
Svobodní se rozrůstají: Po sněmu oznámil vstup do strany i Karel Diviš
12.11.223 / Diviš se rozhodl pro vstup do strany po sobotním sněmu, kde se taképředstavila nová členka Svobodných, ekonomka Markéta Šichtařová. Oba noví členovézdůraznili, že

12.11.223 / Diviš se rozhodl pro vstup do strany po sobotním sněmu, kde se taképředstavila nová členka Svobodných, ekonomka Markéta Šichtařová. Oba noví členovézdůraznili, že

Strana Svobodných jednala o sestavení kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Lídrem bude předseda strany Libor Vondráček a o druhé místo usiluje bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš. Prvních deset míst na kandidátce by mělo být jasno do konce roku.

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel nepokračoval v tradici svého předchůdce Miloše Zemana a nepřišel se na úvod jednání Poslanecké sněmovny vyjádřit ke státnímu rozpočtu,

Zavádění CBDC můžeme velmi trefně přirovnat k situaci při zavádění Green Dealu; také tehdy většina lidí měla jen vágní povědomí o tom, že se chystá

Naším hostem je Libor Vondráček, predseda Svobodných a téma bude petice proti zákazu aut se spalovacím motorem a jaký je jeho pohled na Evropskou unii?

Po sběru podpisů v Domažlicích, ve Slezsku, v Karlových Varech, ve Znojmě, ale i v Českých Budějovicích musím konstatovat, že lidé v regionech ČR opravdu
Postoj koaličních i opozičních stran k vládnímu konsolidačnímu balíčku byl již široce diskutován. Jak se ale na něj dívají strany, které se v nejnovějších volebních

Mezi motoristy i zástupci automobilového průmyslu to začíná pořádně vřít. Na veřejnost se totiž dostal doposud utajovaný materiál, který měl stanovit kritéria pro tzv. e-paliva.

Důležitý pohled na instituci rodiny. Tak mluvčí Ministerstva kultury nazvala knihu americké autorky Zrušte rodinu, jejíž český překlad podpořil český daňový poplatník 160 tisíci korunami.

Masová arabsko – africká migrační krize představuje nejvýznamnější ohrožení Evropy od druhé světové války.
V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.
Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.
Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.
V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.
Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.
Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.
V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.
Redakce