Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.
O tom, jak dlouho bude Evropa bezpečným místem pro život a zda jsme připraveni bránit naši vlast a hodnoty, hovořili v pořadu Rozhovoru s…, který vysílá Regionální televize, vojenský analytik Jaroslav Štefec a bezpečnostní expert, rodák z Izraele, David Bohbot.
Podle Davida Bohbota je důležité připravit se možnost občanské války v Evropě a mít na ní připravenou odpověď i v legislativě. Jaroslav Štefec následně uvedl, že veliký problém je radikalizace muslimů a migrační krize v EU. „Česká republika je srdce Evropy a pokud nějaká choroba zachvátí organismus, tak tomu srdci se nevyhne,“ uvedl Štefec. „Islám je plíživá okupace a ono, ačkoliv si to nechcete přiznat, k tomu dochází i u nás,“ dodává.
„SPD moc hezky definovala problém, řekla nám, co jim vadí a uvedla ho do povědomí. Neřekli ale jak postupovat. Zatímco my v nedávno vytvořené koalice Svobodní, Trikolóra a Soukromníci jsme připravili plán krok za krokem, jak reagovat na reálnou hrozbu. Jsme pár kroků dopředu a máme připravené řešení,“ říká David Bohbot. Podle vojenského analytika Jaroslav Štefce se naše spojenectví s EU neprojevilo nijak pozitivně. Konkrétně hovořil o zvládnutí koronakrize. „Evropská unie minimálně rok tápala, než se začalo něco dělat. To, co z hlediska vakcín vyjednala, skončilo objektivně katastrofou. Způsob, jakým se k tomu postavilo vedené Evropské unie byl velice špatný,“ dodává. Stejná situace je prý i s migrační krizí. Jen analyzují a mluví, ale konkrétní opatření nejsou žádná.
V pořadu se také debatovalo o tématu zavedení povinné vojenské služby. Rodák z Izraele uvedl, že vojenská služba je v jeho rodné zemi důležitá. „Každý tam je voják, do věku 68 a i po. Česká republika ale zatím nemůže mít povinnou vojenskou službu,“ řekl David Bohbot. Prozatím bychom o ni měli jen diskutovat s ostatními v EU a vysvětlovat, že by k tomu mohlo dojít. Podle Jaroslava Štefce je také potřeba připravovat lidi na situaci, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost, a to již od škol a dělat různá školení. Děti by se měly dozvídat, že svět kolem nás není bezpečný. Politici však podle něj nejsou odborníci na bezpečnostní věci. „A proto by měl existovat specifický poradní orgán, který bude sloužit vládě při rozhodování v problémových případech,“ dodává Štefec.
Celý rozhovor najdete na parlamentních listech
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Napříč Českou republikou jsme si připomněli den #vítězstvísvobody – 8. května. Již dopoledne si připomněli 76 let od konce druhé světové války místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově Hradci nebo náš předseda Libor Vondráček s dalšími Jihočechy v Písku.
Libor Vondráček: “8. 5. 1945 – Den osvobození. Den #vítězstvísvobody. Připomínat si hrdinství našich předků i spojeneckých armád je nejen slušné a uctivé, ale i velice poučné. V boj proti totalitě se totiž skrývá mnoho pravd, které jsou platné i dnes. Hrdinům druhé světové války tak patří velký dík nejen za to, že bojovali za svobodu nás, svých potomků. Patří jim i velký dík za to, že jsou pro nás jejich příběhy dodnes velkou inspirací a silnou morální motivací se své svobody za žádných okolností nevzdávat bez boje. I proto jsme si na dvou místech v Písku připomněli události staré 76 let. U podolského mostu a památníku dvou armád jsem byl s Jihočeským krajským předsedou, Alešem Procházkou a místopředsedou Janem Kadlecem.“ Od 14:00 oslavy pokračovaly v Holešovicích, kde proběhl den #vítězstvísvobody s Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky.
„Nikdo nám nesmí určovat, jak máme omezovat svobodu slova, jak máme přijímat migranty, jaká zde má být zbraňová legislativa nebo jaké mají být v Česku daně,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček. Velmi nelibě nese aktivitu spolku Evropské hodnoty, jehož seznam dezinformátorů už k reakci přiměl třeba Janka Ledeckého a Daniela Landu, kritický je ale také třeba k činnosti českých elfů nebo novináře Tomáše Etzlera. „Nemám nic proti jejich činnosti, pokud je placena ze soukromých zdrojů, neřídí se podle nich naše ministerstva, nejsou podle nich vytvářena mocí veřejnou pravidla pro oligopolní sociální sítě nebo podle nich nekomunikují veřejnoprávní média v pořadech, jako je Newsroom, které jsou ostudou české žurnalistiky,“ dodává.
Ministerstvo zdravotnictví loni svůj web obohatilo o sekci o dezinformacích. Mezi jejich šiřitele tam byli zařazeni např. profesor Jiří Beran nebo exprezident Václav Klaus. Informace do této rubriky dodávala firma Semantic Visions analytika Františka Vrabela. Považujete tuto komunikaci od ministerstva zdravotnictví za přínosnou a dobře zvládnutou?
Nálepky o „dezinformátorovi“ často slouží jako zbraň těm, kteří nemají jiný protiargument. Kdyby ministerstvo komunikaci zvládalo, tak nemusí takové nálepky vůbec používat.
Když už jsem ale dostal na tuto sekci dotaz, tak bych rád připomenul, že v této sekci také najdeme výrok, který říká, že nebudou zavedeny žádné vakcinační pasy umožňující návštěvu služeb a obchodů, o kterých se tak hojně diskutuje. To je v rozporu s plány MPO nebo s tím, co říkal Tomáš Zdechovský, vyhlášený lhář a europoslanec v pořadu „Máte slovo“ minulý čtvrtek.
Bylo by hezké, kdyby alespoň v této části ministerstvo zdravotnictví mělo pravdu, ale obávám se, že to dopadne jako obvykle…
Obecně si myslím, že by se ministerstvo zdravotnictví mělo přejmenovat na „ministerstvo nemocnictví“ nebo „ministerstvo pravdy“. Ministerstvo totiž řeší „jednu nemoc“ a boj „za jedinou pravdu“ daleko více než všeobecné zdraví lidí, které svými kroky poškozuje. Pro zdraví nedělá téměř nic, půl roku lidem zakazovalo sport a místo apelu na prevenci lidi pouze vystavovalo psychickému tlaku.
František Vrabel je, např. spolu s Bohumilem Kartousem, také jedním ze zakladatelů spolku Nelež, který se snaží omezit šíření dezinformací odříznutím dezinformačních webů od příjmů z reklamy. Spolek apeluje přímo na firmy, aby inzerovaly jinde. Myšlenka dobrá, ale jak určit, kdo dezinformuje, a kdo už ne? A obligátní otázka, kdo ohlídá hlídače?
Českými elfy (mezi něž Bob Kartous patří) jsou různí lidé nálepkováni a dlouhodobě je likvidována jejich existence na sociálních sítích. Podobé weby jako „Demagog“ či „Manipulátoři“ přitom neměří všem stejným metrem, ale nálepkují jako „lživé“ jen ty výroky, u kterých se jim to hodí.
Nemám nic proti jejich činnosti, pokud je placena ze soukromých zdrojů, neřídí se podle nich naše ministerstva, nejsou podle nich vytvářena mocí veřejnou pravidla pro oligopolní sociální sítě nebo podle nich nekomunikují veřejnoprávní média v pořadech, jako je Newsroom, které jsou ostudou české žurnalistiky.
V Česku dlouhodobě působí neziskové organizace jako třeba Evropské hodnoty, které nedávno označily Janka Ledeckého a Daniela Landu za hlavní šiřitele dezinformací mezi celebritami. Jsou tyto organizace a jejich činnost pro Česko přínosem?
Pro nejrůznější moderní socialisty jistě přínosem jsou. Proto by je měli platit jen a pouze oni, tedy lidé, kteří v nich přínos vidí.
Naopak já, stejně jako Janek Ledecký či Daniel Landa, vnímáme jejich činnost jako škodlivou, a proto by nás nikdo neměl nutit, abychom takové organizace dotovali i z našich daní. Vrcholem drzosti je, když pro pochybné žebříčky takové organizace dostávají prostor například v ČT, která se staví do role jediného objektivního média.
Když si uvědomíme, jak málo prostoru dostává v ČT naše uskupení „Trikolóra Svobodní Soukromníci“, které vykázalo už v pátém průzkumu volební preference minimálně 5 %, v souvislosti s tím, že ČT dává prostor těmto pochybným žebříčkům nebo anketám typu „Kyselý citrón“, pak nevidím jediný důvod, proč by měli všichni majitelé televizních zařízení platit povinné koncesionářské poplatky pro Českou televizi. Daleko férovější by bylo, kdyby se ČT odstátnila, nebo si alespoň lidé mohli vybrat, jaké televizi poplatek pošlou.
Tuším, že kdyby udělala Společnost pro ochranu svobody projevu „žebříček cenzorů“, tak se tím nebude ČT zabývat. Na rozdíl od žebříčku Evropských hodnot si bude muset Společnost platit propagaci z vlastních zdrojů, protože jejich žebříček se do Newsroomu ani do Událostí komentářů nedostane.
V poslední době se tématem svobody slova začínají zabývat i lidé, kteří do té doby byli apolitičtí. Jmenujme třeba nově vzniknuvší Společnost pro ochranu svobody projevu, ve které můžeme najít třeba herního vývojáře Daniela Vávru, publicistu Mariana Kechlibara nebo pivovarníka Stanislava Bernarda. Mohou podle vás podobné iniciativy pomoci k tomu, aby byla svoboda slova uchráněna?
Určitě je to velice záslužná činnost. Proto jsem byl také jedním z prvních petentů petice „Zastavme nové formy cenzury“, kterou právě kolektiv Společnosti vytvořil. Dnes už má petice téměř 23 500 podpisů a to je myslím jasným měřítkem toho, že jde o velice palčivé a aktuální téma. Kromě mě tuto petici podpořil také třeba náš zakladatel Petr Mach nebo senátor Jaroslav Chalupský.
„Svoboda slova je jako kyslík, dokud ji máte, tak si jí nevšímáte, když o ni přijdete, bývá většinou už pozdě na to, s tím něco dělat,“ říká se v jednom videu, které právě Svobodu slova hájí, a myslím, že je to velice trefné pojmenování.
Evropská komise chce zařadit verbální projevy tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy a členským zemím chce sebrat možnost je blíže definovat. Co si o tomto postupu myslíte? Hrozí, že členské státy ztratí kontrolu nad tím, co lze říkat a publikovat?
Svobodní jsou absolutními obránci svobody slova. Odmítáme trestněprávní postihy projevů, kromě přímého návodu k závažným trestným činům, které jsou trestné už ve fázi přípravy (bezprostřední návod k vraždě atd.).
Proto zásadně odmítáme úvahy o kriminalizaci slovních projevů, kterou chce Evropská komise vnutit prostřednictvím Směrnice všem členským státům. To by znamenalo např. to, že Ondřeje Kúdelu, který bude možná trestně stíhaný ve Skotsku, by byly povinny stíhat i naše české orgány činné v trestním řízení. Znamenalo by to v důsledku definitivní konec svobody slova v České republice.
Za kritiku nebo satiru kohokoliv a čehokoliv byste mohli být stíháni. A šest let za dva komentáře na Facebooku by nebyly excesem soudů, ale pravidlem. Přitom svoboda slova je pro společnost velice prospěšná, protože vypoví dost důležité informace o jedinci, který nějaký výrok udělá.
Pro společnost je například velice prospěšné, že pan redaktor Etzler měl možnost na Twitteru napsat o paní Lipovské, že je to „špinavá čubka“. Pro celou společnost je užitečná zpráva o tom, jaký je pan Etzler nebezpečný člověk.
Velmi podobně je prospěšné se o nacistovi dozvědět, že je nacista, nebo o marxistovi, že je marxista. Díky tomu, že má možnost své politické názory projevit, si na něj dají ostatní lidé pozor a on je nemůže tak snadno překvapit. (…)
Celý rozhovor najdete zde.
Mgr. Libor Vondráček, předseda Svobodných
Vláda už rok nehledá žádné šetrnější řešení a naposledy přistoupila dokonce ke zcela nelogickému a neefektivnímu uzavření všech okresů. Vyhlídky navíc nejsou optimistické. Dochází pouze k posouvání platnosti zákazů. „Už jen dva až čtyři týdny“, zaznělo z úst vládních představitelů nesčetněkrát a ani žádný relativní termín v návaznosti na proočkovanost nezní. Při žádosti o tři týdny jsme říkali, že vláda určitě opět nedodrží slovo. Když jí ale nestačil ani čtyřtýdenní nouzový stav, rozhodli jsme se nic neodkládat a provést pozitivní změnu, alespo%n v případě okresů.
„O pozitivním efektu dosavadních lockdownů můžeme silně pochybovat. Při dostupnosti respirátorů FFP2 a FFP3 pro širokou veřejnost a vakcíny pro rizikové skupiny, se ovšem všechny pochybnosti rozplývají. V tu chvíli lockdowny v návaznosti na tvrzení o vakcíně, postrádají jakýkoliv smysl,“ říká místopředseda strany a královéhradecký lékař Miroslav Havrda.
Kdy ten den nastane? To vláda neříká. První podmínka je již nějakou dobu splněna a ta druhá by měla jít dopočítat. Jenže vláda raději než aby počítala straší. Vypráví o tom, jak můžeme mít zavřeno do půlky roku, ale zároveň nemůžeme od května odškodňovat poškozené podnikatele, kteří si mají kvůli rozhodnutí vlády půjčit a zadlužit se.
Nejistotu a informační vakuum se rozhodl řešit Bert Bartas, znojemský lékař a náš jihomoravský krajský předseda: „Pokud vezmu do úvahy aktuální tempo a předpoklady na nejbližší týdny, do konce dubna by mělo být vyočkováno 2x 2 136 000 vakcín. Což shodou okolností přibližně odpovídá skupině lidí nad 65 let. Ta část z nich, která své očkování nepodstoupí, pomyslně přenechala svá místa chronicky nemocným mladším a záchranářům a spol.“
K současné situaci se vyjádřil také náš předseda Libor Vondráček: „Naši Svobodní lékaři mají jednotné stanovisko k hlídání okresů. S vědomím, že nedostatek finančních prostředků ve zdravotnictví je příčinou nedostatku personálu, považujeme hlídání hranic okresů za zcela bezdůvodné plýtvání lidskými silami i financemi.“
Opakovaným slibům typu „Už jen tři týdny,“ Svobodní nevěří. Proto jsme demonstrativně překryly značky „začátek/konec okresu“, abychom poukázali na to, že plošná opatření nefungují a jejich prodlužování nemá další smysl.
A trochu obrazně dodáváme: „Pokud budeme nemocnou květinu zalévat, tak že bude přelitá, a my na ní budeme stále lít litry vody, nepomůžeme jí.
*Dotaz CNN: Nebojíte se, že překrytí je přestupek a přijde následně postih?
“Vláda stále dokola prodlužuje taková nařízení, že je dnes protiprávní skoro vše – chození do práce, venčení kočky po deváté hodině nebo procházka po prázdné ulici bez respiratoru.
Podle pokynu Ministerstva Vnitra je dnes protiprávní dokonce i demonstrováni v cizím okrese, což je podle většiny právníků protiústavní.
Sama vláda tedy jedná opakovaně protiústavně, takže nám, ani nikomu jinému, nejde zrovna dobrým příkladem.
My jsme přesvědčeni, ze naše jednání nesplňuje skutkovou podstatu žádného přečinu, a postihu za spáchání přestupku se bojíme méně, než dalších škodlivých kroků naší vlády.
V době, kdy je právo shromažďovací tak silně narušování jako dnes nám, ale mnoho jiných způsobů, jak protestovat proti tomuto stylu vládnutí nezbývá. A rozhodne si nemůžeme dovolit sedět v koutě a nedělat nic.”
Autory jsou: profesor epidemilogie a vakcinolog Jiří Beran, imunolog doktor Jaroslav Svoboda, docent děkan Narodohospodarske fakulty VŠE Miroslav Ševčík a předseda podnikatelských odboru Radomil Bábek.
Otevřený dopis lékařů VLÁDĚ A PARLAMENTU ČR! ✌️ Rozhodujme pro SVOBODU! (20. 3. 2021) from GoschaTV1 / Vimeo on Vimeo.
Lockdown je hození ručníku do ringu, řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Zdeněk Hostomský. V Partii 21. 3. dodál: „Kdy děti do školy? No zítra je pondělí, tak zítra!“
První průzkum, který odhaduje výsledky nadcházejcích eurovoleb, vypadá pro Svobodné nadějněji než před 10 lety touto dobou, kdy se Svobodní blížili ke svému prvnímu většímu úspěchu. Svobodné by do eurovoleb volilo pravděpodobně 2,9 %. Při možná dvojnásobné volební účasti by Svobodní mohli získat větší počet absolutních hlasů než tehdy.
Z tiskového sdělení STEM/MARK:
V tuto chvíli by volby do EP vyhrálo hnutí ANO
Odhadovali bychom v tuto chvíli výsledek voleb do Evropského parlamentu, pak by z nich profitovaly spíše opoziční strany. Je ale zapotřebí brát tento odhad s velkou opatrností z hlediska toho, jak daleko, a jak specifické evropské volby – hlavně vzhledem k nižší účasti – vlastně jsou. I tak je z tohoto odhadu vidět, že vládní strany (alespoň v porovnání s výsledkem posledních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021) v tuto chvíli ztrácejí, což může být dáno například aktuálním ekonomickým děním, navazující stávkou odborů či nedostatečně řešené vládní priority – školství. Na druhou stranu jsou to právě aktuální vládní strany, které nakonec k těmto volbám dokážou častěji své voliče dostat (z hlediska jejich sociodemografického profilu a vnímání EU).
Při zohlednění volebních preferencí, zvažovaných variantách, zájmu o problematiku EU a na základě deklarované účasti v předchozích volbách, STEM/MARK odhadl podporu ANO na úrovni 33,8 procenta. Koalice SPOLU by získala 15 procent, SPD 14,7 procenta a Piráti 11,4 procenta. Hnutí STAN přisuzuje agentura podporu ve výši 7,3 procenta a KSČM 5,4 procenta. SOCDEM by mohla získat 3,6 a Svobodní 2,9 procenta.
Odhad výsledku voleb do Evropského parlamentu, kdyby se hypoteticky konaly v listopadu 2023
Zajímavý pohled se nabízí, pokud se z hlediska možného volebního výsledku podíváme na volební potenciál (maximální možný zisk od všech zvažujících voličů). Z tohoto pohledu rostou šance především STAN (možnost dosáhnout až 11 %), KSČM (až 9 %), Svobodní (až 5 %) či ČSSD (až 5 %).
„Bude hodně záležet jaké – širokou veřejností známé – osobnosti dokážou kandidující strany a hnutí na svou stranu natáhnout. Díky principu kroužkování – které má velkou váhu díky nízké účasti – se stejně jako v posledních evropských volbách můžeme dočkat některých skokanů z nižších příček až na ty nejvyšší. V dalším ohledu bude záležet na nastolených tématech v kampani a vysvětlování, v čem nám vlastně evropská unie prospívá,“ zakončuje Jan Burianec ze STEM/MARK.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1010 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Přihlíženo je též k socio-ekonomickému postavení a prezidentské volbě 2023. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sběr dat probíhal od 23. 11. do 28. 11. 2023.
Kdo se nebojí vyhrnout si rukávy, může se přidat!
Libor Vondráček, předseda
