonci jsou tam asi třetí nejpočetnější komunita na světě No a oni mají takové pěkné sloveso blanke arse co čili vybělit Takže když člověk z jiné rasy maká a vydělává peníze tak na rase absolutně nezáleží jo všude ho respektuji protože si ten úspěch vydobil je to jednak společenským postavením jednak je to penězi tam to jde ruku v ruce jo Takže ten systém přestože do nějaké míry tam existuje nějaký Rasismus je to rasismus velmi flexibilní a snadno odstranitelný penězy jo což je Což je jako taková jako docela zajímavost ale obec nepohyboval se nějakou dobu v Peru Michael Jackson Tak to nevím tak to nevím ale vypadalo by to tak nebudem do toho radši Dr to záladní na co Na co se lidé orientují Dá se taky třeba říct minimálně já ten dojem mám když se dívám na nějaké pořady z tohoto prostředí že jsou v zásadě lidi pobožně jší že že víc věří praktikují tu víru je to tak Nebo je to nějaký blud který máme mezi sebou rozšířený Já si myslím že je to částečně mýtus je pravda že lidé jsou pobožně jší ve smyslu že existenci Boha a víru v něj považují za naprosto automatickou věc stejně jako chození do kostela ale takové ty věci co si představujeme u nás u silně věřících rodin jo věci typu sex před svatbou nebo že člověk je počestný jo nebo koná dobro dává almu a tak dál a tak dál tak tyhle tyhle věci jako jsou tam v podstatě podobné jako u nás jo Takže ta pobožnost Opravdu se odráží jenom v té v té víře v boha samotné a v to v tom chození do kostela e Lidé se samozřejmě modlí Jo u nás to bývá všelijak lidé říkají že se modlí někdo věří v boha někdo ne ale tam opravdu je to součástí té té kultury poměrně poměrně pevně já ještě k tomuto si dovolím jeden další komentář e obecně španělsky mluvicí Amerika je byla dost ovlivněná jezuity Mhm kdy eh vlastně všechny hlavní postavy těch moderních dějin Latinské Ameriky mají nějakou souvislost s Jezu ať už to byl Fidel Castro který studoval u jezuitů nebo byl jim nějak ovlivněn Nikolas Maduro e jo Týká se to i třeba i perona a těch lidí okolo něj těch jeho poradců a taková zvláštní věc u těch u těch jezuitů je že oni bývají spojování politicky s levicí A socialismem jo protože Eh z nějakého důvodu Prostě je tam Je tam vidět ta tendence k tomu glorifikovat chudobu Takže oni v podstatě když to řeknu takhle z jednoduše nech nechtějí aby lidé měli peníze ty se považují za zlé a současný papež je taky jezuita ten je taky jezuita a ta inklinace k těm různým kolektivistický směrům je na je na jeho projevech patrná i na jeho konání tam je tam je to velice pěkně vidět jak on je v jedné linii s těmi socialisty samozřejmě nedá se říct že Jezu jezuité pardon jsou socialisti to by byla asi chyba ale jsou tam prvky zděděné od těch jezuitů které vlastně podporují A nějakým způsobem ospravedlňují socialismus který Existuje v Latinské Americe a oni tam oni tam vlastně přišli jako misionáři eh kteří měli částečně těm domorodým obyvatelům původním obyvatelům Ameriky vysvětlovat že teda mají začít věřit v křesťanského Boha v podstatě Ano eh byla to vzdělání v kombinaci v kombinaci s křesťanstvím oni tu misi brali velice vážně e učili se i domorodé jazyky Takže ta Misijní činnost tam probíhala velice intenzivně na to se člověk může podívat třeba ve vatikánských archivech do toho se dá dopátrat já tady možná udělám takovou odbočku která je docela historicky zajímavá jakým způsobem kolonizovali Španělé v porovnání s tím jak kolonizovali Angličané nebo Francouzi Španělé kolonizovali tak že oni při tom procesu kolonizace v vytvářeli další španěli čili se mísili s tím původním obyvatelstvem a vlastně eh jejich děti smíšené už byly považovaný za španěl Takže oni tímhle způsobem dokázali šířit tu svoji kulturu včetně náboženství jazyka tradic samozřejmě tam už nějaké jazyky a tradice a podobně byly takže tam docházelo k mísení těch těch vlivů ale v principu se dá říct že oni to obyvatelstvo k sobě integrovali jo naproti tomu angličani ti často přišli na nějaké místo pokud tam byly existující království to je třeba Indie nebo nějaké sultanáty a tak tak oni nějakým způsobem se snažili kontrolovat toho místního vládce ale a priori se nemísí s tím obyvatelstvem jo totéž třeba Francouzi ty se snažili mít pod sebou nějaké otroky nebo poddané a těm prostě vládnou Jo to vládnout to vidíme třeba na Haiti nebo v Africe takže tam tam je i i toto toto dědictví Jo s samořejmě potom jsou tam silné asimilační tlaky které historicky jsme mohli vidět že ta španělština těm indiánským jazykům je nadřazená a to hodně to znamená ve finále když se na to podíváme s odstupem 500 let Tak vidíme že zatím co v Indii zůstala hindština a původní jazyky a v Thajsku a ve Vietnamu kde byly francouzy tak zůstala vietnamština thajština Tak ty indiánské jazyky v zás z sadě jsou regionální neexistuje peruánští a a s těm španělům se nakonec dovedlo v rámci té kulturní kulturní asimilace prostě převýšit ty původní jazyky a a ty se tam tak nějak přirozeně nebo je to tak že by se třeba v nějakém státě snažili snažili ty původní kmeny ze svého jazyka udělat úřední jazyk že by tam byly tyto tendence tohle se tam nikdy nestalo protože všechny ty národy berou španělštinu jako svůj národní jazyk am mateřský Jo tam tam v podstatě tohle nikdy nebylo byť v dobách kolonizace samozřejmě nějaké ty rebelie existovaly ale nikdy to nebylo bráno na té jazykové úrovni Jo možná Když jsme takhle naťukli to téma kolonizace e zajímavá věc je že v podstatě ve většině zemí Latinské Ameriky máme skoro bez přestávky P let kapitalismus jo takže tam můžeme trošku porovnat jak se ten kapitalismus chová nikdy tam nebyla nějaká obrovská válka ve stylu ve stylu Evropy jo byť jako nějaké místní konflikty to bylo vždycky byly tam někde i revoluce nebo půjče ale nikde neproběhla totální destrukce jo tak jak to bylo třeba v Evropě nebo přerozdělení majetku tak jak se to stalo že největší výhybku kterou vidíme tak ve venezuele pokud se bavíme o kontinentální Americe e Kuba ta si žije svým životem odstřižená od od ostatního světa a e jinde do určité míry to sice třeba byli socialističtí Vládci ale ale pořád to bylo prostřednictvím demokratických voleb kdy teda tu a tam socialismus s lidskou tváří e dokázal přeprat a na roky tak jako v Argentině na roky tu tu zemi vrhnout doleva ale ne formou teda nějakého vyloženě vyloženě půjče který by zakázal všechny ostatní strany to To asi ne Tako vláda jedné strany to je to je takový extrém Já se možná vrátím vně i ve venezuele jestli jestli si to vybavu správně i tam si hrajou na volby Dneska je to tak no tam bylo svoláno ústavodárné shromáždění které mělo eh jako madura odvolat respektive vymyslet novou ústavu ale tam to nějak nedopadlo tak Takže pořád v podstatě se drží toho křesla prezidentského které má Já se možná ještě vrátím chvilku k té venezuele protože to je zajímavý eh příklad vlastně v roce 98 byl myslím Zvolen chávez on už měl za sebou pokus o PČ a vědělo se o něm že je to prostě voják socialista a tak dál takže tohle nebyla nová věc když on kandidoval sliboval že nic ne znárodní a v podstatě se profiloval spíš jako středový nebo středolevá eh po těch druhých volbách tak tam už vlastně se otevřeně hlásil k socialismu a k socialistické internacionále a socialismu 21 století a podobně on zajistil zlepšení žití spoustě chudých lidí samozřejmě to bylo za cenu různých ekonomických řekněme kopanců nebo jak to nazvat jo prostě nepovedla se spousta věcí regulatorní a pak už to úplně převzala ta ideologie Jo on potom vlastně eh i trpěl tím že mu úplně zdegenerovala osobnost jo a pak nakonec dostal rakovinu a umřel Každopádně ten ten socialismus ve venezuele teďka pokud se podíváme na dění posledních několika let tak zkolaboval do kapitalismu Jo tam ta měna kterou používali bolivar tak eh v podstatě lidi tu měnu odmítli a proběhla spontánní dolar zace Jo a ten trh se celkově uvolnil a v podstatě jak jsem říkal zkolabovala do kapitalismu to znamená začaly tam fungovat nějaké výměnné obchody a a lokální nebo spontánně přirozené vytvářené nějaké jiné měnové jednotky dolar a další prostě bolivar už se přestal v podstatě používat určitě určitě ten dolar jako jako dominantní měna do dneška ten dolar se prostě používá Venezuela je plně dolarová používá se hodně hotovost a člověk by možná ani nepoznal že je to země která se hlásí k socialismu Já bych řekl že v současnosti toaleťáky tam mají v současnosti Mají Mají to ale byla i Doba kdy je tam neměli Přesně tak ono eh až 40% lidí se říká že utrpělo nedobrovolnou ztrátu hmotnosti pokud si pod tím dokážete představit co tím myslím tak v podstatě Oni neměli na jídlo Hm jo Až až takhle špatné to bylo ale odrazili se od jedna dneska v podstatě funguje normálně celkem i mezinárodní obchod vyjímá sankcionované položek A Eh do velké míry Řekněme že je to země kde by člověk nepoznal že se hlásí oficiální k socialismu jo Ne ale ta životní úroveň je tam asi trochu jiná než ve spojen ve Spojených arabských emirátech přestože e zhruba množstvím ropy na počet obyvatele to vychází podobně že eh Je to tak Je to tak tam spousta peněz se se rozkradla e možná někoho může zajímat jak No za cháveze se nakupovalo masivně zlato za madura se prodávalo takže plná letadla zlata jako národního pokladu byla vožení jo oni to odváželi do Ruska třeba Rusko to nevím jestli to nakupovali nebo zajistil zajišťovali další přeprodej Toto se jako neví ale ta země skončila dost dost ožebračení eh vlastně spoustu těch lukrativních obchodů tam kontroluje armáda takže je tam velká nesvoboda jo ale to neznamená že by tam byl takový ten praktický socialismus že by lidi měli jako na něco nárok Třeba nějaké sociální dávky a podobně to co si pod tím představujem tak možná na začátku vlády čá veze dokud ještě bylo z čeho rozdávat kdy teda jak j říkal zlepšila se dočasně e životní situace nejnižší vrstvy obyvatel ale pak už pak už nebylo z čeho ty sociální dávky platit a dopadlo to jako obvykle Já se ještě možná vrátím k té ropě ono sice Venezuela má velice objemné zásoby ropy ale ta ropa vyžaduje poměrné nákladné zpracování jo většinou ta ropa která se těží v perském zálivu tak se dokáže vytěžit takovým způsobem aby byla prodejn nebo dále zpracovatelná Okolo 5 dolarů za barel u Venezuely jsou to desítky dolarů jo já nevím teďka z hlavy Nevím jestli je to 20 nebo 30 nebo 40 Dolarů ale určitě mají mnohem větší náklady Takže oni přesto že mají vysoké zásoby tak mají nižší zisky z té ropy jo ale tam to embargo v podstatě se uvolnilo takže obchod s ropou probíhá i se Spojenými Státy úplně normálně jo tam vlastně hlavní problém venezueli Dneska je že je to diktatura spíš než že by tam byl nějaký socialismus kdyby i kdyby ta ropa dejme tomu se vymyslela nějak nějaký způsob rafinace takže by se snížily ty náklady na změnu surové ropy na použitelný nějaký ropný derivát tak i tak vlivem té diktatury vlivem e toho že vlastně veškeré veškeré fungování tam v případě zajímavých obchodů kontroluje stát a armáda tak by stejně vedl k tomu že tam ta neefektivita je zachovaná a nějaká možnost přirozeně růst co bychom očekávali u země s podobným nerostným bohatstvím tak pořád nebude využitá pro běžnou populaci a ekonomicky aktivní obyvatelstvo Určitě je to tak my vám moc děkujeme že nám posíláte dotazy určitě ještě Pište na ty vaše dotazy se dostaneme pište do 8:30 protože od 8:30 už potom budeme právě zodpovídat vaše dotazy a nemuselo by se stát že by se na vás dostalo kdybyste psali příliš pozdě takže rozhodně díky za ty dotazy které už jste napsali A píšete v různých platformách sledujete nás na YouTubu na Facebooku i na Twitteru ale my se spolu ještě určitě máme o čem bavit i bez vašich e dotazů to znamená zmiňoval jsi že tam je velký rozdíl hlediska kultury z hlediska priorit podnikání je něco běžného lidé nemají pocit že podnikatel je nějaký lump který by si nezasloužil případně svůj úspěch a tím pádem asi když se s tím setkávají běžně tak bankrot podobně jako ten ekonomický růst prostě berou jako běžnou součást života určitě ano e eh jsou rozšířenější podvody než u nás to je třeba říct a zase lidé jsou i do větší míry obezřetnější Jo u nás vlastně ta řekněme péče o člověka samotného přešla z jednotlivce na to aby on byl obezřetný částečně na různá pravidla zákony regulace takže u nás v podstatě se to dalo externistu což je stát Jo ta péče o to aby člověk nebyl okraden někde jo takže tam když přesadíme člověka s ské unie do Jižní Ameriky velice pravděpodobně brzy bude podveden protože si nebude dávat pozor Přesně tak Přesně tak je je třeba s tímhletím počítat a nějak na to být kulturně vybaven Ale jak říkám pokud člověk je obezřetný dává si pozor tak s tímhle úplně problém není Já se vrátím ještě k tomu podnikání jedna z takových věcí kde je pěkně vidět rozdíl mezi podnikáním v Evropě A v Latinské Americe je že v Latinské Americe běžně se začne podnikat neformálně co to vlastně znamená Řekněme že eh začnu podnikat mám na černo několik lidí a zkouším jestli to co já chci dělat jestli to dává ekonomický smysl jestli to funguje A až když zjistím že to funguje Udělám si zkoušku toho konceptu tak potom jdu oficiálně si založím firmu společnost zaměstnám ty lidi u sebe a tak dál když to u nás je to naopak u nás nejdřív založíme úplně všechny struktury najmeme si všechny zaměstnance najdeme dodavatele oficiálně zaslou všecko a potom Možná zjistíme že to nefunguje nebo že by že tam byl nějaký regulatorní problém který jsme nedomysleli takže u nás tři měsíce řeším papíry a pak třeba měsíc podnikám a zjistím že to nejde přesně tak zatímco tam měsíc podnikám a když to po měsíci podnikání nejde tak se na ty tři měsíce papírování vykašlu plus teda Předpokládám že tam to asi není na tři měsíce s těma papírama to to určitě ne jako Latinská amerika je byrokratická podobně jako jako Evropa Jo tam asi bych nedělal s tímhle iluze je i takové rčení nebo úsloví že Latinská Amerika má vysoké daně které nikdo neplatí e v praxi Co to znamená eh daně platí zejména vysokopřeosvícenost [Potlesk] e fyzické osoby asi teda není 62% jako v České republice určitě ne určitě ne já se k tomuto vrátím i v souvislosti s havier MEM on řekl jednu takovou zajímavou věc že daň z příjmu ze závislé práce čili ze mzdy považuje za amorální protože to člověk dělá jenom proto aby přežil jo To není nějaká to nejsou kapitálové výnosy to není nějaké podnikání to je vyloženě aby člověk si zajistil vlastní obživu a z toho důvodu on to považuje za morální Jo tak to jenom doplnění jak se na to třeba dívá on Eh je to samozřejmě věc ke zvážení protože jakákoliv daň zároveň funguje Buď jako Motivátor a nebo jako jako trest Jo takže ta výše daně nějakým způsobem komunikuje jaké chování je ze strany státu třeba žádoucí nebo naopak nežádoucí jo U nás se to často zmiňovalo když Současná vláda zvyšovala v rámci daňového balíčku většinu Přím mých daní a současně ještě říkala že v České republice je mimořádně nízká daň z nemovitosti oproti zbytku světa a je potřeba jí zvýšit ale jestli to chápu správně tam kde je vysoká daň z nemovitosti tak jsou naopak snižovány nebo nižší ty daně jiné U nás se to nedělo že by ruku v ruce se snižovaly daně z příjmu a a teda Zvýšila se daň z nemovitosí jak je to třeba z daní z nemovitostí Protože říkal jsi že tam na to bydlení na ty nemovitosti je nahlíženo jinak kulturně tak zase je tam nějaká spojnice že by obecně v celé Jižní Americe to bylo tak že daně z nemovitostí jsou větší No u nás je společnost hodně rovnostářská a tam v Latinské Americe obecně se hodně Rozlišuje v jaké zóně člověk bydlí jo když je to nějaká chudší oblast Tak ty daně jsou tam buď žádné nebo nižší a obecně i poplatky a Týká se to i třeba pokut A nebo a nebo daně z nemovitosti že funguje dec realizace to znamená i třeba to že by si ty jednotlivé municipality regiony určovaly tu daň z nemovitosti tohle tohle úplně ne tohle tohle možná na úrovni města by se dalo říct jo ale jinak obecně latinskoamerické země Jsou silně centralistické státy jo to je jeden z důvodů proč neprospěje neprospějí tolik kolik by mohli Já se ještě vrátím k té daní z nemovitosti jsou to vždycky zlomky procent z katastrální hodnoty nemovitosí za rok má to takhle většina zemí e s tím že některé země upravují to když má někdo třeba eh rezidenční nemovitost versus nemovitost která je určená k pronájmu a nebo je to rekreační nemovitost a tak tak tam ty daně bývají větší na druhou a další nemovitost jo takže do nějaké míry se řeší tohle a bere se to ste asi tam dochází k optimalizaci že člověk převádí nemovitosti na svoje děti a manželky aby aby neměl tolik nemovitostí v té kategorii výše zdaněné nebo a nebo tam tohlecto nefunguje že by to byli mazaní Ryšák republice kde kde jako švejkovským způsobem to vždycky vymyslíme ten ten Řekněme že ten člověk si může dopomoci k penězům jiným způsobem než je přepisování nemovitostí protože tam se většinou platí i nějaká transakční daň která vlastně tu výhodu tohodle anuluje jo takže jinými způsoby se optimalizuje takhle takhle ne Já se ještě s dovolením vrátím trochu k tomu podnikání jedna taková věc která možná může být zajímavá i pro naše Diváky a posluchače je podnikání jako živnostník nebo fyzická osoba samostatně výdělečně činná v paraguayi tam v podstatě člověk nemusí žádat o žádný živnostenský list neb žádné živnostenské oprávnění Narodil ses žiješ hybaj dělat To je řekněme takové takové moto nebo kéo a že každý má IČO od narození v podstatě si vyřídí jenom dč na naše poměry a Může okamžitě začít podnikat vydávat faktury a tak dál ze všeho se platí DPH ve výši 10 % e prvních nějakých 220 000 Kč nebo 230 000 Kč za rok je úplně bez daně a neplatí se Žádné odvody jo takže v podstatě neexistuje žádná bariéra pro vstup do podnikání jo ať já cokoliv chci dělat tak okamžitě můžu podnikat Takže když má někdo pocit že má málo peněz a stoupne si s se stolečkem před nádraží a začne tam lidem rozlívat limonádu e Tak pokud ho nevyhodí majitel té nemovitosti tak v zásadě nikomu nevadí že tam prodává limonádu že si radši vydělává tímto způsobem než aby někde natahoval ruku určitě ano určitě ano Já si myslím že prvky tohoto systému by určitě se daly implementovat i u nás Tohle je zrovna taková jednoduše udělat Atel ná věc jo než tam živit lidi na úřadě práce radši jim umožnit nějakým způsobem se samo živit jo Si myslím si že to by určitě dalo Možná budeme mít i víc příležitostí ty jednotlivé aspekty e rozdílu mezi mezi námi a latinskou Amerikou a možnosti V čem se můžeme inspirovat budeme možná probírat i v některých dalších dílech a můžeme se zaměřit ať už třeba na zdravotnictví na dopravu ale A teď když se o tom baví íme při nějaké první příležitosti Napadá mě ještě se tě zeptat my tady máme Evropskou unii na kterou spoustu současných politiků ukazuje prstem a říká to je ta organizace která nám umožňuje obchodovat se světem kdybychom nebyli v unii tak nemůžeme exportovat skoro jako kdybychom před vstupem do unie neex ale my jsme samozřejmě sportovali i před rokem 2004 fakt je ten že nám byly odbourány ty byrokratické překážky uvnitř naopak nám ale teď vznikají byrokratické překážky vně takže e různá Uhlíková cla a další CLA to je něco Co vymýšlí Evropská unie čím chce zatížit e třeba ty suroviny a ty produkty které k nám budou mířit od jinud a naopak se dá očekávat že ostatní země nám to stejné udělají na oplátku a jak se spolu země s sdružují v Jižní Americe probíhá tam mezi nimi volný obchod jsou v nějaké zóně nebo jak tam jak tam může peruánec poslat zboží třeba do bolivie No určitě ty země standardně mají nějaké mikr unie nebo na bilaterální bázi existují soubory smluv tohle tohle Určitě existuje Tak jak to vždycky bylo i v Evropě A bývá to i jinde na světě jedna z takových menších unií je třeba mezi Costa ricou a panamou kde jsou v podstatě dvě nejvyspělejší země střední Ameriky je taková mikr unie potom je existuje nějaký větší celek kde spolupracují Karibské země eh potom některé středo středoamerické země tam jí Guatemala Honduras Salvador mají spolu třeba celní Unii takže tyhle menší unie existují ale zdaleka největší unií je Mercosur což je v podstatě společný trh ne všech Ale některých jihoamerických zemí začínalo to bilaterální smlouvu mezi argentinou a Brazílií což jsou v podstatě dvě největší země a dvě největší ekonomiky Jižní Ameriky a mají mezi sebou i intenzivní obchod Takže takže tam to dávalo smysl přidala se přidala se k nim potom Paraguay a Uruguay ty jsou vlastně obě dvě ty země vedle nich takže tam tam to dávalo smysl se k tomu připojit to jsou řekněme zakládající členové a postupem času se k nim přidávají dal přidával i další země jedna ze zemí byla Venezuela kterou přijali poměrně brzo a Venezuela jako bohatá země spoustu věcí financovala v rámci toho Mercosur ale kvůli tomu co se tam stalo s chávezem a následně madurem tak venezuelu vyloučili A kromě toho plného členství existuje i přidružená řek forma spolupráce jo tak takové se drží třeba Chile peru nebo nebo Kolumbie E co vlastně členství v téhle organizaci umožňuje tak zejména je to bezcelní obchodní výměna Eh Není to asi úplně na všechny typy zboží ale řekněme že to tvoří nějaký rámec pro nějakou hlubší integraci v tom obchodním slova smyslu a potom to garantuje i občanům a obyvatelům těch jednotlivých zemí které se účastní Mercosur mimochodem je tam ještě bolivie Eh tak jim to garantuje že mohou v podstatě volně cestovat i bez pasu Jo tam funguje tam něco na styl Renu že je volný pohyb osob takže eh Tohle jsou Tohle jsou věci které se dají v rámci tohodle Mercosur využít snese to určité srovnání z hlediska té ekonomické spolupráce v rámci Evropské unie respektive evropského hospodářského prostoru protože se málo zapomíná na to že i s norskem Švýcarskem a dalšími zeměmi My můžem volně obchodovat přestože nejsou v Evropské unii Takže dá se říct že tady tuhletu roli ekonomickou eh to to splňuje podobnou určitě určitě ano ta to srovnání si myslím že je příhodné ale v posledních letech ta integrace vázne protože ty země mají různá politická vedení i na ose Pravice Levice eh liberálové konzervativci takže je tam trošku na v různých těch zemích jiné přání ke směřování Takže tohle se určitě podepisuje na tom že ta integrace je pomalá některé země by si přály i politickou integrací což jako třeba jakože by si třeba zakazovali auta na benzín a naftu nebo plynové kotle tak to to Tohle je celkem celkem vtipná věc e tohle děláme jenom my v Evropě protože jsme masochisti v Latinské Americe obecně jelikož to nejsou tak bohaté země které by mohly financovat blbosti tak funguje racionální obchodnická mentalita Jo člověk prostě má kalkulačku v ruce nebo v hlavě buď se mu to vyplatí nebo nevy platí jo ta ta racionalita ta brutální racionalita je tam pořád přítomná je to jedna spíš eh příjemných věcí bych řekl na Latinské Americe jo že tam v podstatě úplně nehrozí že by se to zvrtlo tím že by se lidi snažili jako nebo stát by se snažil e občany spasit jo já když vezmu pří a můžou se tam kouřit normálně práskací cigarety s mentolovou příchutí pro ty lidi je priorita zdraví Takže koření moc nefrčí jo jo ale ano není to zakázané není to zakázané na rozdíl od Evropské unie kde teda práskací cigarety s borůvkou a i jinými příchutěmi už se sehnat nedají tak tam Teoreticky jo ale nekouří se tam je je to je to vzácnost jo n není na to společensky nahlíženo jako na pozitivní věc jo kalvádos se tam pije No to je spíš jako španělská záležitost každá z těch zemí má svůj svůj Hlavní národní nápoj v peru a v Chile je to pisko to je Hroznová pálenka argentinci mají Fernet to nevím jestli jestli jste věděli to taky taková zajímavá věc protože když se dělilo Rakousko Uhersko tak samozřejmě ta fabrika na ten Fernet byla jak v Itálii tak myslím že v Plzni a ještě za komunistů se řešily nějaké licence každopádně v moderních časech existují dva fernety ten český a italský a ten italský se právě Pije Pije v Argentině A Eh třeba v Mexiku a to tam asi teda jestli Chápu správně úplně tolik neřadí byť vlastně je to Mexiko je velice silně provázáno hospodářský eh se Spojenými Státy a Kanadou Oni se v podstatě orientují výhradně na ten sever tam byl Habsburský Král že Mexiku tak tam možná taky nějaký Fernet vypijou pr Tak to nevím jestli tam jestli tam dorazil fern Oni mají tu svoji tu svoji teky tu pálenku Takže ta se ta se pije hodně v Mexiku to je zmiňoval jsi důvody proč si myslíš že se těm státům ekonomicky nedaří tak moc jak by se jim dařit mohlo na to míří i dotaz a píše nám Tomáš a máš typ Proč přestože v Jižní Americe je něco čemu ty jsi řekl nepřetržitý kapitalismus respektive je tam nepřetržitá demokracie s těmi výchylkami zprava doleva a a tak jsou v průměru obyvatelé Latinské Ameriky chudší než v Evropě Je to tím že tam nemají Evropskou unii proto jsou na tom hůř Jo je to je to je dobrý dotaz Ty země jsou obrovské většinou a jsou centralistické a často jsou tam zeměpisné překážky jo tak jak třeba Německo je rovina natahá si dálnice a obchod frčí decentralizovaně Toto není třeba možné úplně udělat jo třeba když si vezmeme ty země které mají Andi čili Kolumbie Ekvádor peru Ile bolivie a tak dál tak tam jsou třeba sedmitisícové hory a které oddělují třeba to To pobřeží od od té Amazonie a tam jako úplně nejde tohleto udělat Takže ty země jsou často velmi centralizované a na ty provincie nebo departament nebo státy podle toho Jaké používají vnitřní dělení tak na ty se často kašle jo ta centrální vláda jim prostě nedává prioritu pokud je tam nějaké přírodní bohatství tak se to samozřejmě vytěží ale ale jinak se příliš neinvestuje a všechno jde do toho hlavního města jo v tom Hlavní v těch hlavních městech se žije teda jako většinou většinou líp to je teda jeden z motivů nebo důvodů proč proč to tak je potom je to potom je to i poměrně poměrně nízká efektivita všeho možného služeb bankovnictví úřadu i toho státu Jo je to ale věc která se která se vyvíjí tam bychom si třeba v České republice mohli vzít příklad z Kolumbie nebo nebo z Chile má které mají opravdu plně digitalizovanou státní zprávu jo Takže když chce člověk rodný list list tak si klikne Potřebuj rodný list stát mu ho pošle když chce k němu apostilu klikne si ještě jednou stát mu ho pošle tam to dělal Ivan Bartoš ne tu digitalizaci No dělal v Kolumbii v Kolumbii se na na kyberbezpečnosti podíleli i české firmy tam jako české firmy musím říct že jsou hodně aktivní v Karibiku a v Latinské Americe jo ale konkrétně tu digitalizaci v Kolumbii tak tam pravděpodobně Bart což nebyl kolumbijská pirátská strana tam nefunguje Piráti z Karibiku nebyli No sám bych si tipnul ještě jednu příčinu a možná mě vyvrátíš z omylu ale mám takový pocit že v momentě kdy Španělsko ať už ať už dobrovolně nebo z donucení opouštělo jednotlivé země přestalo přestalo teda je mít ve závě jako své kolonie tak v tu chvíli asi ten rozdíl mezi Španělskem a životní úrovní ve Španělsku a a kolumbií nebo jinými státy byl asi dost propastný že no nevýhoda nevýhodný pro Španělsko hlavně protože když se podíváme eh na období druhé světové války a těsně těsně po něm tak tak Španělsko byla v podstatě jedna z nejchudších zemí Evropy jim hodně pomohl potom vstup do Evropské unie nebo předchůdce Evropské unie společně s Portugalskem potom když umřel Franco ale jinak Španělsko bylo velice chudé Jo to bylo někde na úrovni třeba balkánu možná hůř a ty španělské kolony byly právě nejbohatší země na světě Venezuela Argentina Kuba jo takže Španělsko paradoxně tím jak přišlo nebo vlastně logicky tím jak přišlo o ty kolonie tak velice zchudlo Jo a ty kolonie jak nemuseli financovat toho toho pána ten stát tak španělský tak tak ale ta startovací pozice byla teda taková že že Španělsko se do nějaké úrovně dostalo na úkor těch svých kolonií které se snažilo využívat ve svůj prospěch jakmile to skončilo tak tak teda to pro ně asi byl velký problém já si tohle úplně nemyslím protože zádobníky zlato a stříbro se odvážely to se vždycky Pokud to bylo zlato z Peru tak to se přes panamu potom odvážel do Španělska to vždycky skončilo tím že to dovezli do Evropy a Vyskočila inflace takže z toho jako nic neměli oni si reálně životní úroveň nějak nezvýšili jo protože tam zase chyběla ta druhá strana tý tý služby a zboží jo takže Španělsko si tím určitě jako nějak výrazně nepřilepšil eh přilepšil si obchodem tím že se obchodovalo ale ten obchod potom existoval i dál když ty kolonie byly nezávislé protože ty obchodní vztahy přetrvaly rodiny pořád žili a tak dál a všichni chtěli jako nějakým způsobem pokračovat eh Takže jak říkám hodně se investovalo zakládaly se i univerzity eh protože ono se to bralo tenkrát jako jedna země Jo to v podstatě de facto to nebyla kolonie to byla součást Španělska Takže oni oni přistupovali přistupovali k tomu eh jako Němci k sudetům ne jako Němci k Protektorátu Tak to nevím jestli bych to takhle v jedné větě shrnul ale byl to jako přístup vlastní em jo součást an určitě součást integrální součást Jo to španěl z limy nebo z Buenos Aires nebo z Mexika byl stejný španěl jako ten ze Španělska samozřejmě Ten zeměpisný rozdíl tam nějaký byl A pak když se Španělsko teda připojilo do evropskýho hospodářského sdružení a ten obchod mohl plynout z Jižní Ameriky přes Španělsko do velké části Evropy ze kterou najednou přestaly mít ty celní překážky Tak to tomu Španělsku dalo ten Impuls aby se začalo teda dorovnávat a dohánět dohánět ty země e které dneska vnímáme jako zakládající země evropského hospodářského sdružení jaký tam byl dopad to já teďka z hlavy úplně nedokážu odhadnout Nicméně je pravda že eh za toho Franka když to Španělsko bylo na tom nejhůř řekněme co se týká životní úrovně tak Španělé A španělští dělníci odcházeli odcházeli do Francie odcházeli do Švýcarska pracovali často na dělnických pozicích a potom posí výplaty domů jo Tak jak do nějaké míry jako GAST arb 3 potom když vstoupili do té Evropské unie tak tam byl velký e přítok toho kapitálu ta země se demokratizovat být vyčleňována z různých těch klubů kde nechtěli mít buď fašisty a nebo Ned demokraty e takže se jí otevřel i ten jednotný evropský trh a celkově celkově to pozvedlo pozvedlo tu úroveň Jo a v dnešní době třeba Španělsko je velkým investorem v Latinské Americe č mý kapitál takže odpověď pro Tomáše příčiny jsou geografická složitost terénu a určitě i třeba teď on do toho započítal celou latinskou Ameriku tak se představit že hlavně Brazílie je velice složitá i i vlivem toho jako je jsou tam podmínky že teda mají e pralesy a další věci které prostě jsou dost odlišné oproti tomu jak vypadá země krajina v Evropě e kde přeci jenom ta civilizace po nějakou setrvalou dobu žije velmi velmi dlouho a že by tam byly nějaké odstřižené části světa to vůbec u nás nepřipadá v úvahu já jenom jestli můžu jenom krátký dodatek k tomu takovou zvláštní kategorii jsou tropy tam je a priori těžké prostě mít vysokou životní úroveň Jo tam se toho dá dosáhnout třeba obchodem jo ale obecně je to těžké protože Eh tam věci velice rychle podléhají záze eh jsou tam vysoké energetické náklady pokud má člověk Třeba udržovat klimatizaci a tak a jsou tam nemoce jo to není tak jako že člověk dvakrát za rok má chřipku jako u nás ale opravdu tam ta hrozba těch nemocí těch parazitů je a jsou tam prostě dodatečné náklady se kterými se ten stát musí vyrovnávat jo které m mimo tropy Prostě nejsou ještě ty subtropy jsou docela fajn ale ty tropy opravdu tam je to horší na obecně na fungování státu tak snad snad teda Tomáš bude spokojen s odpovědí další dotaz míří PE owner ptá se teda víc specifikovat rozdíly mezi pravomocemi v prezidentském systému v Argentině a mezitím jak v České republice se vnímáme roli prezidenta Bavili jsme se o tom krátce Tak a je tam prezident člověk který je věšen ve školách e na na zeď nože No u nás Eh je mi přijde že je to až takový jako monarchistický Kult trošku u toho prezidenta eh nejsem s vědom toho že by se Fotka prezidenta Dávala dávala do škol Ale co se týká těch jeho pravomocí tak jak jsem říkal je to v podstatě sloučená sloučená role eh prezidenta a premiéra a on sám potřebuje nějakým způsobem eh protože vede ten kabinet tak potřebuje dát dohromady nějakou koaliční vládu konkrétně teď Chavier milej ta jeho strana se jmenuje La libert vancea něco jako Svoboda vpřed a má koaliční vládu přibral k sobě lidi ze zbytku pravicového Spektra kteří ho předtím kritizovali ale eh on řek Řekněme že v tomhletom je zdatný technolog moci on prostě ty lidi potřebuje takže je schopen se dohodnout i na nějakých kompromisech které nemají jako nějak úplně negativní vliv na to co chce udělat ale i ale ty jeho opatření jsou často tak radikálně že i ta koalice se rozbije a ty zákony často neprojdou a nebo jsou kritizovány tam jak jsem říkal On je nazývá rozpočtovými debily tyhle poslance jsou jako z různých stran a prostě bývá problém to prosadit jo a až až v těchto případech potom on může nebo se rozhoduje zda využít ten Dekret konkrétní pravidla na využití dekretu z hlavy nevím Ale existuje tam něco jako stav e nouze a není to jenom legislativní nouze je to nouze vyloženě třeba z toho titulu že by nebylo možno uhradit splátku dluhu a Argentina O tom jsme se nebavili je v podstatě jeden z nejzadluženějších států na světě a já tady mám takový graf Kolik kolik vlastně ě tvoří Celkové zadlužení mezinárodního měnového fondu kolik tam má Argentina a ta Argentina tam má v podstatě jsou to desítky procent Jo a je to nejzadluženější země v tom v tom světovém měřítku potom je Egypt a potom je Ukrajina jo takže suverénně nejvíc peněz tomu Mezinárodnímu měnovému fondu dluží Argentina Oni se pokoušeli to nějakým způsobem očesat ten dluh ostříhat a oni tomu říkají hkc anglicky a tam se to nepodařilo protože část věřitelů s tím nesouhlasila jo nějaká minoritní část věřitelů to bombardovala takže je třeba splácet nějaký starý dluh A to mimochodem je to jedna z věcí kterou prostě oni musejí řešit tam je obrovská zátěž jo není to jenom tak že by ta země byla přereg ale má i velkou kouli u nohy další věc kterou spousta lidí určitě neví o Argentině je že je to v podstatě obilnice světa jo tak jak máme v Evropě Ukrajinu nebo ta černozem co je prostě ve východ východní Evropě tak eh obecně jižní polokoule má argentinu jako obilnici oni dělají potrav nebo vyrábějí potraviny zejména je to teda sója pšenice e různé oleje e víno taky Pokud ob bereme jako potravinu tak vyrábějí potraviny pro 400 milionů lidí jo To je to je obrovské číslo jo to je populace Evropské unie skoro v podstatě by nás tímhle mohli živit většinou teda ta sója se používá jako krmná směs potom pro pro dobytek oni teda exportují exportují i hovězí maso eh nějaká ropa zemní plyn a tak dál Jo ale Primárně primárně jsou ty potraviny tam ten agros seori silný a oni tímhle způsobem jsou schopni si opatřovat ty cizí měny na úhradu těch dluhů co mají jako Země nemůžu se nezeptat jak to vidí s omezením produkce metanu protože e u nás náš světový líder Petr Fiala eh na E akci která proběhla myslím v Káhiře co teda byl nějaké to ekologické fórum nebo co to bylo před dvěma rokama kdy tam vzal i pana stupku tak prohlásil že my světoví lídři zajistíme že snížíme produkci metanu No a pokud Argentina a argentinští bejci jsou celkem vyhlášení Pokud Argentina stojí na tomto Tak co Chavier milej a jeho snižování produkce metanu Tak to nevím úplně že by se k tomuto vyjadřoval Argentina má určitě vážnější problémy než je prdění krav ale eh Předpokládám že by takovou věc odmítl řešit minimálně v nějakém krátkodobém horizontu v dlouhodobém jako Já si já si nemyslím že Argentina by tohle vnímala jako nějakou věc kterou by se musela zabývat Ono totiž u toho hovězího dobytka Ano produkuje se metan ale samozřejmě zároveň to živí nějaké lidi živí to nějaký je tam nějaký průmysl okolo toho eh hnůj se používá prostě na zúrodnění zeminy a tak dál a tak dál je tam celý nějaký cyklus takže nějakým způsobem do toho Vstoupit a takhle jako jen tak od stolu redukovat nějak metan nebo nějak ho regulovat to může mít jako dost dost dalekosáhlé důsledky které nebyly vůbec zamýšlené jo proto si myslím že by člověk co není Zemědělec nebo minimálně v tom nemá vzdělání nebo aspoň povědomí by se k tomu neměl vůbec vyjadřovat tak Petr Fi se zvládnul vyjádřit názor jeho známe a tuším že Green Deal ani ani podobné nápady dneska v Argentině připravovány nejsou a z hlediska toho jak tato tato část světa je nahlížená ostatními částmi světa to znamená volný trh nebo smlouvy o volném trhu s dalšími Unii zónami jak to má jak to má teda obecně třeba Mercosur nebo jak to mají obecně tyto země existují možnosti jak můžou bez problému Pokud je to obilnice jižní polokoule Tak třeba do Austrálie do Nového Zélandu nebo někam jinam je tam snadné vyvážet zboží No určitě všechny země pracují ze cli Jo tohle e tohle je velice používaný nástroj v podstatě ve všech ekonomických blocích neříkám jenom stát na úrovni státu ale jako ekonomické bloky to hodně využívají e je to nástroj který využívá Čína který využívají Spojené státy určitě využívají Austrálie Nový Zéland eh v podstatě já si myslím že vozit obilí z Argentiny do Austrálie by bylo nošení dříví do lesa to zrovna v Austrálii to asi ale protože Austrálie taky má poměrně velkou produkci potravin a ta to to australské obilí končí prostě buď v Africe nebo v Asii Většinou jo Argentinské Pardon Argentinské Argentinské obilí končí Většinou tam e jo Takže ty země které to dovážejí samozřejmě na to nějaká CLA uvalovat nebudou ale jako určitě určitě se tohle řeší jako příklad uvedu tu Brazílii o které jsme řekli že se bavit nebudeme tak Brazílie Třeba má velmi vysoká CA na dovoz aut jo oni prostě prostě chtějí aby se ta auta vyráběla místně jo pokud má být Mercedes pokud má být Volkswagen nebo něco dalšího tak se to bude vyrábět místně a oni na tom velice trvají takže eh prostě ty automobilky otvírají místní fabriky a dělají ty ty auta místně ta auta jsou určitě mnohem dražší tímhle způsobem jo protože jako ty náklady tam jsou a teď už jsou tam určitě jenom elektroauta ne to je jako eh buď science fiction Jo a nebo nějaká daleká Evropa Asie eh ale jako elektrifikace vozového parku v Latinské Americe to je prostě nějaká nějaký výstřelek nebo luxusní záležitost a podobně to je to dost jako Okrajová věc jo není to něco co by se masivně vyskytovalo je to i kvůli nižší kvalitě té elektrické sítě e používá nižší napětí jo není to prostě ve stavu kdy by to vůbec dokázalo dokázalo uživit elektrifikaci vozu jo Takže na nějaká specifická použití Asi asi ano ale není to nic nic masivního a hlavně hně třeba ty země jsou tak obrovské Jo a jsou tam třeba taková takové stoupání klesání a podobně nebo nebo meteorologické podmínky že že jako vlastně elektromobil s baterií je tam neužitečný když to řeknu jako diplomaticky Mhm No a abychom abychom se úplně nepouštěli do těch konkrétnost a myslím si že to kolik ministerstev zrušil Chavier MJ je věc která se může i časem vyvíjet a jestli krátce u toho se můžem zdržet co tam z hlediska té byrokracie on provedl líčí se to různým způsobem panují o tom fámy Tak jak to tam proběhlo ok asi nejzajímavější ministerstvo které zrušil je Ministerstvo pro ženy a různé menšiny a Národní diverzitu zhruba tak nějak se to jmenovalo to tady zatím ještě nemáme to byl to byla jako fakt taková dost úchylná věc si troufám říct on totiž syn bývalého prezidenta byl gay a on se jako zhlédl v tomto i politicky takže nějakým způsobem podporoval to čemu říkáme woke a nebo eh prostě ta ta tahle vět je v neomarxismu nějakým způsobem eh No takže se to projevilo tak že udělali Ministerstvo pro ženy no a ono nějakým způsobem jakože pomáhalo obětem transfobie a prostě takové celkem marginální věci které pokud se teda reálně dějí tak by asi člověk očekával že to bude řešit standardní justiční systém jo že prostě se to bude řešit normálním způsobem a oni na tohle na tohle měli ministerstvo jedna z takových věcí co to ministerstvo dělalo byla eh násilná v uvozovkách propagace nebo nucená propagace genderově neutrálního jazyka Jo takže to není obvyklé pánové a dámy ale je to klienti a klientky Jo a že se vždycky jako nuceně zmiňoval mužský ženský rod a nebo se používalo nějaké slovo třeba studentstvo namísto studentky a studenti což by bylo oboje se dá i Španělština má ty do to ano bohužel i španělština tohle tohle je ve španělsky mluvících zemí taky téma ale přípona x na závěr slova Teda to tam nepotřebuju tam si vystačili tím klienti a klientky ale neříkají e hosk Já nevím jak to jak to tady začali zavádět ale vím že to je strašně vtipný když člověk nakonec dává x nedá ani a ani n ani nic jinýho ve španě to x existuje Bohužel ano ano na mužský ženský rod jako když to člověk nechce psát ale e Chavier milej tohle zrušil jo prostě zakázalo se to vyloženě stát tímhle způsobem nesmí komunikovat takže zakázal byrokratům úředníkům aby tyto nesmysly e někde vypisovali Přesně tak a zakázal jimim jestli si to správně vybavuju používat i slovo zdarma v komunikaci s občanem aby občan věděl že nic není zdarma že vše se musí zaplatit ano Takže likvidace tohoto minister ministerstva v podstatě jediná věc kterou hmatatelně to ministerstvo udělalo bylo nějaká hymna nebo písnička pro ženy Jo ale jako v reálu to ministerstvo k ničemu nebylo v podstatě nikdy nikomu nepomohlo organizovalo pochody i když byl Mezinárodní den žen a to je všechno takže tohle ministerstvo zrušil potom zrušil celou řadu ministerstev a sloučil je do jednoho jmenuje se ministerstv lidské ministerstvo lidského kapitálu Oni mají takový pracovní název já to tady zkusím přečíst co přesně to ministerstvo dělá jaké má poslání naším posláním je rozvíjet politiky ochrany a posílení společnosti a zejména zranitelných skupin obyvatelstva a to z odboru ministerstva pro děti mládež a rodinu pro vzdělávání pro práci zaměstnanost a sociální zabezpečení a pro kulturu co to v podstatě znamená je to ministerstvo kde on sloučil to co by u nás bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo kultury a neví školství určitě a bere se to komplexně jako rozvoj člověka a lidský kapitál který má ten stát k dispozici jo takže vlastně tam neexistují v současnosti nějaké mezirezortní konflikty nebo nebo tak řeší se to ta problematika komplexně Co znamená slovo afuera pryč ven pryč ven takže pryč ven s těmadle ministerstvem kterých bylo dříve hodně sloučili se pod jednou ono AS Asi je to inspirativní i pro nás protože nevím jestli v Argentině mají služební zákon ale u nás kvůli služebnímu zákonu určitě lze velmi těžko snižovat počty úředníků v rámci existujících ministerstev No ale kdyby se ty ministerstva měly sloučit tak to znamená reorganizaci a pak se určitě nabízí že by ty aparáty mohly zeštíhlet takže e dá se to nějak kvantifikovat Kolik procent lidí už v tuto chvíli bylo osvobozeno od nesmyslné práce pro stát jako byrokraté a mohli začít dělat něco produktivního no eh doteď nebo vlastně do loňského roku Zhruba tři něco přes 3 % Argentinské populace eh pracovalo pro stát nebo nějakým způsobem se na tomhle podívali podíleli 66 % z toho bylo na provinční úrovni jo Takže kolik reálně Chavier milej mohl vyhodit lidí není až tolik jo protože takže 1% populace jsou státní zaměstnanci v Argentině pro pro pro stát Jo zbytek státní zamě pímo státní zaměstnanci Ano zbytek zbytek pracoval pro provinční vlády Většinou z těch T 3,3 % zhruba My máme v České republice 500 000 státních zaměstnanců skoro e Ono totiž záleží které sektory života ten ten stát ten stát řeší e pokud je velký podíl privátního školství tak nebo privátního zdravotnictví tak ti lidi potom se třeba nepovažují za za státní zaměstnance Jo tohle asi otázka metodiky měření i i do nějaké míry já v tuhletu chvíli nevím jestli jsou to zaměstnanci přímo státu a nebo i státem zřizovaných institucí jo to se mi nepodařilo dohledat úplně jo ale myslím si že jsou to spíš spíš úředníci tak trošku teda odbočím tady je důležitá připomínka víno je potravina dle legislativy České republiky Takže ano a Vinař z jižní Moravy nám připomíná tuto skutečnost A kdy by sis měl vybrat Která země je podle tebe v tuto chvíli nejsvobodnější nebo Pokud pokud by ji prostě nemohl žít v České republice dejme tomu že by se tu stalo něco co by tě skutečně donutilo zmizet z České republiky tak V jaké zemi by ji chtěl žít a opravdu zkus posoudit ten stav současný a bez ohledu na to že třeba za PT let za či roky až bude Chavier milej u konce svého mandátu tak to bude vypadat v Argentině ještě trošku lépe než dnes no Asi záleží čím bych se chtěl živit zda by to bylo něco lokálního nebo něco mezinárodního Důležitým parametrem by pro mě byla bezpečnost v té zemi Mimochodem Salvador nedávno překonal v bezpečnosti Švýcarsko Mhm jo což je taková jako zajímavá věc a to byla země kde švícarsko byla doposud teda nejbezpečnější země No oni to použili jako benchmark ale nejbezpečnější asi není Švýcarsko jo ale ale řekně protože my jsme byli donedávna šestá nejbezpečnější země tušil bych že se můžem pohybovat teda na úrovni Salvadoru No já si myslím že že ne že to jako to Švýcarsko asi tak tak bezpečné jak my nebude jo protože mají větší po íl imigrace takže bych očekával že asi asi tak bezpečné nebude na to bychom se museli podívat Každopádně Salvador se se chlubil tím že je na že má lepší statistiky než Švýcarsko co se týká zločinu Takže je to třeba jedna z variant kterou bych zvažoval určitě Salvador e potom bych zvažoval panamu je to strategické místo vlastně neuralgický bod celého kontinentu kde se střetává Severní a Jižní Amerika kde funguje obchod je to v pod v podstatě nachystáno pro nějakou mezinárodní činnost turismus taky a Panama je poměrně bezpečná e potom bych zvažoval i Paraguay třeba e Paraguay To je takový jako jihoamerický Texas jo prostě lidi zbraně Pravice krávy jo prostě heslovitě zhruba takto takže určitě bych zvažoval Paraguay ta dlouhodobě má velice silnou měnu má přebytky přebytky elektrické energie Oni mají tu elektrárnu na té řece sdílenou s argentinou a s Brazílií takže i ta elektrická energie je tam poměrně levná jsou to subtropy jo Takže nejsou to úplně tropy že to i to klima je třeba příjemnější Takže je to taky jedna ze zemi kterou bych zvažoval Ona je sice vnitrozemská ale e ty řeky jsou tam tak široké že oni mají vlastně námořní přístav ve vnitrozemí což je taková zvláštnost a dlouhodobě zajímavé je třeba i Chile Chile jako kulturně Řekněme že blízké Argentině a Evropě jo přestože ta populace v Čile jako není úplně bílá jako ta Argentinská když to řekneme takhle rasově a ale oni se snaží emulovat to co to nejlepší z Evropy a z Argentiny jo Takže takže v podstatě Ile by se dalo taky asi nad tím uvažovat a má mnohem v mnohem lepším stavu ekonomiku i třeba zákonodárství a tak co se týká třeba ekonomické Svobody tak to čile je na tom mírně lépe než Česká republika byť teda celosvětové území které já sleduju což je Evropa Latinská amerika Tak ty indexy ekonomické Svobody klesají Jo u všech zemí a je to týká se to i České republiky i těch latinskoamerických zemí které jsem zmiňoval bohužel zhruba od covidu to jde hodně dolů jo je to je to jednak nárůstem regulací jednak zvýšením daní jo kombinace kombinace těchto věcí tam se potom zahrnuje většinou i vymahatelnost práva e tam úplně jsem se na nějaké studie nedíval jo ale je to je to jedna ze složek té ekonomické Svobody jo takže zhruba Tohle jsou země o kterých bych uvažoval jo Chile Paraguay Panama co co Belize Párkrát jsem slyšel že lidi Belize costarica že přemýšlí nad těmito zeměmi tam tam už si myslí že pokulhává ta složka bezpečnosti Belize asi ne ale tam je problém v Belize je problém dost s bankovnictvím jo že že oni se v podstatě nepodřídili některým těm hlavním regulatorním autoritám v mezinárodním prostoru Takže jako firmy z Belize nebo belizský bankovnictví může být problém pro ten pro ten běžný život Asi ne pro občany Belize kteří vedou svůj běžný život ale pro emigranta tohle může být problém co se týká Kostariky tak ta se pokud se nepletu dostala nedávno na nějakou šedou listinu Protože se taky nepod řídila legislativně legislativě a a těmto věcem eh Já teďka z hlavy nevím úplně jak se jmenuje ta ta organizace která měla s kostarikou problém ale ono těch listin je víc ale vím že skončili na na jedné z těch šedých listin kvůli tomu že nespolupracovali Mimochodem Panama implementovala část evropské legislativy E co se týká bankovnictví zakládání účtu a podobně a Evropská unie velice tlačí nejenom na na panamu obecně na na další země aby dávali kompletní přístup evropským úřadům a těm Národním úřadům evropských zemí eh k bankovním účtům zůstatků a tak dál transakcím prostě chtějí naprosto neomezený přístup k bankovnictví svých občanů v zahraničí jo ta legislativa se v Evropské unii tlačí implementuje a zároveň v tom mezinárodním prostředí ta Evropská unie tlačí na ty země mimo latinskou Ameriku e takovou obětí v uvozovkách tady toho tlaku je třeba Černá Hora nebo Albánie Makedonie Gruzie jo oni v podstatě na tu Evropskou unii nebo ta Evropská unie na ně tlačí aby neumožňovali občanům evropským zakládání účtu a nebo aby neumožňovali získávání pobytu občanství nebo aby ty podmínky byly výrazně složitější mm Jo a ta pohrůžka V případě těchhle evropských zemí ze strany Evropské unie spočívá v tom že jim chce že jejich občanům chce odebrat bezvízový přístup do Evropské unie V případě Panamy jsou to potom nějaké obchodní věci nebo problémy s transakcemi a tak dál e jo tam Evropská unie se vždycky najde v rámci toho vydírací potenciálu té země na co by mohla zatlačit hodně hodně tímhle trpí třeba některé ty Karibské mikrostáty třeba svatý Kryštof a neví e jo oni prodávali občanství bahami bahami myslím že ne bahami ne a a tam tam pár lidí směřovalo no tak to tam už to tam už skončilo tady ty věci No to je to je dávná historie ale ty Karibské mikrostáty které které prodávaly občanství tak Evropská unie řekla ne ne ne Přijdete o vízový přístup některé z těch zemí už třeba přišly o bezvízový přístup do Velké Británie oni si do nějaké míry to Takže právě právě toto jednoduché získávání e víz nebo občanství tak jim přidělává starosti e Salvador je to země kde se velmi brzy stal Bitcoin možná nejdříve na světě ještě se středo středoafrickou republikou kde se Bitcoin stal oficiálním platidlem a zmiňoval jsi že se nedávno poměřovali se Švýcarskem z hlediska bezpečnosti je ještě nějaká Další země na podobné trajektorii Protože okolo Salvadoru určitě jsou země kde kde ten vývoj by mohl být velmi podobný ať už jsi zmiňoval ty mikr unie a nebo třeba i jiné další vlivy No eh třeba co se týká toho Bitcoinu Tak třeba v Panamě jsou k tomu otevření ale jako chybí k tomu legislativa úplně takže to není zakázáno ale ani to není nějak regulováno Takže je to spíš v rukou Bank A tyto se spíš trochu bojí eh zajímavá z tohodle pohledu může být třeba Argentina kde Chavier MJ On mluvil o dolara je to téma o kterém jsme se nebavili ale jeho taková hlavní myšlenka je zbavit ten stát argentinský jha Centrální banky jo aby prostě se nedaly tisknout peníze a chce aby lidi si mohli sami zvolit kterou měnu budou používat On říká že netrvá na priori a na na dolar že to může být Euro Bitcoin nebo jakákoliv jiná měna koruna třeba No tak to by to by zvýšilo hodnotu koruny teda docela výrazně No každopádně chce aby došlo že ze strany lidí vždycky k volbě Jakou měnu chtějí používat momentálně Argentinská Argentinská ekonomika je částečně dolarová ta dolar zace dosahuje nějakých 30 % ale je to Dobrovolná záležitost Ano ano lidi prostě přešli na dolar protože na této hemisféře důchody důchody státní se vyplácí stále argentinském pesu Ano ano je to je to je to v pesos tam kdyby ta dolar zace se ze zákona udělala tak samozřejmě během nějakého období dojde k nahrazení postupnému e na ty na za za dolary takže ti kritici kteří vyčítají movi že dolar zoval argentinu tak ti mu vyčítají to že poskytl lidem svobodu a ti si dobrovolně vybrali jako dolar jako něco čemu dneska věří ta dolar zace momentálně neexistuje v Argentině to to co říkám když myslím dolar zace tak je to že se lidi rozhodli pro část transakcí nebo kótování cen použít dolar jako alternativní měnu dolar samozřejmě sám trpí inflací ale je jednociferná ročně jo nebavíme se tady o stovkách procent ročně inflaci takže eh v koši se špinavými košilemi je to ta nejméně špinavá Hm ten ten dolar pro pro ty argentince jo a ten přístup jak říkám toho mile je aby si lidi prostě měnu zvolili sami aby ten stát neměl možnost tu tou měnou manipulovat a to si myslím že i v České republice je věc kterou bychom mohli zvažovat protože to je možná na nějaké jinačí povídání ale Česká národní banka má ze zákona daný mandát že má udržovat cenovou stabilitu nikoli stabilní růst cen jo to je něco co si sama definovala ale není to v souladu se zákonem Hm No určitě tam není žádná dproc sazba to se tak nějak osvojilo během toho a je pravda že my jsme e ti kteří zastávají názor že by se měl ten paragraf 5 zákona o České národní bance vrát do původního stavu z 90 let kdy opravdu ty pravomoci České národní banky nebyly tak široké jako dneska a ten její vliv nebyl byl tak významný Jak může být dnes byť teda ne vždycky je významný tak moc jak by mohl být což třeba i s příštími guvernéry by se mohlo změnit A pak bysme teprve začali eh mít velké problémy s tím Jaký vliv na naše životy má Národní banka a já tady mám takovou připomínku ty jestli to chápu správně jsi kuřák nebo nejsi kuřák nejsem kuřák nejsi kuřák To znamená asi sis toho nemohl všimnout Byl jsi někdy v Panamě Aha velice často a víš že je tam zakázané kouření Ano je to všude napsáno je to všude napsáno je to vše a je to specifická věc která se týká pouze Panamy jak tady připomíná naše divačka Lucie nebo je to i záležitost jiných států eh bývá bývá to časté ta to tažení proti kuřákům je celosvětové a zejména třeba v restauracích Takže ano ale tady se bavíme hlavně o městech jo na venkově to není jako úplně vymahatelné ten zákaz ale obecně kouření v populaci jako takové není až tak častý Fenomén jo Koka je v Panamě Ok no tam tam Koka neroste Jo tam neroste tam neroste tam maximálně Člověk by musel někde sehnat nějaký kokain nebo tak jako už jako drogu Nikoli jako někam jako rostlinu ale Koka ta se samozřejmě běžně běžně konzumuje v Jižní Americe tam kde roste dělá se čaj z koky ono když to člověk žvýká tak je to takové hořké dost to pomáhá proti té nemocí z výšek jo když člověk je na řídkém vzduchu tak normálně člověka hodně bolí hlava a dělá se normálně z té koky čaj to i když člověk přestane přistane letadlem a jde třeba do hotelu v těch andách tak si můžeš dát ten čaj z koky on to jako docela pomáhá jo ale je rozdíl mezi tou rostlinou A nějakým tak jestli nás náhodou poslouchají nějaké děti tak pro jistotu dnes už koka cola a Koka nemají nic společného Takže si na to dejte pozor dříve to možná tak úplně pravda nebyla že neměli nic společného a je něco na závěr co si myslíš že by ještě stálo za to abychom si řekli e předtím předtím než rozmyslíme nějaké další povídání něco co jsem ti třeba ukradl z jazyka protože jsem ti položil nějakou otázku Měl jsi to rozpovídá e těch věcí které sis připravil je určitě hodně ale eh nějaká věc která i třeba by mohla za nějaký čas přestat být aktuální Jak se jak se třeba jestli to víš dívá Latinská amerika na volbu amerického prezidenta je tam Je tam nějaký jiný důsledek když bude Zvolen jeden nebo druhý prezident protože víme že Donald Trump chce zavádět vyšší CLA na čínu ale třeba z hlediska Jižní Ameriky Je tam něco zásadního tak většina většina těch zemí Latinská amerika Obecně je více či méně navázaná na Spojené státy tvoří spolu ekonomické partnerství ať už prostřednictvím nějaké unie a nebo prostým prostou obchodní výměnou takže tam oni neočekávají že se změní vztahy tímhle způsobem určitě ta ekonomická realita nutí jak Ameriku tak ty latinskoamerické státy nějakým způsobem obchodovat a spolupracovat už to že spolupracuje třeba Venezuela a Spojené státy na na ropě jo Přestože ideologicky je tam nějaký problém tak obchod funguje ten ten se prostě nezastaví a ty Státy většinou neočekávají nějaké změny tam kde je třeba nějaký tvrdý levicový kandidát nebo prezident a podobně tak ten jako na to může mít nějaký silnější názor ale já si nemyslím že by se to v praxi nějak mělo mělo projevovat jo tak i tam kde je tvrdý pravicový kandidát Chavier milej tak asi e se dá očekávat minimálně z toho že se párkrát s donaldem Trump potkali že on zrovna fandí trumpovi a ne harrisové ale Jak tys řekl neočekává se nějaký výrazný dopad že by tam něco něco se zásadně změnilo určitě ne ta kontinuita je priorita jak pro Spojené státy v podstatě Latinská amerika jejich zahr jejich zadní Dvorek můžeme říct Takže oni očekávají nebo chtějí aby tam byl klid takže i tím způsobem budou postupovat určitě tam existují masivní investice do Mexika Kdy se vlastně přesouvá Průmyslová produkce a Manufaktura z Asie do Mexika jenom co to jenom jde i kvůli těm clům třeba je taková nevyhlášená celní válka mezi Spojenými Státy a Čínou kdy si dělají navzájem odvety to napětí i vojenské roste i v Asii takže tam prostě existuje nějaká příprava to můžeme tak nazvat a nebo E jenom že si dávají pozor a mají nějaký plán B Těžko říct jak to nazvat v to v tuhle V tenhle okamžik ale Exist je přesun právě těch firem do do Mexika a Američani si hlídají i Panamský průplav protože vlastně posílají ze západního na do východního na východní pobřeží případně přesun vojenských lodí a tak dál takže tohle nám taky funguje a samotný Chavier MJ on vlastně trošku upozaďuje členství v Bricks a v Mercosur jo Mercosur považuje spíš jako za mrtvou organizaci a do velké míry a z Brick se úplně kamarád nechce na rozdíl od té předchozí eh předchozí vlády a prohlašuje že Argentina je partnerem Evropské unie USA Izraele NATO dokonce AR i brixu není to tak že by vyloženě byl nepřátelský ale ale není tak horlivý v těch plánech Ano není horlivý asi asi vhodný popis toho on on sám Třeba se nechce nějak politicky kamarádit s Číňany ale zároveň řekl že nikomu nebude bránit v obchodu aby si vydělal na živobití tak takže E jako že by tam byly nějaké sankce to To asi ne tam taková zajímavá věc je že že Argentina usiluje o to být partnerem NATO o tom pokud se nepletu tak se tomu říká Jižní partnerství a v tom jižním partnerství protože to je severoatlantická aliance že jo e a ta je defin to členství v té alianci nebo území chráněné tím paktem je definováno od nějaké rovnoběžky nahoru mm takže i část území členských států není chráněna tím faktem Jo to na Pokud jste to nevěděli tak se na to můžete podívat je celkem jako zajímavá věc to To tam myslím už není No nevím nevím třeba jestli tam spadá Havaj To by bylo jako zajímavé se podívat na tohle a každopádně v současnosti je tím jižním partnerem třeba Kolumbie a a Argentina chce být taky jo a a hlásí se k tomu k tomu západu Možná by člověk mohl říct k tomu klasickému západu který už dnes Jako trošku uvadá nebo se hýbe někam kam úplně nechceme ale Argentina se k tomu pořád pořád hlásí on sám třeba Chavier milej tím jak má afinitu k Izraeli a a židovství On je teda sám katolík potomek italských přistěhovalců a tak velký nájem velký dojem na něj udělalo židovské náboženství tóra a otevřeně se k tomu hlásí i z toho důvodu že on jak je ekonom tak v té tóře se objevují už v náboženství integrovaná ekonomická pravidla poučky a podobně tak to na něho udělalo velký dojem A on Určitě by chtěl konvertovat k judaismu je to taková věc ke které on směřuje a vůbec se tím netají Argentina Argentina je domovem druhé nebo třetí největší židovské populace na světě Jo takže máme Izrael Spojené státy argentinu takže tam určitě židovství aktivní nějakým způsobem existuje a funguje tak to byly takové zajímavosti z aktuálního dění e v Argentině uvidíme uvidíme e kam se ty věci budou pos posouvat a doufáme že se budou i u nás posouvat podobně jako v Argentině ke snižování byrokracie obchodních překážek a já ti moc děkuju že jsi byl dneska hostem facky zprava já velice Děkuju za pozvání byla to čest se tady sa Vámi podívat tak nám to byla určitě velká čest a věřím tomu že se budem potkávat třeba i na republikovém výboru a že tady ty věci které Ty znáš z pohledu cestovat z pohledu obchodníka z pohledu člověka který z důvodu podnikání jezdí do těch zemí tak dokážeme převést i v nějaké konkrétní návrhy aby se i v České republice mohlo dařit to dobré z Jižní Ameriky aplikovat do našich pravidel příští týden se budem bavit taky o Americe a vy asi tušíte že vzhledem k tomu že úterý 5 listop Adu je velké volební úterý ve Spojených státech tak budem mluvit o Severní Americe konkrétně o Spojených státech bude tady Luboš boleček zakladatel české T Party Myslím si že rozhodně byste ani Tento díl neměli vynechat já ještě jednou děkuju Kamilovi děkuju i vám že jste dneska věnovali pozornost e našemu pořadu facka zprava No a těším se že i dál budeme mít možnost podobně zajímavé hosty v našem studiu uvítat Tohleto je všechno Mějte se hezky dobrou noc a někdy zase naviděnou či naslyšenou nasanou
Bruselský server Politico v úterý přinesl zprávu, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pokračuje ve svém tlaku na členské státy EU, aby do příští Komise nominovaly ženy. Tlak Ursuly von der Leyenové na ženy eurokomisařky opět po čase otevřel otázku kvót na ženy ve vedení soukromých firem. Můžeme to považovat za formu kvót na složení Evropské komise.
Jako ekonom i jako zaměstnavatel se striktně stavím proti jakýmkoliv kvótám.Každý zaměstnavatel pro každou pozici ve firmě hledá toho nejlepšího možného zaměstnance. Představa, že by zaměstnavatel protěžoval muže, protože nemá rád ženy, je absurdní, protože by tím poškozoval svůj vlastní podnik, pokud by zaměstnal jiného než nejlepšího možného zaměstnance. Žádný zaměstnavatel se nechce dobrovolně nechat připravit o zisk tím, že zaměstná muže, pokud žena se hodí na pozici lépe. Pokud na většině vedoucích pozic v korporacích jsou dnes muži, není to důsledkem záměrné diskriminace, ale je to výrazem toho, že v průměru méně žen chce tyto vrcholné posty zastávat.A naprosto analogicky to platí i v politice a u politických funkcí. Nedostatek žen v politice není výrazem diskriminace, ale toho, že méně žen chce politickou funkci zastávat. Proto pokud Komise požaduje, aby klíčem k obsazení pozic bylo pohlaví a nikoliv schopnosti, cíleně tím poškozuje akceschopnost a odbornost Komise.
Za pozornost především stojí fakt, že Komise tak činí s tvrzením, že údajně bojuje proti diskriminaci žen. Ve skutečnosti ale právě požadavek na stejný počet pohlaví v Komisi diskriminaci zavádí. Kde totiž lidi vybíráme ne podle schopností, ale podle rasového, národnostního nebo pohlavního klíče, tam je jednoznačně diskriminujeme, jelikož tím opomíjíme jejich schopnosti. I pozitivní diskriminace je stále diskriminací, a to diskriminací majority a nejschopnějších jedinců.
Přípomínám můj rozhovor na toto téma:
Od července 2026 budou muset všechny velké společnosti v zemích EU zvýšit podíl žen ve svých řídících orgánech. Nejdál je Francie, která kvóty zavedla v roce 2017. Česko má na manažerských pozicích 17 procent žen. Ekonomka Markéta Šichtařová ale se zaváděním povinných kvót nesouhlasí, gender odborník Tomáš Pavlas tvrdí, že stát by měl jít v tomto případě příkladem.
Ekonomka Markéta Šichtařová považuje zavedení povinných kvót pro ženy za ideologický experiment. „Jsem proti zavedení povinných kvót. Genderová politika vede k selekci lidí podle příslušnosti k nějaké skupině a víme, k čemu taková selekce v minulosti vedla. Je to kolektivistická politika. A je jedno, jestli má podobu komunismu, fašismu nebo teď zrovna genderové doktríny,“ sdělila v pořadu Za pět minut dvanáct.
Manažer Programu prosazování genderové rovnosti Otevřené společnosti Tomáš Pavlas s tím částečně souhlasí. „Selekce lidé podle pohlaví nějak probíhá a já vítám iniciativu Evropské komise, je to impuls k větší objektivitě a kompetenci při výběru lidí. Nebude tolik záležet na pohlaví, ale na schopnostech, kompetentnosti a transparentnosti,“ tvrdí Pavlas.
Podle Světového ekonomické fóra je Česká republika na 108. místě v rovnocennosti žen a mužů na vedoucích pozicích, což Pavlas nepovažuje za nejlichotivější. „Celosvětově jsou před námi některé africké nebo muslimské země,“ dodal.
Šichtařová se domnívá, že když se začnou prosazovat kvóty, povede to k tomu, že do vysoké funkce se nedostane nejvhodnější kandidát za základě dovedností. „Mám problém s jakýmkoliv kvótami, třeba na sexuální orientaci, na národnostní menšiny, na lidi s nějakým fyzickým postižením. Lidé musí být vybíráni na základně svých schopností, ne na základě příslušnosti k jakékoli skupině,“ dodala.
Pavlas upřesnil, že ve směrnici Evropské komise stojí, že je potřeba vybírat na základě schopností. Jako příklad uvedl americké orchestry. „Před časem tam zavedli plenty při výběru nových členů, aby se vybíralo podle dovedností, nikoli podle pohlaví. A pozor, byla to iniciativa mužů. Najednou se v těch orchestrech začalo objevovat více žen,“ podotkl Pavlas.
Šichtařová upozornila, že se nesmí zaměňovat význam pojmů rovnost a rovnost příležitostí. „To není totéž. Jako zaměstnavatel budu vybírat člověka, který je pro danou pozici nejvhodnější a má pro tu kterou funkci větší kompetence,“ zdůraznila.
Směrnice je podle jejího vyjádření nelogická. „Máme vybírat kvóty na hornice v dolech, dřevorubkyně, dozorkyně ve věznicích?“ položila otázku. „Problém je v nedostatečné nabídce ženské práce,“ pokračovala.
Pavlas zase tvrdí, že při dodržování kvót by měl jít příkladem hlavně stát. Prostředí v Česku je podle jeho názoru pokřivené. „Musíme s tím něco dělat. Nevidím politickou vůli tento problém řešit. Směrnice se projednává EU deset let, snad nás posune dopředu,“ doufá.
Za pět minut dvanáct (11.2.2024)
(Přepis rozhovoru)
Jsou povinné kvóty, tou správnou cestou není obsazování klíčových postů podle jakýchkoliv jiných kritérií, než jsou schopnosti, brzdou pokroku? A koneckonců, nevrhá to na všechny schopné a kvalifikované ženy stín protekce? I to budou otázky na mé dnešní hosty, ekonomku Markétu Šichtařovou a manažera programu prosazování genderové rovnosti, otevřené společnosti Tomáše Pavla se. Zdravím vás, hezký den. Dobrý den. Já vás na úplný začátek poprosím o ty úvodní premisy právě k tomuto tématu, aby si naši diváci ujasnili, na jakém stane spektra stojíte. Mám přednost. Máte před? Vám, že ne, protože jsem žena. Ne, protože sedíte blíž u mě. Děkuji tedy za mě je to extrémně nebezpečný nejenom populistický, ale zejména ideologický experiment a v žádném případě nejsem pro zavedení kvót. A ten důvod je jednoduchý. S genderovou politikou máme ten problém, že genderová politika selektuje lidi podle příslušnosti k nějaké skupině. A my víme, kam takové selektování ve 20. století už mnohokrát vedlo. Je to prostě kolektivistická politika. Je v zásadě jedno, jestli ta kolektivistická politika má podobu komunismu nebo fašismu anebo třeba teď zrovna genderové doktríny, ale v každém případě my se vždy vymezujeme v rámci té doktríny proti sekci, ale nakonec genderová politika je přesně to, co provádí, provádí genderovou selekci. Děkuji za tu úvodní premisu. Pane Pavlasi, i vás poprosím o nějaký úvodní názor. Já vlastně s paní Šichtařovou budu v řadě věcí souhlasit, byť bych se nerad dostal do toho gulagu takto rychle. Lekce lidí podle pohlaví nějakým způsobem při těch výběrech probíhá a já vítám tady tu iniciativu Evropské komise a taky naší eurokomisařky Evy Jourové, to je dobré zdůraznit, protože já si myslím, že je to nějaký impulz právě k větší objektivitě, transparentnosti a kompetentnosti při vybírání těch lidí. To znamená, že se bude, je větší šance, že se tyto atributy jako objektivnost a transparentnost budou více využívat a tím pádem právě nebude záležet tolik na tom pohlaví při tom výběru, protože bohužel, a my nejsme v Norsku, ani na Novém Zélandě, ani v Kanadě, my jsme v ČR podle Světového ekonomického fóra, my jsme aktuálně právě v tom hodnocení rovnosti žen a mužů s ohledem na zastoupení v rozhodovacích pozicích na sto osmém místě celosvětově. Čili před námi jsou země z Afriky, nějaké muslimské země atd. A to je ten kontext, v rámci kterého my bychom to téma měli řešit, protože tady skutečně aktuálně panuje určitý, určité neformální kvóty pro muže. Je to velmi dobře vidět například na delegaci lidí do státních firem, které odráží to politické prostředí, které je maskuliny zované a tam se skutečně nevybírá jakoby podle kompetence, viz pan Tvrdík a ČSA. Paní Šichtařová, existují podle vás nějaké neformální kvóty? No, tak já si především všimla toho, čeho si možná můj kolega nevšiml, že totiž popřel sám sebe, když řekl, že doufá v to, že nebudou zaměstnanci vybíráni na základě genderu. A co tedy jiného jsou kvóty, než vybíráni na základě genderu? A to je právě ten problém. V okamžiku, kdy začneme prosazovat jakékoliv kvóty, tak už neprosazujeme to, aby se do vedení společnosti, do politiky nebo do jakékoliv jiné pozice dostal nejvhodnější možný kandidát, ale prosazujeme to, aby ten kandidát byl vybrán na základě příslušnosti k jakékoliv skupině. A já mám problém s kvótami jakýmikoli. Vůbec nejde o genderové kvóty, jde úplně stejně tak třeba o kvóty na sexuální orientaci, na národnostní menšiny, na množství lidí s nějakým fyzickým postižením. To všechno jsou lidé, kteří mají svoje uplatnění na konkrétních místech, ale toto nesmí být něco, na základě čeho je vybíráme. Lidé pro danou pozici musí být vybíráni na základě svých individuálních schopností, nikoliv na základě příslušnosti k jakékoliv skupině. Ano, vyspaní. Tomto souhlasí. Nicméně v té evropské směrnici stojí, pokud tedy dva kandidáti budou mít stejnou kvalifikaci, stejnou odbornost, jiné zkušenosti, tak. Tak se potom má rozhodnout ve prospěch toho pohlaví, které je ve vedení méně zastoupeno. Přesně tak. Což může být žena nebo v tomto případě, v této situaci by to byly ženy, ale mohou to být i muži. Pokud, pokud by to bylo vlastně obráceně, pokud by ty byly nad reprezentovány ženy, ale přesně tak, je potřeba vybírat na základě individuálních kompetencí, schopností, vybírat objektivně, vybírat transparentně. Já tady uvedu takový příklad, který by divákům možná mohl jakoby to, s čím se potýkáme, nějakým způsobem srozumitelně představit. Americké orchestry symfonické, už je to jako řada, řada let dopředu, řada let v minulosti zavedly plentu při vybírání nových hráčů a hráček noty bland audišns. Přesně tak. Byla to iniciativa mužů z těch orchestrů, protože měli pocit, že si nevybírají ti nejlepší hráči a vlastně jako takový být efekt se v těch orchestrech najednou začaly objevovat ženy. Vezměte si, jaká je to vysoká kompetence ovládat ten hudební nástroj. To skutečně musíte jako umět, musíte mít tu kompetenci. Přesně tak. A přesto tam nějaké jakoby stereotypy a nějaké předsudky panovaly. Dobře, tady se bavíme o jednom segmentu, nicméně toto je zákon, který chce prosadit EU, budou muset země schválit ve své vlastní verzi a na základě toho zákona budou firmy postihovány, pokud ho nebudou plnit. Není to trochu nepoměr, když se bavíme o orchestru anebo o firmách kótovaných na burze? Já bych byl velmi rád, kdyby český stát vlastně začal toto řešit přesně u těch státních firem, městských firem jako prioritně, kdyby ten veřejný sektor šel vlastně příkladem. Toto je vlastně směrnice, která se zaměřuje na firmy jak státní vlastně, tak, tak soukromé, které jsou kotované na burze. Jsou to velké firmy nad dvě. Velké firmy na 250 50 milionů eur obrat? Ano. Přesně obrat jako na 50 milionů. Týká se to v ČR nějakých pěti firem, to je taky tak. Ano. Důležité, potřeba, potřeba říct teďka jenom, můžete mi připomenout tu otázku? Vy. Šlo o to, jestli není rozdíl v tom, že se bavíme o orchestru a pak o velkých kotovaných firmách na burze, že ten rozdíl jiný, že tam opravdu by mělo jít o to vybírat hlavně a jedině na základě kompetence. No, ale to je pořád to, co já říkám, to je prostě ten, ten je. Ale v té směrnici stojí, že když budou dva kandidáti mít podobné kompetence, tak potom mít cestou v tom případě ženy, tak. No. Tak ale. Ale to je přesně ono. Podobný, podobné kompetence, tak pokud budou mít podobné kompetence, tak není to trošku, nebavíme se o trochu ideálním světě, že dva kandidáti budou mít stejné kompetence. To není ideální svět, to je naprosto utopický svět. Pan kolega nám tady neustále kýve, ale ve skutečnosti popírá to, co já říkám, protože já tady nemluvím o rovnosti. Já v žádném případě nemluvím o tom, že je správné, aby ve vedení čehokoliv byl stejný počet, aby byli, aby lidé si byli rovni. Ne, to není správné, protože lidé si nejsou rovni. Já mluvím o rovných příležitostech. A pán z Kofoly, kterého se tedy na počátku citoval, to vystihl naprosto perfektně. Rovnost není totéž jako rovnost příležitostí. Já jsem zaměstnavatel, jako zaměstnavatel vždycky budu vybírat člověka, který je pro danou pozici nejvhodnější. To znamená pro tu pozici největší kompetence. Pro některé části mé firmy jsou vhodnější lidé, kteří mají schopnost empatie, jednání se zákazníky. Pro jinou část mé firmy jsou lepší lidé, kteří mají vyšší míru agresivity. Agresivity v tom pozitivním slova smyslu. To znamená, že mají větší drive, to není něco negativního. Ale muži, jak víme, mají většinou v průměru větší míru agresivity než ženy. Proto také například ve věznicích je větší počet mužů. Máme snad přijímat kvóty na počet žen a mužů ve věznicích? Nebo máme snad přijímat kvóty? Jsme do. Ne, toto není extrém. Na těch extrémech si totiž uvědomíme, jak velmi špatně nelogická tato směrnice vůbec má být. Anebo snad máme přijímat kvóty na počet Hornic nebo počet dřevorubci? Dobře, když se bavíme o nějakých příležitostech, tak 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy a potom to není promítnuto v tom vedení firem. Je to čistě proto, že ženy nemají zájem o to být ve vedení firem. Ne, to je multikriteriální záležitost a jedna z těch záležitostí je i ta, že když nabídnete ženě post v extrémně vysoké politice anebo na extrémně vysokém manažerském postu, tak se po ní také požaduje mnohem vyšší zápřah než na středních manažerských postech. To znamená například vyšší počet přesčasových hodin, větší odevzdání se a loajalita té firmě. To znamená, že potom taková žena třeba nemá čas na rodinu. A protože víme tedy, že ženy v průměru mají menší množství agresivity než muži, tak velká část žen s opovržením takový post odmítne. Já sama z vlastní zkušenosti mohu říci, že když například firmy mě v minulosti oslovovali, abych pro něj přednášela, já jsem velmi často odmítala s tím, že se doma chci malé miminko. A ty firmy mi říkaly, ale my tam chceme ženu, my chceme větší rozmanitost. Ale byla jsem to já, kdo odmítal. Tedy ten problém není v nedostatečné poptávce, ale nedostatečné nabídce ženské práce. Pan ba vlastně nevytváří se tedy těmito kvótami, nelétáme díru, která neexistuje? Existuje ta poptávka kvalifikovaných, vzdělaných žen po těchto postech? Určitě existuje. To jako jestli je srovnatelná s muži, když chceme mít vlastně tu, srovnatelné zastoupení, tak jestli ta poptávka je srovnaná, minimálně třetinová, když se bavíme o té kvótě. Vy sám jste zmiňoval, že máme 61 % absolventek vysokých škol. V jiných státech vlastně je to zastoupení žen v těch rozhodovacích pozicích mnohem vyšší. To znamená, ta poptávka tam existuje. Já bych tady zmínil příklad Norska, Norska, které vlastně není ani členem EU a nemuselo by tu problematiku vůbec řešit. Ono si zavedlo ty kvóty přesně na podobný typ firem vlastně dobrovolně samo dřív, ale ten norský stát funguje na rozdíl od našeho. Takže oni udělali ještě to, že s nějakým několikaletým předstihem udělali databázi, kam se mohly zapisovat a registrovat kvalifikované ženy, aby potom bylo nějakým způsobem vlastně byl nějaký rezervováno pro ten Vídeň nějaké budování zespodu. Tady se bavíme o nějakém zákonu ze shora, z Bruselu, abychom se nebavili jen, jen oni na to ta neděli zákon. Ano, tak dáváme tradičně hlasy našim divákům. Měl by vyšší počet žen ve vedení firem určovat zákon? Tuto otázku jsme položili lidem v ulicích Prahy a Českých Budějovic, tak tady jsou jejich odpovědi. Určitě ne. A já jako žena bych se tím cítila být uražená, by nezajímalo, co umím, ale zajímalo by, jestli jich je tam těch žen dost. Nejsem si jistá, jestli jít formou zákona, ale nějakou formu prostě ošetřit tu podporu, jako že z vrchu, nečekat, až se to stane přirozeně, protože se zdá, že některé věci prostě se mění příliš pomalu. Já si myslím, že by to mělo být stanoveno logikou. Ženy mají jiný přístup ke všemu, co se dělá, nedělá, ale zároveň něco vnucovat takovým zákonem si myslím, že není úplně nejlepší. Tak já si myslím, proč ne. Já sama jsem jako spíš ta emancipovaná, takže a těch je víc. Zákon? Ne, tam spíš schopnost toho člověka, si myslím. Z hlediska svobody podnikání je lepší, když žádný kvóty nebudou. Zákonem bych to asi nedělala. Já si myslím, že ženy se umí prosadit samy o sobě, že jsou schopné a že prostě ta šance jim bude dána, že ta společnost si to uvědomíš, že máme i ty schopné ženy a že prostě dojde k takové nějaké nápravě. Takový nedemokratický, nesvobodný. Ne, pokud bude žena chytrá, těch tam většina přece na to. To je blbost, uzákoňovat toto. Určitě by neškodilo, kdyby jich přibylo ve firmách. Nevím, jestli by měl zákon o tomto rozhodovat. Bylo by lepší, kdyby společnosti si uvědomily kapacitu žen sami za sebe. Striktní počet, že to asi není moc dobrý. Jako když jsou lepší chlapi, tak ať jsou lepší chlapi. Když je potom nějaký výběrový řízení, myslím, že ženy na to mají, aby to zaujaly. Ženy by měly být zastoupeny víc ve vedoucích funkcích. Je jich pořád málo. Tak podle mě to nemá být dáno %, ale dáno právě schopnostmi. A podle toho, ať jsou lidé ve vedoucích pozicích a je jedno, jakého jsou pohlaví. Myslím, že ne. Pozici se musí obsazovat podle schopnosti. My budeme v tuto chvíli pokračovat v této debatě. Pane Pavlasi, paní Šichtařová, vy jste oba zmínili, že by stát měl jít příkladem. Neměl by tedy? Já jsem to nezmínil. Pardon, tak v tom případě pouze pan Pavlas, že by stát měl příkladem, že neměla by tedy ta směrnice směřovat právě na státní instituce, když se podívám třeba na poměrně čerstvě zvolené vedení Pirátů, tak tam z pěti lidí jsou čtyři ženy, jeden muž. Tak ta směrnice, té směrnice Evropské komise směřuje na nějaké firmy a většina jich je vlastně soukromých kvůli té ve. Proto se ptám, jestli by, jak jste zmiňoval, milý a příkladem, jestli by neměla ta směrnice směřovat spíše na ten sektor veřejný, na politické strany. A ministerstvo. Já si myslím, že ano, ale neměla by to být směrnice Evropské komise, měla by to být naše domácí politika, naše vlastní legislativa. Já bych připomněl, že tato směrnice se projednává na půdě EU 10 let. My jsme vypracovali takovou analýzu bereme ženy na palubu právě v roce 2014 společně s Národohospodářským ústavem Akademie věd a společností byznys pro společnost. Když se připravovala ta směrnice 10 let, 10 let to trvalo na půdě EU. Na tu vaši otázku u nás já prostě nevidím tu politickou vůli toto vůbec nějakým způsobem řešit. Ale ano, bylo by to správně, kdybychom my to řešili nějakým způsobem sami jako ČR. Ale my nejsme schopni ratifikovat Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí na ženách. Takže toto je prostě něco, čemu já bohužel nevěřím, že se to u nás, naší vlastní iniciativy, vůbec může stát. Jsem rád, že vlastně vláda zaujala pozitivní postoj té evropské směrnici a věřím tomu, že ta směrnice nás nějakým způsobem posune a bude motivovat. Paní Šichtařová, mohou podle vás rozhodnutí, že firma bude mít ve větším vedení zastoupení jednoho pohlaví větší, vést ke změně výkonnosti té firmy? Ano, a to směrem dolů jednoznačně, protože jak už jsem řekla, tak každý rozumný a soudný zaměstnavatel, respektive majitel firmy si vždycky bude vybírat takového zaměstnance, který je nejvhodnější pro danou pozici. Pokud mu do toho bude stát strkat nos a bude ho nutit, aby vybral pro danou pozici někoho, kdo by nebyl vybrán přímo tím majitelem firmy, potom logicky ta firma nebude moci maximalizovat svůj užitek, pravděpodobně svůj zisk a tím pádem výkonnost té firmy půjde dolů. A že také Evropa se stává skanzenem a její výkonnost jde dolů. To vidíme na statistikách. To, co se momentálně děje, rozhodně není nějaká běžná cyklická recese. My v té recesi se pohybujeme už několik kvartálů. Momentálně přicházejí velmi špatná čísla z Německa a z dalších evropských zemích a to trvání toho propadu je už tak dlouhé, že můžeme dneska jednoznačně konstatovat, že se jedná o daleko systémovější problém, kdy Evropa ztrácí svoji konkurenceschopnost a ta ztráta konkurenceschopnosti jde právě na vrub oné ESG politice, to znamená enviromentální, také genderové a řízení firem. Právě to, co se v Evropě děje s firmami, táhne její konkurenceschopnost dolů a my ztrácíme naši životní úroveň. Pane Pavlasi, umíte si představit situaci, kdy se nějaká soukromá firma na základě analýzy vyhodnotí, že její neúspěch vyplývá z toho, že postupovala podle těchto kvót a pak by třeba soudila nebo se dožadovala nějakých, nějakého odškodnění. Umíte tu situaci představit? Úplně si to představit neumím, protože. Byd zase s paní Šichtařovou souhlasím v řadě věcí, ale vlastně my se pořád jako med entity, souvislosti o ten základ, jo, co je skutečně individuální posuzování člověka. Dobře, tak jestli můžu, jestli je to preference, může za mě ne, ale chci říct toto, ty studie existují, existuje studie společnosti plyn, kde se vlastně analyzovalo tři sta padesát největších firem na londýnské burze a z těch, z té studie vyplývá, že ty firmy, které měly diverzitu ve vedení, měly tam zastoupeno více žen, tak měly až dokonce desetkrát větší zisk. Pak tady máme studii společnosti Bisnode z roku 2015, kde zase se ukázalo, a to se myslím ukázalo velmi dobře po té finanční krizi, že vlastně ženy ve vedení těch firem byly takovou jakoby pojistkou proti ztrátě a proti nějakému úpadku. Viděli jsme všichni film volby z Wall Street. Pak je zase studie, kterou, kterou publikoval žurnál ekonomiky fér, která se uvádí, že zastoupení žen ve vedení společnosti většinově snižuje jejich finanční výkonnost, tak asi se dají najít studie na obou stranách. Je. Mě to trochu připomíná debatu o klimatu. Četl jsem nějaké texty teďka, kde pan Kovanda, ekonom, citoval tuto studii, ale myslím si, že těch studií jakoby, které jako by toto nějakým způsobem podporují. Dobře, vy jste mluvil o tom, že se bavíme o nějakém nastavení toho zákona. Já když jsem si ho studoval, tak v té směrnici stojí, že je důležité, aby byli kandidáti posuzováni objektivně na základě individuálních zásluh bez ohledu na jejich pohlaví. Ano. O několik řádků níže je pak napsáno. Při výběru kandidátů měla být dána přednost stejně kvalifikovanému kandidátovi nedostatečně zastoupeného pohlaví. Teď mě opravte, jestli si to neprotiřečí. Neprotiřečí. A to já se tady snažím celou dobu vysvětlit. Toto je reakce na nějaké pokřivené prostředí. My se prostě musíme připustit, že to prostředí je pokřivené. Pokud nám nestačí sto osmé místo ČR na to, abychom si jakoby uznali, že to prostředí je pokřivené a že s tím musíme něco dělat, tak potom jako že jsem trošku jako v koncích, protože to bych čekal, že stát, který je řízen nějakým jako rozumným způsobem, si toto vyhodnotí a nějakou tu zpětnou vazbu do toho řízení prostě jakoby dá. Čili pokud uznáme, že to prostředí je pokřivené, pokud uznáme, že vlastně to často má i nějaké jakoby prvky diskriminace, tak prostě na to musíme reagovat. Je podle vás ten systém pokřivený? Ano, je velmi pokřivený a je pokřivený tím, že stát je příliš velký a stát se snaží fušovat do toho, do čemu vůbec. Dobře není. Ale když se podíváme na pokřivení, které prokazatelně existuje, tak je to pegep nějaký rozdíl v platech, kdy žena, která zastává stejné, stejné povolání jako muž, v mnoha případech mají na té stejné pozici jiný, jiné platové hodnocení. To není třeba jedna z věcí, která by mohla změnit ten poměr. Kdyby ty platy byly stejné, tak ale třeba i ta motivace by byla stejná. Samozřejmě, že pak existuje a tvrdím, že to není žádná pokřivenost prostředí a není to způsobeno tím, že žena by byla placená principiálně méně než muž. Souvisí to s tím, opět to má mnoho kritérií, že každá žena má jiné osobnostní charakteristiky než muž. Když začnete tuto statistiku zkoumat do detailu, tak velmi brzo zjistíte, že žena, která stojí oficiálně na stejném postavení jako muž, například je personální ředitelka, není většinou ochotná v té práci trávit tolik přesčasových hodin jako muž. Pochopitelně i v té statistice se vyskytují ženy, které na stejné pozici mají vyšší plat než muži, ale v průměru, protože víme, že ženy a muži jsou odlišní, mají jiné hormonální vybavení, mají jinou míru agresivity. Také je logické, že ve velkých číslech a ve velkých průměrech musí existovat, page který nemá nic společného s tím, že by se zaměstnavatel snažil diskriminovat lidi podle pohlaví, ale s tím, že mají různé osobnostní charakteristiky. Na rozdíl od předchozích odpovědí tentokrát z té chvílemi vrtěl hlavou. Můžete na to zareagovat? A teďka vrtím hlavou, protože my máme zákoník práce, máme, máme tady ústavu a náš zákoník práce naprosto jasně říká, že za práci, za stejnou práci máte mít jako stejnou odměnu a dokonce za práci stejné hodnoty máte mít stejně vysokou odměnu. Nedávno byl tady medializován příklad paní primář, paní primářky z blanenské nemocnice, která po tom, co vlastně odešla z práce, zjistila, že na srovnatelné pozici jako její kolega, jiný primář, brala poloviční plat. A toto nejsou jakoby ojedinělé případy. A čím je ta pozice vyšší, tím ty rozdíly jsou vyšší. Dost často už je to vlastně uzpůsobeno tím zařazením do té, do té pozice. Dobře. Pane Pavlasi, stručně na konec. Je podle vás, nebo jsou podle vás kvóty jedinou cestou, jak toto vyřešit? Podívejte, já myslím, že celá debata o rovnosti žen a mužů v ČR je vlastně za mě především debatou a ukázalo se to na té Istanbulské úmluvě, debatou o představách o mužství. Mi společnost se proměnila za posledních 150 let velmi výrazně. Ty ženské životy se velmi proměnily, ale my, my musíme otevřít debatu o představách o mužství. Proto z pole otevřená spolu byla jiná tady s tím. Projektem Genderman. Protože jako tam to všechno začíná. Paní Šichtařová, vy to jako problém asi za problém nepovažujete, takže ptát se vás na řešení? Já to považuji za problém, se o tom vůbec mluví. A obávám se, že když tady pan kolega už začíná mluvit o tom, že existuje nějaký problém množství apod., takže už se to začíná zahrávat s tím, že tady tvoříme nějakou kolektivní vinu. Já jenom doplním, že když jsme u té transparentnosti atd., tak já jsem rád, že se o tom mluví, to je základ o tom, že vy jste k tomuto tématu mluvili a přeji vám hezký zbytek dne. Na viděnou. Díky, na shledanou.
Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.
Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.
Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.
S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.
O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.
Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.
České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.
Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“
„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.
Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.
Zdroj: Prima CNN
11.11.
11.11.
Média/Aktuality
Vondráček u příležitosti Dne veteránů připomněl příběh generála Karla Kutlvašra
Číst více