Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty
Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“
V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.
Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.
Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“
Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.
Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.
Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.
Spor o dluh: kdo je „levicový“?
Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.
Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.
Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.
Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí
Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.
ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.
Stropy, Polsko, Maďarsko a daně
Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.
K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.
Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“
V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.
Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.
Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.
Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.
Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.
Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“
Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“
Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.
Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA
Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“
Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“
Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost
K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“
Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“
Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement
Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“
Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.
Rozšířená reportáž z pořadu 360° CNN Prima NEWS (6. března) s Liborem Vondráčkem a Pavlem Žáčkem (ODS) se soustředila na nevolbu Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny, rozpočet na obranu, repatriaci z Blízkého východu a let Miloše Vystrčila na paralympiádu. Vondráček výrazně odmítl Rakušana kvůli jeho minulosti s cenzurou a obhajoval koaliční linii v obraně i krizi.
Nejvýraznější moment: Libor Vondráček jasně prohlásil, že Vít Rakušan (STAN) ode mě nikdy hlas nedostane na místopředsedu Sněmovny. Důvod? „Osoba, která stála za žádostí vypnout weby, vyhlásila válku dezinformátorům a chtěla roubíky – to je citlivá otázka pro naše voliče.“
Připomněl Rakušanovo zapojení do kauzy Dozimetr a důraz na svobodu slova: „STAN má nárok na pozici jako třetí největší klub, ale pokud nominují někoho pochybně zapleteného, nebude úspěšný.“ Srovnal s minulostí, kdy Radek Vondráček nebyl zvolen kvůli „kytarovému“ argumentu opozice (pětikoalice vs. opozice 1:5, nyní 3:1). Na otázku revanše: „Nevnímám to tak, vstupuji s čistým štítem.“ Tajná volba zajišťuje svobodu, ale „nestydím se za svůj postoj – Rakušan je problém pro svobodu slova.“
Žáček to viděl jako „negativní lustrování“ Babišem za analýzu spolupráce se StB, ale Vondráček: „Nezaznamenal jsem takový argument, jde o svobodu slova.“ Moderátor upozornil na vysoké počty proti Rakušanovi.
Obrana: 2,1% HDP efektivně, ne slepě podle USA
Americký velvyslanec varoval: „Snížení výdajů ohrozí NATO.“ Žáček: „Hazard s bezpečností, hrozí 1,8% – kličkování SPD.“
Vondráček: „Zvyšujeme na 2,1% HDP efektivně – ne dražší F-35 nebo neznámé drony jako Fialova vláda. Voliči rozhodli, ne velvyslanec.“ Na 155 miliard MO (1,7%): „Bezpečnost je multirezortní, ministr Zůna ví, co započítat.“ Trumpovo vyhrožování Španělsku? „Nemůžeme skákat, jak pískají USA, ale budeme plnohodnotným partnerem.“
Repatriace: Ne chaos, ale složité sloty a bezpečnost
K nejasnostem repatriačních letů (zdarma vs. placené 15 000 Kč): „Zdarma jsou jen vládou pořádané lety pro lidi na vlastní pěst bez cestovky; komerční lety pro balíčky cestovních kanceláří,“ vysvětlil Vondráček. Pochválil autobusy z Kataru (16hodinová cesta) a připustil chaos kvůli slotům: „Situace se dramaticky mění, piloty nelze riskovat.“ Na Babišovu komunikaci: „Vždy je prostor pro zlepšení, ale když nejsme u rozhodování, kritizovat je snadné.“
Žáček pochválil Macinku, kritizoval Babišův „covidový chaos“. Vondráček: „Všichni dělají maximum, armáda by pomohla velkými letadly, ale technicky nelze.“
Vystrčilova Kasa: Symbolika a mikromanagement
Vondráček kritizoval let Miloše Vystrčila Kasa na paralympiádu: „Na poslední chvíli, přestože kritizoval účast sportovců – proč ne linkový let jako prezident?“ Armáda vyhodnotila, ale „symbolika je zvláštní.“ Na Babišův „zákaz“: „Nevím, vykomunikují si to.“
Žáček: „Kasa není důstojná pro ústavní činitele, škoda absence větších letadel pro repatriaci.“ Vystrčil měl souhlas předem, zákaz přišel pozdě.
Libor Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu
Předseda Svobodných a poslanec za SPD Libor Vondráček byl 5. března hostem podcastu „Ptám se já“ (Hard Talk Seznam Zpráv) s moderátorkou Marií Bastlovou, kde komentoval nevydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Sněmovny Tomia Okamury v kauzách Čapí hnízdo a plakát. Babiš stíhání označil za politicky motivované, Sněmovna oba poslance nevydala navzdory opozičnímu odporu. Vondráček neočekává dramatické změny v koalici: „Konspirační teorie, nepropadl jsem panice ani hysterii. Změny budou malé.“ Diskuse z prostor Sněmovny se dotkla imunity, očkování, EET, inkluze, obrany a práce poslankyně Markéty Šichtařové.
Sněmovna poslance nevydala kvůli politické motivaci stíhání
Vondráček jednoznačně podpořil nevydání Okamury a označil ho za ochranu před politickým stíháním. „Imunita chrání poslance za plakát a názor – ať se mi líbí nebo ne,“ uvedl a připomněl, že takové kauzy nesmí vést k zbavení ochrany. U Babiše poukázal na anomálie v kauze Čapí hnízdo, která trvá přes deset let. „Byl třikrát vydán, vrchní soud narušil dvojinstančnost nižší instance – systém to umožňuje,“ reagoval na Bastlovu námitku protahování advokáty.
O vlivu na koalici má jasný názor. „Občané řeší své problémy, ne imunitu. Opozice nemá návrhy na reformu, jen mediální zkratky,“ kritizoval a připomněl logickou časovou posloupnost hlasování o důvěře vlády a imunita.
Voliči kritizují očkování i EET, Vondráček doufá v kompromisy
Mezi hlavní stížnosti voličů Svobodných patří národní očkovací strategie i elektronická evidence tržeb. „Strategie nevyplývá z programového prohlášení, předchozí vláda tlačila na covid očkování – propouštěli IZS proti vůli,“ vysvětlil. Varoval před mRNA vakcínami u dětí a osobně přiznal: „Hexavakcínu bych neudělal, imunita se rozvíjí do 6–8 měsíců.“
Věří v ústupky ministra Vojtěcha díky diskuzím. „Náměstek Kettner dohlíží, verze se změní zásadně,“ doufal a EET označil za zbytečnou překážku. „Svobodní by to nezaváděli, i malá bariéra podnikatelům vadí – milionový obrat je stále nástroj.“
Inkluze potřebuje zásadní revizi kvůli prospěchu dětí a učitelů
Vondráček prosazuje změny v inkluzi primárně v zájmu dětí, učitelů a rodičů. „Vedlejší efekt je úspora miliard, ale hlavní důvod je prospěch žáků,“ zdůraznil a navrhl speciální třídy v běžných školách. Ty by měly přijmout děti s poruchami chování, které ruší výuku. „Ostatní žáci nesmí trpět, zatímco rušitelé brání v učení,“ vysvětlil řešení.
Tělesně handicapovaní žáci zůstanou v běžných třídách. „Děti se potkávají na tělocviku, v jídelně i na kroužcích – žádná segregace není,“ upřesnil a připomněl kompromis s ministrem Plagem. „Původně jsme chtěli zrušení, dosáhli jsme revize v programovém prohlášení.“ Na Bastlovu zmínku o šikaně reagoval: „Rodiče a učitelé vnímají realitu jinak.“
Náčelník Řehka mluví bez analýz, armáda se zaměřuje na efektivitu
Vondráček obhajuje rozhodnutí ministra obrany Zůny o zákazu rozhovorů náčelníka Karla Řehky. „Řehka je voják, ne politik, a v Otázkách Václava Moravce jsou témata politická,“ vysvětlil primární důvod. Kritizoval jeho výroky o letounech L-159. „Nemluvil na základě analýz, domýšlel si, že je můžeme postrádat – ministr to na klubu vysvětlil.“
Předpokládá senátní ambice Řehky a upozornil na aktuální krizi. „Soustřeďte se na Írán, ne na média – všechny síly zapojit do příprav,“ dodal k prioritám. Navíc chce reformu záloh. „Bez rizika nuceného vyslání do Iráku nebo Afghánistánu – vytvořit nový institut pro dobrovolníky s benefity jako řidičák na velká vozidla či zbrojní průkaz.“
Šichtařová přispívá na klubu, její videa slouží jako osvěta
Moderátorka kritizovala absenci návrhů, projevů a členství ve výborech u Markéty Šichtařové. „Žádné veřejné výstupy, jen videa,“ namítla Bastlová. Vondráček obhajoval její přínos. „Připravuje klub studiem sněmovních tisků a diskusemi – její pohledy posilují pozici SPD.“
Preferenční hlasy Markéty Šichtařové podle Vondráčka jasně ukazují důvěru voličů v její odlišný přístup. „Pravda je, že drtivá většina poslanců v tomto volebním období nepředložila žádný sněmovní tisk – skutečná práce probíhá primárně na poslaneckém klubu, kde se po čtyřech letech projeví, který styl je efektivnější,“ zdůraznil. Zaměstnávání partnera jako asistenta za 55 tisíc Kč měsíčně označil za běžnou praxi napříč parlamentní historií. „Asistent sdílí nejdůvěrnější informace, důvěra je zde klíčová – není to ojedinělé, řada senátorů i poslanců volí rodinné nebo blízké osoby,“ objasnil. Její videa považuje za osvětu, nikoli prodej: „Natočila jedno v prostorách Sněmovny, což jsme probrali – už tam nebude natáčet, jedná se o inspirativní obsah pro veřejnost.“
Vláda funguje efektivně podle programu, kandidatura podle průzkumů
Vondráček zdůraznil pragmatický přístup koalice. „Prosadíme sliby – očkování dobrovolné, bezpečí na prvním místě, štíhlý stát jako ve Švýcarsku.“ Osobně plánuje zbrojní průkaz, ale zálohy odmítá kvůli zahraničním rizikům. „Chci být užitečný bez nucené mise.“
Na otázku samostatné kandidatury Svobodných odpověděl opatrně. „Průzkumy ukážou – nechceme propadlé hlasy voličů.“ Celý rozhovor ukázal jeho strategii: imunita chrání politiku před stíháním, vláda se soustředí na efektivitu bez mediálních hysterií.
Úvod: válka, Česko a tisíce uvázlých turistů
Debata, kterou v Událostech, komentářích vedla moderátorka Tereza Řezníčková, se odehrávala na pozadí čtvrtého dne války na Blízkém východě po společných útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské raketové a dronové odvetě. V regionu se podle systému Drozd nacházelo kolem 6 400 registrovaných českých občanů, uzavíral se a znovu otevíral vzdušný prostor, rušily se linky a vláda spouštěla armádní i pronajaté repatriační lety z Egypta, Jordánska a Ománu.
Ve studiu proti sobě usedla poslankyně STAN Barbora Urbanová a na dálku se připojil poslanec za Svobodné a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček. Jejich spor se rychle posunul od konkrétní pomoci turistům k širší otázce, jak Česko zvládá krizovou komunikaci a jak má v neklidném roce 2026 vypadat zahraniční politika malého státu.
Vondráček: stát dělá, co může, kapacity jsou omezené
Na úvodní otázku, jak Česká republika zvládá reakci na rychle se vyhrocující situaci, odpověděl Libor Vondráček obhajobou vlády a státního aparátu. Popsal, že na jednání jejich poslaneckého klubu vystoupil ministr obrany, který poslance informoval o intenzivní koordinaci mezi resorty obrany a zahraničí. Podle Vondráčka dělají „všichni, co mohou“, zásadním limitem jsou ale uzavřené vzdušné prostory v řadě států a omezená možnost plavby lodí, takže návrat domů je logisticky složitý a často riskantní i pro samotné turisty.
Vondráček připomněl, že Spojené arabské emiráty a další státy Perského zálivu se staly oblíbenou destinací posledních let, takže počet Čechů v oblasti není malý. I on sám prý dostává žádosti od zoufalých rodin, aby pomohl s kontakty či informacemi, ale naráží na stejná omezení jako vláda: uzavřené nebe, přetížené linky a omezené kapacity armádních letounů typu Casa a airbusů, které ministerstvo obrany nasadilo k repatriaci.
Z jeho slov se vinul hlavní apel: kdo může, ať do oblasti nyní necestuje, aby si „nepřidělával starosti“. V době, kdy do Prahy dorazil první armádní speciál z Jordánska a další lety z Ománu a Egypta se chystaly na noc a ráno, se tak snažil veřejnost spíše uklidnit než vyvolávat dojem, že stát situaci nezvládá.
Spor o komunikaci: systém vs. „telefon na premiéra“
Barbora Urbanová postavila proti Vondráčkovu popisu limitů státní moci tvrdou kritiku vládní komunikace. Připomněla, že o víkendu a v pondělí ráno podle ní prakticky neexistovala srozumitelná strategická komunikace státu, lidé v hotelích v Dubaji či na přestupních destinacích v regionu sledovali Českou televizi a rozhlas, ale ministra zahraničí v klíčových hodinách neviděli.
Urbanová argumentovala, že právě takové chvíle ukazují, jak chybí centrální útvar strategické komunikace, který koalice po nástupu k moci zrušila bez adekvátní náhrady. Podle ní by systém typu Drozd mohl být rozšířen i o notifikace a praktické návody, nejen o suché sdělení „zůstaňte na místě a zachovejte klid“. Připomněla i konkrétní dotazy lidí na léky nebo délku pobytu v odříznuté destinaci – témata, která by podle ní měl stát aktivně řešit, místo aby je nechal na improvizaci jednotlivců.
Do debaty vnesla i symbolický motiv „covidových časů“, kdy premiér oznamoval v televizi ceny taxíků k hranicím. Také nyní jí vadilo, že Andrej Babiš se chlubí telefonáty s jednotlivými občany, čímž podle ní vzniká dojem, že bez kontaktu na předsedu vlády se člověk nedostane domů. Urbanová žádala systémová řešení, ne osobní mikromanagement.
Vondráček na tuto kritiku reagoval s tím, že by z celé situace nerad dělal politikum. Připomněl, že v minulých letech stát investoval „miliony a desítky milionů“ do strategické komunikace a že pokud by byla tak skvělá, jak se prezentovalo, lidé by už dávno věděli, jak se v podobných krizích chovat. Zmínil i příručku „72 hodin“, která má občany naučit připravit se na mimořádné události, a naznačil, že její pozdní vznik a slabý dopad nejsou vinou současné vlády.
Současně ale zůstal ve stejné linii: i kdyby u moci byla jiná garnitura, zásadně lépe by podle něj situaci nezvládla, protože fyzické kapacity repatriačních letů a omezení v regionu by zůstaly stejné.
Zahraniční politika: mezinárodní právo, Írán a Spojené státy
Debata se pak stočila k otázce, zda má Sněmovna přijmout usnesení, které by výslovně podpořilo české spojence, zejména Spojené státy a Izrael, a jasně se postavilo k útokům na Írán. Občanská demokratická strana se o takové usnesení pokusila, ale poslanci ho ani nezařadili na program schůze.
Vondráček odmítl, že by vláda potřebovala od ODS rady, jak dělat zahraniční politiku, a tvrdil, že výsledky posledních týdnů a měsíců – zejména zlepšení vztahů se Spojenými státy – jsou viditelné samy o sobě. Podle něj mezinárodní hráči nepotřebují sledovat, jak se česká Sněmovna hádá o rezolucích, zvlášť v době, kdy už nyní kvůli době jednání leží ve Sněmovně řada odložených zákonů.
Na otázku, zda Česká republika stojí za Spojenými státy a Izraelem, odpověděl s odkazem na programové prohlášení vlády: v první řadě prý stojíme za mezinárodním právem a suverenitou států, což podle něj platí jak pro Ukrajinu, tak pro aktuální konflikt s Íránem. Pokud Spojené státy mezinárodní právo neporušily, nemusejí se podle něj ničeho bát, ale Česká republika nemá potřebu to zvlášť deklarovat novým usnesením.
Zároveň varoval před „preventivními útoky“ a připomněl zkušenost z roku 2003, kdy americký ministr zahraničí Colin Powell ve Valném shromáždění OSN obhajoval invazi do Iráku údajnými zbraněmi hromadného ničení. Obával se, aby se podobný narativ nestal znovu záminkou pro vojenské operace, které by jinak těžko hledaly oporu v právu, a aby se na tento příklad neodvolávaly i jiné mocnosti, které by chtěly ospravedlnit své zásahy.
Na doplňující dotazy, zda existuje uvnitř vládního uskupení a spřízněných stran – ANO, Motoristé, SPD – jasná společná linie k íránskému konfliktu, připustil, že programové prohlášení otázku Íránu výslovně neřeší a vyprofilovaná pozice zatím neexistuje. Podle něj ale může být Česká republika spolehlivým spojencem Spojených států v rámci NATO, a přesto upozorňovat na možná porušování mezinárodního práva – a že zaznívání takových hlasů v české debatě považuje za užitečné.
Urbanová: svět nečeká, až se koalice shodne
Barbora Urbanová využila Vondráčkova přiznání, že vláda nemá k Íránu pevně formulovanou politiku, k širší kritice. Podle ní to není „přítomná otázka“ jen v programovém prohlášení, ale realita, která ovlivňuje ceny plynu a ropy, rozpočty domácností, bezpečnost Evropy i tlak na obranné rozpočty.
Připomněla, že i válka na Ukrajině, kterou Rusko dál vede a při níž umírají civilisté, nebyla v programových dokumentech předem popsána, ale Česko se muselo rychle zorientovat a zaujmout jasný postoj. Kritizovala současnou vládu, že navrhuje snížení rozpočtu na obranu právě ve chvíli, kdy se situace na Blízkém východě vyhrocuje a ruská agrese neskončila.
Zároveň zdůraznila, že nechce po 108 vládních poslancích jednotu v každém detailu, ale očekává jasnou, srozumitelnou „českou pozici“ v nebezpečném světě roku 2026. Odmítla jakýkoli náznak sympatií k íránskému režimu, který označila za zrůdný a odpovědný za vraždění vlastních občanů, ale současně upozornila, že veřejnost ani poslanci nemají dost informací, aby mohli definitivně posoudit odůvodněnost americko-izraelského útoku.
Urbanová vidí problém i v tom, že kabinet nedává prostor plnohodnotné parlamentní debatě o tak zásadních otázkách. Připomněla, že koalice neumožnila zařazení bodu k Blízkému východu na program, zatímco Sněmovna podle ní „hodiny“ řeší symbolické dny a dílčí novely, jako byl například bod o týrání zvířat. Její výtka mířila k tomu, že místo seriózní debaty o válce a dopadech na české občany se poslanci věnují vedlejším tématům.
Naslouchání a realita cen: co Sněmovna může a nemůže
Moderátorka v závěru připomněla výzvu prezidenta, aby si poslanci víc naslouchali. Vondráček trval na tom, že debata ve Sněmovně probíhá – jen ne v podobě samostatného bodu, ale v rámci projednávání programu, což označil za „folklor“, kdy se u bodu o programu mluví o všech možných tématech.
Znovu citoval programové prohlášení: Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států, podporovat diplomatické kroky k ukončení války na Ukrajině a eliminovat rizika války v Evropě. Připustil, že válka na Blízkém východě není válkou „v Evropě“, ale princip respektu k mezinárodnímu právu se podle něj vztahuje i na ni.
Současně zchladil očekávání, že vnitrostátní debaty mohou ovlivnit každodenní realitu: ceny benzínu a ropy podle něj porostou bez ohledu na to, zda se o konfliktu bude v českém parlamentu mluvit hodinu, nebo deset hodin. Česko může vyzývat k deeskalaci a usilovat o zprovoznění klíčových tras, jako je Hormuzský průliv, ale rozhodující tahy se dějí jinde.
Záběr z letiště: krizová operace v přímém přenosu
Televizní reportáž po skončení politického duelu přesunula pozornost z abstraktní diplomacie k velmi konkrétnímu obrazu: na čtvrtý terminál pražského letiště právě dorazil první armádní letoun z Jordánska s asi 40 Čechy na palubě. Redaktorka Kateřina Golasovská popsala, že další, větší airbus z Ománu s až stovkou cestujících se čeká v noci a nad ránem má dorazit letoun Casa z Egypta, po dočerpání paliva a výměně posádek se pak stroje vrátí zpět pro další lidi.
Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o „rozsáhlejší operaci než poslat jedno letadlo na jedno místo“, která musí reagovat na počasí, typ letadel i přelety nad jednotlivými státy, a potvrdil, že Česko repatriuje své občany zároveň ze tří zemí. V regionu přitom podle aktuálních dat systému Drozd zůstává přes šest tisíc českých občanů, kteří se postupně snaží dostat domů i s pomocí komerčních letů, například společnosti Smartwings.
Reportáž tak v několika minutách ukázala dvě tváře stejné krize: složité politické hledání postoje mezi loajalitou ke spojencům a respektem k mezinárodnímu právu a vedle toho praktickou snahu dostat v co nejkratší době domů tisíce turistů, kteří se ocitli v regionu, kde opět padají rakety a uzavírají se letiště.
Libor Vondráček v této mozaice vystoupil jako politik, který se snaží zdůraznit omezené kapacity českého státu, varovat před opakováním chyb z irácké války, a přitom se nenechat vtáhnout do obviňování vlády z totálního selhání. Urbanová oproti tomu tlačila na systémovou přípravu, jasnou „českou“ pozici a silnější roli parlamentu i strategické komunikace. Napětí mezi těmito dvěma pohledy definovalo tón celého pořadu.
V pořadu Napřímo (TN Live) ze dne 3. března vystoupil Libor Vondráček jako host debatního rozhovoru vedeného moderátorem Markem Brunou, přičemž už v úvodu byl představen jako poslanec a předseda Svobodných. Vondráček v průběhu rozhovoru komentoval několik okruhů: vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopady na Česko, otázku obranných výdajů a fungování armády, roli prezidenta i budoucí prezidentské volby, vnitřní soudržnost poslaneckého klubu SPD a také sporné body koaliční politiky – od očkovací strategie až po EET 2.0.
Blízký východ: zdrženlivost a důraz na právo
Vondráček stavěl svou úvodní linii na skepsi vůči „preventivním“ zásahům a na tom, že se nemá ospravedlňovat postup, který může do budoucna vytvářet precedent pro další konflikty. Současně zdůrazňoval rozměr mezinárodního práva a varoval před tím, že široké legitimizování preventivních úderů může zvýšit pravděpodobnost válek v budoucnosti.
V praktické rovině přenesl téma na bezpečnost českých občanů v regionu: apeloval na klid bez paniky, ale také na obezřetnost a omezení cest do rizikových oblastí, dokud probíhá eskalace. Připomněl rovněž, že deeskalace je podle něj žádoucí i kvůli rizikům pro Čechy v širším okolí konfliktu.
Dopady na Česko: ropa, ceny a „nepřestřelit priority“
Na otázku dopadů eskalace na ČR Vondráček mluvil hlavně o ekonomické stopě konfliktu, zejména o tlaku na ceny ropy a pohonných hmot v situaci, kdy je narušen provoz klíčové přepravní trasy. Zároveň ale odmítal, aby se česká bezpečnostní a rozpočtová politika začala řídit jen aktuálním vývojem na Blízkém východě; podle něj má výstavba armády probíhat strategicky a postupně.
V debatě o obraně rozlišoval mezi „relativním snížením“ a celkovou úrovní výdajů a tvrdil, že celkově mají být výdaje nad 2 % HDP (zmiňoval 2,1 %) i díky započtení více resortů. Škrty (uváděl 21 miliard oproti původnímu plánu) rámoval tak, že nemají zastavit již připravené projekty, a současně kritizoval některé předchozí nákupy a způsob zadávání.
Vláda, prezident a prezidentské volby
K očekáváním od vystoupení prezidenta Petra Pavla ve Sněmovně byl Vondráček spíše skeptický a naznačoval, že by chtěl slyšet vysvětlení k tomu, jak prezident vykládá své pravomoci. V části o příští prezidentské volbě připustil, že se diskutují různá jména, ale odmítal v tuto chvíli označit jednoho „horkého favorita“; v určitém momentu zmiňoval i Filipa Turka jako potenciálně vhodného vyzyvatele.
Jednota klubu a domácí spory: referendum, očkování, EET 2.0
K fungování poslaneckého klubu SPD (15 členů, více proudů) Vondráček uváděl, že jednotu staví na programových závazcích vůči voličům a že u klíčových právních témat necítí zásadní vnitřní spory. U celostátního referenda popsal kompromisní podobu, která má mít výjimky pro členství v EU a NATO, a připomínal potřebu ústavní většiny. U Národní očkovací strategie zdůraznil princip dobrovolnosti u dospělých a odmítání „bonifikace“ práv podle očkování, zároveň kritizoval inspiraci doporučeními WHO a volal po opatrnosti v nastavování cílů a kampaní. V závěru rozhovoru přišla EET 2.0: Vondráček ji popsal jako koaliční kompromis, který by Svobodní sami nenavrhovali, a i když nechtěl vyvolávat dojem, že cílem je návrh potopit, připustil osobní dilema, zda pro něj při finálním hlasování zvedne ruku
12.03.
12.03.
Video
Vondráček v 360° CNN Prima NEWS: Rozpočet realita, obrana 2,1%, zdražení nafty
Číst více