V pondělí 29. 5. připomenou Svobodní v Praze a dalších místech Deň daňové svobody. To je den, kdy lidé přestávají pomyslně pracovat na stát a začnou vydělávat na sebe. Svobodní chtějí osvobodit podnikatele nejen od vysokých daní, ale i od další byrokratické šikany.
Představujeme vám náš volební program. Jedná se o živý dokument, s kterým vyjíždíme mezi vás. Máme nejpropracovanější plán, jak nechat lidem jejich peníze a vrátit rozhodování zpět do svých rukou. Máme na to být bohatou a suverénní zemí.
Představujeme vám náš volební program. Jedná se o živý dokument, s kterým vyjíždíme mezi vás. Máme nejpropracovanější plán, jak nechat lidem jejich peníze a vrátit rozhodování zpět do svých rukou. Máme na to být bohatou a suverénní zemí.
Doprava a dopravní obslužnost jsou základním kamenem hospodářské prosperity obyvatelstva dané země. Nebojte se dopravy. Využijte ji ve svůj prospěch.
Minimální mzdu zaváděly americké odbory jako „obranu před nespravedlivou černošskou konkurencí“ a dokonce byla považována za nástroj, jak kontrolovat a omezit černošskou populaci tím, že ji zbaví příjmů a živobytí. Jak je to možné, když dnes minimální mzdu prezentují její zastánci naopak jako opatření na podporu znevýhodněných a chudých? Spletli se tehdejší rasisti nebo současní socialisti?
Pokud politici říkají, že je něco zdarma, zdarma to nikdy není. Příkladem budiž MHD. Co nezaplatí lidé na jízdném, musí se financovat z veřejných peněz.
Nevím, jestli jste také cítili to obrovské zklamání z chování našeho nejvyššího ústavního činitele. Já docela ano, ale chápu, že mnozí už ani ne. Zvláštní je to slovo „ústavní“. Nejvyšší ústavní činitel má problém respektovat Ústavu, základní zákon našeho státu, a to určitě není známka zdravého demokratického státu.
1. května jsme oslavovali práci, která je svobodná, která je bez zbytečných regulací, bez zbytečných daní, bez zbytečného papírování.
Často se setkávám s názorem, že Svobodní jsou strana pro bohaté. Není to pravda. Pokud má někdo takový dojem, ráda ho přesvědčím o opaku.
Před 10 lety se zaváděl vysokoškolský systém vzdělávání pro nelékařské zdravotnické obory v naději, že dojde ke zlepšení úrovně péče o pacienty. Stručně řečeno, chtěli jsme sestřičky s titulem. Jak se však ukázalo, bez změny financování zdravotnictví je to jen utopický sen.
