Svoboda slova v ohrožení! Jourová a europoslanci ANO, ODS, TOP09, Pirátů a KDU chtějí zavést nový slovní zločin

Svoboda slova v ohrožení! Jourová a europoslanci ANO, ODS, TOP09, Pirátů a KDU chtějí zavést nový slovní zločin

Věra Jourová sedící v Evropské komisi za ANO zanechává svým výrokem v Davosu silnou stopu v historii cenzury západní civilizace. Je paradoxní, že ji za tento výrok jdoucí proti lidským právům chválí někteří lidé, kteří se často odkazují na havlovský boj za lidská práva. Za termín nenávistný projev se totiž schová téměř cokoliv, což je patrně účel.

Její projev přitom zazněl téměř ve stejné době, kdy jí a kolegům z eurokomise udělal levicová většina Evropského parlamentu radost. I díky hlasům europoslanců Pirátů, ODS, ANO, KDU-ČSL, ČSSD a TOP09 přijala usnesení, v němž požaduje rozšíření seznamu trestných činů o nenávistné projevy a zločiny z nenávisti, což by Evropské komisi umožnilo zavést závazné minimální tresty pro všechny členské státy.

To znamená, že europoslanci požadují, aby Rada odblokovala rozšíření pravidel EU o přidání projevů nenávisti a trestných činů z nenávisti na seznam trestných činů EU.

Jak upozornila Společnost pro obranu svobody projevu:

„Dokument stanovuje dva hlavní cíle: zařazení nenávistných projevů mezi trestné činy EU uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU, který zahrnuje „zvlášť závažné trestné činy s přeshraničním rozměrem“ – jako je terorismus, obchod s lidmi, obchod s drogami a zbraněmi, praní špinavých peněz a organizovaný zločin – a podléhají minimálním pravidlům platným v celé EU, pokud jde o definice a tresty.“

🛑 Podle oficiálního vysvětlení si nenávistné projevy zaslouží stejné označení, protože jsou natolik závažné, že ovlivňují nejen jednotlivce nebo komunitu, „ale také společnost jako celek, neboť podkopávají základy EU“, přičemž sociální média jim okamžitě dodávají rovnou i „přeshraniční rozměr“.

🛑 Druhým cílem zdůrazněným v usnesení je rozšíření definice nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti o několik dalších kategorií obětí. V současné době je zákony EU definují pouze jako nenávist vůči určité rase, barvě pleti, náboženství, národnosti nebo etnické příslušnosti, což podle levicových zákonodárců v dnešním světě zdaleka nestačí.

Dokument proto vyzývá k rozšíření definice na „pohlaví, sexuální orientaci, gender, genderovou identitu, genderový projev, pohlavní znaky, věk, zdravotní postižení a jakoukoli jinou základní charakteristiku“. Při absenci objektivní definice je snadné si představit, že poslední z nich funguje jako bianco šek, který se vztahuje na cokoli, co může kohokoli urazit.

🛑 Jak navíc zdůraznila španělská zpravodajka spisu, liberálka Maite Pagazaurtundúa (Renew), jedním z hlavních cílů je regulace nenávistných projevů v online sféře, k čemuž již nový zákon EU o digitálních službách (DSA) poskytuje ideální rámec.

💬 „Kdybych například řekla, že nechci, aby nezletilí dostávali hormonální léčbu nebo jinou lékařskou péči, není to nenávistný projev proti transgender osobám, ale projev lásky k dětem. Pokud bojuji proti nadměrné migraci do mé země, na náš kontinent… Nepohání mě nenávist, ale láska k mé zemi a k našemu kontinentu,“ komentovala situaci francouzská europoslankyně Patricia Chagnonová.

💬 „Zavádíte myšlenkové zločiny, abyste omezili svobodu slova a projevu… a napadli každého, kdo se staví proti vaší ideologii,“ prohlásila italská europoslankyně Silvia Sardoneová.

💬 „Na celý projekt je třeba pohlížet jako na politicky motivovaný,“ zdůraznil před plenárním zasedáním tento týden europoslanec Harald Vilimsky (FPÖ) a dodal, že údajnou záruku svobody projevu obsaženou v textu již nelze brát v EU vážně.

Hlasování, které se konalo ve čtvrtek 18. ledna, proběhlo poměrem hlasů 397 pro a 121 proti, 26 poslanců se zdrželo hlasování.

Braňme svobodu slova, dokud je čas.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31