Ke Svobodným se před eurovolbami přidaly dvě nové posily

Ke Svobodným se před eurovolbami přidaly dvě nové posily

Na Svatého Martina pořádala strana Svobodní celorepublikový sněm, na kterém oznámily vstup do strany dvě známé osobnosti. Pravicové straně přislíbilo podporu i několik uskupení a veřejně známých obhájců svobody.

Jednou z nich je ekonomka Markéta Šichtařová. Na sněmu oznámila, že ke Svobodným se oficiálně přidala před několika dny. Sdělila, že byť politiku nemá ráda, k rozhodnutí ji dohnala současná kritická situace.

Další „novou“ osobností je podnikatel a bývalý kandidát na prezidenta Karel Diviš, který má se Svobodnými veřejnou vazbu již nějakou dobu. Diviš aspiruje na „stranickou dvojku“ do eurovoleb.

„Musíme zabrat, teď a tady!“ vyzval zúčastněné v projevu Diviš a dodal, že úspěšnými volbami zažehnou i úspěch v nejbližších českých parlamentních volbách.

Do primárek o ono druhé místo kandidují také místopředseda strany Luboš Zálom a také Matěj Gregor. Jedničkou strany do eurovoleb je předseda Libor Vondráček.

Spojení sil a podpora

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka sdělil, že se Svobodnými mají společné hodnoty, a ocenil otevřenost předsednictva Svobodných. Chtějí „iniciovat změnu, něco nového, k čemu budou občané vzhlížet s nadějí,“ sdělil na adresu Svobodných a dodal, že proto s nimi „spojí síly“.

Svobodné podpořil i další motorista – bývalý automobilový závodník a prezident Jaguar klubu České republiky Filip Turek.

Další spojení politických sil avizoval na sněmu předseda strany Česká pravice Michal Simkanič. „Pouze spojené síly můžou tento marasmus prolomit,“ reagoval na současnou situaci doma i v Evropě a poznamenal, že koalici Spolu „spojuje pouze touha po židlích“.

Další řečník Hynek Fajmon z Tea Party sdělil, že v ODS je dle něj skupina, která bude volit Svobodné namísto ODS. Vůči koalici Spolu vyjádřil skepsi a kritizoval klimatickou politiku EU, kterou nazval „akce Greta“. Klíčovým bodem v tomto ohledu byl dle něj klimatický zákon z června 2021, kdy „hned vystřelily ceny emisní povolenky“ a „investoři pochopili, že je na trhu nový produkt“. Později dodal, že povolenky jsou výhodné i pro politiky, protože se pak „můžou chlubit“, jak „umí rozdávat“. Současný Evropský parlament je dle jeho mínění „nejlevicovější, jaký kdy byl“, a vyzval ke spojenectví: „Ti, co s tímto nesouhlasí, se musí spojit a poslat [své] lidi do EP.“ Naději na změnu klimatické politiky vidí i v tom, pokud by byl „příští rok v USA zvolen normální prezident“.

Podporu Svobodným vyjádřila i Gabriela Sedláčková ze Společnosti pro obranu svobody projevu a Konzervativní strany, právník Tomáš Nielsen, ex-Pirát Ondřej Dostál, manažer a diplomat Jiří Hynek, Natálie Vachatová a několik dalších osobností.

Zdroj: Epoch times

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V pondělí 19. ledna 2025 se v diskusním pořadu Události komentáře na ČT24 představil Libor Vondráček, předseda Svobodných, který společně s Patrikem Nacherem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti) a Pavlem Žáčkem (ODS) diskutoval dvě klíčová témata – prodej bitevních letounů L-159 Ukrajině a zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.

Odmítnutí prodeje letadel

Hlavním tématem večera bylo rozhodnutí vlády neprodat čtyři bitevní letouny L-159 Ukrajině, což prezident Petr Pavel kritizoval jako projev sobectví. Vondráček však zaujal pragmatický postoj: „Já pojem solidarita hlavně vnímám v souvislosti s tím, když někdo rozdává ze svého. A přece jenom všechno, co patří státu, ať už je to majetek nebo jsou to peníze, tak je nás všech a z toho by se nemělo tak jednoduše rozdávat.“

Předseda Svobodných zdůraznil, že vláda plní předvolební sliby. „My jsme slíbili našim voličům, občanům České republiky, a chceme ctít nějaké předvolební sliby, že ani peníze, ani zbraně nebudou z českého státního rozpočtu, z české armády posílány směrem na Ukrajinu,“ prohlásil Vondráček. Na dotaz moderátora, zda platí i zákaz prodeje, odpověděl: „Ani prodávány. Nebo to jsme výslovně neřekli, ale v tuto chvíli vláda se takto na koaličním jednání usnesla.“

Vondráček navrhl alternativní řešení: firma Aero Vodochody by si mohla letouny odkoupit zpět a případně s nimi nakládat sama, pokud by armáda letadla nepotřebovala. Tento kompromis by podle něj podpořil český průmysl i zachoval reference pro výrobce.

Ostré výměny s Bartošem o roli prezidenta

Mezi Vondráčkem a Ivanem Bartošem došlo k výrazné konfrontaci ohledně slovních útoků mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Bartoš kritizoval ministra zahraničí Petra Macinku za neadekvátní reakci vůči prezidentovi: „Mně přijde, já nezpochybňuji, že pan Macinka určitě jako na něco expertem je a dokáže jako hodnotit, ale já bych byl velmi opatrný, aby ministr zahraničí zrovna v tomhle mistroval prezidenta České republiky s jeho historií, která prakticky celý jeho dospělý život je služba armádě a služba ve strukturách NATO.

Vondráček však uvedl situaci do kontextu a obvinil opozici z dvojího metru: „Když se tady bavíme o tom, že ty výměny názorů mezi panem prezidentem a ministrem zahraničí, respektive členy vlády dneska jsou v nějakém duchu. Tak já myslím, že v čase, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nastupovala vláda Petra Fialy, tak tam ty střety byly daleko tvrdší.“ Dodal, že současná rétorika je „daleko, daleko předtím“ ve srovnání s minulými konflikty.

Když se Bartoš pokusil Vondráčka usvědčit z nepřesnosti ohledně výroku Filipa Turka o expanzi NATO, Vondráček rychle oponoval: „Takhle to neřekl. Je to trošku jinak.“ V klíčovém momentu pak Vondráček zdůraznil konstituční rámec: „Můj šálek kávy je dodržování ústavy, striktní dodržování ústavy,“ a dodal, že prezident „nemůže slibovat, že dá něco, o čem nerozhoduje.“

Souboj se Žáčkem o veřejnoprávní média

Druhá polovina debaty se zaměřila na plánované zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas od ledna 2027. Vondráček zde zaujal opatrnější pozici a bránil postupné zveřejňování informací: „Pro mě je to trošku komfortní, že teď mluvím po Patriku Nacherovi, protože aspoň mohu říci, že jsem rád, že nezacházel do těch detailů, že se mu totiž nestane to, co se stalo panu Baxovi, který v srpnu, v červenci 2022 řekl, poplatky se zvyšovat nebudou. A pak za chviličku začal tlačit něco zcela jiného.“

Pavel Žáček (ODS) ostře kritizoval plánovanou reformu jako možné zestátnění médií, čímž vyprovokoval Vondráčkovu odpověď. „Já v tuto chvíli naprosto žasnu, když tady slyším argumenty, že to je zpochybňování demokracie a svobody, protože skutečně ODS v roce 2009 toto navrhovala,“ řekl Vondráček. Připomněl, že mezi tehdejšími členy ODS byl i Martin Kupka, jehož současná vyjádření připomínají rétoriku ČSSD.

V nejkontroverznějším momentu večera Vondráček přiznal své osobní preference: „Kdyby to bylo na mě, já jsem fanoušek Javiera Mileie, za mě by se to klidně mohlo zrušit, ale my jsme ve vládě, respektujeme programové prohlášení a je to tak, že se bude postupovat podle programového prohlášení. Doufám, že mě zase pozvete, když jsem Javiera Mileie fanoušek.“

Koaliční disciplína nad osobními názory

Vondráčkovo vystoupení ukázalo politika, který balancuje mezi osobními přesvědčeními a koaliční disciplínou. Opakovaně zdůrazňoval, že vláda postupuje podle programového prohlášení a dodržuje předvolební sliby. V závěru debaty potvrdil: „Vládní programové prohlášení je něco, na čem se shodly tři strany a nemyslím si, že pan Klempíř by změnil názor, ale skutečně on je součástí toho celého týmu a my musíme fungovat jako tým po celé čtyři roky, aby čeští občané viděli dobré výsledky.“

Debata ukázala fundamentální rozpory mezi koalicí a opozicí v otázkách zahraniční i mediální politiky, přičemž Vondráček se etabloval jako obránce pragmatického přístupu vlády proti obviněním z ideologie či mocenských zájmů.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31