Bábek: Úsporný balíček vlády v kostce

Bábek: Úsporný balíček vlády v kostce

Úsporný balíček prošel v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou. Již samotná název je protimluv. Úspory vznikají tak, že je odložena spotřeba a část čistých příjmů se neutratí. Díky změnám desítek zákonů se však žádná spotřeba státu neodkládá, ale naopak zvyšuje. Vláda tak vlastně navrhuje další prohloubení obrovského zadlužení, jen o trochu menší rychlostí.

Premiér Fiala tvrdí: „Šetříme u sebe. Jdeme příkladem. Plníme předvolební sliby. Musíme se dostat k tomu, abychom dali finance státu do pořádku a zastavili nezodpovědné hospodaření.“  Hezká a líbivá slova. Jaká je realita?

Může si desetimilionový stát dovolit takový luxus, že kromě dětí, studentů a důchodců živí z daní téměř 1 000 000 lidí? V balíčku vláda píše, že sníží počet státních zaměstnanců. Zároveň s tím má dojít i ke snížení objemu jejich platů. Ve skutečnosti vláda plánuje přesný opak. Vzroste počet úředníků a vzroste i objem finančních prostředků na jejich platy – více ZDE. Výjimku z úsporných opatření mají například i policisté a celníci. Jejich počet vzroste, přestože jich máme násobně víc, než je v Evropě běžné. A porostou i jejich platy a takzvané výsluhy. Jen tak mimochodem již dnes stát vyplácí na výsluhách téměř 13 miliard korun ročně. Více ZDE.

Vláda slíbila, že bude redukovat počet státních agend a v důsledku toho klesne počet úřadů a institucí, které jsou státem zřizovány. Letos nově vznikla Digitální a informační agentura. Jen náklady na její založení se pohybovaly kolem půl miliardy korun a zaměstnáno tam má být několik stovek lidí. Zásadním smyslem jejich činnosti bude přerozdělovat dotace. Podobnou činnost vykonávají zaměstnanci Národní sportovní agentury a dalších nejméně 35 institucí, které kvůli přerozdělování peněz zřizuje stát. Samostatnou kapitolou jsou pak příspěvkové organizace, které samostatně působí pod hlavičkou ministerstev (příklad z praxe: na Ministerstvu zemědělství jich je dvacet – více ZDE). Jen náklady na provoz výše zmíněných institucí přesahují sto miliard korun. Překvapivě se v úsporném vládním balíčku nepočítá s tím, že by se alespoň některé z těchto úřadů a institucí rušily.

„Škrtneme dotace za 50 miliard,“ chlubí se vláda a v úsporném balíčku tomu věnuje několik vět. Již cudně mlčí o tom, kde a jaké dotace to budou. Víme jen tolik, že se to bude dít v následujících dvou letech. Vzhledem k tomu, že stát na dotace vynakládá ročně vyšší stovky miliard, je to jen několik kapek v moři. Ekonomové, analytici a NKÚ se vzácně shodují na tom, že se z dotačních titulů stal výnosný byznys miliardářů, holdingů, korporací a nadnárodních firem, který pokřivuje tržní prostředí. Zjištění NKÚ, že nikdo nevede o udělených dotacích a jejich využití žádný přehled, je tragické. Zvláště, když si uvědomíme, že jich bylo během pár posledních let uděleno více než 70 000 – více ZDE. Na tomhle principu vláda zřejmě nic měnit nehodlá, protože se o tom v úsporném balíčku nic nepíše.

Jak si tedy představuje vláda úspory na výdajové straně rozpočtu?
Nárůst počtu státních zaměstnanců, kteří jsou placeni z daní. Vyšší platy a výsluhy pro příslušníky represivních orgánů státu. Více úřadů a státem placených institucí, které rozdělují dotace. Prakticky žádná stopka dotačního byznysu pro holdingy a korporace. Prolongace plýtvání ve státním školství, zdravotnictví a ve výstavbě dopravní infrastruktury. Více byrokracie pod záminkou digitalizace, která je zlatým dolem pro politiky, úředníky a dodavatele technologií. 

Úspory v podání vlády jsou tak jen fikcí. Je to jen rafinovaná a matoucí hra se slovy. Přesněji, vláda tím maskuje, že – navzdory všem slibům – zvedá daně, které budou páteří celého úsporného balíčku. A týkat se to bude úplně všech daňových poplatníků. Paradoxně se to děje v době, kdy se meziročně zvýšil celkový daňový výběr o 13 %. Úsporný (konsolidační, ozdravný – název nechť zvolí si laskavý čtenář sám, ostatně je vždy zavádějící a matoucí) balíček nepřináší lepší kvalitu veřejných služeb, ale zvýšení byrokracie. Nepřináší ani příznivější podmínky pro další růst a prosperitu. Je to hazard, který v konečném důsledku snižuje naši konkurenceschopnost, brzdí investice do podnikání a podlamuje celkový hospodářský růst. Vlastně to jde shrnout jednou větou. Úspory žádné, zato největší zvýšení daní v jedenadvacátém století.

Radomil Bábek, podnikatel, předseda Podnikatelských odborů

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog autora

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Radomil Bábek

Radomil Bábek

Novinky

Nejnovější video

Celorepublikový volební sněm Svobodných proběhl 14. listopadu 2026 ve jménu spojování a apelu na všechny politické struktury ve smyslu odsouzení násilí a agrese proti jiným názorovým platformám. Jako hosté na sněmu vystoupily špičky naší politické reprezentace.

První vystoupil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda strany SPD. Poděkoval za skvělou práci straně Svobodných a především jejímu předsedovi Liboru Vondráčkovi za jeho mimořádně aktivní a nenahraditelnou aktivitu v rámci poslaneckého klubu SPD.

Na projev navázal Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě. Zmínil „svobodného motoristu“ jako ideální výsledek naší společné práce a svobodu v přímé souvislosti se zodpovědností. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.

Paní senátorka Daniela Kovářová pojala myšlenku svobody jako možnosti žít si po svém a rozhodovat o svém životě ve vlastní zemi a vyjádřila odpor k regulacím EU.

Na sněmu dále vystoupil Jindřich Rajchl, poslanec a předseda PRO, který přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že pravda je dnes částí společnosti vnímána jako útok.

Již tradičním hostem na sněmech Svobodných byl Michal Simkanič, který nechyběl ani tentokrát. Všechny přítomné pobavil krátkou alegorickou povídkou o politických trendech ve společnosti.

Neočekávaně promluvil i jeden z někdejších zakladatelů Svobodných, Ladislav Jakl. Připomněl svůj starší text o pomyslném spojení fotbalových týmů Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi a z nich vyplývajícími riziky. Na současný stav společnosti navázal obratem, kdy při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy a spojit se za účelem získání hřiště zpět. Pokud Evropská unie bere všem našim politickým stranám možnost rozhodovat o našich věcech na politickém hřišti v Praze, aby se o nich rozhodovalo v Bruselu, ty politické strany, kterým se to nelíbí, by měly síly spojovat.

Téma spojování a nutnosti držet při sobě rezonuje celým sněmem. Stejně jako omezení vlivu státu a nutnost vystoupení z EU, která už kromě restrikcí a regulací nic neprodukuje.

Následně se představili kandidáti na předsedu a místopředsedy strany i na členy Republikového výboru. Libor Vondráček tentokrát poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že bude po skončení elektronického hlasování 21. 11., i po sedmi letech ve funkci, znovu zvolen předsedou strany.

V následné politické diskusi byla zmíněna i páteční konference „Co bude po EU?“, při které byl podle diskuse dán policií nepřiměřený prostor protestujícím v rámci jejich ohlášeného shromáždění na úkor účastníků konference. V návaznosti na to bylo přijato prohlášení jako apel na veřejnost i politická uskupení k odsouzení násilí, jako je třeba zamezení vstupu na konferenci jako nástroje politiky.

Na závěr se řešily praktické připomínky a podněty a návrhy na změny stanov, které by umožnily hlubší integraci politických stran v rámci Svobodných.

Text usnesení:

Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používanou jako nástroj politiky.

Alarmujícím příkladem je pro nás včerejší (13. 11. 2026) útok levicových a progresivistických násilníků proti konání konference „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“, kteří násilím bránili účastníkům a hostům ve vstupu do sálu.

Nebudou-li tyto jevy jasně odsouzeny, a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, které se chtějí nazývat demokratickými, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné. Je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?

Vyzýváme tedy strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se projevům násilí v politice, odsuďme je a vydejme tak jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze svobodně projevit politický názor.

Republikový sněm Svobodných


14. listopadu 2026

Oblíbené štítky

Radomil Bábek

Radomil Bábek

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31