Úsporný balíček prošel v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou. Již samotná název je protimluv. Úspory vznikají tak, že je odložena spotřeba a část čistých příjmů se neutratí. Díky změnám desítek zákonů se však žádná spotřeba státu neodkládá, ale naopak zvyšuje. Vláda tak vlastně navrhuje další prohloubení obrovského zadlužení, jen o trochu menší rychlostí.
Premiér Fiala tvrdí: „Šetříme u sebe. Jdeme příkladem. Plníme předvolební sliby. Musíme se dostat k tomu, abychom dali finance státu do pořádku a zastavili nezodpovědné hospodaření.“ Hezká a líbivá slova. Jaká je realita?
Může si desetimilionový stát dovolit takový luxus, že kromě dětí, studentů a důchodců živí z daní téměř 1 000 000 lidí? V balíčku vláda píše, že sníží počet státních zaměstnanců. Zároveň s tím má dojít i ke snížení objemu jejich platů. Ve skutečnosti vláda plánuje přesný opak. Vzroste počet úředníků a vzroste i objem finančních prostředků na jejich platy – více ZDE. Výjimku z úsporných opatření mají například i policisté a celníci. Jejich počet vzroste, přestože jich máme násobně víc, než je v Evropě běžné. A porostou i jejich platy a takzvané výsluhy. Jen tak mimochodem již dnes stát vyplácí na výsluhách téměř 13 miliard korun ročně. Více ZDE.
Vláda slíbila, že bude redukovat počet státních agend a v důsledku toho klesne počet úřadů a institucí, které jsou státem zřizovány. Letos nově vznikla Digitální a informační agentura. Jen náklady na její založení se pohybovaly kolem půl miliardy korun a zaměstnáno tam má být několik stovek lidí. Zásadním smyslem jejich činnosti bude přerozdělovat dotace. Podobnou činnost vykonávají zaměstnanci Národní sportovní agentury a dalších nejméně 35 institucí, které kvůli přerozdělování peněz zřizuje stát. Samostatnou kapitolou jsou pak příspěvkové organizace, které samostatně působí pod hlavičkou ministerstev (příklad z praxe: na Ministerstvu zemědělství jich je dvacet – více ZDE). Jen náklady na provoz výše zmíněných institucí přesahují sto miliard korun. Překvapivě se v úsporném vládním balíčku nepočítá s tím, že by se alespoň některé z těchto úřadů a institucí rušily.
„Škrtneme dotace za 50 miliard,“ chlubí se vláda a v úsporném balíčku tomu věnuje několik vět. Již cudně mlčí o tom, kde a jaké dotace to budou. Víme jen tolik, že se to bude dít v následujících dvou letech. Vzhledem k tomu, že stát na dotace vynakládá ročně vyšší stovky miliard, je to jen několik kapek v moři. Ekonomové, analytici a NKÚ se vzácně shodují na tom, že se z dotačních titulů stal výnosný byznys miliardářů, holdingů, korporací a nadnárodních firem, který pokřivuje tržní prostředí. Zjištění NKÚ, že nikdo nevede o udělených dotacích a jejich využití žádný přehled, je tragické. Zvláště, když si uvědomíme, že jich bylo během pár posledních let uděleno více než 70 000 – více ZDE. Na tomhle principu vláda zřejmě nic měnit nehodlá, protože se o tom v úsporném balíčku nic nepíše.
Jak si tedy představuje vláda úspory na výdajové straně rozpočtu?
Nárůst počtu státních zaměstnanců, kteří jsou placeni z daní. Vyšší platy a výsluhy pro příslušníky represivních orgánů státu. Více úřadů a státem placených institucí, které rozdělují dotace. Prakticky žádná stopka dotačního byznysu pro holdingy a korporace. Prolongace plýtvání ve státním školství, zdravotnictví a ve výstavbě dopravní infrastruktury. Více byrokracie pod záminkou digitalizace, která je zlatým dolem pro politiky, úředníky a dodavatele technologií.
Úspory v podání vlády jsou tak jen fikcí. Je to jen rafinovaná a matoucí hra se slovy. Přesněji, vláda tím maskuje, že – navzdory všem slibům – zvedá daně, které budou páteří celého úsporného balíčku. A týkat se to bude úplně všech daňových poplatníků. Paradoxně se to děje v době, kdy se meziročně zvýšil celkový daňový výběr o 13 %. Úsporný (konsolidační, ozdravný – název nechť zvolí si laskavý čtenář sám, ostatně je vždy zavádějící a matoucí) balíček nepřináší lepší kvalitu veřejných služeb, ale zvýšení byrokracie. Nepřináší ani příznivější podmínky pro další růst a prosperitu. Je to hazard, který v konečném důsledku snižuje naši konkurenceschopnost, brzdí investice do podnikání a podlamuje celkový hospodářský růst. Vlastně to jde shrnout jednou větou. Úspory žádné, zato největší zvýšení daní v jedenadvacátém století.
Radomil Bábek, podnikatel, předseda Podnikatelských odborů
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Zdroj: blog autora
