Svobodní před volbami usilují o integraci pravice, skutečné pravice

Svobodní před volbami usilují o integraci pravice, skutečné pravice

Kolem Svobodných nastává integrace pravice. Jak vyplynulo z nedávné tiskové konference, do letošních eurovoleb je podpoří hned několik malých pravicových politických stran. A jednání nejsou ani zdaleka u konce. Podle předsedy Libora Vondráčka je navíc již teď zřejmé, že Svobodní postaví nejsilnější kandidátku v historii a budou za ně kandidovat také minimálně dva prezidentští kandidáti.

Před pár dny Svobodní oznámili, že je pro letošní volby do Evropského parlamentu podpoří hned několik menších politických stran. Máte z toho radost? 

Ano, mám velkou radost z toho, že kandidátka Svobodných získává podporu dalších politických subjektů. Jsem přesvědčen o tom, že Svobodní letos představí historicky nejsilnější kandidátku, která bude navíc ještě posílena o zástupce dalších stran a hnutí. Je to skvělá zpráva také proto, neboť získání důvěry těchto subjektů naznačuje, že se nám podaří získat důvěru ještě většího množství voličů, než kdy dříve.

V posledních letech jsme měli možnost sledovat spíše atomizaci české politické scény. Jak je zřejmé, Svobodným se daří naplňovat opačný trend, je to tak? 

Jsem přesvědčený o tom, že naše snaha o spolupráci je dobrou zprávou pro všechny, kteří dlouhodobě volají po integraci pravice. Toto spojení totiž zvyšuje pravicovým silám potenciál uspět také v dalších volbách, jejichž prostřednictvím pak můžeme změnit také poměry v České republice. V tuto chvíli nás však sjednotilo to, jakým způsobem vnímáme Evropskou unii a její další fungování. Jsem rád, že se všemi našimi partnery jsme našli shodu na sedmeru zásad pro kandidáty do eurovoleb, který si Svobodní vypracovali a schválili již před delší dobou a jako první politická strana dala jasně najevo, s jakým volebním programem budeme usilovat o důvěru voličů. 

Na vašem nedávném celorepublikovém sněmu se objevila řada dalších významných osobností. Objeví se také na vaší kandidátce do Evropského parlamentu? 

Informovali jsme, že čelo kandidátů za Svobodné tvořím já, Matěj Gregor a Karel Diviš. O zapojení dalších osobností stále jednáme. To, co však už v tuto chvíli mohu prozradit, je fakt, že jsme dali do pohybu symbolickou sněhovou kouli, na kterou se nabalují další osobnosti a subjekty. I díky tomu budou na naší kandidátce například nejméně dva pravicoví prezidenští kandidáti. 

Budete jednat ještě s dalšími subjekty o podporu vaší kandidatury?

Pochopitelně probíhá ještě množství dalších jednání a diskusí. Na druhou stranu jsou i politické subjekty, se kterými se spolčovat v žádném případě nehodláme, přestože nám tuto spolupráci mnozí předhazují. Myslím tím například hnutí Přísaha, které je prounijním a progryndýlovským hnutím. Proč? Třeba proto, že chce v europarlamentu vstoupit do frakce lidovců, kde je dnes STAN, KDU-ČSL a TOP 09, nebo že podporuje dekarbonizaci dopravy, tedy tlak na konec spalovacích motorů, a racionální zelenou politiku. 

Často se mluví o spolupráci Svobodných s hnutím Motoristé sobě. Jak vidíte možnost vaší spolupráce v nadcházejících eurovolbách? 

Jednoduše řečeno. Na jedné kandidátce může 1. pozici obsadit jen jeden subjekt a všechny subjekty kromě Motoristů se jasně shodly na tom, že to má být ten nejsilnější, aby bylo možné se dohodnout. Už přes dva měsíce zkoušíme i v Motoristech vyvolat nadšení pro tuto myšlenku, která zatím nadchnula každého kromě nich, aby měli důvod ustoupit ze svých představ. Snad také dojdou k závěru, že spojení sil je výhodné pro naše strany i pro voliče, kteří se o nás díky tomu budou moci lépe opřít v Parlamentu. Zatím se to sice nepovedlo, ale budeme to dál zkoušet. Mysleli jsme to totiž vážně, když jsme před dvěma lety řekli, že chceme do dalších voleb nabídnout integraci pravice, a uděláme pro to maximum.

Je nějaký termín, do kdy byste chtěli mít zcela jasno o vaší kandidátce? 

14. února slavíme 15 let existence strany. Ten den je zároveň svátek zamilovaných. Milujeme svobodu, Českou republiku i celý kontinent Evropu, jehož jsme součástí, nemáme rádi naopak bruselské papaláše a jejich snahu řídit životy všech na našem kontinentu. Mohlo by být proto hezké prozradit jména všech kandidátů, kteří nás chtějí před chorými nápady z Bruselu chránit, právě 14. 2. Slíbit zatím ale chci jen to, že uděláme maximum pro spojení pravicových sil, a proto nechci slibovat nějaký termín, který by tomu spojení mohl hodit klacky pod nohy.

Převzato z Parlamentních listů

Redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31