Nelegální migrace – jak hlasují čeští europoslanci?

Nelegální migrace – jak hlasují čeští europoslanci?

V tomto příspěvku bych chtěl popsat zdánlivě nedůležité hlasování v Evropském parlamentu. Parlament rozhoduje jen o návrzích Evropské komise. Pokud odhlasuje něco sám za sebe, jde jen o nezávazné prohlášení a Evropská komise může toto usnesení ignorovat. Podobná prohlášení ale mohou být důležitá pro voliče, aby věděli, zda hlasování  českých europoslanců odpovídá volebním slibům.

Na schůzi dne 14. prosince 2023 poslanci přijali usnesení s názvem „Agentura Frontex na základě šetření pracovní skupiny výboru LIBE pro kontrolu agentury Frontex“. Nyní budu citovat některé zajímavé body a úřednickou řeč převedu do srozumitelné češtiny.

Rozbor usnesení europarlamentu

I. – Litva neposkytuje azyl žadatelům bez povolení ke vstupu – poslancům se to nelíbí

„I.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 30. června 2022 konstatoval, že litevské právní předpisy, které umožňují odepření mezinárodní ochrany a automatické zajištění žadatelů pouze z toho důvodu, že překročili hranice nedovoleným způsobem, jsou neslučitelné s právem Unie; vzhledem k tomu, že od července 2022 se agentura Frontex již neúčastní ostrahy hranic v Litvě ani ji nepodporuje; vzhledem k tomu, že agentura pokračovala ve společné operaci Terra v Litvě s pracovníky, kteří se zabývají hraničními kontrolami a navracením, a to i po rozsudku Soudního dvora Evropské unie;„

V tomto bodě I se mluví o migrantech, kteří se na území Litvy dostanou bez platného povolení. Litva takovým osobám zamítala jejich žádosti o azyl. Zjevně neuděluje azyl osobám, plížícím se tajně lesem, aby se dostali na jejich území. Poslancům se to nelíbí, protože to odporuje právním předpisům Evropské unie.

K. Bulharsko – migranty na hranicích hned vrací zpět – poslancům se to nelíbí

K.  vzhledem k tomu, že ve 36. zprávě určené správní radě se úředník pro otázky základních práv zabýval rostoucími obavami týkajícími se Bulharska, včetně obvinění z nezákonného navracení (vytlačování, anglicky „pushbacks“), spolu se špatným zacházením s migranty během jejich zadržení ze strany vnitrostátních orgánů, a zdůraznil potřebu účinného a nestranného vyšetřování ze strany vnitrostátních orgánů;“

V tomto bodě K se poslancům nelíbí práce bezpečnostních složek v Bulharsku. Pohraniční stráž hlídá hranici svého státu a snažila se nelegálně přicházející osoby vracet zpět na území, odkud přišli. Toto poslanci považují za nezákonné a chtějí to nechat prošetřit.

19. Neziskovek dovážejících migranty je málo – poslanci je chtějí dovážet přímo za peníze EU

19.  domnívá se, že neexistence pátrací a záchranné mise na úrovni EU a nedostatek kapacit členských států pro pátrání a záchranné operace vedly k tomu, že mezeru v poskytování těchto kapacit zaplnily jiné organizace občanské společnosti a nevládní organizace; je znepokojen rostoucím počtem pokusů o kriminalizaci těchto akcí, což ještě více omezuje možnosti záchrany osob, které se ocitnou v tísni na moři;“

V tomto bodě 19 mají poslanci obavu z nedostatku kapacit pro „záchranu“ migrantů. Pokud nevíte, probíhá to tak, že převaděči nakoupí co nejlevnější loď a nalodí zájemce o cestu do EU. Loď vypluje z Afriky a převaděč nebo migrant zavolá o pomoc, protože loď má technické problémy a mohla by se potopit. Pobřežní stráž EU je „zachrání“ a doveze je do evropského přístavu. Podobně postupují i některé neziskové organizace, mají vlastní lodě. Poslanci navrhují posílit humanitární složky, aby migranti nemuseli trávit mnoho času na moři a co nejdříve byli převezeni na území EU. Poslancům se také nelíbí, že někteří považují toto chování neziskovek za kriminální.

20. Migranty z Lybie není možné vrátit zpět, Lybie není bezpečná – poslanci souhlasí

20.  bere na vědomí závěry úředníka pro otázky základních práv, že Libyi nelze považovat za bezpečný přístav, a závěry nezávislé vyšetřovací mise OSN pro Libyi;

V tomto bodě 20 poslanci souhlasí s názorem, že Lybie není bezpečný přístav. Tedy pokud loď migrantů dopluje z Lybie až do Itálie nebo Řecka, nelze tuto loď poslat zpět a migranti se mohou v klidu vylodit na území Evropy. Humanitární organizace, třeba lodě nějaké neziskovky nebo agentury Frontex, přebírají migranty z jejich lodí na svoje. I kdyby to bylo na dohled lybijského pobřeží, tak tyto „zachráněné“ osoby nesmí dovézt do lybijského přístavu. Musí je dopravit na území EU. Pokud se podíváme na mapu, tak zjistíme, že Středozemní moře mezi Lybií a Itálií je široké asi 400 kilometrů.

Kteří současní poslanci hlasovali pro?

Luděk Niedermayer (TOP09), Stanislav Polčák (STAN), Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Dita Charanzová, Martina Dlabajová (zvolené za ANO), Radka Maxová (ANO do 2021, od 2021 ČSSD), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (Piráti).

Jak by v podobném případě hlasovali naši poslanci?

Každý náš kandidát podepisuje dokument, ve kterém se zavazuje chovat se bezpodmínečně v souladu s několika zásadami. Proto mohou být na kandidátce i nezávislí kandidáti nebo členové jiných politických stran. Zásada pro nelegální migraci má číslo 5:

5. Podpořím důslednější ochranu vnějších hranic před nelegální migrací.

Schválení výše uvedeného usnesení našimi poslanci proto není možné. Domnívám se, že pokud nějaký zákon zakazuje automatické zamítání žádosti o azyl od osob, kteří překonali hranice nelegálně, tak je to špatný zákon. Například v Austrálii toto zamítání žádostí běžně funguje a i díky tomu mají jen malý počet nelegálních migrantů. Naši poslanci budou zkoumat, proč to nejde v zemích EU a co je potřeba změnit. Budou pro to hledat podporu u všech ostatních poslanců. V demokratických zemích slouží právo ve prospěch jejích občanů. Pokud se zjistí, že v něčem nevyhovuje, tak se má změnit.

 

Použité zdroje:

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0483_CS.html  – text celého usnesení.

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2023-12-14-RCV_CS.html – záznam hlasování, výše uvedené usnesení je v bodu č. 45 „B9-0499/2023 – B9-0499/2023 – návrh usnesení (celé znění)“
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2023-12-14-RCV_FR.html – francouzská verze, lze filtrovat poslance podle zemí. Najít zase bod č. 45 – „B9-0499/2023 – Proposition de résolution (ensemble du texte)“.

Článek vyjadřuje názory autora. Nejedná se o oficiální stanovisko strany.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31