Možná ji nevidíte, ale to neznamená, že neexistuje. Ba právě naopak, bez ní prohrajete každou bitvu a válku. Říkáte si, co to může být. Co stojí mezi vítězstvím a prohrou? Co rozhoduje o tom, jestli společnost přežije, nebo ne? Existuje tajemství, které již předem určí vítěze a poražené?
Já ji znám a vy také. Možná jste jí nevěnovali pozornost. Přestože je procesem podpůrným, to ještě neznamená, že aktivitou nedůležitou.
„Díky (ní) je možné odlišit pořádek od nepořádku,” řekl stratég Sun-c’.
„Amatéři jednají o taktice. Profesionálové se baví o … (ní),” prohlásil Napoleon Bonaparte.
“Nebude těžké prokázat, že bitvy, kampaně a dokonce celé války rozhodují na prvním místě o (ní),” byl si jistý D. Eisenhower
Bavíme se o logistice
Doprava je pro celý sociosystém jako plíce, kterou někteří “odborníci” dusí. Snaží se ji zabít za každou cenu. Vymýtit… ale neuvědomují si, že má podpůrný vliv na celý ekosystém, bez něhož po chvíli odejde život. Bez dopravy, logistiky a mobility není život ani ve městě, ani v regionech. Všechna omezování se pak vrací jako bumerang. Celý systém provází průvodní negativní jevy, které přicházejí s určitým zpožděním a jejich efekt není patrný na první pohled.
“Rostoucí mobilita lidí ovlivňuje způsob života člověka, právo na mobilitu je nazíráno jako jedna z kategorií lidských práv a svobod.” (Zelený, str.59, 2007)
Např. dopravní zklidňování (zužování pruhů) není vůbec zklidňování, nýbrž zneklidňování řidičů. Řidič je vystaven dodatečnému stresu, který vede k nehodám. Více nehod se stává opětovným argumentem pro utahování šroubů a nastolování dalších omezení. Je to jako aplikace olova do kosmetických přípravků v 18. stol. Tehdy se skutečně věřilo, že pomáhá.
Uvedu vám dva hlavní projekty nebo vynálezy současných urbanistických inženýrů, kteří podobně jako kosmetici v 18. století přináší zvláštní “léčivo” na dopravní řešení ve městech:
Nízkoemisní lži
Jistě jste slyšeli o řešení dopravy ve městě jménem nízkoemisní zóny. Jejich ustanovení má za cíl snížit respirační problémy obyvatelstva nebo zlepšit smogovou situaci. Celý koncept má také zklidňovací efekt, tedy zmenšení intenzity dopravy, např. ustanovení mýtného do centra pro starší vozy. Kýženým efektem je zlepšit dopravu ve městě, tedy celou tzv. “city logistiku”….”od tohoto opatření slibuje snížení emisí a hluku a zlepšení podmínek pro život ve městě“ (portál ekologickezony.cz)
Houby s octem. Prostudoval jsem si několik studií zabývající se efektem zavedení nízkoemisních zón a budete překvapeni. Např. studie, která v určitém časovém rozmezí sledovala vývoj respiračních onemocnění dětí , prokázala, následující. Zavedení nízkoemisních zón v Londýně nevedlo k žádnému výraznému zlepšení zdravotního stavu. tuto studii nevypracovávala nějaká “pravicová” nebo “auto-lobby” organizace, nýbrž renomovaní pediatři nebo vědci z King’s College. Závěry jsou zde:
“Studie ukazuje, že znečištění pocházející z dopravy má sice nepříjemné dopady na dýchací podmínky nebo alergie na školáky v Londýně, ale londýnská nízkoemisní zóna (NEZ) nemá tři roky po svém zavedení žádný přínosný efekt na tyto symptomy. … Je tedy na politických činitelích, aby zaznamenali, že NEZ, která byla ustanovena, aby minimalizovala emise z dopravy v Londýně, ve skutečnosti nefunguje.”[1]
Dopravní (ne)zklidňování
“Při každé dopravní špičce mohou lidé vidět v Korunovační ulici velké kolony. Ty by se mohly ještě zvětšit plánovaným zúžením silnice pouze do jednoho pruhu. Tento nápad podpořil starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), původně s ním však přišla Praha 7.” (Blesk.cz, 19. 4. 2017) Pan starosta je odborníkem asi jak na rozhovory pro pánské dospělé časopisy, tak také na dopravu.
Zde ale přikládám citaci ze závěrů studie provedené organizací NACTO: “Užší komunikace jsou často odmítány z důvody nedostatečného prostoru pro vozy záchranného systému, svoz odpadu nebo kvůli jiným velkým vozidlům. Řidičova schopnost vidět chodce je snížena, obzvláště v místech, kde je velká hustota parkování, kde děti mohou kdykoliv vyrazit mezi zaparkovanými auty… Letmé odřeniny a nárazy se mohou v konfliktu se zaparkovanými vozy zvýšit.”[2]
Kanadská CBC přišla s následující reportáží: “Užší vozovky vedou k vyšší míře nehodovosti, říká profesor Murtaza Haider z Ryerson”[3]
Pohleďme ale do našich končin na příklady pozitivního zklidnění dopravy naopak přidáním dopravních pruhů!
Silnice 115, ulice Karlická v pražském Radotíně. Zde se střetává největší dopravní intenzita směřující z Černošic a přilehlých měst směrem na Strakonickou do centra. Přidání pruhu, zúžení chodníku zde vedlo k lepší dopravní situaci.
Pardubice – zrušení přednostního pruhu pro autobusy. Rovnice intenzita = hustota x rychlost opět potvrzena a prokázána. “Radní Pardubic definitivně zrušili speciální silniční pruhy na Sukově třídě či Masarykově náměstí, které sloužily hlavně vozům hromadné dopravy. Prý se dá dopravě ve středu města pomoci jinými způsoby. Třeba inteligentními semafory.” (Idnes.cz 3. 5. 2016)
Co říct závěrem?
Doprava a dopravní obslužnost jsou základním kamenem hospodářské prosperity obyvatelstva dané země. Její potlačování a omezování můžeme vidět v praxi při srovnání se silným Německem, které je protkané bohatou a kvalitní sítí dálnic s místy až neomezenou rychlostí. Většina českých krajských měst není rychle dopravně propojena a mnoho cestovatelů zatěžují naprosto zbytečně Prahu a okolí. Nemáme dálnici, která by propojovala Budějovice s Plzní a s Karlovými Vary. Nemáme dálnici, která by propojila Děčín s Libercem a Liberec s Hradcem a Hradec s Olomoucí. Nemáme dálnici propojující Zlínský kraj se Slovenskem. Možná jen na papíře…
Dobře zvládnutá logistika má pozitivní vliv na klid duše. Nemusíte složitě plánovat, protože řada řešení již existuje. Nemusíte se stresovat namáhavým cestováním. Pro podnikatelský sektor je kvalitní a plynulá doprava katalyzátorem růstu. Vaši zaměstnavatelé (nebo vaše firmy) budou mít díky rychlé dopravní obslužnosti nové podnikatelské příležitosti, více zakázek a potenciál růstu. Též ušetříte na nákladech v podobě času stráveného na silnicích.
Dopravní reálie jsou jako emociální vydírání zneužívány zájmovými skupinami, které rády zdržují a buzerují nevinné občany. Ve jménu toho či onoho brzdí plány a prodražují stavby. Pokud by doprava pracovala správně, tak bychom si ji ani nevšimli a nebyla by tak důležitým volebním tématem. Logistiku tedy skutečně můžeme srovnat s plícemi. Pokud fungují, všimnete si jich málokdy. Jakmile je s nima něco v nepořádku, poznáte to okamžitě a jasně.
Nebojte se dopravy. Využijte ji ve svůj prospěch.
Josef Novotný,
člen Republikového výboru Svobodných a odborný mluvčí strany pro dopravu
[1] “(The study) shows that traffic-related air pollutants have adverse effects on respiratory/allergic symptoms in schoolchildren in London and that London’s LEZ has had no beneficial effect on these symptoms, up to three years after its implementation. … It is of significant relevance to policy makers to note that the LEZ, which was designed to reduce traffic-related emissions in London, has not actually done so up to this point.” (Wood HE, Marlin N, Mudway IS, Bremner SA, Cross L, Dundas I, et al. (2015) Effects of Air Pollution and the Introduction of the London Low Emission Zone on the Prevalence of Respiratory and Allergic Symptoms in Schoolchildren in East London: A Sequential Cross-Sectional Study. PLoS ONE 10(8): e0109121. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0109121 )
[2] “Narrower streets are often discouraged for the accommodation of emergency vehicles, garbage trucks, and other large vehicles. Driver visibility of pedestrians may be reduced, especially with high parking densities where children may dash out from between parked vehicles… Sideswipe accidents with parked vehicles may increase.” (James M. Daisa, P.E. and John B. Peers, P.E. Narrow Residential Streets: Do They Really Slow Down Speeds?, The National Association of City Transportation Officials, NY, USA)
[3] “Narrower lanes lead to higher accident rates, says Ryerson professor Murtaza Haider”
