Nelegální migrace – jak hlasují čeští europoslanci?

Nelegální migrace – jak hlasují čeští europoslanci?

V tomto příspěvku bych chtěl popsat zdánlivě nedůležité hlasování v Evropském parlamentu. Parlament rozhoduje jen o návrzích Evropské komise. Pokud odhlasuje něco sám za sebe, jde jen o nezávazné prohlášení a Evropská komise může toto usnesení ignorovat. Podobná prohlášení ale mohou být důležitá pro voliče, aby věděli, zda hlasování  českých europoslanců odpovídá volebním slibům.

Na schůzi dne 14. prosince 2023 poslanci přijali usnesení s názvem „Agentura Frontex na základě šetření pracovní skupiny výboru LIBE pro kontrolu agentury Frontex“. Nyní budu citovat některé zajímavé body a úřednickou řeč převedu do srozumitelné češtiny.

Rozbor usnesení europarlamentu

I. – Litva neposkytuje azyl žadatelům bez povolení ke vstupu – poslancům se to nelíbí

„I.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 30. června 2022 konstatoval, že litevské právní předpisy, které umožňují odepření mezinárodní ochrany a automatické zajištění žadatelů pouze z toho důvodu, že překročili hranice nedovoleným způsobem, jsou neslučitelné s právem Unie; vzhledem k tomu, že od července 2022 se agentura Frontex již neúčastní ostrahy hranic v Litvě ani ji nepodporuje; vzhledem k tomu, že agentura pokračovala ve společné operaci Terra v Litvě s pracovníky, kteří se zabývají hraničními kontrolami a navracením, a to i po rozsudku Soudního dvora Evropské unie;„

V tomto bodě I se mluví o migrantech, kteří se na území Litvy dostanou bez platného povolení. Litva takovým osobám zamítala jejich žádosti o azyl. Zjevně neuděluje azyl osobám, plížícím se tajně lesem, aby se dostali na jejich území. Poslancům se to nelíbí, protože to odporuje právním předpisům Evropské unie.

K. Bulharsko – migranty na hranicích hned vrací zpět – poslancům se to nelíbí

K.  vzhledem k tomu, že ve 36. zprávě určené správní radě se úředník pro otázky základních práv zabýval rostoucími obavami týkajícími se Bulharska, včetně obvinění z nezákonného navracení (vytlačování, anglicky „pushbacks“), spolu se špatným zacházením s migranty během jejich zadržení ze strany vnitrostátních orgánů, a zdůraznil potřebu účinného a nestranného vyšetřování ze strany vnitrostátních orgánů;“

V tomto bodě K se poslancům nelíbí práce bezpečnostních složek v Bulharsku. Pohraniční stráž hlídá hranici svého státu a snažila se nelegálně přicházející osoby vracet zpět na území, odkud přišli. Toto poslanci považují za nezákonné a chtějí to nechat prošetřit.

19. Neziskovek dovážejících migranty je málo – poslanci je chtějí dovážet přímo za peníze EU

19.  domnívá se, že neexistence pátrací a záchranné mise na úrovni EU a nedostatek kapacit členských států pro pátrání a záchranné operace vedly k tomu, že mezeru v poskytování těchto kapacit zaplnily jiné organizace občanské společnosti a nevládní organizace; je znepokojen rostoucím počtem pokusů o kriminalizaci těchto akcí, což ještě více omezuje možnosti záchrany osob, které se ocitnou v tísni na moři;“

V tomto bodě 19 mají poslanci obavu z nedostatku kapacit pro „záchranu“ migrantů. Pokud nevíte, probíhá to tak, že převaděči nakoupí co nejlevnější loď a nalodí zájemce o cestu do EU. Loď vypluje z Afriky a převaděč nebo migrant zavolá o pomoc, protože loď má technické problémy a mohla by se potopit. Pobřežní stráž EU je „zachrání“ a doveze je do evropského přístavu. Podobně postupují i některé neziskové organizace, mají vlastní lodě. Poslanci navrhují posílit humanitární složky, aby migranti nemuseli trávit mnoho času na moři a co nejdříve byli převezeni na území EU. Poslancům se také nelíbí, že někteří považují toto chování neziskovek za kriminální.

20. Migranty z Lybie není možné vrátit zpět, Lybie není bezpečná – poslanci souhlasí

20.  bere na vědomí závěry úředníka pro otázky základních práv, že Libyi nelze považovat za bezpečný přístav, a závěry nezávislé vyšetřovací mise OSN pro Libyi;

V tomto bodě 20 poslanci souhlasí s názorem, že Lybie není bezpečný přístav. Tedy pokud loď migrantů dopluje z Lybie až do Itálie nebo Řecka, nelze tuto loď poslat zpět a migranti se mohou v klidu vylodit na území Evropy. Humanitární organizace, třeba lodě nějaké neziskovky nebo agentury Frontex, přebírají migranty z jejich lodí na svoje. I kdyby to bylo na dohled lybijského pobřeží, tak tyto „zachráněné“ osoby nesmí dovézt do lybijského přístavu. Musí je dopravit na území EU. Pokud se podíváme na mapu, tak zjistíme, že Středozemní moře mezi Lybií a Itálií je široké asi 400 kilometrů.

Kteří současní poslanci hlasovali pro?

Luděk Niedermayer (TOP09), Stanislav Polčák (STAN), Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Dita Charanzová, Martina Dlabajová (zvolené za ANO), Radka Maxová (ANO do 2021, od 2021 ČSSD), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (Piráti).

Jak by v podobném případě hlasovali naši poslanci?

Každý náš kandidát podepisuje dokument, ve kterém se zavazuje chovat se bezpodmínečně v souladu s několika zásadami. Proto mohou být na kandidátce i nezávislí kandidáti nebo členové jiných politických stran. Zásada pro nelegální migraci má číslo 5:

5. Podpořím důslednější ochranu vnějších hranic před nelegální migrací.

Schválení výše uvedeného usnesení našimi poslanci proto není možné. Domnívám se, že pokud nějaký zákon zakazuje automatické zamítání žádosti o azyl od osob, kteří překonali hranice nelegálně, tak je to špatný zákon. Například v Austrálii toto zamítání žádostí běžně funguje a i díky tomu mají jen malý počet nelegálních migrantů. Naši poslanci budou zkoumat, proč to nejde v zemích EU a co je potřeba změnit. Budou pro to hledat podporu u všech ostatních poslanců. V demokratických zemích slouží právo ve prospěch jejích občanů. Pokud se zjistí, že v něčem nevyhovuje, tak se má změnit.

 

Použité zdroje:

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0483_CS.html  – text celého usnesení.

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2023-12-14-RCV_CS.html – záznam hlasování, výše uvedené usnesení je v bodu č. 45 „B9-0499/2023 – B9-0499/2023 – návrh usnesení (celé znění)“
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2023-12-14-RCV_FR.html – francouzská verze, lze filtrovat poslance podle zemí. Najít zase bod č. 45 – „B9-0499/2023 – Proposition de résolution (ensemble du texte)“.

Článek vyjadřuje názory autora. Nejedná se o oficiální stanovisko strany.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31