INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ „Povšimněte si, že všechny šílené ideologie, které v historii ničily lidstvo, přišly od akademiků,“ podotýká ekonomka v reakci na inovativní titulování „ombudsosoby“ na pražské DAMU. Normální lidé na tyto hovadiny nemají čas. „Je to rozpad vzdělanosti civilizace v přímém přenosu,“ dodává ekonomka.

Veřejnost tak trochu podezírala ministra vnitra Víta Rakušana ze snah omezovat svobodu slova, pod rouškou boje proti dezinformacím zavádět cenzuru, ale i z vytváření strachu ve společnosti. Ostatně právě na to poukazoval otevřený dopis více než 50 osobností veřejného života premiéru Petru Fialovi, pod nějž jste se také podepsala. Uplynulo pět týdnů a předseda hnutí STAN pustil do světa video, v němž kritizuje dvouleté počínání vlády a zve lidi na debaty Bez cenzury (!) s tím, že přijme jakoukoli kritiku. Není úžasné, když si vrcholový politik dokáže uvědomit, co dělal špatně, a chce se pokusit to napravit?

Zdá se mi, že ministrovi poradci změnili taktiku a rozhodli se vylepšit ministrovu upadající veřejnou imidž. No nevím, jestli to může zabrat a mediální obraz vylepšit.

Při projednávání korespondenční volby se Andrej Babiš ve svém vystoupení před poslanci dostal až k počínání ČNB. „Co Rusnok? Kdo vyhnal tu základní sazbu na 7 %? Samozřejmě, že to podělali. A Michl v tom pokračuje. Proč máme tak vysokou základní sazbu? Proč nemáme stejnou sazbu jako eurozóna? Jakou to má logiku? Měli pocit, že budou bojovat proti inflaci, no a ta inflace v Evropě už jde dávno dolů. Pan premiér teď už dopředu vykazuje, jak bude mít úžasnou inflaci, ale stále jsme nejhorší. Takže ano, ČNB dělala špatnou politiku. To začalo už dávno, to není nové. Měli už snižovat sazby,“ řekl. Mě z toho zaujala ta řečnická otázka, proč nemáme stejnou sazbu jako eurozóna. Co by se ale u nás dělo, kdyby ČNB (třeba ve 2. pololetí minulého roku) snížila základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, jako má ECB?

Kdybychom měli stejné úrokové sazby jako v eurozóně, pořád ještě bychom měli k dispozici kurz koruny jako druhý z obou nejúčinnějších nástrojů centrální banky na ovlivňování výše inflace, tedy ještě pořád by to nebylo tak moc „v háji“, jako kdybychom měli euro. Ale i tak by výsledkem byla mnohem větší inflace, než jakou máme teď. Pokud v době, kdy byla inflace kolem 18 %, bychom měli úrokové sazby na úrovni eurozóny, měli bychom inflaci vysoko nad 20 %. A pokud bychom do toho navíc ještě měli euro, a tedy bychom nemohli používat kurz, pak by se inflace patrně blížila 30 %.

Od Andreje Babiše to zní zajímavě, protože příčinou tak vysoké inflace je politika jeho vlády zejména během let covidových, kdy vláda pustila tolik peněz do oběhu, že inflaci vyvolala. Centrální banka pak už jenom zkoušela napravit důsledky.

Poté, co americká Komise pro cenné papíry povolila vznik burzovně obchodovaných fondů (ETF), v jejichž portfoliu smí být bitcoin, stala se tím tato kryptoměna srovnatelným alternativním aktivem jako zlato?

Slovo „srovnatelné“ aktivum bych nepoužívala. Ale je pravdou, že bitcoin se více etabloval jako oficiálními autoritami uznávané aktivum. Dokonce se svého času říkalo, že bitcoin je „moderní zlato“. Mělo to vyjadřovat, že kryptoměny kupují lidé, kteří nedůvěřují trvanlivosti klasických fiat měn od koruny přes eura až po dolary. Případně lidé, kterým není příjemné, že stát by měl mít dokonalý přehled o každém jejich kroku. A to nemusí být zrovna proto, že by činili cokoliv nekalého, jen nevidí důvod, proč by kdokoliv měl vědět, co, kde, od koho a kdy kupují. Což je ten pravý úkol pro kryptoměny anebo zlato. Odtud vyplynula hypotéza, že kryptoměny a zlato by se měly cenově pohybovat stejným směrem. Tedy růst či klesat ve stejném období.

Jenomže tato hypotéza se vůbec nepotvrdila. Ba právě naopak. Obě aktiva nejsou tak dokonalé substituty, jak se kdysi zdálo. Proto ani nelze tvrdit, že vzpruha, které se dostalo bitcoinu povolením ETF, se automaticky přelije do podpory pro zlato, zrovna tak jako ale nelze tvrdit, že posílení bitcoinu odčerpá kapitál od zlata a to oslabí.

Povolení ETF je rozhodně silným tahounem růstu kryptoměn. Dalším tahounem růstu je rostoucí odpor řady běžných lidí ke šmíráckým aktivitám různých států. A konečně kryptoměny vykazují velké růstové a poklesové vlny tak, jak se u nich periodicky nabalují spekulanti, kteří se chtějí svézt na těchto vlnách, ale pak nestačí zavčasu vystoupit, a nakonec často prodávají v tu nejhorší možnou chvíli. Tito takzvaní „noise traders“ vytvářejí u kryptoměn periodická období růstu a poklesu, a nyní technické faktory ukazují na růstové období.

U zlata je situace trochu jiná. Zlato není třeba legitimizovat nějakým povolováním bůhvíjakých produktů; zlato je etablováno už více než dva tisíce let. A zlato má na rozdíl od bitcoinu jednu obrovskou výhodu: Zlato totiž bude jako platidlo fungovat i v době blackoutu, kryptoútoku, války a podobně, není totiž závislé na jedničkách a nulách ani na elektrické energii…

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek vyzvali členské státy EU, aby zahájily proces k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. To by podle přijatého usnesení nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv. Co si o tom myslíte a jaký obrázek o českých europoslancích a stranách, které je do Bruselu vyslaly, si lze udělat z grafiky, kterou na svém profilu na síti X umístil jeden z nich, Jan Zahradil z ODS?

Trochu despotické, vyděračské a totalitární, že? Ale ta grafika je opravdu enormně zajímavá, protože ukazuje velmi polopaticky jednu věc: To, jak poslanci hlasovali, nemá nic společného s tím, zda jsou vlevo, nebo vpravo, ale je zato velmi precizně rozděleno podle toho, zda jsou progresivisté, nebo konzervativci. Konzervativci hlasovali ve prospěch Maďarska, liberální progresivisté pod dogmatem své šílené ideologie hlasovali proti Maďarsku.

Pokud se teď Maďarsko rozhodne pro exit z EU, vůbec nikdo se nemůže divit. Pro nás by to bylo to nejlepší, co by se nám mohlo stát; docela by se mi zamlouvalo, kdyby se EU začala tímto způsobem drolit.

Jinak pokud jde o Maďarsko, Maďarsku to moc neublíží. Nedostat žádné peníze z EU není katastrofa. Jsou to prohnilé peníze. Teď jde jen o to, aby Maďarsko mělo dost na to taky udělat logický krok B – totiž stejně tak žádné peníze neposlat do EU.

Přibývají nářky nad tím, že se vytrácí pověstná česká pivní kultura, že do hospod chodí popíjet čím dál méně lidí. Není se co divit. V řetězcích pořídí pivař kvalitní jedenáctku v akční slevě i za 14 korun. V hospodě by dal za půllitr ležáku kolem 55 korun, tedy čtyřikrát tolik. Protože pivovarníci si vyšší cenou pro hospody kompenzují mizivé marže z řetězců, tak by pro ně zánik hospod třeba i kvůli letošnímu zvýšení sazeb DPH znamenal problém. Pomohla by změna cenové politiky? Ale jak? Zdražit řetězcům? Na to jsou moc silné. Zlevnit hospodám? Problém pro pivovarníky. Jak z toho ven, když je tak propastný rozdíl cen točeného a lahvového, takže kdo může, navozí si basy z řetězce a na hospodu zapomene?

Jak z toho ven? Tím, že to nebudeme řešit. Tohle je trh. Tak to prostě funguje. Trh si hledá sám cestu. Říkáte: co třeba zdražit řetězcům. A kdo by jim měl zdražit? Proč to ještě ten někdo neudělal? No asi proto, že by se mu to nevyplatilo. Říkáte: Co třeba zlevnit hospodám. To jako pivovarníci by jim měli zlevnit? Pokud by to „měli“ udělat, proč to ještě neudělali? No asi proto, že by se jim to nevyplatilo, ne? Co vlastně má být ten problém, který máme „řešit“? Že mizí pivní kultura? Ehm… pro koho je to problém? Já s tím problém nemám. Proč bych měla řešit, že něco někde mizí? Proč bychom to měli vnímat jako problém? Takhle se to prostě na trhu vykrystalizovalo. Víte, louče taky zmizely. Měli bychom to řešit? Měli bychom zdražit elektřinu a zlevnit louče, aby svícení loučemi nezmizelo, když to bylo kdysi součástí naší kultury? Asi ne, že? Tak proč tady něco „řešit“?

Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze vypsala výběrové řízení na obsazení funkce „ombudsosoby“, pro níž běžně slouží označení ombudsman. Podle senátora Zdeňka Hraby jde o „jasný úpadek akademické sféry v přímém přenosu“. Sarkasticky poznamenává, jak si na DAMU mohli dovolit označit děkana „děkanem“, a nikoliv „děkanosobou’“. Nemělo by právě na akademické půdě zůstat alespoň trochu zdravého rozumu?

Povšimněte si, že všechny šílené ideologie, které v historii ničily lidstvo, přišly od akademiků. Normální pracující lidé neměli na vymýšlení podobných hovadin čas. Komunismus taky vymysleli akademici. ESG se taky zrodila mezi intelektuály. A ano, je to rozpad vzdělanosti civilizace v přímém přenosu.

Do důchodu s plnou kapsou aneb poodhalená budoucnost

Převzato z Parlamentních listů