Šichtařová: Zemědělci mají být opět obětováni ideologii jako v době kolektivizace

Šichtařová: Zemědělci mají být opět obětováni ideologii jako v době kolektivizace

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

MS = Markéta Šichtařová, ekonomická expertka strany Svobodní

že nemáme dávat. Tak si vyberte. A ve vysílání teď vítám mé dva hosty, kterými jsou ekonomka Markéta Šichtařová. Hezký den. Dobrý den. A také ekonom zezemědělské univerzity Tomáš Majer. Dobrý den i vám. Hezký den. Paní Šichtařová. Zemědělci očekávají pokles zisku za rok 2023 37 %.Má to ale háček. Rok 2022 byl v tomto ohledu nadprůměrný. Jaká je tedy realita? Stojí zemědělci před krachem, nebo si jen zvykli na vysoké ziskya nechtějí se jich vzdát? Tak toto je tady naprosto maximální ohavnost. Zkoušet zemědělce očernit tím, že jsou ti chamtiví kapitalisté, kteřísi zvykli na nějaký zaručený zisk a teď se zlobí, že budou mít zisk menší. To je skoro stejná hodnost jako propagandistické tvrzení, že zemědělci jsounějací proruští dezinformátoři. Myslíte si, že po celé Evropě a v celé Severní Americe jsou zemědělci chamtivci, kteří si zvykli na zisk? Ani omylem.Realita totiž je taková, že zemědělcům jde v podstatě o jejich živobytí. To, co se v posledních letech děje v celé Evropě, tak to je naprosto řízenáa ideologická likvidace celého zemědělství jako sektoru. Z krize krtíl v 50. letech. Zemědělci ve jménu Ruska přišli o svoje živobytí.Potom jim sice bylo vráceno v restitucích, ale teď už jim zase znovu vlastně hrozí něco podobného, že se jim to živobytí rozpadne z ideologických důvodů pod rukama.A teď si představte jejich obrovskou frustraci, když jsou nazýváni nějakými proruskými subjekty, když právě ve jménu Ruska v 50. letech o svoje žili tipřišli. To moje tvrzení, že se jedná o pomalejší variaci na kolektivizaci zemědělství, to vůbec není přehnané, protože podívejte se například do Nizozemska,kde padla vláda jenom kvůli tomu, že chtěla vybíjet chody kvůli tomu, že krávy produkují CO2. Podívejte se do Belgie, kde visí vlajky s úroky. Podívejtese po celé Evropě, kde se demonstruje, protože lidé přicházejí kvůli tomu, že nemohou používat pesticidy a hnojiva dostatečné míře, tak přicházejí ovýnosy. Jejich půda se stává bezcenná a oni o to přicházejí. Intelektuál ve městech a úředníků a politiků úplně unikát azákladní podstata toho, co se děje. Toto je totiž obrovské země. Ti lidí, kteří jsou pomalu likvidováni. Tentokrát sice nejde o třídní nepřátelé, ale jsou likvidovánijako někdo údajně ničí klima. Jenomže něco vám řeknu, bez zemědělců není jídlo a bez jídla jehla. Takže by mě moc zajímalo, jako tom tito ideologové, kteří přišli z kyínemhonmají lidi nakrmit. Pane Majere, váš pohled na věc, jak jsou na tom teď zemědělci? Slyšeli jsme už spoustu názorů,že si v minulých letech vytvořili finanční polštář, to znamená, teď tu složitou dobu by měli přečkat. Víte, já mám tak troškuvýhodu, já jsem, řekněme, nadstranický a nestojím ani v reprezentaci nějaké, řekněme, profesní skupiny. Nejsem politik, nikam nekandiduji, jsem prostě ze zemědělskéuniverzity. Já mám trošku výhodu, že tedy můžu záležitost zhodnotit, řekněme, objektivně. Tady je potřeba rozlišit vlastně dvě roviny. Jednata rovina je taková, že zemědělcům padají zisky. Ten rok 2022 byl skutečně extrémně rekordní, zatímco řekněme běžné roky.Zemědělství je ziskové a je ziskové každý rok od vstupu do EU, tedy od roku 2004, tak ten se pohybuje v těch posledních letech někde kolem devítimiliard korun, tak v roce 2022 ten zisk byl někde kolem 22, možná 25 miliard. Takže ten nárůst byl opravdujako extrémně, extrémně vysoký. A teď pochopitelně ten trh reaguje tím způsobem, že když vylítly ceny v roce 2022, tak se začalazvyšovat produkce. A teď kam s tou produkcí, protože prostě uběhnu nějaký výrobní cyklus a ceny pochopitelně začínají padat, protože je tady všude přetlak obilí. A ještě bych možnářekl, to vůbec není záležitost nějaké Ukrajiny nebo něčeho takového. Ty ceny se tvoří prostě na komoditních burzách, zejména na chicagské burze. Takže demonstrovat za cenypřed českým ministerstvem zemědělství je naprostý nesmysl. Ale naprosto chápu zemědělce, že demonstrují proti Green Dealu.A to není jenom Green Deal, ale jsou to další různé, řekněme byrokratické překážky, které jim neskutečným způsobem vlastně komplikují život. Takže tadybych, tady bych jako zemědělce celkem, celkem chápal, že to prostě tak je. Co se týká těch cen, ono zase za dva roky bude prostě situace u těch zemědělských komodit naprostodiametrálně odlišná, takže tam prostě je to zemědělství, země, podnikání, zemědělství tak trošku jako každé jiné. Jednou ty ceny jsou prostě vysoko, jednou jsou nízko. A i protovlastně je to jeden z důvodů, proč vlastně zemědělství je poměrně dobře subvencováno právě aby zemědělci, řekněme, byli kompenzovániza tu extrémní volatilitu cen, která prostě v zemědělství je vyšší než v ostatních sektorech národního hospodářství. Paní Šichtařová, kdo máv českém zemědělství skutečně důvody ke stížnostem? Jsou to drobní, střední nebo ti největší výrobci? Nebo všichni? Samozřejmě i muslimy.Právě kolega říká, že může být objektivní, ale já s tím přesto nesouhlasím, s tím, co říká. To právě z toho důvodu, že je obrovský rozdíl mezi malými a velkými.Proto taky vidíte, že profesní svazy v zemi se neshodnou nejenom zemědělství, ale i v průmyslu, ve službách totiž platí, že byrokracii zdaněním,regulací, všemožným nákladem státu likvidovat. Hlavně ty malé, protože ti mají, nemají celý aparát na to, aby vyplývaly mraky tabulek o tom,jak zrovna teď obdělávají svoji půdu. Takže pro ty malé vlastně znamená v podstatě likvidační tlak, zatímco ti velcí na to ten aparátmají, a proto také mohou vykazovat zisky. Takže když se potom díváme na data za celý sektor, ano, ono to vypadá, že tady máme nějaký třeba na zisku, ale už se neřekne, že tímtozpůsobem se vlastně vytvoří v zemi, kam ten 2, 3 firem, nějakých obrovských koncertů, případně i mnoho. No a samozřejmě my víme, že takový monopol bohuželneumí poskytovat kvalitní a zároveň reprodukci. Panem. Ministr zemědělství Marek Výborný v debatě naší televize uvedl, že v rámci podpory zvažujeulevit zemědělcům tím, že by se nedanily dotace. Zatím platí, že jednou rukou jim stát peníze dá a druhou rukou jim z toho část sebere. Tak jakýto má smysl? Já bych ještě možná ve těžkou zareagoval na ten předchozí příspěvek na obranu, řekněme, malých zemědělců, co se týká těch protestů teďka před Ministerstvem zemědělstvía všude jinde, tak dneska ty protesty vede jeden z největších zemědělců v zemi jako velký to, opravdu obrovský, velký hráč na trhu. Zpět k té vašíotázce. Já úplně nejsem příznivce nějaké extrémní regulace, takže ono se může potom stát, když tam jsou nějaké slevyna daních nebo slevy na sociálním pojištění, proč by to měli mít jenom zemědělci? Ozvou se lékaři, ozvou se učitelé, ozve se jim armáda nebo něco takového. Je to další vlastněi potenciální komplikace daňového, případně sociálního systému, ale úplně bych to zase nevylučoval, protože třeba v Polsku něco takového zemědělci majía pochopitelně tím pádem čeští zemědělci tím, že nemají takové úlevy, tak jsou jistým způsobem znevýhodněni. Chtělo by to nějakou důkladnouanalýzu, nějaký důkladný rozbor, dopadovou studii, co by to vlastně s českým zemědělstvím, českým potravinářstvím potažmo mohla udělat, mohlo udělat a pak bychom asibyli moudřejší. Ale vůči jako jakýmkoliv zásahům já jsem velice, jako velice opatrný, které by měly být v případě podpory neboprostě případě zásahu vlastně dalšího trhu. Už takto zemědělství je extrémním způsobem přelegudou přeregulované. A to je ostatně důvod, proč ty manifestace tady dneska máme.Ekonomové Tomáš Majer a Markéta Šichtařová byli našimi hosty. Díky a přeji hezký den. Také děkuji, na shledanou. A už za chvíli, za několik

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31