MACH: Vyrovnáme státní rozpočet bez zvyšování daní

MACH: Vyrovnáme státní rozpočet bez zvyšování daní

Státní rozpočet se utápí v dluzích. Nad českými veřejnými financemi se vznáší memento státního bankrotu. Bude stát schopen za dva roky platit důchody a platy učitelů? Veřejnost má oprávněné obavy a v přímém přenosu sleduje rozpočtové problémy Řecka, kterým zmítají stávky a nepokoje. Většina českých politických stran tápe a neříká, jak srovnat státní rozpočet. Výjimkou jsou Svobodní, nová politická strana, která má v čele ekonoma Petra Macha.

Pane Machu, jak vážný je vlastně problém s rozpočtovým deficitem a státním dluhem?
Letos platíme ze státního rozpočtu jen na úrocích 60 miliard korun. Pokud rozpočet nevyrovnáme, bude to za čtyři roky sto miliard. To už je hranice, která hrozí přerůst v neschopnost státu hradit své závazky. V ohrožení se mohou ocitnout už nejen opravy silnic, ale i platy učitelů a důchody. A také úspory. Většinu úspor občanů v penzijních fondech, bankách a podílových fondech investovaly banky právě do státních dluhopisů. Situace je opravdu vážná.

Svobodní chtějí vyrovnat státní rozpočet již od roku 2011. Je to reálné?
Je to nejen reálné, je to nezbytné. Pokud vládnoucí politici nejsou schopni vyrovnat rozpočet nyní, když úrokové platby dosahují 60 miliard, o to těžší to bude za čtyři roky, až úroky budou činit 100 miliard. Kdyby politici od roku 1998 nehospodařili na dluh, nemuseli jsme platit z našich daní tyto desítky miliard do kapes bankám, které státu peníze půjčily. Tyto úroky budeme bohužel muset platit už napořád. Pokud se ale rozpočet vyrovná, nebudou tyto úroky dál narůstat. Svobodní jsou jedinou stranou, která prosazuje okamžité zastavení zadlužování. Na nedávné přednášce na Vysoké škole ekonomické jsem představil plán, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Na oranžových billboardech jiné strany jsem ale viděla nápis „snížíme zadlužení na polovinu“…

Oni neslibují snížení „zadlužení“ – ale „zadlužování“. To je podstatný rozdíl. Tito politici chtějí dále naši zemi zadlužovat tempem přes sto miliard ročně a nemají absolutně žádnou představu, jak snížit neefektivní utrácení státu. Jen matou veřejnost. U ostatních stran je to stejné – v bleděmodrém. Prosím každého voliče, aby si uvědomil, že zadlužování státu je na úkor našich dětí a vnuků, že obrovské úrokové náklady, které stát platí z našich daní a z dalších půjček, jsou na úkor jiných výdajů a že rostoucí zadlužení může do několika let přerůst ve státní bankrot.

Vy navrhujete např. zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření a omezení sociálních dávek. Není to ale příliš drsné?

Drsná opatření musí dělat země, která dospěje ke státnímu bankrotu. Ať se každý podívá, co se děje nyní v Řecku – země je ochromena stávkami a pouličními nepokoji, vláda zvyšuje daně a snižuje platy, a stále má obrovský deficit. Pokud nyní omezíme některé dotace, bude to nicotné oproti tomu, co nás čeká za pár let, pokud se rozpočet nevyrovná.

Takže jak konkrétně chcete omezit sociální dávky?

Navrhujeme vrácení výše sociálních dávek na úroveň roku 2006. Tehdy před volbami poslanci všech stran, včetně pana Paroubka, Topolánka a Kalouska hlasovali pro zdvojnásobení rodičovského příspěvku a dalších dávek. Bylo to ale evidentně nad možnosti české ekonomiky. Víte, nemám nic proti tomu, aby poslanci navrhli zdvojnásobení dávek. Musí ale současně říci, kde na ně vezmou peníze. Zvýšit sociální dávky tak, že si na ně budeme půjčovat, je neodpovědný hazard.

Jak ale chcete vysvětlit voličům, že budou dostávat méně peněz?

Svobodní voličům říkají: „Necháme Vám vaše peníze“. Nač tahat zbytečně z kapes lidí peníze a pak jim dávat dávky, když jim můžeme jejich peníze rovnou nechat?Jinými slovy, omezení sociálních dávek a zrušení dotace ke stavebnímu spoření budou mít lidé vykompenzované tím, že jim zbude více peněz v peněženkách. Svobodní zajistí zlevnění elektřiny a benzínu tím, že se zruší povinné výkupy předražené solární a větrné elektřiny a povinné přidávání biopaliv do pohonných hmot. Tím potažmo klesnou i ceny potravin a dalšího zboží, na jehož konečnou cenu má vliv cena elektřiny a dopravy. Lidem zkrátka zbude více peněz v peněženkách.

Vyrábět drahou energii z obnovitelných zdrojů nám ale nařizuje EU. Chcete z Evropské unie vystoupit?

Evropská unie nám ukládá vyrábět 13% energií z t tzv. obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nemusíme si proto zdražovat benzín a elektřinu nyní, v roce 2010. Svobodní navrhují okamžité zrušení těchto regulací. Do roku 2020 třeba EU přijde k rozumu a směrnice zruší. Pokud se EU nezreformuje, jsou Svobodní pro vystoupení z EU při zachování volného obchodu. Evropské směrnice nás totiž stojí stále více peněz – podrobně o tom píšu ve své knize „Jak vystoupit z EU“. Můžeme dál být dobrým sousedem EU propojeni s ostatními státy volným obchodem a cestováním, ale bez nutnosti plnit drahá bruselská nařízení.

Bude ale omezení dávek a zrušení dotace ke stavebnímu spoření stačit k vyrovnání státního rozpočtu?

Zlevnění benzínu přinese státnímu rozpočtu ještě peníze navíc – díky nižší ceně bude u nás více Rakušanů, Slováků a Němců kupovat benzín a platit tak spotřební daň do naší státní kasy. Chceme také, aby provozovatelé kasin a výherních automatů odváděli povinné odvody do státního rozpočtu, a ne do netransparentních nadačních fondů, jak je tomu dneska. Stát tak získá více peněz, aniž by zvyšoval daně. Další podrobnosti si může každý najít na našem webu www.svobodni.cz. Jinými slovy, Svobodní předkládají plán, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Proč trváte na vyrovnání rozpočtu bez zvyšování daní?

Vyrovnat rozpočet zvýšením daní je vlastně technicky nemožné. Deficit – rozdíl mezi vybranými daněmi a vládními výdaji – dosahuje 165 miliard korun! To je více, než kolik stát vybere na dani z příjmu právnických osob nebo dvakrát tolik, kolik vybere na dani z benzínu. Je přeci jasné, že kdyby stát zdvojnásobil daň firmám, ty by rychle odešly. Kdyby stát zvýšil daň z benzínu z 13 na 39 korun, lidé by přestali jezdit, nebo by tankovali v zahraničí. Deficit je tak obrovský, že ho nelze vyrovnat zvýšením daní.

Pane Machu, proč neříkáte tyto věci častěji?

Říkáme tyto věci neúnavně každý den na besedách i v článcích na internetu. Kdyby nějaké noviny byly ochotny vést podobný rozhovor, nebo kdyby byli ochotní vzít nás moderátoři do televize, měli by lidé více pravdivých informací. Je nám to líto, ale přístup do médií je nám upírán. I tento rozhovor vyjde formou placeného inzerátu v rámci našeho omezeného rozpočtu na volební kampaň.

Co má dělat volič, kterému jsou vaše řešení sympatická, ale bojí se, že hlas pro Svobodné propadne?

Je potřeba každého hlasu, abychom politiku v České republice změnili. Přeci žádný hlas není ztracený, je-li hlasem pro správné řešení. Svým hlasem pro Svobodné přiblížíte okamžik, kdy se Svobodní do Parlamentu dostanou. Dokud lidé budou volit politiky, kteří nás do současných potíží dostali, z krize se nevyhrabeme.

Děkujeme za rozhovor.

Petr Mach je předsedou Svobodných. Rozhovor pro dubnové vydání časopisu Šestka Prahy 6. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Svobodni-31