MACHAČ: Vládní dluhopisy si určitě nekoupím

MACHAČ: Vládní dluhopisy si určitě nekoupím

Nikoliv však z důvodu nedostatku finančních prostředků, ale především proto, že být držitelem vládních dluhopisů je pro mne morálně nepřijatelné. Kromě toho, že každý držitel vládních dluhopisů si svoji pohledávku za vládou v budoucnu částečně splatí sám, ze svých daní, což je bezpochyby poněkud zvláštní, nutí současně platit i ostatní své spoluobčany, čímž se stává účastníkem a podílníkem na budoucí kořisti z daňové loupeže. Jako horlivý investor do budoucí loupeže se tedy držitel vládních dluhopisů jeví ve velmi odlišném morálním světle, než se obvykle předpokládá.

Je všeobecně známé, že vláda žádné vlastní peníze nemá a svou činností žádné peníze negeneruje. Splácení vládních dluhů tedy znamená, že všichni daňový poplatníci jsou donuceni platit držitelům vládních dluhopisů. Jelikož vláda horko těžko splácí dluhové úroky, je zcela na místě předpokládat, že opět zvýší daně, aby mohla dostát svým závazkům k držitelům dluhopisů. Opět tedy dojde k nemorálnímu zvýšení agrese proti soukromému vlastnictví občanů. Občan bude platit, aniž by získal jakoukoliv užitečnou protihodnotu. Je tedy zřejmé, že morální hodnoty, které si občané za dobu trvání civilizace vytvořili, jsou vládě naprosto lhostejné.

Každý občan, který požádá banku o úvěr považuje za z cela normální, že bance musí sdělit účel použití úvěru a současně prokázat svou schopnost půjčené peníze vrátit. Vláda si půjčuje od občanů, ale nic podobného jim prokazovat nemusí. Nelze proto vyloučit, že půjčené peníze použije k financování stejných nebo jim podobných iracionalit, jaké financovala doposud. Příkladů iracionálních rozhodnutí vlády může každý občan vyjmenovat spoustu. Jen tak namátkou lze uvést deponování devizových rezerv ČNB ve výši 25 mld. Kč k MMF, aby mohl nakoupit bezcenné a nesplatitelné vládní dluhopisy Řecka. S podobnou transakci ve výši 6 mld. Kč uvažuje vláda i při pomoci Irsku. Není také vyloučeno, že vláda bude ručit penězi občanů za nákup Irských bezcenných a nesplatitelných dluhopisů ECB. Dalším příkladem může být i financování výroby el. energie ze solárních elektráren a další všeobecně známé aktivity ekologů, nebo financování chudoby, aby se zabránilo jejímu snižování. V uvádění dalších příkladů by se mohlo jistě pokračovat, nicméně není to smyslem tohoto článku.

Nepřehlédnutelnou skutečností rovněž je, že občané nemají možnost, se proti placení držitelům vládních dluhopisů bránit. Možnost chránit svůj majetek jim vzala vláda. Nemožnost občanů bránit a ochraňovat svůj majetek je ovšem charakteristickým znakem úplně jiné společnosti než společnosti svobodné.

Autor je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31