Nelegální migrace – jak hlasují čeští europoslanci?

Nelegální migrace – jak hlasují čeští europoslanci?

V tomto příspěvku bych chtěl popsat zdánlivě nedůležité hlasování v Evropském parlamentu. Parlament rozhoduje jen o návrzích Evropské komise. Pokud odhlasuje něco sám za sebe, jde jen o nezávazné prohlášení a Evropská komise může toto usnesení ignorovat. Podobná prohlášení ale mohou být důležitá pro voliče, aby věděli, zda hlasování  českých europoslanců odpovídá volebním slibům.

Na schůzi dne 14. prosince 2023 poslanci přijali usnesení s názvem „Agentura Frontex na základě šetření pracovní skupiny výboru LIBE pro kontrolu agentury Frontex“. Nyní budu citovat některé zajímavé body a úřednickou řeč převedu do srozumitelné češtiny.

Rozbor usnesení europarlamentu

I. – Litva neposkytuje azyl žadatelům bez povolení ke vstupu – poslancům se to nelíbí

„I.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 30. června 2022 konstatoval, že litevské právní předpisy, které umožňují odepření mezinárodní ochrany a automatické zajištění žadatelů pouze z toho důvodu, že překročili hranice nedovoleným způsobem, jsou neslučitelné s právem Unie; vzhledem k tomu, že od července 2022 se agentura Frontex již neúčastní ostrahy hranic v Litvě ani ji nepodporuje; vzhledem k tomu, že agentura pokračovala ve společné operaci Terra v Litvě s pracovníky, kteří se zabývají hraničními kontrolami a navracením, a to i po rozsudku Soudního dvora Evropské unie;„

V tomto bodě I se mluví o migrantech, kteří se na území Litvy dostanou bez platného povolení. Litva takovým osobám zamítala jejich žádosti o azyl. Zjevně neuděluje azyl osobám, plížícím se tajně lesem, aby se dostali na jejich území. Poslancům se to nelíbí, protože to odporuje právním předpisům Evropské unie.

K. Bulharsko – migranty na hranicích hned vrací zpět – poslancům se to nelíbí

K.  vzhledem k tomu, že ve 36. zprávě určené správní radě se úředník pro otázky základních práv zabýval rostoucími obavami týkajícími se Bulharska, včetně obvinění z nezákonného navracení (vytlačování, anglicky „pushbacks“), spolu se špatným zacházením s migranty během jejich zadržení ze strany vnitrostátních orgánů, a zdůraznil potřebu účinného a nestranného vyšetřování ze strany vnitrostátních orgánů;“

V tomto bodě K se poslancům nelíbí práce bezpečnostních složek v Bulharsku. Pohraniční stráž hlídá hranici svého státu a snažila se nelegálně přicházející osoby vracet zpět na území, odkud přišli. Toto poslanci považují za nezákonné a chtějí to nechat prošetřit.

19. Neziskovek dovážejících migranty je málo – poslanci je chtějí dovážet přímo za peníze EU

19.  domnívá se, že neexistence pátrací a záchranné mise na úrovni EU a nedostatek kapacit členských států pro pátrání a záchranné operace vedly k tomu, že mezeru v poskytování těchto kapacit zaplnily jiné organizace občanské společnosti a nevládní organizace; je znepokojen rostoucím počtem pokusů o kriminalizaci těchto akcí, což ještě více omezuje možnosti záchrany osob, které se ocitnou v tísni na moři;“

V tomto bodě 19 mají poslanci obavu z nedostatku kapacit pro „záchranu“ migrantů. Pokud nevíte, probíhá to tak, že převaděči nakoupí co nejlevnější loď a nalodí zájemce o cestu do EU. Loď vypluje z Afriky a převaděč nebo migrant zavolá o pomoc, protože loď má technické problémy a mohla by se potopit. Pobřežní stráž EU je „zachrání“ a doveze je do evropského přístavu. Podobně postupují i některé neziskové organizace, mají vlastní lodě. Poslanci navrhují posílit humanitární složky, aby migranti nemuseli trávit mnoho času na moři a co nejdříve byli převezeni na území EU. Poslancům se také nelíbí, že někteří považují toto chování neziskovek za kriminální.

20. Migranty z Lybie není možné vrátit zpět, Lybie není bezpečná – poslanci souhlasí

20.  bere na vědomí závěry úředníka pro otázky základních práv, že Libyi nelze považovat za bezpečný přístav, a závěry nezávislé vyšetřovací mise OSN pro Libyi;

V tomto bodě 20 poslanci souhlasí s názorem, že Lybie není bezpečný přístav. Tedy pokud loď migrantů dopluje z Lybie až do Itálie nebo Řecka, nelze tuto loď poslat zpět a migranti se mohou v klidu vylodit na území Evropy. Humanitární organizace, třeba lodě nějaké neziskovky nebo agentury Frontex, přebírají migranty z jejich lodí na svoje. I kdyby to bylo na dohled lybijského pobřeží, tak tyto „zachráněné“ osoby nesmí dovézt do lybijského přístavu. Musí je dopravit na území EU. Pokud se podíváme na mapu, tak zjistíme, že Středozemní moře mezi Lybií a Itálií je široké asi 400 kilometrů.

Kteří současní poslanci hlasovali pro?

Luděk Niedermayer (TOP09), Stanislav Polčák (STAN), Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Dita Charanzová, Martina Dlabajová (zvolené za ANO), Radka Maxová (ANO do 2021, od 2021 ČSSD), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (Piráti).

Jak by v podobném případě hlasovali naši poslanci?

Každý náš kandidát podepisuje dokument, ve kterém se zavazuje chovat se bezpodmínečně v souladu s několika zásadami. Proto mohou být na kandidátce i nezávislí kandidáti nebo členové jiných politických stran. Zásada pro nelegální migraci má číslo 5:

5. Podpořím důslednější ochranu vnějších hranic před nelegální migrací.

Schválení výše uvedeného usnesení našimi poslanci proto není možné. Domnívám se, že pokud nějaký zákon zakazuje automatické zamítání žádosti o azyl od osob, kteří překonali hranice nelegálně, tak je to špatný zákon. Například v Austrálii toto zamítání žádostí běžně funguje a i díky tomu mají jen malý počet nelegálních migrantů. Naši poslanci budou zkoumat, proč to nejde v zemích EU a co je potřeba změnit. Budou pro to hledat podporu u všech ostatních poslanců. V demokratických zemích slouží právo ve prospěch jejích občanů. Pokud se zjistí, že v něčem nevyhovuje, tak se má změnit.

 

Použité zdroje:

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0483_CS.html  – text celého usnesení.

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2023-12-14-RCV_CS.html – záznam hlasování, výše uvedené usnesení je v bodu č. 45 „B9-0499/2023 – B9-0499/2023 – návrh usnesení (celé znění)“
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2023-12-14-RCV_FR.html – francouzská verze, lze filtrovat poslance podle zemí. Najít zase bod č. 45 – „B9-0499/2023 – Proposition de résolution (ensemble du texte)“.

Článek vyjadřuje názory autora. Nejedná se o oficiální stanovisko strany.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31