Svobodní mají plán, jak snížit všem pracujícím daně a odvody tak, aby každému zůstalo o 1000 korun čistého měsíčně navíc. Nyní nabízíme zákonodárcům, aby návrh v Parlamentu předložili. Najde se alespoň jeden odvážný či odvážná?
Vezmete miliardy, vypíšete programy, rozdáte dotace a kolem sebe šíříte pocit, že příroda teď bude hezčí, zdravější a voňavější. Kdo by mohl být proti? Kdo by protestoval, když jde o tak bohulibý účel? Nesmí nám být přece líto peněz na životní prostředí, řekne si kdekdo.
Svobodní představili návrhy, které sníží lidem daně o 80 miliard korun. Zároveň řekli, kde konkrétně může stát tyto peníze ušetřit. DPH sjednotit a snížit na 14 %, konec daně z nabytí nemovitosti a sleva na dani vyšší o 1000 korun.
Svobodní odmítají návrh vlády zavést mýto na dalších kilometrech českých silnic. Naopak by bylo potřeba mýtné snížit, aby dopravci měli motivaci jezdit po dálnicích a vybraných silnicích I. třídy.
Ministerstvo zemědělství se nyní chlubí tím, že chystá zvýšit farmářům kvóty pro prodej čerstvého mléka. Jenže to podle nás vůbec nestačí. Zlé jsou samotná omezení.
V roce 2014 Babiš tvrdil, že „chorvatský systém EET je jednoduchý, nezatěžuje podnikatele a nevzniká prostor pro následné úpravy přijatých tržeb. A že se vybere díky tomu navíc 30 miliard korun. Jaká je však realita?
Před nedávnem přišla sociální demokracie s nápadem na znovuzavedení progrese u daně z příjmu fyzických osob. Osoby s hrubým příjmem zhruba nad 49 tisíc by tak byly daněny více než dosud a to mezní sazbou 25 % resp. 32 %. Nechci rozebírat otázku toho, zda je to spravedlivé či zda si to tito lidé mohou dovolit. O tom byla napsána celá řada článků a bylo to jen opakováním mnohokrát vyřčeného. Chci se zaměřit na to, kdo to zaplatí a kdo na to doplatí.
TOP 09 představila v rámci své vize 2030 také dopravu, kdy by chtěla mít mezi Prahou a Brnem vysokorychlostní trať. Celý tento plán je však nejspíše snahou zaujmout veřejnost, protože se nejedná o nic jiného než další megalomanský projekt, který umožní několika vybraným firmám velmi vydělat. Tento projekt má navíc mnoho technických problémů.
Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.
Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.
Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.
Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.
Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.
Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.
