ZVÁRA: Otevřený dopis Českému statistickému úřadu

ZVÁRA: Otevřený dopis Českému statistickému úřadu

Čeká nás „sčítání lidu, domů a bytů“. Jako člověk, který se snaží nic nezanedbat, jsem si tedy otevřel stránku www.scitani.cz, vyhledal sčítací formuláře a prostudoval nápovědu. Vím, že mám na základě zákona povinnost vyplnit všechny povinné údaje podle pravdy. Zjistil jsem však, že to zřejmě nedokáži. A že mi tedy hrozí, že budu muset zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč. Já ji však nebudu chtít zaplatit. Stát totiž po mě chce něco co mu prostě nemohu dát. Proč? Pojďme se podívat na jednotlivé otázky a na problémy, které s nimi mám. Zbytek článku je textem, který zašlu Českému statistickému úřadu. Jako člověk, který má ke statistice blízko, totiž vím, že je lepší „chybějící pozorování“ než nesprávný údaj. A penalizovat „chybějící pozorování“ považuji za obrovskou chybu. Zákon totiž zvýhodňuje uvedení věrohodných nesprávných údajů před jejich neuvedením. Kromě (alespoň pro mne neakceptovatelného) zasahování do soukromí tedy sčítání lidu „zjistí nějaké údaje“, které však dost možná nebudou odpovídat skutečnosti. A toto zasahování do soukromí za účelem zjišťování nevěrohodných údajů nás bude stát více než 2,5 miliardy Kč. Přidejte si tedy ke „Kalouskově složence“ dalších 250 Kč za každou osobu. Doporučuji všem, aby se podívali na www.scitani.cz a zjistili, zda jsou schopni tyto formuláře úplně a správně vyplnit. No a pokud ne, můžete napsat ČSÚ dopis také. Jistě budou rádi, že sčítaní občané projevují o sčítání zájem, a že se všemožně snaží dostát povinnostem, které na ně poslanci uvalili skrze zákon č. 269/2009 Sb. Jelikož neposkytnutí přesných a úplných údajů, stejně jako neodevzdání vyplněných formulářů, může být „odměněno“ pokutou 10.000 Kč, pečlivě važte odpovědi.

Vážení úředníci Českého statistického úřadu,

píši Vám ve věci sčítání lidu, domů a bytu v roce 2011, které proběhne podle zákona č. 296/2009 Sb. Obávám se, že nejsem schopen poctivě a přitom pravdivě vyplnit některé povinné údaje a jsem přesvědčen, že podobné potíže budou mít i další obyvatelé České republiky. Tento dopis je proto otevřeným dopisem, který jsem publikoval na Internetu na adresách http://www.zvara.cz/ a http://zvara.blog.idnes.cz. Vaše vyjádření budu v plném rozsahu publikovat na stejných internetových stránkách.

Sčítací list osoby

S údaji v bodech 1. až 4. si poradím. Problém problém přichází v bodě číslo 5. Píšete o „místě kde skutečně bydlíte“ a „kde jste členem domácnosti“. Cítím se jako člen domácnosti na více místech, moji blízcí nežijí na jediném místě. V jednom z míst mám trvalé bydliště, vyskytuji se však na různých. A protože lze vyplnit jen jedinou adresu, nevím kterou vyplnit. Mám v případě pochybností vyplnit adresu trvalého bydliště? I když tam třeba obvykle nespím, ale žijí tam někteří z mých blízkých? Obávám se, že ať vyplním kteroukoliv adresu, Úřad může na základě vlastního pozorování tvrdit, že bydlím jinde, a že jsem tedy formulář vyplnil nepravdivě. Nechci se vystavit postihu, a tak prozatím hodlám vyplnit „RŮZNÉ“ (to totiž bude vyplněné a pravdivé). S bydlištěm rok před sčítáním  (bod 6.) mám úplně stejný problém.

Bod č. 7. mne skutečně překvapil. Chcete po mně, abych vyplnil adresu bydliště matky v době mého narození. Na stránkách www.scitani.cz navíc upozorňujete, že není možné adresu slepě převzít z rodného listu, protože musí jít o skutečné bydliště matky. Pominu-li možnost, že i moje matka by mohla mít potíž (takovou jako jsem popsal v předchozím odstavci) s určením jejího bydliště v době mého narození, nedokážu popravdě odpovědět. Myslím si, že si pamatuji moji minulost (i když někdy nesprávně) – bohužel však až od věku zhruba tří let. I když se skutečně uvolním a usilovně myslím na dobu svého narození, vybavují se mi různá místa: Praha, Bulharsko, ozdobné budovy skotského Edinburghu (nebo to je ozdobná budova porodnice U Apolináře?). Nedokáži tento bod popravdě vyplnit, je mi to skutečně velmi líto. Hodlám tedy vyplnit „NEPAMATUJI SI“ (to bude určitě pravdivé a zároveň vyplněné).

Další bod, který zřejmě nebudu schopný vyplnit je bod č. 18 – zaměstnání. Mám více než jednoho zaměstnavatele. Uvedu tedy „RŮZNÁ“. Podobně budu muset postupovat u bodu 20 (také „RŮZNÉ“). V bodu 19 zvolím více než jednu možnost – jinak to nebude pravdivé.

Do bodu 21 – „místo pracoviště/školy“ také uvedu „RŮZNÁ“. Jde totiž celkem o asi čtyři běžná místa a dalších několik občasných. Některá pracoviště jsou stálá, jiná nikoliv. Netroufnu si proto zaškrtnout „zaměstnání bez stálého pracoviště“.

V bodě 22 zaškrtnu nejspíš všechny možnosti s výjimkou motocyklu – na tom nejezdím. Někdy jedu autem, jindy vlakem, autobusem (dálkovým i MHD), občas jdu pěšky. Záleží totiž na tom, do kterého zaměstnání či školy zrovna jdu a z kterého bydliště. Vím, na formuláři píšete, že mám vyplnit údaje o dopravním prostředku, který obvykle používám při jedné cestě. Ale při které? Jsou cesty, při kterých používám jen vlastní nohy, jsou cesty, kdy používám jen auto. Jsou cesty, kdy používám auto a MHD. A těch variant je ještě více. A nedokáži určit, která z nich je „obvyklejší“.

V bodě 23 plánuji zaškrtnout všechny možnosti. Jak je zřejmé z bodu 22, vzdálenosti mezi m bydlišti a n místy zaměstnání/školy jsou různé a někdy jde o dvě minuty, jindy o dvě hodiny.

S bodem č. 24 potřebuji poradit. Mám odpovídat pro všechna zaměstnání/školy dohromady nebo pro každé zvlášť? Pokud dohromady, zaškrtnu zřejmě jen první dvě možnosti (někdy denně, někdy týdně). Pokud zvlášť, budu muset zaškrtnout všechny.

Domovní list

Jako bezpodílový spoluvlastník domu asi budu vyplňovat i tento formulář. Myslím si, že ani ČSÚ není nic do toho jak topím. Mohu zaškrtnout více možností? Předpokládám, že 100W žárovky se do ústředního topení nepočítají, protože jde o topná tělesa s 95% účinností – ale máme je i ve sklepě (tedy v oddělených prostorách, o kterých píšete v nápovědě).

Bytový list

Pochopil jsem, že i dům je-li určen k bydlení, je pro účely sčítán považován za byt. I za něj tedy budeme vyplňovat bytový list. Nyní k jednotlivým položkám:

Mám vyplnit počty místností a jejich plochu (bod 4), totéž po podlažích (bod 5). Bohužel ji přesně neznám. Mohu pro účely sčítání údaje odhadnout, nebudou však nejspíš přesné. Také mohu najít firmu, která pro mě provede měření a související úkony (stěhování nábytku a podobně). Proplatíte mi účet za tyto vynucené náklady? Pokud ne, použiji odhad a před číslo napíši „ODHADEM“.

Další problém mám s bodem 10. K vytápění se v bytě používá elektřina i kotel na tuhá paliva. Který zdroj se využívá záleží na možnosti přikládat a vůbec se o kotel na tuhá paliva starat. Upřímně nevím, který zdroj je převládající – a to ani z pohledu časového ani z pohledu energetického. Například vyhřátí topné soustavy provádím zásadně kotlem na tuhá paliva. Je to poměrně rychlé a ušetřím na elektrické energii. Pokud mi neporadíte, který zdroj zvolit, zvolím oba.

Poslední potíž mám s otázkou číslo 13. Ano, počítač doma máme. Dokonce i brouzdáme po Internetu. Počítač však není k internetu připojení. Jak je to možné? Jednoduše. Místní poskytovatel totiž nepřiděluje zákazníkům směrovatelné internetové adresy (IP verze 4 ani IP verze 6). Zákazníci tak nejsou z internetu přímo dosažitelní, z technického hlediska tedy nejsou připojeni k internetu. Od poskytovatele získávají tzv. privátní adresu (z rozsahu 10.0.0.0/8, 172.16.0.0/12 a 192.168.0.0/16). Tím, kdo je připojený k internetu, je poskytovatel služeb. Ten pro zákazníky pouze zprostředkovává připojení (pomocí technologie NAT – Network Address Translation). Hodlám tedy zaškrtnout „počítač bez internetu“, i když si myslím, že byste byli raději, kdybych zaškrtl „počítač s internetem“. To bych však vyplnil nepravdivou informaci a já opravdu nechci platit pokutu.

Žádost o odpověď

Žádám Vám tímto o vyjádření e-mailem k tomuto mému dopisu tak, aby mi Vaše odpověď byla doručena před skutečným sčítáním. Bohužel nemohu akceptovat jiné pokyny k vyplnění údajů, pokud mi je snad pošlete. Zákon totiž nezmiňuje možnost, že by Váš Úřad mohl za povinnou osobu rozhodnout o správnosti údajů a sejmout z ní tak odpovědnost a riziko, že spáchá přestupek podle § 26 zákona. Napište mi proto, prosím, zda budete považovat takové vyplnění formuláře za nesprávné nebo neúplné.

Zároveň Vás žádám o vyjádření k postoji pana Františka Matějky, který vyjádřil v článku „Jsme Buřič, říká ČSÚ. Nevyplňujte tu buzeraci, říkám veřejně já“ na adrese http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/173344/Jsem-buric-rika-CSU-Nevyplnujte-tu-buzeraci-rikam-verejne-ja.html, konkrétně k níže uvedenému textu (v uvozovkách):

Jsem přesvědčen, že způsob provedení sčítání lidu i obsah otázek, které ve sčítacích arších jsou, zakládají důvodné podezření z hrozícího útoku na zákonem chráněný zájem občana, kterým jsou práva z Listiny základních práv a svobod (LZPS) Ústavy České republiky. Jejich porušení by znamenalo podstatně větší újmu, než újma z páchání přestupku proti Zákonu č. 296/2009 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Článek 4, odst. 1) LZPS stanoví, že povinnosti (pozn.: vůči občanovi) mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Článek 10 odst. 1) LZPS přitom stanoví, že „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno; odst. 2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života; odst. 3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“ LZPS je normou vyšší, než je zákon č. 296/2009 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Trvám na tom, že sčítání lidu tak, jak je definováno v platném zákonu, ale také otázky, které jsou ve sčítacích arších, zasahují do soukromého a rodinného života. S ohledem na opakovaně prokázané a soudy odsouzené úniky a zneužití osobních údajů úřady státní správy a jejich zaměstnanci hrozí navíc únik osobních dat občanů do nepovolaných rukou“

Je mi jasné, že jen plníte povinnost, kterou Vám stanovil zákon č. 296/2009 Sb. Já musím dělat totéž, i kdybych snad nechtěl. Údaje, které jsem označil za mé plánované odpovědi v tomto dopisu, jsou ty nejúplnější a nejsprávnější, jaké dokáži do formuláře uvést.

S pozdravem,

Karel Zvára

Karel Zvára je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

František Matějka

František Matějka

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

František Matějka

František Matějka

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31