MACH: Vyrovnáme státní rozpočet bez zvyšování daní

MACH: Vyrovnáme státní rozpočet bez zvyšování daní

Státní rozpočet se utápí v dluzích. Nad českými veřejnými financemi se vznáší memento státního bankrotu. Bude stát schopen za dva roky platit důchody a platy učitelů? Veřejnost má oprávněné obavy a v přímém přenosu sleduje rozpočtové problémy Řecka, kterým zmítají stávky a nepokoje. Většina českých politických stran tápe a neříká, jak srovnat státní rozpočet. Výjimkou jsou Svobodní, nová politická strana, která má v čele ekonoma Petra Macha.

Pane Machu, jak vážný je vlastně problém s rozpočtovým deficitem a státním dluhem?
Letos platíme ze státního rozpočtu jen na úrocích 60 miliard korun. Pokud rozpočet nevyrovnáme, bude to za čtyři roky sto miliard. To už je hranice, která hrozí přerůst v neschopnost státu hradit své závazky. V ohrožení se mohou ocitnout už nejen opravy silnic, ale i platy učitelů a důchody. A také úspory. Většinu úspor občanů v penzijních fondech, bankách a podílových fondech investovaly banky právě do státních dluhopisů. Situace je opravdu vážná.

Svobodní chtějí vyrovnat státní rozpočet již od roku 2011. Je to reálné?
Je to nejen reálné, je to nezbytné. Pokud vládnoucí politici nejsou schopni vyrovnat rozpočet nyní, když úrokové platby dosahují 60 miliard, o to těžší to bude za čtyři roky, až úroky budou činit 100 miliard. Kdyby politici od roku 1998 nehospodařili na dluh, nemuseli jsme platit z našich daní tyto desítky miliard do kapes bankám, které státu peníze půjčily. Tyto úroky budeme bohužel muset platit už napořád. Pokud se ale rozpočet vyrovná, nebudou tyto úroky dál narůstat. Svobodní jsou jedinou stranou, která prosazuje okamžité zastavení zadlužování. Na nedávné přednášce na Vysoké škole ekonomické jsem představil plán, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Na oranžových billboardech jiné strany jsem ale viděla nápis „snížíme zadlužení na polovinu“…

Oni neslibují snížení „zadlužení“ – ale „zadlužování“. To je podstatný rozdíl. Tito politici chtějí dále naši zemi zadlužovat tempem přes sto miliard ročně a nemají absolutně žádnou představu, jak snížit neefektivní utrácení státu. Jen matou veřejnost. U ostatních stran je to stejné – v bleděmodrém. Prosím každého voliče, aby si uvědomil, že zadlužování státu je na úkor našich dětí a vnuků, že obrovské úrokové náklady, které stát platí z našich daní a z dalších půjček, jsou na úkor jiných výdajů a že rostoucí zadlužení může do několika let přerůst ve státní bankrot.

Vy navrhujete např. zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření a omezení sociálních dávek. Není to ale příliš drsné?

Drsná opatření musí dělat země, která dospěje ke státnímu bankrotu. Ať se každý podívá, co se děje nyní v Řecku – země je ochromena stávkami a pouličními nepokoji, vláda zvyšuje daně a snižuje platy, a stále má obrovský deficit. Pokud nyní omezíme některé dotace, bude to nicotné oproti tomu, co nás čeká za pár let, pokud se rozpočet nevyrovná.

Takže jak konkrétně chcete omezit sociální dávky?

Navrhujeme vrácení výše sociálních dávek na úroveň roku 2006. Tehdy před volbami poslanci všech stran, včetně pana Paroubka, Topolánka a Kalouska hlasovali pro zdvojnásobení rodičovského příspěvku a dalších dávek. Bylo to ale evidentně nad možnosti české ekonomiky. Víte, nemám nic proti tomu, aby poslanci navrhli zdvojnásobení dávek. Musí ale současně říci, kde na ně vezmou peníze. Zvýšit sociální dávky tak, že si na ně budeme půjčovat, je neodpovědný hazard.

Jak ale chcete vysvětlit voličům, že budou dostávat méně peněz?

Svobodní voličům říkají: „Necháme Vám vaše peníze“. Nač tahat zbytečně z kapes lidí peníze a pak jim dávat dávky, když jim můžeme jejich peníze rovnou nechat?Jinými slovy, omezení sociálních dávek a zrušení dotace ke stavebnímu spoření budou mít lidé vykompenzované tím, že jim zbude více peněz v peněženkách. Svobodní zajistí zlevnění elektřiny a benzínu tím, že se zruší povinné výkupy předražené solární a větrné elektřiny a povinné přidávání biopaliv do pohonných hmot. Tím potažmo klesnou i ceny potravin a dalšího zboží, na jehož konečnou cenu má vliv cena elektřiny a dopravy. Lidem zkrátka zbude více peněz v peněženkách.

Vyrábět drahou energii z obnovitelných zdrojů nám ale nařizuje EU. Chcete z Evropské unie vystoupit?

Evropská unie nám ukládá vyrábět 13% energií z t tzv. obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nemusíme si proto zdražovat benzín a elektřinu nyní, v roce 2010. Svobodní navrhují okamžité zrušení těchto regulací. Do roku 2020 třeba EU přijde k rozumu a směrnice zruší. Pokud se EU nezreformuje, jsou Svobodní pro vystoupení z EU při zachování volného obchodu. Evropské směrnice nás totiž stojí stále více peněz – podrobně o tom píšu ve své knize „Jak vystoupit z EU“. Můžeme dál být dobrým sousedem EU propojeni s ostatními státy volným obchodem a cestováním, ale bez nutnosti plnit drahá bruselská nařízení.

Bude ale omezení dávek a zrušení dotace ke stavebnímu spoření stačit k vyrovnání státního rozpočtu?

Zlevnění benzínu přinese státnímu rozpočtu ještě peníze navíc – díky nižší ceně bude u nás více Rakušanů, Slováků a Němců kupovat benzín a platit tak spotřební daň do naší státní kasy. Chceme také, aby provozovatelé kasin a výherních automatů odváděli povinné odvody do státního rozpočtu, a ne do netransparentních nadačních fondů, jak je tomu dneska. Stát tak získá více peněz, aniž by zvyšoval daně. Další podrobnosti si může každý najít na našem webu www.svobodni.cz. Jinými slovy, Svobodní předkládají plán, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Proč trváte na vyrovnání rozpočtu bez zvyšování daní?

Vyrovnat rozpočet zvýšením daní je vlastně technicky nemožné. Deficit – rozdíl mezi vybranými daněmi a vládními výdaji – dosahuje 165 miliard korun! To je více, než kolik stát vybere na dani z příjmu právnických osob nebo dvakrát tolik, kolik vybere na dani z benzínu. Je přeci jasné, že kdyby stát zdvojnásobil daň firmám, ty by rychle odešly. Kdyby stát zvýšil daň z benzínu z 13 na 39 korun, lidé by přestali jezdit, nebo by tankovali v zahraničí. Deficit je tak obrovský, že ho nelze vyrovnat zvýšením daní.

Pane Machu, proč neříkáte tyto věci častěji?

Říkáme tyto věci neúnavně každý den na besedách i v článcích na internetu. Kdyby nějaké noviny byly ochotny vést podobný rozhovor, nebo kdyby byli ochotní vzít nás moderátoři do televize, měli by lidé více pravdivých informací. Je nám to líto, ale přístup do médií je nám upírán. I tento rozhovor vyjde formou placeného inzerátu v rámci našeho omezeného rozpočtu na volební kampaň.

Co má dělat volič, kterému jsou vaše řešení sympatická, ale bojí se, že hlas pro Svobodné propadne?

Je potřeba každého hlasu, abychom politiku v České republice změnili. Přeci žádný hlas není ztracený, je-li hlasem pro správné řešení. Svým hlasem pro Svobodné přiblížíte okamžik, kdy se Svobodní do Parlamentu dostanou. Dokud lidé budou volit politiky, kteří nás do současných potíží dostali, z krize se nevyhrabeme.

Děkujeme za rozhovor.

Petr Mach je předsedou Svobodných. Rozhovor pro dubnové vydání časopisu Šestka Prahy 6. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31