Video
Video
Lékař a místopředseda Svobodných: Chovají se k nám jako k ovcím. Pseudoodborníci jako Flegr, profesor životního prostředí. Zdravotnický bizár
Miroslav Havrda je lékař, ale současně místopředseda Svobodných. Události posledního roku, kdy za „lékaře“ směla hovořit pouze jedna vybraná skupina s jedním názorem na pandemii, hodnotí jako „covidovou totalitu“. O vládě říká: „Chová se k nám jako ke stádu hloupých a nesvéprávných ovcí, které je potřeba organizovat a co nejvíce je přitom ostříhat“.
Jste lékař a lékařská věda se v posledním roce a půl stala tou suverénně nejdiskutovanější. K medicínským otázkám se vyjadřoval doslova kdekdo. Jak těžké pro vás bylo udržet si v této debatě klid a nadhled?
Ano, těžké, protože debata v médiích (kromě Parlamentních listů a několika málo dalších médií) byla a je převážně jednostranná. Slovo dostávají pouze odborníci, kteří jsou poplatní politickým a možná i ekonomickým zadáním vlády a určitým marketingovým skupinám. Zavírat malé obchody v době pandemie a nechat otevřené supermarkety, nosit povinně roušky na ulici, testovat děti ve školách pochybnými testy a očkovat těhotné ženy jsou jedny z černých zpráv této doby.
Role lékaře vůči pacientovi je z principu autoritativní a pro mnohé ne úplně slučitelná s ideály svobody. Vy jste lékař a zároveň místopředseda strany, která svobodu hájí. Jak se díváte na tento rozpor?
U mne osobně i na mé Podiatrické klinice v Hradci Králové to takto nefunguje. Pacient je pro mne a pro mé zaměstnance vždy partner. Pacient vždy musí dostat komplexní informaci, aby se mohl dobře rozhodnout. To co uvádíte, je pozůstatek z doby socialistického zdravotnictví.
Vámi popsaným způsobem se však ke svým občanům chová naše současná vláda. Chová se k nám jako ke stádu hloupých a nesvéprávných ovcí, které je potřeba organizovat a co nejvíce je přitom ostříhat. Nazývám to covidovou totalitou.
Často se též stalo, že se lékaři, včetně nejvýznamnějších kapacit, neshodli. A často diametrálně. Společnost pak moc nevěděla, co s tím. Jedni nabádali, že lidé mají „poslouchat pana doktora“ a být zodpovědní, jiní protestovali, že pohledů může být více a žádný z nich by neměl být odmítán a třeba označován za „dezinformační“. Co o tom soudíte vy?
Vláda celou dobu hraje pouze na jednu branku a nefér. Např. informuje pouze „o tom skvělém očkování“, ale již zatajuje rizika a zdravotní problémy spojené s očkováním. Jede se linka: „My tě, nesvéprávný občane, zachráníme, i proti tvé vůli. I kdyby to stálo cokoliv. I za cenu ožebračení slušných lidí.“ Komu však šly a jdou do kapes peníze za roušky, za testování, za očkování??? Já se nyní více bojím naší vlády než viru. Ano, virus zabíjel, ale pokud by občané věděli, jak se mají chovat, jak předcházet nemoci, jak se co nejefektivněji bránit při začátku nemoci, kdyby se řádně léčilo v ambulancích a v nemocnicích, mohlo umřít podstatně méně lidí. Došlo k obrovskému zanedbání péče o chronicky nemocné jedince také tím, že lidé byli tak vystrašeni, že nechodili na preventivní prohlídky, nebyla dispenzární péče a normální léčba byla prostě odložena.
Došlo a dochází k obrovské manipulaci ze strany zejména České televize, a dalších významných médií, která nepřipustila do diskuzí odborníky s odlišnými názory a dávala prostor jenom jedné straně strašičů, testovačů a covidistů. Došlo také k obrovskému selhání lékařských a odborných špiček, i když ne všech. Byla opakovaně prokázána manipulace s čísly a s fakty a pouze jednostranný pohled vládních špiček s podporou tzv. bruselské pětky v parlamentu vyústil ke schválení zoufalého Pandemického zákona, který platí doposud, kdy zde již několik měsíců není ani epidemie a ani pandemie. Epidemie je situace, kde onemocní, zdůrazňuji onemocní 16 000 lidí na 100 000 obyvatel.
My jsme v situaci, kdy je nakažených (nikoliv nemocných!) 16 lidí na 100 000 obyvatel. Na co si to tedy zde hrajeme? Komu to slouží? Slušným a zodpovědným občanům tedy určitě ne.
Některým expertům bylo z jedné strany vytýkáno, že nebezpečí pandemie příliš zlehčovali, druhým naopak z druhé strany, že občany příliš strašili. Kdo podle vás v této debatě zaznamenal nejšílenější exces či „úlet“?
Největší úlet zaznamenal profesor životního prostředí Jaroslav Flegr, který strašil občany mrazáky plnými mrtvol. To byla podle mne poplašná zpráva na hranici žalovatelnosti. Asi druhým strašičem bych vyhodnotil prezidenta ČLK Milana Kubka, který v době, kdy již nikdo roušku nenosil, se dobrovolně dusil s respirátorem na nose. A třetím adeptem a bronzovou medaili bych dal profesoru Petru Ahrenbergerovi, který kromě obrovského střetu zájmů, zatajených polností a nemovitostí přiznal, že vydává sice nezákonné vyhlášky, ale že je to vlastně ve prospěch našich občanů.
K pandemii se ale nevyjadřovali jen lékaři, ale i experti z jiných oborů. Když odečteme biochemiky, kteří k tomu ještě mají oborem docela blízko, tak se najednou vyjadřovali i statistici, matematici nebo „datoví vědci“. Jak fundovaný pohled na pandemii podle vás dokážou poskytnout lidé z těchto oborů?
Opět zde byli medializováni jenom vybraní (pseudo)odborníci ze skupiny MeSES a Sníh. Jako by zde již nebyl nikdo další. Vakcinologové, imunologové, lékaři, biochemici, matematici a právníci, kteří neměli ten správný názor, ti slovo nedostali nebo byli umlčováni a mediálně diskriminováni.
Nesvoboda, mediální totalita, která se velmi blíží cenzuře před rokem 1989.
Lidé byli lákáni na očkování se sloganem „tečka za koronavirem“ a bylo jim slibováno, že po očkování budou moci žít plnohodnotný život. Tyto výhody dokonce jmenovaly lékařské kapacity jako důvod pro očkování v případě, že člověk má po prodělaném covidu protilátky a medicínský smysl očkování je u něj sporný. Teď ze slov ministra zdravotnictví vyplývá, že lidé i po očkování budou muset plnit určité povinnosti a strpět určité zásahy. Nemohou to občané vnímat tak, že byli reklamou oklamáni?
Očkování je i nadále dle evropské právní a odborné autority dobrovolné. Jakékoliv znevýhodňování neočkovaných je nezákonné. Očkování není žádnou tečkou, řekl bych, že se jedná o pomlčku, neboť se již nyní uvažuje o třetí dávce vakcíny pro velkou skupinu obyvatel. Místo toho, abychom se snažili naočkovat nejvíce ohrožené, a to asi půl milionu osob nad 65 let, které očkování doposud nepodstoupily, snaží se covidisté alibisticky naočkovat stále mladší ročníky dětí a dokonce si dovolují sáhnout i na těhotné ženy. Očkování u nás již není problém zdravotní, ale problém politický a ekonomický. Copak se očkují děti a mladí lidé aby neonemocněli? Nikoliv! Tito lidé se „dobrovolně“ na základě obrovské mediální masáže očkují proto, aby mohli tzv. normálně žít, cestovat, jít si zacvičit, podívat se na fotbal nebo jít na jídlo do restaurace. A ostatní, ti zdraví, ti s dobrou imunitou a dobrými protilátkami, snad mají sedět doma? Opět jde o obraz falešné covidové totality. Očkovaný může být také pozitivní a dokonce může i onemocnět. Obávám se, že při zjevném nadbytku vakcín, které jsou v ČR k dispozici, budou prohlášeny za potencionální roznašeče viru domácí zvířata, např. psi a kočky. A také asi budeme brzy očkovat již velmi malé děti, abychom zabránili nárůstu infekce, která zde již dávno není.
Mělo by vůbec rozhodování o lidském zdraví být předmětem reklamy? A kde je v tomto směru hranice mezi „osvětou“ a nátlakem?
Nikoliv. Jde o falešnou a lživou manipulaci organizovanou státem s vystrašenými lidmi. Nedivím se jim, že jich již mnoho rezignovalo. 31. srpna bude demonstrace v Ostravě a 5. září na Staroměstském náměstí v Praze. Požádáme aktuálního ministra zdravotnictví, aby to vysvětlil obyčejným lidem!
V očkovacím centru na pražském hlavním nádraží jsou očkovaní lidé prezentováni jako „hrdinové s tečkou“. Co říci na tuto kampaň, která z rozhodnutí o svém zdravotním stavu dělá akt hrdinství a společenského prospěchu? Mělo by se očkování prezentovat takto, jako „služba společnosti“?
Žádný společenský prospěch ani veřejné zdraví neexistuje. To je marxistický slovník. Existuje pouze můj prospěch a moje zdraví, prospěch a zdraví mé rodiny. Pokud po aplikaci vakcíny zemřu, nebo onemocní moje dítě, budu šťasten, že jsem pomohl společnosti?
Víte co? Mnoho lidí má po očkování menší i větší zdravotní problémy a chodí s nimi k lékařům a do nemocnic. Zde podle mých osobních zkušeností dochází k zatajování potíží v souvislosti s očkováním. Potom není potřeba ani manipulovat statistiky, které vždy vyjdou tak, jak je potřeba. Ti lidé, co mají problémy po očkování v marketu, či na nádraží, by si i v případě komplikací měli stěžovat zde.
Nemáte pocit, že se za poslední rok změnil pohled veřejnosti na to, co znamená „být nemocný“? Dříve se to bralo tak, že nemocný je ten, kdo má příznaky. Teď čím dál více lidí zastává názor, že nemocný je ten, komu vyšel pozitivně jakýsi test. Co jako lékař na tuto změnu uvažování říkáte?
Je to zdravotnický bizár. Nemocný člověk je ten, kterému nemoc určí lékař. Nějaká positivita zjišťovaná pochybným testem je pouze varováním a známkou případné budoucí nemoci, ale nemusí to znamenat vůbec nic. I v nedávné minulosti při chřipkové epidemii umírali u nás stovky a tisíce lidí navíc, ale nikdo z toho nedělal vědu. Nikdo se netestoval a normálně se léčilo. Je potřeba se ptát, komu tento stav vyhovuje, kdo z něho profituje a kdo si vytáhl černého Petra!?
MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany, garant pro oblast zdravotnictví
Zdroj: zde.
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
„Na demonstraci vyhrožovali násilím, policie nesmí zaspat s monitorováním,“ říká David Bohbot bezpečnostní expert Svobodných
O tom, jak dlouho bude Evropa bezpečným místem pro život a zda jsme připraveni bránit naši vlast a hodnoty, hovořili v pořadu Rozhovoru s…, který vysílá Regionální televize, vojenský analytik Jaroslav Štefec a bezpečnostní expert, rodák z Izraele, David Bohbot.
Podle Davida Bohbota je důležité připravit se možnost občanské války v Evropě a mít na ní připravenou odpověď i v legislativě. Jaroslav Štefec následně uvedl, že veliký problém je radikalizace muslimů a migrační krize v EU. „Česká republika je srdce Evropy a pokud nějaká choroba zachvátí organismus, tak tomu srdci se nevyhne,“ uvedl Štefec. „Islám je plíživá okupace a ono, ačkoliv si to nechcete přiznat, k tomu dochází i u nás,“ dodává.
„SPD moc hezky definovala problém, řekla nám, co jim vadí a uvedla ho do povědomí. Neřekli ale jak postupovat. Zatímco my v nedávno vytvořené koalice Svobodní, Trikolóra a Soukromníci jsme připravili plán krok za krokem, jak reagovat na reálnou hrozbu. Jsme pár kroků dopředu a máme připravené řešení,“ říká David Bohbot. Podle vojenského analytika Jaroslav Štefce se naše spojenectví s EU neprojevilo nijak pozitivně. Konkrétně hovořil o zvládnutí koronakrize. „Evropská unie minimálně rok tápala, než se začalo něco dělat. To, co z hlediska vakcín vyjednala, skončilo objektivně katastrofou. Způsob, jakým se k tomu postavilo vedené Evropské unie byl velice špatný,“ dodává. Stejná situace je prý i s migrační krizí. Jen analyzují a mluví, ale konkrétní opatření nejsou žádná.
V pořadu se také debatovalo o tématu zavedení povinné vojenské služby. Rodák z Izraele uvedl, že vojenská služba je v jeho rodné zemi důležitá. „Každý tam je voják, do věku 68 a i po. Česká republika ale zatím nemůže mít povinnou vojenskou službu,“ řekl David Bohbot. Prozatím bychom o ni měli jen diskutovat s ostatními v EU a vysvětlovat, že by k tomu mohlo dojít. Podle Jaroslava Štefce je také potřeba připravovat lidi na situaci, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost, a to již od škol a dělat různá školení. Děti by se měly dozvídat, že svět kolem nás není bezpečný. Politici však podle něj nejsou odborníci na bezpečnostní věci. „A proto by měl existovat specifický poradní orgán, který bude sloužit vládě při rozhodování v problémových případech,“ dodává Štefec.
Celý rozhovor najdete na parlamentních listech
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Svobodní si připomněli Den vítězství konce druhé světové války.
Napříč Českou republikou jsme si připomněli den #vítězstvísvobody – 8. května. Již dopoledne si připomněli 76 let od konce druhé světové války místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově Hradci nebo náš předseda Libor Vondráček s dalšími Jihočechy v Písku.
Libor Vondráček: “8. 5. 1945 – Den osvobození. Den #vítězstvísvobody. Připomínat si hrdinství našich předků i spojeneckých armád je nejen slušné a uctivé, ale i velice poučné. V boj proti totalitě se totiž skrývá mnoho pravd, které jsou platné i dnes. Hrdinům druhé světové války tak patří velký dík nejen za to, že bojovali za svobodu nás, svých potomků. Patří jim i velký dík za to, že jsou pro nás jejich příběhy dodnes velkou inspirací a silnou morální motivací se své svobody za žádných okolností nevzdávat bez boje. I proto jsme si na dvou místech v Písku připomněli události staré 76 let. U podolského mostu a památníku dvou armád jsem byl s Jihočeským krajským předsedou, Alešem Procházkou a místopředsedou Janem Kadlecem.“ Od 14:00 oslavy pokračovaly v Holešovicích, kde proběhl den #vítězstvísvobody s Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky.
Vondráček: „Svobodu slova potřebujeme jako kyslík. Díky ní se dozvídáme vše, třeba i co je zač pan Etzler“
„Nikdo nám nesmí určovat, jak máme omezovat svobodu slova, jak máme přijímat migranty, jaká zde má být zbraňová legislativa nebo jaké mají být v Česku daně,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček. Velmi nelibě nese aktivitu spolku Evropské hodnoty, jehož seznam dezinformátorů už k reakci přiměl třeba Janka Ledeckého a Daniela Landu, kritický je ale také třeba k činnosti českých elfů nebo novináře Tomáše Etzlera. „Nemám nic proti jejich činnosti, pokud je placena ze soukromých zdrojů, neřídí se podle nich naše ministerstva, nejsou podle nich vytvářena mocí veřejnou pravidla pro oligopolní sociální sítě nebo podle nich nekomunikují veřejnoprávní média v pořadech, jako je Newsroom, které jsou ostudou české žurnalistiky,“ dodává.
Ministerstvo zdravotnictví loni svůj web obohatilo o sekci o dezinformacích. Mezi jejich šiřitele tam byli zařazeni např. profesor Jiří Beran nebo exprezident Václav Klaus. Informace do této rubriky dodávala firma Semantic Visions analytika Františka Vrabela. Považujete tuto komunikaci od ministerstva zdravotnictví za přínosnou a dobře zvládnutou?
Nálepky o „dezinformátorovi“ často slouží jako zbraň těm, kteří nemají jiný protiargument. Kdyby ministerstvo komunikaci zvládalo, tak nemusí takové nálepky vůbec používat.
Když už jsem ale dostal na tuto sekci dotaz, tak bych rád připomenul, že v této sekci také najdeme výrok, který říká, že nebudou zavedeny žádné vakcinační pasy umožňující návštěvu služeb a obchodů, o kterých se tak hojně diskutuje. To je v rozporu s plány MPO nebo s tím, co říkal Tomáš Zdechovský, vyhlášený lhář a europoslanec v pořadu „Máte slovo“ minulý čtvrtek.
Bylo by hezké, kdyby alespoň v této části ministerstvo zdravotnictví mělo pravdu, ale obávám se, že to dopadne jako obvykle…
Obecně si myslím, že by se ministerstvo zdravotnictví mělo přejmenovat na „ministerstvo nemocnictví“ nebo „ministerstvo pravdy“. Ministerstvo totiž řeší „jednu nemoc“ a boj „za jedinou pravdu“ daleko více než všeobecné zdraví lidí, které svými kroky poškozuje. Pro zdraví nedělá téměř nic, půl roku lidem zakazovalo sport a místo apelu na prevenci lidi pouze vystavovalo psychickému tlaku.
František Vrabel je, např. spolu s Bohumilem Kartousem, také jedním ze zakladatelů spolku Nelež, který se snaží omezit šíření dezinformací odříznutím dezinformačních webů od příjmů z reklamy. Spolek apeluje přímo na firmy, aby inzerovaly jinde. Myšlenka dobrá, ale jak určit, kdo dezinformuje, a kdo už ne? A obligátní otázka, kdo ohlídá hlídače?
Českými elfy (mezi něž Bob Kartous patří) jsou různí lidé nálepkováni a dlouhodobě je likvidována jejich existence na sociálních sítích. Podobé weby jako „Demagog“ či „Manipulátoři“ přitom neměří všem stejným metrem, ale nálepkují jako „lživé“ jen ty výroky, u kterých se jim to hodí.
Nemám nic proti jejich činnosti, pokud je placena ze soukromých zdrojů, neřídí se podle nich naše ministerstva, nejsou podle nich vytvářena mocí veřejnou pravidla pro oligopolní sociální sítě nebo podle nich nekomunikují veřejnoprávní média v pořadech, jako je Newsroom, které jsou ostudou české žurnalistiky.
V Česku dlouhodobě působí neziskové organizace jako třeba Evropské hodnoty, které nedávno označily Janka Ledeckého a Daniela Landu za hlavní šiřitele dezinformací mezi celebritami. Jsou tyto organizace a jejich činnost pro Česko přínosem?
Pro nejrůznější moderní socialisty jistě přínosem jsou. Proto by je měli platit jen a pouze oni, tedy lidé, kteří v nich přínos vidí.
Naopak já, stejně jako Janek Ledecký či Daniel Landa, vnímáme jejich činnost jako škodlivou, a proto by nás nikdo neměl nutit, abychom takové organizace dotovali i z našich daní. Vrcholem drzosti je, když pro pochybné žebříčky takové organizace dostávají prostor například v ČT, která se staví do role jediného objektivního média.
Když si uvědomíme, jak málo prostoru dostává v ČT naše uskupení „Trikolóra Svobodní Soukromníci“, které vykázalo už v pátém průzkumu volební preference minimálně 5 %, v souvislosti s tím, že ČT dává prostor těmto pochybným žebříčkům nebo anketám typu „Kyselý citrón“, pak nevidím jediný důvod, proč by měli všichni majitelé televizních zařízení platit povinné koncesionářské poplatky pro Českou televizi. Daleko férovější by bylo, kdyby se ČT odstátnila, nebo si alespoň lidé mohli vybrat, jaké televizi poplatek pošlou.
Tuším, že kdyby udělala Společnost pro ochranu svobody projevu „žebříček cenzorů“, tak se tím nebude ČT zabývat. Na rozdíl od žebříčku Evropských hodnot si bude muset Společnost platit propagaci z vlastních zdrojů, protože jejich žebříček se do Newsroomu ani do Událostí komentářů nedostane.
V poslední době se tématem svobody slova začínají zabývat i lidé, kteří do té doby byli apolitičtí. Jmenujme třeba nově vzniknuvší Společnost pro ochranu svobody projevu, ve které můžeme najít třeba herního vývojáře Daniela Vávru, publicistu Mariana Kechlibara nebo pivovarníka Stanislava Bernarda. Mohou podle vás podobné iniciativy pomoci k tomu, aby byla svoboda slova uchráněna?
Určitě je to velice záslužná činnost. Proto jsem byl také jedním z prvních petentů petice „Zastavme nové formy cenzury“, kterou právě kolektiv Společnosti vytvořil. Dnes už má petice téměř 23 500 podpisů a to je myslím jasným měřítkem toho, že jde o velice palčivé a aktuální téma. Kromě mě tuto petici podpořil také třeba náš zakladatel Petr Mach nebo senátor Jaroslav Chalupský.
„Svoboda slova je jako kyslík, dokud ji máte, tak si jí nevšímáte, když o ni přijdete, bývá většinou už pozdě na to, s tím něco dělat,“ říká se v jednom videu, které právě Svobodu slova hájí, a myslím, že je to velice trefné pojmenování.
Evropská komise chce zařadit verbální projevy tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy a členským zemím chce sebrat možnost je blíže definovat. Co si o tomto postupu myslíte? Hrozí, že členské státy ztratí kontrolu nad tím, co lze říkat a publikovat?
Svobodní jsou absolutními obránci svobody slova. Odmítáme trestněprávní postihy projevů, kromě přímého návodu k závažným trestným činům, které jsou trestné už ve fázi přípravy (bezprostřední návod k vraždě atd.).
Proto zásadně odmítáme úvahy o kriminalizaci slovních projevů, kterou chce Evropská komise vnutit prostřednictvím Směrnice všem členským státům. To by znamenalo např. to, že Ondřeje Kúdelu, který bude možná trestně stíhaný ve Skotsku, by byly povinny stíhat i naše české orgány činné v trestním řízení. Znamenalo by to v důsledku definitivní konec svobody slova v České republice.
Za kritiku nebo satiru kohokoliv a čehokoliv byste mohli být stíháni. A šest let za dva komentáře na Facebooku by nebyly excesem soudů, ale pravidlem. Přitom svoboda slova je pro společnost velice prospěšná, protože vypoví dost důležité informace o jedinci, který nějaký výrok udělá.
Pro společnost je například velice prospěšné, že pan redaktor Etzler měl možnost na Twitteru napsat o paní Lipovské, že je to „špinavá čubka“. Pro celou společnost je užitečná zpráva o tom, jaký je pan Etzler nebezpečný člověk.
Velmi podobně je prospěšné se o nacistovi dozvědět, že je nacista, nebo o marxistovi, že je marxista. Díky tomu, že má možnost své politické názory projevit, si na něj dají ostatní lidé pozor a on je nemůže tak snadno překvapit. (…)
Celý rozhovor najdete zde.
Mgr. Libor Vondráček, předseda Svobodných
Novinky
Násilí proti politikům narůstá a kandidátka do Senátu za Prahu 4 Markéta Šichtařová se zaměřila na skutečnost, že atentáty páchají mladí dvacetiletí lidé. Jde podle jejích slov o děti frustrované svým životem, které jsou obětí dnešního levicového progresivistického nárokářství, trpící klimatickým žalem a vidinou, že ani do třiceti let nenašetří na vlastní byt. „Tak si svou slávu vezme jinak – vystřílením školy či atentátem,“ uvádí ekonomka Šichtařová.
Ze soboty na neděli našeho času byl ve Spojených státech v Pensylvánii spáchán pokus o atentát na republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa. Útočníkem byl volič republikánů, dvacetiletý student Thomas Matthew Crooks, který byl fanouškem zbraní. Policie jej hned po atentátu zastřelila.
Ekonomka Šichtařová ve svém facebookovém komentáři naráží i na nízký věk střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jímž byl čtyřiadvacetiletý student David Kozák, který loni v prosinci zabil čtrnáct lidí a 25 vážně zranil, sám poté spáchal sebevraždu.
„Dříve častěji bývali atentátníci muži, kteří zabíjeli pro politický názor. Dnes jsou vrazi stále častěji sotva odrostlé děti, které zabíjejí pro svou osobní frustraci ze svého života. Tahle poloviční děcka zabíjejí, protože stále častěji mají mentalitu oběti a považují se za oběť lidské společnosti,“ rozebírá psychiku a motivy mladých atentátníků Markéta Šichtařová, která má jako matka sedmi dětí o mentalitě dnešní mladé generace dobré povědomí.
„Společnost je pak nejlepší rovnou anihilovat, a pokud si tím vydobudou ještě trochu posmrtné slávy, tím líp, protože za svého života nedokázali nic, na co by uměli být hrdí,“ nabízí vhled do myšlení mladých vrahů.
Tahle generace má být podle ekonomky Šichtařové v jistém smyslu skutečně „obětí“ dnešního levicového progresivistického nárokářství, vykořenění z tradičních struktur a hodnot, indoktrinace ve školách.
„Ztratili pevný bod a ideu, ve kterou věřit a za kterou se bít. Na co může být hrdý třeba nějaký dvacetiletý kluk, prošlý inkluzivním školstvím, nejistý si svou identitou, trpící klimatickým žalem, s vědomím, že si dalších třicet let nenašetří ani na byt? Tak si svou slávu vezme jinak – vystřílením školy či atentátem,“ zakončuje Markéta Šichtařová.
Ekonomka Markéta Šichtařová se pro neutěšenou ekonomickou situaci v naší zemi rozhodla, že by chtěla promlouvat do politiky, kandiduje proto do Senátu za Prahu 4, v souboji o tento post se střetne s dosavadním senátorem Jiřím Drahošem, kterého vyzývá k duelu. „V září se utkáme v Praze 4 v senátních volbách. A tak Vás vyzývám: Pojďme se nyní utkat v souboji argumentů, ať mají voliči z čeho vybírat. Nic se nebojte a pojďte do duelu! Kupříkladu XTV ráda duel uspořádá. Pojďte si to se mnou rozdat v klíčových tématech: máme pokračovat v inkluzi ve školství? Máme zakázat spalováky? Máme rozšířit emisní povolenky i na bydlení a dopravu? Máme přijmout euro? Máme se vzepřít migračnímu paktu? A co jste udělal pro Prahu 4? Tak co, pane Drahoši, utkáme se? Vaše Markéta Šichtařová, která vrací pravici obsah. Kde se ODS dávno zpronevěřila svým základům, tam přicházím já,“ uvádí Šichtařová.
Převzato z Parlamentních listů
Oblíbené štítky
Novinky
Oblíbené štítky
