Máme pouhé tři týdny do voleb! Začíná vrcholit kampaň a my jsme stále více vidět. V ulicích, na billboardech i na internetu! Je to zejména zásluha řady našich pracovitých členů v regionech, kterým za to patří velké díky.
Spolu s tím nám začínají růst preference. Stále více lidí se o existenci naší formace dozvídá a zvažuje nás volit. Protože stejně jako my chtějí nízké daně, snížení byrokracie, ochranu české státní suverenity, více svobody a odmítají další lockdown.
Trendy z nejnovějších průzkumů ukazují, že váš hlas pro nás nepropadne. Aktuálně například agentura Phoenix Research potvrzuje vzrůstající trend preferencí. V jejich posledním průzkumu naše šance odhadují na 4,6%.
Trikolora Svobodní Soukromníci jdou do voleb s číslem 8. V programu například zmiňujeme, že chceme prosadit ústavní nadřazenost českého práva nad sekundárním právem Evropské unie. Dále jsme také proti euru. „Prosadíme ústavní zakotvení práva platit českou korunou a práva platit v hotovosti,“ stojí mimo jiné v našem programu. Dále chceme také provést antibyrokratickou revoluci a zrušit některé dotace. „Nynější dotace jsou zdrojem zla, provedeme důslednou revizi dotací, zastavíme nespravedlivé a diskriminační dotace do soukromého sektoru, které nahrávají pouze vyvoleným.“
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Předseda Libor Vondráček na FTV Prima – jak volí vaše peněženka?
Náš předseda Libor Vondráček byl hostem pořadu na FTV Prima, který se týkal oblasti bydlení – růst cen bytů, zdanění bydlení, vlastní či nájemní bydlení? Na tyto a další otázky najdete odpovědi Libora Vondráčka tím, že kliknete na tento odkaz či na obrázek uvedený vedle.
2) „Ať jdou s eurem do…“, řekl nám muž u našeho petičního stánku.
Pokračujeme v kontaktní kampani napříč republikou. Setkáváme se s vámi dnes a denně u našeho petičního stánku a slýcháváme od vás nejrůznější názory nejenom na euro. Jeden pán si o euru myslí to, co je uvedeno v titulku našeho příspěvku. Určitě víte, co si dotyčný pán o euru myslí 😀 a co si myslí další lidé? To se dozvíte zde.
3) Libor Vondráček pro Echo 24: „Žádná pandemie tu není. Roušku jsem neměl strašně dlouho“.
Libor Vondráček poskytl rozhovor pro Echo 24, ve kterém mimo jiné hovořil o tom, proč se rozhodl jít do politiky, jaký je jeho pohled na fungování státu, co si myslí o pandemii covid, Green Dealu atd. Celý rozhovor je k dispozici na tomto odkaze.
4) Ondřej Hejma se svojí kapelou Žlutý pes podporuje naši formaci!
Kapela Žlutý pes v čele s Ondřejem Hejmou nachystal šňůru koncertu s názvem „Koncert za normální život“ a tím tak podpořil naši formaci Trikolora Svobodní Soukromníci. Pokud byste rádi vyrazili na koncert, turné si rozklikněte zde.
5) Zálom: „Jde nám o svobodu. Jako jediným“.
To jsou slova našeho místopředsedy Luboše Záloma, který se ve svém příspěvku zmiňuje mimo jiné o omezování našich svobod v souvislosti s pandemií covid. A jak by řešil pandemii covid náš Luboš Zálom? To se dočtete zde.
6) Dočekal: „Jak z krize? Minimum regulací a státních zásahů do ekonomiky. A nekřivit trh!“
Na otázku jak z covid krize nachází odpovědi v rozhovoru pro Domažlický deník náš místopředseda Jan Dočekal. A co by jako poslanec Jan Dočekal změnil? To a další se dočtete v jeho rozhovoru na tomto odkaze.
7) Havrda a další lékaři pro Reflex: „Zastavte absurdní hru kolem covidu a zrušte opatření podobně jako Velká Británie či Dánsko“.
Celá řada významných lékařů a odborníků, včetně našeho místopředsedy MUDr. Miroslava Havrdy, sepsala výzvu, ve které mimo jiné kritizují restriktivní opatření a poukazují na to, jak vláda porušuje práva občanů. Celý text výzvy je k přečtení zde.
„Andrej Babiš mohl smést ze stolu Evropský Green Deal a neudělal to. A teď si Češi, Moravané a Slezané pořádně připlatí za energie. Pojďme to jednou provždy zarazit,“ žádá náš předseda Svobodných Libor Vondráček se vší důrazností. A nabízí cestu. Odpověď je na tomto odkaze.
9) Zálom: Útok na světové obchodní centrum: dvacet let poté.
Kde jste byli a co jste dělali před dvaceti lety, když jste poprvé uslyšeli zprávu, že do věží Světového obchodního centra narazila dvě letadla? Na tuto a další otázky odpovídal náš místopředseda Luboš Zálom ve svém blogu zde.
V Brně byl zahájen V. Mezinárodní kongres světové ligy pro sexuální reformu. Hlavním cílem kongresu bylo podpořit v co největší míře sexuální svobodu lidí. Záslužná akce se uskutečnila ve velmi obtížné době.
21. 9. 1920: Konec Haličské socialistické republiky
Když Rudá armáda při rusko-polské válce získala území Haliče, vytvořili zde bolševici loutkový státní útvar. Rudá armáda ale byla vytlačena a území připojeno k Polsku.
22. 9. 1948: Operace Little Wittles
Gail Halvorsen a později další američtí letci začali bombardovat Berlín sladkostmi pro děti. Výrobci cukrovinek a americké děti akci podpořili a celkem na Berlín spadlo asi 20 tun cukru. Děti v Berlíně byly nadšeny.
23. 9. 2016: Svobodní kvakoši
Dvacet osm kvakošů nočních bylo vypuštěno ze ZOO v Hluboké nad Vltavou do volné přírody.
24. 9. 1993: Obnovení monarchie v Kambodži
V Kambodži byla po krvavém režimu Rudých Khmerů obnovena monarchie. Lepší monarchie než komunista u moci.
25. 9. 2014: Den Patsy Kerra
V novinách vyšla zpráva o Patsy Kerrovi („Shawshank husband“), který vykopal tunel z manželské ložnice do hospody, když manželka spala, aby si mohl dát svobodné pivko. Přestože je tato zpráva jen kachna, mnozí manželé rozumí, o jaké svobodě je tu řeč.
26. 9. 1971: Vzpoura proti dani z obilovin
V holandském Gorinchemu se uskutečnila vzpoura proti dani z obilovin. Nebyl to ten rok jediný protest v zemi. Místní by se v ten moment ale divili, co všechno bude zdaněno v roce 2019 a jakou sazbou.
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Odebírejte tento týdeník ZDARMA!
Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? Stačí udělat jedinou věc. Vyplnit ↓tento↓ dotazník.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.
Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.
Nárokové dotace
Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.
Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.
Riziko a právo
Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.
Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.
Zákon a střet zájmů
Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.
Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.
Vyznění debaty
Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.
Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.
