ZVÁRA: Otevřený dopis Českému statistickému úřadu

ZVÁRA: Otevřený dopis Českému statistickému úřadu

Čeká nás „sčítání lidu, domů a bytů“. Jako člověk, který se snaží nic nezanedbat, jsem si tedy otevřel stránku www.scitani.cz, vyhledal sčítací formuláře a prostudoval nápovědu. Vím, že mám na základě zákona povinnost vyplnit všechny povinné údaje podle pravdy. Zjistil jsem však, že to zřejmě nedokáži. A že mi tedy hrozí, že budu muset zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč. Já ji však nebudu chtít zaplatit. Stát totiž po mě chce něco co mu prostě nemohu dát. Proč? Pojďme se podívat na jednotlivé otázky a na problémy, které s nimi mám. Zbytek článku je textem, který zašlu Českému statistickému úřadu. Jako člověk, který má ke statistice blízko, totiž vím, že je lepší „chybějící pozorování“ než nesprávný údaj. A penalizovat „chybějící pozorování“ považuji za obrovskou chybu. Zákon totiž zvýhodňuje uvedení věrohodných nesprávných údajů před jejich neuvedením. Kromě (alespoň pro mne neakceptovatelného) zasahování do soukromí tedy sčítání lidu „zjistí nějaké údaje“, které však dost možná nebudou odpovídat skutečnosti. A toto zasahování do soukromí za účelem zjišťování nevěrohodných údajů nás bude stát více než 2,5 miliardy Kč. Přidejte si tedy ke „Kalouskově složence“ dalších 250 Kč za každou osobu. Doporučuji všem, aby se podívali na www.scitani.cz a zjistili, zda jsou schopni tyto formuláře úplně a správně vyplnit. No a pokud ne, můžete napsat ČSÚ dopis také. Jistě budou rádi, že sčítaní občané projevují o sčítání zájem, a že se všemožně snaží dostát povinnostem, které na ně poslanci uvalili skrze zákon č. 269/2009 Sb. Jelikož neposkytnutí přesných a úplných údajů, stejně jako neodevzdání vyplněných formulářů, může být „odměněno“ pokutou 10.000 Kč, pečlivě važte odpovědi.

Vážení úředníci Českého statistického úřadu,

píši Vám ve věci sčítání lidu, domů a bytu v roce 2011, které proběhne podle zákona č. 296/2009 Sb. Obávám se, že nejsem schopen poctivě a přitom pravdivě vyplnit některé povinné údaje a jsem přesvědčen, že podobné potíže budou mít i další obyvatelé České republiky. Tento dopis je proto otevřeným dopisem, který jsem publikoval na Internetu na adresách http://www.zvara.cz/ a http://zvara.blog.idnes.cz. Vaše vyjádření budu v plném rozsahu publikovat na stejných internetových stránkách.

Sčítací list osoby

S údaji v bodech 1. až 4. si poradím. Problém problém přichází v bodě číslo 5. Píšete o „místě kde skutečně bydlíte“ a „kde jste členem domácnosti“. Cítím se jako člen domácnosti na více místech, moji blízcí nežijí na jediném místě. V jednom z míst mám trvalé bydliště, vyskytuji se však na různých. A protože lze vyplnit jen jedinou adresu, nevím kterou vyplnit. Mám v případě pochybností vyplnit adresu trvalého bydliště? I když tam třeba obvykle nespím, ale žijí tam někteří z mých blízkých? Obávám se, že ať vyplním kteroukoliv adresu, Úřad může na základě vlastního pozorování tvrdit, že bydlím jinde, a že jsem tedy formulář vyplnil nepravdivě. Nechci se vystavit postihu, a tak prozatím hodlám vyplnit „RŮZNÉ“ (to totiž bude vyplněné a pravdivé). S bydlištěm rok před sčítáním  (bod 6.) mám úplně stejný problém.

Bod č. 7. mne skutečně překvapil. Chcete po mně, abych vyplnil adresu bydliště matky v době mého narození. Na stránkách www.scitani.cz navíc upozorňujete, že není možné adresu slepě převzít z rodného listu, protože musí jít o skutečné bydliště matky. Pominu-li možnost, že i moje matka by mohla mít potíž (takovou jako jsem popsal v předchozím odstavci) s určením jejího bydliště v době mého narození, nedokážu popravdě odpovědět. Myslím si, že si pamatuji moji minulost (i když někdy nesprávně) – bohužel však až od věku zhruba tří let. I když se skutečně uvolním a usilovně myslím na dobu svého narození, vybavují se mi různá místa: Praha, Bulharsko, ozdobné budovy skotského Edinburghu (nebo to je ozdobná budova porodnice U Apolináře?). Nedokáži tento bod popravdě vyplnit, je mi to skutečně velmi líto. Hodlám tedy vyplnit „NEPAMATUJI SI“ (to bude určitě pravdivé a zároveň vyplněné).

Další bod, který zřejmě nebudu schopný vyplnit je bod č. 18 – zaměstnání. Mám více než jednoho zaměstnavatele. Uvedu tedy „RŮZNÁ“. Podobně budu muset postupovat u bodu 20 (také „RŮZNÉ“). V bodu 19 zvolím více než jednu možnost – jinak to nebude pravdivé.

Do bodu 21 – „místo pracoviště/školy“ také uvedu „RŮZNÁ“. Jde totiž celkem o asi čtyři běžná místa a dalších několik občasných. Některá pracoviště jsou stálá, jiná nikoliv. Netroufnu si proto zaškrtnout „zaměstnání bez stálého pracoviště“.

V bodě 22 zaškrtnu nejspíš všechny možnosti s výjimkou motocyklu – na tom nejezdím. Někdy jedu autem, jindy vlakem, autobusem (dálkovým i MHD), občas jdu pěšky. Záleží totiž na tom, do kterého zaměstnání či školy zrovna jdu a z kterého bydliště. Vím, na formuláři píšete, že mám vyplnit údaje o dopravním prostředku, který obvykle používám při jedné cestě. Ale při které? Jsou cesty, při kterých používám jen vlastní nohy, jsou cesty, kdy používám jen auto. Jsou cesty, kdy používám auto a MHD. A těch variant je ještě více. A nedokáži určit, která z nich je „obvyklejší“.

V bodě 23 plánuji zaškrtnout všechny možnosti. Jak je zřejmé z bodu 22, vzdálenosti mezi m bydlišti a n místy zaměstnání/školy jsou různé a někdy jde o dvě minuty, jindy o dvě hodiny.

S bodem č. 24 potřebuji poradit. Mám odpovídat pro všechna zaměstnání/školy dohromady nebo pro každé zvlášť? Pokud dohromady, zaškrtnu zřejmě jen první dvě možnosti (někdy denně, někdy týdně). Pokud zvlášť, budu muset zaškrtnout všechny.

Domovní list

Jako bezpodílový spoluvlastník domu asi budu vyplňovat i tento formulář. Myslím si, že ani ČSÚ není nic do toho jak topím. Mohu zaškrtnout více možností? Předpokládám, že 100W žárovky se do ústředního topení nepočítají, protože jde o topná tělesa s 95% účinností – ale máme je i ve sklepě (tedy v oddělených prostorách, o kterých píšete v nápovědě).

Bytový list

Pochopil jsem, že i dům je-li určen k bydlení, je pro účely sčítán považován za byt. I za něj tedy budeme vyplňovat bytový list. Nyní k jednotlivým položkám:

Mám vyplnit počty místností a jejich plochu (bod 4), totéž po podlažích (bod 5). Bohužel ji přesně neznám. Mohu pro účely sčítání údaje odhadnout, nebudou však nejspíš přesné. Také mohu najít firmu, která pro mě provede měření a související úkony (stěhování nábytku a podobně). Proplatíte mi účet za tyto vynucené náklady? Pokud ne, použiji odhad a před číslo napíši „ODHADEM“.

Další problém mám s bodem 10. K vytápění se v bytě používá elektřina i kotel na tuhá paliva. Který zdroj se využívá záleží na možnosti přikládat a vůbec se o kotel na tuhá paliva starat. Upřímně nevím, který zdroj je převládající – a to ani z pohledu časového ani z pohledu energetického. Například vyhřátí topné soustavy provádím zásadně kotlem na tuhá paliva. Je to poměrně rychlé a ušetřím na elektrické energii. Pokud mi neporadíte, který zdroj zvolit, zvolím oba.

Poslední potíž mám s otázkou číslo 13. Ano, počítač doma máme. Dokonce i brouzdáme po Internetu. Počítač však není k internetu připojení. Jak je to možné? Jednoduše. Místní poskytovatel totiž nepřiděluje zákazníkům směrovatelné internetové adresy (IP verze 4 ani IP verze 6). Zákazníci tak nejsou z internetu přímo dosažitelní, z technického hlediska tedy nejsou připojeni k internetu. Od poskytovatele získávají tzv. privátní adresu (z rozsahu 10.0.0.0/8, 172.16.0.0/12 a 192.168.0.0/16). Tím, kdo je připojený k internetu, je poskytovatel služeb. Ten pro zákazníky pouze zprostředkovává připojení (pomocí technologie NAT – Network Address Translation). Hodlám tedy zaškrtnout „počítač bez internetu“, i když si myslím, že byste byli raději, kdybych zaškrtl „počítač s internetem“. To bych však vyplnil nepravdivou informaci a já opravdu nechci platit pokutu.

Žádost o odpověď

Žádám Vám tímto o vyjádření e-mailem k tomuto mému dopisu tak, aby mi Vaše odpověď byla doručena před skutečným sčítáním. Bohužel nemohu akceptovat jiné pokyny k vyplnění údajů, pokud mi je snad pošlete. Zákon totiž nezmiňuje možnost, že by Váš Úřad mohl za povinnou osobu rozhodnout o správnosti údajů a sejmout z ní tak odpovědnost a riziko, že spáchá přestupek podle § 26 zákona. Napište mi proto, prosím, zda budete považovat takové vyplnění formuláře za nesprávné nebo neúplné.

Zároveň Vás žádám o vyjádření k postoji pana Františka Matějky, který vyjádřil v článku „Jsme Buřič, říká ČSÚ. Nevyplňujte tu buzeraci, říkám veřejně já“ na adrese http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/173344/Jsem-buric-rika-CSU-Nevyplnujte-tu-buzeraci-rikam-verejne-ja.html, konkrétně k níže uvedenému textu (v uvozovkách):

Jsem přesvědčen, že způsob provedení sčítání lidu i obsah otázek, které ve sčítacích arších jsou, zakládají důvodné podezření z hrozícího útoku na zákonem chráněný zájem občana, kterým jsou práva z Listiny základních práv a svobod (LZPS) Ústavy České republiky. Jejich porušení by znamenalo podstatně větší újmu, než újma z páchání přestupku proti Zákonu č. 296/2009 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Článek 4, odst. 1) LZPS stanoví, že povinnosti (pozn.: vůči občanovi) mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Článek 10 odst. 1) LZPS přitom stanoví, že „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno; odst. 2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života; odst. 3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“ LZPS je normou vyšší, než je zákon č. 296/2009 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Trvám na tom, že sčítání lidu tak, jak je definováno v platném zákonu, ale také otázky, které jsou ve sčítacích arších, zasahují do soukromého a rodinného života. S ohledem na opakovaně prokázané a soudy odsouzené úniky a zneužití osobních údajů úřady státní správy a jejich zaměstnanci hrozí navíc únik osobních dat občanů do nepovolaných rukou“

Je mi jasné, že jen plníte povinnost, kterou Vám stanovil zákon č. 296/2009 Sb. Já musím dělat totéž, i kdybych snad nechtěl. Údaje, které jsem označil za mé plánované odpovědi v tomto dopisu, jsou ty nejúplnější a nejsprávnější, jaké dokáži do formuláře uvést.

S pozdravem,

Karel Zvára

Karel Zvára je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

František Matějka

František Matějka

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

František Matějka

František Matějka

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31