Držení střelných zbraní a chladná hlava

Držení střelných zbraní a chladná hlava

Upravovat zákon o držení střelných zbraní krátce po tragédii na pražské FF UK je velmi nešťastné. Debatě o tak odborném problému by slušela víc chladná hlava než zjitřené emoce.

Bylo přirozeně očekávatelné, že se otřesná událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dostane do popředí zájmu v debatě o zbraňové legislativě. Stejně tak očekávatelné je v takové chvíli zesílené volání po jejím zpřísnění.

Současná situace plná zjitřených emocí ale pomíjí jeden zásadní fakt: ono zpřísnění zákonných pravidel pro držení střelných zbraní se u nás již několik let řeší, ovšem v debatě odborné, která není tak mediálně atraktivní. Se zpřísněním pravidel se tak v dohledné době v každém případě počítá, bez ohledu na tragédii, k níž došlo. A je jedině dobře, že se tak děje cestou evoluce, nikoliv revoluce.

Odbornost a aktivismus

Debatovat o pravidlech držení střelných zbraní je správné. Aby ale taková debata k něčemu byla, je potřeba ji co nejvíce oprostit od emocí a vést ji právě na odborné rovině. To, do jaké fáze se veřejný diskurz o zbraňové legislativě dostal po masakru na pražské filozofické fakultě, je ale bohužel pravým opakem. Jakkoliv je lidsky pochopitelné, že se tak děje, v současné chvíli zaznívají převážně unáhlené, nekoncepční a z kontextu vytržené názory, často od lidí, kteří příliš nerozumějí ani zbraním, ani legislativě.

Bez ohledu na aktuální tragické události čeká v Poslanecké sněmovně na schválení novela zákona o zbraních a střelivu. Její podoba je výsledkem několika let debat mezi státní správou, odbornou veřejností a relevantními zájmovými spolky. Tato novela dosavadní zákon nejen zpřísňuje, ale též zpřehledňuje a pomáhá odbourat prvky klientelismu a korupce, které trápí jiné evropské státy.

Neprůstřelný zákon neexistuje

Pokud v navrhované podobě nová úprava projde a bude se důsledně vymáhat její dodržování, bude pomáhat k efektivnímu předcházení událostem, jakou byl loňský 21. prosinec. Počítá se například i s příslušnými kroky v oblasti digitalizace, díky nimž policista na základě perlustrace bude nově vědět, zda je daná osoba držitelem zbrojního průkazu (nově zbrojního oprávnění), zda má registrované nějaké střelné zbraně a jaké konkrétně.

Stejně tak novela zavádí možnost zbrojní oprávnění odebrat i jenom za verbální útoky, třeba slovní vyhrožování násilím. Dlužno dodat, že i se sebelepšími zákony se bohužel vždy najdou psychopati, kteří budou společnost nenávidět, budou jí chtít ublížit – a svou cestu k tomu si nakonec vždycky najdou.

Že takováto novela byla vůbec předložena, svědčí i o tom, že není pravda, co můžeme slyšet z úst různých laických aktivistů, tedy že se odborná komunita jen plácá po ramenou, jak u nás věci fungují, a není třeba nic měnit. Naopak ochota zákon zlepšovat (a v tomto ohledu i zpřísňovat), ač patří v Evropě k nejlépe nastaveným, je evidentní, stejně jako je evidentní důraz na to, aby se tak dělo evoluční cestou. Nikoliv cestou revolučních implementací nahodilých samospásných nápadů, které by ve finále mohly i to, co funguje, významně zhoršit. Příkladem budiž vztah státu k držitelům zbraní, postavený na letitém budování vzájemné důvěry. K čemu by vedlo její narušení? Jen k nárůstu počtu nelegálně držených zbraní obchodovaných na černém trhu.

Populární je dnes volání po zavedení psychologických testů jak pro nové žadatele o zbrojní průkaz, tak pravidelné přetestovávání držitelů stávajících. Jde o typický příklad okřídleného moudra, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Samo o sobě jde o nápad jistě ušlechtilý, ale bohužel tvrdě narážející na mantinely reality. Už teď jsou psychiatři a psychologové natolik vytížení a jejich kapacity tak nedostatečné, že jsou rádi, že zvládají současnou enormní pracovní zátěž, přičemž pro mnoho těch, kteří by jejich odbornou péči potřebovali, je tato péče nedostupná. Není proto divu, že proti zavádění povinných psychotestů jsou v prvé řadě sami odborníci, protože jsou si dobře vědomi toho, že by ony psychotesty jednoduše neměl kdo provádět. Nadto si na příkladu „lesního vraha“ Kalivody můžeme demonstrovat, že inteligentní psychopat sítem těchto testů pohodlně projde.

Brokovnice na občanku?

Přístupu ke zbraním obecně nikdy neprospěje, když bude plný výkřiků do tmy v podobě z kontextu vytržených pasáží ze zahraničních právních úprav s tím, že toto by tu bez dalšího zajisté fungovalo, když to funguje jinde (a otázkou často je, zda to jinde skutečně funguje). Zajímavé je, že takto se do debaty hází jen argumenty pro omezení, ale kupříkladu to, že v sousedním Rakousku si je možno brokovnici obstarat jen „na občanku“, už v debatě nezaznívá, ač je to v konečném důsledku úplně stejně nesmyslné a nekoncepční.

Co se případných dopadů masové střelby na pražské univerzitě týče, počkejme na úplné uzavření policejního vyšetřování. Pokud se ukáže, že došlo k porušení zákona, nebo má nějaký zákon či jen podzákonný předpis mezery, které ani chystaná novela nezacelí, bavme se dál o možnostech nápravy. Do té doby se ale raději zdržme unáhlených kroků, které, jakkoliv dobře jsou myšleny, mohou napáchat více škod než užitku.

Na příkladu lesního vraha Kalivody je dobře vidět, že inteligentní psychopat sítem psychotestů projde.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

RNDr. Jiří Hynek

RNDr. Jiří Hynek

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

RNDr. Jiří Hynek

RNDr. Jiří Hynek

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31