Nejen objasnění veškerých trestně-právních souvislostí, ale také rovnou co nejrychlejší zrušení celé instituce – to je podle předsedkyně pražských Svobodných Veroniky Blažkové jediným adekvátním řešením ohledně Pražského inovačního institutu (PII).
„Zaznamenala jsem rozhořčení bývalého ředitele PII Bohumila Kartouse, který se ostře ohradil proti výtkám svého nástupce Tomáše Lapáčka. Ten vše sepsal do souhrnné zprávy a předložil k projednání pražskému zastupitelstvu. Tato zpráva ukázala Kartousovo někdejší působení v čele PII v plné nahotě nejen jako naprosto neuvěřitelné manažerské selhání, ale i jako skutkovou podstatu trestné činnosti,“ říká Blažková.
Zrušení PII by neznamenalo pro metropoli žádnou újmu. PII byl podle Blažkové zřízen jako klasická trafika pro různé kamarádíčky pražských komunálních politiků, zejména Pirátů. O tom svědčí jak příšerné fungování této instituce uvnitř (nedodržování zákonů v oblasti veřejných zakázek, parodie na personální management apod.), tak ryze formální působení dozorčích orgánů. „Nedělá mi vůbec radost, že jsem byla zřejmě jediná, kdo po celou dobu fungování nebo spíše nefungování PII upozorňoval na tamní poměry a na zbytečnost celé této instituce. Tohle však měli dělat lidé v dozorčích orgánech, nikoli já. Mají spoustu másla na hlavě a také by se měli zodpovídat,“ podotýká Blažková.
Hospodaření PII pod někdejším vedením Bohumila „Boba“ Kartouse prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu ve spolupráci s Evropským veřejným žalobcem. Ve „hře“ není nic menšího, než obvinění z poškození finančních zájmů EU, dotačního podvodu a porušení pravidel hospodářské soutěže.
Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.
Svoboda projevu a kritika na Národní třídě
Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.
Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury
Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.
Osobní zkušenost z Národní třídy
Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.
Kritika pokrytectví kolem svátku
Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.
Střet zájmů Andreje Babiše
V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.
Ústavní otázky
Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.
Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání
Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.
Závěr
Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.
